https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Anna.Vojtiskova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T09:26:06ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Statistika&diff=18613Statistika2015-04-05T09:34:40Z<p>Anna.Vojtiskova: Založena nová stránka s textem „== Statistika == * Co je to statistika<br /> Statistika je věda, která zkoumá zákonitosti hromadných jevů, zabývá se ''metodami sběru (získává…“</p>
<hr />
<div>== Statistika ==<br />
* Co je to statistika<br /><br />
Statistika je věda, která zkoumá zákonitosti hromadných jevů, zabývá se ''metodami sběru (získávání), zpracování a analyzování dat'' včetně vytváření závěrů a rozhodnutí na základě jejich analýzy. <br /><br />
* Historicky přičítáme úlohu v procesu vznikání moderní statistiky belgickému matematikovi, astronomovi a statistikovi L. A. J. Quételetovi (1796-1874). Používal statistiku jako disciplínu, která má nejenom pozorovat a popisovat hromadné jevy v sociální oblasti, ale hledat mezi nimi příčinné vztahy. Pod jeho vedením se v Belgii v19.století provádělo sčítání lidu s mnoha moderními prvky. <br /><br />
* S postupem času začalo docházet k popisování a analyzování hromadných jevů pomocí čísel i v dalších vědních oblastech, mezi nejdůležitější jména můžeme zařadit např. Francis Galton (1822-1911), který položil základy zkoumání vztahů mezi hromadnými jevy, dále Karl Pearson (1857-1936), který zkonstruoval řadu originálních statistických měr a postupů, Ronald A. Fisher (1890-1962), který se významně zasloužil zejména o rozvoj testování statistických hypotéz a dále William S. Gosset („Student“, 1876-1937), který vyvinul neparametrickou statistiku pro situace, kdy nelze předpokládat normální rozdělení dat.<br />
<br />
=== Dělení statistiky ===<br />
<br />
* Statistiku dělíme na tzv. '''statistiku popisnou (deskriptivní) a matematickou'''. <br />
==== Statistika matematická ====<br />
* Předmětem statistiky matematické jsou metody zpracování hromadných dat sloužící k odhalení obecných zákonitostí, které se v hromadných datech odrážejí.. Metody matematické statistiky jsou založené převážně na teorii pravděpodobnosti. Jestliže tedy teorie pravděpodobnosti na základě znalosti chování určité náhodné veličiny určuje pravděpodobnost určitého výsledku (náhodného pokusu), matematická statistika naopak na základě dat hledá vlastnosti náhodné veličiny.<br />
<br />
* Podle použitých metod práce dělíme matematickou statistiku na:<br />
<br />
* '''''deskriptivní, popisnou statistiku''''' - zabývá se efektivním získáváním ukazatelů, které poskytují obraz zkoumaného jevu<br />
* '''''statistickou indukci''''' (matematickou statistiku v užším smyslu) - řeší problémy zobecňování výsledků získaných popisem statistického souboru.<br /><br />
<br />
==== Aplikovaná statistika ====<br />
Aplikovanou statistiku lze rozdělit na tři části: ''získávání dat, analýzu dat a statistické usuzování''<br />
*'''Získávání dat'''<br /><br />
zahrnuje metody pro sběr dat, jež zodpoví předem danou otázku (hypotézu). Základní přístupy k výběru měřených objektů, k návrhu experimentů a k validizaci instrumentů pro získávání dat jsou významným příspěvkem statistiky.<br />
*'''Analýza dat'''<br /><br />
představuje organizaci dat a popis dat prostřednictvím grafů, numerických souhrnů a dalších matematicky propracovaných prostředků. Někdy se této oblasti říká popisná statistika. Tento název je trochu zkreslující. Moore zdůrazňuje explorační funkci této části statistiky a její dynamickou povahu. Počítačová revoluce vrátila popisnou a explorační analýzu dat do centra statistické praxe.<br />
*'''Statistické usuzování (inference, indukce)'''<br /><br />
jde za sama data a usiluje o získání závěrů o širším univerzu jevů. Neprovádí jenom závěry, ale dodává k nim i zhodnocení, jak jsou tyto závěry spolehlivé. K tomu používá pravděpodobnostní pojmy. Tomuto způsobu práce s daty se říká také inferenční statistika. Metody této části patří k matematicky nejnáročnějším z celé statistiky. Význam statistického testování hypotéz nebo používání intervalů spolehlivosti je však nutné posuzovat v závislosti na oprávněnosti aplikace těchto metod, a ne podle jejich matematické složitosti.<br />
<br />
</ref>FERJENČÍK JÁN. <i>Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši</i>. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 256 s.</ref><br />
<br />
</ref>HENDL JAN. <i>Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat</i>. Vyd. 2., opr. Praha: Portál, 2006, 583 s.</ref></div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neurotick%C3%A9,_stresov%C3%A9;_disociativn%C3%AD_a_somatoformn%C3%AD_poruchy&diff=2909Neurotické, stresové; disociativní a somatoformní poruchy2014-02-24T21:33:54Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Neurotické (úzkostné) poruchy ===<br />
* poruchy, jejichž hlavním projevem je ''úzkost'' (panika, fobie, psychosomatické poruchy, obsese, kompulze)<br />
==== Úzkost ====<br />
* nepříjemný prožitek/pocit, který má bohatý vegetativní doprovod<br />
* může to vést až k vyčerpání, únavě organismu<br />
* má individuální charakter → každý ji prožívá v jiných situacích s jiným projevem<br /><br /><br /><br />
<br />
* '''3 typy úzkostných stavů:'''<br />
:* '''spontánní úzkost''' - vyvíjí se nečekaně (paniky), bez nějakého podnětu<br />
:* '''situační úzkost''' - reagují na nějaké okolnosti, lze ji předvídat (fobie)<br />
:* '''anticipační úzkosti''' - specifická úzkost, která se vyvíjí na podkladě myšlenky/myšlenkových procesů (představí si něco, že se stane a dostane úzkost)<br />
* ''je třeba odlišovat úzkost od strachu''; strach je projevem na rozpoznatelné nebezpečí, týká se pouze období toho nebezpečí, strach je adekvátní k život ohrožující situaci<br /><br /><br />
<br />
* '''úzkosti mají 2 složky:'''<br />
:* '''na úrovni psychické''' = pocit ohrožení, problémy s koncentrací, je nadmíru excitovaný, zvyšuje se (bdělost, pocit sevření apod.)<br />
:* '''vegetativní/somatická složka''' = pocity horka nebo zimy, návaly do hlavy, hučení v uších, knedlík v krku, bušení srdce, klepání rukou, nucení na močení v oblasti podbřišku, nemůže polknout, stažený žaludek, slabé nohy → jsou pro toho člověka mnohem horší, protože jsou to projevy velmi silné<br /><br />
<br />
* ''fyziologický proces'': při úzkosti se aktivuje adrenalin, který způsobuje přesun krve na periferii, zvýšení pulsu, rychlejší dýchání, pocení (kvůli krvi na periferii, která zvýší teplo), změna prokrvení a tlak krve na vertebrální cévy způsobí tlak a hučení v uších a rozostřené vidění → pak člověk zjistí, že se nic neděje → sníží se adrenalin a noradrenalin → děje se opak – krev z periferie jde do vnitřních orgánů a pocit tepla se mění na pocit chladu, zůstává pocení, aktivuje se prokrvením žaludek a střeva, tlak v žaludku, nucení močení, defekaci, sníží se tepová frekvence a dech<br />
* zrychlené povrchové dýchání (hyperventilace) způsobí špatné rozložení plynů v organismu a nastává hypoxie, na to je citlivý mozek, který si to pečlivě hlídá → pocit na omdlení, slabosti, rozmlženého vidění → někteří omdlí (ale okamžitě potom začnou dýchat normálně a probudí se)<br />
* většina lidí, kteří mají úzkostné poruchy, přijdou za doktory, že mají vegetativní problém<br /><br /><br />
<br />
* '''příčiny úzkostí (etiologie)''': různé pojetí podle terapeutických škol <br />
