• os, mn.č. ossi
  • kost je základní stavební jednotka kostry, jejíž základem je kostí tkáň obsahující kostní buňky (osteocyty a osteoklasty), vazivová vlákna a mezibuněčnou hmotu
  • vznikají z vaziva (kl. kost, lebka, lopatka) nebo z chrupavky -> osifikace - proces tvorby tvrdé kosti, osteoblasty začnou měnit chrupavku a vytváří vlastní tkáň
  • osifikace má přesný řád - v 1. měsíci nitroděložního vývoje osifikuje klíční kost, pak hrudník, lopatky
  • osifikace končí cca v 25 letech
  • existují osifikační centra, která jsou uprostřed diyfýzy -> růst do délky, a epifýz -> podstata pro kloubní spojení
  • kostní věk - dětem se rentgenuje ruka, aby se zjistilo, jestli je vývo v pořádku

Základní významy

  • opora (pro měkké části těla)
  • ochrana (schránka pro důležité orgány)
  • zásobárna minerálních látek

Rozdělení kostí

  • dlouhé – rozlišujeme 1 diafýzu (prostředek kosti) a 2 epifýzy (konec kosti)
  • krátké – rozlišení nemají (obratle, k. zápěstní)
  • ploché – lopatky, k. temenní
  • kosti nepravidelného tvaru - př. dolní čelist
  • na povrchu je
    • chrupavka - tam, kde se kosti napojují
    • vazivová blána - periost (okostice) - zásobuje kosti minerály -> růst kostí, vyrůstají z něj kostitvorné buňky (regenerace v případě poškození kosti)

Struktura kostí

  • periost - tuhý, vazivový list, který pokrývá celou kost kromě kloubních ploch, vyživován a inervován
  • hutné (kompaktní) - tvoří diafýzu, povrch krátkých plochých kostí
  • houbovité (spongiózní) - tvoří epifýzy, odolává tlaku, tahu (deformaci kostí)
  • uvnitř je kostní dřeň (2600 g v organismu) – v dětství červená (tvoří červené krvinky), věkem žloutne = změna v tukovou tkáň (pouze dřeň plochých a krátkých kostí vytváří i v dospělém věku červené krvinky)

Spojení kostí

  • pohyblivé – kloubní (kloub = articulatio)
  • pevné – kosti srůstají (př. pánev je 1 kost)
  • spojení vazivem (lebka – vazivo tvoří lebeční švy)
  • spojení chrupavkou (spona stydká)

Kostra trupu

  • kostru trupu tvoří:
  1. páteř
  2. žebra
  3. kost hrudní

Páteř - columna vertebralis

  • tvořena 33-34 obratli - vertebrae
    • tělo - corpus - směřuje dovnitř
    • trnový výběžek - hmatatelné části
    • oblouk
    • obratlový otvor - foramen vertebrae, v němž je canalis vertebralis, jímž prochází mícha
  • 7 krčních - vertebrae Cervicales, C1-C7
  • 12 hrudních - vertebrae Thoracicae - T1-T12, na bocích kloubní spojení pro žebra
  • 5 bederních - vertebrae Lumbales - L1-L5, největší, nejmohutnější, mezi obratli největší prostor (zde se dlěá lumbální punkce)
  • 5 křížových - vertebrae Sacrales - S1-S5, spojují se v kost křížovou, málo pohyblivé
  • 4/5 kostrčních - vertabrae Coccygeae - Co1-Co4/5, spojují se v kost kostrční -> kostrč
  • nejpohyblivější jsou krční a bederní (C a L) – nejvíce blokád, uštípnutých nervů
  1. obratel = atlas (nosič) – nemá tělo ani výstupky, horní plocha : kloubní spojení s kostí týlní -> kývavé pohyby hlavy
  2. obratel = axis – kloubní spojení s atlasem, zajišťuje otáčivý pohyb hlavy
  3. dalších 5 obratlů má klasický tvar, poslední 7. má vystouplý trnový výběžek (hmatatelný)
  • páteř je celek pohyblivý, pružný -> 2x esovitě prohnutá
  • lordóza – krční a bederní, prohnutí dopředu
  • kyfóza – křížová a hrudní, prohnutí dozadu

www.spinesurgery.cz

Žebra - costae

  • zadní část spojení s obratli, vpředu s kostí hrudní
  • 12 párů, páry nestejné (1. pár nejkratší)
  • 1.- 7. žebra pravá (začínají na obratlích a napojují se na kost hrudní)
  • 8. - 10. - žebra nepravá (chrupavkou se upínají na 7. žebro)
  • 11. - 12. - žebra volná (končí volně ve stěně břišní a jsou vyoperovatelné)

