https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Adela.Vandelikova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T11:28:37ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=15616Entropie v pojetí informační vědy2015-01-25T18:23:39Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div>'''Entropie''' je míra [[informace]], kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokladu, že termín ''informace'' znamená zprávu, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem: [http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky, který zavedl Rudolf Clausius ("Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra").<ref>Katedra biofyziky | Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouc. [online].</ref>. Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.<br />
== Informace ==<br />
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech, které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: teorie informace, [[kybernetika]], obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální [[komunikace]], [[sémiotika]], sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla.). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.)<br />
== Teorie informace ==<br />
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.<br />
=== [[Shannonovo chápání informace|Claude Shannon]] ===<br />
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. Ve svých třiatřiceti letech se Claude Shannon stal jednou z vůdčích osobností dvou vznikajících oborů: informatiky a kybernetiky. <ref>Průkopníci informačního věku (10.). [online].</ref>Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit [[sémantika a syntaxe informace|sémantická]] složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.<br />
=== Norbert Wiener ===<br />
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''[[kybernetika]]''Je považován za „otce kybernetiky“, nauky zkoumající abstraktní principy komplexních systémů a způsoby přenosu a zpracování informací. Jeho teorie zásadním způsobem ovlivnila nejen IT.<ref>Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. [online].</ref><br />
<br />
==== Zdroje ====<br />
===== Reference =====<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
=====Použitá literatura=====<br />
* HAVLÁSKOVÁ, Markéta, Vývoj významu pojmu informace ve vybraných oblastech: teorie informace a systémové teorie, Brno, 2006,bakalářská práce, [vid. 20. 1. 2015], dostupné na: http://is.muni.cz/th/109106/ff_b/bc.txt<br />
* Univerzita Palachova v Olomouci, Teorie informace, dostupné na: http://biofyzika.upol.cz/cs/vyhledavani?cx=011300830659853885064%3At09cxc8842k&cof=FORID%3A11&ie=UTF-8&q=kybernetika+entropie&sa=<br />
* Urbaniková, Nela. 2013. „Entropie.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Entropie<br />
* Mgr, TUČEK, Richard, Teorie informace, dostupné na : http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html<br />
* KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Speciál. 26.12.2010. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969<br />
* KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037<br />
<br />
=====klíčová slova==== informace, entropie, Shannon, Wiener, termodynamika, teorie informace<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&diff=15615Informační systém2015-01-25T18:09:57Z<p>Adela.Vandelikova: Založena nová stránka s textem „== Informační systém == je soubor technologických prostředků, metod, údajů, dokumentů, strojů, lidí které zabezpečují sběr, př…“</p>
<hr />
<div>== Informační systém ==<br />
je soubor technologických prostředků, metod, údajů, [[dokument|dokumentů]], strojů, lidí které zabezpečují sběr, přenos, zpracování a uchování informací. V užším slova smyslu je systém model činnosti, kterou se z určitého [[informační fond|informačního fondu]] zprostředkují [[informace]].<ref>CEJPEK, Jiří. Knihovnická a informační studia: úvod do oboru "knihovnictví a informační věda" a jeho perspektivy. Opava: Filozofická fakulta Slezské univerzity v Opavě, 1992.</ref> Informačním systémem chápeme systém, ve kterém jsou vazbami informace a prvky jsou místa transformace informací. Slouží pro věcnou potřebu, je využívaný ve vzdělávání nebo např. v podnikání.<br />
=== Automatizovaný informační systém ===<br />
Moderní typ informačního systému, využívá informační techniku a technologii. Informace zde mají podobu dat a jsou uložené v bázích dat. Obsáhlejší texty, obrazy a záznamy znaků lze uchovávat na menší ploše. Je možné je technicky přenášet a umožňují vícehlediskový přístup k poznatkům uloženým v počítačových bázích dat. <ref>CEJPEK, Jiří. Knihovnická a informační studia: úvod do oboru "knihovnictví a informační věda" a jeho perspektivy. Opava: Filozofická fakulta Slezské univerzity v Opavě, 1992.</ref> <br />
== Rozdělení informačního systému ==<br />
* '''podle informačního prostředí - členění podle typu objektu'''<br />
* '''podle organizační úrovně řízení''' .<br />
* '''podle převládající funkce IS , rozdělení na :'''<br />
1. dokumentografické (též dokumentačně-rešerní - Storage and Information Retrieval Systems),<br />
2. faktografické (Management Information Systems),<br />
3.měřicí, regulační (používané v IS pro řízení technologických procesů).<br />
* '''podle režimu činnosti'''<br />
1.individuální zpracování požadavků (např. na mikropočítači),<br />
2.dávkové zpracování dat (tradiční AISŘ na střediskových počítačích),<br />
3.zpracování dat v reálném čase (rezervace letenek, technologické procesy, diagnostické systémy, automatizované knihovnické procesy),<br />
4.zpracování dat v distribuované bázi dat (na vzestupu).<ref>MENČÍK, Pavel. Úvod do informačních systémů. In: Ing. Pavel Menšík [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://pmencik.sweb.cz/zvi.htm</ref><br />
<br />
<br />
=== Systém ===<br />
Systém je účelově definovaná množina prvků, které společně určují vlastnosti celku.Svým fungování plní určité funkce nebo úlohy.<br />
<ref>CEJPEK, Jiří. Knihovnická a informační studia: úvod do oboru "knihovnictví a informační věda" a jeho perspektivy. Opava: Filozofická fakulta Slezské univerzity v Opavě, 1992.</ref><br />
==== Znaky systému ====<br />
Společné znaky různých systémů:<br />
* Systém je komplex vzájemně spjatých prvků.<br />
* Vyjadřuje zvláštní jednotu s okolím.<br />
* Může být současně prvkem systému vyššího řádu.<br />
* Prvek systému může být současně systémem nižšího řádu<ref>CEJPEK, Jiří, Knihovnická a informační studia: úvod do oboru "knihovnictví a informační věda" a jeho perspektivy. Opava: Filozofická fakulta Slezské univerzity v Opavě, 1992.</ref><br />
=== [[Data]] ===<br />
Jsou to fakta, měření, text, obraz nebo zvuk. Vlastnosti dat:<br />
# odráží skutečný stav reality<br />
#zjednodušují komplexnost reality<br />
#často a rychle se mění<br />
#verifikovatelnost<ref>HRONEK, Jiří, Informační systémy [online], Olomouc, Přírodovědecká fakulta Palackého univerzity, 2007, dostupné na: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/infoSys.pdf.</ref><br />