:* ''biologické'' (dochází k rozkladu neurotransmiterů noradrenalinu, serotoninu, dopaminu)<br />
:* ''teorie učení'' (úzkost je naučená, přenesená z chování rodičů na děti)<br />
:* ''analytické'' (potlačení přání a proniknutí těchto přání do podvědomí) apod.<br />
* '''terapie úzkosti''': obecně se opírá hlavně o psychoterapii (KBT), protože léky působí jen krátkodobě; důležitý je aha-zážitek, když se pacientům vysvětlí proč je jim tak špatně, je to často půlka léčby<br />
=== Fobické úzkostné poruchy ===<br />
* stavy úzkostí v určitých situacích<br />
* '''léčba:''' KBT - postupná desenzibilizace (postupné vystavování zátěžové situace)<br />
*je několik typů fobií, důležité jsou dvě – agorafobie a sociální fobie<br />
==== Agorafobie ====<br />
* strach z prostor, které by pro člověka mohly být ohrožující (např.: je tam moc lidí, ublíží mi, nedostane se přes ně pomoc, když omdlím; je to moc velký prostor, nikdo si nevšimne, že je mi špatně; výtah – malý prostor, do kterého se nedostane pomoc apod.)<br />
* častým projevem je strach z cestování v MHD, mnoho lidí (nejvíce) má problém s metrem, pak s autobusem (protože má dlouhé zastávky), pak tramvaje (agorafobici nemají rádi nové tramvaje, protože mají pístové dveře, které jdou špatně manuálně otevřít na rozdíl od těch starých, harmonikových dveří)<br />
* agorafobie se může rozšiřovat/zobecňovat až ve finále je pro ně jediným bezpečným prostorem domov, odmítají odejít z domu (sílí to v čase)<br />
* člověk si uvědomuje nesmyslnost svého chování, přehnanost svých reakcí, ale není schopen to racionálně/vědomě zvládnout<br />
* může to začít po vlastní zkušenosti, ale také po přenesené zkušenosti (on sám omdlel v metru, nebo někoho tam viděl omdlít…) a na to nasedá anticipační úzkost (co bych dělal kdyby, jak bych se zachoval kdyby,…), na základě této úzkosti se začne člověk pozorovat (jak se cítím, jak mi je, …) → člověk se začne nakonec něčemu vyhýbat, pak něčemu dalšímu, a stále se zužuje prostor jejich fungování <br />
* ''typickým projevem je tedy prostředí'' (podobný projev má panika, ale ta není vázána na prostředí, může vzniknout i doma u televize)<br />
* '''průběh:''' odvíjí se od toho, kdy přijde pro odbornou pomoc, v jakém je stavu/stádiu, jak je nastaven na psychoterapii (zda ji přijímá/odmítá)<br />
* prognóza je dobrá - dá se říct, že je to vyléčitelné, že jsou lidé schopni normálně fungovat<br />
==== Sociální fobie ====<br />
* strach, že se dostane do situace, kterou nebude moci sám zvládnout, strach z vlastního chování a jeho následků, strach z toho, že bude středem pozornosti, strach ze ztrapnění, ponížení, znemožnění<br />
* nejčastěji strach ze středu pozornosti (všichni se na mě budou dívat, když budu jíst, když vstoupím do místnosti, když se napiji apod.)<br />
* člověk má pocit, že zčervená, naskáčou mu červené fleky na obličeji, že se mu bude třást hlas, ruce, že se mu bude chtít zvracet, že začne koktat, že nezačne mluvit, že se mu bude chtít na záchod<br />
* těmto situacím se samozřejmě pečlivě vyhýbají, přizpůsobí si tomu život a často ani nikdy k terapeutovi nedojde<br />
* může to být i v rámci setkání s jedním člověkem, mnohdy se to týká jednoho konkrétního člověka (např.: nadřízeného)<br />
* opět to může navazovat na prožitou či viděnou situaci, často se to začne rozvíjet u dětí po zkušenostech ze školy (např.: když ho učitel kárá před třídou, nebo když koktají), nebo u lidí, kteří řídí porady, přednášejí apod.)<br />
* zatímco agorafobie se týká obecných prostor, ''sociální fobie se týká konkrétní situace ve smyslu souvztažnosti s lidmi''<br />
=== Jiné úzkostné poruchy ===<br />
==== Panická porucha ====<br />
* extrémní projev úzkosti, která nemá vyvolávající příčinu (nesouvisí s žádnou okolností, situací, ani objektem)<br />
* objevuje se epizodicky a nelze ji předvídat<br />
* objevuje se náhle, trvá většinou minuty, a tak, jak náhle přijde, tak i náhle odejde<br />
* nikdy nesouvisí s námahou, s život ohrožující situací nebo nějakým nebezpečím<br />
* '''diferenciální diagnostika:''' nesouvisí s žádnou situací (→ vymyká se od sociální fobie), s žádným objektem (→ vymyká se od specifických fobií), s žádnou námahou (→ vymyká se od somatických problémů)<br />
* člověk sedí v klidu u televize, kouká a najednou, z ničeho nic dostane paniku<br />
* může se objevovat sama za sebe (trpí pouze panickými atakami v různých situacích) nebo může navazovat na agorafobii (pak se diagnostikuje agorafobie s panickou atakou) → ''v podstatě jsou 3 různé diagnózy''<br />
:* panikář, který si ty paniky spojí s různými situacemi a vyvine si agorafobii (s panickými atakami, máto vztažené na jakoukoli bezdůvodnou situaci)<br />
:* agorafobik (je vztažen od začátku jen na ten prostor)<br />
:* něco mezi tím, kdy se to oboje spojí dohromady<br />
* zhruba třetina lidí, kteří trpí panikou, ji má spojenou s agorafobií<br />
* prognóza je dobrá<br />
==== Generalizovaná úzkostná poruchy ====<br />
* generalizovaná úzkost → na všechno, na všechny, pořád a od malička (od mala je to dítě více úzkostné, labilnější, plačtivější, má více problém s trémou ve škole)<br />
* tito lidé často říkají, že mají „strach ze strachu“, bojí se, že se budou bát<br />
* je to celoživotní problém, který má různou proměnou – pocení, sevření, tenzi, napětí, obavy, pocení rukou - příznaky mají (v ne tak extrémní, ale v jakési míře) pořád<br />
* je to spíše genetické (porucha neurotransmiterů), ale i procesem učení (při úzkostné výchově) – ten člověk má jakýsi hendikep od malička<br />
* je to chronické (zatímco panika je nárazová)<br />
=== Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) ===<br />
* složena ze dvou částí:<br />
:*'''A) obsedantní myšlenky''' <br />
:* myšlenky, které člověk vnímá jako sobě vlastní (nejde např. o hlasy, vnuknutí), a které se opakovaně, stereotypně vtírají do procesu myšlení, nabourávají jeho myšlení, odvádějí pozornost, nemůže se jich zbavit; tyto myšlenky nejsou vždy tomu člověku příjemné, pokud by se jim chtěl bránit, dostává se do úzkosti, tenze, neklidu, do celkové psychické i fyzické nepohody<br />
:*'''B) kompulzivní činy (rituály)''' <br />
:* stereotypní aktivity, které nejsou účelové (nic tomu člověku nepřinášejí, nemají význam pro řešení úkolu, nejsou užitečné), ale pro toho člověka snižují to napětí, tenzi<br />
* tyto dvě kategorie nemusí být dohromady (může mít jen ty myšlenky, nebo jen rituály na snížení neznámé úzkosti), ale pořád bude diagnostikována OCD<br />
* ať už se pokusí vzdorovat těm myšlenkám, nebo nedělat ty rituály, vždy to přinese nepříjemný pocit<br />
* dělení OCD<br />
:* '''a) myči a čištiči'''<br />
:* obava z toho, že je všude špína, že se nakazím, že vše kolem je zaneřáděné bakteriemi → myje sám sebe i okolí, přísně dodržuje hygienu<br />
:* je to založeno na obavách z nějaké nemoci, nebo z přenosu infekce<br />
:* v nějaké formě to děláme všichni, ale patologie to je, když je to přehnané (např.: si myje zuby 10x denně a čištění trvá vždy 15 min)<br />
:*'''b) kontroloři'''<br />
:* kontrola všeho - zamknutých dveří, zavřených oken či lednice, zamknutí auta (vrátí se třeba od metra, aby zkontroloval, zda zavřel okno, a to i přesto, že přijde pozdě do práce)<br />
:* omezuje to jeho normální fungování, především nějaké časové limity (někam přijít v čas, stihnout letadlo apod.), protože ty rituály zabírají velmi mnoho času<br />
