https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Admin&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-28T12:12:38ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Sidebar&diff=57813MediaWiki:Sidebar2019-09-16T11:38:55Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>* navigation<br />
** mainpage|mainpage-description<br />
** recentchanges-url|recentchanges<br />
** randompage-url|randompage<br />
** Nápověda:Obsah|help<br />
** Portál:Projekty|Projekty</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-DotsSyntaxHighlighter.js&diff=57812MediaWiki:Gadget-DotsSyntaxHighlighter.js2019-09-16T11:05:29Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>mw.loader.using("jquery.client",function(){"use strict";var g,h,m,f,p,y,C,x=-1,e=mw.config.get("wgUrlProtocols"),r="&(?:(?:n(?:bsp|dash)|m(?:dash|inus)|lt|e[mn]sp|thinsp|amp|quot|gt|shy|zwn?j|lrm|rlm|Alpha|Beta|Epsilon|Zeta|Eta|Iota|Kappa|[Mm]u|micro|Nu|[Oo]micron|[Rr]ho|Tau|Upsilon|Chi)|#x[0-9a-fA-F]+);\n*",t="\\[(?:\\[|(?:"+e+"))|\\{(?:\\{\\{?|\\|)|<(?:[:A-Z_a-zÀ-ÖØ-öø-˿Ͱ-ͽͿ-⁰-Ⰰ-、-豈-﷏ﷰ-�][:\\wÀ-ÖØ-öø-˿Ͱ-ͽͿ-⁰-Ⰰ-、-豈-﷏ﷰ-�-\\.·̀-ͯ‿-‿-⁀]*(?=/?>| |\n)|!--[^]*?--\x3e\n*)|(?:"+e.replace("|\\/\\/","")+")[^\\s\"<>[\\]{-}]*[^\\s\",\\.:;<>[\\]{-}]\n*|^(?:=|[*#:;]+\n*|-{4,}\n*)|\\\\'\\\\'(?:\\\\')?|~{3,5}\n*|"+r;function b(e){return new RegExp("("+e+")\n*|"+t,"gm")}var v=new RegExp(t,"gm"),w=b("]][a-zA-Z]*"),H=b("]"),k=b("}}}"),z=b("}}"),E=b("\\|}"),S=b("\n"),T={},L={};function F(){var i,d=(f=h.value).replace(/['\\]/g,"\\$&")+"\n",u=0,o="",r=0,n=!0;function c(e,t){t!=i&&(o+="'}#s"+r,n?(o+=":before{",n=!1):(o+=":after{",n=!0,++r),t&&(o+="background-color:"+t+";"),o+="content:'",i=t),o+=e}var e=Date.now();!function e(t,i,o,r){var n;for(i.lastIndex=u;n=i.exec(d);i.lastIndex=u){if(n[1])return c(d.substring(u,i.lastIndex),t),void(u=i.lastIndex);var a=i.lastIndex-n[0].length;switch(u<a&&c(d.substring(u,a),t),u=i.lastIndex,n[0].charAt(0)){case"[":"["==n[0].charAt(1)?(c("[[",syntaxHighlighterConfig.wikilinkColor||t),e(syntaxHighlighterConfig.wikilinkColor||t,w)):(c(n[0],syntaxHighlighterConfig.externalLinkColor||t),e(syntaxHighlighterConfig.externalLinkColor||t,H));break;case"{":"{"==n[0].charAt(1)?3==n[0].length?(c("{{{",syntaxHighlighterConfig.parameterColor||t),e(syntaxHighlighterConfig.parameterColor||t,k)):(c("{{",syntaxHighlighterConfig.templateColor||t),e(syntaxHighlighterConfig.templateColor||t,z)):(c("{|",syntaxHighlighterConfig.tableColor||t),e(syntaxHighlighterConfig.tableColor||t,E));break;case"<":if("!"==n[0].charAt(1)){c(n[0],syntaxHighlighterConfig.commentColor||t);break}var s=d.indexOf(">",u)+1;if(0==s){c("<",t),u=u-n[0].length+1;break}if("/"==d.charAt(s-2))c(d.substring(u-n[0].length,s),syntaxHighlighterConfig.tagColor||t),u=s;else{var l=n[0].substring(1);if(-1!=syntaxHighlighterConfig.sourceTags.indexOf(l)){var g="</"+l+">",h=d.indexOf(g,u);-1==h?h=d.length:h+=g.length,c(d.substring(u-n[0].length,h),syntaxHighlighterConfig.tagColor||t),u=h}else-1!=syntaxHighlighterConfig.nowikiTags.indexOf(l)?(c(d.substring(u-n[0].length,s),syntaxHighlighterConfig.tagColor||t),u=s,e(syntaxHighlighterConfig.tagColor||t,L[l])):(c(d.substring(u-n[0].length,s),syntaxHighlighterConfig.tagColor||t),u=s,T[l]||(T[l]=b("</"+l+">")),e(syntaxHighlighterConfig.tagColor||t,T[l]))}break;case"=":/[^=]=+$/.test(d.substring(u,d.indexOf("\n",u)))?(c("=",syntaxHighlighterConfig.headingColor||t),e(syntaxHighlighterConfig.headingColor||t,S)):c("=",t);break;case"*":case"#":case":":c(n[0],syntaxHighlighterConfig.listOrIndentColor||t);break;case";":c(";",syntaxHighlighterConfig.headingColor||t),e(syntaxHighlighterConfig.headingColor||t,S);break;case"-":c(n[0],syntaxHighlighterConfig.hrColor||t);break;case"\\":if(c(n[0],syntaxHighlighterConfig.boldOrItalicColor||t),6==n[0].length)if(o){if(!r)return;o=!1}else r?o=!0:e(syntaxHighlighterConfig.boldOrItalicColor||t,v,!0,!1);else if(r){if(!o)return;r=!1}else o?r=!0:e(syntaxHighlighterConfig.boldOrItalicColor||t,v,!1,!0);break;case"&":c(n[0],syntaxHighlighterConfig.entityColor||t);break;case"~":c(n[0],syntaxHighlighterConfig.signatureColor||t);break;default:c(n[0],syntaxHighlighterConfig.externalLinkColor||t)}}}("",v),u<d.length&&c(d.substring(u),"");var t=Date.now();if(t-e>syntaxHighlighterConfig.timeout){clearInterval(p),h.removeEventListener("input",F),h.removeEventListener("scroll",I),h.removeEventListener("scroll",O),y.disconnect(),C.disconnect(),m.nodeValue="";var a={be:"Падсьветка сынтаксісу на гэтай старонцы была адключаная, бо заняла шмат часу. Максымальна дапушчальны час апэрацыі — $1мс, а на вашым кампутары яна заняла $2мс. Паспрабуйце зачыніць нейкія закладкі і праграмы і націснуць «Праглядзець» або «Паказаць зьмены». Калі гэта не дапаможа, паспрабуйце іншы броўзэр; калі й гэта не дапаможа, выкарыстайце магутнейшы кампутар.",ca:'S\'ha desactivat el remarcar de sintaxi en aquesta pàgina perquè ha trigat massa temps. El temps màxim permès per a remarcar és $1ms, i el vostre ordinador ha trigat $2ms. Proveu tancar algunes pestanyes i programes i fer clic en "Mostra la previsualització" o "Mostra els canvis". Si no funciona això, proveu un altre navegador web, i si això no funciona, proveu un ordinador més ràpid.',de:'Die Syntaxhervorhebung wurde auf dieser Seite deaktiviert, da diese zu lange gedauert hat. Die maximal erlaubte Zeit zur Hervorhebung beträgt $1ms und dein Computer benötigte $2ms. Versuche einige Tabs und Programme zu schließen und klicke "Vorschau zeigen" oder "Änderungen zeigen". Wenn das nicht funktioniert, probiere einen anderen Webbrowser und wenn immer noch nicht, probiere einen schnelleren Computer.',el:"Η έμφαση σύνταξης έχει απενεργοποιηθεί σε αυτήν τη σελίδα γιατί αργούσε πολύ. Ο μέγιστος επιτρεπτός χρόνος για την έμφαση σύνταξης είναι $1ms και ο υπολογιστής σας έκανε $2ms. Δοκιμάστε να κλείσετε μερικές καρτέλες και προγράμματα και να κάνετε κλικ στην «Εμφάνιση προεπισκόπησης» ή στην «Εμφάνιση αλλαγών». Αν αυτό δεν δουλέψει, δοκιμάστε έναν διαφορετικό περιηγητή και αν ούτε αυτό δουλέψει, δοκιμάστε έναν ταχύτερο υπολογιστή.",en:'Syntax highlighting on this page was disabled because it took too long. The maximum allowed highlighting time is $1ms, and your computer took $2ms. Try closing some tabs and programs and clicking "Show preview" or "Show changes". If that doesn\'t work, try a different web browser, and if that doesn\'t work, try a faster computer.',es:'Se desactivó el resaltar de sintaxis en esta página porque tardó demasiado. El tiempo máximo permitido para resaltar es $1ms, y tu ordenador tardó $2ms. Prueba cerrar algunas pestañas y programas y hacer clic en "Mostrar previsualización" o "Mostrar cambios". Si no funciona esto, prueba otro navegador web, y si eso no funciona, prueba un ordenador más rápido.',fa:"از آنجایی که زمان زیادی صرف آن میشد، برجستهسازی نحو در این صفحه غیرفعال شده است. بیشینهٔ زمان برجستهسازی برای ابزار $1ms تعریف شده در حالی که رایانهٔ شما $2ms زمان نیاز داشت. میتوانید بستن برخی سربرگها و برنامهها و سپس کلیککردن دکمهٔ «پیشنمایش» یا «نمایش تغییرات» را بیازمایید. اگر جواب نداد مرورگر دیگری را امتحان کنید؛ و اگر باز هم جواب نداد، رایانهٔ سریعتری را بیازمایید.",fr:'La coloration syntaxique a été désactivée sur cette page en raison d\'un temps de chargement trop important ($2ms). Le temps maximum autorisé est $1ms. Vous pouvez essayer de fermer certains onglets et programmes et cliquez sur "Prévisualisation" ou "Voir mes modifications". Si cela ne fonctionne pas, essayez un autre navigateur web, et si cela ne fonctionne toujours pas, essayez un ordinateur plus rapide.',hy:"Շարադասության ընդգծումը այս էջում անջատվել է, քանի որ այն չափից շատ է տևել։ Ընդգծման թույլատրելի առավելագույն ժամանակը $1 միլիվայրկյան է, բայց այս էջում տևել է $2 միլիվայրկյան։ Փորձեք անջատել որոշ ներդիրներ կամ ծրագրեր և սեղմել «Նախադիտել» կամ «Կատարված փոփոխությունները»։ Կրկին չաշխատելու դեպքում փորձեք այլ վեբ դիտարկիչ, եթե կրկին չաշխատի, փորձեք ավելի արագ համակարգիչ։",io:'Sintaxo-hailaitar en ca pagino esis nekapabligata pro ke konsumis tro multa tempo. La maxima permisata hailaitala tempo es $1ms, e tua ordinatro konsumis $2ms. Probez klozar kelka tabi e programi e kliktar "Previdar" o "Montrez chanji". Se to ne funcionas, probez altra brauzero, e se to ne funcionas, probez plu rapida ordinatro.',it:'L\'evidenziazione delle sintassi su questa pagina è stata disabilitata perché ha richiesto troppo tempo. Il tempo massimo per l\'evidenziazione è di $1ms e al tuo computer sono serviti $2ms. Prova a chiudere alcune schede e programmi e ricarica la pagina cliccando su "Visualizza anteprima" o "Mostra modifiche". Se non funziona ancora, prova con un web browser differente e, in ultima alternativa, prova ad utilizzare un computer più veloce.',ko:'이 문서에서의 문법 강조가 너무 오래 걸러서 해제되었습니다. 최대로 할당된 강조 시간은 $1ms인데, 당신의 컴퓨터는 $2ms이나 걸렸습니다. 탭과 프로그램을 일부 닫으신 후에 "미리 보기"나 "차이 보기"를 클릭하시기 바랍니다. 만약 작동하지 않으면 다른 웹 브라우저로 시도해보시고, 그래도 안되면 더 빠른 컴퓨터를 이용하십시오',pt:'O marcador de sintaxe foi desativado nesta página porque demorou demais. O tempo máximo permitido para marcar é de $1ms, e seu computador demorou $2ms. Tente fechar algumas abas e programas e clique em "Mostrar previsão" ou "Mostrar alterações". Se isso não funcionar, tente usar um outro navegador web, e se ainda não funcionar, tente em um computador mais rápido.',ru:"Подсветка синтаксиса на странице была отключена, так как заняла слишком долго. Максимальное допустимое время операции - $1мс, сейчас на вашем компьютере она заняла $2мс. Попробуйте закрыть несколько вкладок и программ, затем нажать «Предварительный просмотр» или «Внесённые изменения». Если это не поможет, попробуйте другой браузер; если и это не поможет, используйте более быстрый компьютер.",sr:"Истицање синтаксе на овој страници је онемогућено јер се одвија предуго. Максимално дозвољено време истицања је $1ms, а на Вашем рачунару траје $2ms. Покушајте затворити неке картице и програме или кликните на „Прикажи претпреглед” или „Прикажи измене”. Ако то не ради, покушајте са другим веб-прегледачем, а ако и тада не ради, покушајте са бржим рачунаром."},s=mw.config.get("wgUserLanguage");return a=a[s]||a[s.substring(0,s.indexOf("-"))]||a.en,h.style.backgroundColor="",h.style.marginTop="0",g.removeAttribute("dir"),g.removeAttribute("lang"),g.setAttribute("style","color:red; font-size:small"),void(g.textContent=a.replace("$1",syntaxHighlighterConfig.timeout).replace("$2",t-e))}if(x<r){for(var l=document.createDocumentFragment();l.appendChild(document.createElement("span")).id="s"+ ++x,x<r;);g.appendChild(l)}m.nodeValue=o.substring(2).replace(/\n/g,"\\A ")+"'}"}function I(){g.scrollLeft=h.scrollLeft}function O(){g.scrollTop=h.scrollTop}function n(){g.dir=h.dir}function a(){h.previousSibling!=g&&(h.parentNode.insertBefore(g,h),C.disconnect(),C.observe(h.parentNode,{childList:!0}))}function s(){if(h.value!=f&&F(),h.scrollLeft!=g.scrollLeft&&I(),h.scrollTop!=g.scrollTop&&O(),h.offsetHeight!=g.offsetHeight){var e=h.offsetHeight+"px";g.style.height=e,h.style.marginTop="-"+e}}function i(){function e(e,t,i){if(void 0===syntaxHighlighterConfig[e]&&(syntaxHighlighterConfig[e]=syntaxHighlighterSiteConfig[e]),"normal"==syntaxHighlighterConfig[e])syntaxHighlighterConfig[e]=t;else{if(void 0!==syntaxHighlighterConfig[e])return;void 0!==syntaxHighlighterConfig.defaultColor&&i?syntaxHighlighterConfig[e]=syntaxHighlighterConfig.defaultColor:syntaxHighlighterConfig[e]=t}}window.syntaxHighlighterSiteConfig=window.syntaxHighlighterSiteConfig||{},window.syntaxHighlighterConfig=window.syntaxHighlighterConfig||{},e("backgroundColor","#FFF",!1),e("foregroundColor","#000",!1),e("boldOrItalicColor","#EEE",!0),e("commentColor","#EFE",!0),e("entityColor","#DFD",!0),e("externalLinkColor","#EFF",!0),e("headingColor","#EEE",!0),e("hrColor","#EEE",!0),e("listOrIndentColor","#EFE",!0),e("parameterColor","#FC6",!0),e("signatureColor","#FC6",!0),e("tagColor","#FEF",!0),e("tableColor","#FFC",!0),e("templateColor","#FFC",!0),e("wikilinkColor","#EEF",!0),syntaxHighlighterConfig.nowikiTags=syntaxHighlighterConfig.nowikiTags||syntaxHighlighterSiteConfig.nowikiTags||["nowiki","pre"],syntaxHighlighterConfig.sourceTags=syntaxHighlighterConfig.sourceTags||syntaxHighlighterSiteConfig.sourceTags||["math","syntaxhighlight","source","timeline","hiero"],syntaxHighlighterConfig.timeout=syntaxHighlighterConfig.timeout||syntaxHighlighterSiteConfig.timeout||50,syntaxHighlighterConfig.nowikiTags.forEach(function(e){L[e]=new RegExp("(</"+e+">)\n*|"+r,"gm")}),g=document.createElement("div"),h=document.getElementById("wpTextbox1");var t=document.createElement("style");m=t.appendChild(document.createTextNode(""));var i=window.getComputedStyle(h),o="vertical"==i.resize||"both"==i.resize?"vertical":"none";g.dir=h.dir,g.id="wpTextbox0",g.lang=h.lang,g.style.backgroundColor=syntaxHighlighterConfig.backgroundColor,g.style.border="1px solid transparent",g.style.boxSizing="border-box",g.style.clear=i.clear,g.style.color="transparent",g.style.fontFamily=i.fontFamily,g.style.fontSize=i.fontSize,g.style.lineHeight="normal",g.style.marginBottom="0",g.style.marginLeft="0",g.style.marginRight="0",g.style.marginTop="0",g.style.overflowX="auto",g.style.overflowY="scroll",g.style.resize=o,g.style.tabSize=i.tabSize,g.style.whiteSpace="pre-wrap",g.style.width="100%",g.style.wordWrap="normal",h.style.backgroundColor="transparent",h.style.border="1px inset gray",h.style.boxSizing="border-box",h.style.color=syntaxHighlighterConfig.foregroundColor,h.style.fontSize=i.fontSize,h.style.lineHeight="normal",h.style.marginBottom=i.marginBottom,h.style.marginLeft="0",h.style.marginRight="0",h.style.overflowX="auto",h.style.overflowY="scroll",h.style.padding="0",h.style.resize=o,h.style.width="100%",h.style.wordWrap="normal",h.style.height=g.style.height=h.offsetHeight+"px",h.style.marginTop=-h.offsetHeight+"px",h.parentNode.insertBefore(g,h),document.head.appendChild(t),h.addEventListener("input",F),h.addEventListener("scroll",I),h.addEventListener("scroll",O),(y=new MutationObserver(n)).observe(h,{attributes:!0}),(C=new MutationObserver(a)).observe(h.parentNode,{childList:!0}),p=setInterval(s,500),F()}var o=mw.config.get("wgAction"),l=$.client.profile().layout;"edit"!=o&&"submit"!=o||"wikitext"!=mw.config.get("wgPageContentModel")||"trident"==l||"edge"==l||("complete"==document.readyState?i():window.addEventListener("load",i))});</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Historick%C3%A9_v%C4%9Bdy/T%C3%A9mata&diff=33175Portál:Historické vědy/Témata2016-04-13T15:10:02Z<p>Admin: Zrušena verze 33157 od uživatele Admin (diskuse)</p>
<hr />
<div><div style="position: absolute; right:80px; font-weight:bold; font-size:80%">[[http://wikisofia.cz/index.php?title=Port%C3%A1l:Historick%C3%A9_v%C4%9Bdy/T%C3%A9mata&action=submit Editovat]]</div><br />
{| width="100%"<br />
|Pravěk || Soudobé dějiny<br />
|-<br />
|Starověk || Hospodářské dějiny<br />
|-<br />
|Středověk || Sociální dějiny<br />
|-<br />
|Raný novověk || Komparatistika<br />
|-<br />
|Novověk || Historiografie <br />
|-<br />
|Moderní dějiny || Metodika<br />
|-<br />
|}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pravdivost&diff=33174Pravdivost2016-04-13T15:03:13Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Veronika.Kovrzkova|Veronika.Kovrzko…</p>
<hr />
<div>Úkolem logiky není, aby rozhodovala, která tvrzení jsou pravdivá. Pravdivost vět ověřujeme. Věta je pravdivá, pokud se věci mají tak, jak uvádí. U některých vět se o pravdivost vůbec nezajímáme, takže není potřeba je řadit do množiny, například u vět vypovídajících o budoucnosti nelze pravdivostní hodnotu určit.<br />
* '''nositel pravdy''', neboli "'''pravděnec'''"<ref name="Kolář - Svoboda 1997">Kolář P. - Svoboda V. Logika a etika. Úvod do metaetiky. Filosofia, Praha. (1997.)</ref> (''truth bearer'')<br />
** může jím být propozice, neboli obsah věty (častěji), větný typ, větný výskyt, tvrzení (''assertion''), promluva (''utterance''), přesvědčení (''belief'')<br />
** jde o mentální entitu, nepřenáší se pravdivost<br />
* '''činitel pravdy''', neboli "'''pravditel'''"<ref name="Kolář - Svoboda 1997"/> (''truth maker'')<br />
** to, co daný "pravděnec" činí pravdivým, zpravidla '''fakt'''<br />
<br />
Setkáváme se s různými teoriemi pravdy. Základní dělení je na '''teorie deflační''' (např.: redundanční teorie, minimalistická teorie), které pravdě přisuzují jen malý či žádný speciální význam, a '''teorie inflační'''.<br />
<br />
== Inflační teorie pravdy ==<br />
Teorie pravdy označované jako inflační jsou takové, které ji považují za netriviálně analyzovatelnou vlastnost pravděnců.<br />
=== Korespondenční teorie pravdy ===<br />
neboli '''adekvační teorie'''. Spojena např. s [[Bertrand Russell|B. Russellem]], [[Thomas Kuhn|T. Kuhnem]]. Dávána do souvislosti s '''realismem'''. Pravda je považována za vztah korespondence mezi tvrzením a faktem.<ref name="Pravda a fakt"> Kolář P. Pravda a fakt. Filosofia, Praha. (2002.)</ref><br />
==== Identitní verze ====<br />
* nositel je přímo totožný s faktem<br />
==== Russellova kongruenční teorie ====<br />
Korespondence spočívá ve strukturálním izomorfismu mezi nositelem pravdy a skutečností. Pravdivost je vlastnost přesvědčení, závislá na vztahu přesvědčení k jiným věcem, nikoli na jeho vnitřní kvalitě. <ref name="Russell1912">Russell B. The Problems of Philosophy. Oxford University Press. (1991.)</ref> Problém nastává například se zobrazením u pravdivých negativních výroků, výroků o minulosti nebo budoucnosti, mravní pravdy, matematické pravdy.<br />
* relativnost, změna paradigmat, utváření a změny vlastního rámce<br />
==== Austinova korelační teorie ====<br />
Nositelem pravdy jsou promluvy pronesené v určitém kontextu (čas, místo, adresát)<br />
# deskriptivní konvence - korelují slova s typ situací ve světě<br />
# demonstrativní konvence - odkazují ke konkrétní historické situaci ve světě<ref name="Austin">Austin J. L. Truth. Pitcher. (1964.)</ref><br />
<br />
=== Verifikační teorie ===<br />
* pravdivost lze ověřit<br />
<br />
=== Koherenční teorie pravdy ===<br />
Hlavním představitelem je [[John L. Austin|John Langshaw Austin]] (1911-1960) a vychází do jisté míry z [[Idealismus|idealismu]]. Pravdivost přesvědčení je dána vztahem náležení do koherenční množiny tvrzení.<ref name="Pravda a fakt"/> Nové přesvědčení přijmeme, pokud jde dohromady s ostatními, stávajícími přesvědčeními. Podle některých by měla existovat '''nezávislá mysl''', která obsahuje koherentní množinu.<br />
<br />
==== [[Willard Van Orman Quine|Quineova]] teorie pravdy ====<br />
<br />
''"Jakožto empirista si představuji pojmové schéma vědy jako nástroj sloužící k předpovědi budoucí zkušenosti na základě zkušenosti předchozí. Fyzikální objekty jsou do této situace pojmově zaneseny jako vhodné zprostředkující členy - na však na základě definice spočívající ve zkušenosti, ale prostě jako neredukovatelné postuláty epistemologicky srovnatelné s Homérovými bohy.<br />Co se mé osoby týče, nevěřím jako materialista v Homérovy bohy, ale ve fyzikální objekty, a věřit v něco jiného považuji za nevědecké. Avšak z hlediska svého epistemologického založení se Homérovi bohové od fyzikálních objektů neliší principiálně, ale pouze co do stupně. Oba druhy entit se v našem myšlení vyskytují pouze jako jakési kulturní postuláty. Mýtus fyzikálních objektů ukázal svou epistemologickou převahu tím, že dokázal úspěšněji než ostatní mýty vštípit plynutí naší zkušenosti zvládnutelnou strukturu.<br />(...) Rovněž abstraktní entity matematického druhu - třídy, třídy tříd atd. - jsou ve stejném duchu postuláty. Epistemologicky jsou na stejné úrovni jako fyzikální objekty a bohové, tzn. nejsou ani lepší ani horší. Lepší nebo horší jsou nejvýš co do stupně, v jakém se osvědčují při našem zacházení se smyslovou zkušeností.<br />(...) Každý člověk má na jedné straně k dispozici určité vědecké dědictví a na straně druhé je vystaven nepřetržitému toku smyslových podnětů. Úvahy, které ho vedou k přizpůsobování tohoto dědictví k onomu toku, jsou, pokud uvažujeme racionálně, pragmatické."''<ref name="Quine">Quine Willard Van Orman. Dvě dogmata empirismu. (1951). Český překlad P. Sousedíka, OIKOYMENH, Praha. (1995).</ref><br />
<br />
Quineova teorie je alternativa koherenční teorie. Primární jsou smyslové vjemy, poté přihlédnutí ke koherenční množině. Je pragmatická ve smyslu volby pojmového aparátu, který je k danému účelu vhodnější (způsob jak zaznamenat krajinu do mapy, aby se podle ní bylo možné orientovat).<br />
<br />
=== Pragmatická teorie ===<br />
Za pravdu je zde považován vztah mezi tvrzením a praxí či zkušeností.<ref name="Pravda a fakt"/><br />
==== Peircova konsenzuální teorie ====<br />
Hlavní představitel je [[Charles S. Pierce|Charles Sanders Pierce]] (1839-1914). Pravda je to, na čem se v dlouhodobém časovém horizontu shodne většina. Někdy však máme pocit, že jedinec má pravdu navzdory názoru většiny. Jak můžeme [[Konsenzus|konsenzus]] zjistit?<br />
* užitečnost vs. morálka<br />
==== Jamesova instrumentální teorie ====<br />
Hlavním představitelem je [[William James|William James]] (1842-1910). Pravdivost tvrzení je dáno jeho praktičností, užitečností. Vše je relativní vůči jedincům i v čase: každý člověk má svou pravdu, protože je pro něj výhodné něco jiného.<br />
<br />
=== [[Alfred Tarski|Tarského]] sémantická teorie pravdy ===<br />
Za pravdu je zde považován vztah '''splňování''' mezi tvrzením a nekonečnými posloupnostmi objektů.<ref name="Pravda a fakt"/> Sám autor tuto teorii považuje za rozvedení klasické korespondenční teorie pro účely logiky, hlásí se k [[Aristotelés|Aristotelovi]].<br />
* '''T-schéma''': "P" je pravda právě tehdy, když P. S je pravda právě tehdy, když p. (kde S je pojmenování věty)<br />
:''Příklad: "Sníh je bílý." je pravdivá věta právě tehdy, když sníh je bílý.''<br />
:Tento přístup má mnoho nevýhod, například jak kvantifikovat?<br />
Vybudovat teorii pravdy pro přirozený jazyk je příliš komplikované, zabývá se jen jednoduššími, formálními jazyky<br />
* '''sémanticky uzavřený jazyk''' je takový jazyk, který obsahuje predikát ''"pravdivý"'' a je schopen pojmenovat své výrazy - je v něm možné definovat [[Paradox lháře|paradox lháře]] a tedy je sporný.<br />
<br />
Rozlišuje metajazyk M a jazyk jako objekt O, pak můžeme definovat ''"pravdivý v O"''.<br />
Pravdivost budeme definovat přes pojem '''''splňování''''', který také musíme definovat a to rekurzívně:<br />
# nekonečná posloupnost <math>P(x_1, x_2 \ldots x_n)</math>, <math>O: o_1, o_2...</math><br />
# <math>\neg\varphi</math> je splněna iff <math>\varphi</math> není splněna<br />
# <math>\varphi\vdash\psi</math> je splněna iff nekonečnou posloupností iff je posloupností splněna <math>\varphi</math> a je posloupností splněna <math>\psi</math><br />
# <math>\exists x_{i} \varphi</math> je splněna iff existuje taková posloupnost O', která se od posloupnosti O liší nanejvýše na i-tém místě a splňuje <math>\varphi</math><br />
* Formule <math>\varphi</math> je pravdivá právě tehdy, když je splněna každou posloupností.<br />
<br />
Zavádíme pojem nekonečné posloupnosti. Ve skutečnosti jde o extenzionální definici, což nestačí na vystižení toho, co je vlastně pravdivost. Podle [[Donald Davidson|Davidsona]] [[Alfred Tarski|Tarski]] definuje spíš význam, než pravdivost, tu totiž již předpokládá.<br />
<br />
== Deflační teorie pravdy ==<br />
Pravdivost není vlastnost, vyčerpáváme její podstatu. Predikát "pravdivý" je zcela zbytný a lze jej odstranit, nebo má jen jistou specifickou funkci.<br />
=== Redundanční teorie pravdy ===<br />
* '''teze o transparentnosti pravdy''': je pravda, že p, znamená totéž, co p<br />
Predikát "pravdivý" je nadbytečný, lze jej odstranit a to i ve větách, které mluví o tom, že někdo má/říká pravdu.<br />
=== Závětná teorie === <br />
Obdobně jako jméno je zastupováno zájmenem, věta může být zastupována ''závětou''. Výraz tvaru "je pravda, že..." (''thatt'') funguje jako anaforický výraz, který odkazuje k původní větě.<ref name="Grover"> Grover D. A Prosentential Theory of Truth. Princeton University Press. (1992.)</ref><br />
<br />
=== Minimalistická teorie pravdy ===<br />
* '''''"Je pravda, že p, právě když p."'''''<br />
Pravdu lze analyzovat triviálně, pomocí nekonečné konjunkce instancí výše uvedeného schématu. Pojem pravdy má pouze logickou funkci, nadbytečný však není.<br />
<br />
== Zdroj ==<br />
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky]. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Nutná pravda]]<br/><br />
[http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]<br />
<br />
[[Kategorie:Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nutn%C3%A1_pravda&diff=33173Nutná pravda2016-04-13T15:01:35Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Veronika.Kovrzkova|Veronika.Kovrzko…</p>
<hr />
<div>Pravdivost funguje bez ohledu na nás, naše znalosti. Nutné nelze falzifikovat.<br />
* vypovídání '''de dicto''' - mluvíme o větě jako o celku; '''de re''' - mluvíme už o samotném objektu, nutnost klademe do reality<br />
* ''analytický soud'' je pravdivý pouze na základě významu obsažených výrazů - odlišuje se od Kantova přístupu, zastáváno některými filosofy<br />
* to, co vnímáme jako nutné pravdy je neinformativní, jsou postulovány dopředu jako jakási konvence<br />
* '''logické pravdy (jde o porozumění logických výrazů) <math>\subset</math> analytické pravdy <math>\subset</math> pravdy'''<br />
<br />
* [[Gottfried Leibniz|Gottfried Leibniz]]: '''rozumové pravdy''' - mohli bychom analyzovat, rozložit na jednodušší, až dojedeme k nějakým identickým větám, které nelze vyvrátit; '''faktuální pravdy'''<br />
<br />
==== [[Immanuel Kant|Immanuel Kant]] ====<br />
# epistemologické rozlišení soudů: '''a priori''' - pro ověření jejich pravdivosti nepotřebujeme zkušenost; '''a posteriori''' - ke zjištění jejich pravdivosti potřebujeme zkušenost<br />
# logické rozlišení: '''analytické soudy''' - subjektu přičítáme predikát, který je již skrytě obsažen v samotném subjektu; '''syntetické soudy''' neboli rozšiřující nám sdělují o příslušném subjektu něco nového<br />
Poznávající subjekt je konstitutivní, záleží na souboru jeho názorů.<br />
* nutné = a priori<br />
* analytický soud je pravdivý pouze na základě významu obsažených výrazů - odlišuje se od Kantova přístupu, zastáváno některými filosofy<br />
<br />
Jak jsou možné '''syntetické soudy a priori'''? Kde se berou '''nutné soudy''', jak je můžeme za nutné považovat, když jsou informativní, čili syntetické? ''Například 5 + 7 = 12. Nejkratší spojnice mezi dvěma body je úsečka.''<br />
<br />
=== Britský empirismus ===<br />
Vše co je v rozumu pochází ze zkušenosti, veškeré poznání je induktivní, vytváříme si pravděpodobnostní závěry.<br />
==== [[John Stuart Mill|John Stuart Mill]] ====<br />
Už od malička se seznamujeme s empirickými danostmi, takže je považujeme za nutné. Jakmile něco získáme ze zkušenosti, už nepřipouštíme, že to lze zkušeností vyvrátit. Nechceme připustit, že vztah kauzality neexistuje. Všechny soudy jsou podle Milla empirické, nutné soudy neexistují.<br />
=== [[Alfred Jules Ayer|Alfred Jules Ayer]] ===<br />
Kdybychom vládli dokonalým intelektem, znali bychom všechny důsledky výchozích postulátů, protože to tak ale není, jeví se nám některé výroky informativní.<br />
<br />
=== [[Ludwig Wittgenstein|Ludwig Wittgenstein]] ===<br />
''"Zákony logiky, například vyloučení třetího a sporu, jsou libovolné. Tento výrok je trochu odpudivý, je nicméně pravdivý."''<ref name="Wittgenstein">Ludwig Wittgenstein. Co je analytický výrok. Český překlad J. Peregrin, OIKOYMENH, Praha. (1995).</ref><br />
=== [[Arthur Prior|Arthur Prior]] ===<br />
Nejprve zavedení pravidel pro novou spojku, ''např.:'' <math>A \vdash A tonk B, A tonk B \vdash B</math>, následně hledáme příslušný význam, daný pravidly - upozorňuje, že takto to nefunguje!<br />
Význam už máme a pravidly ho teprve zachycujeme.<br />
=== [[Kurt Gödel|Kurt Gödel]] ===<br />
* dostatečně konzistentní teorie nemůže dokázat svou vlastní konzistenci<br />
* kdyby matematika byla dána postuláty, musela by existovat efektivní rozhodovací metoda pravdivosti/nepravdivosti<br />
=== [[Willard Van Orman Quine|Willard Quine]] ===<br />
Distinkce mezi analytickými a syntetickými výroky je téměř nepatrná.<br />
Staví se skepticky ke zpracování pojmu nutnosti. S nutností pracujeme jako s modálním operátorem, pak neplatí substituovatelnost ''salva veritate'' ani nelze uvnitř výroku kvantifikovat, protože už vypovídáme de re - takové modality Quine odmítá, věci nelze přičítat nutnou vlastnost.<br />
=== [[Saul Kripke|Saul Kripke]] ===<br />
Vlastní jména fungují jako pevné znaky, napříč světy určují jednu osobu - [[Teorie možných světů]].<br />
* '''nutné''' (nutně platné fakty, který poznáváme aposteriorně) X '''apriorní''' (některé poznatky máme apriorně, ale jsou nahodilé, ''např.: vlastní existence'')<br />
* metafyzická nutnost<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky]. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Související články ===<br />
[[Pravdivost]]<br/><br />
[http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]<br />
<br />
[[Kategorie:Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_klasick%C3%A9_logiky&diff=33172Problémy klasické logiky2016-04-13T15:01:28Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Veronika.Kovrzkova|Veronika.Kovrzko…</p>
<hr />
<div>Logiku lze přirovnat k mapě. Záleží na tom, co od ní očekáváme a podle toho zvolíme "měřítko". Zaměříme se na předmět našeho zájmu, jinde nemusíme jít tolik do hloubky, něco opomíjíme. Existují různé návrhy alternativních systémů, které se zabývají novými oblastmi, například naším poznáním, normami... Různé logické systémy nelze srovnávat, význam je dán příslušným axiomatickým systémem.<br />
<br />
'''''Některé problémy, se kterými si klasická logika neví rady:'''''<br />
* nereferující singulární termíny - klasická logika nepřipouští konstanty, které nemají realizaci (Paegas)<br />
* přičítání existence - konstanty musí být nutně realizovány, takže připisování jim existence je tautologie - chceme dovolit mluvit i o posibiliích; substituční chápání kvantifikace - zůstáváme na úrovni vět, nejdeme do reality<br />
* intenzionální kontexty - princip vzájemné nahraditelnosti salva veritate obecně neplatí<br />
* propoziční postoje<br />
* paradoxy - motivace k zavedení nových pravdivostních hodnot nebo jejich zrušení<br />
* pravidlo, že ze sporu plyne cokoli<br />
<br />
Uvažuje se o vytvoření speciální logiky pro '''evoluční teorie''', aby se dalo mluvit o nějakém živočišném druhu, protože nemůžeme o jednom individuu říct, že se z něčeho vyvinulo nebo vymírá apod.<br />
== Kontrafaktuální kondicionály ==<br />
Česky se překládají asi jako nereálná podmínková souvětí. Jsou tvaru: Kdyby se něco stalo, pak by se stalo něco dalšího.<br/><br />
''Například'':<br />
* Kdybych upustila křídu, spadla by na zem. <math>p(k) \rightarrow s(k)</math><br />
* Kdybych upustila křídu, poletovala a zpívala by.<br/>Z pohledu materiální implikace: není-li splněn předpoklad, je implikace pravdivá. Obě výše uvedené věty jsou tedy pravdivé. Chtěli bychom ale umět vyjádřit, že první věta je intuitivně pravdivá a druhá nikoli.<br />
''Přírodní zákony'' jsou často formulovány pomocí kondicionálů. (''Archimédův zákon: Kdybychom ponořili těleso do kapaliny...'') Takové zákony by ale logika měla umět analyzovat.<br />
<br />
== Dispoziční vlastnosti ==<br />
Takové vlastnosti, které se projeví až za nějakých okolností. Například cukr je rozpustný ve vodě - kdybychom jej dali do vody, rozpustil by se; papír je hořlavý - kdybychom papír dali do ohně, shořel by. Odlišné jsou '''kategorické vlastnosti''', které jsou trvalé, projevují se dispozičními vlastnostmi, které na nich mohou supervenovat. [[Aristotelés]] používá pojem '''potenciální vlastnosti'''. Někteří považují dispoziční vlastnosti pouze za '''projevy kategorických vlastností''', ''například Quine: molekulová struktura (nese hořlavost, křehkost, ...)''. Objevuje se i názor, že kategorické vlastnosti neexistují, protože je zachycujeme stejně pomocí dispozičního popisu.<br />
<br />
Pojem je hodně diskutovaný a to i mimo pole logiky, takže je celkem velký problém, že jej logika není schopna technicky zpracovat.<br />
<br />
=== Možnosti řešení ===<br />
Jednou z možností je '''použití modalit možnosti a nutnosti a možných světů'''.<br/>Nabízí se způsob, jak toto řešit: Můžeme vzít nějaký možný svět a říct, že když v něm tato podmínka bude splněna a projeví se tato vlastnost, tak ji daný předmět má. Je-li však podmínka splněna, nějaký jiný aspekt může ovlivnit, že se nesplní závěr.<br/><br />
''Například'': Namočená sirka nebude hořet, padající křídu někdo zachytí, nebo vůbec neplatí fyzikální zákony...<br />
<br />
Neplatí, že když <math>A \rightarrow B</math>, pak i <math>A \wedge C \rightarrow B</math>. Takže bychom požadovali, aby ostatní podmínky zůstaly nezměněny. Pokoušet se o výčet všeho, co by svět měl a neměl splňovat je nemožné.<br />
<br />
==== Podobnost ====<br />