klíčová slova:informační systém, data, dokumenty, systém, informace<br />
==== Zdroje ====<br />
==== Reference ====<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
==== Použitá literatura ====<br />
* CEJPEK, Jiří, Knihovnická a informační studia: úvod do oboru "knihovnictví a informační věda" a jeho perspektivy. Opava: Filozofická fakulta Slezské univerzity v Opavě, 1992<br />
* HRONEK, Jiří, Informační systémy [online], Olomouc, Přírodovědecká fakulta Palackého univerzity, 2007, dostupné na: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/infoSys.pdf<br />
* Informační systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m<br />
* ŠMÍD. Pojem informačního systému. [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~smid/mis-infsys.htm</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=15488Entropie v pojetí informační vědy2015-01-24T17:13:41Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div>'''Entropie''' je míra [[informace]], kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokladu, že termín ''informace'' znamená zprávu, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem: [http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky, který zavedl Rudolf Clausius ("Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra").<ref>Katedra biofyziky | Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouc. [online].</ref>. Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.<br />
== Informace ==<br />
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech, které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: teorie informace, [[kybernetika]], obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální [[komunikace]], sémiotika, sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla.). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.<br />
== Teorie informace ==<br />
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.<br />
=== [[Shannonovo chápání informace|Claude Shannon]] ===<br />
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. Ve svých třiatřiceti letech se Claude Shannon stal jednou z vůdčích osobností dvou vznikajících oborů: informatiky a kybernetiky. <ref>Průkopníci informačního věku (10.). [online].</ref>Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit [[sémantika a syntaxe informace|sémantická]] složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.<br />
=== Norbert Wiener ===<br />
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''[[kybernetika]]''Je považován za „otce kybernetiky“, nauky zkoumající abstraktní principy komplexních systémů a způsoby přenosu a zpracování informací. Jeho teorie zásadním způsobem ovlivnila nejen IT.<ref>Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. [online].</ref><br />
=====klíčová slova====: informace, entropie, Shannon, Wiener, termodynamika, teorie informace<br />
==== Zdroje ====<br />
===== Reference =====<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
=====Použitá literatura=====<br />
* HAVLÁSKOVÁ, Markéta, Vývoj významu pojmu informace ve vybraných oblastech: teorie informace a systémové teorie, Brno, 2006,bakalářská práce, [vid. 20. 1. 2015], dostupné na: http://is.muni.cz/th/109106/ff_b/bc.txt<br />
* Univerzita Palachova v Olomouci, Teorie informace, dostupné na: http://biofyzika.upol.cz/cs/vyhledavani?cx=011300830659853885064%3At09cxc8842k&cof=FORID%3A11&ie=UTF-8&q=kybernetika+entropie&sa=<br />
* Urbaniková, Nela. 2013. „Entropie.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Entropie<br />
* Mgr, TUČEK, Richard, Teorie informace, dostupné na : http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html<br />
* KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Speciál. 26.12.2010. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969<br />
* KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza&diff=15486Citační analýza2015-01-24T16:51:49Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div>'''Citační analýza''' je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.Je základní metodou [[scientometrie]] a [[bibliometrie]]. Využívá data z databází [[citační rejstřík|citačních rejstříků]] z ISI WEb of Science a z databáze Scopus. Citační analýzy jsou dnes využívány zejména v oblasti hodnocení vědy. Výsledky citačních analýz jsou přímo závislé na zdroji dat, na jeho excerpci, kvalitě záznamů a jejich metadat. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno vždy přihlížet k možnostem a mezím použitých metod a zdrojů. <ref>Moodle UK pro výuku 1: Přihlásit se na stránky. [online].</ref><br />
=== Citační a publikační analýza ===<br />
Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod.<br />
Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.<br />
'''Výchozí hypotézy citační analýzy:'''<br />
Zdroj A, který cituje zdroj B, s tímto zdrojem sémanticky (významově) souvisí<br />
Podle počtu citací zdroje se dá usuzovat na jeho význam (čím více citací, tím významnější zdroj).<ref>Kvantitativni metody. [online].</ref><br />
===== Omezení =====<br />
Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: ''identifikace elementů (např. výzkumný tým apod.)'': nelze určit, zda-li se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících. Dále to mohou být stanovené hypotézy (obsahová souvislost, impakt faktor) platí jen v určitých sférách publikační praxe (věda, výzkum)<ref>Kvantitativni metody. [online].</ref><br />
===== Publikační analýza =====<br />
Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.<br />
==== Citační rejstřík ====<br />
Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný [[dokument]]. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI [[Web of Science]], konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přírodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenských vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) - citace v humanitních vědách a umění.<br />
<br />
===== klíčová slova=====<br />
citační analýza, citační rejstřík, scientometrie, bibliometrie,publikační analýza<br />
<br />
== Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
===Použitá literatura===<br />
* Anna Pačesová, Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj<br />
* Helena Kučerovská, Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace, info.sks.cz, 2011, [11.1.2015], Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4, dostupné na: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm<br />
<br />
* RNDr. Petr Drábek CSc., Scientometrie v praxi, Akademický bulletin, 1998, ročník 8, číslo 2, [cit. 11.1.2015], dostupné na: http://abicko.avcr.cz/archiv/1998/2/obsah/scientometrie-v-praxi.html , ISSN 1210-9525<br />
<br />
* Ing. Martin Souček Ph.D., Informační věda - studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, kap. Infometrie, scientometrie, bibliometrie, str. 36-44, [11.1.2015], dostupné na: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=15474Entropie v pojetí informační vědy2015-01-24T15:30:13Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div>'''Entropie''' je míra [[informace]], kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokladu, že termín ''informace'' znamená zprávu, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem: [http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky, který zavedl Rudolf Clausius (<ref>"Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra")."</ref>). Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.<br />