:* '''c) nepřiléhavé aktivity'''<br />
:* jsou to aktivity, které nepřísluší postavení, příslušnosti toho člověka a má problémy s jeho zvládáním<br />
:* člověk, který chce vykřiknout sprosté slovo v kostele, strach matky, že ublíží svému dítěti ostrým předmětem (vše tedy schovává, a obaluje, aby to nebylo ostré, bojí se ukrojit chleba apod.) <br />
* objevuje se už v mladém věku, často od dětství, do 15 let, a pak se objevuje v 2.-3. deceniu<br />
* začátek bývá nenápadný, ale pak se to zhoršuje<br />
* ''příčinou jsou genetické vlivy'' (úzkostní rodiče, afektivní porucha v rodině) ''nebo je to vyvoláno patologii v rodině'' (úzkostná matka, která pořád říká: umyj si ruce, nemáš špinavé ruce, už sis vyčistil zuby apod.)<br />
* '''průběh:''' OCD je chronická, s menšími či většími výkyvy, ten člověk se s tím musí naučit žít<br />
* '''prognóza:''' záleží, v jakém stádiu si člověk přijde pro pomoc, jak je komponována jeho osobnost (jestli je už primárně úzkostný, nebo jinak zdravý)<br />
* '''léčba:''' psychoterapie, u těžkých OCD antidepresiva (aby se stabilizovala hladina afektivity), u opravdu nejtěžších případů (ten člověk nedělá nic jiného, než se zabývá těmi myšlenkami) je indikována elektrošoková léčba<br />
* '''diferenciální diagnostika:'''<br />
:* ''fobie:'' je dána na konkrétní situaci, věci<br />
:* ''panika:'' je bezdůvodná úzkost a je to jen o té úzkosti, není tam problém s rituály, je to zaměřeno na sebe (omdlím…)<br />
:* ''generalizovaná úzkostná porucha:'' tam je úzkost pořád a na vše, úzkost je chronická, u OCD se úzkost točí kolem nějaké činnosti<br />
:* ''puntičkářství, pečlivost:'' nenarušuje to jejich sociální fungování, zkontrolují si, co potřebují, ale jinak dělají vše, jak mají<br />
:* ''dětský vývojový proces:'' představivost a imaginace – kdyby to bylo OCD, více by se to blížilo dospělejšímu projevu, ne fantazii (nepůjdu do sklepa, je tam čert → když je to fantazie, dá se mu to vysvětlit, u OCD by vznikl nějaký rituál doprovázející návštěvu sklepa)<br />
=== Stresové poruchy ===<br />
==== Reakce na stres/závažnou životní situaci a poruchy přizpůsobení ====<br />
* jsou 2 reakce na stres<br />
'''''1. Bezprostřední/akutní'''''<br />
:* vzniká do hodiny, bezprostředně po tom podnětu, začnou se rozvíjet stresové příznaky - do jednoho až dvou dnů vymizí<br />
:* člověka to inhibuje, ale jak to pomalu začne odeznívat, tak začne racionálně chápat, vyhodnotí tu situaci<br />
:* je to individuální záležitost, záleží na frustrační toleranci, na osobnosti toho člověka, na míře zátěže, na kondici člověka v té době, na predispozičních faktorech, adaptačních schopnostech<br />
'''''2.Posttraumatická stresová porucha (PTSP)'''''<br />
:* člověk je vystaven stresové situaci, která může být krátkodobá i dlouhodobá - nemusí ta situace být nějak extrémně nebezpečná ani katastrofická<br />
:* způsobí to silné rozrušení toho člověka (fyzické i psychické) a ten člověk znovu a opakovaně prožívá tu situaci, neodbytně se vracejí ty prožitky, objevují se živé vzpomínky, úzkost, která tu situaci doprovázela se znovu, objevuje v situaci, která tu původní situaci připomíná (člověk se může chovat neadekvátně, protože se začne vyhýbat tomu, co tu situaci připomíná), může mít nepříjemné živé sny (noční můry)<br />
:* znovuprožívání zasahuje do normálního života, protože ten člověk je podrážděný, má problémy s koncentrací, objevuje se zvýšená pohotovost, přehnané úlekové rekce, můžou se objevovat pocity hněvu, vzteku, agresivity<br />
:* nastává po traumatu, ne akutně (do hodiny), ale až v průběhu dní, nebo se může objevit až 6 měsíců po traumatu<br />
:* může se stát, že se těm situacím vyhýbá, ale sám pro sebe si to racionalizuje<br />
:* řeší se to převážně psychoterapií<br />
:* pokud někomu někdo umře, tak 6 týdnů je normální fyziologický zármutek (je plačtivý, nic se mu nechce, je úzkostnější apod.), stabilizace tohoto stavu trvá do tří měsíců, pak už by měl být v normě → nejedná se o PTSP<br />
:* rozchody a rozvody jsou velmi individuální, ale nejedná se o PTSP<br />
:* netýká se to ani vlivu těchto událostí na děti (když se rodiče rozejdou, někdo umře), dítěti 6 let starému se má vysvětlit, že někdo umřel a takto staré dítě zvládne i pohřeb<br />
*'''stresové příznaky jsou:'''<br />
:* ''vegetativní příznaky:'' bušení srdce, zvýšený pulz, pocení, chvění, třes, sucho v ústech<br />
:* ''psychické příznaky:'' závratě, neklid, mdloby, točení hlavy, strach ze ztráty kontroly, pocity zešílení, pocity derealizace, depersonalizace<br />
:* ''nespecifické pocity:'' pocit prázdna v hlavě, strach z úzkosti, neadekvátní či přehnané reakce<br />
==== Disociační porucha ====<br />
* dříve se jí říkalo konverzní porucha<br />
* '''průběh:''' chybí úplná nebo částečná integrace (spojení) mezi traumatem/situací a vzpomínkami na tu minulost/situaci, vědomí vlastní identity (zařazení sebe sama, jak v tom traumatu/v té minulosti vystupuji já), aktuálními pocity (to co teď, bezprostředně cítím) a kontrolou tělesných pocitů/podnětů (ovládání pohybů, ovládání vlastního těla)<br />
* člověk se nějak chová, nějak se projevuje, ale nespojuje dohromady to, že byl vystaven nějakému traumatu a vzpomínkám na to trauma a tím, proč se cítí teď a tady tak, jak se cítí, jak to fyzicky prožívá a jakou on sám v tom všem sehrál roli<br />
* vždy navazuje na nějakou traumatickou událost, je tam jasná spojovací osa mezi traumatem a začátkem příznaků<br />
* velmi často narušeno sociální fungování, především oblast vztahů<br />
* nikdy u nich člověk není somaticky nemocný, to, že je tam nějaký fyzický pocit neznamená, že je ten člověk fyzicky nemocný, to chování je vždy na podkladě psychické poruchy<br />
* velmi často se náhle objeví a náhle skončí, někdy i bez odborné pomoci (jsou jednorázové), někdy však (ty dlouhodobé případy), když jsou dlouhodobě neřešené, mohou chronifikovat<br />
* začátkem je nepříjemná, traumatická situace (často války, katastrofy, mučení)<br />
* '''projevy:'''<br />
:* '''a) disociační (konverzní) amnézie''' <br />
:* má ostrůvkovitou, částečnou nebo úplnou amnézii na nějakou událost, amnézie je natolik rozsáhlá nebo dlouhodobá, že se nemůže jednat o zapomnětlivost nebo demenci; ta amnézie může se stahovat jen na nějaké události, jen na určité kategorie informací, může být lokalizována časově (např.: od té události po určitou dobu v přítomnosti) → jde o jakési vytěsnění toho zážitku, ale na psychogenní rovině se to stále objevuje, stále to toho člověka ovlivňuje)<br />
:* '''b) disociační fuga'''<br />
:* jedná se o klasickou fugu → člověk podnikne nějakou cestu během své běžné aktivity, jde o spojení amnézie s cestováním, místo kam cestuje, je pro něj symbolem bezpečí, pohody<br />
:* ''fuga'' - při cestování udělá něco, co by neměl udělat (např. každý den vstane, jede do práce a u nádraží má přestoupit na nějakou tramvaj, aby do té práce dojel, ale on místo toho jde a koupí si lístek na vlak do Kladna a jede do Kladna; a v Kladně se probere → udělal něco neadekvátního k tomu, co měl, ale chová se při tom normálně, nenápadně; až se tam z toho probere, tak nebude vědět, proč je v Kladně a na celou tu dobu bude mít amnézii)<br />
:* nastává třeba při dlouhodobém psychickém napětí<br />
:* '''c) disociační stupor'''<br />
:* výrazně sníží pohyb, řeč, reakce na světlo, hluk, stojí, nehýbe se, nereaguje, ale zachová dýchání, do jisté míry zachová oční pohyby (to je to, jak člověk neuteče z nebezpečí a zůstane tam stát) <br />