[[David Lewis]] a [[Hilbert Stalnaker]] řeší problém dispozičních vlastností pojmem podobnosti. Různé sféry podobnosti obsahují množiny světů, které jsou v nějaké míře podobné aktuálnímu světu. Takže testování provádíme ve světech, které jsou velmi podobné.<br/><br />
''Například'': Mějme tyčku délky 20 cm. Je nekonečně mnoho podobných světů, kde je ta délka trochu jiná (už jen u této, jednoduše měřitelné vlastnosti jich je nekonečně mnoho). Vezmeme ten nejpodobnější svět, ve kterém je splněna podmínka i závěr.<br />
<br />
Ale kdy je něco ještě podobné a kdy už ne? Jak poznáme, zda nějaká změna ovlivní výsledek testování? Z důvodu spojitost podobných světů nemůžeme určit, který je "nejpodobnější".<br />
<br />
=== Stydlivý chameleon ===<br />
Chameleon zčervená, když ho někdo pozoruje, jinak je zelený. Chameleon je šikovný a vždy ví, když ho někdo pozoruje. Jakou má tedy barvu, když o samotě je zelený, ale my ho vidíme jen červeného?<br />
<br />
== Alternativní přístupy ==<br />
=== [[Intuicionistická logika]] ===<br />
Pochází od [[L. E. J. Brouwer]]a, který vycházel z filosofických předpokladů navazujících na [[Immanuel Kant]]a. Můžeme zkoumat i formy našeho názoru v čase, dospíváme k nutným pravdám. Matematické objekty jsou objekty lidské mysli, nejde o jazykovou záležitost ani nejsou v oblasti idejí jako jsoucna. '''Konstruktivní důkaz''' je takový, ve kterém najdeme objekt, o kterém něco dokazujeme. Intuicionistická logika připouští i '''nekonstruktivní důkazy'''.<br />
=== [[Fuzzy logika]] ===<br />
Nevystačí si jen se dvěma pravdivostními hodnotami, ale používá '''nekonečně mnoho pravdivostních hodnot''' v intervalu od 0 do 1. Tento přístup má široké uplatnění například v internetových vyhledávačích.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky].<br />
Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Související články ===<br />
[[Teorie možných světů]]<br/><br />
[http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]<br/><br />
<br />
[[Kategorie:Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mo%C5%BEn%C3%A9_sv%C4%9Bty&diff=33171Možné světy2016-04-13T15:01:21Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Veronika.Kovrzkova|Veronika.Kovrzko…</p>
<hr />
<div>Pojem možného světa se v logice vyskytuje již ve [[Scholastika|scholastice]], dále se s ním setkáváme například u [[Gottfried Leibniz|Leibnize]], [[Rudolf Carnap|Carnapa]], či [[Saul Kripke|Kripkeho]].<ref name="Peregrin"> [http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/509.pdf Peregrin Jaroslav]. Možné světy v logice. Aluze, Olomouc, roč. 9, č. 1. (2005).</ref> Nejde o zavedený technický pojem, má jen pomoci, pro lepší představu, a většina filosofů si toho je vědoma.<br />
<br />
Možný svět je:<ref name="Peregrin" /><br />
* maximální konzistentní množina výroků<br />
* dán určitým rozdělením základních vlastností mezi individua z univerza<br />
* ''"Možný svět není žádnou zvláštní věcí nebo místem, je prostě tím, k čemu je relativní pravdivost."''' <ref name="Stalnaker"> Stalnaker Robert. Possible Worlds and Situations. Journal of Philosophical Logic. (1986).</ref><br />
== Carnap ==<br />
:'''''Definice:''' "Třída vět v S, která obsahuje pro každou atomickou větu buď tuto větu, nebo její negaci, ale nikoli obojí, a žádné jiné věty, se nazývá '''popis stavu v S''', protože zřejmě udává úplný popis možného stavu univerza individuí vzhledem ke všem vlastnostem a relacím vyjadřovaným predikáty tohoto systému. Popisy stavů tedy představují Leibnizovy možné světy nebo Wittgensteinovy možné stavy věcí."'' <ref name="Carnap">Carnap Rudolf. Meaning and Necessity, University of Chicago Press, Chicago. (1947). </ref><br />
<br />
Význam nehraje roli, můžeme přiřazovat libovolná ohodnocení. Nejsou však možné všechny kombinace ohodnocení (například sudé(x) i liché(x) s pravdivostní hodnotou 1).<br />
=== Kombinatorický přístup k možným světům ===<br />
Existují nezávislé stavy věcí, patrně na úrovni částic, jakožto základních stavů, ze kterých se možné světy skládají. Věci se nějak jeví navenek, ale jejich vlastnosti jsou dány vnitřní strukturou. Vnější vlastnosti supervenují na vnitřních vlastnostech. Například můžeme říct, že lidská mysl supervenuje na mozkových aktivitách.<br />
<br />
== Relace dosažitelnosti ==<br />
<br />
== Modální realismus (konkretismus) ==<br />
Všechny možné světy někde reálně existují, jeden každý svět vytváří celek, který je kauzálně a časoprostorově propojený, ale navzájem mezi nimi neexistuje spojení. Aktuální svět je jen indexické označení, přesuneme-li se (teoreticky) jinam, bude to ten aktuální svět a ostatní budou označeny za možné.<br/>Dovedení do důsledku přístupu, že můžeme (nutnou) pravdivost nahradit pravdivostí v reálném světě. Neklade příliš mnoho rozumových limitů, není jasná hranice, co se v možných světech může dít a co už ne (Existuje možný svět, kde lidé spontánně skákají z oken?).<br />
=== Teorie counterpartů ===<br />
'''Teorie counterparts''' neboli '''teorie protějšků''' pochází od amerického analytického filosofa [[David Lewis|Davida K. Lewise]].<br/><br />
V možných světech existují protějšky věcí z aktuálního světa, jde o různé (např.) osoby, které jsou si však velmi podobné, liší se třeba jen jednou vlastností<br/><br />
Ale vždyť do žádného z možných světů nemůžeme, tak jak bychom mohli vědět, jak vypadají?<br />
<br />
== Abstrakcionismus ==<br />
Možný svět je maximální konzistentní množina propozic. Jde o abstraktní entity, maximální stav věcí, který buď nastává (dochází k jeho aktualizaci), nebo ne. Možný svět je jen pomůcka pro lepší představu a způsob našeho vyjadřování, jak mluvíme o tom, co je možný svět. Jde o kruhovou definici, což je často vytýkáno všem definicím možných světů. Abychom definovali modality, vyžadujeme předem pojem možnosti.<br />
* Jeden přístup: individua by si měla udržovat své '''esenciální vlastnosti''' (Alžběta II. je ve všech možných světech člověkem)<br />
* Druhý přístup: individuum má jen '''triviální vlastnost identity''', jinak má "přilepené" různé vlastnosti, které se však v každém možném světě mohou kompletně změnit<br />
<br />
== Aktualismus vs. possibilismus ==<br />
'''Aktualismus''':<br />
* <math>\exists x \Diamond U(x)</math><br />
* dán soubor individuí, která aktuálně existují<br />
'''Possibilismus''':<br />
* <math>\Diamond \exists x U(x)</math><br />
* individua ve skutečnosti neexistují nebo nemusejí, v nějakém možném světě se může objevit úplně nové individuum, které se v aktuálním světě nenachází<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky].<br />
Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Související články ===<br />
[[Teorie možných světů]]<br/><br />
[http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]<br/><br />
<br />
[[Kategorie:Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Grelling%C5%AFv_paradox&diff=33170Grellingův paradox2016-04-13T15:01:14Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Veronika.Kovrzkova|Veronika.Kovrzko…</p>
<hr />
<div>'''Grellingův heterologický paradox''', pojmenovaný po německé matematikovi a logikovi [[Kurt Grelling|Kurtu Grellingovi]], je jedním ze sémantických paradoxům.<br />
<br />
== Znění ==<br />
Kurt Grelling rozdělil predikáty do dvou disjunktních skupin: '''''autologické''''' a '''''heterologické'''''.<br />
<br />
'''Autologický výraz''' je takový, který značí koncept determinující vlastnost, do jejíž extenze sám náleží.<ref name="raclavsky">[http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texty/paradox_lhare.pdf Jiří Raclavský.] Řešení Grellingova heterologického paradoxu. 2008.</ref> Například výrazy ''český'', ''mnohoslabičný'', ''pětislabičný'', ''vyslovitelný''.<br />
<br />
'''Heterologický'''ch '''výraz'''ů je podstatně více, jsou to takové, které do extenze, jíž sami popisují, nenáleží. Jde například o výrazy ''anglický'', ''jednoslabičný'', ''nevychovaný''.<br />
<br />
Paradox nastává v okamžiku, chceme-li přezkoumat hererologičnost výrazu ''heterologický''.<ref name="raclavsky" /> Kdyby patřil do skupiny heterologických výrazů a sám vyjadřuje heterologičnost, pak je autologický. Spor. Kdyby patřil do skupiny autologických výrazů, musel by mít vlastnost, kterou vyjadřuje. Heterologičnost ale znamená, že takovou vlastnost nemá. Opět se tedy dostáváme do sporu.<br />
<br />
== Možnosti řešení ==<br />
Žádná z nejznámějších logických osobností, které se zabývaly řešením sémantických paradoxů, jako [[Bertrand Russell]], [[Alfred Tarski]] či [[Saul Kripke]], nezveřejnila návrh řešení toho paradoxu.<br />
<br />
Georg Henrik von Wright definoval, že výraz je heterologický právě tehdy, když není autologický. Do definienda dosadil, že výraz je heterologický právě tehdy, když neplatí, že značí koncept, pod který spadá. Dále dosazením ''"heretologický"'' získal: ''"heterologický"'' je heterologický právě tehdy, když neplatí, že ''"heterologický"'' spadá pod koncept heterologický, tedy když není heterologický.<ref name="raclavsky1"> [http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texty/JR_III2_paradoxy_reference.pdf Jiří Raclavský]. Paradoxy reference. 2009.</ref><br />
<br />
Podrobně se možností řešení Grellingova paradoxu zabývá Jiří Raclavský ve své práci [http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texty/grellinguv_paradox.pdf Řešení Grellingova heterologického paradoxu] z roku 2008.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
=== Související články ===<br />
[http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]<br/><br />
[[Paradoxy]] - článek pojednávající o různých paradoxech z pohledu [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky filosofie logiky]<br/><br />
[[Paradox lháře]]<br/><br />
[[Russellův paradox]]<br/><br />
[[Cantorův paradox]]<br />
<br />
[[Kategorie: Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vypl%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD&diff=33169Vyplývání2016-04-13T15:01:07Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Ondrej.Novak“</p>
<hr />
<div>'''Logické vyplývání''' je sémantický pojem. Jde o něco, co je lidem vlastní už od dětství, není potřeba jej studovat. Existuje intuitivní logické vyplývání. Logika si klade za cíl poskytnout nástroj k efektivnějšímu vyvozování, žádná definice vyplývání však přímo nekoresponduje s intuicí. <br />
* argument je platný ('''''valid'''''), pokud platí nutně na základě logické formy, správnost úsudku ještě nezaručuje pravdivost závěru (je-li nějaká z premis nepravdivá), správnost úsudku je dána logickou strukturou, ověřujeme ji tedy pouze analyticky<br />
* argument je platný ('''''sound'''''; v různých překladech: dokonalý, přesvědčivý, korektní, řádný), pokud je platný a má pravdivé premisy, tedy je správný formálně i obsahově<br />
<br />
Například:<br/><br />
''Všichni lidé jsou smrtelní. Všichni Řekové jsou lidé. <math>\rightarrow</math> Všichni Řekové jsou smrtelní.''<br/><br />
''Jana je slečna. <math>\rightarrow</math> Jana není vdaná.''<br/><br />
''Číslo n je sudé. Číslo n je delitelné 3. <math>\rightarrow</math> Číslo n je dělitelné 6.''<br/><br />
''Jan se narodil v Praze. <math>\rightarrow</math> Jan se narodil v ČR.'' Věcně správný úsudek, neplatí však nutně (v závislosti na datu jeho narození).<br />
<br />
== Definice logického vyplývání ==<br />
<br />
=== Tarského modelově teoretická definice ===<br />
<br />
Etablovaná definice logického vyplývání, jak se dnes v logice používá. [[Bernard Bolzano]] definoval dříve velmi podobnou definici, která se odlišuje jen v některých částech. Zachycuje přirozený pojem logického vyplývání, samozřejmě ne dokonale. Pomocí této definice se legitimizuje [[Vyplývání#Syntaktická definice|syntaktická definice vyplývání]].Předpokládá libovolné univerzum. V premisách nahradíme mimologické výrazy. Tarski se zabývá jen zúženými jazyky, nikoli přirozeným. Dosazujeme nejen posloupnosti předmětů, ale i vlastností. Interpretujeme výrazy, zkoumáme, zda v příslušném modelu platí daná tvrzení.Bolzano dosazuje potenciální významy. Drží definici na úrovni významu, nejde do reality.<br />
<br />
[[John Etchemendy|Etchemendy]] vytýká:<br />
* nestačí extenzionální [[Ekvivalence|ekvivalence]], vyžadujeme i ekvivalenci intenzionální<br />
* nelze testovat například pravidlo [[Hilbertovský kalkul#Odvozovací pravidla|modus ponens]] dosazováním každého jednoho dosazení, existuje zde nutná platnost<br />
* záleží na způsobu vymezení logických konstant - to je sporné i podle [[Alfred Tarski|Tarského]] a [[Bernard Bolzana|Bolzana]]<br />
* samotný pojem modelu - odkaz k tomu, jestli něco skutečně v univerzu odpovídá - podle Etchemendyho může zkreslovat; pojem [[Teorie možných světů|možného světa]]<br />
<br />
=== Syntaktická definice ===<br />
<br />
'''<math>P_1, P_2, ... P_n \vdash Z</math> právě tehdy, když <math>P_1, P_2, ... P_n \vDash Z</math>'''<br />
<br />
Využívá pojmu dokazatelnosti. Závěr vyplývá z premis, pokud je z nich dokazatelný; musíme tedy dokázat úplnost. Zpochybníme-li modelově teoretickou definici vyplývání, pak zpochybňujeme i tuto definici.<br />
<br />
'''přirozený jazyk <math>\longrightarrow</math> logická struktura <math>\longrightarrow</math> logická forma'''<br/><br />
''Sokrates je moudrý <math>\longrightarrow</math> M(s) <math>\longrightarrow</math> P(a)''<br />
<br />
== Sylogismus ==<br />
<br />
''Definice: '''Sylogismus je řeč, v níž, je-li něco dáno, nutně něco jiného, různého od toho, co je dáno, vyplývá právě tím, že dané jest.'''''<ref name="1.Analytiky"> [[Aristotelés|Aristotelés]]. První analytiky (Organon III). (1961).</ref><br />
<br />
Sylogismus je užší pojem než logické vyplývání, znamená '''platný úsudek''', podle [[Aristotelés|Aristotela]] tedy neexistuje neplatný sylogismus. Premisy musí být alespoň dvě a závěr se od premis musí lišit, takže <math>p \rightarrow p</math> není sylogismus. Původně nepřipouští, že ze sporu lze vyvodit cokoli, jak je to bráno dnes. V průběhu historie se také mění přístup k axiomu. <br />
* axiom dnes = cokoli, co vezmeme za výchozí předpoklad<br />
* axiom dříve = něco, co bezprostředně nahlížíme, na čem se shodnou všichni<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky].<br />
Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
[http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]<br/><br />
<br />
[[Kategorie:Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Paradoxy&diff=33168Paradoxy2016-04-13T15:00:59Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „HonzaB“</p>
<hr />
<div>:''Tento článek pojednává o různých matematických a logických paradoxech z pohledu filosofie logiky, nastiňuje různé přístupy a možnosti řešení. Články zaměřené na nejznámější z těchto paradoxů najdete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].''<br />
<br />
'''Paradox''' (z řeckého ''paradoxos'', což znamená nepodobný, neočekávaný, náhlý)<ref name="wiki-paradox">[http://cs.wikipedia.org/wiki/Paradox Paradox], článek na Wikipedia.cz</ref> nastává v situaci, kdy za neproblematického použití běžně používaných a uznávaným metod dojdeme k nepřijatelnému závěru. Můžeme-li v nějaké teorii formulovat paradox, znamená to, že je sporná.<br />
<br />
== Sémantické paradoxy ==<br />
=== Paradox lháře ===<br />
:''Podrobnější článek na toto téma naleznete [[Paradox lháře|zde]].''<br />
Je též označován jako '''Epiménidův''', '''Eubulidův''' či '''paradox Kréťana'''.<br />
[[Alfred Tarski|Tarski]] říká, že tento paradox lze formulovat, pokud jazyk umí pojmenovat vlastní výrazy, obsahuje predikát pravdivý a platí logické zákony.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''Znění:''''' Existuje více různých variant, ale jejich podstata je stejná. Jde o '''autoreferenční výroky''', které uvádí, že v ten stejný okamžik nemají určitou vlastnost, tedy pravdivost. Nelze však zjistit pravdivostní hodnotu věty dříve, než určíme, co znamená.<br/><br />
:''Tato věta je nepravdivá.''<br/><br />
:''Nyní lžu.''<br/><br />
:''Epimenidés (původem z Kréty) říká: "Všichni Kréťani jsou lháři."'' (tuto formulaci mnozí za paradoxní nepovažují)<br />
|}<br />
<br />
* '''autoreferenční věty''' jsou často problematické, ale jejich zakázáním tento paradox stejně neodstraníme, ''např.: Následující věta je pravdivá. Předchozí věta je nepravdivá.''<br />
* zavedení '''teorie typů''' - různé stupně co smí být argumentem a co smí být predikátem<br />
# individua<br />
# vlastnosti individuí / množiny individuí<br />
# vlastnosti vlastností individuí / množiny množin individuí<br />
# ...<br />
* rozdělení na '''jazyk''', '''metajazyk''', '''meta-metajazyk''' a tak dále, kdy každá věta může vypovídat pouze o větě z ostře nižší úrovně - někdy je problematické určit, na které úrovni se pohybujeme; takovým rozdělením pozměňujeme původní predikát ''pravdivý'', ubíráme mu na jeho absolutnosti, zavádíme ''"pravdivý v daném jazyce''<br />
* klasická prvořádová predikátová logika - mohli bychom si pojmenovat/očíslovat výroky a tak o nich mluvit<br />
<br />
=== Paradox holiče ===<br />
:''Tento paradox je sémantickou variantou takzvaného [[Russellův paradox|Russellova paradoxu]], ke kterému se dostaneme níže.''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''Znění:''''' ''Holič je muž, který holí muže, kteří neholí sami sebe.'' Problém nastává v okamžiku, kdy by holič holil sám sebe.<br/><br />
|}<br />
<br />
=== Grellingův paradox ===<br />
Pro tento paradox se též užívá označení heterologický.<br />
:''Podrobnější článek na toto téma naleznete [[Grellingův paradox|zde]].''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''Znění:''''' Tento paradox je založen na významu slov '''''heterologický''''' a '''''autologický'''''. Výraz je heterologický, jestliže popisuje vlastnost, kterou sám nemá, například výraz anglický. Výraz je autologický, jestliže popisuje vlastnost, kterou on sám má, například výraz český (jde o české slovo). Paradoxním je výraz heterologický.<br />
|}<br />
<br />
''"Problém s mluvením o smyslu označujícího komplexu může být vyjádřen takto: vložíme-li komplex do věty, bude tato věta o označeném; a jestliže vytvoříme větu, ve které bude podmětem "smysl [of] C", bude podmět smyslem (je-li jaký) označeného, což nebylo zamýšleno. (...) Kdykoli se ovšem C vyskytne mimo uvozovky, není vypovídané pravdivé o smyslu, ale pouze o označeném, jako když řekneme: těžiště sluneční soustavy je bod. Abychom tedy mluvili o C samotném, tj. vytvořili větu o smyslu, podmět nesmí být C, ale něco, co označuje C. Tudíž "C", které užíváme, když chceme mluvit o smyslu, nesmí být tímto smyslem, ale musí to být něco, co označuje tento smysl. A C nesmí být částí tohoto komplexu (jako ve "smysl [of] C"), neboť vyskytuje-li se C v tomto komplexu, bude se v ní vyskytovat to, co označuje, nikoli jeho smysl, a neexistuje cesta zpět od označeného ke smyslu, protože každý předmět může být označen nekonečným množstvím různých označujících frází. Tudíž by se zdálo, že "C" a C jsou rozdílné entity takové, že "C" označuje C; ale to nemůže být vysvětlení, protože vztah mezi "C" a C zůstává zcela záhadný."''<ref name="OnDenoting"> [http://revueltaredaccion.files.wordpress.com/2012/08/russell_on_denoting.pdf Bertrand Russell. On Denoting]. 1905.</ref><br />
<br />
Problematický je přechod od výrazu k jeho vlastnosti a zpět. Použijeme-li nějaké označení, odkazuje k určitému objektu, smysl toho označení není týž, jako smysl objektu. Tedy od extenze k intenzi nevede jednoznačná cesta.<br />
<br />
== Paradoxy "naivní" teorie množin ==<br />
* odstraněny uměle pomocí axiomatiky<br />
=== Russellův paradox ===<br />
=== Cantorův paradox ===<br />
* '''axiom vydělení''': <math>\forall a \exists b \forall x ((x \in b)\equiv (x \in a \wedge \varphi(x))</math><br />
== Paradoxy neostrého predikátu ==<br />
=== Sorites ===<br />
Tento paradox má opět více variant. Pojmenování ''"sorites"'' pochází z řečtiny a znamená původně ''hromada''.<br />
==== Paradox hromady ====<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''Znění:''''' Mějme hromadu písku. Ubereme-li z ní jedno zrnko, máme stále hromadu. Ubereme-li další, máme stále hromadu. Takto můžeme pokračovat... Budeme-li zrnka písku odebírat dostatečně dlouho, zůstanou před námi například dvě, nebo jen jedno zrnko. Je to stále hromada? A pokud ne, kdy nastala změna?<br />
|}<br />
<br />
==== Paradox holohlavého muže ====<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''Znění:''''' Mějme holohlavého muže. Tomu na hlavě vyroste jeden vlas... Dostáváme se do obdobné situace jako výše.<br />
|}<br />
==== Barevné spektrum ====<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''Znění:''''' Při pohledu na barevné spektrum můžeme přejít pohledem například od zelené ke žluté barvě, ale nevidíme mezi nimi jasnou hranici.<br />
|}<br />
<br />
== Paradoxy kontinua a pohybu ==<br />
=== Zenonovy aporie ===<br />
==== Achillés a želva ====<br />
==== Letící šíp ====<br />
==== Půlení intervelů ====<br />
<br />
== Paradoxy pravděpodobnosti ==<br />
=== Monty Hallův paradox ===<br />
Též označovaný jako '''problém tří dveří''', je pojmenován po moderátorovi americké televizní soutěže.<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''Znění:''''' Představme si televizní soutěž, soutěžící má před sebou troje dveře, dvoje z nich za sebou skrývají kozu, jedny za sebou mají vytoužené auto. Soutěžící si zvolí jedny dveře, ze zbývajících dvou se otevřou jedny, za kterými je koza. Nyní má možnost změnit svoji volbu. Otázka zní, zda se to vyplatí. Pravděpodobnost říká, že ano! Na začátku je šance soutěžícího na výhru 1/3, když vybírá se zbylých dvou možností, jeho šance je 2/3.<br />
|}<br />
<br />
=== Obálkový paradox===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''Znění:''''' Mějme před sebou dvě obálky, v jedné 1000 Kč, v druhé 2000 Kč. Vezmeme-li do ruky jednu (libovolně), je výhodné svůj výběr změnit? Podle pravděpodobnosti ano! Buď ztratíme polovinu částky, kterou máme v ruce, nebo ji zdvojnásobíme. Toto bychom však mohli dělat do nekonečna...<br />
|}<br />
<br />
'''''Zajímavost:''''' Přibližně od roku 1973 se každoročně vydává minimálně jeden článek na toto téma.<br />
<br />
== Diagonální metoda ==<br />
Diagonální metodu použil [[Georg Cantor|Georg Cantor]] pro dokázání, že reálných čísel je nespočetně mnoho. Cantorova diagonální metoda důkazu je velmi dobře vysvětlena v článku na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Cantorova_diagon%C3%A1ln%C3%AD_metoda Wikipedii].<br />
* poměrně silná metoda, protože s ní lze dokázat nekonečné mohutnosti<br />
* potenciální vs. aktuální nekonečno<br />
Tuto metodu můžeme aplikovat i na vlastnosti, je možností řešení [[Grellingův paradox|Grellingova paradoxu]]. Vlastnosti <math>V_1, V_2, ...</math> uspořádáme do tabulky tak, že:<br />
* píšeme 0, jestliže <math>V_i</math> nemá vlastnost <math>V_i</math><br />
* píšeme 1, jestliže <math>V_i</math> má vlastnost <math>V_i</math><br />
Pak diagonála určuje také vlastnost, která však v tabulce není navzdory tomu, že jsme předpokládali seznam všech vlastností. Můžeme tedy říct, že diagonála neurčuje vlastnost. Problém je, proč by ale neměla. Nebo můžeme říci, že '''vlastnosti''' a '''vlastnosti vlastností''' jsou odlišné - v tabulce máme vlastnosti a na diagonále je vlastnost vlastností. Pro některé však toto nemůže platit, například '''''dobré''' jablko'', '''''dobré''' je být člověkem''.<br />
== Hilbertův hotel ==<br />
Máme-li hotel s nekonečným spočetným počtem pokojů, který je plně obsazen, vždy v něm můžeme ubytovat dalšího hosta. Dokonce přijede-li plně obsazený autobus s nekonečně (spočetně) místy, můžeme ubytovat i všechny cestující. Jde-li o konečný počet osob, necháme dosavadní hosty, aby se přestěhovali do pokoje s číslem vyšším o počet budoucích hostů. Potřebný počet pokojů se nám uvolní. V případě nekonečně mnoha cestujících necháme hosty, aby se přestěhovali do pokojů s dvojnásobným číslem. Tím se uvolní všechny pokoje se sudými čísly.<br />
<br />
== Skolemův paradox ==<br />
ZFC má spočetný model - Každý model ZFC musí obsahovat kardinály větší než omega, potenci omega, ta je dle Cantorovi věty ostře větší než omega, jak tedy může být obsažena ve spočetném modelu ZFC?<br />
<br />
'''Hilary W.Putnam: Modely a realita '''"(...) To, co skolem ve skutečnosti dokázal, se týká následující věci: žádná zajímavá teorie (ve smyslu teorie prvního řádu) nemůže sama o sobě a ze sebe vymezit předměty, o nichž pojednává - ani když nám jde jenom o vymezení 'až na isomorfismus'. (...) Ta hlavní potíž však spočívá už v tom, že nám důsledky Skolemova argumentu vůbec problematické připadají. Připadají nám tak jen proto, že jsme se dopustili dvou věcí: nejprve jsme porozumění jazyku vysvětlili prostřednictvím programů a procedur pro užívání jazyka (jak taky jinak?); abychom si pak vzápětí položili otázku, jaké jsou 'modely' daného jazyka, jako by modely byly něčím, co prostě 'někde' existuje nezávisle na jakémkoli popisu. " ''(přel. Jan Kolář, v Logika 20.Století: Mezi filosofií a matematikou, uspořádal J. Peregrin, Filosofia Praha 2006, str. 393-422)''<br />
== Zdroje ==<br />
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky].<br />
Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Související články ===<br />
[http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]<br/><br />
[[Paradox lháře]]<br/><br />
[[Grellingův paradox]]<br/><br />
[[Russellův paradox]]<br/><br />
[[Cantorův paradox]]<br />
<br />
[[Kategorie:Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=World_Wide_Web&diff=33167World Wide Web2016-04-13T15:00:45Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Michal.Bily“</p>
<hr />
<div>'''WWW''' (World Wide Web) je nejrozšířenější službou současného [[Internet|Internetu]] a zpřístupňuje informace a zdroje. Je to univerzální metoda pro přístup k informacím založená na [[hypertextový dokument|hypertextových dokumentech]]. Systém, který tuto metodu realizuje, sbírá informační zdroje internetu po celém světě a informace nabízí formou stránek, které se prostřednictvím internetového prohlížeče objevují na obrazovce počítači. <br />
<br />
Webové stránky jsou psané v tzv. markovacích jazycích, jako je rodina jazyků [[HTML]]. Již několik let trvá vývoj standartu HTML5, který je nástupcem HTML4. <br />
<br />
Webové stránky generují webové servery. Mezi nejběžnější webový server patří open source projekt společnosti Apache Foundation - Apache2. Mezi placenými webovými servery se nejvíce prosadil IIS od společnosti Microsoft. <ref>Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web</ref> <br />
<br />
== Historie ==<br />
<br />
Autorem Webu je Tim Berners-Lee, který jej vytvořil při svém působení v CERNu. V roce 1980 začíná pracovat na návrhu s názvem ENQUIRE. 13. března 1989 tento návrh dokončuje a na svět přichází nový systém hypertextové databáze „stránek“ propojených odkazy. Přestože tehdy u svých nadřízených příliš velký zájem nevzbudil, dostal alespoň zelenou k tomu, aby teorii na papíře proměnil v praxi. V roce 1990 spouští první webový server na světě [http://info.cern.ch info.cern.ch] <ref>Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web</ref><br />
<br />
== HTTP a HTTPS specifikátory ==<br />
<br />
Toto schéma specifikátorů (http:// nebo https://) v URIs odkazují na Hypertext Transfer Protocol a Hypertext Transfer Protocol Secure, a tak definují komunikační protokol, který se použije pro žádost a odpověď. HTTP protokol je základem pro fungování World Wide Webu. Přidáním šifrovací vrstvy vznikl HTTPS protokol, který je vhodný pro přenos důvěrných informací, jako jsou hesla či bankovní údaje, které mají být přeneseny přes veřejný internet.<br />
<br />
== Webový prohlížeč ==<br />
<br />
Je počítačový program, který slouží k prohlížení www stránek. Program umožňuje komunikaci s HTTP serverem a zpracování přijatého kódu (HTML, XHTML, XML apod.), který podle daných standardů zformátuje a zobrazí webovou stránku. <br />
<br />
=== Nejpoužívanější webové prohlížeče ===<br />
<br />
* Mozzila Firefox,<br />
* Google Chrome,<br />
* Internet Explorer,<br />
* Safari,<br />
* Opera,<br />
* Android browser.<br />
<br />
== Sémantický web ==<br />
<br />
Mezi zásadní posuny v posledních letech se může řadit pokus o vytvoření sémantických webů. Původní návrh HTML počítal pouze z formátováním obsahu, ale nikterak nespecifikoval jeho obsah. Základní HTML značky tak stále jsou: <br />
* html - stránka <br />
* head - hlavička stránky <br />
* body - tělo stránky <br />
* p - odstavec <br />
* a - odkaz <br />
* table - tabulka<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
zive.cz. Skutečně zítra oslavíme dvacet let WWW?. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/skutecne-zitra-oslavime-dvacet-let-www/sc-3-a-158264/default.aspx<br />
<br />
ihistory.webzdarma.cz/. WWW – World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://ihistory.webzdarma.cz/chap/sites/www.php<br />
<br />
Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web<br />
<br />
wikisofia.cz. Počítačová síť – internet, včetně www. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www<br />
<br />
Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet&diff=33166Počítačová síť - internet2016-04-13T15:00:32Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Jaroslava.Pachlova|Jaroslava.Pachlo…</p>
<hr />
<div>[[Internet]] je celosvětová počítačová síť, ve které spolu počítače komunikují pomocí protokolů TCP/IP. Mezi základní služby internetu patří [[WWW]] (HTTP, HTTPS), [[E-mail]] (SMTP, IMAP, POP3), [[Instant messaging]], VoIP, FTP, DNS, NFS, GFS, Telnet, SSH, VNC, RDP, DHCP, SNMP a mnoho dalších. <br />
<br />
== Referenční model ISO/OSI ==<br />
Je mezinárodní standard, který popisuje vrstvový model komunikace v počítačových sítích – obecně. [[Protokol]] definuje systém komunikace mezi vzájemně odpovídajícími vrstvami. Rozděluje děje při přenosu dat do 7 základních úrovní, každá plní přesně danou funkci, nezasahuje do ostatních. <br />
# Fyzická vrstva – vlastní přenos médiem (optika, twist, …) <br />
# Linková vrstva – řídí tok dat přenosovým médiem <br />
# Síťová vrstva – zajišťuje směrování – IP adresy<br />
# Transportní vrstva – zajišťuje spojení, ověřuje – TCP protokol <br />
# Relační vrstva – řídí tok dat mezi aplikačními procesy <br />
# Prezentační vrstva – převádí data do síťových formátů - kóduje <br />
# Aplikační vrstva – poskytuje uživatelům přístup k síťovým službám <br />
<br />
== Protokol ==<br />
Protokol je konvence nebo standard, podle kterého probíhá elektronická komunikace a přenos dat mezi dvěma koncovými body. V nejjednodušší podobě protokol definuje pravidla, řídící syntaxi, sémantiku a synchronizaci vzájemné komunikace. <br />
<br />
=== Protokoly pro síťové vrstvy: ===<br />
* IP (Internet Protocol), IPv4, IPv6<br />
* ARP (Address Resolution Protocol) - používá se k nalezení fyzické adresy MAC podle známé IP adresy <br />
* RARP (Reverse Address Resolution Protocol) - má za úkol najít IP adresu na základě fyzické adresy <br />
* ICMP (Internet Control Message Protocol) - slouží k přenosu řídících hlášení, které se týkají chybových stavů a zvláštních okolností při přenosu <br />
* DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) - používá se pro automatickou konfiguraci počítačů připojených do počítačové sítě. DHCP server přiděluje počítačům zejména IP adresu, masku sítě, implicitní bránu a adresu DNS serveru <br />
<br />
=== Protokoly linkové vrstvy: ===<br />
<br />
==== Pro lokální sítě LAN: ====<br />
* [[ETHERNET]] – technologie pro budování sítě, např. UTP kabely, koaxiální kabely, …<br />
* IEE 802.x, … např. IEE 802.11 standard pro wi-fi sítě <br />
* FDDI – pro sítě kruhové technologie <br />
<br />
==== Pro vzdálené sítě ====<br />
* PPP (Point-to-Point Protocol) – přímé spojení mezi dvěma uzly <br />
* HDLC – detekuje chyby a řídí tok dat <br />
* SLIP – přenos dat po sériové lince <br />
<br />
=== Protokoly transportní vrstvy: ===<br />
* TCP (Transmission Control Protocol) - vytváří virtuální okruh mezi koncovými aplikacemi, tedy spolehlivý přenos dat. Vlastnosti protokolu: Spolehlivá transportní služba, doručí adresátovi všechna data bez ztráty a ve správném pořadí. Služba se spojením, má fáze navázání spojení, přenos dat a ukončení spojení. Transparentní přenos libovolných dat. Plně duplexní spojení, současný obousměrný přenos dat. Rozlišování aplikací pomocí portů (např. web 80, mail 25).<br />
* UDP (User Datagram Protocol) - poskytuje nespolehlivou transportní službu pro takové aplikace, které nepotřebují spolehlivost, jakou má protokol TCP <br />
<br />
== Rodina protokolů TCP/IP ==<br />
Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v počítačové síti a je hlavním protokolem celosvětové sítě Internet. <br />
<br />
Má pouze 4 vrstvy (vychází z modelu ISO/OSI):<br />
# Linková vrstva (vrstva síťového rozhraní) – má dvě podvrstvy: <br />
<br />
I.) LLC – odpovídá linkové v OSI modelu <br />
<br />
II.) MAC – odpovídá fyzické v OSI modelu<br />
