Vánoční písně

Verze z 28. 12. 2014, 12:36; Vera.Okenkova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vánoční písně jsou jedním z okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi další areály probírané během přednášek evropské etnomuzikologie patří: alpské země, Balkán, Středomoří, Střední Evropa, oblast od řeky Moravy po Maďarsko, Severské země, Pobaltí, ale také okruhy jako židovská hudba, český hudební folklor nebo bordunová hudba.

Koledy a koledování

Slovo koleda v sobě může nést několik různých významů a odkazovat tak k různým skutečnostem:

  • den, kdy se koná koleda
  • dar za koledování, odměna
  • obchůzka dům od domu
  • poplatek, vybrané peníze na školu, kantora, zvoníka, kněze...
  • píseň s tematikou narození Ježíše, Vánoc, vánočních událostí...

Koledy a koledování vždy obsahují motiv daru a přání - přání zdraví, hospodářského úspěchu ale také třeba přání získat děvče nebo chlapce, pojící se s magickou funkcí, která je charakteristickým znakem koledy.

Pojem koleda se v našem slova smyslu objevuje jen u Slovanů, v neslovanských jazycích (kromě rumunštiny) se toto slovo nevyskytuje. V latině se pak setkáváme s výrazem collecta - almužna, nebo calendy - první dny v roce.

Zdroje koledního repertoáru

Ne všechny vánoční písně byly zpívány také během kolední obchůzky, ty, které byly se pak nazývaly právě koledy. Dnes se za koledy považují také jiné komponované písně.

Koledy měly svůj původ a inspiraci v kancionálových, především barokních písních, v kramářských písních, ve vánočních lidových obchůzkových hrách, v pastorelách (skladbách českých kantorů určených chrámu, jako byl např. Jakub Ryba), opírají se také o repertoár převzatý od jiných, zpravidla sousedních národů, o lidové písně nábožné nebo legendární s biblickou tematikou, o lidové písně s tématikou Vánoc, milostné koledy, novodobé komponované písně klasických autorů a často jíž zlidovělé populární písně, ale především navazují na klasické lidové koledy s tematikou pastýřů, narození Ježíše Krista, cesty do Betléma, darů, které se nesou Ježíškovi nebo příhod, které se po cestě přihodí.

Jinou kategorii pak tvoří umělecká díla typu Bachovo Vánoční oratorium, Vánoční kantáta Artura Honnegera nebo Chvála koled od Benjamina Brittena.

Hudební charakter

Pro koledy je charakteristický instrumentální doprovod, kde hlavní úlohu hraje pastýřská trouba a také dudy. Koledy mívají chorální, resp. chrámový charakter.

Funkce koled

Koledy a koledování v sobě nesou několik různých funkcí, které jsou především utilitární, přičemž estetická funkce bývá spíše v pozadí.

  • magická funkce, byla postavena na víře v moc slova a měla zajistit dobré hospodaření - byla tedy zároveň spojená s utilitární funkcí
  • sociální funkce zabezpečovala odměnu obecním funkcionářům, jako byl například ponocný aj.
  • společenská, komunikativní funkce
  • estetická funkce
  • evokace nálady, vánočního období, atmosféry a přípravy Vánoc

Od kdy se koleduje?

Předchůdce nám známého koledování nalezneme již v předkřesťanských tradicích a dokonce i v antice. V antické tradici se setkáváme se saturnalickými slavnostmi, které oslavovaly slunovrat a vyznačovaly se průvodem v maskách a přestrojováním. Nejstarší zprávy o koledách se nám zachovaly od Jana z Holešova, který napsal Traktát o štědrém večeru, jež v sobě obsahuje předkřesťanské tradice a pozůstalé pohanské prvky.

Dvojí koledování

Koledy a koledování však nejsou spjaty jen s vánočním obdobím, ale setkáváme se s nimi také na jaře. Vánoční koledování se objevuje v době od Štědrého dne do Tří králů. Mezi jarní koledování se pak zahrnuje koledování masopustní spojené s šavlovými/mečovými tanci, koledování řehořské, blažejské a velikonoční.

Dvojí koledování je možné vysvětlit faktem, že původně se Nový rok spojoval vždy s jarem, oteplením a počátkem polních prací. Když ale Slované přijali křesťanství, přesunul se počátek roku na leden a spolu s ním přešla také část lidové obřadnosti.

Zdroje

Zdroj

TYLLNER, Lubomír. Etnomuzikologie. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, ZS 2013/2014.

Doporučená literatura a další zdroje

  • TYLLNER, Lubomír. Etnomuzikologie. Přednášky FF UK.
  • TYLLNER, Lubomír. Tradiční hudba: Hledání kořenů. Praha, 2010.