Francis Joseph Cole: Porovnání verzí

m
 
Řádka 31: Řádka 31:
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
 
=== Klíčová slova ===
 
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie
 
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
Řádka 41: Řádka 38:
 
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]
 
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]
 
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]<br />
 
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]<br />
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
zoologie, knihovnictví, bibliometrie
 +
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]  
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
 

Aktuální verze z 19. 10. 2018, 20:16

Francis Joseph Cole D.Sc. se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.
Francis byl významným britským zoologem a to hlavně díky založení muzea zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru informačních studií a knihovnictví. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes 8000 publikací, které jsou v současné době uloženy v Coleově knihovně.[1] Položil také základy vědy bibliometrie.

Život a vzdělání

Francis J. Cole[2]

Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní esejí a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních novinách v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku Sussex Daily News.[3]
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.[4] Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta.
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit.
Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm (Coleovo muzeum zoologie) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.[3]
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century, které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci Early Theories of Sexual Generation, které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii K. H. von Baera o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem Obiter Dicta Bibliographica. Tato kniha obsahuje celou řadu informací o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.[3]
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.[3] V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.[5]

Aktivity a zájmy

Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: O původu druhů (první z edice knih Ch. Darwina), Historia Naturalis (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a Systema Naturae (první edice knihy C. Linné).[6]
Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.[3]

Informační věda a knihovnictví

Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o bibliometrických patentech. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature popisuje "myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti".[3] Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.[6]

Bibliometrie se zabývá kvantitativní analýzou dokumentů, které vznikají v rámci vědecké komunikace a měřením dat v knihovnictví. Díky této disciplíně můžeme zjistit, jak moc se o daném publikovaném článku "mluví" - jak je citovaný. Citovanost článku je pro jeho autora moc důležitá. Dá se z ní zjistit kvalita publikované práce nebo časopisu, ve kterém vyšla.[7]

Odkazy

Reference

  1. Special Collections: Cole Library. University of Reading [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [1]
  2. FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[2]
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 Francis Joseph Cole. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [3].
  4. George Romanes. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [4]
  5. Francis Cole. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [5]
  6. 6,0 6,1 Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2016-01-14 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z:[6]
  7. SOUČEK Martin. Úvod do informační vědy: Informační věda a její metody; Bibliometrie a vědecká komunikace [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-10-05; 2015-11-23 [cit. 2016-02-01].

Související články

Klíčová slova

zoologie, knihovnictví, bibliometrie