== Informace ==<br />
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech, které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: teorie informace, [[kybernetika]], obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální [[komunikace]], sémiotika, sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla.). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.<br />
== Teorie informace ==<br />
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.<br />
=== [[Shannonovo chápání informace|Claude Shannon]] ===<br />
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. <ref>Ve svých třiatřiceti letech se Claude Shannon stal jednou z vůdčích osobností dvou vznikajících oborů: informatiky a kybernetiky.</ref> Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit [[sémantika a syntaxe informace|sémantická]] složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.<br />
=== Norbert Wiener ===<br />
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''[[kybernetika]]''<ref>Je považován za „otce kybernetiky“, nauky zkoumající abstraktní principy komplexních systémů a způsoby přenosu a zpracování informací. Jeho teorie zásadním způsobem ovlivnila nejen IT.</ref><br />
===== Reference =====<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<br />
===== Zdroje =====<br />
* HAVLÁSKOVÁ, Markéta, Vývoj významu pojmu informace ve vybraných oblastech: teorie informace a systémové teorie, Brno, 2006,bakalářská práce, [vid. 20. 1. 2015], dostupné na: http://is.muni.cz/th/109106/ff_b/bc.txt<br />
* Univerzita Palachova v Olomouci, Teorie informace, dostupné na: http://biofyzika.upol.cz/cs/vyhledavani?cx=011300830659853885064%3At09cxc8842k&cof=FORID%3A11&ie=UTF-8&q=kybernetika+entropie&sa=<br />
* Urbaniková, Nela. 2013. „Entropie.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Entropie<br />
* Mgr, TUČEK, Richard, Teorie informace, dostupné na : http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html<br />
* KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Speciál. 26.12.2010. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969<br />
* KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu&diff=15277Ohrožení dětí na internetu2015-01-23T04:34:06Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div>Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje skrz internetu, a to pomocí [[sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.<<ref>ref>nenávistným projevům (z 13 na 20 %),<br />
stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %),<br />
stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %),<br />
kyberšikaně (ze 7 na 12 %).</ref></ref><br />
<br />
Ze studie, kterou provedla britská organizace LSE vyplývá, že dětem (kromě jakékoliv formy sexuálního obtěžování) hrozí pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %).<br />
<br />
=== Grooming ===<br />
[https://wikisofia.cz/index.php/grooming Grooming] nebo také kybergrooming, je způsob, kterým uživatelé internetu kontaktují děti ve snaze vyvolat falešnou důvěru.<ref name="Danešová, str. 16">Danešová, str. 16</ref> Povětšinou se pachatel vydává za vrstevníka, zjišťuje si osobní údaje a díky trpělivé [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikaci] si vytváří přátelský vztah s obětí. Pachatel následně dítě pozve na schůzku s cílem je pohlavně zneužít. Grooming se často váže k veřejným chatům, seznamkám, nebo jiným sociálním aplikacím a sítím jako Facebook a ICQ. <br />
<br />
=== Sexting ===<br />
[https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting] je složenina dvou anglických slov: „sex“ a „texting“. Jedná se o posílání fotografií a textů či videí s erotickým obsahem prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Mezi rizika patří i to, že bývalý partner, který těmito fotografiemi disponuje, je může libovolně zveřejnit na [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www internetu].<br />
<br />
=== Dětská pornografie ===<br />
Vizuální zobrazení (fotografie, obraz, film, video) sexuálního charakteru, a to dětí a dospívajících mladších 18 let.<ref name="Danešová, str. 14">Danešová, str. 14</ref> Držení, výroba i distribuce dětské pornografie je trestným činem. <br />
<br />
=== Kyberšikana ===<br />
Jedná se o specifický druh šikany, který využívá internet, mobilní telefony a další nástroje moderních komunikačních technologií za účelem ublížení či zesměšnění jiné osoby.<ref name="Veličková, str. 17">Veličková, str. 17</ref> Může mít formu výhružných SMS zpráv a emailů, či agresorovo napadání oběti na chatu. <br />
<br />
=== Cyberstalking ===<br />
Je jednoduše stalking online, ať už prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Oběť je v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru] pronásledována nebo neustále obtěžována. [https://wikisofia.cz/index.php/Cyberstalking Cyberstalking] lze rozdělit na „přímý“ či „nepřímý“. Přímý kyberstalking např. zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí. Nepřímý kyberstalking je používán k šíření nepravdivých fám o oběti.<ref name="Veličková, str. 37">Veličková, str. 37</ref> Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod. <br />
<br />
=== Preventivní projekty v České republice ===<br />
<br />
==== [http://www.saferinternet.org/ Saferinternet CZ] ====<br />
Usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Podporuje vzdělávání v této oblasti, a to zejména dětí <ref name="saferinternet CZ">saferinternet CZ</ref> <br />
<br />
==== [http://www.bezpecne-online.cz/ Bezpečně online] ====<br />
Výchovně vzdělávací program určen pro uživatele ve věku 12-17 let, pedagogům nabízí praktické rady a metodické pomůcky.<ref name="bezpečně online">bezpečně online</ref> <br />
<br />
==== [http://www.e-bezpeci.org/ e-bezpečí] ====<br />
Projekt, který se krom nebezpečných internetových fenoménů zaměřuje na přednáškovou činnost a preventivní vzdělávací akce ve školách.<br />
<br />
==== [http://www.bezpecnyinternet.cz/ Bezpečný internet] ====<br />
Projekt nabízí online kurzy pro jednotlivé skupiny uživatelů<br />
=== Preventivní projekty v zahraničí ===<br />
<br />
==== StopCyberbullying.org ====<br />
Celosvětová organizace zaměřená na [[internetová bezpečnost|internetovou bezpečnost]]<br />
<br />
==== inSafe ====<br />
Evropská síť složená z 31 národních informačních středisek. Každé národní centrum provozuje linku pomoci, kam si lidé mohou hlásit existenci ilegálních stránek <br />
<br />
==== INHOPE ====<br />
Mezinárodní asociace internetových horkých linek, které umožňují nahlášení nelegálního či škodlivého obsahu na internetu, shromáždila zprávy z 25 zemí po celém světě (Evropa, Asie, Severní Amerika, Austrálie) o nelegálním a škodlivém obsahu na internetu.<ref name="Veličková, str. 33">Veličková, str. 33</ref> <br />