:* '''d) disociační porucha motoriky '''<br />
:* úplná nebo částečná porucha motoriky (i řeči), ta porucha motoriky ale neodpovídá neurologickým projevům (např. má ztrátu motoriky od lokte dolů, od zápěstí dolů → což z hlediska vedení nervů nejde), úplná porucha pohybů, porucha volních pohybů, neschopnost použít řeč, různé obrny apod., ale po neurologické stránce je ten člověk ale úplně zdravý<br />
:* '''e) disociační křeče'''<br />
:* připomínají epilepsii, ale epileptik padne tam, kam padne, disociační křeč přijde, když je ten člověk ve společnosti, když je v centru zájmu, padá tak, že pod sebe dává ruce → neublíží si, při tom pádu, nikdy se při křečích nepomočí, nepokálí, nepokouše, nedojde ke ztrátě vědomí jako u epilepsie<br />
:* '''f) disociační poruchy senzorických funkcí a citlivosti/senzitivity'''<br />
:* jde o různé výpadky smyslových funkcí, výpadky bolestivých podnětů, a opět to neodpovídá somatickému poškození (např.: tvrdí, že vidí jako v rouře, že nevidí okolo, nebo že necítí od lokte dolů → není to možné, neodpovídá to základním neurologickým projevům); může nastat disociační hluchota, kdy ten člověk neslyší jen některé věci, nějaké informace, ale když mu řeknu, pojď se najíst, tak přijde<br />
:* člověk z toho, že si nic nepamatuje, nemá žádný sekundární zisk, jedná se o ochranu vlastní osoby před bolestivým prožitkem<br />
:* cítí se špatně, má strach, úzkosti, projevy nepohody, tenze, ale neví proč (vůbec to nespojuje s tou situací → chybí integrace vědomí, vnímání, prožitků, paměti)<br />
:* '''g) trans a stavy posedlosti'''<br />
:* člověk tvrdí, že do něj vstoupil duch, nějaká síla, energie, že je uhranutý jinou osobou<br />
:* má zúžené nebo selektivní vnímání reality a to je doprovázeno omezením projevu pohybu, řeči, postoje, chování<br />
:* potřeba odlišovat folklórní, náboženské, kulturní obřady<br />
:* '''h) jiné disociační poruchy'''<br />
:* řadí se sem '''mnohočetná porucha osobnosti''' - existence dvou a více osobností při absenci informací o té osobností druhé nebo předchozí<br />
=== Somatizační/somatoformní poruchy ===<br />
* trvají velice dlouho, minimální délka trvání by měla být dva roky – většinou nejdřív podstoupí velké množství zdravotnických vyšetření<br />
* člověk si stěžuje na nejrůznější systémy, které jsou však ucelené (při vyšetření se ale nic nenajde):<br />
:* kardiovaskulární systém (stěžují si na bolesti na hrudi, tlaky na hrudníku, bušení srdce, studené či teplé ruce → je to zaměřeno na obtíže spojené s tím systémem, ti lidé si mohou myslet, že mají infarkt, angínu pektoris…)<br />
:* gastrointestinální systém (stěžují si na tlaky na žaludku, říhání, brkání, pálení, pocit na zvracení, pocit refluxu jídla zpátky do ústní dutiny, nafouknuté břicho, průjem, zácpy atd.)<br />
:* urogenitální systém (stěžují si na problémy s močením, pálení, tlaky v oblasti podbřišku, časté nucení na močení, svědění, výtoky)<br />
:* kožní a bolestivé příznaky (pocity mravenčení, brnění, flekatosti kůže, že mají pupínky, nespecifické pocity těžkosti v končetinách nebo v kloubech, pocity necitlivosti nebo přecitlivění)<br />
* většinou si ztěžuje pouze na jeden ten systém, málokdy se ty systémy kombinují, mohou ale třeba mezi sebou přecházet<br />
* příznaky tam být opravdu mohou, ale ten člověk to prezentuje tak, že „mám fleky na kůži, to mám rakovinu kůže“<br />
* '''princip:''' člověk ze začátku zcela odmítá přijmout, že by se nejednalo o somatický problém, že je fyzicky zdravý<br />
* jde o psychický projev/manifestaci úzkosti, psychické nepohody, toho, co na sobě ten člověk pozoruje (fyzický projev psychické nepohody)<br />
* '''příčiny''' - velmi často dědičnost (tj. že v rodině byla porucha afektivity, úzkosti, poruchy nálady), často také lidé z nižšího socioekonomického zázemí<br />
* hovoří se i o tom, že to souvisí s nějakým hněvem na okolí, který ten člověk ale směřuje na sebe (často ti lidé mají jakoby vysoké sebehodnocení v konfrontaci k tomu socioekonomickému postavení v jakém jsou)<br />
* někdy je porucha v souvislosti s patologickým fungováním rodiny, ve smyslu, že děti byly konfrontovány s onemocněním svých rodičů a jakoby přejímají jejich návyky, projevy<br />
* '''průběh:''' chronický, začíná pomalu (postupně progredující stav), plíživě, jsou tam menší či větší výkyvy v projevech (někdy se ty projevy objevují více a ten člověk více potřebuje pozornosti, někdy skoro vůbec), tyto výkyvy záleží na momentální kondici toho člověka (jestli má funkční vztah, rodinu, chodí do zaměstnání, nebo je vystaven nějaké stresové záležitosti)<br />
* '''prognóza:''' vzhledem k tomu, že je to chronické, je prognóza nejistá, je těžké toho člověka pouze terapeuticky přesvědčit, že je to jen jeho subjektivní psychický problém<br />
==== Somatizační porucha ====<br />
* člověk si stěžuje na symptomy (bolí ho břicho, pálí na hrudi)<br />
* somatizuje (není skutečně nemocný)<br />
==== Hypochondrická porucha ====<br />
* člověk si nestěžuje na symptomy, přichází s jasnou diagnózou (místo pálí mě na hrudi – mám infarkt); přináší jeden až dva jasné diagnostické závěry<br />
* není zde žádný somatický podklad – veškerá vyšetření jsou v normě – člověk tomu nevěří, vyžaduje každý zákroky, vyšetření apod.<br />
* '''příčina:''' úzkostné stavy, problémy v sociálních vazbách, vliv dědičnosti, sklony k daným poruchám<br />
* '''průběh:''' chronický stav, občas lepší a horší období<br />
* někdy stavy autoagrese – občas jsou si schopni ublížit ve výsledku (v domnění, že mají problémy s klouby, setrvají v jisté poloze, přivodí si atrofii)<br />
* nemá z toho sekundární zisk, nepřejí si „být nemocní“<br />
* na rozdíl od kancerofobika (má strach, že dostane rakovinu), hypochondr tvrdí, že například rakovinu už má<br />
* typičtější pro ženy<br />
* '''léčba:''' terapeutické působení<br />
==== Vegetativní somatoformní porucha ====<br />
* vychází z projevů vegetativního systému<br />
* vegetativní projevy, 4 druhy:''kardiovaskulární'' - zčervenání, bušení srdce, ''gastrointestinální'' – tlaky v břiše, pocit nepřiměřeného pohybu střev, nausea, ''urogenitální'' – nutkání na močení, tlaky z podbřišku, ''respirační'' – hypoventilace, neschopnost se nadechnout<br />
* chronický průběh, nemají sekundární zisk<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* vychází z odnoží této poruchy → podle projevů se rozlišují kategorie<br />
* musíme si být jistí, že se opravdu nejedná o zdravotní onemocnění<br />
* ''konverzní disociativní porucha'': je tady jasná návaznost na stres, nebo nějaká patologie ve smyslu stresové události, tyto poruchy nejdou do vnitřních orgánů (pouze např.: poruchy motoriky, křeče)<br />
* ''abstinenční příznaky:'' s abstinenčními příznaky jsou ruku v ruce tělesné příznaky, musíme mít jistotu délky trvání (u abstinence se to objeví v určité době po ukončení konzumace, somatizace má delší vývoj)<br />
* ''různé bludy:'' může mít bludné přesvědčení o tom, že má „něco v břiše“, že se s ním něco děje, ale to s tou bludnou poruchou bude abnormální, anomální, nekritické (např.: bude tvrdit, že ho bolí žaludek, protože tam má hada)<br />
* ''hypochondrická porucha a fobie z nemoci (nozofobie, kancerofobie)'': tady bude strach z nemoci, bude se jí bát, kdežto u somatizační poruchy řekne, já ji mám<br />
