Experiment

Verze z 23. 11. 2015, 02:26; Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Experiment (vědecký pokus) může být definován jako objektivní pozorování jevů vyskytujích se v přísně kontrolovaných podmínkách. Je to empirická metoda s cílem ověřit (verifikovat), vyvrátit (falzifikovat) anebo stanovit platnost hypotézy a umožňuje objev kauzálních souvislostí. Podstatou experimentu je, že výzkumník manipuluje nezávislými proměnnými, jejichž vliv je zjišťován, a sleduje, jak se se změnami hodnot nezávislých proměnných mění hodnoty závislých proměnných.[1][2]

Vlastnosti vědeckého experimentu

  1. Nepředpojatost (neupřednostňuje jednu hypotézu před druhou)
  2. Plánovitost a systematičnost (přesný popis všech relevantních podmínek, ve kterých experiment probíhal a přesný záznam všech postupů)[3]
  3. Reliabilita (spolehlivost) – zajišťuje získání opakovatelných a konzistentních výsledků
  4. Kontrolovatelnost a registrovatelnost působení a reakce
  5. Udržovaná validita
Vyžaduje splnění těchto 3 podmínek:
  • To, co považujeme za příčinu, musí časově předcházet předpokládanému efektu
  • Předpokládaná příčina i její efekt musí spolu kovariovat
  • Podmínkou kauzality je, že kromě vysvětlení změn závislé proměnné proměnnou nezávislou by nemělo existovat žádné alternativní vysvětlení změn jinou proměnnou[4][5]
  • Externí – míra, jakou se výsledky výzkumu dají zobecnit na jiné subjekty anebo podmínky, větší populace apod.[6]

Typy experimentů

Experimenty jsou rozdělené podle míry, do jaké může experimentátor přiřadit podmínky k subjektům.[7]

Řízený experiment (Controlled experiment)

Řízený experiment je prostředkem pro zobrazování vztahu příčiny a následku(kauzality). Srovnává výsledky z experimentálních vzorků s kontrolními vzorky, které by měli být ekvivalentní, kromě testovaného účinku.[2] Náhodné rozdělení (Random assignment) představuje systém rozdělování účastníků (probandů) do experimentálních a kontrolních skupin tak, že každý účastník má stejnou pravděpodobnost, že bude přiřazen do kterékoli skupiny.[1] Randomizace nezaručuje, že skupiny budou identické, jen, že případné rozdíly budou výsledkem náhody.[8]

systém rozdělení do experimentální a kontrolní skupiny

Experimentální vzorek/skupina - skupina zkoumaných osob, na kterou působí sledované podmínky, kterých vliv je zkoumán.

Kontrolní vzorek/skupina - zkoumaná skupina, ve které chybí studovaný jev.[1]

Kvaziexperiment (Quasi-experiment)

Bývá někdy označován jako přírodní experiment (natural experiment).[2] Základním rysem je, že není možné náhodně přiřadit např. osoby k jednotlivým experimentálním podmínkám. Není možné vytvořit rovnocenné vzorky, protože častokrát tyto vzorky existovaly ještě před sestavením experimentu (třídy, pracovní, vojenské skupiny) anebo se do těchto skupin vybírají na základě atributů a charakteristik (pohlaví, věk, neuroticismus). Z těchto důvodů tu neexistuje kontrolní skupina, označuje se jako porovnávací (komparační) skupina. Kvaziexperiment se snaží, podobně jako řízený experiment, o zjišťování kauzálních vztahů mezi proměnnými, ale disponuje nižší mírou interní validity.[4]

Field experiment

Experiment, ve kterém jsou výsledky pozorovatelné přímo ve svém přirozeném prostředí, z tohoto důvodu můžou mít vyšší externí validitu. Často se využívá ve společenských vědách, zejména v ekonomických analýzách, vzdělávacích a zdravotnických intervencích. Účastníci nemusí ani vědět, že se účastní experimentu. Trpí možností kontaminace náhodnými proměnnými, podobně jako řízené experimenty, ty jsou ale v lepší míře kontrolované v laboratorních podmínkách.[9]

Kontrola v experimentování

Obvykle největším a rozhodujícím problémem v experimentování je problém kontroly nežádoucích proměnných. Third-variable (1).jpg

Typologie vnějších proměnných

Historie

Čím delší čas-historie- uplyne mezi prvním a druhým měřením závislé proměnné, anebo čím je větší mezera mezi působením nezávislé proměnné a měřením závislé proměnné, tím je větší možnost, že nám skutečný vztah mezi proměnnými zkreslí jiné události, které sa udály v této časové mezeře.

Zrání a přirozený vývoj

Změna závislé proměnné nemusí v některých případech nastat jako důsledek působení nezávislé proměnné, ale spíš jako spontánní efekt (přirozený vývoj, psychologické a biologické zrání).

Neekvivalentnost skupin

Konstituování dvou skupin (experimentální a kontrolní) nijak nezvyšuje interní validitu experimentu, dokud tyto skupiny nebudou ekvivalentní.Metody pro kontrolu interindividuálních rozdilů jsou znáhodňování a vyrovnávání.