<br />
=== Odkazy ===<br />
<br />
==== Reference ====<br />
<references/><br />
<br />
==== Použité zdroje ====<br />
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009<br />
<br />
DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012.<br />
<br />
HÁŠOVÁ, Gabriela. Kybernetická šikana. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009.<br />
<br />
O nás. Saferinternet CZ [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html<br />
<br />
Úvod. Bezpečně online [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]<br />
* [[Cyberstalking]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
děti, internet, nebezpečí, kyberšikana, grooming, sexting<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ohro%C5%BEen%C3%AD_d%C4%9Bt%C3%AD_na_internetu&diff=15276Ohrožení dětí na internetu2015-01-23T04:31:53Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div>Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje skrz internetu, a to pomocí [[sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.<ref>nenávistným projevům (z 13 na 20 %),<br />
stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %),<br />
stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %),<br />
kyberšikaně (ze 7 na 12 %).</ref><br />
<br />
Ze studie, kterou provedla britská organizace LSE vyplývá, že dětem (kromě jakékoliv formy sexuálního obtěžování) hrozí pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %).<br />
<br />
=== Grooming ===<br />
[https://wikisofia.cz/index.php/grooming Grooming] nebo také kybergrooming, je způsob, kterým uživatelé internetu kontaktují děti ve snaze vyvolat falešnou důvěru.<ref name="Danešová, str. 16">Danešová, str. 16</ref> Povětšinou se pachatel vydává za vrstevníka, zjišťuje si osobní údaje a díky trpělivé [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikaci] si vytváří přátelský vztah s obětí. Pachatel následně dítě pozve na schůzku s cílem je pohlavně zneužít. Grooming se často váže k veřejným chatům, seznamkám, nebo jiným sociálním aplikacím a sítím jako Facebook a ICQ. <br />
<br />
=== Sexting ===<br />
[https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting] je složenina dvou anglických slov: „sex“ a „texting“. Jedná se o posílání fotografií a textů či videí s erotickým obsahem prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Mezi rizika patří i to, že bývalý partner, který těmito fotografiemi disponuje, je může libovolně zveřejnit na [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www internetu].<br />
<br />
=== Dětská pornografie ===<br />
Vizuální zobrazení (fotografie, obraz, film, video) sexuálního charakteru, a to dětí a dospívajících mladších 18 let.<ref name="Danešová, str. 14">Danešová, str. 14</ref> Držení, výroba i distribuce dětské pornografie je trestným činem. <br />
<br />
=== Kyberšikana ===<br />
Jedná se o specifický druh šikany, který využívá internet, mobilní telefony a další nástroje moderních komunikačních technologií za účelem ublížení či zesměšnění jiné osoby.<ref name="Veličková, str. 17">Veličková, str. 17</ref> Může mít formu výhružných SMS zpráv a emailů, či agresorovo napadání oběti na chatu. <br />
<br />
=== Cyberstalking ===<br />
Je jednoduše stalking online, ať už prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Oběť je v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru] pronásledována nebo neustále obtěžována. [https://wikisofia.cz/index.php/Cyberstalking Cyberstalking] lze rozdělit na „přímý“ či „nepřímý“. Přímý kyberstalking např. zahrnuje používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování obětí. Nepřímý kyberstalking je používán k šíření nepravdivých fám o oběti.<ref name="Veličková, str. 37">Veličková, str. 37</ref> Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod. <br />
<br />
=== Preventivní projekty v České republice ===<br />
<br />
==== [http://www.saferinternet.org/ Saferinternet CZ] ====<br />
Usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Podporuje vzdělávání v této oblasti, a to zejména dětí <ref name="saferinternet CZ">saferinternet CZ</ref> <br />
<br />
==== [http://www.bezpecne-online.cz/ Bezpečně online] ====<br />
Výchovně vzdělávací program určen pro uživatele ve věku 12-17 let, pedagogům nabízí praktické rady a metodické pomůcky.<ref name="bezpečně online">bezpečně online</ref> <br />
<br />
==== [http://www.e-bezpeci.org/ e-bezpečí] ====<br />
Projekt, který se krom nebezpečných internetových fenoménů zaměřuje na přednáškovou činnost a preventivní vzdělávací akce ve školách.<br />
<br />
==== [http://www.bezpecnyinternet.cz/ Bezpečný internet] ====<br />
Projekt nabízí online kurzy pro jednotlivé skupiny uživatelů<br />
=== Preventivní projekty v zahraničí ===<br />
<br />
==== StopCyberbullying.org ====<br />
Celosvětová organizace zaměřená na [[internetová bezpečnost|internetovou bezpečnost]]<br />
<br />
==== inSafe ====<br />
Evropská síť složená z 31 národních informačních středisek. Každé národní centrum provozuje linku pomoci, kam si lidé mohou hlásit existenci ilegálních stránek <br />
<br />
==== INHOPE ====<br />
Mezinárodní asociace internetových horkých linek, které umožňují nahlášení nelegálního či škodlivého obsahu na internetu, shromáždila zprávy z 25 zemí po celém světě (Evropa, Asie, Severní Amerika, Austrálie) o nelegálním a škodlivém obsahu na internetu.<ref name="Veličková, str. 33">Veličková, str. 33</ref> <br />
<br />
=== Odkazy ===<br />
<br />
==== Reference ====<br />
<references/><br />
<br />
==== Použité zdroje ====<br />
VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009<br />
<br />
DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012.<br />
<br />
HÁŠOVÁ, Gabriela. Kybernetická šikana. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009.<br />
<br />
O nás. Saferinternet CZ [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html<br />
<br />
Úvod. Bezpečně online [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Grooming Grooming] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Sexting Sexting]<br />
* [[Cyberstalking]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
děti, internet, nebezpečí, kyberšikana, grooming, sexting<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&diff=15275Informační služby2015-01-23T04:19:28Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Informační služby''' (Information services) jsou služby poskytované [[knihovna|knihovnami]], [[informační instituce|informačními institucemi]] nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. <ref>ŠVEJDA, Jan. Informační služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001807&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a [[informační věda|informační vědy]], kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba [[veřejná knihovna|veřejných knihoven]].<br />
<br />
== Historický kontext ==<br />
<br />