# Síťová vrstva – zajišťuje směrování – IP adresy! <br />
# Transportní vrstva - zajišťuje spojení, ověřuje – TCP protokol <br />
# Aplikační vrstva – sdružuje aplikační, prezentační a relační vrstvu modelu ISO/OSI <br />
<br />
== DNS ==<br />
Domain Name System, neboli DNS, je distribuovaný systém pro správu jmen v počítačových sítích, ať již na internetu, nebo v sítích lokálních. Hlavním účelem DNS serveru je, aby si uživatel nemusel pamatovat ip adresy, které mají v IPv6 tvar například “2001:db8:ffff:1:201:02ff:fe03:0405”, ale místo něj si bude pamatovat například “seznam.cz”. Doménová jména tvoří hierarchický strom, kdy každý uzel obsahuje informace o doméně, která je mu přidělena a odkazy na poddomény. Kořen stromu je tzv. TLD doména, tedy doména nejvyššího řádu (například .cz). O přidělování jmen se stará name server, celkem máme tři typy:<br />
* Primární [[server]] - server na ktérém se provádějí změny <br />
* Sekundární server - kopie primárního serveru <br />
* Pomocný server - cache <br />
Aby mohlo DNS fungovat, je potřeba aby se mezi sebou všechny servery domluvili - od toho tady jsou organizace, které řídí přidělování domén a komunikaci mezi DNS servery. Na globální úrovni je to ICANN, který má dále pod sebou národní orgranizace - v ČR je to CZ.NIC. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
wikisofia.cz. Počítačová síť – internet, včetně www. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www<br />
<br />
Pavel Dvořák. Počítačové sítě – model komunikace, TCP/IP protokol, další důležité protokoly. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://mail.gvm.cz/<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
BURIAN, Pavel. Internet inteligentních aktivit. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 332 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-5137-5.<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jean_Piaget&diff=33165Jean Piaget2016-04-13T15:00:12Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Nikola.Frollova“</p>
<hr />
<div><br />
[[File:Jean Piaget in Ann Arbor.png|thumb|338x338px|Jean Piaget]]'''Jean Piaget''' se narodil 9. srpna 1896 v Neuchâtel ve Švýcarsku. Zemřel v Ženevě ve Švýcarsku 16. září 1980.<br />
Byl švýcarským filozofem, přírodním vědcem a především vývojovým psychologem, který se proslavil studiem dětského myšlení a teorií kognitivního vývoje či genetické epistemologie. Soustavným empirickým zkoumáním se pokusil vysvětlit, jak se v dětství vytvářejí základní struktury a předpoklady poznávání, které Immanuel Kant pokládal za apriorní. Jeho soustavná práce se významně přičinila o reformu školního vzdělávání. Největším paradoxem jeho vývojové teorie je rozdělení vývojových stádií dle věku. On sám byl zastáncem kontinuálního vývoje jedince, ale bohužel praxe jej donutila vývoj peroidizovat.<br />
<br />
==Životopis ==<br />
<br />
Piaget se narodil v Neuchâtelu ve frankofonní části Švýcarska. Jeho otec se jmenoval Arthur Piaget a byl profesorem středověké literatury na Neuchâtelské universitě a jeho matka se jmenovala Rebecca Jackson. Piaget byl nadprůměrně nadané dítě s velkým zájmem o biologii a přírodu, zvlášť jej zajímali měkkýši a ještě před ukončením střední školy publikoval několik prací. <br />
<br />
Svou vědeckou kariéru začal, již v jedenácti letech kdy publikoval krátkou práci o albínském vrabci. V průběhu svého života napsal Piaget více než šedesát knih a několik set článků. V roce 1919 obdržel doktorát ze zoologie na Neuchâtelské univerzitě.A na universitách v Curychu (1918–1919) a v Paříži (1919–1921) studoval dětskou psychologii a pedagogiku. Během této doby publikoval i dvě práce z filozofie , ale v pozdějším věku je zavrhl. Navíc v tomto období měl velký zájem o psychoanalýzu, která byla v největším rozkvětu.<br />
<br />
Roku 1919 se přestěhoval ze Švýcarska do Paříže, kde učil na chlapecké škole Grange-aux-Belles vedené Alfredem Binetem (tvůrce Binetova testu inteligence). Piaget si všiml při známkování několika inteligenčních testů, že malé děti opakovaně chybovaly v určitých otázkách. Jeana Piageta tolik nezajímalo, že děti chybovaly, ale že stále dělaly stejný druh chyb, který starší děti a dospělí nedělali. To ho <br />
[[Soubor:Jean Piaget s rodinou.jpeg|thumb|171x171px|Piaget a jeho rodina]]<br />
vedlo k myšlence, že v kognitivních procesech se děti podstatně liší od dospělých. Nakonec zveřejnil souhrnnou teorii o tom, jak jednotlivci procházejí několika kvalitativně odlišnými stupni kognitivního vývoje.<br />
<br />
V roce 1921 se Piaget vrátil zpět do Švýcarska jako ředitel Rousseauova institutu v Ženevě. V roce 1923 se oženil se svou studentkou, Valentine Châtenay.Měl s ní tři děti (dvě dívky a jednoho syna) u nichž Piaget, již od narození studoval, jak si osvojují jazyk, morální postoje a jak se vyvíjí jejich kognitivní funkce. I díky nim vznikla jeho periodizace vývoje jedince. V roce 1929 přijal místo ředitele International Bureau of Education (IBE) a zůstal v čele této mezinárodní organizace až do roku 1968. Každý rok přednášel ředitelské přednášky pro radu IBE (IBE Council) a pro Mezinárodní konferenci pro veřejné vzdělávání (International Conference on Public Education), v nichž vyjadřoval svou představu o edukaci dětí a mládeže.<ref>Jean Piaget - Biography ''from'' http://www.biography.com/people/jean-piaget-9439915#psychological-studies</ref><br />
<br />
== Jak vidí Piaget dětskou mysl? ==<br />
Vidí děti jako malé filozofy, či vědce, kteří staví své vlastní teorie na poznání<br />
== Piagetova stadia kognitivního vývoje ==<br />
Piaget v této periodizaci zkoumá, [http://wikisofia.cz/index.php/Periodizace_lidsk%C3%A9ho_v%C3%BDvoje_%28Jean_Piaget%29 co sytí inteligenci jedince] v daném období[[File:Piaget_1.jpg|472x472px]]<br />
<br />
'''Senzomotorické stadium (do 2 let)'''<ref>. Atkinson, R. L. a kol. (2003). Psychologie. (Vyd. 3., 104 s.) Praha: Portál.</ref><br />
* Odlišuje sebe od objektů <br />
* Rozeznává sebe jako aktivního činitele a začíná jednat záměrně --> tahá provázek, aby pohnul hračkou, třese chrastítkem, aby dělalo zvuk<br />
'''Předoperační stadium (2 – 7 let)'''<br />
* Učí se užívat jazyk a vytvářet mentální reprezentace objektů pomocí představ a slov <br />
* Myšlení je stále egocentrické, obtížně si uvědomuje hledisko druhých lidí <br />
* Třídí předměty podle jednoho znaku--> dá dohromady všechny červené hračky bez ohledu na tvar, nebo všechny kostky bez ohledu na barvu<br />
'''Stadium konkrétních operací (7 – 11 let)'''<br />
* Dokáže logicky uvažovat o objektech, nebo událostech<br />
* Chápe stálost počtu (v šesti letech), množství (v sedmi letech) <br />
* Třídí předměty podle několika znaků a dokáže je seřadit podle jedné vlastnosti --> například velikosti<br />
'''Stadium formálních operací (11 a více let)'''<br />
* Dokáže myslet logicky o abstraktních pojmech a systematicky testovat hypotézy<br />
* Zabývá se hypotetickými otázkami, budoucností a ideovými problémy<br />
<br />
== Pojmy ==<br />
* '''Schémata''' - vzorce chování nebo myšlení, které děti i dospělí používají při zacházení s objekty a událostmi. Mohou být jednoduchá například, když chce dítě dosáhnout na hračku, která je vzdálená, nebo složitá jako jsou matematické operace. Také mohou být behaviorální, jako je ježdění na kole nebo kognitivní jako je třeba kategorizování. Prvotní schémata vznikají na základě vrozených reflexů, mezi nejjednodušší schémata malých dětí patří kousání, bouchání s věcmi, házení, shazování věcí apod. Když se dítě setká s něčím novým, zkouší nejprve použít svá stávající schémata.<br />
<br />
* '''Asimilace- '''užití schématu na nový objekt a zařazením objektu do stávajícího schématu, ovšem nový poznatek musím překódovat tzv. ''filtrací nebo modifikací'' na vstupu tak, aby objekt byl zařaditelný do schématu, nebo je schéma zamítnuto<br />
<br />
* '''Akomodace–''' používá se, když staré schéma nefunguje na nový objekt (bublinu nelze kousat, s vajíčkem nelze bouchat) Pokud na daný objekt nelze žádné schéma použít, musíme některé z nich modifikovat, ba dokonce celé změnit <br />
<br />
* '''Equilibrace '''– vyvažování -obnovování rovnováhy mezi požadavky prostředí a mými dovednostmi. A s použitím naučených schémat i vyrovnání se s nestabilitou.<br />
== Hodnocení Piagetovy teorie ==<br />
Jeho teorie způsobila revoluci v nahlížení na kognitivní vývoj dítěte a inspirovala mnoho<br />
výzkumů. Ale současné metody však ukázaly, že Piaget v mnohém podcenil schopnosti předškolních dětí. Dítě může být schopno daný úkol řešit, ale chybí mu jiné dovednosti, které jsou v pokusu vedlejší. <ref>Criticisms of Piaget's Theory ''from'' http://www.massey.ac.nz/~wwpapajl/evolution/assign2/AWarren/crit.html</ref><br />
<br />
* '''Stálost objektu -''' nalézt schovanou hračku vyžaduje vedle chápání toho, že objekt stále existuje, také určité motorické dovednosti. Piaget se nezabýval možností, že dítě by mohlo vědět, že objekt nadále existuje, ale nebylo to schopno dokázat jeho hledáním. Novější experimentu dokázaly, že pojetí stálosti objektu se objevuje o 4-5 měsíců dříve, než jak myslel Piaget, dokáží to i děti staré 3,5 měsíce<br />
* '''Konzervace -''' schopnost zachování počtu se také objevuje dříve, než předpokládal Piaget. Ukázalo se, že dítě neumí pracovat s pojmy hodně, málo. Pokud byly tyto pojmy nahrazeny jinými, pro dítě srozumitelnými, ukázaly již pětileté děti schopnost konzervace počtu i porozumění principu<br />
* '''Morální úsudky -''' děti v předoperačním období pojímají pravidla jako nezrušitelné danosti. Novější výzkumy však ukazují, že dokonce i děti v předoperačním období jsou schopné rozlišit sociální konvence a morální příkazy (krást, lhát je špatné, ale žvýkat při vyučování nebo oslovovat učitele křestním jménem)<ref> Atkinson, R. L. a kol. (2003). Psychologie. (Vyd. 3., 106 s.) Praha: Portál.</ref><br />
<br />
==== Alternativy k Piagetově teorii ====<br />
Mezi vývojovými psychology existuje shoda, že Piaget podcenil schopnosti dětí. Není však shoda v tom, kterou alternativu k jeho teorii prosazovat<br />
* '''Přístupy orientované na zpracování informací -''' popisuje kognitivní vývoj jako postupný vývoj procesů, jako je pozornost a paměť. <br />
<br />
* '''Přístupy zaměřené na získávání znalostí-''' důraz je kladen na specifické znalosti dítěte; dítě je možná schopné konzervovat, ale nedokáže, to proto, že nechápe význam pojmu "víc". <br />
<br />
* '''Socio kulturní přístupy-''' použil-li Piaget pojem prostředí, měl na mysli bezprostřední fyzikální prostředí, nikoli širší sociální a kulturní rámec. Přitom dítě se musí naučit také, jakým způsobem vidí jeho kultura realitu, jaké role jsou očekávány <ref> Atkinson, R. L. a kol. (2003). Psychologie. (Vyd. 3., 108 s.) Praha: Portál.</ref><br />
<br />
== Piagetův vliv na školu ==<br />
Jean Piaget se v 70. a 80. letech zajímal především o v zdělávání dětí na školách. Tvrdil, že je důležité vše dětem nároně ukazovat na různých pomůckách. Tvořit s nimy tyto pomůcky a vždy dávat pozor aby to dítě dobře pochopilo, případně mu vše vysvětlit. Takto reformoval školství v USA a Evropě. <br />
Například Univerzita v Arkansasu navrhuje [http://www.funderstanding.com/educators/jean-piaget-cognitive-development-in-the-classroom/ šest kroků], které by se měli použít při strukturování předoperačního stádia, když uplatňujeme "Piageta" ve třídě<ref>Jean Piaget: Cognitive Development in the Classroom ''from'' http://www.funderstanding.com/educators/jean-piaget-cognitive-development-in-the-classroom/</ref><br />
<br />
== Genetická epistemologie ==<br />
Vytvořil ji Jean Piaget a pojednává o interdisciplinární vědě, nahrazující gnoseologii. Genetická epistemologie má vlastně nahradit filozofickou teorii poznání. Je nutné ji pochopit jako jistý druh postupu v procesu oddělování věd z filozofie. Avšak tento postup má dvě strany. Na jedné straně je vyjádřením objektivní možnosti vytvořit vědeckou teorii poznání, která se opírá o logiku, metodologii a teorii vědy. Na druhé straně vytlačuje na periferii některé základní problémy silně filozofické, které se nutně při zkoumání poznání vždy objevují, jako je vztah poznání a skutečnosti.<ref>Genetic episthemology ''from'' http://www.instructionaldesign.org/theories/genetic-epistemology.html</ref> <ref> Genetická epistemologie. Psychologie, nebo filosofie? ''from'' http://up2010.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Philosophica-Aesthetica_26_Philosophica_V.pdf#page=73</ref><br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# Atkinson, R. L. a kol. (2003). Psychologie. Praha: Portál.<br />
# Hoskovec, J., Nakonečný, M., Sedláková, M. (2002) Psychologie XX. století. Praha: Karolinum<br />
# Piaget, J. Inhelederová, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál<br />
<br />
=== Zdroje obrázků ===<br />
# http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jean_Piaget_in_Ann_Arbor.png<br />
# http://integratingtech301.pbworks.com/w/page/20021593/Piaget's%20Contribution%20to%20the%20Theory<br />
# http://epltt.coe.uga.edu/index.php?title=File:Piaget_1.jpg<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
# [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Piaget#D.C3.ADlo Jean Piaget na české wikipedii]<br />
# [http://en.wikipedia.org/wiki/Jean_Piaget#cite_ref-9 Jean Piaget na anglické wikipedii]<br />
<br />
=== Související články ===<br />
# [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alfred_Binet Alfred Binet]<br />
# [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_Vygotskij Lev Vygotskij]<br />
# [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kohlbergova_st%C3%A1dia_mor%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje Kohlbergova stádia morálního vývoje]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Jean Piaget, Vývoj dítěte, kognitivní vývoj, Alfred Binet, Genetická epistemologie<br />
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]<br />
[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Soci%C3%A1ln%C3%AD_role&diff=33164Diskuse:Sociální role2016-04-13T15:00:01Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Jan.Brandejs“</p>
<hr />
<div>* Je potřeba udělat reference tak, jak mají být - třeba jako tady http://wikisofia.cz/index.php/Neuron<br />
Prostě musíš zařídit, aby tam byly číslíčka na které když klikneš, tak tě to odkáže dolu na literaturu <br />
Když dáš editovat článek neuron uvidíš konkrétní příkazy- tak to zkus :) (Prostě tam nemá být například Slaměník, 2000- ale číslíčko)<br />
* Celkově popřemýšlej zdali by nebylo dobré některé věci zvýraznit nebo odkázat... Je to celé takové nepřehledné, prostě si s tím zkus trošku vyhrát :)<br />
<br />
''Kdo psal tento text nahoře? Nikola?''<br />
--[[Uživatel:Ondřej Novák (mellorian@inmail.cz)|Ondřej Novák]] ([[Diskuse s uživatelem:Ondřej Novák (mellorian@inmail.cz)|diskuse]]) 13. 9. 2014, 00:15 (UTC)<br />
----<br />
== Zpětná vazba --[[Uživatel:Ondřej Novák (mellorian@inmail.cz)|Ondřej Novák]] ([[Diskuse s uživatelem:Ondřej Novák (mellorian@inmail.cz)|diskuse]]) 13. 9. 2014, 00:15 (UTC) ==<br />
(upraveno --[[Uživatel:Ondrej.Novak|Ondřej Novák]] ([[Diskuse s uživatelem:Ondrej.Novak|diskuse]]) 9. 1. 2015, 02:03 (UTC))<br />
<br />
Mnohem, mnohem lepší. Už se článek začíná dostávat do vynikající podoby. Nyní by bylo potřeba, aby další informace přišly z dalších zdrojů, a aby článek byl ohodnocen a schálen učitelem.<br />
* Mohu se zeptat, jak jsi došla právě k té literatuře, na kterou odkazuješ jako na podněty pro další studium? Četlas něco z toho? Nebo jsi to přebrala ze sylabu?<br />
<br /><br />
-----</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyhled%C3%A1va%C4%8De,_vyhled%C3%A1vac%C3%AD_n%C3%A1stroje&diff=33163Vyhledávače, vyhledávací nástroje2016-04-13T14:59:51Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Michal.Bily“</p>
<hr />
<div>==== Vyhledávače (search engines) ==== <br />
umožňují vyhledávání [[informace|informací]] na [[internet|internetu]]. Uživatel vyjadřuje svoji [[Informační potřeba|informační potřebu]] zadáním [[Klíčová slova|klíčových slov]] (keywords) ve vyhledávači. Úplný vyhledávací požadavek se nazývá dotaz (query) a je složen z klíčových slov a [[Operátory|operátorů]].<ref name="Sklenák">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0.</ref><br />
<br />
'''Pracují ve 3 základních krocích:'''<br />
# robot (crawler, spider) prochází web a nalézá [[Www|www]] [[dokument|dokumenty]],<br />
# nalezené dokumenty procházejí skrze [[hypertextový odkaz|hypertextové odkazy]] v nich obsažené procesem indexování,<br />
# vyhledávací stroj při zadání dotazu prochází index a vyhledává relevantní dokumenty, které zařazuje na seznam nalezených dokumentů (hitů).<ref name="Gála">GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 496 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2615-1.</ref><br />
<br />
===Robot=== <br />
prochází webové stránky, analyzuje jejich obsah a řadí je do databáze (indexu). Pracuje podle předem stanovených algoritmů:<br />
# '''''Vyhledávání do hloubky:''''' začíná prohledávat jen jeden dokument (příp. jen malé množství dokumentů), z něhož se zaznamená text. Každý z URL odkazů uvedených v tomto textu je zařazen na začátek seznamu dosud nenavštívených míst, přičemž navštívené odkazy jsou ignorovány. Postup se poté opakuje s první položkou seznamu a pokračuje dále ke každému vnořenému odkazu. Když je dokument takto zpracován, vyřadí se ze seznamu.<br />
# '''''Vyhledávání do šířky:''''' stejný princip jako při vyhledávání do hloubky, avšak dosud nenavštívené odkazy se zařazují na konec seznamu. Nejprve je tedy zpracováván výchozí dokument, poté odkazy první úrovně atd.<br />
# '''''Náhodné vyhledávání:''''' robot si náhodně vybírá jednu položku ze seznamu dokumentů, načte ji a nalezené, dosud nenavštívené, odkazy přidá do seznamu. Když je dokument zpracován, robot ho označí, a tudíž nedochází k duplicitě při procházení dokumentů (např. Lycos).<br />
# '''''Souběžné vyhledávání:''''' pro zvýšení rychlosti procházení dokumentů robot používá simultánní přístup k více dokumentům nebo spolupracuje s dalšími roboty současně (např. AltaVista).<br />
<br />
'''Problémy robotů''':<br />
# Nekonečná rekurze – špatně naprogramovaný robot se může dostat do nekonečného sledu po sobě jdoucích požadavků.<br />
# Zahlcení – při extrémní rychlosti robota může dojít k zahlcení serveru.<br />
# Přístup k nevhodným adresám – např. výstupy generované CGI skripty a další programové výstupy, soukromé a interní materiály.<br />
# Odmítnutí robota – správce serveru může vymezit prostor, jehož obsah nebude roboty zpracováván, např. vytvořením souboru robots.txt v kořeni adresářové struktury dokumentů.<ref name="Sklenák" /><br />
<br />
Každý vyhledávač používá vlastního robota se specifickými vlastnostmi, např. GoogleBot (Google), SeznamBot (Seznam), Slurp (Yahoo) apod.<ref name="Soucek" /><br />
<br />
===Index=== <br />
je způsob organizace údajů, které jsou shromážděny [[Robot|robotem]], a umožňují tak rychlé a efektivní vyhledávání. Jedná se o seznam klíčových slov, v němž je ke každému z nich připojen seznam www dokumentů, kde se konkrétní klíčová slova vyskytují.<ref name="Sklenák" /><br />
Během indexování dochází k úpravám klíčových slov jako je:<br />
* sjednocování velikosti písmen,<br />
* vyloučení stop slov (předložky, spojky apod.),<br />
* stemming (nalezení slovního kmene) nebo <br />
* lemmatizace (vytvoření základního tvaru slova). <br />
Děje se tak kvůli zmenšení velikosti indexu a úspoře při jeho fyzickém uložení a kvůli vyšší úspěšnosti při vyhledávání.<ref name="Soucek">SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. [cit. 2014-09-14]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.</ref><br />
<br />
===Vyhledávací stroj=== <br />
je uživatelským rozhraním, kde uživatel zadává svůj dotaz. Ten je vyhodnocen indexem (nejčastěji booleovským či vektorovým modelem), pomocí něhož jsou uživateli nabídnuty nalezené odkazy.<ref name="Sklenák" /><br />
<br />
Pro kvalitní vyhledávač je nezbytný dobrý algoritmus pro výpočet ranku webových stránek, který určuje parametr [[Relevance|relevance]] výsledků vyhledávání, např. PageRank (Google), S-Rank (Seznam) a další.<ref name="Soucek" /><br />
<br />
==== Efektivita [[Vyhledávání informací|vyhledávání informací]] ==== <br />
se měří pomocí přesnosti a úplnosti. '''Přesnost''' vyjadřuje podíl skutečně relevantních dokumentů v celkovém výsledku vyhledávání. '''Úplnost''' vyjadřuje podíl počtu relevantních nalezených dokumentů k počtu všech relevantních dokumentů. V ideálním případě by výsledky vyhledávání byly co nejpřesnější a zároveň co nejúplnější. V praxi to ovšem není možné, protože obě charakteristiky jsou nepřímo úměrné.<ref>PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-09-13]. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i. ISSN 1804-4255.</ref> Klíčová je při hledání informací dále jejich aktuálnost a věrohodnost.<ref name="Gála" /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [http://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]<br />
* [http://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www Počítačová síť - internet, včetně www]<br />
* [http://wikisofia.cz/index.php/OPAC OPAC]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
vyhledávání informací, robot, vyhledávače<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C3%9Avod_do_filosofie_logiky&diff=33162Úvod do filosofie logiky2016-04-13T14:59:25Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Milos.Novotny“</p>
<hr />
<div>Filosofie logiky se zaměřuje na výchozí pojmy logiky, metody a postupy v logice používané. V historii se setkáváme s různými přístupy a logickými školami. Množství z nich považuje za zásadní porozumění jazyku, pak totiž můžeme porozumět otázce a následně na ni hledat odpověď. Víceméně všechny logické školy se shodnou, že by logika měla poskytnout nástroje a prostředky k usuzování.<br />
<br />
== Předmět logiky ==<br />
Nejprve si musíme stanovit náš účel, pak můžeme začít utvářet formu vhodné logiky.<br />
Čím se vlastně logika zabývá a má zabývat? Čeho se týká?<br />
<br />
=== Myšlení ===<br />
* označení "myslověda"<br />
Jde o vyjádření toho, jak lidé skutečně přemýšlejí. To však v praxi obvykle nefunguje, protože lidé nepřemýšlejí "logicky". Z tohoto pohledu se nám jeví jako apriorní věda, nikoli empirická. Vhodněji se jeví přístup k logice jako '''normativní vědě''', která udává, jak by lidé přemýšlet měli.<br />
<br />
=== Skutečnost ===<br />
Některé logické zákony fungují ve skutečném životě, obdobně jako '''fyzikální zákony''', jsou empirické, seznamujeme se s nimi zkušeností. Logické zákony se nám však zdají obvykle platné apriorně, nezávislé na okolní skutečnosti.<br />
<br />
=== Jazyk ===<br />
Logické zákony jako '''jazykové normy'''. Sledujeme, podle jakých jazykových pravidel některé výrazy užíváme a z toho vyvozujeme logické zákony. Některé principy jsou obecné, platí ve všech jazycích stejně, některé se liší, uzpůsobují se specifikům příslušných jazyků (stejné věci se v různých jazycích vyjadřují odlišně).<br />
<br />
=== Abstraktní entity ===<br />
Logika se zabývá '''jsoucny'''. Nejde o skutečné, ale možné jazyky, možné skutečnosti, možné způsoby myšlení...<br />
<br />
== Zákon sporu ==<br />
Spor je něco, co nemůžeme uvažovat.<br />
Paradox: ''Může Bůh všemohoucí stvořit kámen, který by neuzvedl?'' Ano, může, protože je všemohoucí, je nad sporem, nachází se v našem myšlení.<br />
<br />
== Výrok ==<br />
Výrok je určitým způsobem strukturovaná věta, která je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Obvykle se logika zabývá právě výroky. Řekneme-li o něčem, že je ''truth value gap'', znamená to, že nemá pravdivostní hodnotu.<br />
<br />
'''Propozice'''<br />
* neboli obsah tvrzení (myšlenka, věta o sobě)<br />
* nezajímá nás použití v jazyce, ale význam pro logiku<br />
'''Větný typ'''<br />
* posloupnost výrazů bez ohledu na způsob vyjádření (řečí, písmem)<br />
* abstrakce skryté za jednotlivými výrazy spojujeme do sebe<br />
'''Větný výskyt'''<br />
* obsahuje i okolnosti za jakých je výrok užit<br />
<br />
''Dvě a dvě jsou čtyři. 2+2=4. Dvě a dvě jsou čtyři.''<br/><br />
Například výše uvedené tři věty, vyjadřují jednu propozici. Jde o dva větné typy a tři větné výskyty.<br />
<br />
=== Subjekt predikátová forma věty ===<br />
Tedy '''''S je P.''''', podle aristotelského přístupu uznávána po staletí. Obecná věta s prázdným subjektem je považována za '''pravdivou'''. Někdy neuznáváno, až démonizováno. S různými větami dle subjektu pracujeme odlišně. Moderní pojetí se liší v tom, že můžeme vypovídat třeba i o dvojici, zaujímá jiný přístup k subjektu. Jinak pojímá '''kvantifikaci''': kvantifikujeme přes '''universum''' a kvantifikátor je vyváděn vně.<br />
<br />
== Zdroj ==<br />
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky]. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].<br />
<br />
[[Kategorie: Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDrazy_ve_v%C4%9Bt%C4%9B&diff=33161Výrazy ve větě2016-04-13T14:59:07Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „HonzaB“</p>
<hr />
<div>Níže si uvedeme podstatné části, které rozlišujeme ve větě. Jde o singulární výrazy, obecné výrazy...<br />
== Singulární výrazy ==<br />
Singulární výrazy se snaží označit určité individuum. To lze buď pomocí vlastního jména, nebo určitými popisy (''definite descriptions'').<br />
=== Vlastní jména ===<br />
Vlastní jména slouží k označení '''určitého individua''', nenesou informaci o vlastnostech a nelze je nahradit predikátem.<br />
* [[Noam Chomsky|Chomsky]]: vlastní jméno denotuje, ale nekonotuje<br />
* [[Ludwig Wittgenstein|Wittgenstein]]: když někdo zemře, už tedy neexistuje, už bychom o něm nemohli mluvit<br />
* [[Bertrand Russell|Russell]]: vlastní jména jsou zkratky za určitý popis<br />
* [[Saul Kripke|Kripke]]: vlastní jméno označuje konkrétní individuum - jde o pevný znak (''rigid designator''); nepojí se s~určitým popisem<br />
* '''minimalistická teorie''': vlastní jméno s sebou nese smysl pouze ten, že jde o vlastní jméno, které bylo někomu přiděleno v komunikačním procesu (při narození, při křtu...)<br />
* [[Gottlob Frege|Frege]]: výraz vyjadřuje smysl (''Sinn'') a označuje význam (''Bedeutung''), neboli denotuje denotát, neboli referuje k referentu<br/><br />
Příklady:<br/><br />
- ''Nejprodávanější český autor.'' Rozumíme sice smyslu věty, ale nejsme si jisti, o jaké individuum přesně jde.<br/><br />
-''Jitřenka je večernice. Průsečík těžnic <math>t_{a}</math> a <math>t_{b}</math> v trojúhelníku ABC je rovný průsečíku těžnic <math>t_{b}</math> a <math>t_{c}</math> v trojúhelníku ABC.''<br/><br />
Tyto dvě věty jsou tvrzení identity. Jsou jen o smyslu, na významu se sbíhají.<br />
<br />
=== Určité popisy ===<br />
K užívání určitých popisů potřebujeme určité věcné znalosti. Někdy jsou brány za správně užité jen v případě, že existuje právě jeden objekt, který popis splňuje. Existence individuí je fixována v universu, nelze tedy mluvit o neexistujících objektech. Předpokládáme, že individuové konstanty jsou neprázdné.<br />
* [[Saul Kripke|Kripke]]: určitý popis nám někoho popisuje jen za určitých okolností, které však mohou být jinak, jde o nahodilé skutečnosti (viz Teorie možných světů); nepojí se s vlastním jménem<br />
* [[Bertrand Russell|Russell]]: analýza využívá výchozího předpokladu, neboli presupozice<br/><br />
Příklad:<br/><br />
'''''q''': Současný francouzský král je holohlavý.''<br/><br />
'''''p''': V současnosti existuje právě jeden francouzský král.'' (presupozice)<br/><br />
Obecně platí, že <math>q \rightarrow p</math> a zároveň <math>\neg q \rightarrow p</math>.<br />
<br />
== Obecné výrazy ==<br />
Obecné výrazy lze vypovídat o více individuích naráz, vztahují se spíš k nějaké vlastnosti, charakteristice, kterou tato individua sdílí. Těchto obecnin se týká naše poznání, dá se říct, že jsou poměrně problematické. Tyto spory se táhnou dodnes.<br />
<br />
'''Krajní realismus''' je zastoupen Platónem.<br />
<br />
'''Umírněný realismus''' je zastoupen Aristotelem, uznává věcnou shodu obecnin na straně věcí, obdobně jako krajní verze realismu.<br />
<br />
'''Nominalismus''' zastává názor, že ideje neexistují, záleží na našich výrazech a tom, jak je užijeme.<br />
<br />
'''Konceptualismus''' - co je obecné je nějaký pojem v lidské mysli, akt rozumu, konstitutivní složka poznání.<br />
<br />
'''Novodobé přístupy''' - argumenty ve sporech množinového a intenzionálního přístupu se velmi podobají těm, které se vyskytují ve středověkých sporech o univerzálie.<br />
* věta = jméno pravdivostní hodnoty<br />
* extenzionální přístup: zájem o množinu namísto neuchopitelného pojmu<br />
* množiny, do kterých pojmy spadají, se mění; vlastnost neurčuje množinu jednoznačně<br />
'''Frege'''<br />
* "jedno v mnohém"<br />
* význam obecných výrazů - pojem je '''předpis nenasycené funkce'''; množina daná fcí je označována jako '''průběh hodnot'''<br />
:Platónův '''argument třetího člověka''': Uděláme-li z vlastnosti objekt a postavíme jej samostatně, musíme postulovat další vlastnosti. Námitka proti tomuto argumentu je taková, že idea se chová jinak a nemůže participovat sama na sobě. Uchopíme-li pojem, přestává být pojmem.<br />
Koextenzivní pojmy jsou vzájemně nahraditelné, takže pro účely logiky nezáleží na tom, který užijeme, množiny užíváme jako zastoupení obecnin.<br />
<br />
'''Quine'''<br />
<br />
Množiny jsou abstraktní objekty na úrovni platónských idejí, nelze tedy vyjmenovat vše v nich obsažené.<br />
:'''Mýtus muzea''' - význam se neučíme jako údaje o objektech v muzeu, nýbrž pozorujeme, jak ostatní mluvčí výrazy používají, z čehož se je také naučíme používat - podle zažitých pravidel<br />
<br />
== Sloveso být ==<br />
Sloveso být užíváme různými způsoby, ale stále se týká bytí. Obdobně zdravý člověk, zdravá potravina - oboje se týká zdraví.<br />
* být prvkem nějaké množiny <math>s \in M</math><br />
* inkluze - jeden pojem je obsažen v druhém <math>\forall x (S(x) \rightarrow M(x))</math><br />
* identita <math>j=v</math><br />
* tvrzení existence <math>\exists x J(x)</math><br />
=== Identita ===<br />
# numerická - jde o jeden předmět<br />
# kvalitativní - dva předměty jsou identické v nějakých kvalitách, ale stále zůstávají dvěma různými předměty<br />
# extenzionální identita - dva objekty jsou identické, mají-li tutéž extenzi<br />
* Quine: ''No entity without identity.''<br />
* Příklad - čistě logické tvrzení: <math>\exists x \exists y \neg(x=y)</math><br />
* '''Leibnizův princip identity''': ''<math>x=y</math> právě tehdy, když <math>\forall F (F(x)\rightarrow F(y))</math>; do klasické predikátové logiky přidáme axiomatická schémata: <math>\forall x(x=x)</math> a <math>\forall x, y((x=y)\rightarrow (F(x)\rightarrow f(y)))</math><br />
=== Existence ===<br />
Existence se nechová jako běžná vlastnost individua, nejde o prvořádovou vlastnost. Vztahuje se k příslušnému pojmu - zda pod něj něco spadá, či nikoli - jde tedy o '''druhořádovou vlastnost'''.<br />
* [[Willard Van Orman Quine|Quine]]: ''To be is to be the value of a variable.''<br />
* [[Alexius Meinong|Meinong]]: pokud o něčem přemýšlíme, má to existenci alespoň v naší mysli ''(jednorožec, Harry Potter)'' - tzv. '''meinongovské universum'''<br />
=== Kvantifikace ===<br />
# substituční pojetí - dosazení jazykového výrazu, hodnotíme vzniklé věty<br />
# předmětné (objektové) pojetí - nekvantifikujeme přes jména, protože by nám nemusela stačit - díváme se přímo na objekty<br />
=== Universum ===<br />
Máme-li jedno obecné universum, stává se práce v něm poměrně nepřehlednou. Rozdělíme si jej tedy na menší univerza. Takové univerzum je volitelné, jeho podoba záleží na nás. Tím se můžeme dostat do problému - individuové konstanty se stávají relativními.<br />
<br />
== Synkategorematické výrazy ==<br />
* přepisovány pomocí logických konstant<br />
* ''například jestliže, pak, každý''<br />
<br />
<br />
== Logické konstanty ==<br />
Vyplývání platí na základě logické formy. Co však je logická forma, s čím souvisí?<br />
Není žádné ostré rozdělení, co jsou logické konstanty a co už ne. Očekává se, že budou patřit do všech typů diskurzu. Důležité je, že nesmí být vágní. Axiomatický systém určuje význam dané spojky, takže ve dvou různých systémech má stejně vypadající spojka různý význam.<br />
* sémantická definice vyplývání<br />
* požadavek extenzionálního vymezení - týká se hlavně spojek - množina spojek je adekvátní, pokud je schopna zachytit všechny možné pravdivostní fce<br />
* '''negace''' v přirozeném jazyce se nechová souměrně<br />
* implikace<br />
** '''materiální implikace''' - paradox: <math>p \rightarrow (q \rightarrow p)</math>, <math>\neg p \rightarrow (p \rightarrow q)</math>, <math>(p \rightarrow q) \vee (q \rightarrow p)</math><br />
** '''striktní implikace''': <math>(p \rightarrow q)</math><br />
* '''modální operátory''': zdá se, že pojem ''nutně'' do logiky patří, pomáhá definovat vyplývání<br />
<br />
