Soudní knihovny v ČR: Porovnání verzí

(kategorizace)
Řádka 73: Řádka 73:
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 
* knihovna, Nejvyšší soud, knihovny v ČR, ČR, vrchní soud, krajský soud, rozhodčí soud, ústavní soud
 
* knihovna, Nejvyšší soud, knihovny v ČR, ČR, vrchní soud, krajský soud, rozhodčí soud, ústavní soud
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Verze z 25. 1. 2018, 16:28

Soudní knihovny jsou specializované knihovny zaměřené na potřeby soudců a ostatních zaměstnanců soudu.

Historie

Nejstarší knihovna Nejvyššího soudu v Brně vznikla již v roce 1919 spolu se založením soudu. V pořadí druhou nejstarší knihovnou je knihovna Krajského soudu v Hradci Králové, založena v roce 1960. Zbylé popisované knihovny byly vybudovány až po roce 1990. Knihovna Nejvyššího soudu je veřejnou specializovanou knihovnou se zvláštním režimem. Slouží nejen k uspokojování potřeb soudců, poradců, asistentů a zaměstnanců NS, ale i externích uživatelů z řad veřejnosti, kteří si veškeré dokumenty mohou zapůjčit prezenčně, po předchozím telefonickém objednání.

Uživatelé soudních knihoven

Knihovní řád vymezuje dvě kategorie uživatelů knihovny. Interní a uživatelé externí.

Uživatelé interní

  • soudci Ústavního soudu
  • emeritní soudci Ústavního soudu
  • asistenti soudců Ústavního soudu
  • ostatní zaměstnanci Ústavního soudu, kteří konají práci na základě pracovní smlouvy či dohody s místem výkonu práce v sídle Ústavního soudu[Česko,2010b]

Uživatelé externí

  • soudci a zaměstnanci obecných soudů
  • zaměstnanci ústředních správních úřadů, Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecké sněmovny a Senátu PČR, Nejvyšší hok ontrolního úřadu, vědeckých pracovišť, členové zastupitelstev vyšších územně správních celků
  • vysokoškolští pedagogové a studenti
  • veřejnost
  • uživatelé meziknihovní výpůjční služby a mezinárodní meziknihovní výpůjční služby[Česko, 2010b]


Druhy soudních knihoven v ČR

Knihovna ústavního soudu

je specializovaná knihovna. Obsah fondu je zaměřen na státní a ústavní právo, mezinárodní právo, evropské právo, s přesahem do oborů právní teorie, právní historie a politologie [Česko, 2015e]. Tato knihovna byla založena v roce 1991 současně se zřízením Ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky a na základě konkurzu byla jmenována první knihovnice paní Kamelanderová [Petrlová, 1994].

Knihovna Nejvyššího soudu

je specializovaná knihovna. Knihovna Nejvyššího soudu vznikla spolu se soudem v roce 1919. Nejstarší tisky v knihovně pochází z 18. století.

Knihovna Nejvyššího správního soudu

je specializovaná knihovna, která neposkytuje služby veřejnosti, slouží pouze soudcům a zaměstnancům Nejvyššího správního soudu. Knihovna vznikla v roce 2006 po přestěhování soudu do nové budovy na Moravském náměstí v Brně.

Knihovna Vrchního soudu v Olomouci

je specializovaná knihovna, která byla založena v roce 1995.

Knihovna Krajského souduv Hradci Králové

je specializovanou knihovnou, která byla založena společně se soudem 1. ledna 1960.

Knihovna Rozhodčího soudu

je specializovaná knihovna, která byla založena po přestěhování soudu na současné místo (ulice Dlouhá, Praha 1) přibližně v roce 1993.

Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Budovu Právnické fakulty navrhl architekt Jan Kotěra ve 20. letech 20. století. Původně v budově nebyla knihovna, ale knihy byly umístěny podle oborů v pracovnách profesorů v tzv. seminárních knihovnách. Velké množství svazků z historického fondu knihovny je stále opatřena razítky, označujících vlastnictví jednotlivých seminářů. Nejvzácnější sbírkou knihovny je soubor starých tisků, který obsahuje 574 titulů v 823 svazcích z let 1487-1900. Většinu této sbírky tvoří právnické knihy, vydané z velké části v Praze a Vídni. Knihy jsou především v jazyce českém, latinském a německém. Další historicky významnou částí knihovního fondu je česká právnická literatura období 1. republiky, která je neobyčejně zachovalá.

Ústřední knihovna fakulty byla vybudována až po 2. světové válce, v roce 1949. Knihovna se nacházela téměř na stejném místě jako dnes, avšak zabírala mnohem menší plochu. Po roce 1989 začala knihovna dostávat velké množství knih ze zahraničí, které měly rychle zaplnit mezery ve fondu způsobené komunistickým politickým režimem. Knihovna v této době obdržela stovky svazků západní odborné literatury získané prostřednictvím programu Tempus, jednorázového finančního daru švýcarského parlamentu, darů rakouských a amerických univerzit, Rady Evropy a řady dalších institucí i jednotlivců.

Na konci roku 1992 byla zahájena automatizace knihovny. Knihovna byla vybavena nezbytnou technikou, připojena na fakultní počítačovou síť a byl zakoupen knihovnický systém Tinlib britské firmy IME. Připojení knihovny k fakultní počítačové síti umožnilo zaměstnancům i čtenářům přístup k automatizovaným systémům právních informací i přístup k Internetu.

V červnu 1996 byla zahájena rekonstrukce knihovny a do provozu byla slavnostně uvedena 11. září 1997. Po rekonstrukci vzrostl prostor pro uložení knihovního fondu ve skladištích, knihovna získala 3 studovny s volným výběrem publikací s kapacitou cca 70 000 svazků a dvěma sty pracovními místy pro čtenáře. Všechny veřejně přístupné prostory byly navrženy jako bezbariérové.

V roce 2002 byla knihovna vážně zasažena povodní, při které byl hlavní sklad knihovny zaplaven do výše 137 cm. Bezprostředně bylo zničeno asi 100 000 svazků odborné, převážně historické literatury. V důsledku teplého počasí a rychle se šířící plísně vzrostly ztráty o dalších 50 000 knihovních jednotek. Sklad zaplavený během povodní není možné využívat k uskladnění knih [Univerzita Karlova, 2012b].

Použitá literatura

  • článek je založen na bakalářské práci Kateřiny Mizlerové, UK, filosofická fakulta, ústav informačních studií a knihovnictví, rok 2016, vedoucí práce Mgr. Ondřej Korhoň

Odkazy

  • PETRLOVÁ, Ludmila, 1994.Racionalizace knihovnických procesů knihovny Ústavního soudu ČR Brně. Praha, 1994. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce PhDr. Anna Stöcklová.


Klíčová slova

  • knihovna, Nejvyšší soud, knihovny v ČR, ČR, vrchní soud, krajský soud, rozhodčí soud, ústavní soud