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném [[informační průmysl|informačním průmyslu]], kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.<ref name="vavrikova">VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134</ref><br />
<br />
== Hlavní poskytovatelé informačních služeb ==<br />
<br />
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, [[archivy|archivů]], [[normy|norem]], [[patenty|patentů]], výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.<br />
<br />
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou: <br />
* '''knihovny'''<br />
* '''veřejné instituce''' <br />
* '''komerční poskytovatelé''' <br />
* '''paměťové instituce''' <br />
<br />
== Rozvoj informačních služeb ==<br />
<br />
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu [[internet|internetu]] vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě.<ref>CEJPEK, Jiří. Knihovnictví v širších souvislostech. In: Papík, R., Stöcklová A., Souček, M. [ed.]. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., Interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání [CD-ROM]. Praha : ÚISK FF UK, 2001. 14 s.</ref><br />
<br />
To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.<br />
<br />
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků [[informační proces|informačního procesu]].<br />
<br />
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum [[informační požadavek|informačních požadavků]], potřeb a návyků uživatelů konkrétní [[informační instituce]]. K tomu slouží různé [[statistika|statistiky]] a [[Bibliometrie|bibliometrické]] metody.<br />
<br />
== Knihovny ==<br />
<br />
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.<br />
<br />
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně.<ref>STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf</ref><br />
<br />
=== Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby ===<br />
<br />
1. '''Služby v širším pojetí''' – nebo-li celý proces knihovny (informační instituce) je služba, knihovna je formalizátorem komunikace v prostředí.<br />
<br />
Toto širší pojetí zahrnuje všechny části informačního procesu:<br />
* Akvizice – doplňování fondů, rozvoj nebo budování sbírek<br />
* Zpracování – katalogizace, bibliografie<br />
* Uchovávání – správa a ochrana fondů/sbírek<br />
* Zpřístupňování informací<br />
<br />
2. '''Služby v užším pojetí''' – jedná se pouze o vlastní výstup činnosti knihovny (informační instituce) - to co je náplní práce zaměstnanců ve službách.<br />
<br />
=== Legislativa knihovnických a informačních služeb ===<br />
<br />
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) je právně ukotveno v [[Knihovní zákon|Knihovním zákoně]] č. 257/2001 Sb. a to zejména v §4 a §14. Zřizovatel knihovny je podle §4 Knihovního zákona povinen vydat Knihovní řád a specifikovat v něm pravidla pro poskytování služeb knihovny. <br />
<br />
=== Typologie informačních služeb v užším pojetí ===<br />
<br />
1) '''Primární''' (účelem primární služby je, aby uživatel dostal konečný produkt ): [[výpůjční služby]], cirkulační, reprografické, faktografické, [[Meziknihovní výpůjční služby|MVS]] vnitrostátní i mezinárodní, meziknihovní reprografické služby,...<br />
<br />
2) '''Sekundární''' (poskytují informace o existenci dokumentu kde informaci najdeme): katalogové služby, [[rešeršní služby]], služby typu ARI/SDI (opakovaná [[rešerše]]), bibliografickolokační služby, current contents,...<br />
<br />
3) '''Terciální''' (ostatní služby, které knihovna poskytuje): vydavatelské služby, propagační služby, letáky, výstavy, lekce informačního vzdělávání,...<br />
<br />
=== Typologie služeb dle Knihovního zákona ===<br />
<br />
'''Služby poskytované bezplatně''' <br />
* zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny – výpůjční služby <br />
* poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší <br />
* zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy <br />
* přístup k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup <br />
<br />
'''Služby za úhradu skutečně vynaložených nákladů''' <br />
* zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu <br />
* zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb <br />
* zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb <br />
<br />
'''Další placené služby'''<br />
* umožnění přístupu k placeným informacím na internetu <br />
* kulturní, výchovná a vzdělávací činnost <br />
* vydávání tematických publikací<br />
* poskytování reprografických služeb <br />
* poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší<br />
<br />
Služby jsou dynamickým prvkem v knihovním systému. Knihovna, ačkoliv část jejich služeb vychází z legislativy nebo z role knihovny jako servisního pracoviště dané instituce, své služby zavádí a případně ruší na základě informačních potřeb, které jsou zjišťovány od jejích uživatelů. Dnes se hojně využívá technologických nástrojů ke sledování chování uživatelů, jedním ze základních jsou uživatelské statistiky. Knihovny zde mohou využít mj. z bibliometrické a webometrické metody.<ref name="vavrikova" /> <br />
<br />
== Závěr ==<br />
<br />
Zprostředkování informačních služeb pomoci informačních systémů zasahuje do všech oblastí lidského chování. Při zprostředkování informačních systémů hraje důležitou roli legislativa. Provozovatelé informačních systémů musí respektovat autorská práva, která jsou často rozdílná napříč státy. Důležité je také rozvíjení [[informační gramotnost|informační gramotnosti]] uživatelů, které by mělo být v zájmu především informačních institucí jakožto zprostředkovatelů informačních systémů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* Informace pro knihovny: Knihovní zákon 257/2001 Sb. NK: Národní knihovna české republiky [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm&PHPSESSID=00805afc14e6f3100dd83d5cc0dec837 <br />
* STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z:http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf <br />
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. UK UISK modul č. 7 – Světové informační služby, v rámci projetu Studium infornmační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1134<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
informační služby, služby knihoven, databázová centra, Knihovní zákon<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyberkultura&diff=15274Kyberkultura2015-01-23T01:01:00Z<p>Adela.Vandelikova: /* Historie kyberkultury */</p>
<hr />
<div>'''Kuberkultura''' označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru.<ref>LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu "nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5. </ref> Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.<br />
<br />
Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.<br />
<br />
Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku.<br />
Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.<br />
<br />
Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.<br />
<br />
== Koncepty kyberkultury ==<br />
Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.<br />
<br />