<br />
=== Definice spojené s obecnými výrazy a konstantami ===<br />
definiendum <math>=_{df}</math> definiens : '''definiendum '''(to co definujeme) je definován pomocí '''definiens '''(to čím definujeme)<br />
* '''reálná definice''' - definujeme podstatu, neboli esenci<br />
** '''esenciální vlastnost''' - udávají podstatu (měly by se dát vyjádřit definicí) X '''nahodilá vlastnost'''<br />
* '''stipulativní definice''' - zavedení termínu, dohoda, nemůže být pravdivá ani nepravdivá X '''deskriptivní definice'''<br />
* '''extenzionální definice''' - vyjmenování, ukázání X '''intenzionální definice'''<br />
* '''Vymezení extenzí'''<br />
** '''ostenzivní definice''' - nemusí vyčlenit požadovanou část (ukazujeme na králíka, nebo jen jeho část? - ukážeme na králíka a řekneme "toto je význam slova 'králík' " <br />
** '''kvaziostenzivní definice '''- ukážeme na králíka a řekneme " 'králík' je zvíře jako tohle" (tj. narozdíl od ostenzivní definice abstrahujeme od konkrétního králíka)<br />
* '''Vymezení intenzí - '''pojem definuje z (intenzí) ostatních pojmů pomocí ''nadřezeného rodu (genus proximum) ''a ''druhového rozdílu (differentia specifica) ''v tomto smyslu je: člověk = živočich ''(genus proximum) ''rozumný'' (differentia specifica) ''(viz strom Porfyrův)<br />
* '''teoretická definice''' - definice v rámci určité [[Teorie|teorie]] <br />
* '''operativní definice''' - co změříme, definováno pomocí měřítek<br />
* '''rekurzívní definice'''<br />
* '''lexikální definice '''- definujeme výraz dle jeho 'statistického' užívání v jazyce<br />
* '''synonymní definice''' - známe pojem, volíme jiný výraz, typické pro slovníky<br />
* '''implicitní definice''' - axiomatický systém je implicitní definicí pojmů; WV fce f je stejný jako WV fce g právě tehdy, když <math>\forall x(f(x)=g(g))</math><br />
* '''explikace''' - definujeme pomocí jiného pojmu, ačkoli nevystihneme všechny rysy '''př'''. definujeme číslo '4' jako množinu {0,1,2,3} tím nám vznikne nová vlastnost čísel (3 je prvkem 4), kterou jsme možná nechtěli, nicméně nám tato definice přesto pomáhá lépe pracovat s pojmem čísla 4 (a v budoucnu může výt zpřesněna)<br />
<br />
==== vlastnosti definic ====<br />
* široká<br />
* úzká<br />
* zkřížená - '''př. : '''"Lékař je člověk pracující v nemocnici" - lékaří nepracují jen v nemocnicích -'''úzká definice''' a zároveň v nemocnicích nepracují jen lékaři - '''široká definice '''(tudíž zkřížená)<br />
* ''obscurum per obscurius - ''definiční chyba - definovat něco něčím ještě mnohem složitějším, méně intuitivním, sporně definovatelným<br />
== Zdroj ==<br />
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky]. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Paradox_lh%C3%A1%C5%99e&diff=33160Paradox lháře2016-04-13T14:58:23Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Veronika.Kovrzkova|Veronika.Kovrzko…</p>
<hr />
<div>'''Paradox lháře''' též označován jako '''Epiménidův''', '''Eubulidův''' či '''paradox Kréťana''' je logický paradox, jeden z nejznámějších a nejstarších, založený na principu autoreference. Poprvé byl údajně vysloven filosofem [[Epimenides|Epimenidem z Knósu]] kolem roku 600 př. n. l. [[Alfred Tarski|Tarski]] říká, že tento paradox lze formulovat, pokud jazyk umí pojmenovat vlastní výrazy, obsahuje predikát pravdivý a platí logické zákony.<br />
<br />
== Znění ==<br />
Existuje více různých variant, ale jejich podstata zůstává stejná. Jde o '''autoreferenční výroky''', tedy takové, které odkazují samy k sobě. Uvádí, že v tentýž okamžik mají nebo nemají určitou vlastnost, zde nejčastěji pravdivost. Jejich pravdivostní hodnotu však nemůžeme určit, pokud ještě nevíme, o čem vypovídají.<br />
<br />
1. '''''Tato věta je nepravdivá.'''''<br />
<br />
2. '''''Nyní lžu.'''''<br />
<br />
:U obou výše uvedených možností platí, že pokud danou větou říkáme pravdu, pak jsme lháři, takže nemůže být pravdivá. Pokud říkáme nepravdu, pak lžeme, čož je však přesně to, co tvrdíme, že děláme. Opět se tedy dostáváme ke sporu.<br />
<br />
3. '''''[[Epimenides|Epimenides]] (původem z Kréty) říká: "Všichni Kréťani jsou lháři."'''''<br />
<br />
:Tento výrok, z něhož paradox lháře vychází, můžeme vysvětli obdobně, jako 1. a 2. Často bývá řešen tak, že k paradoxu nevede: Pokud Epimenides říká pravdu, pak je lhářem i on a dostáváme se ke sporu. Pokud však říká nepravdu, pak platí negace a tedy existuje alespoň jeden Kréťan (kterým nemusí být Epimenides), který je pravdomluvný.<br />
<br />
=== Pravděpodobnostní paradox lháře <ref name="matematika.cz"> [http://www.matematika.cz/pravdepodobnostni-lharuv-paradox Pravděpodobnostní lhářův paradox] na www.matematika.cz.</ref> ===<br />
Setkáváme se i s [[Pravděpodobnost|pravděpodobnostní]] verzí paradoxu lháře, která funguje na stejném principu.<br />
<br />
'''''Zadání zní:''''' Pokud náhodně zvolíte z následujících možností odpověď na tuto otázku, jaká je pravděpodobnost, že bude daná odpověď správná?<br/><br />
# 25%<br />
# 50%<br />
# 0%<br />
# 25%<br />
<br />
:Každou odpověď můžeme náhodně zvolit s pravděpodobností 25%. První a poslední možnost jsou stejné, takže pravděpodobnost, že takovou odpověď zvolíme, je 50%. Takže nemohou být pravdivé. Druhá možnost nemůže být správná, protože říká 50%, ale my máme šanci 25%, že ji zvolíme. Obdobně s možností číslo 3. Žádná z odpovědí tedy není správná a dostáváme se opět do sporu, protože máme šanci 25%, že zvolíme odpověď, která by pravdivě říkala 0%.<br />
<br />
== Možnosti řešení ==<br />
=== Zakázání autoreference ===<br />
Velice problematicky se chovají autoreferenční věty, proto bychom je mohli zakázat. Tím bychom však stejně neodstranili tento paradox úplně. Například uvažujeme-li následující:<br/><br />
''Následující věta je pravdivá. Předchozí věta je nepravdivá.''<br/><br />
''Sókratés: Vše, co říká Platón, je nepravdivé. Platón: Vše, co říká Sókratés, je pravdivé.''<ref name="raclavsky">[http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texty/paradox_lhare.pdf Jiří Raclavský.] Paradox lháře a jeho řešení. 2006.</ref><br />
=== Teorie typů ===<br />
[[Teorie typů|Teorii typů]] zavádí [[Bertrand Russell|B. Russell]] jako možnost řešení tohoto i jiných problémů. Rozlišíme různé stupně, co smí být argumentem a co smí být predikátem.<br />
# individua<br />
# třídy individuí<br />
# třídy tříd individuí<br />
# ...<br />
=== Metajazyk ===<br />
Jazykové výpovědi rozdělíme do posloupnosti úrovní: '''''jazyk''''', '''''metajazyk''''', '''''meta-metajazyk'''''... A dovolíme, aby každá věta mohla vypovídat pouze o větě z úrovně ostře nižší. Takovým rozdělením pozměňujeme původní predikát ''pravdivý'', ubíráme mu na jeho absolutnosti, zavádíme ''"pravdivý v daném jazyce"''. Někdy je problematické určit, na které úrovni se právě pohybujeme.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
=== Související články ===<br />
[[Paradoxy]] - článek pojednávající o různých paradoxech z pohledu [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky filosofie logiky]<br/><br />
[[Grellingův paradox]]<br/><br />
[[Russellův paradox]]<br/><br />
[[Cantorův paradox]]<br />
<br />
[[Kategorie: Filosofie logiky]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Reprezentace_a_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_barev&diff=33159Reprezentace a vytváření barev2016-04-13T14:57:18Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Tereza.Hrychová“</p>
<hr />
<div>''Základní charakteristika barevných prostorů CIE, RGB, HLS a CMYK. Jaké informace popisuje histogram u obrazových dat? Jak se vytváří a k čemu se používají doplňkové barvy? O čem vypovídá gamut?''<br />
<br />
<br />
<big><big>'''Barva'''</big><br />
<br />
</big>Barva je určitá délka elektromagnetického vlnění. Pro lidské oko je toto vlnění viditelné od 380 do 750 nm<ref>Více o barvách a jejich vzniku viz. článek "''Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení".'' Citováno dne 16.5.2015. Dostupné z <http://wikisofia.cz/index.php/Principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_barev_-_fyzik%C3%A1ln%C3%AD_a_fyziologick%C3%A1_omezen%C3%AD/old>.</ref>. Sluneční světlo obsahuje všechny barvy světla, to, jak barevný se nám předmět zdá závisí na tom, jakou část světla jeho povrch pohlcuje a odráží. Bílé předměty veškeré dopadající světlo odráží, zatímco černé jej pohlcují a mění na tepelnou energii. Lidské oko je schopné rozlišit cca 17 000 odstínů chromatických barev a asi dalších 300 odstínů šedi. <br />
<br />
'''Interakce barev '''<br />
[[File:MunsellColorWheel.svg|thumb|172x172px|Munsellův model barevného kola]]<br />
Kombinace různých barevných odstínů mohou spolu působit různě, což lze vyčíst z jejich pozice v rámci barevného kola (např. Albert Munsell<ref>SAMARA, Timothy. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. V Praze: Slovart, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7391-030-3.</ref>). Dvěma extrémními případy jsou '''''analogické barvy''''', barvy, které spolu v barevném kole sousedí. Jsou od sebe vzájemně rozeznatelné, ale jsou-li kombinovány, působí harmonicky a vytvářejí určitý pocit (chlad, teplo,…) a '''''komplementární '''(doplňkové) '''barvy'''''<nowiki/>''' ''', které jsou v barevném kole umístěny naproti sobě. Jejich smísením vznikne neutrálně šedý odstín, při společném použití působí kontrastně. <br />
<br />
<big>'''Barevné modely'''</big><br />
<br />
Barevné modely jsou jedním ze způsobů, jak zorganizovat barvy a jak vymezit prostor obsahující odstíny, které je schopen člověk vnímat, které jsme schopni tisknout nebo které jsme schopni zobrazit na monitoru počítače. Jde o principy kombinace základních barev, odstínu, jasu a sytosti v počítačové grafice. Slouží k popisování způsobu namíchání základních barev tak, aby se dosáhlo co největší podoby výsledné barvy realitě. Prvním takovým modelem byl v roce 1931 model CIE 1931, který v dvojrozměrném modelu zobrazoval všechny barvy s plným jasem.<br />
V současnosti se používají čtyři základní modely - RGB, CMYK, HSV (HSL)<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref>, z nichž každý se hodí pro jiný typ použití (monitory, tisk, ad.).<br />
<br />
Jednotlivé modely lze rozdělit podle toho, na jakém principu jsou založeny:<br />
* modely založené na fyziologii lidského oka - RGB model, CMYK model<br />
* modely zaměřené na fyzikálním měření spektrální odrazivosti - diagram CIE<br />
* psychologické a psychofyzikální modely - HSB (HSV) model<br />
'''CIE 1931'''<br />
[[File:Cie chromaticity diagram wavelength.png|thumb|157x157px|CIE 1931]]<br />
Barevný model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CIE_XYZ CIE 1931] pracuje pouze s tónem barvy a sytostí. Na křivce ve tvaru podkovy jsou vyneseny všechny barvy spektra od fialové po červenou (tzv. přirozené barvy), na spojnici krajních bodů leží tzv. nepřirozené barvy (ty, jež se nevyskytují po rozložení světla hranolem). Všechny barvy vzniklé mísením dvou libovolných lze v diagramu nalézt na spojnici těchto dvou.<br />
<br />
'''RGB<br />
'''<br />
<br />
[[RGB]] je tzv. aditivní model. V praxi to znamená, že barvy jsou tvořeny kombinací světel tří barev - červené (R), zelené (G) a modré (B). Každá barva může být číselně vyjádřena trojčíslím ve formátu (R, G, B), kdy hodnoty intenzity jednotlivých barev mohou dosahovat od 0 do 256. Složení všech tří světel ve správní intenzitě vznikne bílá barva (255, 255, 255). Proto, že se k vytváření barev používají světla se tento model používá nejčastěji v monitorech a projektorech<ref>Více např. v článku "''Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky''". Citováno 16.5.2015. Dostupné zde:<http://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky/old></ref>.<br />
<br />
[[File:Cmyk-rgb.jpg|thumb|249x249px|RGB vs. CMYK]]<br />
'''CMYK'''<br />
<br />
Model [http://cs.wikipedia.org/wiki/CMYK CMYK] je subtraktivní – je založen na schopnosti tiskových barev pohlcovat světlo. Složením všech čtyř pigmentů (C – azurová, M – purpurová, Y – žlutá a K – černá) vzniká černá barva (na rozdíl od modelu RGB, kde složením barev vzniká bílá). Barva může být v modelu CMYK vyjádřena pomocí procentního zastoupení jednotlivých složek (C, M, Y, K). V modelu CMYK nejčastěji pracují tiskárny.<br />
<br />
'''HSB (HSV)<br />
'''<br />
<br />
Barevný model, který vychází z lidského vnímání barev. Pro vyjádření barvy se používají číselné vyjádření hodnot odstínu (Hue = barva), sytosti (S = příměs jiné barvy) a jasu (Value, Brightness = tmavost barvy). Nejčastěji se tento model používá v grafických aplikacích.<br />
<br />
<br />
<big><big>'''Histogram'''</big></big><br />
<br />
Histogram je graf četnosti – ukazuje, jak jsou ve snímku zastoupeny jednotlivé odstíny každé z barev (RGB histogram) či šedi (jasový histogram). Jasový histogram, který se v praxi používá častěji, vznikne poměrným součtem jednotlivých RGB histogramů (s poměry<ref>http://www.photo-modr.estranky.cz/clanky/zaklady-fotografovani/jak-pouzivat-histogram-behem-fotografovani.html</ref> červená 0,3, zelená 0,59, modrá 0,11). V praxi může histogram uživateli poskytnout informaci o tom, zda je obraz (fotografie) technicky kvalitní, či nikoliv. Pokud má histogram některý z extrémních průběhů, poukazuje na fakt, že je fotografie přeexponovaná či podexponovaná (případně obojí), nebo že má zobrazovaná scéna malý kontrast. <br />
<br />
<big><big>'''Gamut'''</big><br />
</big><br />
<br />
Barevný [[gamut]] představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru, tj. to, jaké barvy je zařízení schopno zobrazit či zaznamenat.,<br />
<br />
==Zdroje==<br />
'''Reference'''<br />
<references/><br />
<br />
==Související články==<br />
<br />
[[Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]]<br /><br />
[[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]<br /><br />
[[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]<br /><br />
[[RGB]]<br /><br />
[[Gamut]]<br /><br />
[[CMYK]]<br /><br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychoanal%C3%BDza&diff=33158Psychoanalýza2016-04-13T14:57:04Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Eva.Kulhankova“</p>
<hr />
<div>Psychoanalýza je '''psychologický směr''' vznikající na přelomu '''19. a 20. století''' a patřící do '''[http://is.muni.cz/www/344438/7159323/Hlubinna_psychologie.pdf hlubinné psychologie]''' spolu s [[analytická psychologie|analytickou psychologiií]], [[individuální psychologie|individuální psychologií]] a [[kulturní analýza|kulturní analýzou]].<ref><i>Psychoanalýza</i> from [http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychoanal%C3%BDza http://cs.wikipedia.org/wiki/]</ref> <br />
<br />
Psychoanalýza reagovala na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí ([[Wilhelm Wundt]]). <br />
<br />
Psychoanalýzu lze rozdělit na:<br />
* '''teorii osobnosti'''<br />
* '''metodu''', jejímž cílem je léčba duševních poruch<ref>Nolen-Hoeksema Susan. (2012). <i>Psychologie Atkinsonové a Hilgarda</i>. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.</ref><br />
<br />
== Vznik ==<br />
Za zakladatele psychoanalýzy je považován '''[http://wikisofia.cz/index.php/Sigmund_Freud Sigmund Freud]'''. <br />
<br />
[[Soubor:Sigmund Freud LIFE.jpg|200px|náhled|vlevo|Sigmund Freud]]<br />
<br />
<br />
=== Psychoanalýza se otevírá světu ===<br />
Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem [http://www.freudfile.org/breuer.html Josefa Breuera]. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě v roce 1900, kdy Freud vydává knihu '''Výklad snů'''<ref>Thomas Ventura. (2002). <i>Psychoanalysis</i> from [http://allpsych.com/journal/psychoanalysis.html http://allpsych.com]</ref>. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou''' přednášek'''.<ref>Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.</ref> <br />
<br />
Místo vzniku psychoanalýzy je '''Vídeň''', kde Freud pracoval jako lékař. Později se dostává do GB, Francie a USA. <br />
<br />
Psychoanalýza byla považována za pavědu, neboť její metody byly velmi [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/subjektivni '''subjektivní''']. <br />
<br />
Psychoanalýza je tzv. '''první síla psychologie''' hned vedle [[Behaviorismus|behaviorismu]] a [http://is.muni.cz/www/344438/7159323/Humanisticka_psychologie.pdf humanistické psychologie].<br />
<br />
=== Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy ===<br />
* reakce na psychologii jako vědě o vědomí → '''JÁ, ONO, NADJÁ''' <br />
<br />
* snaha přijít na přičinu [[hysterie]] → '''neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti''' <br />
<br />
* snaha o léčbu hysterie → '''metoda volných asociací, obranné mechanismy'''<ref>Mikota Václav. (2006). <i>150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů</i>. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku from [http://www.cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik51.pdf#page=6 http://www.cepin.cz]</ref> .<br />
Kořeny psychoanalýzy Freud stavěl na základě[http://cs.wikipedia.org/wiki/Empirie ''' empirie'''], a to především pozorování. V souvislosti s těmito zkušenostmi potom tvořil teorii. <br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| "V psychoanalýze existovalo od samého začátku ''spojení mezi léčbou a výzkumem'', poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek." (Freud)<ref><i>Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy</i> Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2 from [http://iapsa.cz/ARTICLES/Holub2006Oidipsky.pdf http://iapsa.cz]</ref><br />
|}<br />
== Hlavní body psychoanalýzy ==<br />
<br />
=== Fyziologický determinismus ===<br />
Vzhledem k Freudovu prvnotnímu zaměstání se upíná k biologickým vysvětlením. Jednou z jeho důležitých myšlenek je právě ta, ve které tvrdí, že jedinec je puzen''' fyziologickými silami'''. Tyto síly ovlivňují jak chování, tak další vývoj osobnosti.<br />
<br />
=== Sexuální povaha duševní energie ===<br />
'''Libido''', neboli duševní energie, je pojem, který si Freud zvolil do své terminologie. Tato psychické energie oživuje všechny funkce. Zdrojem je buď tělo, nebo nevědomí.<br />
<br />
=== Nevědomí ===<br />
Část našeho JÁ,k terá není uvědomovaná.<ref name=":0">Drapela Victor J. (1998). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2.opr.vyd., 175 s.) Praha: Portál from [http://www.gjar-po.sk/~gajdos/psychologia/KNIHY/DRAPELA_V_J.---Prehled_teorii_osobnosti.pdf http://www.gjar-po.sk/]</ref> <br />
== Psychoanalýza jako teorie osobnosti ==<br />
<br />
=== Topografický model osobnosti ===<br />
[[Soubor:Freud1.gif|320px|náhled|vpravo|Metafora ledovce]]<br />
<br />
Topografický model osobnosti vychází z tvrzení, že naše JÁ není pouze vědomé, jak si doposud psychologie myslela, ale dělí se na tři složky:<br />
# '''Vědomí '''- jedinec si plně uvědomuje<br />
# '''Předvědomí '''- myšlenky, zážitky, které si člověk plně uvědomoval, ale pak je zapomněl - může si je bez větších problémů vybavit<br />
# '''Nevědomí=podvědomí '''- přání, představy, které jsou mimo uvědomování<br />
<br />
Topografický model osobnosti se dá znázornit Freudovou '''metaforou ledovce''', kde vědomá část je vrcholek a největší část je nevědomí, které leží pod vodou, mezi nimi se nachází předvědomí. <br />
<ref>Martina Smělíková. (2011). <i>Freudovo pojetí svědomí v kontextu psychoanalýzy</i>. Plzeň from https://dspace.zcu.cz/bitstream/handle/11025/4773/BP_Smelikova_2011.pdf?sequence=1</ref><br />
<br />
<br />
=== Strukturální model osobnosti ===<br />
Freud zde navazuje na Wundta a jeho pojem JÁ, který ovšem rozšiřuje, jak na nevědomí a předvědomí, tak i na další složky.<br />
[[Soubor:Kresba.gif|400px|náhled|vpravo|Strukturální model osobnosti-nenáročná kresbička]]<br />
<br />
'''''ID (ONO) '''''<br />
* '''nevědomé''', '''iracionální''', řídí se '''principem slasti '''(pudy), chce být ihned uspokojeno<br />
<br />
* '''ryzí id''' - u kojenců, uspokojení potřeby teď a tady<br />
* '''primární proces '''- představa uspokojení potřeby, u dospělých se projevuje ve snech <br />
'''''EGO (JÁ)'''''<br />
* '''vědomé''', '''racionální''', řídí se '''principem reality''', převádí do předvědomí zážitky<br />
* '''sekundární proces''' - testování reality (přání id porovnává s realitou → přizpůsobuje potřeby)<br />
'''''SUPEREGO (NADJÁ)'''''<br />
* '''nevědomá i vědomá část''', řídí se '''principem dokonalosti'''<br />
* tvoří se na základě zákazů a pochval v dětsví → bývá '''zvnitřněno'''<br />
* '''morální síla''', svědomí <br />
* '''ideál já''' → požadavky stálého zdokonalování <ref>Freud Sigmund. (1997). <i>Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalýzy: Strukturální rozbor psychické osobnosti</i>. (Vyd. 1., 157 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek.</ref><br />
<br />
'''INTERAKCE ID, EGO A SUPEREGO'''<br />
<br />
'''''Katexe'''''<br />
* proud libida z id → ke zdroji uspokojení<br />
* '''objektová katexe''' - vnější zdroj uspokojení (láska k druhému)<br />
* '''egokatexe''' - vnitřní zdroj uspokojení (sebeláska)<br />
'''''Antikatexe'''''<br />
* vznik v ego nebo superego <br />
* působí proti katexi id<br />
V děství jsou katexe id zadržovány zákazy rodičů. V dospělosti tuto činnost přebírá ego, které hledá kompromis mezi silami, tedy mezi id a superego. <br />
<br />
'''INTRAPERSONÁLNÍ KONFLIKTY'''<br />
<br />
'''''Konflikt id versus ego''''' - chlapec chce autíčko, chce ho ukrást, ale bojí se, že ho chytí <br />
<br />
'''''Konflikt id versus superego''''' - chlapec chce autíčko, chce ho ukrást, ale v hlavě slyší, že krást je špatné <br />
<br />
'''''Konflikt ego versus superego''''' - člověk, chce dělat něco, co hodnotí jako etické, zároveň se ale cítí provinile v důsledku dřívejší výchovy (která byla například moc přísná)<br />
<ref name=":0">Drapela Victor J. (1998). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2.opr.vyd., 175 s.) Praha: Portál from [http://www.gjar-po.sk/~gajdos/psychologia/KNIHY/DRAPELA_V_J.---Prehled_teorii_osobnosti.pdf http://www.gjar-po.sk/]</ref> <br />
=== Pudy ===<br />
Pud = požadavek, který tělo klade psychice<br />
<br />
'''''Vlastnosti pudů'''''<br />
* vrozené<br />
* patří k id<br />
* psychický projev tělesného napětí<br />
Freud rozeznával mnoho pudů, ale vyčlenil dva hlavní, a to Eros a Thanatos. <ref name=":0" /><br />
<br />
'''''EROS - pud života'''''<br />
* dodává energii, aby člověk mohl milovat, učit se, růst,...<br />
* řídí se '''principem slasti''', '''sexuální povaha'''<br />
* spjat s '''erotogenními zónami '''(oblast těla, kde dráždění způsobuje slast)<br />
'''''THANATOS - pud smrti'''''<br />
* princip '''nirvány '''(neexistence utrpení, naprostý pokoj) <br />
* cílem je '''destrukce''' <br />
* projevy: zlost, agrese<br />
* snaha omezit hrůzy života a být v klidovém stavu (smrt je bez napětí a tenze - paradox) <ref>Jean Arundale. (2004). <i>Eros nad Thanatos in context</i> from [http://onlinelibrary.wiley.com.ezproxy.is.cuni.cz/doi/10.1111/j.1752-0118.2004.tb00163.x/pdf http://onlinelibrary.wiley.com.ezproxy.is.cuni.cz/]</ref><br />
Eros a Thanatos jsou v každém člověku, ale v rozdílné míře.<br />
<br />
=== Vývoj osobnosti ===<br />
Vývoj osobnosti je spojován s erotogenními zónami - orální (ústa), analní (rektální otvor) a falická (pohlavní orgány). <br />
<br />
'''''1. Orální stádium (0 - 1,5 roku)''''' <br />
<br />
- slast - '''příjem potravy''' (sání, polykání) <br />
<br />
- konec - dítě pociťuje bolest s růstem zubů <br />
<br />
'''''2. Anální stádium (1,5 - 3 roky)''''' <br />
<br />
- slast - '''uvolňování napětí v konečníku''' <br />
<br />
- konec - nácvik čistotnosti <br />
<br />
'''''3. Falické stádium (3 - 6 let)''''' <br />
<br />
- genitální oblasti <br />
<br />
- zkoumání vlastních pohlavních orgánů <br />
<br />
- '''autoerotické chování''' <br />
<br />
-''' Oidipův komplex''' (chlapci) a '''Elektřin konflikt''' (dívky) <br />
<br />
- dítě se zamilovává do rodiče opačného pohlaví a cítí nepřátelství vůči rodiči stejného pohlaví <br />
<br />
- '''kastrační úzkost''' - strach chlapce z toho, že ho jeho otec vykastruje kvůli pocitům k matce <br />
<br />
- '''závidění penisu''' - frustrace u dívek <br />
<br />
- řešení: identifikace s rodičem stejného pohlaví (podle Freuda nemusí být vyřešeno nikdy) <br />
<br />
'''''4. Stádium latence (6 - 12 let)''''' <br />
<br />
- sexuální impulsy jsou převáděny do školní práce a jiných aktivit <br />
<br />
'''''5. Genitální stádium (12 a více)''''' <br />
<br />
- puberta - pravé erotické vztahy <ref>Hana Hromiaková. (2013). <i>Problém teorie struktury osobnosti</i>. (p. 40). Plzeň.</ref><br />
<br />
=== Úzkost a strach ===<br />
úzkost - očekávání nebezpečí, neznámá příčinna<br />
* '''neurotická úzkost''' - obava z trestu od společnosti za nepřijatelné chování<br />
* '''morální úzkost''' - obava z pocitů viny, které probudí superego<br />
strach - je znám předmět obav <ref name=":0">Drapela Victor J. (1998). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2.opr.vyd., 175 s.) Praha: Portál from [http://www.gjar-po.sk/~gajdos/psychologia/KNIHY/DRAPELA_V_J.---Prehled_teorii_osobnosti.pdf http://www.gjar-po.sk/]</ref> <br />
== Psychoanalýza jako metoda léčby duše ==<br />
<br />
=== Neurózy ===<br />
Freud zpočátku vycházel z empirických poznatků o hysterii a myslel si, že za každou neurózou můžeme najít sexuální zneužívání v dětství. Poté co mu ovšem zemřel otec a sám propadl neuróze došel k závěru, že neuróza vzniká '''kvůli intrapsychickému sporu'''. <br />
<br />
=== Metoda léčby ===<br />
Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu ''hypnózu a elektroterapii''. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik:<br />
# Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty.<br />
# Nešlo navodit hloubku hypnózy dle přání.<br />
# Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.<br />
Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala '''metoda volných asociací'''. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné. V momentu, kdy zvědomily tyto myšlenky, projevy neuróz ustoupily. <br />
<br />
S metodou volných asociací také souvisí spojení '''pacient na pohovce'''. Při léčebné metodě totiž pacient ležel na pohovce a asocioval, zatímco psychoanalytik seděl za jeho hlavou a zapisoval to, co pacient říká a jak se při určité asociaci oba cítí. Když vycítil nějaké souvislosti, sdělil to pacientovi. <br />
<br />
Psychoanalýza je narozdíl od jiných terapií (např. [[kognitivně-behaviorální terapie|kognitivně-behaviorální]]) '''dlouhodobá''' záležitost, protože je potřeba vypěstovat vztah mezi klientem a psychoanalytikem. Od toho se odvíjí její délka, která se udává v rozmezí měsíců až let. <br />
<br />
'''Přenos a protipřenos''' <br />
* ''přenos''''' '''- přesměrování nevědomých pocitů z dřivějších objektů na nové objekty <br />
* ''protipřenos'' - přenos pocitů z pacienta na terapeuta <ref>Mikota Václav. (2006). <i>150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů</i>. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku from [http://www.cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik51.pdf#page=6 http://www.cepin.cz]</ref><br />
<br />
=== Sny ===<br />
- Freud vytvořil první teorií snů<br />
<br />
-''' "via religia"''' - královská cesta do nevědomí<br />
<br />
- sny jsou '''ochránci''' našeho '''spánku''' (zpracovávají pozůstatky zážitků z předchozího dne, se kterými jsme si nedokázali poradit sami)<br />
<br />
- sen dává tvar rušivým myšlenkám, tužbám a problémům<br />
<br />
- sen je '''splněním přání'''<br />
<br />
- vyjadřuje přání minulá i současná<br />
<br />
- Freud také o snech tvrdil, že jsou primitivní, neracionální duševní jevy, které postrádají logiku a objektivně uznávaná kritéria (čas, prostor)<br />
<br />
- sen - neurotický symbol<br />
<br />
- sexuální symbolika (např. věci do výšky - [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/falus-falos falus])<br />
<br />
- zjevný='''manifestní''' - srozumitelný, skrytý='''latentní'''<br />
<br />
'''''Výklad snu'''''<br />
<br />
'''1. Symbolický výklad snu'''<br />
<br />
- snaha nahradit celek snu srozumitelnějším obsahem<br />
<br />
'''2. Metoda šifrovací'''<br />
<br />
- každý rys má nějaký význam <ref>Daniela Tisarová. (2012). <i>Pojetí snu u Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga</i>. (p. 68). Plzeň from [https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/4846/Bakalarska%20prace%20Tisarova.pdf?sequence=1 https://otik.uk.zcu.cz/]</ref><br />
<br />
=== Obranné mechanismy ===<br />
- vznik na základě interpersonálních a intrapersonálních konfliktů → pokud konflikty ohrožují ego dochází k úzkosti<br />
<br />
- ochrana před ohrožujícími myšlenkami nebo přáními (vina, stud), které vyvolávají úzkost <br />
<br />
- působí na nevědomé úrovni<br />
* '''''Vytěsnění'''''<br />
<br />
- iracionální útěk od myšlenek, které jsou většinou sexuální povahy<br />
<br />
- ego vytlačuje myšlenku do nevědomí → libido ale není odstraněno → uplatňují se další obranné mechanismy → přetahování o nadvládu mezi ego a id → úzkost<br />
<br />
- příčina je skryta<br />
<br />
- příznaky: podrážděnost, nesoustředěnost<br />
<br />
- snaha dostat se na povrch nepřímými cestami, když je ego oslabeno (přeřeknutí)<br />
* '''''Sublimace'''''<br />
<br />
- převedení libida do činností, které jsou společensky uznávané (umění)<br />
* '''''Regrese'''''<br />
<br />
- navrácení se k nižšímu vývojovému stádiu, které působí méně stresově (např. člověk, který zanedbává hyginu - anální stádium)<br />
* '''''Fixace'''''<br />
<br />
- liší se od regrese tím, že je poměrně dlouhodobá<br />
<br />
Další obranné mechanismy rozpracovala Freudova dcera [[Anna Freudová]], jedná se např. o identifikaci, projekci či izolaci.<br />
<br />
Libido se snaží dostat na povrch, když je ego oslabeno, potom dochází k '''chybným úkonům (parapraxe)''' jako je přepsání či '''"freudovské přeřeknutí"'''. <ref>B. Čech, . (2006). <i>Od Anny Freud ku narcistickému prenosu</i> from [http://www.psychiatria-casopis.sk/files/psychiatria/3-4-2006/PSY34-2006-cla25.pdf http://www.psychiatria-casopis.sk]</ref><br />
<br />
== Metafory ==<br />
'''Metafora ledovce''' - vědomí, předvědomí, podvědomí<br />
<br />
'''Metafora krystalu''' - psychika (přesně určená struktura, trhliny → duševně nemocní)<br />
<br />
'''Metafora pochodně''' - vědomí jako kužel světla<ref>Freud Sigmund. (1997). <i>Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalýzy: Strukturální rozbor psychické osobnosti</i>. (Vyd. 1., 157 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek.</ref><br />
<br />
== Následovníci ==<br />
[['''Anna Freudová'''|Anna Freudová]] - ego-obranné mechanismy<br />
<br />
[['''Melanie Kleinová '''|Melanie Kleinová]]- dětská psychoanalýza, psychoanalytická teorie her<br />
<br />
[['''Erik H. Erikson'''|Erik H. Erikson]] - 8 věků člověka<br />
<br />
[['''Karen Horneyová '''|Karen Horneyová]]- kulturní psychoanalýza <br />
<br />
[['''Carl Gustav Jung'''|Carl Gustav Jung]] - analytická psychologie <br />
<br />
[['''Alfred Adler'''|Alfred Adler]] - individuální psychologie<br />
<br />
[['''Viktor Frankl'''|Viktor Frankl]] - existenciální psychologie<br />
<br />
[['''Erich Fromm'''|Erich Fromm]] - neopsychoanalýza<br />
<br />
[['''Karen Horneyová'''|Karen Horneyová]] - kulturní psychoanalýza <br />
<br />
[['''Heinz Kohut '''|Heinz Kohut]]- self psychologie<br />
<br />
[['''Otto F. Kernberg'''|Otto F. Kernberg]] - ego-psychologie, psychologie objektních vztahů<ref>Plháková Alena. (2006). <i>Dějiny psychologie</i>. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref><br />
<br />
Freud ovlivnil mnoho dalších lidí a věd (politika, antropologie, sociologie, hudba, literatura atd.).<br />
== Kritika ==<br />
Součástí motivace nevědomých přání téměř '''vždy sex nebo agrese'''. <br />
<br />
Člověk je '''determinován''' (problém svobodné vůle).<ref>Wallerstein, . (2006). <i>The relevance of Freud's psychoanalysis in the 21st century: Its science and its research</i> from [http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=bf13f6ab-8295-4770-a87b-40556e8d671a%40sessionmgr113&vid=3&hid=101 http://web.b.ebscohost.com]</ref><br />
<br />
[https://www.phil.muni.cz/fil/studenti/popper%28charvat%29.html K. Popper] - psychoanalýza je pseudověda (imunizace)<ref name=":1" /><br />
== Freud je stále naživu ==<br />
Freud dal základ mnohým teoriím, které známe dnes. <br />
<br />
nevědomí -''' metoda zpětného maskování''' <br />
<br />
sny - dochází ke konsolidaci paměťových stop<br />
<br />
vztah mezi '''duševní poruchou a traumatickou zkušeností'''<br />
<br />
vztah '''pacient - terapeut''', přenos, protipřenos<br />
<br />
důležitost vztahu '''matka - dítě'''<br />
<br />
'''sexuologie''' <ref name=":1">Cyril Höschl. (2014). <i>Význam Freuda v současné medicíně</i>.</ref><br />
<br />
[http://www.bpc.org.uk/magazine/blue-skies O budoucnosti psychoanalýzy]<br />
<br />
== ODKAZY ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Další elektronické zdroje ===<br />