* ''panické záchvaty:'' jsou to opravdu záchvaty, normálně funguje, vše je v pořádku a pak najednou přijde záchvat, záchvaty jsou ucelené, může se začít i něčemu vyhýbat, protože tam dostal záchvat; vegetativní porucha je pořád, tam záchvat není<br />
* ''agorafobie:'' jedná se o prostorové uspořádání<br />
* ''generalizovaná úzkostná porucha'': je především o úzkosti, je to na té psychické úrovni, zatímco somatizace se vztahuje na vegetativní úroveň<br />
=== Jiné neurotické poruchy ===<br />
==== Neurastenie ====<br />
* trvalé stížnosti na únavu, vyčerpání, neschopnost výkonu, tělesná slabost (s minimální námahou), pocity závratí, bolesti hlavy, svalů, křeče, poruchy spánku, větší psychická podrážděnost<br />
* vše je bez příčiny (bez somatické poruchy), nejsou vysvětlitelné skutečným výkonem (fyzickým, ani psychickým)<br />
* symptomy nepřejdou ani s odpočinkem či dovolenou<br />
* má chronický charakter, diagnostikuje se po době <br />
* často se neurastenie diagnostikuje u tzv. chronického únavového syndromu (nemá vlastní psychiatrickou diagnózu)</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neurotick%C3%A9,_stresov%C3%A9;_disociativn%C3%AD_a_somatoformn%C3%AD_poruchy&diff=2908Neurotické, stresové; disociativní a somatoformní poruchy2014-02-24T21:29:13Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Neurotické (úzkostné) poruchy ===<br />
* poruchy, jejichž hlavním projevem je ''úzkost'' (panika, fobie, psychosomatické poruchy, obsese, kompulze)<br />
==== Úzkost ====<br />
* nepříjemný prožitek/pocit, který má bohatý vegetativní doprovod<br />
* může to vést až k vyčerpání, únavě organismu<br />
* má individuální charakter → každý ji prožívá v jiných situacích s jiným projevem<br /><br /><br /><br />
<br />
* '''3 typy úzkostných stavů:'''<br />
:* '''spontánní úzkost''' - vyvíjí se nečekaně (paniky), bez nějakého podnětu<br />
:* '''situační úzkost''' - reagují na nějaké okolnosti, lze ji předvídat (fobie)<br />
:* '''anticipační úzkosti''' - specifická úzkost, která se vyvíjí na podkladě myšlenky/myšlenkových procesů (představí si něco, že se stane a dostane úzkost)<br />
* ''je třeba odlišovat úzkost od strachu''; strach je projevem na rozpoznatelné nebezpečí, týká se pouze období toho nebezpečí, strach je adekvátní k život ohrožující situaci<br /><br /><br />
<br />
* '''úzkosti mají 2 složky:'''<br />
:* '''na úrovni psychické''' = pocit ohrožení, problémy s koncentrací, je nadmíru excitovaný, zvyšuje se (bdělost, pocit sevření apod.)<br />
:* '''vegetativní/somatická složka''' = pocity horka nebo zimy, návaly do hlavy, hučení v uších, knedlík v krku, bušení srdce, klepání rukou, nucení na močení v oblasti podbřišku, nemůže polknout, stažený žaludek, slabé nohy → jsou pro toho člověka mnohem horší, protože jsou to projevy velmi silné<br /><br />
<br />
* ''fyziologický proces'': při úzkosti se aktivuje adrenalin, který způsobuje přesun krve na periferii, zvýšení pulsu, rychlejší dýchání, pocení (kvůli krvi na periferii, která zvýší teplo), změna prokrvení a tlak krve na vertebrální cévy způsobí tlak a hučení v uších a rozostřené vidění → pak člověk zjistí, že se nic neděje → sníží se adrenalin a noradrenalin → děje se opak – krev z periferie jde do vnitřních orgánů a pocit tepla se mění na pocit chladu, zůstává pocení, aktivuje se prokrvením žaludek a střeva, tlak v žaludku, nucení močení, defekaci, sníží se tepová frekvence a dech<br />
* zrychlené povrchové dýchání (hyperventilace) způsobí špatné rozložení plynů v organismu a nastává hypoxie, na to je citlivý mozek, který si to pečlivě hlídá → pocit na omdlení, slabosti, rozmlženého vidění → někteří omdlí (ale okamžitě potom začnou dýchat normálně a probudí se)<br />
* většina lidí, kteří mají úzkostné poruchy, přijdou za doktory, že mají vegetativní problém<br /><br /><br />
<br />
* '''příčiny úzkostí (etiologie)''': různé pojetí podle terapeutických škol <br />
:* ''biologické'' (dochází k rozkladu neurotransmiterů noradrenalinu, serotoninu, dopaminu)<br />
:* ''teorie učení'' (úzkost je naučená, přenesená z chování rodičů na děti)<br />
:* ''analytické'' (potlačení přání a proniknutí těchto přání do podvědomí) apod.<br />
* '''terapie úzkosti''': obecně se opírá hlavně o psychoterapii (KBT), protože léky působí jen krátkodobě; důležitý je aha-zážitek, když se pacientům vysvětlí proč je jim tak špatně, je to často půlka léčby<br />
=== Fobické úzkostné poruchy ===<br />
* stavy úzkostí v určitých situacích<br />
* '''léčba:''' KBT - postupná desenzibilizace (postupné vystavování zátěžové situace)<br />
*je několik typů fobií, důležité jsou dvě – agorafobie a sociální fobie<br />
==== Agorafobie ====<br />
* strach z prostor, které by pro člověka mohly být ohrožující (např.: je tam moc lidí, ublíží mi, nedostane se přes ně pomoc, když omdlím; je to moc velký prostor, nikdo si nevšimne, že je mi špatně; výtah – malý prostor, do kterého se nedostane pomoc apod.)<br />
* častým projevem je strach z cestování v MHD, mnoho lidí (nejvíce) má problém s metrem, pak s autobusem (protože má dlouhé zastávky), pak tramvaje (agorafobici nemají rádi nové tramvaje, protože mají pístové dveře, které jdou špatně manuálně otevřít na rozdíl od těch starých, harmonikových dveří)<br />
* agorafobie se může rozšiřovat/zobecňovat až ve finále je pro ně jediným bezpečným prostorem domov, odmítají odejít z domu (sílí to v čase)<br />
* člověk si uvědomuje nesmyslnost svého chování, přehnanost svých reakcí, ale není schopen to racionálně/vědomě zvládnout<br />
* může to začít po vlastní zkušenosti, ale také po přenesené zkušenosti (on sám omdlel v metru, nebo někoho tam viděl omdlít…) a na to nasedá anticipační úzkost (co bych dělal kdyby, jak bych se zachoval kdyby,…), na základě této úzkosti se začne člověk pozorovat (jak se cítím, jak mi je, …) → člověk se začne nakonec něčemu vyhýbat, pak něčemu dalšímu, a stále se zužuje prostor jejich fungování <br />
* ''typickým projevem je tedy prostředí'' (podobný projev má panika, ale ta není vázána na prostředí, může vzniknout i doma u televize)<br />
* '''průběh:''' odvíjí se od toho, kdy přijde pro odbornou pomoc, v jakém je stavu/stádiu, jak je nastaven na psychoterapii (zda ji přijímá/odmítá)<br />
* prognóza je dobrá - dá se říct, že je to vyléčitelné, že jsou lidé schopni normálně fungovat<br />
==== Sociální fobie ====<br />
* strach, že se dostane do situace, kterou nebude moci sám zvládnout, strach z vlastního chování a jeho následků, strach z toho, že bude středem pozornosti, strach ze ztrapnění, ponížení, znemožnění<br />
* nejčastěji strach ze středu pozornosti (všichni se na mě budou dívat, když budu jíst, když vstoupím do místnosti, když se napiji apod.)<br />
* člověk má pocit, že zčervená, naskáčou mu červené fleky na obličeji, že se mu bude třást hlas, ruce, že se mu bude chtít zvracet, že začne koktat, že nezačne mluvit, že se mu bude chtít na záchod<br />
* těmto situacím se samozřejmě pečlivě vyhýbají, přizpůsobí si tomu život a často ani nikdy k terapeutovi nedojde<br />
* může to být i v rámci setkání s jedním člověkem, mnohdy se to týká jednoho konkrétního člověka (např.: nadřízeného)<br />
* opět to může navazovat na prožitou či viděnou situaci, často se to začne rozvíjet u dětí po zkušenostech ze školy (např.: když ho učitel kárá před třídou, nebo když koktají), nebo u lidí, kteří řídí porady, přednášejí apod.)<br />