Efekt měření

Nezáměrný vliv pretestu na posttest. Subjekty se na měření mohly adaptovat, tím pádem změna závislé proměnné nemusí nastat působením proměnné nezávislé.

Reaktivita pokusných osob

Změnu, která nastala, nemusela způsobit nezávislá proměnná, jako spíš očekávání pokusných osob, jejich vlastní přesvědčení o tom, co se má v důsledku pokusu stát. Efekt, když změna v závislé proměnné nastane spíš v důsledku očekávání probanda než v důsledku působení nezávislé proměnné se nazývá placebo efekt. Prevencí vůči placebo efektu je jednoduchý slepý pokus (single blind) používá se k odstránění subjektivního vlivu zkoumané osoby.[4][10]

Očekávání ze strany experimentátora

Experimentátor může, častokrát i nechceně a nevědomě, zkreslit data v důsledku očekávaní nějakých výsledků. Prevencí je dvojitý slepý pokus (double blind) používá se tam, kde by subjektivní vliv výzkumníka, který uskutečňuje měření, mohl mít negativní vliv, případně trojitý slepý pokus (triple blind), který slouží zamezení vlivu vědce, který data vyhodnocuje, neví ze které skupiny data přicházejí.[10]

Experimentální mortalita

Nechtěný úbytek osob v průběhu experimentu. Je náročné určit, zda by konečné výsledky byly stejné jako průměrné výsledky celé skupiny, kdyby vydržela do konce. Výzkumná skupina ze začátku a z konce měření může být tedy jiná.

Chyby měrného nástroje

Nízká spolehlivost použitého měřícího přístroje, nebo také chyba měření, jako např.:

  1. Efekt podlahy - většina výsledků se pohybuje kolem nuly, protože škála měření je málo senzitivní vůči slabším výkonům.
  2. Efekt stropu- většina výsledků se pohybuje kolem maximální hodnoty, protože škála málo diferencuje v horní polovině výkonu.[4]

Zdroje

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Nolen-Hoeksema Susan. (2009). Atkinson and Hilgard's introduction to psychology. (15th ed.) Andover: Cengage Learning.
  2. 2,0 2,1 2,2 Experiment - Wikipedia, the free encyclopedia. (2001-). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Retrieved from: http://en.wikipedia.org/wiki/experiment
  3. Fki Souhaila, Messai Malek, Aïssa-El-Bey Abdeldjalil, & Chonavel Thierry. Blind equalization based on pdf fitting and convergence analysis. Signal Processing, vol. 101, undefined. DOI: 10.14806/ej.v19i1.692.s844.
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Ferjenčík Ján. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.
  5. Campbell Donald. (1980). Modely eksperimentov v sociaľnoj psichologii i prikladnych issledovanijach. (p. 392). Moskva: Progress.
  6. Hendl Jan. (2004). Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. (1. vyd., 583 s.) Praha: Portál.
  7. Types of experiments. (2007-). Davis (CA): University of California Davis [online]. Retrieved from: http://psychology.ucdavis.edu/faculty_sites/sommerb/sommerdemo/experiment/types.htm
  8. Random assignment - Wikipedia, the free encyclopedia. (2001-). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Retrieved from: http://en.wikipedia.org/wiki/random_assignment
  9. Field experiment. (2009-). Praha: Laboratoř experimentální ekonomie VŠE [online]. Retrieved from: http://www.vse-lee.cz/cze/o-lee/field-experiments
  10. 10,0 10,1 Blind experiment - Wikipedia, the free encyclopedia. (2001-). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Retrieved from: http://en.wikipedia.org/wiki/blind_experiment

Použitá literatura

  • Ferjenčík Ján. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.
  • Hendl Jan. (2004). Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. (1. vyd., 583 s.) Praha: Portál.
  • Nolen-Hoeksema Susan. (2009). Atkinson and Hilgard's introduction to psychology. (15th ed.) Andover: Cengage Learning.

Doporučená literatura

  • Bortz Jürgen, & Döring Nicola. (2006). Forschungsmethoden und Evaluation: für Human- und Sozialwissenschaftler. (4., überarb. Aufl., xix., 897 s.) Berlin: Springer.
  • Donald T. Campbell Donald T.Julian C. (1966). Experimental and quasi-experimental designs for research. (2. print). Boston: Houghton Mifflin.
  • Hendl Jan. (2008). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. (2., aktualiz. vyd., 407 s.) Praha: Portál.

Zdroje obrázků

Související články

Klíčová slova

verifikace, falzifikace, kauzalita, nezávislá proměnná, závislá proměnná, reliabilita, validita, řízený experiment (controlled experiment),náhodné rozdělení (random assignment), experimentální skupina, kontrolní skupina, kvaziexperiment (quasi-experiment), porovnávací (komparační) skupina, field experiment, vnější proměnná, placebo efekt, slepý experiment (blind experiment)