J. Kulka. (2005). <i>Ego i Self a jejich protekce, defenze či kompenzace (pozitivně psychodynamický přístup)</i> from http://www.psychiatria-casopis.sk/files/psychiatria/4-2005/psy4-2005-cla9.pdf <br />
<br /><br />
<br />
http://allpsych.com/biographies/freud.html<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
1. Nakonečný Milan. (1998). <i>Základy psychologie</i>. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia.<br />
<br />
2. Nakonečný Milan. (1995). <i>Průvodce dějinami psychologie</i>. (1. vyd., 174 s.) V Praze: SPN - pedagogické nakladatelství.<br />
<br />
3. Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.<br />
<br />
4. Nolen-Hoeksema Susan. (2012). <i>Psychologie Atkinsonové a Hilgarda</i>. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál. <br />
<br />
=== Zdroje obrázků ===<br />
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sigmund_Freud_LIFE.jpg<br />http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/freud.htm<br />https://drive.google.com/file/d/0B5YUO0Asd9KfUFJRYVYxN3I3elU/view<br /><br />
<br />
=== Doporučená literatura a stránky ===<br />
1. Freud Sigmund. (1996). <i>Psychopatologie všedního života: o zapomínání, přeřeknutí, přehmátnutí, pověře a omylu</i>. (Vyd. 2., 262 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství.<br />
<br />
2. Mollon Phil. (2000). <i>Freud a syndrom falešné paměti</i>. (Vyd. 1., 86 s.) Praha: Triton.<br />
<br />
3. [http://psychology.about.com/od/sigmundfreud/p/sigmund_freud.htm Život a dílo S. Freuda]<br />
<br />
4. [http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/4/psychoanalyza-v-ilegalite/ Vladimír Borecký o psychoanalýze]<br />
<br />
5. [http://www.iapsa.cz/rycroft/introduction.php Kritický slovník psychoanalýzy]<br />
<br />
6. [http://www.psychoanalyza.cz/page10/page131/page133/page133.html Psychoanalýza v ČR]<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
[[Nevědomí]]<br />
<br />
[[Sigmund Freud]]<br />
<br />
== Klíčová slova ==<br />
psychoanalýza, nevědomí, ego, id, superego, obranné mechanismy, sny, vývoj osobnosti, eros, thanatos, metoda volných asociací<br />
[[Kategorie: Psychologie|*]]<br />
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Historick%C3%A9_v%C4%9Bdy/T%C3%A9mata&diff=33157Portál:Historické vědy/Témata2016-04-13T14:55:15Z<p>Admin: Editace uživatele „Admin“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Systémový čistič spamu“</p>
<hr />
<div>{| width="100%"<br />
|Pravěk || Soudobé dějiny<br />
|-<br />
|Starověk || Hospodářské dějiny<br />
|-<br />
|Středověk || Sociální dějiny<br />
|-<br />
|Raný novověk || Komparatistika<br />
|-<br />
|Novověk || Historiografie <br />
|-<br />
|Moderní dějiny || Metodika<br />
|-<br />
|}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&diff=33156Wikisofia soutěž2016-04-13T14:53:29Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Lada.Svadlenkova“</p>
<hr />
<div>== '''Vyhlášení výsledků soutěže''' ==<br />
[[Soubor:500.JPG|299x299px|vpravo]]<br />
'''WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže:'''<br />
<br />
Nejlépe zpracovanými články v tomto kole jsou: <br />
* článek''' Barbory Klímové''' http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger<br />
* článek''' Lucie Davidové''' http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie<br />
'''Obě autorky za tyto články získávají odměnu 500 Kč!'''<br />
<br />
Ostatní soutěžící nemusí zoufat. Ceníme si odvahy i úsilí, se kterou se do soutěže pustili a tímto od nás získávají 200 Kč.<br />
<br />
'''"''Všem gratulujeme!"'''''<br />
'''<nowiki/>'''<br />
<br />
== '''Studuješ na FF UK? Chceš <span style="color: #3f9ae6;">účinně uplatnit své seminárky</span> a ještě za to dostat odměnu? '''Napiš heslo na wikisofii a vyhraj! ==<br />
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!<br />
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)<br />
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])<br />
<span style="font-size:24px;">Podmínky soutěže</span><br />
<br />
<div style="font-size:18px; margin-bottom:10px;"><span style="color: #ff0000;">Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! </span></div><br />
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)<br />
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia. <br />
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].<br />
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].<br />
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.<br />
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).<br />
<br />
{| class="wikitable" width="100%"<br />
|-<br />
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo<br />
|-<br />
| Anička Veselá || Psychologie || [[Arteterapie]] <br />
|-<br />
| Daniel Patzelt<br />
|| Psychologie<br />
|| [[Haló efekt]]<br />
|-<br />
| Monika Plesníková<br />
|| Psychologie<br />
|| [[Afekt]]<br />
|-<br />
| Barbora Klímová<br />
|| Psychologie<br />
|| [[Leon Festinger]]<br />
|-<br />
|Lucie Davidová<br />
||Psychologie||<br />
[[Fenomenologie]] <br />
|-<br />
| || || <br />
|-<br />
| || || <br />
|-<br />
| || || <br />
|-<br />
| || || <br />
|}<br />
<br />
<center><span style="color: #ff0000; font-size: 18px;">Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!</span></center><br />
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ernst_Heinrich_Weber&diff=33155Ernst Heinrich Weber2016-04-13T14:53:17Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Nikola.Frollova“</p>
<hr />
<div>[[File:Ernst Heinrich Weber.jpg|thumb|205x205px]]<br />
Ernst Heinrich Weber (Jún 24, 1795 – Január 26, 1878) bol nemecký lekár, ktorý je považovaný za jedného zo zakladateľov [http://wikisofia.cz/index.php/experimentalni_psychologie experimentálnej psychológie]. <ref name=":0">Ernst Heinrich Weber. Retrieved November 23, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/Ernst_Heinrich_Weber</ref> Zaraďuje sa tiež medzi predstaviteľov [http://wikisofia.cz/index.php/psychofyzika psychofyziky]. <ref name=":3">Hunt, M. (2000). ''Dějiny psychologie'' (s. 114-117). Praha: Portál</ref> Weber bol významnou osobnosťou v oblastiach [http://wikisofia.cz/index.php/fyziologie fyziológie] a [http://wikisofia.cz/index.php/psychologie psychológie]. <ref name=":0" /> Zaujímal sa prevažne o dotykový a kinestetický zmysel. <ref name=":1">Hergenhahn, B. R. (2009). ''An Introduction to the History of Psychology'' (6. ed., p. 251-252). Belmont: Wadsworth</ref><br />
<br />
Otec Ernsta Webera pôsobil ako profesor na Univerzite vo Wittenbergu. Weber sa stal doktorom so špecializáciou na anatómiu a fyziológiu. Mal dvoch mladších bratov, Wilhelma a Eduarda, ktorí tiež pôsobili na akademickej pôde. Weber sa stal lektorom a profesorom na Univerzite v Leipzigu, kde ostal učiť, <ref name=":0" /> až kým v roku 1871 neodišiel do dôchodku. <ref name=":1" /><br />
<br />
== Život ==<br />
Ernst Heinrich Weber sa narodil 24. Júna 1795 vo Wittenbergu. Bol synom Michaela Webera, profesora teológie na Univerzite vo Wittenbergu. Už v mladom veku sa Weber zaujímal o fyziku a vedy pod vplyvom fyzika [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Chladni Ernsta Chladniho], ktorý sa často označuje ako „otec akustiky“. Weber dokončil strednú školu v Meissene a v roku 1817 začal študovať medicínu na Univerzite vo Wittenbergu. Pre svoj doktorát odišiel v roku 1815 na Univerzitu v Leipzigu. V roku 1817 sa stal asistentom v Lekárskej klinike J.C. Claurusa a potom v roku 1818 profesorom komparatívnej anatómie na Univerzite v Leipzigu. V roku 1821 sa na univerzite stal predsedom ľudskej anatómie. Weberov prvý priamy príspevok do psychológie vznikol v roku 1834, <ref name=":0" /> kedy začal skúmať jav, podľa ktorého medzi najmenším pozorovateľným rozdielom a štandardným podnetom existuje priamoúmerný vzťah. <ref name=":4">Atkinson, R. L. a kol. (2003). ''Psychologie'' (2. vyd., s. 113). Praha: Portál</ref> Výsledky svojej práce o tomto jave uverejnil v diele „De Tactu“. <ref name=":2">Hoskovec, J. (1992). ''Tajemství experimentální psychologie'' (s. 32). Praha: Academia</ref><br />
<br />
== Dielo ==<br />
=== Rozdielový prah ===<br />
Weber bol medzi prvými, ktorí demonštrovali, že dotykový zmysel nie je jeden, ale pozostáva z viacerých zmyslov (zo zmyslov tlaku, teploty a bolesti). <ref name=":1" /> Zmapoval rozdielnu citlivosť kože na rôznych častiach tela tak, že sa dotýkal otupenými hrotmi kružidla dvoch bodov na tele a zisťoval minimálnu vzdialenosť, ktorá je potrebná k rozpoznaniu dvoch podnetov od jedného. Vykonal celkovo 70 000 takýchto meraní. <ref name=":2" /> Najmenšiu vzdialenosť medzi dvoma bodmi, ktoré subjekt vníma ako dva rozdielne body a nie ako jeden bod, nazval '''rozdielový prah'''. <ref name=":1" /> Rozdielový prah je najmenší rozdiel medzi dvoma podnetmi o rôznej intenzite, ktoré vedú ku vzniku dvoch pocitov alebo vnemov. Veľkosť rozdielového prahu závisí od intenzity štandardného podnetu. <ref name=":5">Plháková, A. (2003). ''Učebnice obecné psychologie'' (s. 100-103). Praha: Academia</ref> Po sérii pokusov zistil, že najmenší rozdielový prah je na jazyku (okolo 1 milimetra) a najväčšií uprostred chrbta (okolo 60 milimetrov). Na základe výsledkov vyvodil, že rozdiely v prahoch na rôznych miestach tela je výsledkom anatomického usporiadania zmyslových receptorov pre dotyk – čím viac receptorov, tým citlivejšia diskriminácia.<br />
<br />
=== Najmenší pozorovateľný rozdiel ===<br />
Weber hľadal najmenší rozdiel medzi rozlíšením dvoch rôznych hmotností. ''Jeho subjekty najprv zdvihli jedno závažie (štandardné, ktoré ostalo rovnaké počas celého pokusu), a potom zdvihli druhé. Subjekty museli oznámiť, či druhé závažia vážia rovnako, sú ťažšie alebo ľahšie oproti štandardnému závažiu.'' Zistil, že pokiaľ sa závažia od štandardného odlišovali veľmi málo, tak boli považované za rovnako ťažké. <ref name=":1" /> U ľahkých závaží dokázali ľudia zaregistrovať aj veľmi malé rozdiely v hmotnosti, u väčších boli zaregistrované rozdiely v hmotnosti omnoho väčšie. <ref name=":3" /> Po sérii rovnakých pokusov bol Weber schopný stanoviť '''najmenší pozorovateľný rozdiel''' medzi štandardnou a variabilnou hmotnosťou. Je dôležité poznamenať, že Weber tento jav nepomenoval ako najmenší pozorovateľny rozdiel, ale ako psychologické skúsenosti (vnemy), ktoré môžu ale nemusia nastať, pričom závisí od vzťahu medzi štandardnou a variabilnou hmotnosťou.<br />
<br />
''Weber vykonal základný experiment pre diskrimináciu hmotnosti s dvoma skupinami. U prvej skupiny boli subjektom do rúk vložené závažia, pričom ruky mali položené na stole. Vtedy bol úsudok subjektu vytvorený primárne na základe taktilných vnemov. U druhej skupiny mohol subjekt zdvihnúť ruky aj so závažím. Vtedy bol úsudok subjektu vytvorený na základe taktilných aj kinestetických vnemov. Zistilo sa, že ľudia boli schopní vnímať omnoho menšie rozdiely v hmotnosti, keď mohli zdvihnúť závažia, oproti prípadu, kedy boli závažia ľuďom vložené do nehýbucich sa rúk. Weber bol toho názoru, že vyššia senzitivita hmotnostných rozdielov pri dvíhaní závaží je spôsobená kinestéziou.''<br />
<br />
=== Weberova konštanta ===<br />
Weber počas svojho výskumu o kinestézii zistil, že najmenši pozorovateľný rozdiel je konštantná jednotka štandardnej hmotnosti. Diskriminácia nezávisí od absolútneho rozdielu medzi dvoma hmotnosťami, ale od pomeru jednej hmotnosti k druhej.'' Pre dvíhané závažia je to 1/40, pre nedvíhané 1/30. Ak má dvíhané štandardné závažie hmotnosť napríklad 40 gramov, druhé závažie by muselo mať 41 gramov, aby bolo považované za ťažšie, a 39 gramov, aby bolo považované za ľahšie oproti štandardnému závažiu. Ak má štandardné závažie 160 gramov, druhé závažie by muselo mať aspoň 164 gramov alebo 156 gramov, aby bolo považované za ťažšie alebo ľahšie oproti štandardnému závažiu.''<br />
<br />
Weber rozšíril svoj výskum a našiel dôkazy, ktoré poukazujú na existenciu konštantnej jednotky odpovedajúcej najmenšiemu pozorovateľnému rozdielu pre každú zmyslovú modalitu. <ref name=":1" /> <br />
[[Soubor:Weber fraction.jpg|thumb|474x474px]]<br />
Z obrázku 8.1 vyplýva, aká veľká zmena intenzity podnetu musí nastať, aby sme dokázali zaznamenať zmenu. <ref name=":4" /> Pri vyšších intenzitách podnetov sa však rozlišovacia schopnosť ľudských zmyslových orgánov znižuje. Čím je hodnota Weberovej konštanty nižšia, tým je zmyslový orgán citlivejší k zmenám intenzity podnetov.<br />
<br />
=== Weberov zákon ===<br />
'''Weberov zákon''' je definovaný ako vzťah medzi rastom intenzity štandardného podnetu a zvyšovaním rozdielového prahu. ''k=δI/I '', kde ''I'' je intenzita štandardného podnetu, ''δI'' je prírastok intenzity odpovedajúca najmenšiemu pozorovateľnému rozdielu a ''k'' je Weberova konštanta. Tento zákon však neplatí úplne presne. <ref name=":5" /> Weberov zákon sa dá považovať za prvý kvantitatívny zákon v dejinách psychológie. Weberov zákon bol prvým výrokom systematického vzťahu medzi fyzickou stimuláciou a psychologickou skúsenosťou. <ref name=":1" /> Vo Weberovej práci pokračoval fyzik Gustav Fechner. <ref name=":4" /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Referencie ===<br />
<references /><br />
=== Použitá literatúra ===<br />
* Atkinson, R. L. a kol. (2003). ''Psychologie'' (2. vyd., 751 s.). Praha: Portál<br />
* Hergenhahn, B. R. (2009). ''An Introduction to the History of Psychology'' (6. ed., 728 p.). Belmont: Wadsworth<br />
* Plháková, A. (2006). ''Dějiny psychologie'' (510 s.). Praha: Grada<br />
* Plháková, A. (2003). ''Učebnice obecné psychologie'' (442 s.). Praha: Academia<br />
<br />
=== Zdroje obrázkov ===<br />
# Wikimedia Commons [http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Ernst_Heinrich_Weber.jpg/150px-Ernst_Heinrich_Weber.jpg Obrázek Webera a.]<br />
# Wikimedia Commons [http://psych.umb.edu/blaser/blaserWebsite/Psych_355_%28Perception%29/Entries/1000/1/1_05._The_rise_of_Psychophysics_files/weber%20fractions.pdf Obrázek Webera b.]<br />
<br />
=== Odporúčaná literatúra ===<br />
* Hergenhahn, B. R. (2009). An Introduction to the History of Psychology (6. ed., 728 p.). Belmont: Wadsworth<br />
* Hunt, M. (2010). Dějiny psychologie (2. vyd., 708 s.). Praha: Portál<br />
=== Externé odkazy ===<br />
* [[wikipedia:Ernst_Heinrich_Weber|Ernst Heinrich Weber na anglickej wikipédii]]<br />
=== Kľúčové slová ===<br />
* Ernst Heinrich Weber, psychofyzika, experiment, rozdielový prah, najmenší pozorovateľný rozdiel, weberova konštanta, weberov zákon<br />
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]<br />
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_t%C3%A9mata_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky&diff=33154Základní témata informační etiky2016-04-13T14:53:06Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Jaroslava.Pachlova|Jaroslava.Pachlo…</p>
<hr />
<div>=== Etika ===<br />
[[Etika]] je vědní disciplína, zabývající se studiem mravního chování, mravního cítění, mravních hodnot a norem, mravních povinností.<ref name="Hemerová-Hájková 2004, str. 11">Hemerová-Hájková 2004, str. 11</ref> Etika se dotýká veškerého lidského bádání a lidských oborů, od hospodářství, ekologii a politiky, přes vědu a techniku až k medicíně. <br />
<br />
=== Informační etika ===<br />
Jde o oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.<ref name="Janoš 1993, str. 47">Janoš 1993, str. 47</ref> Cílem [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika informační etiky] je vytvořit a zformulovat pravidla určená pro práci s informacemi, tzv. [https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky kodexy informační etiky.]<br />
<br />
====Právo na informace ====<br />
Právo ke svobodnému přístupu k informacím má v demokratické společnosti každý občan a dokládá to i náležitá legislativa. Ovšem v některých zemích (Korejská lidově demokratická republika, Čína) bývá toto základní právo porušováno. V České republice zajišťuje tuto oblast zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. S právem na informace se mohou však dostat do konfliktu i jiná práva, např. právo na soukromí a ochranu dat. <br />
<br />
==== Ochrana dat a soukromých údajů ====<br />
V dnešní době, kdy mají informace velkou cenu, a kdy nám technologie umožňují vyhledávat informace rychleji než kdykoli dříve, je ochrana dat (zejména těch osobních), obzvláště důležitá. Shromažďování osobních údajů může být totiž snadno zneužitelné. Tuto oblast pokrývá celá řada legislativ, přičemž jedna z nejdůležitějších je ''Listina základní práv a svobod'', která nám ukládá:<ref name="Hemerová-Hájková 2004, str. 47">Hemerová-Hájková 2004, str. 47</ref><br />
* nedotknutelnost osoby a jejího soukromí <br />
* ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, soukromého a rodinného života <br />
* ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě <br />
Ochrana soukromých dat a údajů je paradoxně v konfliktu s ochranou bezpečnosti obyvatel. Vyvstává tu otázka, co je důležitější. Naše soukromí nebo bezpečnost? Řada států, ze strachu z teroristických útoků, monitoruje soukromé údaje lidí. Např. v Austrálii má stát právo číst všechny e-maily australských občanů.<ref name="Činčera 2002, str. 29">Činčera 2002, str. 29</ref> Teroristické útoky jako události z 11. září 2001 přispěly k tomu, že monitoring osob i jejich činností na internetu a přístup státu k těmto informacím je nyní běžný.<br />
<br />
==== Ochrana duševního vlastnictví ====<br />
[https://wikisofia.cz/index.php/Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD:_autorsk%C3%A1_pr%C3%A1va,_vlastnictv%C3%AD,_copyright,_copyleft Duševní vlastnictví], tedy právo rozhodovat o využití výsledku svého intelektuálního úsilí, má podobu ochrany autorských práv či patentové ochrany.<ref name="Činčera 2002, str. 34">Činčera 2002, str. 34</ref> Autorské právo se vztahuje na vydávání, reprodukci a prodej uměleckého, hudebního či literárního díla. Toto se ovšem netýká jmen, titulů, metod či jiných faktů, o které se starají [[patent|patenty]], [[ochranné známky]], [[průmyslové vzory]] a [[užitné vzory]]. <br />
<br />
==== Etické publikování informací ====<br />
Hlavní zásadou informací je jejich pravdivost. Velkým problémem je zkreslení informací či podávání pouhým polopravd, se kterým se často setkáváme v médiích (bulváry). Tvůrce informací je zodpovědný za jejich ověření a přesnost a měl by se vyhnout takovým informacím, které dosud nebyly oficiálně potvrzeny, jinak může dojít k tomu, že místo pravdivé informace šíří tzv. fámy. <br />
<br />
Další zásadou pro tvůrce informací je morální odpovědnost. Jediný výrok či dílo totiž stačí k tomu, aby ovlivnilo celou společnost (Hitlerovo Mein Kampf). Autor sice má právo svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory, ale má i povinnost nepodněcovat nenávist mezi lidmi. <br />
<br />
==== Citační etika ====<br />
Citování je uvádění [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje,_podpora,_kan%C3%A1ly informačního pramene], ze kterého jsme čerpali. Každá citující práce se stává potencionálním zdrojem nových poznatků. Citace mají svá pravidla, která je třeba dodržovat.<br />
<br />
Nejčastějšími prohřešky proti citační praxi bývají tyto případy, kdy autor:<ref name="Vaněk 2005, str. 208">Vaněk 2005, str. 208</ref> <br />
# cituje díla, která nepoužil<br />
# necituje díla, která použil <br />
# odkazuje na vlastní minulá díla, i přesto, že nemají souvislost s daným tématem <br />
# cituje nepřesně, neúplně<br />
Je třeba citovat podle oficiálních citačních norem, aby bylo dílo zpětně vyhledatelné. Nedodržením těchto norem, či jejich úplné pominutí je chápáno jako porušení autorského zákona a je tudíž trestné. Dobrým nástrojem pro tvorbu citací jsou [http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery citační managery.]<br />
<br />
=== Odkazy ===<br />
<br />
==== Reference ====<br />
<references/><br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
* VANĚK, Jiří. Principy obecné, ekonomické a informační etiky. 1. vyd. Brno: Eurolex Bohemia, 2005, 246 s. Ekonomie (Eurolex Bohemia). ISBN 80-868-6154-6.<br />
<br />
* ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. <br />
<br />
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 1993. 134 s. <br />
<br />
* HEMEROVÁ - HÁJKOVÁ, Kateřina. Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. <br />
<br />
* Kurz práce s informacemi: Informační etika. In: Slideshare [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/informan-etika-22378470<br />
* Zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. MINISTERSTVO KULTURY. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=325<br />
<br />
==== Související články ====<br />
*[https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika Informační etika]<br />
*[https://wikisofia.cz/index.php/Kodexy_informa%C4%8Dn%C3%AD_etiky Kodexy informační etiky]<br />
*[http://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_mana%C5%BEery Citační managery]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
etika, informační etika, duševní vlastnictví, informace<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gustav_Theodor_Fechner&diff=33153Gustav Theodor Fechner2016-04-13T14:52:49Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Miroslava.Sigutova|Miroslava.Siguto…</p>
<hr />
<div>'''Gustav Theodor Fechner''' byl německý fyzik, experimentální psycholog, filosof a také estetik<ref name=":0">Fancher R.E. (1996). <i>Pioneers of Psychology</i>. New York: W. W. Norton.</ref> , jehož jméno je především spojeno s [[Weber-Fechnerův zákon|Weber-Fechnerovým zákonem]].<ref name="hej">Sheynin Oscar, Fechner Rolf, Fechner Gustav Theodor, &amp; Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. <i>British Journal of Mathematical and Statistical Psychology</i>, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.</ref> Za svůj život publikoval více než 40 článků, básní a satirických textů, které psal pod pseudonymem „Dr.Mises“. <ref name=":(">T A. E. Gustav Theodor Fechner(issue 1665). <i>Nature</i>, vol. 64(issue 1665), undefined. DOI: 10.1038/064526a0.</ref><br />
<br />
== Život == <br />
[[Soubor:Gustav_Theodor_Fechner.jpeg|rám|vpravo|Gustav Theodor Fechner]]<br />
'''Gustav Theodor Fechner''' se narodil 12. dubna 1801 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Lu%C5%BEice Dolní Lužici]. Nejprve studoval gymnázium v Soreau a následně (1817) medicínu v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany Drážďanech]. Roku 1818 přestoupil na univerzitu v Lipsku, kde získal roku 1822 titul bakaláře. Studia medicíny však nedokončil a nastoupil na obor [[Filosofie přírody|filosofie přírody]].<ref name="blb">Gustav Theodor Fechner (n.d). Retrieved November 20, 2014, from:http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx.</ref> V té době také napsal (pod pseudonymem Dr. Mises) dvě satirické eseje: '''''"Proof that the mood is made of iodine"''''' a '''''"A panegyric for today's medicine and natural history."'''''<ref name=":0" /><br />
<br />
Studium úspěšně dokončil. Následnou nabídku na místo lektora na univerzitě nepřijal a místo toho se zaměřil na překládání francouzských vědeckých knih. V té době se u něj objevil i zájem o fyziku a roku 1831 publikoval významný článek o měření [http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek galvanického článku]. Tento článek zvednul jeho reputaci jako fyzika a roku 1834 byl jmenován profesorem fyziky.<ref name=":)">Lasswitz, Kurd (1896).Gustav Theodor Fechner. Stuttgart (Germany): Frommann. .</ref><br />
<br /><br />
<br />
V roce 1839 onemocněl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Neur%C3%B3za neurotickou chorobou]. Ta byla zapříčiněna tím, že se Fechner (během jednoho experimentu) díval dlouze na slunce skrz barevná sklíčka. Nemoc se projevila nejprve částečnou slepotou, později nechutenstvím a [http://wikisofia.cz/index.php/Deprese depresivními stavy]. Fechner tak byl nucen z funkce odstoupit. <ref name=":)" /><br />
<br /><br />
Roku 1843 se jeho stav začal postupně zlepšovat a dokonce se mu navrátil i zrak. <ref name=:))>Adrianne M. Smith (n.d.) Retrieved 21 November from:http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html </ref> Opět nastoupil na univerzitu jako profesor fyziky. Kromě toho, že učil, nebyl na univerzitě více aktivní. Navazoval mnoho přátelství, mimo jiné i s [http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelmem Wundtem]<ref name=":)" /><br />
<br />
Také se nyní více zaměřil na studium vztahu mezi tělem a myslí, upnul se k [[Filosofie|filosofii]] a své poznatky do roku 1875 veřejně přednášel. <ref name=":)" /> Zemřel roku 1887 v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipsko Lipsku].<ref name="::">Gustav Theodor Fechner. Retrieved 21 November, 2014 from http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner</ref><br />
<br />
== Filosofie: ==<br />
<br />
<br />
Fechnernerovy filosofické úvahy byly inspirovány [[Gottfied Wilhelm Leibnitz|Gottfiedem Wilhelmem Leibnizem]], [[Johan Friedrich Herbart|Johanem Friedrichem Herbartem]], [[Arthur Shopenhauer|Arthurem Schopenhaurem]] a [[George Hegel|Georgem Hegelem]]. <ref name=":("/><br />
'''''Byl odpůrcem [[Materialismus|materialismu]]''''', který tvrdil, že kromě hmoty a její modifikace neexistuje nic.<ref>In A. Arndt & W. Jaeschke (Eds.), <i>Materialismus und spiritualismus: Philosophie und Wissenschaften nach 1848</i> [Materialism and spiritualism: Philosophy and thesciences after 1848] (pp. 53–67). Hamburg: Meiner.</ref> <br />
Roku 1846 Fechner publikoval knihu '''''„Vier Paradoxa“''''', která obsahovala dvě eseje: '''''‘‘Space has Four Dimensions’’''''' a '''''‘‘The Shadow is Alive’’'''''. V těchto esejích popisuje své teorie o [http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD vnímání] světa. <ref name=":::"> Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. <i>Philosophical Psychology</i>. Vol. 23 (2), 163-172.</ref><br />
===Pojetí vesmíru: ===<br />
*Celý vesmír je podle Fechnera duchovního charakteru.<ref name=":!"/><br />
*Svět fyziky je pouze vnějším projevem této duchovní reality. To, co je samo o sobě [[Psychika|psychické]], se jeví ostatním jako fyzické. <ref name=":!"/><br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Atom Atomy] v tomto pojetí představují pouze centra síly a energie. Lze je chápat jako nejjednodušší prvky duchovní hierarchie, která vede k Bohu. Každá úroveň hierarchie zahrnuje všechny úrovně, které jsou pod ní. <ref name=":!">Heidelberger, M. (2004). <i>Nature from within: Gustav Theodor Fechner and his psychophysical<br />
worldview.</i> Pittsburgh: University of Pittsburgh Press.</ref><br />
<br />
*'''''Všechno na zemi má [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí] a život na určitém vývojovém stupni.''''' Život můžeme cítit všude- v rostlinách a dokonce i ve hvězdách.<ref name=":)"/><br />
<br />
=== Bůh: ===<br />
*Boha Fechner chápe jako duši vesmíru, systém přírody a také systém jemu samotnému. <ref name=":!" /><br />
*Způsoby rozvíjení Boží dokonalosti jsou potom přírodní zákony.<ref name=":!" /><br />
<br />
=== Vědomí: ===<br />
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí] je základním rysem všeho, avšak pouze některé systémy- organické celky- mají [[Duše|duši]]. <ref name=":!"/><br />
*[[Duše|Duše]] je jako systematická soudržnost a soulad s předpisy [http://wikisofia.cz/index.php/Chov%C3%A1n%C3%AD chování] organických celků.<ref name=":!"/><br />
<br />
=== Posmrtný život: ===<br />
*Fechner vysvětluje posmrtný život následným tvrzením: <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''"Mnoho osobních zkušeností, které jsou zapomenuty, anebo bez povšimnutí, se později opět mohou stát vědomými. To znamená, že pokud je paměť chápána jako celek individuálních zkušeností, které se často opět vynořují v naší paměti, tak i duše může existovat nadále v paměti Boží"''.'''<ref name=":!" /><br />
|}<br />
<br />
=== Kauzalita: ===<br />
*Fechner také řešil zásadní problém, který vyplývá z neodvolatelnosti konkrétních procesů v živé a neživé přírodě. Trval na tom, že tato konečnost lze vysvětlit v rámci principu [[Kauzalita|kauzality]]. <ref name= "::::">Heidelberger Michael (2010).Functional relations and causalityin Fechner and Mach. <i>Philosophical Psychology</i>. Vol. 23 (2), 163-172.</ref><br />
*Každý systém je totiž vymezen ve vztahu k jeho prostředí a tudíž, je více či méně uzavřen. <ref name="::::" /><br />
*Každá relativně autonomní část takového systému bývá po kratším, anebo delším období [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dislokace dislokace], vrácena do původního stavu.<ref name="::::" /><br />
<br />
== [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika] ==<br />
Dílo ve kterém se Fechner zabývá psychologickými otázkami se nazývá: '''''„Elemente der Psychophysik“'''''. Velmi podrobně se v něm snaží vysvětlit svou myšlenku, že [[Mysl|mysl]] a tělo jsou pouze různými pohledy na tutéž realitu.<ref name="::" /><br />
Fechner rozdělil svou novou vědu [http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika psychofyziky] do dvou disciplín: na ''vnitřní psychofyziku'', která studuje vztah mezi pocitem a nervovým vzruchem a ''vnější psychofyzikou'', která studuje vztah mezi pocitem a fyzickým stimulem.<ref name=":)" /><br />
Jeho nejslavnějším zákonem je [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber'''''zákon Weber-Fechnerův''''']. Tímto zákonem dokázal „měření [[Mysl|mysli]]“ v [[Psychologie|psychologii]], když našel vztah mezi fyzickým a [[Psychika|psychickým]]. <ref name="hej"/><br />
<br />
=== Psychofyzický paralelismus ===<br />
*Psychofyzický paralelismus znamená, že máme '''''dva aspekty jednoho a téhož objektu'''''. Na člověka se můžeme dívat stejně jak zevnitř, tak zvenku. <ref name="::" /><br />
*Pokud se člověk změní, projeví se to jak na těle, tak na [[Mysl|mysli]]. <ref name="::" /><br />
*Toto své tvrzení přirovnává k minci, jejíž ohnutí způsobí změnu na rubu i líci ve stejnou chvíli. <ref name="::" /> <br />
*To, že [[Mysl|mysl]] a hmota jsou alternativní verzí výkladu jedné a samé skutečnosti se snažil Fechner dokázat i empiricky<ref name="::" /><br />
<br />
=== Mysl: === <br />
*[http://wikisofia.cz/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD Vnímání] a myšlení jsou vlastní pouze jedinci, který je vlastní. To ale neznamená, že nemůžeme vědět o [[Mysl|mysli]] druhých. <ref name=":)" /><br />
*K vysvětlení opět požívá jako přirovnání minci a říká: <ref name=":)"/><br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''''„Přesto, že je mince z jedné strany vydutá a z druhé vypouklá, jedná se pouze o dva pohledy na tutéž minci nikoliv o dvě různé mince.“''''''<ref name="ne">Heidelberger, M. (2000). Fechner und Mach zum Leib-Seele-problem [Fechner and Mach on the mind-body problem]. <i>In A. Arndt & W. Jaeschke</i> (Eds.), 53-67 </ref><br />
<br />
|}<br />
<br /><br />
*Stejně tak mysl a tělo jsou jen rozdílné projevy jedné věci, na kterou se díváme z různých pohledů. <ref name=":)"/><br />
*Další přirovnání, které pro mysl používá, je obraz ledovce: Stejně jako větší část ledovce leží pod hladinou, tak i '''''větší část mysli tvoří nevědomí, které je v kontaktu s neviditelnými silami'''''. Tato myšlenka později inspirovala Freuda a rozvoj psychoanalýzy.<ref name="ano"> Fechner, G. (1966). <i>Elements of psychophysics</i> (Trans. Helmut Adler).New York: Holt, Rinehart & Winston.</ref><br />
<br />
=== Mozek ===<br />
*Ve Fechnerově době bylo známo, že mozek je bilaterálně souměrný a že obě hemisféry jsou spojeny kalózním tělesem. <ref name="::" /><br />
*Fechner se proto domníval, že pokud by bylo kalózní těleso rozděleno, výsledkem by byly dva oddělené proudy [http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD vědomí]- [[Mysl|mysl]] by se rozdvojila.<ref name="::" /><br />
<br />
=== Smysly ===<br />
<br />
[[Soubor:Fechner.jpeg |rám|vlevo|Weber-Fechnerův zákon]]<br />
Fechner tvrdil, že smyslový systém je [[Mysl|mysl]] propojená s vnějším světem. '''''Rozruchy a [[Pocity|pocity]] jsou doručovány procesem transformace nervových vzruchů.''''' Tento systém však není dokonalý a tělesné podněty dekóduje nepřesně. Tuto svou myšlenku se snažil potvrdit experimentálně. <ref name="ano" /><br />
<br /><br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| Pokus spočíval v tom, že účastník zvednul nejprve závaží o hmotnosti 300 g a poté o hmotnosti 314 g. Pak měl rozhodnout, které ze závaží bylo těžší.<ref name="pako" >Fechner, G. Th. My own viewpoint on mental measurement. <i>Psychological Research</i>,1987(49),203–207 .</ref><br />
|} <br />
<br />
Výsledek pokusu ukázal, že -soudy nejsou stejné. Fechner zaznamenal, že pokud porovnáváme dva vzruchy (váhu), tak osoba sice může cítit rozdíly ve váze, ale chybuje v odhadování, které ze závaží je těžší.<ref name="blb" /> Na základě statistické analýzy vyslovil svou teorii rozhodování: <ref name="trubka"/><br />
{| <br />
|-<br />
| '''''„Pokud jsou porovnávány dvě váhy, tak průměr těchto vah hodnotu doručí jako prahovou hranici pro rozhodnutí. Podnět, který vyvolá pocit, že je těžší než průměr, je následně odhadován jako fyzicky těžší.“'''''<br />