==== 1. Utopický koncept ====<br />
* Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.<br />
* Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk<br />
<br />
==== 2. Informační koncept ====<br />
* Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.<br />
* Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich<br />
<br />
==== 3. Antropologický koncept ====<br />
* Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.<br />
* Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara<br />
<br />
==== 4. Epistemologický koncept ====<br />
* Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.<br />
* Představitel: Lev Manovich<br />
<br />
== Historie kyberkultury ==<br />
Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů ( studenti se zájmem o fungování počítačů, věřili v kladné a neomezené využití technologií). Vznikla první počítačová síť ARPANET a sepsán hackerský kodex ( S. Lévy je ve své knize "Hackeři: hrdinové počítačové revoluce" naformuloval zhruba takto: <br />
* Informace by měly být volně dostupné.<br />
* Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizace.<br />
* Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.<br />
* Hackeři posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.<br />
* volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.<br />
Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století<br />
<br />
V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, a Stevové Wozniak a Jobs dokončili první PC Apple II.<br />
<br />
V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení.<br />
<br />
Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.<br />
<br />
Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.<br />
<br />
Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.<br />
<br />
Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
# Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura<br /><br />
# LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu "nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.<br /><br />
# Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace<br /><br />
# Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody<br /><br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
[[Pierre Lévy]]<br />
<br />
[[Kyberprostor]]<br />
<br />
[[Moderní technologie]]<br />
<br />
[[Kyberpunk]]<br />
<br />
[[Informační společnost]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost<br />
<br />
==== Reference ====<br />
<references>LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu "nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5.<references /></div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=14654Entropie v pojetí informační vědy2015-01-20T18:15:19Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div>míra informace, kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokldu, že termín ''informace'' znamená : zpráva, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem:[http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky který zavedl Rudolf Clausius ( <ref>"Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra")."</ref>). Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.<br />
== Informace ==<br />
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy v se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: Teorie informace, kybernetika, obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální komunikace, sémiotika, sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla. ). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.<br />
== Teorie informace ==<br />
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.<br />
=== [[Shannonovo chápání informace|Claude Shannon]] ===<br />
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit [[sémantika a syntaxe informace|sémantická]] složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.<br />
=== Norbert Wiener ===<br />
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''[[kybernetika]]''.<br />
<br />
===== Zdroje =====<br />
HAVLÁSKOVÁ, Markéta, Vývoj významu pojmu informace ve vybraných oblastech: teorie informace a systémové teorie, Brno, 2006,bakalářská práce, [vid. 20. 1. 2015], dostupné na: http://is.muni.cz/th/109106/ff_b/bc.txt<br />
Univerzita Palachova v Olomouci, Teorie informace, dostupné na: http://biofyzika.upol.cz/cs/vyhledavani?cx=011300830659853885064%3At09cxc8842k&cof=FORID%3A11&ie=UTF-8&q=kybernetika+entropie&sa=<br />
Urbaniková, Nela. 2013. „Entropie.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Entropie<br />
Mgr, TUČEK, Richard, Teorie informace, dostupné na : http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=14628Entropie v pojetí informační vědy2015-01-20T16:45:54Z<p>Adela.Vandelikova: </p>
<hr />
<div>míra informace, kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokldu, že termín ''informace'' znamená : zpráva, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem:[http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky který zavedl Rudolf Clausius ( <ref>"Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra")."</ref>). Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.<br />
=== Informace ===<br />
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy v se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: Teorie informace, kybernetika, obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální komunikace, sémiotika, sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla. ). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.<br />
==== Teorie informace ====<br />
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.<br />
===== [[Shannonovo chápání informace|Claude Shannon]] =====<br />
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit [[sémantika a syntaxe informace|sémantická]] složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.<br />
===== Norbert Wiener =====<br />
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''[[kybernetika.|kybernetika]]''[[kybernetika.|.]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=14617Entropie v pojetí informační vědy2015-01-20T16:20:54Z<p>Adela.Vandelikova: /* Claude Shannon */</p>
<hr />
<div>míra informace, kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokldu, že termín ''informace'' znamená : zpráva, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem:[http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky který zavedl Rudolf Clausius ( "Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra")."). Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.<br />
=== Informace ===<br />
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy v se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: Teorie informace, kybernetika, obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální komunikace, sémiotika, sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla. ). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.<br />
==== Teorie informace ====<br />
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.<br />
===== [[Shannonovo chápání informace|Claude Shannon]] =====<br />