Kost hrudní - sternum

  • plochá, hmatná, má tělo, mečovitý výběžek a rukojeť
  • v případě uštípnutí mezižeberních nervů připomíná infarkt (píchavá prudká bolest, ale žádné průvodní projevy jako nevolnost apod.)
  • je součástí hrudníku - thorax, který chrání hrudní dutinu a orgány v ní uložené, na kostru hrudníku se upínají dýchací svaly

Kostra horní končetiny

  • umožňuje pohyb, ke kostře trupu je připojena pletencem loketním + volnou částí

Pletenec

-klíční kost (clavicula) + lopatka (scapula)

  • scapula – plochá kost trojúhelníkového tvaru, přední strana se přiklání k 2.-7.žebru, na dorzální straně je hřeben vybíhající v nadpažek (acromion) a ten rozděluje na horní a dolní část a je kloubně spojen s klíčkem -> nemá pevné spojení, je pohyblivé
  • clavicula – 12-16 cm dlouhá, esovitě prohnutá kost, spojuje hrudní kost lopatkou, osifikuje jako první kost v těle (již v 2. měsíci nitroděložního života)

Volná část

  • pažní kost - humerus- mezi epifýzou a diafýzou je zúžení -> krček (collum), který se snadno láme; její hlavice zapadá do jamky v lopatce -> kl. spojení kulovitého typu; dolní část se rozšiřuje v epikondyly pro úpon svalů, ve složeném loketním kloubu se stýká k. pažní se 2 kostmi předloktí
    • kost vřetenní - radius – na palcové straně; jamka pro hlavici k. pažní -> při natažení tam zapadne
    • kost loketní - ulna – malíková strana; v horní části vybíhá v loketní výběžek=okovec (olecranon ulnae) ="loket"; místo, kam zapadá hlavice k. loketní, se nazývá fossa olecrani
  • loket - olecranon – hmatný je výběžek ulny
  • ruka (od zápětí dolů): kosti zápěstní - ossa carpi – 2 řady po 4 kostech krátkých, spojených kloubně a tvořících zápěstí (carpus)
  • kosti záprstní - ossa metacarpi – 5 kostí dlouhého typu tvořících podklad dlaně (palma manus)
  • články prstů - phalanges – palec 2 články, ostatní prsty 3 články, obě dlouhého typu

Pohyb

  • mezi radiem a ulnou je zvláštní spojení -> radius obíhá ulnu díky spojení v distální části epifýzy -> kroutivý pohyb: pronace (malík ven) a supinace (palec ven)
  • extenze – natažení (normálně 180 %, olecranon je jako zarážka)
  • flexe – skrčení
  • volně visící končetina je v mírné flexi a pronaci

Kostra dolní končetiny

  • připojena k páteři pletencem pánevním a volnou končetinou

Pletenec

  • skládá se ze 2 kostí pánevních (přiklání se k sobě v přední části prostřednictvím destičkové chrupavky - spony stydké - symfýzy) a kosti křížové
  • kost pánevní - os coxae – levá i pravé tvoří pánevní oblouk, vzniká pevným spojením ze 3 kostí
  1. kost kyčelní - os ilium - míří nahoru
    • tělo vybíhá v lopatku k. kyčelní (ala osis illim), jejíž vrcholem je hrana (crista illiaka), na kterou se upínají břišní svaly; hrana je hmatatelná (=boky); na lopatku se upínají hýžďové svaly a svaly zad
    • je součástí kyčelního kloubu -> v těle je jamka pro stehenní kost (acetabulum)
    • na vnitřní straně je prohlubeň (fossa illiaka), která je ukončena ve vnitřní straně chrupavkou (facies articularis)= strana kloubní -> na ní se napojuje k. křížová
  2. kost sedací - os ischium - míří dolů, vybíhá v mohutný sedací hrbol (tuber ischiadicum)
  3. kost stydká - os pubis - míří dopředu a v přední části se obě kosti stydké stýkají a uzavírají pánev
  • pánev (pelvis)
    • velká pánev (pelvis major) - směrem do břicha, jsou v ní uloženy břišní orgány; u žen rozložitější, širší, u mužů nižší; skládá se z k. kyčelní a sedací
    • malá pánev (pelvis minor) - tvořena hlavně k. stydkou, "porodnická pánev" -> na ní záleží, jestli žena bude schopna porodit, v období gravidity se zvětšuje, jsou v ní uloženy urogenitální orgány (děloha, moč. měchýř), lidově se jí říká "podbříško"