<br />
|}<ref name="trubka"/><br />
<br />
<br /><br />
<br />
<br />
==== Rozdílový práh ====<br />
Fechner vycházel z poznatků [http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernsta Webera], který hledal nejmenší rozdíl mezi dvěma [[Podnět|podněty]] různé intenzity, který by vedl ke vzniku dvou [[Počitek|počitků]] či vjemů. <ref name=":)"/><br />
[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Weber] zjistil, že rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního [[Podnět|podnětu]] a vyjádřil to následujícím vztahem, kde <br />
<br /><br />
<br />
*Položka číslovaného seznamu I představuje intenzitu základního podnětu <ref name=":)"/><br />
*dI je přírustek intenzity, který odpovídá nejmenšímu znatelnému rozdílu.<ref name=":)"/><br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''k=dI /I'''<br />
|}<br />
<br />
*Fechner tento zákon ještě upřesnil: <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| „'''''Vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, pak roste intenzita počitku řadou aritmetickou“.''''' <ref name=":)"/><br />
|}<br />
<br /> <br />
<br />
*Lze si to představit tak, že subjektivně se intenzita podnětu zdá slabší, než ve skutečnosti je. <ref name="pako"/><br />
<br />
*Matematickým vyjádřením má předchozí věta tuto podobu : <ref name="trubka"> Fechner, G. Th. (1987). Outline of a new principle of mathematical psychology. <i>Psychological Research</i>, (49) 203–207 (Original work published 1851) </ref><br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P = k * log I'''<ref name="trubka"/><br />
|}<br />
<br />
====Fechnerův barevný efekt ====<br />
*„Fechner si povšimnul, že rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]]- může se stát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny. <ref name=":)" /><br />
*Rychlé světelné záblesky mohou být zdrojem další optické [[Iluze|iluze]] – může se zdát, že zdroj bílého světla vytváří dodatečné barevné odstíny.<ref name=":)" /><br />
*Tato [[Iluze|iluze]] je známa pod názvem Fechnerovy barvy. Tyto domnělé barevné odstíny lze do jisté míry ovlivnit frekvencí záblesků. <ref name=":)" /><br />
*Jde o součást Fechnerových výzkumů, kdy poukazoval na to, že barvy existují pouze v lidské [[Mysl|mysli]] a nejsou vlastností materiálů.“<ref name=":)" /><br />
<br />
== Estetika: ==<br />
<br />
*Fechner '''''se snažil stanovit tvary a rozměry esteticky příjemných objektů.''''' <ref name="konec">Fechner, G. (1871). <i>Zur experimentalen ästhetik [On experimental aesthetics]</i>. Hirzel: Leipzig.</ref><br />
*Zkonstruoval deset obdélníků s různými poměry šířky k délce a respondenty požádal o to, aby vybrali ten nejlepší a nejhorší obdélníkový tvar. <ref name="konec"/><br />
*Zabýval se tedy vizuální „přitažlivostí“ obdélníků s různými proporcemi. <ref name="konec"/><br />
*Ve výsledcích průzkumu pak vyšly jako nejideálnější poměry 3:5 a 5:8.<ref name="konec"/><br />
<br />
== Statistika: ==<br />
*Fechner byl přesvědčen, že '''''bez studia matematiky, není fyzika možná''.''' <ref name="pako"/><br />
*V roce 1878 pak publikoval článek ''Vorschule der Aesthetik'' , ve kterém jako první použil pojem „medián“. <ref name="pako"/><br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
== Použitá literatura ==<br />
*Almeder Robert. Michael Heidelberger. Die innere Seite der natur: Gustav Theodor Fechners wissenschaftlich-philosophische Weltauffassung (The Inner Side of Nature. <i>Journal of the History of the Behavioral Sciences</i>, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e639212012-001.<br />
<br />
*FLUGEL E., Fechner Gustav Theodor, Heidelberger Michael.Gustav Theodor Fechner. <i>Science</i>, (15), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854580.005.<br />
<br />
*Fuller Steve, &amp; Sandmaier Marian. Another Way of Being a `Real Philosopher’: Discovering Another Way of Being. <i>Metascience</i>, vol. 18(issue 3), undefined. DOI: 10.1037/e415862005-011<br />
<br />
*Sheynin Oscar, Fechner Rolf, Fechner Gustav Theodor, &amp; Fechner Gustav Theodor. Fechner as a statistician. <i>British Journal of Mathematical and Statistical Psychology</i>, vol. 57(issue 1), undefined. DOI: 10.1017/cbo9781139854597.<br />
<br />
*Phillips Flip, Norman J. Farley, &amp; Beers Amanda. Fechner's Aesthetics Revisited. <i>Seeing and Perceiving</i>, vol. 23(issue 3), undefined. DOI: 10.1163/187847510x516412.<br />
<br />
*Burt Cyril, Fechner Gustav Theodor, Arendt Hans-Jürgen, &amp; Mattenklott Gert. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. <i>British Journal of Statistical Psychology</i>, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110937138.7.<br />
<br />
*Heidelberger Michael, &amp; Mach Ernst. Functional relations and causality in Fechner and Mach. <i>Philosophical Psychology</i>, vol. 23(issue 2), undefined. DOI: 10.1016/s0076-5392(08)63161-6.<br />
<br />
== Zdroje obrázků ==<br />
<br />
*1. Truth on the Net http://www.dieter-von-reeken.de/lasswitz/II_05_fechner.htm.<br />
*2. Truth on the Net http://imgarcade.com/1/gustav-fechner-psychophysics/<br />
<br />
== Doporučená literatura ==<br />
*Jiří Hoskovec. Tajemství experimentální psychologic (The secrets of experimental psychology). Prague; Academia, 1992. 166 pp. (Reviewed by Josef Brožek). <i>Journal of the History of the Behavioral Sciences</i>, vol. 30(issue 3), undefined. DOI: 10.1002/1520-6696(199407)30:3&lt;296::aid-jhbs2300300335&gt;3.0.co;2-t.<br />
*ALLEN H. S., Pfeifer Harry, &amp; Schmiedel Herbert. (1) Handbuch der Experimentalphysik Handbuch der Experimentalphysik (2) Band 18: Wellen-optik und Polarisation Handbuch der Experimentalphysik (3) Band 19. <i>Nature</i>, vol. 123(issue 3106), undefined. DOI: 10.1007/978-3-322-83423-2_8.<br />
*Burt Cyril. GUSTAV THEODOR FECHNER ELEMENTE DER PSYCHOPHYSIK 1860. <i>British Journal of Statistical Psychology</i>, vol. 13(issue 1), undefined. DOI: 10.1111/j.2044-8317.1960.tb00033.x.<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
*[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/203301/Gustav-Theodor-Fechner Britská encyklopedie]<br />
*[http://psychology.jrank.org/pages/242/Gustav-Theodor-Fechner.html Psychologická encyklopedie]<br />
*[http://www.encyclopedia.com/topic/Gustav_Theodor_Fechner.aspx Mezinárodní encyklopedi]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Fechner Wikipedie]<br />
*[http://statprob.com/encyclopedia/gustavtheodorfechner.html Encyklopedie sponzorovaná statickou společností]<br />
*[http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/fechner.html Psychografie]<br />
<br />
== Související články ==<br />
*[http://wikisofia.cz/index.php/Wilhelm_Wundt Wilhelm Wundt]<br />
*[http://wikisofia.cz/index.php/V%C4%9Bdom%C3%AD Vědomí]<br />
*[http://wikisofia.cz/index.php/Psychofyzika Psychofyzika]<br />
*[http://wikisofia.cz/index.php/Ernst_Heinrich_Weber Ernst Heinrich Weber]<br />
== Klíčová slova ==<br />
Weber-Fechnerův zákon, vědomí, psychofyzika, mysl, smysly<br />
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]<br />
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%ADry_polohy&diff=33152Míry polohy2016-04-13T14:52:33Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Ondrej.Novak“</p>
<hr />
<div>== Míry centrální tendence ==<br />
[[Principy statistické indukce (základní soubor a výběr)#Přístupy statistického zkoumání|Popisná statistika]] zachycuje různé charakteristiky dat. Pro tyto účely je využíváno výpočtu různých číselných charakteristik – popisné statistiky – které vypovídají o různých aspektech dat. Míry centrální tendence (známe také jako míry střední hodnoty, míry polohy) zachycují typickou hodnotu dat. Určují, kde na číselné ose je vzorek rozložen. Mezi nejznámější patří aritmetický průměr, medián a modus.<br />
=== Aritmetický průměr ===<br />
(''The Arithmetic Mean'', AVG – average) je statistická veličina, kterou vypočtěme jako součet všech naměřených údajů vydělený jejich počtem.<br /><br />
Vzorec: <br /><br />
<big><math>x̄ =\frac{1}{n}(x_1+x_2+...+x_n)=\frac{1}{n}\sum_{i=1}^{n} x_i</math></big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/f/fe/Aritmetick%C3%BD_pr%C5%AFm%C4%9Br.png obrázek rovnice])</small><br /><br />
* ''Vlastnosti'' - součet odchylek od měření od průměru se rovná nule; fyzikálně si aritmetický průměr představujeme jako těžiště dat. <br />
* ''Výhody'' - je použitelný při odvozování dalších důležitých vztahů, jeho hodnota závisí na všech prvcích souboru dat.<br />
* ''Nevýhody'' – je značně citlivý k extrémním hodnotám (značně se odchylující).<br />
* ''Použití'' – jestliže jsou jsou data získaná minimálně v intervalovém měřítku, pokud je rozdělení symetrické nebo pokud chceme použít statistické testy.<br />
'''Vážený průměr''' je celkový průměr ze všech dat, který vypočteme z jednotlivých průměrů podmnožin dat. Pro jeho výpočet použijeme vzorec:<br />
<br /><br /><br />
<big><math>x̄ =\frac{\sum_{i=1}^{n}w_i x_i}{\sum_{i=1}^{n}w_i}</math></big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/7/72/V%C3%A1%C5%BEen%C3%BD_pr%C5%AFm%C4%9Br.png obrázek rovnice])</small><br /><br /><br />
Někdy se místo s aritmetickým průměrem počítá s geometrickým průměrem, jehož vzorec je následující:<br /><br />
<big><math>G(x_1, x_2, ..., x_n)={\sqrt{x_1\times x_2\times...\times x_n}}^n=(\pi^{n}_{i=1}x_i)^\frac{1}{n}</math></big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/7/72/V%C3%A1%C5%BEen%C3%BD_pr%C5%AFm%C4%9Br.png obrázek rovnice])</small><br />
<br />
=== Medián ===<br />
Dalším způsobem jak kvantifikovat střed rozdělení naměřených hodnot je skrze sledování prostřední hodnoty skórů v momentě, kdy jsou hodnoty skórů seřazeny. Jinými slovy se jedná o hodnotu, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na ''dvě stejně početné'' poloviny.<br /><br />
* Je-li hledané číslo n ''sudé'', vypočítáme medián jako (x<small>n</small>/2, x<small>n</small>/2 +1 ):<br />
** '''<math>Me=0,5(\frac{x_n}{2}+\frac{x_n}{2}+1)</math>'''.<br />
* Je-li hledané číslo ''liché'', vypočítáme medián jako:<br />
** '''<math>Me=x(n+\frac{1}{2})</math>'''<br />
Na rozdíl od aritmetického průměru je medián málo citlivý k odlehlým hodnotám. Medián minimalizuje součet absolutních odchylek měření od zvoleného čísla, zatímco aritmetický průměr minimalizuje součet kvadratických odchylek.<br /><br />
Kdy použít medián:<br />
* Data alespoň v ordinálním měřítku<br />
* Když chceme znát střed rozdělení dat<br />
* Obsahují-li data odlehlé hodnoty<br />
* Rozdělení dat je silně zešikmené<br />
<br />
=== Modus ===<br />
Nazývaná jako modální hodnota ukazuje hodnotu, která se v datech vyskytuje ''nejčastěji''. Používá se nejvíce u kategoriálních dat a označuje se jako Mo. Pro výpočet modusu si seřadíme data vzestupně, spočteme, kolikrát se každý skór objevuje a skór, který se objevuje nejčastěji je modus.<br /><br />
U spojitých dat vypočítáme modus odečtením pomocí sestrojení histogramu jako průměr krajních hodnot intervalu, který obsahuje nejvíce dat. V datech se může objevit více modusů. Je li více vrcholů v histogramu, uvádíme všechny a udáváme, že se jedná o rozdělení dvou-, tří- nebo více vrcholové.<br /><br />
Kdy použít modus:<br />
* Rozdělení s více vrcholy<br />
* Zisk jen základního přehledu o rozdělení<br />
* Jestli-že se slovem průměrně míní nejčastější hodnota<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
# Field, A. (2012). Discovering Statistics Using IBM SPSS Statistics. (4. ed. 856 s.) London: Sage Publications Ltd. ISBN: 14-462-4917-4.<br />
# Hendl, J. (2004). Přehled statistických metod zpracování dat: Analýza a metaanalýza dat. (1. vyd. 583 s.) Praha: Portál. ISBN: 80-717-8820-1.<br />
# Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. (1.vyd. 272 s.) Praha: Grada Publishing a.s. ISBN: 978-80-247-1369-4.<br />
[[Kategorie: Statistika|*]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=M%C3%ADry_variability&diff=33151Míry variability2016-04-13T14:51:23Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Ondrej.Novak“</p>
<hr />
<div>Pokud chceme charakterizovat náhodně proměnlivé údaje v určitém souboru, nestačí charakterizovat jen [[Střední hodnota|střední hodnotu]], ale je vhodné určit i míru, v jaké jsou jednotlivé údaje od sebe navzájem rozptýlené. To vymezují '''míry variability''', mezi které se řadí variační rozpětí, rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient. <ref name="Hendl">Hendl, J. (2006). ''Přehled statistických metod zpracování dat''. Praha: Portál.</ref><br />
== Variační rozpětí (Range) ==<br />
* Variační rozpětí je definováno jako '''rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou daného souboru''' a podává informace o tom, v jaké šířce jsou dané údaje rozprostřené na příslušné škále. Označení pro variační rozpětí je R. <br />
<big><math>R=X_max-X_min</math>*</big><br /><br />
<sup>''*U diskrétních proměnných někteří autoři preferují pro výpočet R = (Xmax - Xmin) + 1.''</sup><br /><br />
Nevýhodou variačního rozpětí je velká citlivost vůči extrémním hodnotám a také nereflektování způsobu, jakým jsou údaje rozložené uvnitř souboru<ref name="Ferjencik">Ferjenčík, J. (2006). ''Základy štatistických metód v sociálnych vedách''. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika.</ref>.<br /><br /><br />
Modelový příklad: {1,2,3,4,5}<br /><br />
<big><math>R=5–1</math><br /><br />
<math>R=4</math></big><br />
== Rozptyl ==<br />
Rozptyl je definován jako '''průměrná kvadratická odchylka mezi údaji souboru a jejich aritmetickým průměrem'''<ref name="Ferjencik" />.<br /><br /><br />
<big><math>s^2=\frac{\sum\left(x_i-\bar{x}\right)^2} {n-1}</math></big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/8/82/Vzorec_rozptyl.jpg obrázek rovnice])</small><br /><br /><br />
Podle Hendla<ref name="Hendl" /> není při větších rozsazích významný rozdíl mezi číslem ''n'' nebo ''n – 1''. Dělení číslem ''n'' se používá v případě, kdy počítáme rozptyl pro všechny prvky populace.<br /><br />
Modelový příklad: {1,2,3,4,5}<br /><br /><br />
<br />
<big><math>s^2=\frac{\left(1-3\right)^2\left(2-3\right)^2\left(3-3\right)^2\left(4-3\right)^2\left(5-3\right)^2} {4}</math><br /><br />
<math>s^2=2,5</math></big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/0/04/Modelovy_priklad_rozptyl.jpg obrázek rovnice])</small><br /><br /><br />
<br />
Interpretace rozptylu může být někdy nesrozumitelná, a proto se v praxi jako nejčastější ukazovatel míry variability používá druhá odmocnina z rozptylu označovaná jako směrodatná odchylka<ref name="Ferjencik" />.<br />
<br />
== Směrodatná odchylka ==<br />
Směrodatná odchylka je '''průměrná vzdálenost mezi jednotlivými údaji a jejich aritmetickým průměrem'''. Informuje nás o tom, jak daleko jsou v průměru jednotlivé údaje rozprostřené kolem svého aritmetického průměru<ref name="Ferjencik" />. Vypočítá se jako odmocnina z rozptylu a na rozdíl od rozptylu má stejný fyzikální rozměr jako původní veličina<ref name="Zvara">Zvára, K. (2004). ''Biostatistika''. Praha: Nakladatelství Karolinum.</ref>.<br /><br />
<br />
<big><math>s=\sqrt s^2=\sqrt\frac{\sum\left(x_i-\bar{x}\right)^2} {n-1}</math></big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/f/fa/Vzorec_smer.odchylka.jpg obrázek rovnice])</small><br /><br /><br />
<br />
Modelový příklad: {1,2,3,4,5}<br /><br /><br />
<big><math>s^2=\sqrt2,5</math><br /><br />
<math>s^2=1,58</math></big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/f/fb/Modelovy_priklad_smer.odchylka.jpg obrázek rovnice])</small><br /><br /><br />
<br />
== Variační koeficient ==<br />
Variační koeficient se používá v případě, kdy chceme posoudit '''relativní velikost rozptýlenosti dat vzhledem k průměru''' a někdy se uvádí v procentech<ref name="Hendl" />. Slouží k porovnání variability souborů, které mají nestejné průměry<ref name="Zvara" />.<br /><br />
<br />
<big><math>VK=\frac{S} {\bar{x}}</math></big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/a/af/Vzorec_variacni_koeficient.jpg obrázek rovnice])</small><br /><br /><br />
Modelový příklad: {1,2,3,4,5}<br /><br /><br />
<big><math>VK=\frac{1,58} {3}</math><br /><br />
<math>VK=0,53</math>(53%)</big><br /><br />
<small>([http://wikisofia.cz/images/f/fb/Modelovy_priklad_smer.odchylka.jpg obrázek rovnice])</small><br /><br /><br />
<br />
== Reference ==<br />
<references/><br />
<br />
[[Kategorie: Statistika|*]]</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Historick%C3%A9_v%C4%9Bdy/T%C3%A9mata&diff=33150Portál:Historické vědy/Témata2016-04-13T14:50:14Z<p>Admin: Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Jan Brandejs (jbrande@seznam.cz)|Ja…</p>
<hr />
<div><div style="position: absolute; right:80px; font-weight:bold; font-size:80%">[[http://wikisofia.cz/index.php?title=Port%C3%A1l:Historick%C3%A9_v%C4%9Bdy/T%C3%A9mata&action=submit Editovat]]</div><br />
{| width="100%"<br />
|Pravěk || Soudobé dějiny<br />
|-<br />
|Starověk || Hospodářské dějiny<br />
|-<br />
|Středověk || Sociální dějiny<br />
|-<br />
|Raný novověk || Komparatistika<br />
|-<br />
|Novověk || Historiografie <br />
|-<br />
|Moderní dějiny || Metodika<br />
|-<br />
|}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=30202Uživatel:Admin/Pískoviště2016-01-25T16:59:28Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>[[File:Larry Page in the European Parliament, 17.06.2009.jpg|thumb|150x150px]]<br />
[[File:Larry Page in the European Parliament, 17.06.2009 (cropped).jpg|thumb|150x150px]]<br />
[[File:Praha-hlani-nadrazi2007.jpg|thumb|225x225px]]<br />
{{Zkontrolováno|20150105140418|[[User:Admin|Admin]] ([[User:Admin|diskuse]])}}<br />
Test VisualEditoru<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamudsgfdsfsdffs<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
*** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Odsazená řádka<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
----<br />
# jedna<br />
# dvě<br>přes několik řádek<br>aniž by se rozbilo číslování<br />
## test<br />
### test třetí úroveň<br />
### test třetí úroveň<br />
## test<br />
# tři<br />
## tři tečka jedna<br />
## tři tečka dvě<br />
----<br />
Details <br />
<br />
<center><br />
== Zarovnání doprostřed ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</center><br />
----<br />
<div style="text-align:left"><br />
== Zarovnání doleva ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:right"><br />
== Zarovnání doprava ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:justify"><br />
== Zarovnání na šířku stránky ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
This is an example of multiple references to the same footnote.<ref name="multiple">Remember that when you refer to the same footnote multiple times, the text from the first reference is used.</ref><br />
<br />
test visualeditor<br />
[[File:FFUK Praha.JPG|thumb|267x267px]]<br />
Such references are particularly useful when citing sources, if different statements come from the same source.<ref name="multiple">This text is superfluous, and won't show up anywhere. We may as well just use an empty tag.</ref><br />
<br />
A concise way to make multiple references is to use empty ref tags, which have a slash at the end. Although this may reduce redundant work, please be aware that if a future editor removes the first reference, this will result in the loss of all references using the empty ref tags.<ref name="multiple" /><br />
<br />
==Notes==<br />
<references /><br />
{{Zkontrolováno|20140616133519|[[Uživatel:Admin|Admin]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}<br />
<br />
==Math==<br />
<math>\sum_{m=1}^\infty\sum_{n=1}^\infty\frac{m^2\,n}<br />
{3^m\left(m\,3^n+n\,3^m\right)}</math><br />
<math>\int_a^x \!\!\!\int_a^s f(y)\,dy\,ds<br />
= \int_a^x f(y)(x-y)\,dy</math><br />
<math>2 = \left(<br />
\frac{\left(3-x\right) \times 2}{3-x}<br />
\right)</math><br />
<math>x={-b\pm\sqrt{b^2-4ac} \over 2a}</math><br />
<math>ax^2 + bx + c = 0</math><br />
<math>\lim_{z\rightarrow z_0} f(z)=f(z_0)</math><br />
<br />
{{Speciální:Chybějící_stránky}}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=30198Uživatel:Admin/Pískoviště2016-01-25T16:43:26Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>[[File:Larry Page in the European Parliament, 17.06.2009 (cropped).jpg|thumb|150x150px]]<br />
[[File:Praha-hlani-nadrazi2007.jpg|thumb|225x225px]]<br />
{{Zkontrolováno|20150105140418|[[User:Admin|Admin]] ([[User:Admin|diskuse]])}}<br />
Test VisualEditoru<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamudsgfdsfsdffs<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
*** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Odsazená řádka<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
----<br />
# jedna<br />
# dvě<br>přes několik řádek<br>aniž by se rozbilo číslování<br />
## test<br />
### test třetí úroveň<br />
### test třetí úroveň<br />
## test<br />
# tři<br />
## tři tečka jedna<br />
## tři tečka dvě<br />
----<br />
Details <br />
<br />
<center><br />
== Zarovnání doprostřed ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</center><br />
----<br />
<div style="text-align:left"><br />
== Zarovnání doleva ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:right"><br />
== Zarovnání doprava ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:justify"><br />
== Zarovnání na šířku stránky ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
This is an example of multiple references to the same footnote.<ref name="multiple">Remember that when you refer to the same footnote multiple times, the text from the first reference is used.</ref><br />
<br />
test visualeditor<br />
[[File:FFUK Praha.JPG|thumb|267x267px]]<br />
Such references are particularly useful when citing sources, if different statements come from the same source.<ref name="multiple">This text is superfluous, and won't show up anywhere. We may as well just use an empty tag.</ref><br />
<br />
A concise way to make multiple references is to use empty ref tags, which have a slash at the end. Although this may reduce redundant work, please be aware that if a future editor removes the first reference, this will result in the loss of all references using the empty ref tags.<ref name="multiple" /><br />
<br />
==Notes==<br />
<references /><br />
{{Zkontrolováno|20140616133519|[[Uživatel:Admin|Admin]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}<br />
<br />
==Math==<br />
<math>\sum_{m=1}^\infty\sum_{n=1}^\infty\frac{m^2\,n}<br />
{3^m\left(m\,3^n+n\,3^m\right)}</math><br />
<math>\int_a^x \!\!\!\int_a^s f(y)\,dy\,ds<br />
= \int_a^x f(y)(x-y)\,dy</math><br />
<math>2 = \left(<br />
\frac{\left(3-x\right) \times 2}{3-x}<br />
\right)</math><br />
<math>x={-b\pm\sqrt{b^2-4ac} \over 2a}</math><br />
<math>ax^2 + bx + c = 0</math><br />
<math>\lim_{z\rightarrow z_0} f(z)=f(z_0)</math><br />
<br />
{{Speciální:Chybějící_stránky}}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=28711Uživatel:Admin/Pískoviště2016-01-05T15:54:24Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>[[File:Praha-hlani-nadrazi2007.jpg|thumb|225x225px]]<br />
{{Zkontrolováno|20150105140418|[[User:Admin|Admin]] ([[User:Admin|diskuse]])}}<br />
Test VisualEditoru<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamudsgfdsfsdffs<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
*** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Odsazená řádka<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
----<br />
# jedna<br />
# dvě<br>přes několik řádek<br>aniž by se rozbilo číslování<br />
## test<br />
### test třetí úroveň<br />
### test třetí úroveň<br />
## test<br />
# tři<br />
## tři tečka jedna<br />
## tři tečka dvě<br />
----<br />
Details <br />
<br />
<center><br />
== Zarovnání doprostřed ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</center><br />
----<br />
<div style="text-align:left"><br />
== Zarovnání doleva ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:right"><br />
== Zarovnání doprava ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:justify"><br />
== Zarovnání na šířku stránky ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
This is an example of multiple references to the same footnote.<ref name="multiple">Remember that when you refer to the same footnote multiple times, the text from the first reference is used.</ref><br />
<br />
test visualeditor<br />
[[File:FFUK Praha.JPG|thumb|267x267px]]<br />
Such references are particularly useful when citing sources, if different statements come from the same source.<ref name="multiple">This text is superfluous, and won't show up anywhere. We may as well just use an empty tag.</ref><br />
<br />
A concise way to make multiple references is to use empty ref tags, which have a slash at the end. Although this may reduce redundant work, please be aware that if a future editor removes the first reference, this will result in the loss of all references using the empty ref tags.<ref name="multiple" /><br />
<br />
==Notes==<br />
<references /><br />
{{Zkontrolováno|20140616133519|[[Uživatel:Admin|Admin]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}<br />
<br />
==Math==<br />
<math>\sum_{m=1}^\infty\sum_{n=1}^\infty\frac{m^2\,n}<br />
{3^m\left(m\,3^n+n\,3^m\right)}</math><br />
<math>\int_a^x \!\!\!\int_a^s f(y)\,dy\,ds<br />
= \int_a^x f(y)(x-y)\,dy</math><br />
<math>2 = \left(<br />
\frac{\left(3-x\right) \times 2}{3-x}<br />
\right)</math><br />
<math>x={-b\pm\sqrt{b^2-4ac} \over 2a}</math><br />
<math>ax^2 + bx + c = 0</math><br />
<math>\lim_{z\rightarrow z_0} f(z)=f(z_0)</math><br />
<br />
{{Speciální:Chybějící_stránky}}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=13649Uživatel:Admin/Pískoviště2015-01-05T14:04:20Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20150105140418|[[User:Admin|Admin]] ([[User:Admin|diskuse]])}}<br />
Test VisualEditoru<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamudsgfdsfsdffs<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
*** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Odsazená řádka<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
----<br />
# jedna<br />
# dvě<br>přes několik řádek<br>aniž by se rozbilo číslování<br />
## test<br />
### test třetí úroveň<br />
### test třetí úroveň<br />
## test<br />
# tři<br />
## tři tečka jedna<br />
## tři tečka dvě<br />
----<br />
Details <br />
<br />
<center><br />
== Zarovnání doprostřed ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</center><br />
----<br />
<div style="text-align:left"><br />
== Zarovnání doleva ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:right"><br />
== Zarovnání doprava ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:justify"><br />
== Zarovnání na šířku stránky ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
This is an example of multiple references to the same footnote.<ref name="multiple">Remember that when you refer to the same footnote multiple times, the text from the first reference is used.</ref><br />
<br />
test visualeditor<br />
[[File:FFUK Praha.JPG|thumb|267x267px]]<br />
Such references are particularly useful when citing sources, if different statements come from the same source.<ref name="multiple">This text is superfluous, and won't show up anywhere. We may as well just use an empty tag.</ref><br />
<br />
A concise way to make multiple references is to use empty ref tags, which have a slash at the end. Although this may reduce redundant work, please be aware that if a future editor removes the first reference, this will result in the loss of all references using the empty ref tags.<ref name="multiple" /><br />
<br />
==Notes==<br />
<references /><br />
{{Zkontrolováno|20140616133519|[[Uživatel:Admin|Admin]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}<br />
<br />
==Math==<br />
<math>\sum_{m=1}^\infty\sum_{n=1}^\infty\frac{m^2\,n}<br />
{3^m\left(m\,3^n+n\,3^m\right)}</math><br />
<math>\int_a^x \!\!\!\int_a^s f(y)\,dy\,ds<br />
= \int_a^x f(y)(x-y)\,dy</math><br />
<math>2 = \left(<br />
\frac{\left(3-x\right) \times 2}{3-x}<br />
\right)</math><br />
<math>x={-b\pm\sqrt{b^2-4ac} \over 2a}</math><br />
<math>ax^2 + bx + c = 0</math><br />
<math>\lim_{z\rightarrow z_0} f(z)=f(z_0)</math><br />
<br />
{{Speciální:Chybějící_stránky}}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=13648Uživatel:Admin/Pískoviště2015-01-05T14:02:37Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno| |[[Uživatel:Admin|Admin]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])<br />
}}<br />
Test VisualEditoru<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamudsgfdsfsdffs<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
*** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Odsazená řádka<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
----<br />
# jedna<br />
# dvě<br>přes několik řádek<br>aniž by se rozbilo číslování<br />
## test<br />
### test třetí úroveň<br />
### test třetí úroveň<br />
## test<br />
# tři<br />
## tři tečka jedna<br />
## tři tečka dvě<br />
----<br />
Details <br />
<br />
<center><br />
== Zarovnání doprostřed ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</center><br />
----<br />
<div style="text-align:left"><br />
== Zarovnání doleva ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:right"><br />
== Zarovnání doprava ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:justify"><br />
== Zarovnání na šířku stránky ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
This is an example of multiple references to the same footnote.<ref name="multiple">Remember that when you refer to the same footnote multiple times, the text from the first reference is used.</ref><br />
<br />
test visualeditor<br />
[[File:FFUK Praha.JPG|thumb|267x267px]]<br />
Such references are particularly useful when citing sources, if different statements come from the same source.<ref name="multiple">This text is superfluous, and won't show up anywhere. We may as well just use an empty tag.</ref><br />
<br />
A concise way to make multiple references is to use empty ref tags, which have a slash at the end. Although this may reduce redundant work, please be aware that if a future editor removes the first reference, this will result in the loss of all references using the empty ref tags.<ref name="multiple" /><br />
<br />
==Notes==<br />
<references /><br />
{{Zkontrolováno|20140616133519|[[Uživatel:Admin|Admin]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}<br />
<br />
==Math==<br />
<math>\sum_{m=1}^\infty\sum_{n=1}^\infty\frac{m^2\,n}<br />
{3^m\left(m\,3^n+n\,3^m\right)}</math><br />
<math>\int_a^x \!\!\!\int_a^s f(y)\,dy\,ds<br />
= \int_a^x f(y)(x-y)\,dy</math><br />
<math>2 = \left(<br />
\frac{\left(3-x\right) \times 2}{3-x}<br />
\right)</math><br />
<math>x={-b\pm\sqrt{b^2-4ac} \over 2a}</math><br />
<math>ax^2 + bx + c = 0</math><br />
<math>\lim_{z\rightarrow z_0} f(z)=f(z_0)</math><br />
<br />
{{Speciální:Chybějící_stránky}}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=13647Uživatel:Admin/Pískoviště2015-01-05T13:58:36Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>{{Zkontrolováno|20140714143902|[[Uživatel:Admin|Admin]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])<br />
}}<br />
Test VisualEditoru<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamudsgfdsfsdffs<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
*** Položka odrážkového seznamu<br />
** Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
** Odsazená řádka<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
* Položka odrážkového seznamu<br />
----<br />
# jedna<br />
# dvě<br>přes několik řádek<br>aniž by se rozbilo číslování<br />
## test<br />
### test třetí úroveň<br />
### test třetí úroveň<br />
## test<br />
# tři<br />
## tři tečka jedna<br />
## tři tečka dvě<br />
----<br />
Details <br />
<br />
<center><br />
== Zarovnání doprostřed ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</center><br />
----<br />
<div style="text-align:left"><br />
== Zarovnání doleva ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:right"><br />
== Zarovnání doprava ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
----<br />
<div style="text-align:justify"><br />
== Zarovnání na šířku stránky ==<br />
Maecenas ornare, sapien a interdum porttitor, purus felis porta massa, a egestas arcu purus id mi. Ut vitae tristique enim. Integer hendrerit quis justo ut vulputate. Pellentesque accumsan ante id ligula bibendum; ut convallis lacus consectetur. Etiam eu nisi lorem. Donec sed fermentum dolor. Etiam ultrices tellus arcu, in condimentum enim posuere id. Etiam dictum turpis nec massa pharetra, vel posuere purus cursus. Suspendisse dignissim velit sed elit congue, vel condimentum augue ornare. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas.<br />
<br />
Duis vulputate felis varius, tincidunt nunc eu, fringilla dolor? Maecenas quis velit orci. Aliquam erat volutpat. Fusce consectetur nibh tristique, tempus eros posuere, consequat nunc. Aliquam vel tempor lorem. Praesent id sagittis justo. Donec diam tellus, aliquet eu ligula eu, pharetra scelerisque sem.<br />