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit [[sémantika a syntaxe informace|sémantická]] složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.<br />
===== Norbert Wiener =====<br />
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''[[kybernetika.|kybernetika]]''[[kybernetika.|.]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=14615Entropie v pojetí informační vědy2015-01-20T16:15:12Z<p>Adela.Vandelikova: /* Norbert Wiener */</p>
<hr />
<div>míra informace, kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokldu, že termín ''informace'' znamená : zpráva, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem:[http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky který zavedl Rudolf Clausius ( "Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra")."). Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.<br />
=== Informace ===<br />
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy v se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: Teorie informace, kybernetika, obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální komunikace, sémiotika, sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla. ). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.<br />
==== Teorie informace ====<br />
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.<br />
===== Claude Shannon =====<br />
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit sémantická složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.<br />
===== Norbert Wiener =====<br />
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''[[kybernetika.|kybernetika]]''[[kybernetika.|.]]</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=14614Entropie v pojetí informační vědy2015-01-20T16:13:57Z<p>Adela.Vandelikova: Založena nová stránka s textem „míra informace, kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrze…“</p>
<hr />
<div>míra informace, kterou nese jednotka, nebo také míra neurčitosti náhodného pokusu, množství informace potřebné k odstranění neurčitosti. Tvrzení vychází z předpokldu, že termín ''informace'' znamená : zpráva, která snižuje neurčitost. Znázorňuje se Shannonovým vzorcem:[http://www.tucekweb.info/Teo_inf/Teo_inf.html Shannonův vzorec]. Původně se jednalo o pojem klasické termodynamiky který zavedl Rudolf Clausius ( "Přírůstek entropie v termodynamice znamená posun z více uspořádaného (rozlišitelného) do méně uspořádaného stavu fyzikálního systému. Tento jev je doprovázen energetickými změnami (např. atomová energie vzniká porušením uspořádání atomového jádra")."). Lze ji uplatnit v případě, že jsou složky systému smíšené. Pro výpočet musí být známá pravděpodobnost výskytu znaku. Míra informace stoupá, pakliže byl znak méně očekávaný. Informace je na entropii závislá.<br />
=== Informace ===<br />
Je to údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech které v něm probíhají. Jedná se o interdisciplinární pojem, kdy v se v každém oboru pracuje s informací z rozličných úhlů pohledu: Teorie informace, kybernetika, obecná teorie systémů, počítačová věda, informatika, sociální komunikace, sémiotika, sémantika, lingvistika, sociální informatika, informační estetika (Informační estetiku rozvinul A. Moles, který prováděl rozsáhlé výzkumy klasické hudby pomocí entropie. Umění chápal jako permutační proces. Skutečný informační obsah dle něj záleží na přijímači. Vnímání tohoto obsahu je určeno krátkodobou pamětí, konkrétně schopností zapamatovat si jednotlivé znaku jdoucí za sebou v intervalu 5 vteřin. Obsah krátkodobého je dáno součinem: Kk = Ck * T = 128 (bit). Tato hodnota byla stanovena jako kritérium srozumitelnosti díla. ). Čím větší je podíl informace, tím menší je podíl entropie.<br />
==== Teorie informace ====<br />
Za zakladatele jsou považováni američtí matematici Claude Shannon a Norbert Wiener, ve svých pracích poskytli matematicko-statistický pohled na informaci.<br />
===== Claude Shannon =====<br />
Zabýval se tokem informací sdílených lidmi pomocí nově vytvořených komunikačních technologií. Inspirovala ho práce výzkumníka pro Bellovy telefonní laboratoře. Přelomovou prací je výsledek bádání, při němž Shannon spolupracoval s Warrenem Weaverem - A Mathematical Theory of Communication, kde tvrdí, že z informace se musí odstranit sémantická složka a pro bádání ponechat pouze syntaktickou složku, pro odstranění neurčitosti. Z Informace se stává pojem.<br />
===== Norbert Wiener =====<br />
Doplnil Shannonovu práci. Zkoumal způsoby, jakými dochází k dorozumívání mezi stroji, jak jsou řízeny jako celek a udržovány v chodu. Informaci chápal jako nosič, který slouží jako prostředník mezi jednotlivými složkami systému. Zde popsané nazval ''kybernetika''.</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza&diff=14070Citační analýza2015-01-11T16:29:35Z<p>Adela.Vandelikova: Založena nová stránka s textem „== Citační analýza == Jedná se o matematicko-statistickou metodu, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřuj…“</p>
<hr />
<div>== Citační analýza ==<br />
Jedná se o matematicko-statistickou metodu, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují které prameny se v daném oboru opakují.<br />
==== Scientometrie ====<br />
Citační analýza je základní metoda ''scientometrie'' a ''bibliometrie''. Zde jen v krátkosti vysvětlení pojmu scientometrie: Vědní obor zabývající se kvantifikací kvality a kvantity, stručně řečeno "měření výkonosti vědy". Nejčastěji bývá uplatňován v "tvrdých vědách" (přírodní vědy). Díky ní lze charakterizovat autory a jejich práce. Důležitým úkolem této disciplíny je průzkum kvantitativních vztahů produkce, diseminace ( = rozšíření) a impakt faktoru a jejich vliv na rozvoj jednotlivých vědních oborů. Využívá data z databází citačních rejstříků z ISI WEb of Science a z databáze Scopus.<br />
Zakladatelem scientometrie je D.J. Solla Price.<br />
=== Citační a publikační analýza ===<br />
Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod.<br />
Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, experci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.<br />
===== Omezení =====<br />
Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: ''identifikace elementů (např. výzkumný tým. apod.)'': nelze určit, zdali se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících.<br />
===== Publikační analýza =====<br />
Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast,časový úsek, typ vědecké literatury a další.<br />
==== Citační rejstřík ====<br />
Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný dokument. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI Web of Science, konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přrodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenskýh vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) . citace v humanitních vědách a umění.<br />
== Použitá literatura ==<br />
Anna Pačesová,Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj<br />
<br />
