Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance

Verze z 25. 5. 2018, 08:35; Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky)

Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény Sperbera a Wilsonové. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.[1]


Relevance v informační vědě

V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." [2]

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)[3]

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.

Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)

Do první skupiny jsou zařazeny:

  • dokument
  • zástupce
  • informace

Do druhé řadíme:

  • problém
  • informační potřebu
  • požadavek
  • dotaz [4]

Na obr. na modelu S. Mizzara[5] jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.[6]


Vyhledávání informací

  • podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému
  • podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.[4]
Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

  • koeficient přesnosti

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

V1.JPG


  • koeficient úplnosti

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

V2.JPG
[7]


Druhy relevance

  • formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.
  • věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal[7]

Vyhodnocování relevance

Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

  • přesnost (precision)

- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

V3.JPG
  • úplnost (recall)

-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla

V4.JPG

REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů [7]

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.[8]

Grafy

Použitá literatura a odkazy

  1. HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.
  2. JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.
  3. BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.
  4. 4,0 4,1 BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf
  5. MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.
  6. KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.
  7. 7,0 7,1 7,2 SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0
  8. PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf

Externí odkazy

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

Související články

Rešerše, Rešeršní strategie, Zpětná vazba v rešeršních službách, Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách

Klíčová slova

rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance