Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu

Verze z 5. 6. 2018, 13:15; Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky)

Digitální knihovny s citačními službami neboli citační rejstříky jsou „soubory bibliografických záznamů obohacené o vyčerpávajícím způsobem zpracované množiny citací“.[1] Jsou to databáze, které propojují citující dokumenty a dokumenty, které jsou citované prostřednictvím jejich záznamů.[2]

V zásadě jsou citační rejstříky polytematické databáze, které obsahují bibliografické informace a zároveň údaje o citačních ohlasech a vazbách mezi vědci a vědeckými pracovišti. S pomocí těchto informací je možné sledovat nejnovější trendy v oblasti vědy a výzkumu.[3] Citační rejstříky jsou využívány pro tvorbu citační analýzy, ve které se sledují citovaná díla za účelem určení jejich vlivu popř. vlivu autorů těchto děl. Citační analýzy potom slouží k měření vlivu díla nebo autora v rámci určitého oboru.[2] Zjistí se tak prestiž určitého autora, také je možné získat informace o tom, kteří autoři jsou ve svých oborech nejcitovanější. Citační analýzy jsou důležité i pro přehled publikační činnosti – uchazeči o vyšší vědecké hodnosti musí vykazovat svou publikační činnost, k čemuž se využívají právě citační rejstříky. Kromě toho jsou citační rejstříky důležité pro financování vědy.[1]

Funkce citačních rejstříků

  • bibliografická databáze
  • komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi
  • možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí
  • určování kvality vědeckých časopisů[1]

Základní přehled citačních rejstříků

Digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu se dělí na dvě hlavní skupiny: komerční a volně dostupné systémy.[2]

komerční systémy

volně dostupné systémy

Volně dostupné citační rejstříky

Volně dostupné digitální knihovny nebo elektronické archivy a citace v nich obsažené fungují na principu otevřeného přístupu (Open Access). Otevřený přístup k informacím je významným trendem posledních let. Vyznačuje se především trvalým a bezplatným přístupem pro všechny uživatele. Tito uživatelé mohou zároveň dané informace neomezeně číst, stahovat, kopírovat, sdílet, ukládat, tisknout, vyhledávat a mohou využít i hypertextové propojování. Zpřístupnění informací probíhá online a zásadně je zdarma.[2] Volně dostupné citační rejstříky obvykle zachycují materiály umístěné v internetových archivech. Na rozdíl od komerčních citačních rejstříků nemají jednoznačně vymezenou zdrojovou základnu dokumentů. Jejich výhodou je, že přinášejí vyčerpávající přehled citací a zároveň i odkazy na vyhledané dokumenty a to ve formě plných textů, bezplatně. Nevýhodou naopak je, že v některých případech je vypovídající hodnota poněkud sporná.[1]

CiteBase

Citebase Search patřila k významným aktivitám, které ve své době působily v oblasti volně dostupných citačních služeb. Systém byl vyvíjen v rámci projektu OpCit (The Open Citation Project). Největší zásluhy na jeho vývoji měla univerzita v Southamptonu, Angli. Bibliografické záznamy byly sklízeny z řady volně dostupných internetových archivů. Ke sklízení dat byl využíván protokol OAI-PMH (Open Archive Iniciative – Project Metadata Harvesting)[1] Nicméně v tuto chvíli vše naznačuje tomu, že samotný projekt již není aktivní (webové stránky Citebase již prakticky neexistují[4], poslední aktivita na webu byla podle webového archivu v roce 2012[5]).

CiteSeerx

CiteSeerx je unikátní systém, který se vyznačuje vysokou technickou úrovní. Je to v zásadě digitální knihovna, která obsahuje plnotextové dokumenty z oblasti počítačové a informační vědy. Dokumenty jsou automaticky katalogizovány. Naprogramována je i samotná indexace citací. Registrovaní uživatelé si mohou ukládat své vyhledané záznamy, vytvářet vlastní personální bibliografie atd.[1]

Google Scholar

Google Scholar nabízí možnost jednoduchého vyhledávání odborné literatury z mnoha různých oborů a zdrojů. Na jednom místě tak lze najít recenzované články, dizertační práce, knihy, abstrakty, články. Jako zdroje slouží akademická nakladatelství, odborné společnosti, archivy preprintů a další odborné organizace.[6] V první řadě Google Scholar nabízí vyhledání záznamů zdrojových dokumentů často navíc i s možností následného získání úplných textů z volně dostupných online zdrojů. Součástí Google Scholar je i sledování citovanosti zdrojového dokumentu, zároveň s možností zobrazit záznamy o citujících dokumentech. Citovanost je zde ale měřena pouze na základě dokumentů, které jsou indexovány systémem Google Scholar. K nepřesnosti přispívají i občasné duplicity citací.[2]


Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. Česko, 2012, 183 s. Dostupné také z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup, digitální knihovny a citační služby. Praha: Albertina icome, 2006. ISBN 1801-2213. Dostupné také z: https://www.inforum.cz/pdf/2006/Bratkova_Eva.pdf
  3. Citační rejstříky: Co je to citační rejstřík. Praha: VŠE, 2017. Dostupné také z: https://knihovna.vse.cz/veda/citacni-rejstriky
  4. www.citebase.org. Dostupné z: http://www.citebase.org
  5. web.archive.org. Dostupné z: https://web.archive.org/details/Citebase.org
  6. GOOGLE SCHOLAR - manuál. Ústí nad Labem: Vědecká knihovna UJEP. Dostupné také z: https://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf

Externí odkazy

Související články