Pojem informační přetížení/zahlcení použil poprvé v roce 1962 Richard L. Meier v knize A Communications Theory of Urban Growth.

Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[1]

Hromadění a množství informací podstatně vzrostlo s vynálezem písma a knihtisku. Ke zrychlení jejich přenosu přispěl také vznik telefonu či telegrafu. A tento trend neustále vzrůstá. V moderní době hovoříme o internetu, jako dalším faktoru, přispívajícím ke zrychlování a zvyšování množství informací. To tříští naši pozornost na více věcí najednou, což způsobuje nejen tísnivý pocit ze současného stylu života, ale i pocit, že věci se neustále zrychlují. Tato skutečnost ovlivňuje vnímání věcí, chování i povahu existence. Současně jsme obklopování neustále novými a neznámými prvky pronikajících do našich životů. To omezuje možnost poučení a řešení daných situací podle modelů z minulosti. Dochází k ochromení adaptace, jejíž neustále zvyšování je však nutností pro přežití pod neustále se zvyšujícím tlakem [2].

Další faktory způsobující zahlcení

,,Informační přehlcení způsobuje neschopnost vytěžit potřebné znalosti z nezměrného kvanta informací,,[3]

Neschopnost porozumět dostupným informacím.

Neschopnost určit, zda určité informace existují.

Nemožnost určit místo, kde jsou informace k nalezení. Nebo naopak existuje vědomí o informaci, ale chybí informace o cestě k nim.

Obdržené informace se stanou spíše překážkou než pomocí (i když jsou potenciálně užitečné).

Náramné množství informací je vyhledáváno koncovými uživateli namísto informačních profesionálů, co vede k předpokladu, že koncový uživatel nebude mít takové dovednosti jako informační pracovník, teda nebude vědět rychle rozpoznat jádro hodnotných materiálů. To může způsobit pocit zahlcení. [4]

Příčiny

  • Rostoucí objem informací (dat) což způsobuje zahlcení jak relevantními tak irelevantními informacemi a záleží jen na schopnosti uživatele je od sebe odlišit.
  • Správnost a přesnosti informací souvisí především s Internetem. Při vyhledávání dostáváme spoustu informací ať už chtěných či nechtěných. Je tedy nutná jejich verifikace.
  • Informační gramotnost patří mezi hlavní parametry ovlivňující efektivní získávání informací a jejich hodnocení při zohlednění určité potřeby.

Informační zahlcení je spjaté s informační explozí. Rozdíl je v tom, že informační exploze se vztahuje k množství informací, zatímco pojem zahlcení informacemi popisuje její účinek na uživatele. [4]

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [5] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

  • vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty
  • chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně
  • řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých
  • informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později
  • filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita
  • přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena
  • přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí
  • rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části
  • za účelem rozdělení odpovědí
  • útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací

Problémy spojené s informační explozí

Data se vytváří v mnohem větších objemech než kdy předtím, přičemž lidská kapacita chápání zůstává stejná (kvůli omezenosti intelektuálními schopnostmi se zvětšuje pomalu nebo vůbec), to znamená, že „vstřebávání informací“ je omezeno a narušuje proces „informace › znalost“.

Problémy ve firemním prostředí – stresování informačním zahlcením (pracovní vytížení).

  • Podle průzkumu společnosti Reuters až dvě třetiny manažerů uvádějí, že ztráta pracovní spokojenosti vzniká v důsledku stresu z přetížení informacemi.
  • Zhruba 43% manažerů si myslí, že důležitá rozhodnutí jsou opožděná, protože mají k dispozici příliš mnoho informací.
  • Kvůli potřebě analýzy dat se nedají dělat důležitá rozhodnutí včas, proto 1 z 5 manažerů na analýzu rezignuje a raději postupují intuitivně. [6]

Možná řešení informačního zahlcení

Informační zahlcení lze mírnit za pomocí extrakce, adaptace a syntézy informací. Extrahovaná dáta se propojí a pak se začne provádět informační syntéza, která informace z různých datových zdrojů propojí do souvislého celku. [7]

  • Rozvoj služeb search engines – rozvoj algoritmů pro googlovské vyhledávání v kyberprostoru
  • Budování znalostních bází založených na crowdsourcingu –Wikipedie, encyklopedické populárně vědecké informace.
  • Jednoduché prohledávání ve světě vědeckých informací – Web Scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.[6]

Odkazy

Reference

  1. HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
  2. TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X
  3. SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0
  4. 4,0 4,1 HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček.
  5. MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.
  6. 6,0 6,1 SOUČEK, Martin. Informační zahlcení [online prezentace]. Praha: ÚISK FF, 11. prosince 2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/480788/mod_resource/content/0/informacni_zahlceni.pdf
  7. ŠMERDA J., V. Dosoudil, M. Winkler. Nástroje pro léčbu informačního zahlcení. Masarykova univerzita & Laboratoř znalostních a informačních robotů. Dostupné z: http://cisvts.cz/wp-content/uploads/2012/11/Smerda_IKI_prispevek.pdf

Použitá literatura

  • TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petra Slouková. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/
  • HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/26999.
  • TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha: Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X.
  • SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Informace, informační zahlcení, informační exploze, Moorův zákon