* zatímco agorafobie se týká obecných prostor, ''sociální fobie se týká konkrétní situace ve smyslu souvztažnosti s lidmi''<br />
=== Jiné úzkostné poruchy ===<br />
==== Panická porucha ====<br />
* extrémní projev úzkosti, která nemá vyvolávající příčinu (nesouvisí s žádnou okolností, situací, ani objektem)<br />
* objevuje se epizodicky a nelze ji předvídat<br />
* objevuje se náhle, trvá většinou minuty, a tak, jak náhle přijde, tak i náhle odejde<br />
* nikdy nesouvisí s námahou, s život ohrožující situací nebo nějakým nebezpečím<br />
* '''diferenciální diagnostika:''' nesouvisí s žádnou situací (→ vymyká se od sociální fobie), s žádným objektem (→ vymyká se od specifických fobií), s žádnou námahou (→ vymyká se od somatických problémů)<br />
* člověk sedí v klidu u televize, kouká a najednou, z ničeho nic dostane paniku<br />
* může se objevovat sama za sebe (trpí pouze panickými atakami v různých situacích) nebo může navazovat na agorafobii (pak se diagnostikuje agorafobie s panickou atakou) → ''v podstatě jsou 3 různé diagnózy''<br />
:* panikář, který si ty paniky spojí s různými situacemi a vyvine si agorafobii (s panickými atakami, máto vztažené na jakoukoli bezdůvodnou situaci)<br />
:* agorafobik (je vztažen od začátku jen na ten prostor)<br />
:* něco mezi tím, kdy se to oboje spojí dohromady<br />
* zhruba třetina lidí, kteří trpí panikou, ji má spojenou s agorafobií<br />
* prognóza je dobrá<br />
==== Generalizovaná úzkostná poruchy ====<br />
* generalizovaná úzkost → na všechno, na všechny, pořád a od malička (od mala je to dítě více úzkostné, labilnější, plačtivější, má více problém s trémou ve škole)<br />
* tito lidé často říkají, že mají „strach ze strachu“, bojí se, že se budou bát<br />
* je to celoživotní problém, který má různou proměnou – pocení, sevření, tenzi, napětí, obavy, pocení rukou - příznaky mají (v ne tak extrémní, ale v jakési míře) pořád<br />
* je to spíše genetické (porucha neurotransmiterů), ale i procesem učení (při úzkostné výchově) – ten člověk má jakýsi hendikep od malička<br />
* je to chronické (zatímco panika je nárazová)<br />
=== Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) ===<br />
* složena ze dvou částí:<br />
:*'''A) obsedantní myšlenky''' <br />
:* myšlenky, které člověk vnímá jako sobě vlastní (nejde např. o hlasy, vnuknutí), a které se opakovaně, stereotypně vtírají do procesu myšlení, nabourávají jeho myšlení, odvádějí pozornost, nemůže se jich zbavit; tyto myšlenky nejsou vždy tomu člověku příjemné, pokud by se jim chtěl bránit, dostává se do úzkosti, tenze, neklidu, do celkové psychické i fyzické nepohody<br />
:*'''B) kompulzivní činy (rituály)''' <br />
:* stereotypní aktivity, které nejsou účelové (nic tomu člověku nepřinášejí, nemají význam pro řešení úkolu, nejsou užitečné), ale pro toho člověka snižují to napětí, tenzi<br />
* tyto dvě kategorie nemusí být dohromady (může mít jen ty myšlenky, nebo jen rituály na snížení neznámé úzkosti), ale pořád bude diagnostikována OCD<br />
* ať už se pokusí vzdorovat těm myšlenkám, nebo nedělat ty rituály, vždy to přinese nepříjemný pocit<br />
* dělení OCD<br />
:* '''a) myči a čištiči'''<br />
:* obava z toho, že je všude špína, že se nakazím, že vše kolem je zaneřáděné bakteriemi → myje sám sebe i okolí, přísně dodržuje hygienu<br />
:* je to založeno na obavách z nějaké nemoci, nebo z přenosu infekce<br />
:* v nějaké formě to děláme všichni, ale patologie to je, když je to přehnané (např.: si myje zuby 10x denně a čištění trvá vždy 15 min)<br />
:*'''b) kontroloři'''<br />
:* kontrola všeho - zamknutých dveří, zavřených oken či lednice, zamknutí auta (vrátí se třeba od metra, aby zkontroloval, zda zavřel okno, a to i přesto, že přijde pozdě do práce)<br />
:* omezuje to jeho normální fungování, především nějaké časové limity (někam přijít v čas, stihnout letadlo apod.), protože ty rituály zabírají velmi mnoho času<br />
:* '''c) nepřiléhavé aktivity'''<br />
:* jsou to aktivity, které nepřísluší postavení, příslušnosti toho člověka a má problémy s jeho zvládáním<br />
:* člověk, který chce vykřiknout sprosté slovo v kostele, strach matky, že ublíží svému dítěti ostrým předmětem (vše tedy schovává, a obaluje, aby to nebylo ostré, bojí se ukrojit chleba apod.) <br />
* objevuje se už v mladém věku, často od dětství, do 15 let, a pak se objevuje v 2.-3. deceniu<br />
* začátek bývá nenápadný, ale pak se to zhoršuje<br />
* ''příčinou jsou genetické vlivy'' (úzkostní rodiče, afektivní porucha v rodině) ''nebo je to vyvoláno patologii v rodině'' (úzkostná matka, která pořád říká: umyj si ruce, nemáš špinavé ruce, už sis vyčistil zuby apod.)<br />
* '''průběh:''' OCD je chronická, s menšími či většími výkyvy, ten člověk se s tím musí naučit žít<br />
* '''prognóza:''' záleží, v jakém stádiu si člověk přijde pro pomoc, jak je komponována jeho osobnost (jestli je už primárně úzkostný, nebo jinak zdravý)<br />
* '''léčba:''' psychoterapie, u těžkých OCD antidepresiva (aby se stabilizovala hladina afektivity), u opravdu nejtěžších případů (ten člověk nedělá nic jiného, než se zabývá těmi myšlenkami) je indikována elektrošoková léčba<br />
* '''diferenciální diagnostika:'''<br />
:* ''fobie:'' je dána na konkrétní situaci, věci<br />
:* ''panika:'' je bezdůvodná úzkost a je to jen o té úzkosti, není tam problém s rituály, je to zaměřeno na sebe (omdlím…)<br />
:* ''generalizovaná úzkostná porucha:'' tam je úzkost pořád a na vše, úzkost je chronická, u OCD se úzkost točí kolem nějaké činnosti<br />
:* ''puntičkářství, pečlivost:'' nenarušuje to jejich sociální fungování, zkontrolují si, co potřebují, ale jinak dělají vše, jak mají<br />
:* ''dětský vývojový proces:'' představivost a imaginace – kdyby to bylo OCD, více by se to blížilo dospělejšímu projevu, ne fantazii (nepůjdu do sklepa, je tam čert → když je to fantazie, dá se mu to vysvětlit, u OCD by vznikl nějaký rituál doprovázející návštěvu sklepa)<br />
=== Stresové poruchy ===<br />
==== Reakce na stres/závažnou životní situaci a poruchy přizpůsobení ====<br />
* jsou 2 reakce na stres<br />
'''''1. Bezprostřední/akutní'''''<br />
:* vzniká do hodiny, bezprostředně po tom podnětu, začnou se rozvíjet stresové příznaky - do jednoho až dvou dnů vymizí<br />
:* člověka to inhibuje, ale jak to pomalu začne odeznívat, tak začne racionálně chápat, vyhodnotí tu situaci<br />
:* je to individuální záležitost, záleží na frustrační toleranci, na osobnosti toho člověka, na míře zátěže, na kondici člověka v té době, na predispozičních faktorech, adaptačních schopnostech<br />
'''''2.Posttraumatická stresová porucha (PTSP)'''''<br />
:* člověk je vystaven stresové situaci, která může být krátkodobá i dlouhodobá - nemusí ta situace být nějak extrémně nebezpečná ani katastrofická<br />
:* způsobí to silné rozrušení toho člověka (fyzické i psychické) a ten člověk znovu a opakovaně prožívá tu situaci, neodbytně se vracejí ty prožitky, objevují se živé vzpomínky, úzkost, která tu situaci doprovázela se znovu, objevuje v situaci, která tu původní situaci připomíná (člověk se může chovat neadekvátně, protože se začne vyhýbat tomu, co tu situaci připomíná), může mít nepříjemné živé sny (noční můry)<br />
:* znovuprožívání zasahuje do normálního života, protože ten člověk je podrážděný, má problémy s koncentrací, objevuje se zvýšená pohotovost, přehnané úlekové rekce, můžou se objevovat pocity hněvu, vzteku, agresivity<br />
