Vysvětlete, co je to informační zahlcení a jaké jsou jeho příčiny a důsledky: Porovnání verzí

m
m
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.
+
'''Informační zahlcení''' (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s [[Informace|informacemi]], jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.
  
 
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd TDKIV]: <i>Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.</i><ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.</ref>
 
Výklad termínu podle [http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd TDKIV]: <i>Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.</i><ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.</ref>
Řádka 13: Řádka 13:
 
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:   
 
- odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:   
  
*vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty
+
* Vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty,
*chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně
+
* Chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně,
*řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých
+
* Řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých,
*informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později
+
* Informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později,
*filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita
+
* Filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita,
*přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena
+
* Přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena,
*přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí
+
* Přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí,
* rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části
+
* Rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části,
*za účelem rozdělení odpovědí
+
* Za účelem rozdělení odpovědí,
*útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací
+
* Útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací.
  
 
==Informační exploze==
 
==Informační exploze==
Řádka 31: Řádka 31:
  
 
Výrazné změny ve způsobu komunikace a předávání informací a následné nové informační a komunikační kanály mají vliv na různá období informační exploze:
 
Výrazné změny ve způsobu komunikace a předávání informací a následné nové informační a komunikační kanály mají vliv na různá období informační exploze:
*'''Vznik písma''' a zakládání knihoven– 4. tisíciletí před Kr., končí předávání „od úst k uchu“ a začíná první fáze zpracování, ukládání informací a jejich systemizace
 
  
*Vynález '''knihtisku''' – 15. st. změna ve způsobu šíření informací, rozšíření knih i do nižších vrstev společnosti, 16. st. komunikační revoluce – stovky exemplářů titulů, jsou i levnější
+
*'''Vznik písma''' a zakládání knihoven– 4. tisíciletí před Kr., končí předávání „od úst k uchu“ a začíná první fáze zpracování, ukládání informací a jejich systemizace.
 +
*Vynález '''knihtisku''' – 15. st. změna ve způsobu šíření informací, rozšíření knih i do nižších vrstev společnosti, 16. st. komunikační revoluce – stovky exemplářů titulů, jsou i levnější.
 +
*Vývoj '''informačních technologií''' – od 2. pol. 19. st.  rozvoj telegrafie a elektroniky, 90. léta příchod internetu a jeho rozšíření = > „information overload“ (informační přetížení) = příliš mnoho informací, termín použil poprvé v 70.letech '''Alvin Toffler'''.
 +
** Předpoklad společenského a hospodářského růstu; informace a znalosti (nikoliv již suroviny a ekonomické zdroje).
 +
** Problémy s '''nadbytečnými''' daty a informacemi (jakýmsi informačním odpadem) – „exformace“ (''Al Gore'').
 +
** Zvyšuje se závislost na všech formách informací a nových způsobech komunikace (neklademe si otázku, zda je závislost prospěšná a může mít nějaký negativní účinek na náš život).
  
*Vývoj '''informačních technologií''' – od 2. pol. 19. st.  rozvoj telegrafie a elektroniky, 90. léta příchod internetu a jeho rozšíření = > „information overload“ (informační přetížení) = příliš mnoho informací, termín použil poprvé v 70.letech '''Alvin Toffler'''
+
=== '''Předpoklady informační exploze''' ===
 +
*Obrovský '''nárůst objemu''' dokumentů a informací v elektronické podobě,
 +
*Dostupnost těchto informací díky stále lepšímu '''síťovému''' propojení
 +
*Platnost [[Moorův zákon|Moorova zákova]] o exponenciálním růstu '''výpočetního výkonu''' počítačů
  
3. Informační exploze v důsledku rozvoje IT:
+
=== '''Kontext informační exploze''' ===
*předpoklad společenského a hospodářského růstu; informace a znalosti (nikoliv již suroviny a ekonomické zdroje)
+
*Rychle rostoucí objem vytvářených informací
*problémy s '''nadbytečnými''' daty a informacemi (jakýmsi informačním odpadem) – „exformace“ (''Al Gore'')
+
*Snadnost '''kopírování''', publikování a sdílení dat prostřednictvím internetu
*zvyšuje se závislost na všech formách informací a nových způsobech komunikace (neklademe si otázku, zda je závislost prospěšná a může mít nějaký negativní účinek na náš život)
+
*Nárůst počtu '''kanálů''' pro přijímaní informací (např. mobilní telefony, pda, email, instant messaging, rss)
 +
*Vysoké množství zpřístupněných starších dokumentů
 +
*Rozpory a nepřesnosti v dostupných informacích, jednotlivé části informace jsou rozporné a '''nemají''' jasnou '''strukturu'''
 +
*Zkreslení informačními '''šumy'''
 +
*Nedostupnost metod pro porovnání a zpracování různých druhů informací
 +
 
