Poruchy paměti

Verze z 14. 4. 2014, 10:47; Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • paměť vzniká na základě schopností vnímat (senzorickými funkcemi, analyzátory), srovnávat s předchozíma informacemi
  • to, co zaznamenáváme, se pohybuje v nějakých kódech po nervových okruzích → tvoří reverberační okruhy, po kterých se to pohybuje
  • čím větší mají ty informace emoční podporu (či subjektivní prioritu), tím větší mají šanci, že se uloží
  • je ovlivněna vštípivostí, smyslovými vjemy/senzory
  • jde o schopnost přijímat, uchovávat a znovu si vybavovat informace, zkušenosti i potom, co ty podněty odezní
  • paměť není statický děj, informace se různě mísí, promíchávají, staré se překrývají novými, tak jak se zlepšuje úroveň našeho chápání, myšlení, vnímání, jak se zlepšují úrovně našich vědomostí → je to děj, který se vyvíjí

podle délky pohybu po reverberačních okruzích se paměť dělí na:

  • ultrakrátká paměť - trvá zlomky sekund, jde jen o vlastní senzorický registr, např.: když se podívám na stůl, zaznamenám, že tam stojí červený hrnek; tato informace však nemá, význam ani není emočně podpořen → jde jen o záznam této informace
  • krátkodobá paměť - trvá sekundy až minuty, je ovlivněna vštípivosti (kvalitou vnímání), např.: zaznamenám nejen, že je tam hrnec, ale i že se z něj line pára a ta pára pěkné voní, protože v hrnku je káva
  • střednědobá paměť - má konsolidační fázi → k ní už přistupuje emoční složka (konsolidace = podpora, víc více přidané emoční složky, tím více se informace konsoliduje/ukládá do paměťových stop), konsolidace je ovlivněna: elektrochemickými změnami, které už v tom mozku nastávají, trvá minutu i víc, možné ovlivnit farmakologicky i elektrokonpulzemi (elektrošoky) → např.: při nastupující demenci, Alzheimerově chorobě se podávají léky na paměť (na zkvalitňování tkáně)
  • dlouhodobá paměť - je nejdelší, nejstarší, má nejstrukturálnější poklad, informace, které by neměly vymizet → při poruchách tyto informace mizí jako poslední, obsahuje i pudy, geneticky dané věci, základ chování

Kvantitativní poruchy paměti

Hypomnézie

  • snížená paměťová výkonnost, snížená kvalita paměti
  • selektivní snížení (postihující jen některé paměťové funkce) nebo globální (komplexní)
  • u demencí, pod vlivy léků, při organických poškozeních
  • dále při vyčerpání, únavě, nespavosti, při psychických změnách (při depresích, neurózách), v drogovém abúzu
  • při demenci je často kombinována s poruchou vštípivosti (zapamatování)
  • když je vštípivost nahrazena/kompenzována komfabulacemi → Korzakův syndrom → pamatuje si staré informace, ale nedokáže si vštípit nové, např.: se ho zeptám jak se jmenuje a kdy se narodil – odpoví správně datem a jménem, ale ne jeho; naučíme ho tedy jeho pravé jméno a datum narození, za chvíli se ho zeptáme znovu a on odpoví zase úplně jiným jménem a datem → nedokáže tu informaci vštípit, jméno a datum narození je sice z dlouhodobé paměti, ale je to specifikum této nemoci, nemá úplnou amnézii, něco si pamatuje (např.: ví že má děti, ale neví jestli 3 nebo 4 → kvalitativní snížení paměti, uvědomuje si, že není schopen říct ty informace, tak konfabuluje (ale nelže, nevymýšlí si schválně)
  • často součástí alkoholové demence (už spojeno s organickými změnami)

Amnézie

  • úplná ztráta paměti
  • může být časově ohraničená i trvalá, částečná
  • nejčastěji amnézie spojená s úrazem:
  • retrográdní amnézie – ztráta paměti před úrazem
  • anterográdní amnézie – nastala po úraze
  • moment úrazu může být pod selektivní amnézii
  • při obecné amnézii může ztráta paměti dojít až tak daleko, že ten člověk zapomene i číst, psát, apod.

Selektivní amnézie

  • např.: v důsledku nepříjemných psychogenních stavů s negativním podtextem (třeba při znásilnění, - v důsledku té ochranné psychogenní aktivity je ten člověk vymaže, vytěsní)
  • mohou se objevovat i v důsledku poruch osobnosti (např.: u histriónské osobnosti)

Hypermnézie

  • nadměrné, nepřiměřeně velké zapamatování určitých situací, materiálů, dějů kolem
  • není příjemná – člověk si protivolně zapamatovává nepříjemné obsahy
  • kvantita jde ale na úkor kvality (přesnost těch informací je výrazně omezená)
  • při psychózách, mániích, pod vlivem psychotropních (především psychostimulačních látek

Kvalitativní poruchy paměti - paramnézie

  • poruchy paměti na úkor přesnosti a spolehlivosti těch vzpomínek
  • informace jsou špatně uložené, vzpomínka informací je nepřesná, zkreslená, nesprávná

Kryptomnézie

  • „neúmyslný plagiát“
  • je přesvědčen o autorství něčeho, co udělal/vytvořil někdo jiný
  • nedělá to kvůli sekundárnímu zisku, není to úmyslné, cílené
  • při konfrontaci s pravdou se mu to dá vyvrátit

Ekmnézie

  • porucha paměťových stop se špatnou časovou lokalizací
  • správně vybavená vzpomínka, se správným obsahem, ale špatně časově zařazená
  • např.: řekne že byl na dovolené před 10 lety, ale on tam byl loni

Vzpomínkový klam

  • přesvědčení o nějaké domněnce, fantazii apod.
  • myslí si, že se to stalo, že je to reálné
  • už to je do jisté míry hrubá patologie, nemá náhled
  • např.: je přesvědčen o tom, že měl poměr s Lucii Bílou a bude tvrdit, že se to opravdu stalo, bude to pokládat za realitu, za svou vzpomínku, fakt
  • často součást psychóz
  • někdy těžko odlišitelné od bludu (tady je to velmi zaměřeno na tu minulost; blud by se měl dát časem vyvrátit, vzpomínkový klam ne)

Pseudologia fantastica - bájivá lhavost

  • nejde o klasickou poruchu paměti (normálně si věci pamatuje)
  • vychází z reálních situací/událostí a díky své fantazii, představivosti, emočnímu nastavení přidává k nějakým událost barvitost, dovymýšlí si něco, až ztrácí přehled o tom, co je pravda a co si sám dovymyslel (ztrácí hranici mezi realitou a tím, co je jeho představa)

Zdroje