:* nastává po traumatu, ne akutně (do hodiny), ale až v průběhu dní, nebo se může objevit až 6 měsíců po traumatu<br />
:* může se stát, že se těm situacím vyhýbá, ale sám pro sebe si to racionalizuje<br />
:* řeší se to převážně psychoterapií<br />
:* pokud někomu někdo umře, tak 6 týdnů je normální fyziologický zármutek (je plačtivý, nic se mu nechce, je úzkostnější apod.), stabilizace tohoto stavu trvá do tří měsíců, pak už by měl být v normě → nejedná se o PTSP<br />
:* rozchody a rozvody jsou velmi individuální, ale nejedná se o PTSP<br />
:* netýká se to ani vlivu těchto událostí na děti (když se rodiče rozejdou, někdo umře), dítěti 6 let starému se má vysvětlit, že někdo umřel a takto staré dítě zvládne i pohřeb<br />
*'''stresové příznaky jsou:'''<br />
:* ''vegetativní příznaky:'' bušení srdce, zvýšený pulz, pocení, chvění, třes, sucho v ústech<br />
:* ''psychické příznaky:'' závratě, neklid, mdloby, točení hlavy, strach ze ztráty kontroly, pocity zešílení, pocity derealizace, depersonalizace<br />
:* ''nespecifické pocity:'' pocit prázdna v hlavě, strach z úzkosti, neadekvátní či přehnané reakce<br />
==== Disociační porucha ====<br />
* dříve se jí říkalo konverzní porucha<br />
* '''průběh:''' chybí úplná nebo částečná integrace (spojení) mezi traumatem/situací a vzpomínkami na tu minulost/situaci, vědomí vlastní identity (zařazení sebe sama, jak v tom traumatu/v té minulosti vystupuji já), aktuálními pocity (to co teď, bezprostředně cítím) a kontrolou tělesných pocitů/podnětů (ovládání pohybů, ovládání vlastního těla)<br />
* člověk se nějak chová, nějak se projevuje, ale nespojuje dohromady to, že byl vystaven nějakému traumatu a vzpomínkám na to trauma a tím, proč se cítí teď a tady tak, jak se cítí, jak to fyzicky prožívá a jakou on sám v tom všem sehrál roli<br />
* vždy navazuje na nějakou traumatickou událost, je tam jasná spojovací osa mezi traumatem a začátkem příznaků<br />
* velmi často narušeno sociální fungování, především oblast vztahů<br />
* nikdy u nich člověk není somaticky nemocný, to, že je tam nějaký fyzický pocit neznamená, že je ten člověk fyzicky nemocný, to chování je vždy na podkladě psychické poruchy<br />
* velmi často se náhle objeví a náhle skončí, někdy i bez odborné pomoci (jsou jednorázové), někdy však (ty dlouhodobé případy), když jsou dlouhodobě neřešené, mohou chronifikovat<br />
* začátkem je nepříjemná, traumatická situace (často války, katastrofy, mučení)<br />
* '''projevy:'''<br />
:* '''a) disociační (konverzní) amnézie''' <br />
:* má ostrůvkovitou, částečnou nebo úplnou amnézii na nějakou událost, amnézie je natolik rozsáhlá nebo dlouhodobá, že se nemůže jednat o zapomnětlivost nebo demenci; ta amnézie může se stahovat jen na nějaké události, jen na určité kategorie informací, může být lokalizována časově (např.: od té události po určitou dobu v přítomnosti) → jde o jakési vytěsnění toho zážitku, ale na psychogenní rovině se to stále objevuje, stále to toho člověka ovlivňuje)<br />
:* '''b) disociační fuga'''<br />
:* jedná se o klasickou fugu → člověk podnikne nějakou cestu během své běžné aktivity, jde o spojení amnézie s cestováním, místo kam cestuje, je pro něj symbolem bezpečí, pohody<br />
:* ''fuga'' - při cestování udělá něco, co by neměl udělat (např. každý den vstane, jede do práce a u nádraží má přestoupit na nějakou tramvaj, aby do té práce dojel, ale on místo toho jde a koupí si lístek na vlak do Kladna a jede do Kladna; a v Kladně se probere → udělal něco neadekvátního k tomu, co měl, ale chová se při tom normálně, nenápadně; až se tam z toho probere, tak nebude vědět, proč je v Kladně a na celou tu dobu bude mít amnézii)<br />
:* nastává třeba při dlouhodobém psychickém napětí<br />
:* '''c) disociační stupor'''<br />
:* výrazně sníží pohyb, řeč, reakce na světlo, hluk, stojí, nehýbe se, nereaguje, ale zachová dýchání, do jisté míry zachová oční pohyby (to je to, jak člověk neuteče z nebezpečí a zůstane tam stát) <br />
:* '''d) disociační porucha motoriky '''<br />
:* úplná nebo částečná porucha motoriky (i řeči), ta porucha motoriky ale neodpovídá neurologickým projevům (např. má ztrátu motoriky od lokte dolů, od zápěstí dolů → což z hlediska vedení nervů nejde), úplná porucha pohybů, porucha volních pohybů, neschopnost použít řeč, různé obrny apod., ale po neurologické stránce je ten člověk ale úplně zdravý<br />
:* '''e) disociační křeče'''<br />
:* připomínají epilepsii, ale epileptik padne tam, kam padne, disociační křeč přijde, když je ten člověk ve společnosti, když je v centru zájmu, padá tak, že pod sebe dává ruce → neublíží si, při tom pádu, nikdy se při křečích nepomočí, nepokálí, nepokouše, nedojde ke ztrátě vědomí jako u epilepsie<br />
:* '''f) disociační poruchy senzorických funkcí a citlivosti/senzitivity'''<br />
:* jde o různé výpadky smyslových funkcí, výpadky bolestivých podnětů, a opět to neodpovídá somatickému poškození (např.: tvrdí, že vidí jako v rouře, že nevidí okolo, nebo že necítí od lokte dolů → není to možné, neodpovídá to základním neurologickým projevům); může nastat disociační hluchota, kdy ten člověk neslyší jen některé věci, nějaké informace, ale když mu řeknu, pojď se najíst, tak přijde<br />
:* člověk z toho, že si nic nepamatuje, nemá žádný sekundární zisk, jedná se o ochranu vlastní osoby před bolestivým prožitkem<br />
:* cítí se špatně, má strach, úzkosti, projevy nepohody, tenze, ale neví proč (vůbec to nespojuje s tou situací → chybí integrace vědomí, vnímání, prožitků, paměti)<br />
:* '''g) trans a stavy posedlosti'''<br />
:* člověk tvrdí, že do něj vstoupil duch, nějaká síla, energie, že je uhranutý jinou osobou<br />
:* má zúžené nebo selektivní vnímání reality a to je doprovázeno omezením projevu pohybu, řeči, postoje, chování<br />
:* potřeba odlišovat folklórní, náboženské, kulturní obřady<br />
:* '''h) jiné disociační poruchy'''<br />
:* řadí se sem '''mnohočetná porucha osobnosti''' - existence dvou a více osobností při absenci informací o té osobností druhé nebo předchozí<br />
=== Somatizační/somatoformní poruchy ===<br />
* trvají velice dlouho, minimální délka trvání by měla být dva roky – většinou nejdřív podstoupí velké množství zdravotnických vyšetření<br />
* člověk si stěžuje na nejrůznější systémy, které jsou však ucelené (při vyšetření se ale nic nenajde):<br />
:* kardiovaskulární systém (stěžují si na bolesti na hrudi, tlaky na hrudníku, bušení srdce, studené či teplé ruce → je to zaměřeno na obtíže spojené s tím systémem, ti lidé si mohou myslet, že mají infarkt, angínu pektoris…)<br />
:* gastrointestinální systém (stěžují si na tlaky na žaludku, říhání, brkání, pálení, pocit na zvracení, pocit refluxu jídla zpátky do ústní dutiny, nafouknuté břicho, průjem, zácpy atd.)<br />
:* urogenitální systém (stěžují si na problémy s močením, pálení, tlaky v oblasti podbřišku, časté nucení na močení, svědění, výtoky)<br />
:* kožní a bolestivé příznaky (pocity mravenčení, brnění, flekatosti kůže, že mají pupínky, nespecifické pocity těžkosti v končetinách nebo v kloubech, pocity necitlivosti nebo přecitlivění)<br />
* většinou si ztěžuje pouze na jeden ten systém, málokdy se ty systémy kombinují, mohou ale třeba mezi sebou přecházet<br />
* příznaky tam být opravdu mohou, ale ten člověk to prezentuje tak, že „mám fleky na kůži, to mám rakovinu kůže“<br />
