Nerovnosti ve zdraví

Verze z 12. 5. 2017, 16:35; Magdalena.Rehakova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • jeden z hlavních problémů současné doby v EU
  • dokument Health 21 - Health for all in the 21st century
  • autorem je WHO
  • témata k této problematice:
  • solidarita ve zdraví v Evropském regionu - velice problematické
  • spravedlnost ve zdraví - každý má právo na zdravotní pomoc ve stejné míře,
  • a to v takové, která je pro něj nezbytná
  • nerovnosti existují - ve zdravotním stavu, ve způsobu poskytování pomoci
  • počet diagnóz - způsob práce s nimi (kvantitativní x kvalitativní ukazatele)

EU Public Health Action Programme

  • snaha pomoci zranitelným skupinám obyvatel (vulnerable groups)
  • vychází z hodnot life expectancy a hodnot morbidity - patří sem i kvalita života (subjektivní data)
  • nerovnosti ve zdraví - existuje prvek objektivně fungující nespravedlnosti
  • není přímo znevýhodňující, ale ovlivňující a zároveň lidmi neovlivnitelné (vzdělání, socioekonomický status)
  • nepatří sem ale problémy volby - kouření, nezdravý životní styl (věci vlastními silami ovlivnitelné)
  • důležitý je subjektivní pocit nespravedlnosti
  • je nepřijatelné, aby v Evropě nadále existovaly skupiny, které tuto nespravedlnost vnímají

socioekonomický status

  • uvedeno Maxem Weberem
  • proměnná založená na vzdělání, příjmu a vykonávané profesi
  • v demokracii by mezi nimi měla existovat korelace, v minulém režimu ale byla neutrální nebo dokonce záporná
  • nelze předpokládat naprosté odstranění nerovností
  • celková rovnost lidí je nedosažitelným ideálem, který pouze ukazuje možnosti
  • směřování
  • od 12-13. století (počátek zakládání nemocnic) existuje pocit dostupnosti a bezplatnosti zdravotnictví
  • zdravotní péče je ale dražší

program EuroHealthNet - Brusel

  • zkoumá nerovnosti

Trackling Health Inequalities in Europe

  • projekt hledající problematiku sociální exkluze
  • koordinuje ho Skotsko (Edinburgh)
  • zjišťování zda je v Evropě této problematice věnována dostatečná pozornost
  • v Čechách existují podobné programy a projekty - Zdravé rodičovství - mladé páry, nechtěné těhotenství
  • výživové zvyklosti Romské populace (bilingvní kuchařka zdravé výživy hlavně pro těhotné ženy romského etnika)
  • chutný život - základy zdravé výživy pro seniory
  • liší se průměrná délka života v různých zemích

gini index

  • míra nerovnosti ve výši příjmů v dané zemi
  • když je jeho hodnota = 0, všichni dostávají stejně
  • index je vysoký např. v USA, UK
  • u nás má 10% nejbohatších 5x vyšší příjem, než 10% nejchudších

Spravedlnost

  • dělení:
  1. založeno na pojmu equity = stejnost, politická korektnost, spravedlnost ve smyslu rovnosti = equality, každý má stejný podíl, přerozdělování (v komunismu), ve smyslu potřebnosti - needfulness, distribuce by měla být zajištěna podle potřeb
  2. vertikální spravedlnost - zajištění dostupnosti péče těm, kteří mají velké problémy, horizontální spravedlnost, zajištění dostupnosti stejné péče lidem se stejnými problémy
  • kritéria spravedlnosti se mění v závislosti na společensko-historických podmínkách:
  1. kritérium potřeby - v rodinném systému
  2. kritérium rovnosti - v přátelských vztazích
  3. vítěz bere vše - v konkurenčních vztazích

Hlavní výzkumné linie

  • Chadwickova studie (1842) - první publikovaná studie ukazující na nerovnosti
  • Dreve, Whiteheadová (70. léta) - Health inequalities
  • Sir M. Marmot - Whitehall study, ženy a různé choroby (studie na státních zaměstnancích), to, co tito lidé nemohou ovlivnit, ovlivňuje jejich zdraví a jejich přístup k péči

D. Black - Black study

  • hypotézy:
  1. individuální hypotéza - vyšší příjem je zárukou vyššího přístupu k péči bez ohledu na jiné ukazatele, zdraví bohatších tedy bude vždy větší, než u chudých
  2. kontextová (ekologická) hypotéza

Kontextová hypotéza

  • vychází z Wilkinsona
  • záleží na srovnání s ostatními, distribuci příjmů ve společnosti
  • nejde jen o to jak moc člověk má, ale jak moc má v kontextu ostatních (jak prestižní je které zaměstnání)
  • kontextová hypotéza byla velice silná na začátku
  • na zdraví nemá vliv přímo HDP ani nezaměstnanost apod., ale na distribuci a redistribuci těchto peněz
  • zaměřeno na soudržnosti - důležitost sociální koheze a redistribuce prostředků
  • na zdraví mají přímo vliv nerovnosti ve společnosti
  • z toho by mělo vyplývat, že je v zájmu bohatých přestat bohatnout a začít naopak chudnout, aby jim bylo lépe, ale tato teorie se samozřejmě neujala
  • psychosociální výklad - sir M. Marmot, vysoká koheze občanské společnosti je významný protektivní faktor
  • materiální výklad - jak se klade důkaz na životní prostředí, bydlení atd.
  • Makenbach chce opustit kontextovou linii, protože se její výstupy nepotvrzují

Důsledky kontextové hypotézy

  • společnost sebou nese zátěž nejchudších
  • pokud má společnost velmi chudé, ovlivňují zdraví i těch bohatých
  • je tedy v zájmu bohatých, aby redukovali nerovnosti - měli by se vzdát svého majetku, aby byli zdravější

Mechanismy kontextové hypotézy

  • Thoistová - nerovnosti ve zdraví jsou založeny na nerovnosti vystavení se stresu, lidé z vyšších skupin jsou stresu vystaveni méně
  • Marmot - důležitost sociální participace, důstojnost, sociální integrita, kompetence a svobody
  • K. Judge - ověřuje Wilkinsonovy studie a dochází k tomu, že neplatí zcela přesně
  • Linch - podle jeho studie vztah prokázán nebyl
  • Mackenbach - ukazuje, že Wilkinsonova teorie neplatí vůbec
  • Wilkinson reaguje další studií - Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution
  • Leon, Walt - ukazují, proč studie vychází právě takto, problém USA - funguje trochu jinak, takže je problém s porovnáváním

Hypotézy vysvětlující sociální gradient

  • týkají se všech, bez ohledu na věk, pohlaví a diagnózu
  • týká se všech chorob podle jejich přenosu, prognózy i toho, zda jsou duševní, nebo fyzické
  • ukazuje, že zdravotní stav každé třídy je lepší, než si myslí její příslušníci, a vyšší, než u třídy nad ní
  • platí u nemocí, kde není známo rizikové chování
  • Wilkinson - bohatší lidé jsou vzdělanější a mají větší tendenci dbát na kvalitu
  • lidé s vyšším vzděláním jsou bohatší, tudíž mají méně rizikového chování -> jsou zdravější, mají lepší postoje a hodnoty, lepší postoj ke sportu a návykovým látkám
  • úplní abstinenti vykazují nižší životní spokojenost, než příležitostní pijáci (dle měření WHO)
  • u pití alkoholu je důležité znát správnou míru, ale úplná abstinence není dobré řešení

Rizikové materiální podmínky

  • špatné bydlení
  • vysoké množství lidí
  • psychiatrické diagnózy v rodině
  • nízký socioekonomický status
  • kulturní zvyky - mohou upravovat velikost zapojení lidí do rizikových aktivit

Výběrová hypotéza

  • nízký sociální status není příčinou, ale následkem špatného zdraví
  • nemocní lidé mají tendenci se propadat na sociálním žebříčku
  • u nás platí, že bohatší okresy mají nižší nezaměstnanost a nemocnost
  • socioekonomické faktory silně ovlivňují nemocnost, zvlášť pak to, jaké peníze člověk dostane jako nemocenskou
  • dnes lidé stonají méně často, ale déle
  • čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nezaměstnanost
  • čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nemocnost
  • čím vyšší nezaměstnanost, tím vyšší úmrtnost - mnohem silnější u mužů
  • vnímaný zdravotní stav - jako špatný ho vnímají nejvíce lidé se základním vzděláním, jako spíše dobrý vnímají zdravotní stav od ukončení maturity - tzn. lidé s maturitou a vyšším vzděláním vnímají svůj zdravotní stav lépe

Zdroje


Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá zdrojekategorieduplicityčleněníobrázky a licence

V článku bylo zkontrolováno prolinkovánípravopis

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.