Volná část

  • připojuje se k pletenci v oblasti kyčelního kloubu, zapadá do acetabula
  • zajišťuje pohyby: rotace, felxe, extense, abdukce (odtažení) a addukce (přitažení)
  • kost stehenní - femur – nejsilnější a nejdelší kost v těle, horní epifýza má velkou hlavici kloubu (caput femori), pod tím je zúžení, krček (colum femori) -> časté zlomeniny (hlavice zůstane v acetabulu a oddělí se od femuru)
    • výstupek za hlavicí -> chocholík (trochanter major et minor) -> úpony hýžďových svalů
    • kloubní hlavice zapadá do acetabula a tvoří spolu uzavřený kulovitý kyčelní kloub
    • distální epifýza je rozšířena ve 2 hrboly - kondily (+ epikondyly), které jsou základem kolenního kloubu
    • poloha femuru k ose je 120° (90° jsou nohy do O)
  • bérec
    • kost holenní - tibia – trojboká dlouhá kost uložená ve vnitřní straně bérce, hmatná zepředu, tvoří vnitřní kotník - malleolus medialis
    • kost lýtková - fibula - schovaná tenká kost dlouhého typu, tvoří vnější kotník - malleolus lateralis
  • kolenní kloub - složený kloub k. stehenní a holenní se 2 poloměsíčitými chrupavčitými menisky, které vyrovnávají nepoměr, ; vazy křížové a postranní -> jakmile se vazy utrhnout -> menisky se pohnou a přestávají být funkční; existuje i 3.meniskus, který to srovnává vpředu - čéška - patella - sezamská kost, která fixuje kolena a je navázána do svalů a šlach
  • kosti zánártní - ossa tarsi – 7 krátkých kostí
    • zevní oblast -> 2 kosti; největší kost patní (calcaneus) s patním hrbolem, který je podkladem paty a na který se upíná Achilleova šlacha; kost hlezenní (talus), která naléhá shora na k. patní a kloubně se spojuje s vidlicí tvořenou holenní a lýtkovou kostí
  • kosti nártní - ossa metatarsi – 5 dlouhých kostí, silnější a tvrdší, tvoří podklad nártu
  • články prstů - phallanges – oproti ruce jsou kratší

Kostra hlavy

  • lebka - cranium – chrání mozek a smyslové orgány
  • podkladem je chrupavka (tvoří spoje) a vazivo, kosterní základ v obličeji
    • mozková část - neurocranium – vznik z vaziva a chrupavky
      • vyklenutá část - calva - lebeční klenba
      • lební baze - basis cranii
    • obličejová část - splanchnocranium - nasedá na bazi

Neurocranium

  • týlní kost - os occipitale – v zadní části lebky je 2 týlními hrboly spojena s atlasem +úpony zádových a krčních svalů
    • velký týlní otvor - foramen magnum – navazuje na páteřní kanál, prochází tudy mícha, navazuje na canalis vertebreallis
    • po obou stranách otvoru jsou výběžky (condilli occipitalis)
  • klínová kost - os sphenoidale - vlastní podklad base, má tvar motýla, uprostřed turecké sedlo - sella tureica – místo uložení hypofýzy
    • od těla vybíhají malá a velká křídla (ala minor et major sphenoidale), v těle je uložena vedlejší dutina nosní
  • čichová kost - os ethmoidale - dotváří nosní přepážku a obsahuje drobné dutinky, je zde vedlejší dutina nosní
    • v mozkové části je uložena dírkovaná ploténka - lamina cribrosa - kterou prochází vlákna čichového nervu -> spojuje se v 1 nerv a ten jde teprv do mozku
    • v obličejové části - vnitřní část k. čichové -> labyrint vystlaný smyslovým epitelem ->vnímání čichu
  • spánková kost - os temporale- levá a pravá, skládá se z kosti skalní, bubínkové a čelní
    • součástí je kost skalní - os petrosum – nejtvrdší kost v lidském těle, nemá spongiozu, vypadá jako pyramida a obsahuje dutiny pro čichové a rovnovážné (vestibulární) ústrojí
    • bubínková kost - os tympanicum - podklad zevního zvukovodu, hmatatelná za ušním boltcem, je tam i sval - zdvihač hlavy
  • čelní kost - os frontale – nepárová, po porodu sice 2 části, ale to do 2 let zaniká; podklad čela + horní část očnice, obsahuje dutinu čelní -> vedlejší dutina nosní
  • temenní kost - os parietale – párová, miskovitého tvaru, tvoří vrchol klenby lební
    • vazivové švy - sutury - v místech srůstu švů vznikají měkké otvory - fontanelly (tam se miminkům píchají infuze – mají moc tenké žíly), fontanelly a švy postupem srůstají a zanikají