 +
=== '''Důsledky informační exploze''' ===
 +
*Máme přístup k obrovskému množství informací ze široké škály odvětví a oborů, je jen na nás, jak toho potenciálu využijeme (objem vědeckých informací se zdvojnásobí během tří let, tento interval se postupně zkracuje)
 +
*Informační '''odpad''' = informace, které nikomu neslouží, mohou být i škodlivé (=exformace)
 +
*Schopnost člověka „vstřebávat“ informace je značně omezena našimi intelektuálními schopnostmi a zvětšuje se buď vůbec nebo jen velmi pomalu
 +
*Musí přijít na pomoc ICT a zafungovat jako určité „prodloužení“ a „zesílení“ lidských schopností, konkrétní formou jejich pomoci pak jsou nástroje a služby, které umožňují efektivnější práci s informacemi
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Aktuální verze z 18. 7. 2016, 16:21

Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[1]

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [2] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

  • Vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty,
  • Chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně,
  • Řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých,
  • Informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později,
  • Filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita,
  • Přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena,
  • Přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí,
  • Rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části,
  • Za účelem rozdělení odpovědí,
  • Útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací.

Informační exploze

S termínem informační zahlcení souvisí termín Informační exploze = průvodní jev vědeckotechnické revoluce, proces a produkt prudkého vzestupu množství informací v důsledku kvantitativních a kvalitativních proměn vědy i rychlého šíření prostředků odborné i masové informace.

Informační exploze vede k nezbytnosti společenského poznání a ovládnutí mechanismu společenské komunikace vědeckých informací. Dala vznik novým komunikačním prostředkům ve vědě, aplikaci nové technologie a metodiky při jejich zpracování, informatice jako vědnímu oboru a vědeckoinformační činnosti jako praktickému odvětví saturace vědeckoinformačních potřeb vědy a techniky.

Výrazné změny ve způsobu komunikace a předávání informací a následné nové informační a komunikační kanály mají vliv na různá období informační exploze:

  • Vznik písma a zakládání knihoven– 4. tisíciletí před Kr., končí předávání „od úst k uchu“ a začíná první fáze zpracování, ukládání informací a jejich systemizace.
  • Vynález knihtisku – 15. st. změna ve způsobu šíření informací, rozšíření knih i do nižších vrstev společnosti, 16. st. komunikační revoluce – stovky exemplářů titulů, jsou i levnější.
  • Vývoj informačních technologií – od 2. pol. 19. st. rozvoj telegrafie a elektroniky, 90. léta příchod internetu a jeho rozšíření = > „information overload“ (informační přetížení) = příliš mnoho informací, termín použil poprvé v 70.letech Alvin Toffler.
    • Předpoklad společenského a hospodářského růstu; informace a znalosti (nikoliv již suroviny a ekonomické zdroje).
    • Problémy s nadbytečnými daty a informacemi (jakýmsi informačním odpadem) – „exformace“ (Al Gore).
    • Zvyšuje se závislost na všech formách informací a nových způsobech komunikace (neklademe si otázku, zda je závislost prospěšná a může mít nějaký negativní účinek na náš život).

Předpoklady informační exploze

  • Obrovský nárůst objemu dokumentů a informací v elektronické podobě,
  • Dostupnost těchto informací díky stále lepšímu síťovému propojení
  • Platnost Moorova zákova o exponenciálním růstu výpočetního výkonu počítačů

Kontext informační exploze

  • Rychle rostoucí objem vytvářených informací
  • Snadnost kopírování, publikování a sdílení dat prostřednictvím internetu
  • Nárůst počtu kanálů pro přijímaní informací (např. mobilní telefony, pda, email, instant messaging, rss)
  • Vysoké množství zpřístupněných starších dokumentů
  • Rozpory a nepřesnosti v dostupných informacích, jednotlivé části informace jsou rozporné a nemají jasnou strukturu
  • Zkreslení informačními šumy
  • Nedostupnost metod pro porovnání a zpracování různých druhů informací

Důsledky informační exploze

  • Máme přístup k obrovskému množství informací ze široké škály odvětví a oborů, je jen na nás, jak toho potenciálu využijeme (objem vědeckých informací se zdvojnásobí během tří let, tento interval se postupně zkracuje)
  • Informační odpad = informace, které nikomu neslouží, mohou být i škodlivé (=exformace)
  • Schopnost člověka „vstřebávat“ informace je značně omezena našimi intelektuálními schopnostmi a zvětšuje se buď vůbec nebo jen velmi pomalu
  • Musí přijít na pomoc ICT a zafungovat jako určité „prodloužení“ a „zesílení“ lidských schopností, konkrétní formou jejich pomoci pak jsou nástroje a služby, které umožňují efektivnější práci s informacemi

Odkazy

  1. HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
  2. MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.

Doporučená literatura

Externí odkazy

Související články

Příčiny informačního zahlcení
Moorův zákon

Klíčová slova

informační zahlcení, zpracování informací, informační technologie, informační společnost