<br />
Cras tempor eleifend nisl id luctus. Proin et egestas erat. Aliquam sollicitudin hendrerit magna, in ornare dolor suscipit quis. Nulla facilisi. In nec aliquam arcu? Sed id tortor non mauris interdum imperdiet at quis justo. Nam id laoreet leo. Nullam ac augue enim? Nulla tempus pellentesque sem, quis condimentum velit. Pellentesque eget mollis risus.</div><br />
This is an example of multiple references to the same footnote.<ref name="multiple">Remember that when you refer to the same footnote multiple times, the text from the first reference is used.</ref><br />
<br />
test visualeditor<br />
[[File:FFUK Praha.JPG|thumb|267x267px]]<br />
Such references are particularly useful when citing sources, if different statements come from the same source.<ref name="multiple">This text is superfluous, and won't show up anywhere. We may as well just use an empty tag.</ref><br />
<br />
A concise way to make multiple references is to use empty ref tags, which have a slash at the end. Although this may reduce redundant work, please be aware that if a future editor removes the first reference, this will result in the loss of all references using the empty ref tags.<ref name="multiple" /><br />
<br />
==Notes==<br />
<references /><br />
{{Zkontrolováno|20140616133519|[[Uživatel:Admin|Admin]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}<br />
<br />
==Math==<br />
<math>\sum_{m=1}^\infty\sum_{n=1}^\infty\frac{m^2\,n}<br />
{3^m\left(m\,3^n+n\,3^m\right)}</math><br />
<math>\int_a^x \!\!\!\int_a^s f(y)\,dy\,ds<br />
= \int_a^x f(y)(x-y)\,dy</math><br />
<math>2 = \left(<br />
\frac{\left(3-x\right) \times 2}{3-x}<br />
\right)</math><br />
<math>x={-b\pm\sqrt{b^2-4ac} \over 2a}</math><br />
<math>ax^2 + bx + c = 0</math><br />
<math>\lim_{z\rightarrow z_0} f(z)=f(z_0)</math><br />
<br />
{{Speciální:Chybějící_stránky}}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12834MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-22T10:15:00Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>/*!<br />
* This script adds a "Your signature" button to the "Insert" menu in VisualEditor.<br />
*<br />
* The button is only available in non-content namespaces and, you guessed it, inserts a signature<br />
* with time for the current user into the page. The signature always reflects current time and<br />
* can not be modified.<br />
*<br />
* Existing signatures on the page are not parsed, like in wikitext.<br />
*<br />
* To enable, add the following snippet to your common.js page (on any wiki):<br />
* mw.loader.load('//meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Matma_Rex/visualeditor-signature.js&action=raw&ctype=text/javascript');<br />
*<br />
* Author: Bartosz Dziewoński ([[User:Matma Rex]])<br />
* Released under the terms of the MIT license.<br />
*/<br />
<br />
<br />
/*global $, mw, ve, OO */<br />
<br />
mw.loader.using( 'ext.visualEditor.viewPageTarget.init' ).done( function () {<br />
<br />
/*<br />
* Localisation messages.<br />
*/<br />
var translations = {<br />
en: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
cs: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
pl: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Twój podpis"<br />
}<br />
};<br />
<br />
var userLanguage = mw.config.get( 'wgUserLanguage' );<br />
mw.messages.set( translations[userLanguage] || translations.en );<br />
<br />
// This configuration method might change without warning in the future if core MediaWiki gets a<br />
// better way to specify which namespaces may have signatures.<br />
var currentNamespace = mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' );<br />
var noSigNamespaces = mw.config.exists( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) ?<br />
mw.config.get( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) :<br />
mw.config.get( 'wgContentNamespaces' );<br />
<br />
<br />
<br />
// Add signature icon<br />
mw.loader.using( 'mediawiki.util' ).done( function () {<br />
mw.util.addCSS(<br />
'.oo-ui-icon-signature {' +<br />
'background-image: url(//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/WikiFont_signature_icon.svg);' +<br />
'}'<br />
);<br />
} );<br />
<br />
mw.libs.ve.addPlugin( function () {<br />
return mw.loader.using( ['ext.visualEditor.core', 'ext.visualEditor.mwtransclusion', 'mediawiki.api'] )<br />
.done( function () {<br />
/*<br />
* Update the timestamp on inserted signatures every minute.<br />
*/<br />
var liveSignatures = [];<br />
setInterval( function () {<br />
var updatedSignatures = [];<br />
for ( var i = 0; i < liveSignatures.length; i++ ) {<br />
var sig = liveSignatures[i];<br />
try {<br />
sig.forceUpdate();<br />
updatedSignatures.push( sig );<br />
} catch ( er ) {<br />
// Do nothing<br />
}<br />
}<br />
liveSignatures = updatedSignatures;<br />
}, 60 * 1000 );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* ContentEditable MediaWiki signature node. This defines the behavior of the signature node<br />
* inserted into the ContentEditable document.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ce.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {ve.dm.MWSignatureNode} model Model to observe<br />
*/<br />
ve.ce.MWSignatureNode = function VeCeMWSignatureNode( model ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.call( this, model );<br />
<br />
// DOM changes<br />
this.$element.addClass( 've-ce-mwSignatureNode' );<br />
<br />
// Keep track for magical text updating<br />
liveSignatures.push( this );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.ce.MWSignatureNode, ve.ce.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static Properties */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.tagName = 'span';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.primaryCommandName = 'signature';<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.prototype.generateContents = function ( config ) {<br />
// Parsoid doesn't support pre-save transforms. PHP parser doesn't support Parsoid's<br />
// meta attributes (that may or may not be required).<br />
<br />
// We could try hacking up one (or even both) of these, but just calling the two parsers<br />
// in order seems slightly saner.<br />
<br />
var wikitext = '~~' + '~~';<br />
// We must have only one top-level node, this is the easiest way.<br />
wikitext = '<span>' + wikitext + '</span>';<br />
var signatureNode = this;<br />
<br />
var api = new mw.Api();<br />
var deferred = $.Deferred();<br />
var xhr = api.post( {<br />
'action': 'parse',<br />
'text': wikitext,<br />
'contentmodel': 'wikitext',<br />
'prop': 'text',<br />
'onlypst': true<br />
} )<br />
// This code is very wonky…<br />
.done( function ( resp ) {<br />
if ( resp && resp.parse && resp.parse.text && resp.parse.text['*'] ) {<br />
// Call parent method with the wikitext with PST applied.<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.prototype.generateContents.call(<br />
signatureNode,<br />
{ wikitext: resp.parse.text['*'] }<br />
).done( function ( nodes ) {<br />
deferred.resolve( nodes );<br />
} );<br />
} else {<br />
signatureNode.onParseError( deferred );<br />
}<br />
} )<br />
.fail( this.onParseError.bind( this, deferred ) );<br />
<br />
return deferred.promise( { abort: xhr.abort } );<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.ce.nodeFactory.register( ve.ce.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* DataModel MediaWiki signature node. This defines the behavior of the data model for the<br />
* signature, especially the fact that it needs to be converted into a wikitext signature on<br />
* save.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.dm.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {Object} [element] Reference to element in linear model<br />
*/<br />
ve.dm.MWSignatureNode = function VeDmMWSignatureNode( element ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.dm.MWTransclusionInlineNode.call( this, element );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.dm.MWSignatureNode, ve.dm.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static members */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchTagNames = null;<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchRdfaTypes = [];<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchFunction = function ( domElement ) {<br />
return false;<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.getHashObject = function ( dataElement ) {<br />
return {<br />
type: dataElement.type<br />
};<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDomElements = function ( dataElement, doc, converter ) {<br />
dataElement = ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement();<br />
return ve.dm.MWTransclusionNode.static.toDomElements( dataElement, doc, converter );<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement = function ( domElements, converter ) {<br />
return {<br />
'type': 'mwTransclusionInline',<br />
'attributes': {<br />
'mw': {<br />
'parts': [ '~~' + '~~' ]<br />
}<br />
}<br />
};<br />
};<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.prototype.getPartsList = function () {<br />
return [ { 'content': '~~' + '~~' } ];<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.dm.modelRegistry.register( ve.dm.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* MediaWiki UserInterface signature tool. This defines the menu button and its action.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ui.InspectorTool<br />
* @constructor<br />
* @param {OO.ui.ToolGroup} toolGroup<br />
* @param {Object} [config] Configuration options<br />
*/<br />
ve.ui.MWSignatureTool = function VeUiMWSignatureTool( toolGroup, config ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ui.MWTransclusionDialogTool.call( this, toolGroup, config );<br />
};<br />
OO.inheritClass( ve.ui.MWSignatureTool, ve.ui.MWTransclusionDialogTool );<br />
<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.name = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.group = 'object';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.icon = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.title =<br />
OO.ui.deferMsg( 'visualeditor-mwsignatureinspector-title' );<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.modelClasses = [ ve.dm.MWSignatureNode ];<br />
// Link the tool to the command defined below<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.commandName = 'signature';<br />
<br />
ve.ui.toolFactory.register( ve.ui.MWSignatureTool );<br />
<br />
// Command to insert signature node.<br />
ve.ui.commandRegistry.register(<br />
new ve.ui.Command( 'signature', 'content', 'insert', { args: [ [<br />
{ type: 'mwSignature' },<br />
{ type: '/mwSignature' }<br />
] ] } )<br />
);<br />
<br />
} );<br />
} );<br />
} );</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12830MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-22T10:07:46Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>/*!<br />
* This script adds a "Your signature" button to the "Insert" menu in VisualEditor.<br />
*<br />
* The button is only available in non-content namespaces and, you guessed it, inserts a signature<br />
* with time for the current user into the page. The signature always reflects current time and<br />
* can not be modified.<br />
*<br />
* Existing signatures on the page are not parsed, like in wikitext.<br />
*<br />
* To enable, add the following snippet to your common.js page (on any wiki):<br />
* mw.loader.load('//meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Matma_Rex/visualeditor-signature.js&action=raw&ctype=text/javascript');<br />
*<br />
* Author: Bartosz Dziewoński ([[User:Matma Rex]])<br />
* Released under the terms of the MIT license.<br />
*/<br />
<br />
<br />
/*global $, mw, ve, OO */<br />
$(document).ready(function (){<br />
var state = mw.loader.getState('ext.visualEditor.viewPageTarget.init');<br />
if (state != 'registered') { // 'registered' actually means 'not loading'<br />
mw.loader.using( 'ext.visualEditor.viewPageTarget.init', function () {<br />
<br />
/*<br />
* Localisation messages.<br />
*/<br />
var translations = {<br />
en: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
cs: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
pl: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Twój podpis"<br />
}<br />
};<br />
<br />
var userLanguage = mw.config.get( 'wgUserLanguage' );<br />
mw.messages.set( translations[userLanguage] || translations.en );<br />
<br />
// This configuration method might change without warning in the future if core MediaWiki gets a<br />
// better way to specify which namespaces may have signatures.<br />
var currentNamespace = mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' );<br />
var noSigNamespaces = mw.config.exists( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) ?<br />
mw.config.get( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) :<br />
mw.config.get( 'wgContentNamespaces' );<br />
<br />
<br />
<br />
// Add signature icon<br />
mw.loader.using( 'mediawiki.util' , function () {<br />
mw.util.addCSS(<br />
'.oo-ui-icon-signature {' +<br />
'background-image: url(//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/WikiFont_signature_icon.svg);' +<br />
'}'<br />
);<br />
} );<br />
<br />
mw.libs.ve.addPlugin( function () {<br />
return mw.loader.using( ['ext.visualEditor.core', 'ext.visualEditor.mwtransclusion', 'mediawiki.api'] , function () {<br />
/*<br />
* Update the timestamp on inserted signatures every minute.<br />
*/<br />
var liveSignatures = [];<br />
setInterval( function () {<br />
var updatedSignatures = [];<br />
for ( var i = 0; i < liveSignatures.length; i++ ) {<br />
var sig = liveSignatures[i];<br />
try {<br />
sig.forceUpdate();<br />
updatedSignatures.push( sig );<br />
} catch ( er ) {<br />
// Do nothing<br />
}<br />
}<br />
liveSignatures = updatedSignatures;<br />
}, 60 * 1000 );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* ContentEditable MediaWiki signature node. This defines the behavior of the signature node<br />
* inserted into the ContentEditable document.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ce.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {ve.dm.MWSignatureNode} model Model to observe<br />
*/<br />
ve.ce.MWSignatureNode = function VeCeMWSignatureNode( model ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.call( this, model );<br />
<br />
// DOM changes<br />
this.$element.addClass( 've-ce-mwSignatureNode' );<br />
<br />
// Keep track for magical text updating<br />
liveSignatures.push( this );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.ce.MWSignatureNode, ve.ce.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static Properties */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.tagName = 'span';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.primaryCommandName = 'signature';<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.prototype.generateContents = function ( config ) {<br />
// Parsoid doesn't support pre-save transforms. PHP parser doesn't support Parsoid's<br />
// meta attributes (that may or may not be required).<br />
<br />
// We could try hacking up one (or even both) of these, but just calling the two parsers<br />
// in order seems slightly saner.<br />
<br />
var wikitext = '~~' + '~~';<br />
// We must have only one top-level node, this is the easiest way.<br />
wikitext = '<span>' + wikitext + '</span>';<br />
var signatureNode = this;<br />
<br />
var api = new mw.Api();<br />
var deferred = $.Deferred();<br />
var xhr = api.post( {<br />
'action': 'parse',<br />
'text': wikitext,<br />
'contentmodel': 'wikitext',<br />
'prop': 'text',<br />
'onlypst': true<br />
} )<br />
// This code is very wonky…<br />
.done( function ( resp ) {<br />
if ( resp && resp.parse && resp.parse.text && resp.parse.text['*'] ) {<br />
// Call parent method with the wikitext with PST applied.<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.prototype.generateContents.call(<br />
signatureNode,<br />
{ wikitext: resp.parse.text['*'] }<br />
).done( function ( nodes ) {<br />
deferred.resolve( nodes );<br />
} );<br />
} else {<br />
signatureNode.onParseError( deferred );<br />
}<br />
} )<br />
.fail( this.onParseError.bind( this, deferred ) );<br />
<br />
return deferred.promise( { abort: xhr.abort } );<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.ce.nodeFactory.register( ve.ce.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* DataModel MediaWiki signature node. This defines the behavior of the data model for the<br />
* signature, especially the fact that it needs to be converted into a wikitext signature on<br />
* save.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.dm.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {Object} [element] Reference to element in linear model<br />
*/<br />
ve.dm.MWSignatureNode = function VeDmMWSignatureNode( element ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.dm.MWTransclusionInlineNode.call( this, element );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.dm.MWSignatureNode, ve.dm.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static members */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchTagNames = null;<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchRdfaTypes = [];<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchFunction = function ( domElement ) {<br />
return false;<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.getHashObject = function ( dataElement ) {<br />
return {<br />
type: dataElement.type<br />
};<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDomElements = function ( dataElement, doc, converter ) {<br />
dataElement = ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement();<br />
return ve.dm.MWTransclusionNode.static.toDomElements( dataElement, doc, converter );<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement = function ( domElements, converter ) {<br />
return {<br />
'type': 'mwTransclusionInline',<br />
'attributes': {<br />
'mw': {<br />
'parts': [ '~~' + '~~' ]<br />
}<br />
}<br />
};<br />
};<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.prototype.getPartsList = function () {<br />
return [ { 'content': '~~' + '~~' } ];<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.dm.modelRegistry.register( ve.dm.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* MediaWiki UserInterface signature tool. This defines the menu button and its action.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ui.InspectorTool<br />
* @constructor<br />
* @param {OO.ui.ToolGroup} toolGroup<br />
* @param {Object} [config] Configuration options<br />
*/<br />
ve.ui.MWSignatureTool = function VeUiMWSignatureTool( toolGroup, config ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ui.MWTransclusionDialogTool.call( this, toolGroup, config );<br />
};<br />
OO.inheritClass( ve.ui.MWSignatureTool, ve.ui.MWTransclusionDialogTool );<br />
<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.name = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.group = 'object';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.icon = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.title =<br />
OO.ui.deferMsg( 'visualeditor-mwsignatureinspector-title' );<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.modelClasses = [ ve.dm.MWSignatureNode ];<br />
// Link the tool to the command defined below<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.commandName = 'signature';<br />
<br />
ve.ui.toolFactory.register( ve.ui.MWSignatureTool );<br />
<br />
// Command to insert signature node.<br />
ve.ui.commandRegistry.register(<br />
new ve.ui.Command( 'signature', 'content', 'insert', { args: [ [<br />
{ type: 'mwSignature' },<br />
{ type: '/mwSignature' }<br />
] ] } )<br />
);<br />
<br />
} );<br />
} );<br />
} );};})</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12821MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-22T09:45:52Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>/*!<br />
* This script adds a "Your signature" button to the "Insert" menu in VisualEditor.<br />
*<br />
* The button is only available in non-content namespaces and, you guessed it, inserts a signature<br />
* with time for the current user into the page. The signature always reflects current time and<br />
* can not be modified.<br />
*<br />
* Existing signatures on the page are not parsed, like in wikitext.<br />
*<br />
* To enable, add the following snippet to your common.js page (on any wiki):<br />
* mw.loader.load('//meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Matma_Rex/visualeditor-signature.js&action=raw&ctype=text/javascript');<br />
*<br />
* Author: Bartosz Dziewoński ([[User:Matma Rex]])<br />
* Released under the terms of the MIT license.<br />
*/<br />
<br />
<br />
/*global $, mw, ve, OO */<br />
$(document).ready(function (){<br />
var state = mw.loader.getState('ext.visualEditor.viewPageTarget.init');<br />
if (state != 'registered') { // 'registered' actually means 'not loading'<br />
mw.loader.using( 'ext.visualEditor.viewPageTarget.init', function () {<br />
<br />
/*<br />
* Localisation messages.<br />
*/<br />
var translations = {<br />
en: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
cs: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
pl: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Twój podpis"<br />
}<br />
};<br />
<br />
var userLanguage = mw.config.get( 'wgUserLanguage' );<br />
mw.messages.set( translations[userLanguage] || translations.en );<br />
<br />
// This configuration method might change without warning in the future if core MediaWiki gets a<br />
// better way to specify which namespaces may have signatures.<br />
var currentNamespace = mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' );<br />
var noSigNamespaces = mw.config.exists( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) ?<br />
mw.config.get( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) :<br />
mw.config.get( 'wgContentNamespaces' );<br />
<br />
<br />
<br />
// Add signature icon<br />
mw.loader.using( 'mediawiki.util' ).done( function () {<br />
mw.util.addCSS(<br />
'.oo-ui-icon-signature {' +<br />
'background-image: url(//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/WikiFont_signature_icon.svg);' +<br />
'}'<br />
);<br />
} );<br />
<br />
mw.libs.ve.addPlugin( function () {<br />
return mw.loader.using( ['ext.visualEditor.core', 'ext.visualEditor.mwtransclusion', 'mediawiki.api'] )<br />
.done( function () {<br />
/*<br />
* Update the timestamp on inserted signatures every minute.<br />
*/<br />
var liveSignatures = [];<br />
setInterval( function () {<br />
var updatedSignatures = [];<br />
for ( var i = 0; i < liveSignatures.length; i++ ) {<br />
var sig = liveSignatures[i];<br />
try {<br />
sig.forceUpdate();<br />
updatedSignatures.push( sig );<br />
} catch ( er ) {<br />
// Do nothing<br />
}<br />
}<br />
liveSignatures = updatedSignatures;<br />
}, 60 * 1000 );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* ContentEditable MediaWiki signature node. This defines the behavior of the signature node<br />
* inserted into the ContentEditable document.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ce.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {ve.dm.MWSignatureNode} model Model to observe<br />
*/<br />
ve.ce.MWSignatureNode = function VeCeMWSignatureNode( model ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.call( this, model );<br />
<br />
// DOM changes<br />
this.$element.addClass( 've-ce-mwSignatureNode' );<br />
<br />
// Keep track for magical text updating<br />
liveSignatures.push( this );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.ce.MWSignatureNode, ve.ce.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static Properties */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.tagName = 'span';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.primaryCommandName = 'signature';<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.prototype.generateContents = function ( config ) {<br />
// Parsoid doesn't support pre-save transforms. PHP parser doesn't support Parsoid's<br />
// meta attributes (that may or may not be required).<br />
<br />
// We could try hacking up one (or even both) of these, but just calling the two parsers<br />
// in order seems slightly saner.<br />
<br />
var wikitext = '~~' + '~~';<br />
// We must have only one top-level node, this is the easiest way.<br />
wikitext = '<span>' + wikitext + '</span>';<br />
var signatureNode = this;<br />
<br />
var api = new mw.Api();<br />
var deferred = $.Deferred();<br />
var xhr = api.post( {<br />
'action': 'parse',<br />
'text': wikitext,<br />
'contentmodel': 'wikitext',<br />
'prop': 'text',<br />
'onlypst': true<br />
} )<br />
// This code is very wonky…<br />
.done( function ( resp ) {<br />
if ( resp && resp.parse && resp.parse.text && resp.parse.text['*'] ) {<br />
// Call parent method with the wikitext with PST applied.<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.prototype.generateContents.call(<br />
signatureNode,<br />
{ wikitext: resp.parse.text['*'] }<br />
).done( function ( nodes ) {<br />
deferred.resolve( nodes );<br />
} );<br />
} else {<br />
signatureNode.onParseError( deferred );<br />
}<br />
} )<br />
.fail( this.onParseError.bind( this, deferred ) );<br />
<br />
return deferred.promise( { abort: xhr.abort } );<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.ce.nodeFactory.register( ve.ce.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* DataModel MediaWiki signature node. This defines the behavior of the data model for the<br />
* signature, especially the fact that it needs to be converted into a wikitext signature on<br />
* save.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.dm.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {Object} [element] Reference to element in linear model<br />
*/<br />
ve.dm.MWSignatureNode = function VeDmMWSignatureNode( element ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.dm.MWTransclusionInlineNode.call( this, element );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.dm.MWSignatureNode, ve.dm.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static members */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchTagNames = null;<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchRdfaTypes = [];<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchFunction = function ( domElement ) {<br />
return false;<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.getHashObject = function ( dataElement ) {<br />
return {<br />
type: dataElement.type<br />
};<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDomElements = function ( dataElement, doc, converter ) {<br />
dataElement = ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement();<br />
return ve.dm.MWTransclusionNode.static.toDomElements( dataElement, doc, converter );<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement = function ( domElements, converter ) {<br />
return {<br />
'type': 'mwTransclusionInline',<br />
'attributes': {<br />
'mw': {<br />
'parts': [ '~~' + '~~' ]<br />
}<br />
}<br />
};<br />
};<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.prototype.getPartsList = function () {<br />
return [ { 'content': '~~' + '~~' } ];<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.dm.modelRegistry.register( ve.dm.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* MediaWiki UserInterface signature tool. This defines the menu button and its action.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ui.InspectorTool<br />
* @constructor<br />
* @param {OO.ui.ToolGroup} toolGroup<br />
* @param {Object} [config] Configuration options<br />
*/<br />
ve.ui.MWSignatureTool = function VeUiMWSignatureTool( toolGroup, config ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ui.MWTransclusionDialogTool.call( this, toolGroup, config );<br />
};<br />
OO.inheritClass( ve.ui.MWSignatureTool, ve.ui.MWTransclusionDialogTool );<br />
<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.name = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.group = 'object';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.icon = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.title =<br />
OO.ui.deferMsg( 'visualeditor-mwsignatureinspector-title' );<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.modelClasses = [ ve.dm.MWSignatureNode ];<br />
// Link the tool to the command defined below<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.commandName = 'signature';<br />
<br />
ve.ui.toolFactory.register( ve.ui.MWSignatureTool );<br />
<br />
// Command to insert signature node.<br />
ve.ui.commandRegistry.register(<br />
new ve.ui.Command( 'signature', 'content', 'insert', { args: [ [<br />
{ type: 'mwSignature' },<br />
{ type: '/mwSignature' }<br />
] ] } )<br />
);<br />
<br />
} );<br />
} );<br />
} );})</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12818MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-22T09:31:46Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>mw.loader.using( 'ext.visualEditor.viewPageTarget.init' ).done( function () {<br />
<br />
/*<br />
* Localisation messages.<br />
*/<br />
var translations = {<br />
en: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
cs: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
pl: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Twój podpis"<br />
}<br />
};<br />
<br />
var userLanguage = mw.config.get( 'wgUserLanguage' );<br />
mw.messages.set( translations[userLanguage] || translations.en );<br />
<br />
// This configuration method might change without warning in the future if core MediaWiki gets a<br />
// better way to specify which namespaces may have signatures.<br />
var currentNamespace = mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' );<br />
var noSigNamespaces = mw.config.exists( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) ?<br />
mw.config.get( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) :<br />
mw.config.get( 'wgContentNamespaces' );<br />
<br />
<br />
<br />
// Add signature icon<br />
mw.loader.using( 'mediawiki.util' ).done( function () {<br />
mw.util.addCSS(<br />
'.oo-ui-icon-signature {' +<br />
'background-image: url(//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/WikiFont_signature_icon.svg);' +<br />
'}'<br />
);<br />
} );<br />
<br />
mw.libs.ve.addPlugin( function () {<br />
return mw.loader.using( ['ext.visualEditor.core', 'ext.visualEditor.mwtransclusion', 'mediawiki.api'] )<br />
.done( function () {<br />
/*<br />
* Update the timestamp on inserted signatures every minute.<br />
*/<br />
var liveSignatures = [];<br />
setInterval( function () {<br />
var updatedSignatures = [];<br />
for ( var i = 0; i < liveSignatures.length; i++ ) {<br />
var sig = liveSignatures[i];<br />
try {<br />
sig.forceUpdate();<br />
updatedSignatures.push( sig );<br />
} catch ( er ) {<br />
// Do nothing<br />
}<br />
}<br />
liveSignatures = updatedSignatures;<br />
}, 60 * 1000 );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* ContentEditable MediaWiki signature node. This defines the behavior of the signature node<br />
* inserted into the ContentEditable document.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ce.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {ve.dm.MWSignatureNode} model Model to observe<br />
*/<br />
ve.ce.MWSignatureNode = function VeCeMWSignatureNode( model ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.call( this, model );<br />
<br />
// DOM changes<br />
this.$element.addClass( 've-ce-mwSignatureNode' );<br />
<br />
// Keep track for magical text updating<br />
liveSignatures.push( this );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.ce.MWSignatureNode, ve.ce.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static Properties */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.tagName = 'span';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.primaryCommandName = 'signature';<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.prototype.generateContents = function ( config ) {<br />
// Parsoid doesn't support pre-save transforms. PHP parser doesn't support Parsoid's<br />
// meta attributes (that may or may not be required).<br />
<br />
// We could try hacking up one (or even both) of these, but just calling the two parsers<br />
// in order seems slightly saner.<br />
<br />
var wikitext = '~~' + '~~';<br />
// We must have only one top-level node, this is the easiest way.<br />
wikitext = '<span>' + wikitext + '</span>';<br />
var signatureNode = this;<br />
<br />
var api = new mw.Api();<br />