Helena Kučerovská, Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace, info.sks.cz, 2011, [11.1.2015], Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4, dostupné na: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm<br />
<br />
RNDr. Petr Drábek CSc., Scientometrie v praxi, Akademický bulletin, 1998, ročník 8, číslo 2, [cit. 11.1.2015], dostupné na: http://abicko.avcr.cz/archiv/1998/2/obsah/scientometrie-v-praxi.html , ISSN 1210-9525<br />
<br />
Ing. Martin Souček Ph.D., Informační věda - studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, kap. Infometrie, scientometrie, bibliometrie, str. 36-44, [11.1.2015], dostupné na: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf</div>Adela.Vandelikovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&diff=11106Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)2014-12-02T12:17:44Z<p>Adela.Vandelikova: /* informační technologie, knihovnické technologie */</p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
== Státnicové otázky ==<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
<br />
|| || [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || <br />
|-<br />
|| || [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || <br />
|-<br />
|| || [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ]] || Kristýna Fridrichová || <br />
|-<br />
|| || [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy ]] ||Anna Pačesová || <br />
|-<br />
|| || [[Právo a internet ]] ||Zuzana Sommerová || <br />
|-<br />
|| || [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || <br />
|-<br />
|| || [[HCI ]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
<br />
<br />
=== informační technologie, knihovnické technologie ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student <br />
|-<br />
|| [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek<br />
|-<br />
|| [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová<br />
|-<br />
|| [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová<br />
|-<br />
|| [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková<br />
|-<br />
|| [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová<br />
|-<br />
|| [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková<br />
|-<br />
|| [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová<br />
|-<br />
|| [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec<br />
|-<br />
|| [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec<br />
|-<br />
|| [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová<br />
|-<br />
<br />
|| [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko<br />
|-<br />
|| [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová<br />
|-<br />
|| [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová<br />
|-<br />
|| [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová<br />
|-<br />
|| [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová<br />
|-<br />
|| [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko<br />
|-<br />
|| [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská<br />
|-<br />
|| [[Informetrie]]|| Kristýna Berková<br />
|-<br />
|| [[Bradfordův zákon]]|| <br />
|-<br />
|| [[Lotkův zákon]]|| <br />
|-<br />
|| [[Zipfův zákon]]|| <br />
|-<br />
|| [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský<br />
|-<br />
|| [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová <br />
|-<br />
|| [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová<br />
|-<br />
|| [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková<br />
|-<br />
|| [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská<br />
|-<br />
|| [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová<br />
|-<br />
|| [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová<br />
|-<br />
|| [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová<br />
|-<br />
|| [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová<br />
|-<br />
|| [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová<br />
|-<br />
|| [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová<br />
|-<br />
|| [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek<br />
|-<br />
|| [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová <br />
|-<br />
|| [[e-government]]|| Lenka Hřebejková<br />
|-<br />
|| [[e-health]]|| Denisa Rainová<br />
|-<br />
|| [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková<br />
|-<br />
|| [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová<br />
|-<br />
|| [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]||<br />
|-<br />
|| [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová<br />
|-<br />
|| [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková<br />
|-<br />
|| [[Základní témata informační etiky]]|| <br />
|-<br />
|| [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová <br />
|-<br />
|| [[Etika informačního specialisty]]|| <br />
|-<br />
|| [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková<br />
|-<br />
|| [[Růst světové internetové populace]]|| <br />
|-<br />
|| [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný<br />
|-<br />
|| [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný<br />
|-<br />
|| [[Web scale discovery services]]|| <br />
|-<br />
|| [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová<br />
|-<br />
|| [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová<br />
|-<br />
|| [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová<br />
|-<br />
|| [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová<br />
|-<br />
|| [[Vládou ovládaná kryptologie]]||<br />
|-<br />
|| [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková<br />
|-<br />
|| [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková<br />
|-<br />
|| [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová <br />
|-<br />
|| [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc<br />
|-<br />
|| [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová <br />
|-<br />
|| [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová<br />
|-<br />
|| [[Grooming]]|| Miloslav Linc<br />
|-<br />
|| [[Sexting]]|| Denisa Rainová <br />
|-<br />
|| [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková<br />
|-<br />
|| [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová<br />
|-<br />
|| [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková<br />
|-<br />
|| [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková<br />
|-<br />
|| [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková<br />
|-<br />
|| [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová<br />
|-<br />
|| [[Thomson Reuters (WOS)]]|| <br />
|-<br />
|| [[Scopus]]|| <br />
|-<br />
|| [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová<br />
|-<br />
|| [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský<br />
|-<br />
|| [[H-index]]|| Alena Bezoušková<br />
|-<br />
|| [[Problémy citačních indexů]]|| <br />
|-<br />
|| [[Hodnocení vědy v ČR]]|| <br />
|-<br />
|| [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| <br />
|}</div>Adela.Vandelikova