Švy

  1. šípový - sutura sagittalis – 2 kosti temenní
  2. věncový - sutura coronalis – temeno s kostí čelní
  3. lambdový - sutura lambdoidea – temeno s kostí týlní

www.latinsky.estranky.cz

Splanchnocranium

  • kosterní původ -> chrání mozek a smyslové orgány
  • horní čelist - maxilla - párová kost, tvar podkovy, základ tvrdého patra, uvnitř vedlejší dutina nosní - sinus maxillaris - základem pro horní chrup
    • z těla (corpus maxille) vybíhají výběžky se zuby -> podklad zubů, zubní lůžka se zakládají v prohlubních těla, které jsou základem dásní
  • lícní kost - os zygomaticum – párová; tvoří tvar obličeje – jeho šířku, tvoří také okraj očnice, spolu s výběžky k. spánkových tvoří pravý a levý jařmový oblouk
  • nosní kost - os nasalia – párová; tvoří podklad kořene nosu = nosní hřbet (bambule nosu je jen chrupavka)
    • uvnitř je radliční kost - vomer – nehmatatelná, přepážka - dělí levou a pravou nosní dutinu
  • slzní kost - os lacrimale – párová; v koutku oka, čtvercová, tvoří vnitřní část očnice
  • dolní čelist - mandibula- spojena kloubem s kostí spánkovou,velmi pohyblivá
    • má tělo s výběžky + ve střední části dásňové výběžky -> základ zubů
    • přední část vybíhá v bradový výběžek (protuberantia mentalis) - podklad brady + hrotnatý výběžek pro úpon žvýkacích svalů
    • úhel dolní čelisti : u novorozenců 150°, u dospělých 120°
  • jazylka - os hyoideum – nepárová; tvar malé podkovy, pod dolní čelistí je vazivovým závěsem připojena ke spodině lebeční, na ní zavěšen hrtan, podpírá jazyk

Dutiny v lebce

  1. dutina lební – mozkovna, caven cranii – uložen mozek
  2. dutina nosní – caven nasi - tvoří obličejové kosti, uprostřed; vedlejší a hlavní dutina
  3. dutina oční – je v ní uloženo oko, má tvar pyramidy = očnice - orbita, je velká (oko může při nehodě zapadnout, vejde se tam i násada od čínského pera)

Růst a vývoj lebky

  • lebka roste, více se ale zvětšuje mozkovna než obličejová část
  • obvod dětské hlavičky: 34 cm, 1.rok – 46 cm, 3. rok – 49 cm, 5.rok -50 cm, dospělost – 55 cm (neučit)
  • pohlavní rozdíly patrné až v dospělosti -> kost čelní u žen kolmá, u mužů ubíhá dozadu; muži – hranatá brada, vyklenutá glabella => větší nadočnicové oblouky
  • novorozenci mají hladkou pusu -> dolní čelist není vyvinutá

Patologie

Artróza

  • degenerativní onemocnění kloubu
  • většinou namožena chrupavka (přetížení v důsledku sportu, věku či obezity)
  • pohyb není hladký, onemocnění se projevuje startovacími bolestmi (když se začíná pohyb), trhání, záškuby, skřípoty
  • léčba: klouby se operují, nahrazují

DNA

  • metabolické onemocnění, "nemoc králů", protože jedli moc masa, obvykle v mladším věku, spíše muži v produktivním věku
  • dochází k hromadění kyseliny močové v těle -> krystalizuje -> usazuje se v kloubech a způsobuje zánět + omezení hybnosti
  • extrémní bolestivost, zarudnutí, otok, horečky a nevolnosti
  • obvykle kloub palce u nohy, poté nártní klouby, prsty, zápěstí, loket, kolena... postupně z malých kloubů přechází na větší
  • i jemný dotek či ponožky způsobují bolest
  • léčba: lékařská dieta + léky, které snižují uráty v krvi

Revmatoidní artritida

  • zánětlivé onemocnění postihující spíše ženy (3:1) kolem 40. roku
  • psychosomatické!
  • ranní ztuhlosti
  • svaly atrofují -> nejsou totiž používány
  • příčina zánětů je nejasná, často se dává do souvilosti se stresem, přežítení spychikc
  • ztuhlé malé klouby, jsou oteklé, asymetrické, spíše u rukou (člověk nemůže sevřít), pak přechází na větší klouby
  • léčba: kortikoidy + rehabilitace + omezení stresové zátěže, koupele, zábaly, antirevm. léky
  • léčba je progresivní, tzn. můžeme jen zpomalit její růst

Bechtěrevova choroba

  • zánětlivé onemocnění mladšího věku (15-30 let), spíše muži
  • -

Zdroje