Teorie ohledně vývoje řeči

Verze z 25. 3. 2017, 21:19; Petr.Kosik (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Noam Chomsky

  • generativistická teorie = řečový vývoj je nám nějak geneticky vložen, existují k tomu mozková centra, která se starají o plynulý vývoj → proto se my nemusíme starat o vývoj, přijde to samo
  • všude na světe dochází ke stejnému vývoji řeči (nástup různých fází řeči ve stejném věku, a nahrává mu k téhle teorii univerzálnost fonému)
  • mluvil o univerzální gramatice a univerzálnosti mluvy, pro které jsou samostatné centra v mozku
  • proti této teorii: teorie FLS (Function language systém; Paul Lidermann) – veškeré současné výzkumy neurovědy popírají, že existují tyto samostatná řečové centra, i při traumatu může člověk mluvit, protože to mozek nějak kompenzuje

Jean Piaget

  • klíčový představitel zaměřený na řečový vývoj
  • rozdělil dětské promluvy na egocentrickou a socializovanou řeč
  • egocentrická řeč- neslouží ke sdělování ani neplní komunikační funkci, slouží jen dítěti, jde o monolog, nezajímá ho, jestli je slyšeno, je to komentář toho, co dělá → verbalizované myšlení, do 7 let → řeč odráží myšlení
  • socializovaná řeč- dítě sděluje své myšlenky ostatním

vývoj řeči:

  1. mimojazykové autistické myšlení (předřečové projevy, broukání, přivolání pomoci – křik)
  2. projevy egocentrické řeči (1-2 roky)
  3. egocentrické myšlení (předškolní věk, nedokáže si představit pocity jiných, myšlení je vázáno na sebe sama)
  4. socializovaná řeč
  5. logické myšlení

Lev Vygotskij

  • domnívá se, že egocentrická řeč, bez ohledu na posluchače, slouží dítěti , aby vyjadřovalo své pocity, reguluje se a řídí své chování (říká si, co smí a co ne) a může sloužit jako projev myšlení

srovnání Piaget × Vygotskij:

  • Piaget: k socializované řeči se vyvine přes egocentrickou
  • Vygotskij: nejdřív socializovaná řeč (kontakt s ostatními), pak egocentrická řeč, pak vnitřní řeč (a následně myšlení → sociální prostředí se zvnitřní přes řeč)

Alexandr Romanovič Lurija

  1. dítě ještě není sto použít své řeči k regulaci jednání - 1,6 — 3 roky
  2. dítě je s to uplatnit instrukce tak, že je převezme do své řeči a reguluje tak své chování, ale pouze tehdy, jestliže tyto samoinstrukce foneticky a sémanticky souhlasí - 3 — 4 roky
  3. i při odlišném znění a obsahu instrukce může být účinně zapojena do jednání - 4 — 5 let
  4. dítě už nevyjadřuje hlasitě své záměry nýbrž jedná mlčky podle vnitřních regulací - 5 — 6 let

Carl Buhler

popsal tři funkce řečového znaku:

  1. expresivní (vyjadřuje např.: radost)
  2. apelativní (někoho tím přivolává)
  3. označovací (vazba k naming explosion – pojmenovávání věcí)

Frederic Skinner

  • zvýrazňoval behaviorální principy řeči a vliv operantního podmiňování (když dítě něco řekne správně, odměnou je, že je mu porozuměno a třeba něco dostane nebo se na něj usmívají) → vývoj je podněcován
  • nárůst slovní zásoby kolem 1 roku – rozumí 700 slov, dítě chápe, že věci mají označení, a tak je používá, byt' foneticky zjednodušená (čokoláda - áda), zdvojování začátků (ššša - šššek), různá pravidla ve všech situacích (anglické -ed)
  • schopnost percepce všech fonémů, ale redukce jen na ty užívané v lokální kultuře
  • teorie : operantní podmiňování; nápodoba; vrozené faktory (všude na světě v 1 roce okolo 700 slov, percepce všech fonémů…) rozvíjení aktivně užívaných slov (8-12 v 1.roce) do základního repertoáru 200 slov v 2.roce, kvalitativní i kvantitativní nárůst –900 slov ve 3 letech
  • výzkumy : Benediktová – rozlišení chápaných a produkovaných slov, čím více dítě rozumí, tím více i produkuje
  • výzkumy, kterak dítě slyší chybu a opakuje ji (období negativismu)
  • předěl předpojmového a symbolického období, začlenění sebe do světa – JÁ (já jdu, ne Pepa jde), začátky gramatiky (po 3 roce skloňování, stupňování, časy
  • období, kdy dítě neustále vyžaduje od rodičů popisy, názvy a označení (ideální jeden stálý pečovatel)
  • převedení předpojmu do symbolu : matka spojuje (500x/měsíc) předpojem se znakem
  • jazyk + řeč : rozšíření akčního radiu, rozvíjení fantazie…
  • následuje symbolické období : řeč, kresba, divadlo, hry, fantasie, fiktivnost…

Zdroje