var deferred = $.Deferred();<br />
var xhr = api.post( {<br />
'action': 'parse',<br />
'text': wikitext,<br />
'contentmodel': 'wikitext',<br />
'prop': 'text',<br />
'onlypst': true<br />
} )<br />
// This code is very wonky…<br />
.done( function ( resp ) {<br />
if ( resp && resp.parse && resp.parse.text && resp.parse.text['*'] ) {<br />
// Call parent method with the wikitext with PST applied.<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.prototype.generateContents.call(<br />
signatureNode,<br />
{ wikitext: resp.parse.text['*'] }<br />
).done( function ( nodes ) {<br />
deferred.resolve( nodes );<br />
} );<br />
} else {<br />
signatureNode.onParseError( deferred );<br />
}<br />
} )<br />
.fail( this.onParseError.bind( this, deferred ) );<br />
<br />
return deferred.promise( { abort: xhr.abort } );<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.ce.nodeFactory.register( ve.ce.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* DataModel MediaWiki signature node. This defines the behavior of the data model for the<br />
* signature, especially the fact that it needs to be converted into a wikitext signature on<br />
* save.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.dm.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {Object} [element] Reference to element in linear model<br />
*/<br />
ve.dm.MWSignatureNode = function VeDmMWSignatureNode( element ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.dm.MWTransclusionInlineNode.call( this, element );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.dm.MWSignatureNode, ve.dm.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static members */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchTagNames = null;<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchRdfaTypes = [];<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchFunction = function ( domElement ) {<br />
return false;<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.getHashObject = function ( dataElement ) {<br />
return {<br />
type: dataElement.type<br />
};<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDomElements = function ( dataElement, doc, converter ) {<br />
dataElement = ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement();<br />
return ve.dm.MWTransclusionNode.static.toDomElements( dataElement, doc, converter );<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement = function ( domElements, converter ) {<br />
return {<br />
'type': 'mwTransclusionInline',<br />
'attributes': {<br />
'mw': {<br />
'parts': [ '~~' + '~~' ]<br />
}<br />
}<br />
};<br />
};<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.prototype.getPartsList = function () {<br />
return [ { 'content': '~~' + '~~' } ];<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.dm.modelRegistry.register( ve.dm.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* MediaWiki UserInterface signature tool. This defines the menu button and its action.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ui.InspectorTool<br />
* @constructor<br />
* @param {OO.ui.ToolGroup} toolGroup<br />
* @param {Object} [config] Configuration options<br />
*/<br />
ve.ui.MWSignatureTool = function VeUiMWSignatureTool( toolGroup, config ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ui.MWTransclusionDialogTool.call( this, toolGroup, config );<br />
};<br />
OO.inheritClass( ve.ui.MWSignatureTool, ve.ui.MWTransclusionDialogTool );<br />
<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.name = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.group = 'object';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.icon = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.title =<br />
OO.ui.deferMsg( 'visualeditor-mwsignatureinspector-title' );<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.modelClasses = [ ve.dm.MWSignatureNode ];<br />
// Link the tool to the command defined below<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.commandName = 'signature';<br />
<br />
ve.ui.toolFactory.register( ve.ui.MWSignatureTool );<br />
<br />
// Command to insert signature node.<br />
ve.ui.commandRegistry.register(<br />
new ve.ui.Command( 'signature', 'content', 'insert', { args: [ [<br />
{ type: 'mwSignature' },<br />
{ type: '/mwSignature' }<br />
] ] } )<br />
);<br />
<br />
} );<br />
} );<br />
} );</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B/sablona&diff=12495Uživatel:Admin/Pískoviště/sablona2014-12-15T17:03:02Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>{{Editlink}}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B/sablona&diff=12494Uživatel:Admin/Pískoviště/sablona2014-12-15T17:01:04Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>{{Editlink|{{FULLPAGENAME}}/{{{text}}}|upravit}}</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B/sablona&diff=12493Uživatel:Admin/Pískoviště/sablona2014-12-15T16:46:33Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div><small style="float: right; vertical-align: middle; position: relative; top: 4px; background: white; border-radius: 5px ">{{Editlink|{{FULLPAGENAME}}/{{{text}}}|upravit}}</small></div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B/sablona&diff=12492Uživatel:Admin/Pískoviště/sablona2014-12-15T16:45:33Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div><nowiki><small style="float: right; vertical-align: middle; position: relative; top: 4px; background: white; border-radius: 5px ">{{Editlink|{{FULLPAGENAME}}/{{{text}}}|upravit}}</small></nowiki></div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B/sablona&diff=12491Uživatel:Admin/Pískoviště/sablona2014-12-15T16:44:31Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div><nowiki>{{[{{fullurle:{{{1|{{FULLPAGENAME}}}}}|action=edit}} {{{2|<small>editovat</small>}}}]}}</nowiki></div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Admin/P%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B/sablona&diff=12490Uživatel:Admin/Pískoviště/sablona2014-12-15T16:44:09Z<p>Admin: Založena nová stránka s textem „<nowiki>[{{fullurle:{{{1|{{FULLPAGENAME}}}}}|action=edit}} {{{2|<small>editovat</small>}}}]</nowiki>“</p>
<hr />
<div><nowiki>[{{fullurle:{{{1|{{FULLPAGENAME}}}}}|action=edit}} {{{2|<small>editovat</small>}}}]</nowiki></div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12059MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-10T19:01:54Z<p>Admin: Obsah stránky nahrazen textem „mw.hook( 've.activationComplete' ).add(function(){ mw.loader.load('//meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Matma_Rex/visualeditor-signature.js&action=raw&…“</p>
<hr />
<div>mw.hook( 've.activationComplete' ).add(function(){<br />
mw.loader.load('//meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Matma_Rex/visualeditor-signature.js&action=raw&ctype=text/javascript');<br />
});</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12057MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-10T18:56:41Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>/*!<br />
* This script adds a "Your signature" button to the "Insert" menu in VisualEditor.<br />
*<br />
* The button is only available in non-content namespaces and, you guessed it, inserts a signature<br />
* with time for the current user into the page. The signature always reflects current time and<br />
* can not be modified.<br />
*<br />
* Existing signatures on the page are not parsed, like in wikitext.<br />
*<br />
* To enable, add the following snippet to your common.js page (on any wiki):<br />
* mw.loader.load('//meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Matma_Rex/visualeditor-signature.js&action=raw&ctype=text/javascript');<br />
*<br />
* Author: Bartosz Dziewoński ([[User:Matma Rex]])<br />
* Released under the terms of the MIT license.<br />
*/<br />
<br />
<br />
/*global $, mw, ve, OO */<br />
<br />
mw.loader.using( 'ext.visualEditor.viewPageTarget.init' ).done( function () {<br />
<br />
/*<br />
* Localisation messages.<br />
*/<br />
var translations = {<br />
en: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
pl: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Twój podpis"<br />
}<br />
};<br />
<br />
var userLanguage = mw.config.get( 'wgUserLanguage' );<br />
mw.messages.set( translations[userLanguage] || translations.en );<br />
<br />
// This configuration method might change without warning in the future if core MediaWiki gets a<br />
// better way to specify which namespaces may have signatures.<br />
var currentNamespace = mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' );<br />
var noSigNamespaces = mw.config.exists( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) ?<br />
mw.config.get( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) :<br />
mw.config.get( 'wgContentNamespaces' );<br />
<br />
// Most of all, never enable this in content namespaces (unless configured otherwise).<br />
if ( $.inArray( currentNamespace, noSigNamespaces ) !== -1 ) {<br />
return;<br />
}<br />
<br />
// Add signature icon<br />
mw.loader.using( 'mediawiki.util' ).done( function () {<br />
mw.util.addCSS(<br />
'.oo-ui-icon-signature {' +<br />
'background-image: url(//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/WikiFont_signature_icon.svg);' +<br />
'}'<br />
);<br />
} );<br />
<br />
mw.libs.ve.addPlugin( function () {<br />
return mw.loader.using( ['ext.visualEditor.core', 'ext.visualEditor.mwtransclusion', 'mediawiki.api'] )<br />
.done( function () {<br />
/*<br />
* Update the timestamp on inserted signatures every minute.<br />
*/<br />
var liveSignatures = [];<br />
setInterval( function () {<br />
var updatedSignatures = [];<br />
for ( var i = 0; i < liveSignatures.length; i++ ) {<br />
var sig = liveSignatures[i];<br />
try {<br />
sig.forceUpdate();<br />
updatedSignatures.push( sig );<br />
} catch ( er ) {<br />
// Do nothing<br />
}<br />
}<br />
liveSignatures = updatedSignatures;<br />
}, 60 * 1000 );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* ContentEditable MediaWiki signature node. This defines the behavior of the signature node<br />
* inserted into the ContentEditable document.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ce.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {ve.dm.MWSignatureNode} model Model to observe<br />
*/<br />
ve.ce.MWSignatureNode = function VeCeMWSignatureNode( model ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.call( this, model );<br />
<br />
// DOM changes<br />
this.$element.addClass( 've-ce-mwSignatureNode' );<br />
<br />
// Keep track for magical text updating<br />
liveSignatures.push( this );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.ce.MWSignatureNode, ve.ce.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static Properties */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.tagName = 'span';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.primaryCommandName = 'signature';<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.prototype.generateContents = function ( config ) {<br />
// Parsoid doesn't support pre-save transforms. PHP parser doesn't support Parsoid's<br />
// meta attributes (that may or may not be required).<br />
<br />
// We could try hacking up one (or even both) of these, but just calling the two parsers<br />
// in order seems slightly saner.<br />
<br />
var wikitext = '~~' + '~~';<br />
// We must have only one top-level node, this is the easiest way.<br />
wikitext = '<span>' + wikitext + '</span>';<br />
var signatureNode = this;<br />
<br />
var api = new mw.Api();<br />
var deferred = $.Deferred();<br />
var xhr = api.post( {<br />
'action': 'parse',<br />
'text': wikitext,<br />
'contentmodel': 'wikitext',<br />
'prop': 'text',<br />
'onlypst': true<br />
} )<br />
// This code is very wonky…<br />
.done( function ( resp ) {<br />
if ( resp && resp.parse && resp.parse.text && resp.parse.text['*'] ) {<br />
// Call parent method with the wikitext with PST applied.<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.prototype.generateContents.call(<br />
signatureNode,<br />
{ wikitext: resp.parse.text['*'] }<br />
).done( function ( nodes ) {<br />
deferred.resolve( nodes );<br />
} );<br />
} else {<br />
signatureNode.onParseError( deferred );<br />
}<br />
} )<br />
.fail( this.onParseError.bind( this, deferred ) );<br />
<br />
return deferred.promise( { abort: xhr.abort } );<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.ce.nodeFactory.register( ve.ce.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* DataModel MediaWiki signature node. This defines the behavior of the data model for the<br />
* signature, especially the fact that it needs to be converted into a wikitext signature on<br />
* save.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.dm.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {Object} [element] Reference to element in linear model<br />
*/<br />
ve.dm.MWSignatureNode = function VeDmMWSignatureNode( element ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.dm.MWTransclusionInlineNode.call( this, element );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.dm.MWSignatureNode, ve.dm.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static members */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchTagNames = null;<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchRdfaTypes = [];<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchFunction = function ( domElement ) {<br />
return false;<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.getHashObject = function ( dataElement ) {<br />
return {<br />
type: dataElement.type<br />
};<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDomElements = function ( dataElement, doc, converter ) {<br />
dataElement = ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement();<br />
return ve.dm.MWTransclusionNode.static.toDomElements( dataElement, doc, converter );<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement = function ( domElements, converter ) {<br />
return {<br />
'type': 'mwTransclusionInline',<br />
'attributes': {<br />
'mw': {<br />
'parts': [ '~~' + '~~' ]<br />
}<br />
}<br />
};<br />
};<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.prototype.getPartsList = function () {<br />
return [ { 'content': '~~' + '~~' } ];<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.dm.modelRegistry.register( ve.dm.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* MediaWiki UserInterface signature tool. This defines the menu button and its action.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ui.InspectorTool<br />
* @constructor<br />
* @param {OO.ui.ToolGroup} toolGroup<br />
* @param {Object} [config] Configuration options<br />
*/<br />
ve.ui.MWSignatureTool = function VeUiMWSignatureTool( toolGroup, config ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ui.MWTransclusionDialogTool.call( this, toolGroup, config );<br />
};<br />
OO.inheritClass( ve.ui.MWSignatureTool, ve.ui.MWTransclusionDialogTool );<br />
<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.name = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.group = 'object';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.icon = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.title =<br />
OO.ui.deferMsg( 'visualeditor-mwsignatureinspector-title' );<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.modelClasses = [ ve.dm.MWSignatureNode ];<br />
// Link the tool to the command defined below<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.commandName = 'signature';<br />
<br />
ve.ui.toolFactory.register( ve.ui.MWSignatureTool );<br />
<br />
// Command to insert signature node.<br />
ve.ui.commandRegistry.register(<br />
new ve.ui.Command( 'signature', 'content', 'insert', { args: [ [<br />
{ type: 'mwSignature' },<br />
{ type: '/mwSignature' }<br />
] ] } )<br />
);<br />
<br />
} );<br />
} );<br />
} );</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12055MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-10T18:54:57Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>mw.hook( 've.activationComplete' ).add(function(){<br />
<br />
/*<br />
* Localisation messages.<br />
*/<br />
var translations = {<br />
en: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Your signature"<br />
},<br />
pl: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Twój podpis"<br />
},<br />
cs: {<br />
'visualeditor-mwsignatureinspector-title': "Tvůj podpis"<br />
}<br />
};<br />
<br />
var userLanguage = mw.config.get( 'wgUserLanguage' );<br />
mw.messages.set( translations[userLanguage] || translations.en );<br />
<br />
// This configuration method might change without warning in the future if core MediaWiki gets a<br />
// better way to specify which namespaces may have signatures.<br />
var currentNamespace = mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' );<br />
var noSigNamespaces = mw.config.exists( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) ?<br />
mw.config.get( 'wgVisualEditorNoSignatureNamespaces' ) :<br />
mw.config.get( 'wgContentNamespaces' );<br />
<br />
// Most of all, never enable this in content namespaces (unless configured otherwise).<br />
if ( $.inArray( currentNamespace, noSigNamespaces ) !== -1 ) {<br />
return;<br />
}<br />
<br />
// Add signature icon<br />
mw.loader.using( 'mediawiki.util' ).done( function () {<br />
mw.util.addCSS(<br />
'.oo-ui-icon-signature {' +<br />
'background-image: url(//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/WikiFont_signature_icon.svg);' +<br />
'}'<br />
);<br />
} );<br />
<br />
mw.libs.ve.addPlugin( function () {<br />
return mw.loader.using( ['ext.visualEditor.core', 'ext.visualEditor.mwtransclusion', 'mediawiki.api'] )<br />
.done( function () {<br />
/*<br />
* Update the timestamp on inserted signatures every minute.<br />
*/<br />
var liveSignatures = [];<br />
setInterval( function () {<br />
var updatedSignatures = [];<br />
for ( var i = 0; i < liveSignatures.length; i++ ) {<br />
var sig = liveSignatures[i];<br />
try {<br />
sig.forceUpdate();<br />
updatedSignatures.push( sig );<br />
} catch ( er ) {<br />
// Do nothing<br />
}<br />
}<br />
liveSignatures = updatedSignatures;<br />
}, 60 * 1000 );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* ContentEditable MediaWiki signature node. This defines the behavior of the signature node<br />
* inserted into the ContentEditable document.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ce.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {ve.dm.MWSignatureNode} model Model to observe<br />
*/<br />
ve.ce.MWSignatureNode = function VeCeMWSignatureNode( model ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.call( this, model );<br />
<br />
// DOM changes<br />
this.$element.addClass( 've-ce-mwSignatureNode' );<br />
<br />
// Keep track for magical text updating<br />
liveSignatures.push( this );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.ce.MWSignatureNode, ve.ce.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static Properties */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.tagName = 'span';<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.static.primaryCommandName = 'signature';<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.ce.MWSignatureNode.prototype.generateContents = function ( config ) {<br />
// Parsoid doesn't support pre-save transforms. PHP parser doesn't support Parsoid's<br />
// meta attributes (that may or may not be required).<br />
<br />
// We could try hacking up one (or even both) of these, but just calling the two parsers<br />
// in order seems slightly saner.<br />
<br />
var wikitext = '~~' + '~~';<br />
// We must have only one top-level node, this is the easiest way.<br />
wikitext = '<span>' + wikitext + '</span>';<br />
var signatureNode = this;<br />
<br />
var api = new mw.Api();<br />
var deferred = $.Deferred();<br />
var xhr = api.post( {<br />
'action': 'parse',<br />
'text': wikitext,<br />
'contentmodel': 'wikitext',<br />
'prop': 'text',<br />
'onlypst': true<br />
} )<br />
// This code is very wonky…<br />
.done( function ( resp ) {<br />
if ( resp && resp.parse && resp.parse.text && resp.parse.text['*'] ) {<br />
// Call parent method with the wikitext with PST applied.<br />
ve.ce.MWTransclusionInlineNode.prototype.generateContents.call(<br />
signatureNode,<br />
{ wikitext: resp.parse.text['*'] }<br />
).done( function ( nodes ) {<br />
deferred.resolve( nodes );<br />
} );<br />
} else {<br />
signatureNode.onParseError( deferred );<br />
}<br />
} )<br />
.fail( this.onParseError.bind( this, deferred ) );<br />
<br />
return deferred.promise( { abort: xhr.abort } );<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.ce.nodeFactory.register( ve.ce.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* DataModel MediaWiki signature node. This defines the behavior of the data model for the<br />
* signature, especially the fact that it needs to be converted into a wikitext signature on<br />
* save.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.dm.MWTransclusionInlineNode<br />
*<br />
* @constructor<br />
* @param {Object} [element] Reference to element in linear model<br />
*/<br />
ve.dm.MWSignatureNode = function VeDmMWSignatureNode( element ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.dm.MWTransclusionInlineNode.call( this, element );<br />
};<br />
<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.dm.MWSignatureNode, ve.dm.MWTransclusionInlineNode );<br />
<br />
/* Static members */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.name = 'mwSignature';<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchTagNames = null;<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchRdfaTypes = [];<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.matchFunction = function ( domElement ) {<br />
return false;<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.getHashObject = function ( dataElement ) {<br />
return {<br />
type: dataElement.type<br />
};<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDomElements = function ( dataElement, doc, converter ) {<br />
dataElement = ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement();<br />
return ve.dm.MWTransclusionNode.static.toDomElements( dataElement, doc, converter );<br />
};<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.static.toDataElement = function ( domElements, converter ) {<br />
return {<br />
'type': 'mwTransclusionInline',<br />
'attributes': {<br />
'mw': {<br />
'parts': [ '~~' + '~~' ]<br />
}<br />
}<br />
};<br />
};<br />
<br />
/* Methods */<br />
<br />
ve.dm.MWSignatureNode.prototype.getPartsList = function () {<br />
return [ { 'content': '~~' + '~~' } ];<br />
};<br />
<br />
/* Registration */<br />
<br />
ve.dm.modelRegistry.register( ve.dm.MWSignatureNode );<br />
<br />
<br />
/**<br />
* MediaWiki UserInterface signature tool. This defines the menu button and its action.<br />
*<br />
* @class<br />
* @extends ve.ui.InspectorTool<br />
* @constructor<br />
* @param {OO.ui.ToolGroup} toolGroup<br />
* @param {Object} [config] Configuration options<br />
*/<br />
ve.ui.MWSignatureTool = function VeUiMWSignatureTool( toolGroup, config ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ui.MWTransclusionDialogTool.call( this, toolGroup, config );<br />
};<br />
OO.inheritClass( ve.ui.MWSignatureTool, ve.ui.MWTransclusionDialogTool );<br />
<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.name = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.group = 'object';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.icon = 'signature';<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.title =<br />
OO.ui.deferMsg( 'visualeditor-mwsignatureinspector-title' );<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.modelClasses = [ ve.dm.MWSignatureNode ];<br />
// Link the tool to the command defined below<br />
ve.ui.MWSignatureTool.static.commandName = 'signature';<br />
<br />
ve.ui.toolFactory.register( ve.ui.MWSignatureTool );<br />
<br />
// Command to insert signature node.<br />
ve.ui.commandRegistry.register(<br />
new ve.ui.Command( 'signature', 'content', 'insert', { args: [ [<br />
{ type: 'mwSignature' },<br />
{ type: '/mwSignature' }<br />
] ] } )<br />
);<br />
<br />
} );<br />
} );<br />
});</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12052MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-10T18:50:04Z<p>Admin: Obsah stránky nahrazen textem „mw.hook( 've.activationComplete' ).add(function(){ });“</p>
<hr />
<div>mw.hook( 've.activationComplete' ).add(function(){<br />
<br />
});</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12051MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-10T18:48:27Z<p>Admin: </p>
<hr />
<div>mw.hook( 've.activationComplete' ).add(function(){<br />
/* Translate the following to your language: */<br />
if (!mw.messages.exists( 've-SearchAndReplaceDialog-title' )) {<br />
mw.messages.set({<br />
've-SearchAndReplaceDialog-title': 'Search and replace',<br />
've-SearchAndReplaceDialog-from-label': 'From:',<br />
've-SearchAndReplaceDialog-to-label': 'To:',<br />
've-SearchAndReplaceDialog-from-placeholder': 'From text',<br />
've-SearchAndReplaceDialog-to-placeholder': 'To text',<br />
've-SearchAndReplaceDialog-replaceAll': 'Repalce all',<br />
've-SearchAndReplaceDialog-replace': 'Repalce',<br />
've-SearchAndReplaceDialog-matchcase': 'Match case',<br />
've-SearchAndReplaceDialog-replace-complete': 'Found and replaced $1 occurrences',<br />
've-ReplaceTool-ToolbarButton': 'Replace'<br />
});<br />
}<br />
/* end of translations */<br />
<br />
/*!<br />
* VisualEditor replace gadget<br />
*<br />
* @copyright [[User:ערן|Eranroz]] and [[User:Ravid ziv|Ravid ziv]]<br />
* @license The MIT License (MIT)<br />
*/<br />
function extractText(){<br />
var nodes = [];<br />
var model = ve.instances[0].model;<br />
function getTextNodes( obj ) {<br />
var i;<br />
<br />
for ( i = 0; i < obj.children.length; i++ ) {<br />
if ( obj.children[i].type == 'text'){<br />
nodes.push(obj.children[i]);<br />
}<br />
<br />
if ( obj.children[i].children ) {<br />
getTextNodes( obj.children[i] );<br />
}<br />
}<br />
}<br />
getTextNodes(ve.instances[0].model.documentModel.getDocumentNode());<br />
return nodes;<br />
}<br />
<br />
function searchAndReplace( fromText, toText, replaceAll, matchCase ) {<br />
var textNodes = extractText();<br />
var model = ve.instances[0].model;<br />
var firstIndex = 0;<br />
var numReplacements = 0;<br />
for (var nodeI = 0; nodeI < textNodes.length; nodeI++) {<br />
var node = textNodes[nodeI];<br />
var nodeRange = node.getRange();<br />
var nodeData = model.getFragment( nodeRange ).getData();<br />
var nodeText = $.map(nodeData, function( e ){ <br />
if ( e instanceof Array){ return e[0]; } else { return e; } <br />
}).join('');<br />
<br />
<br />
var fromIndex = matchCase? nodeText.toUpperCase().indexOf( fromText.toUpperCase(), firstIndex ) : nodeText.indexOf( fromText, firstIndex );<br />
if ( fromIndex == -1 ) {<br />
firstIndex = 0;<br />
continue;<br />
}<br />
var start = nodeRange.from+fromIndex;<br />
var end = start+fromText.length;<br />
if (!replaceAll && model.selection.start > start) {<br />
continue;//skip replacements before selection<br />
}<br />
var removeRange = new ve.Range( start, end );<br />
var transaction = ve.dm.Transaction.newFromReplacement(<br />
ve.instances[0].view.documentView.model, <br />
removeRange, <br />
toText<br />
);<br />
var newSelection = new ve.Range(0,0);<br />
if (!replaceAll) {<br />
newSelection = new ve.Range( start, start+toText.length );<br />
}<br />
ve.instances[0].view.changeModel(transaction, newSelection);<br />
numReplacements++;<br />
if (!replaceAll) {<br />
break;<br />
}<br />
firstIndex = fromIndex + toText.length;<br />
nodeI = nodeI -1;<br />
}<br />
if (numReplacements==0 || replaceAll) {<br />
mw.notify( mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-replace-complete', numReplacements ) );<br />
}<br />
}<br />
<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog = function( manager, config ) {<br />
// Parent constructor<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.super.call( this, manager, config );<br />
<br />
};<br />
/* Inheritance */<br />
<br />
OO.inheritClass( ve.ui.SearchAndReplaceDialog, ve.ui.FragmentDialog );<br />
<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.prototype.getActionProcess = function ( action ) {<br />
var fromVal = this.fromInput.getValue(),<br />
toVal = this.toInput.getValue(),<br />
matchCase = this.matchCaseCheckbox.getValue();<br />
<br />
if ( action === 'replace' ) {<br />
return new OO.ui.Process( function () {<br />
searchAndReplace( fromVal, toVal, false, matchCase );<br />
}, this );<br />
} else if ( action === 'replace-all' ) {<br />
return new OO.ui.Process( function () {<br />
searchAndReplace( fromVal, toVal, true, matchCase );<br />
this.close( );<br />
}, this );<br />
}<br />
return ve.ui.MWMediaDialog.super.prototype.getActionProcess.call( this, action );<br />
}<br />
<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.prototype.getBodyHeight = function () {<br />
return 200;<br />
};<br />
<br />
/* Static Properties */<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.static.name = 'search';<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.static.title = mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-title' );<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.static.size = 'medium';<br />
<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.static.actions = [<br />
{<br />
'action': 'replace',<br />
'label': mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-replace' ),<br />
'flags': [ 'constructive' ],<br />
'modes': 'insert'<br />
},<br />
{<br />
'label': OO.ui.deferMsg( 'visualeditor-dialog-action-cancel' ),<br />
'flags': 'safe',<br />
'modes': [ 'edit', 'insert', 'select' ]<br />
},<br />
{<br />
'action': 'replace-all',<br />
'label': mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-replaceAll' ),<br />
'flags': [ 'constructive' ],<br />
'modes': 'insert'<br />
}<br />
];<br />
<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.prototype.initialize = function () {<br />
ve.ui.SearchAndReplaceDialog.super.prototype.initialize.call( this );<br />
this.panel = new OO.ui.PanelLayout( { '$': this.$, 'scrollable': true, 'padded': true } );<br />
this.inputsFieldset = new OO.ui.FieldsetLayout( {<br />
'$': this.$<br />
} );<br />
// input from<br />
this.fromInput = new OO.ui.TextInputWidget(<br />
{ '$': this.$, 'multiline': false, 'placeholder': mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-from-placeholder' ) }<br />
);<br />
//input to<br />
this.toInput = new OO.ui.TextInputWidget(<br />
{ '$': this.$, 'multiline': false, 'placeholder': mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-to-placeholder' ) }<br />
);<br />
this.fromField = new OO.ui.FieldLayout( this.fromInput, {<br />
'$': this.$,<br />
'label': mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-from-label' )<br />
} );<br />
this.toField = new OO.ui.FieldLayout( this.toInput, {<br />
'$': this.$,<br />
'label': mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-to-label' )<br />
} );<br />
<br />
<br />
this.matchCaseCheckbox = new OO.ui.CheckboxInputWidget( {<br />
'$': this.$<br />
} );<br />
var matchCaseField = new OO.ui.FieldLayout( this.matchCaseCheckbox, {<br />
'$': this.$,<br />
'align': 'inline',<br />
'label': mw.msg( 've-SearchAndReplaceDialog-matchcase' )<br />
} );<br />
<br />
this.inputsFieldset.$element.append(<br />
this.fromField.$element,<br />
this.toField.$element,<br />
matchCaseField.$element<br />
);<br />
this.panel.$element.append( this.inputsFieldset.$element );<br />
this.$body.append( this.panel.$element );<br />
<br />
}<br />
<br />
ve.ui.windowFactory.register( ve.ui.SearchAndReplaceDialog );<br />
<br />
//---------- replace tool ------------------<br />
<br />
function ReplaceTool( toolGroup, config ) {<br />
OO.ui.Tool.call( this, toolGroup, config );<br />
<br />
}<br />
OO.inheritClass( ReplaceTool, OO.ui.Tool );<br />
<br />
ReplaceTool.static.name = 'ReplaceTool';<br />
ReplaceTool.static.title = mw.msg('ve-ReplaceTool-ToolbarButton');<br />
<br />
ReplaceTool.prototype.onSelect = function () {<br />
this.toolbar.getSurface().execute( 'window', 'open', 'search', null );<br />
};<br />
<br />
ReplaceTool.prototype.onUpdateState = function () {<br />
this.setActive( false );<br />
};<br />
<br />
ve.ui.toolFactory.register( ReplaceTool );<br />
<br />
<br />
});</div>Adminhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js&diff=12049MediaWiki:Gadget-ZkontrolovanoUcitelem.js2014-12-10T18:44:46Z<p>Admin: Obsah stránky nahrazen textem „mw.hook( 've.activationComplete' ).add(function(){ });“</p>
<hr />
<div>mw.hook( 've.activationComplete' ).add(function(){<br />
<br />
<br />
<br />
});</div>Admin