* '''princip:''' člověk ze začátku zcela odmítá přijmout, že by se nejednalo o somatický problém, že je fyzicky zdravý<br />
* jde o psychický projev/manifestaci úzkosti, psychické nepohody, toho, co na sobě ten člověk pozoruje (fyzický projev psychické nepohody)<br />
* '''příčiny''' - velmi často dědičnost (tj. že v rodině byla porucha afektivity, úzkosti, poruchy nálady), často také lidé z nižšího socioekonomického zázemí<br />
* hovoří se i o tom, že to souvisí s nějakým hněvem na okolí, který ten člověk ale směřuje na sebe (často ti lidé mají jakoby vysoké sebehodnocení v konfrontaci k tomu socioekonomickému postavení v jakém jsou)<br />
* někdy je porucha v souvislosti s patologickým fungováním rodiny, ve smyslu, že děti byly konfrontovány s onemocněním svých rodičů a jakoby přejímají jejich návyky, projevy<br />
* '''průběh:''' chronický, začíná pomalu (postupně progredující stav), plíživě, jsou tam menší či větší výkyvy v projevech (někdy se ty projevy objevují více a ten člověk více potřebuje pozornosti, někdy skoro vůbec), tyto výkyvy záleží na momentální kondici toho člověka (jestli má funkční vztah, rodinu, chodí do zaměstnání, nebo je vystaven nějaké stresové záležitosti)<br />
* '''prognóza:''' vzhledem k tomu, že je to chronické, je prognóza nejistá, je těžké toho člověka pouze terapeuticky přesvědčit, že je to jen jeho subjektivní psychický problém<br />
==== Somatizační porucha ====<br />
* člověk si stěžuje na symptomy (bolí ho břicho, pálí na hrudi)<br />
* somatizuje (není skutečně nemocný)<br />
==== Hypochondrická porucha ====<br />
* člověk si nestěžuje na symptomy, přichází s jasnou diagnózou (místo pálí mě na hrudi – mám infarkt); přináší jeden až dva jasné diagnostické závěry<br />
* není zde žádný somatický podklad – veškerá vyšetření jsou v normě – člověk tomu nevěří, vyžaduje každý zákroky, vyšetření apod.<br />
* '''příčina:''' úzkostné stavy, problémy v sociálních vazbách, vliv dědičnosti, sklony k daným poruchám<br />
* '''průběh:''' chronický stav, občas lepší a horší období<br />
* někdy stavy autoagrese – občas jsou si schopni ublížit ve výsledku (v domnění, že mají problémy s klouby, setrvají v jisté poloze, přivodí si atrofii)<br />
* nemá z toho sekundární zisk, nepřejí si „být nemocní“<br />
* na rozdíl od kancerofobika (má strach, že dostane rakovinu), hypochondr tvrdí, že například rakovinu už má<br />
* typičtější pro ženy<br />
* '''léčba:''' terapeutické působení<br />
==== Vegetativní somatoformní porucha ====<br />
* vychází z projevů vegetativního systému<br />
* vegetativní projevy, 4 druhy:''kardiovaskulární'' - zčervenání, bušení srdce, ''gastrointestinální'' – tlaky v břiše, pocit nepřiměřeného pohybu střev, nausea, ''urogenitální'' – nutkání na močení, tlaky z podbřišku, ''respirační'' – hypoventilace, neschopnost se nadechnout<br />
* chronický průběh, nemají sekundární zisk</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neurotick%C3%A9,_stresov%C3%A9;_disociativn%C3%AD_a_somatoformn%C3%AD_poruchy&diff=2907Neurotické, stresové; disociativní a somatoformní poruchy2014-02-24T20:36:35Z<p>Anna.Vojtiskova: Založena nová stránka: === Neurotické (úzkostné) poruchy === * poruchy, jejichž hlavním projevem je ''úzkost'' (panika, fobie, psychosomatické poruchy, obsese, kompulze) ==== Úzkost ==…</p>
<hr />
<div>=== Neurotické (úzkostné) poruchy ===<br />
* poruchy, jejichž hlavním projevem je ''úzkost'' (panika, fobie, psychosomatické poruchy, obsese, kompulze)<br />
==== Úzkost ====<br />
* nepříjemný prožitek/pocit, který má bohatý vegetativní doprovod<br />
* může to vést až k vyčerpání, únavě organismu<br />
* má individuální charakter → každý ji prožívá v jiných situacích s jiným projevem<br /><br /><br /><br />
<br />
* '''3 typy úzkostných stavů:'''<br />
:* '''spontánní úzkost''' - vyvíjí se nečekaně (paniky), bez nějakého podnětu<br />
:* '''situační úzkost''' - reagují na nějaké okolnosti, lze ji předvídat (fobie)<br />
:* '''anticipační úzkosti''' - specifická úzkost, která se vyvíjí na podkladě myšlenky/myšlenkových procesů (představí si něco, že se stane a dostane úzkost)<br />
* ''je třeba odlišovat úzkost od strachu''; strach je projevem na rozpoznatelné nebezpečí, týká se pouze období toho nebezpečí, strach je adekvátní k život ohrožující situaci<br /><br /><br />
<br />
* '''úzkosti mají 2 složky:'''<br />
:* '''na úrovni psychické''' = pocit ohrožení, problémy s koncentrací, je nadmíru excitovaný, zvyšuje se (bdělost, pocit sevření apod.)<br />
:* '''vegetativní/somatická složka''' = pocity horka nebo zimy, návaly do hlavy, hučení v uších, knedlík v krku, bušení srdce, klepání rukou, nucení na močení v oblasti podbřišku, nemůže polknout, stažený žaludek, slabé nohy → jsou pro toho člověka mnohem horší, protože jsou to projevy velmi silné<br /><br />
<br />
* ''fyziologický proces'': při úzkosti se aktivuje adrenalin, který způsobuje přesun krve na periferii, zvýšení pulsu, rychlejší dýchání, pocení (kvůli krvi na periferii, která zvýší teplo), změna prokrvení a tlak krve na vertebrální cévy způsobí tlak a hučení v uších a rozostřené vidění → pak člověk zjistí, že se nic neděje → sníží se adrenalin a noradrenalin → děje se opak – krev z periferie jde do vnitřních orgánů a pocit tepla se mění na pocit chladu, zůstává pocení, aktivuje se prokrvením žaludek a střeva, tlak v žaludku, nucení močení, defekaci, sníží se tepová frekvence a dech<br />
* zrychlené povrchové dýchání (hyperventilace) způsobí špatné rozložení plynů v organismu a nastává hypoxie, na to je citlivý mozek, který si to pečlivě hlídá → pocit na omdlení, slabosti, rozmlženého vidění → někteří omdlí (ale okamžitě potom začnou dýchat normálně a probudí se)<br />
* většina lidí, kteří mají úzkostné poruchy, přijdou za doktory, že mají vegetativní problém<br /><br /><br />
<br />
* '''příčiny úzkostí (etiologie)''': různé pojetí podle terapeutických škol <br />
:* ''biologické'' (dochází k rozkladu neurotransmiterů noradrenalinu, serotoninu, dopaminu)<br />
:* ''teorie učení'' (úzkost je naučená, přenesená z chování rodičů na děti)<br />
:* ''analytické'' (potlačení přání a proniknutí těchto přání do podvědomí) apod.<br />
* '''terapie úzkosti''': obecně se opírá hlavně o psychoterapii (KBT), protože léky působí jen krátkodobě; důležitý je aha-zážitek, když se pacientům vysvětlí proč je jim tak špatně, je to často půlka léčby</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Speci%C3%A1ln%C3%AD_psychopatologie&diff=2906Portál:Speciální psychopatologie2014-02-24T20:29:00Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div><!-- Portál: Speciální psychopatologie<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál}}<br />
* [[Organické duševní poruchy]]<br />
* [[Závislosti]]<br />
* [[Psychózy]]<br />
* [[Poruchy nálad]]<br />
* [[Neurotické, stresové a somatoformní poruchy]]</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Speci%C3%A1ln%C3%AD_psychopatologie&diff=2905Portál:Speciální psychopatologie2014-02-24T20:23:43Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div><!-- Portál: Speciální psychopatologie<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál}}<br />
* [[Organické duševní poruchy]]<br />
* [[Závislosti]]<br />
* [[Psychózy]]<br />
* [[Poruchy nálad]]<br />
* [[Neurotické poruchy (úzkost)]]</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1hodn%C3%A1_veli%C4%8Dina&diff=2884Náhodná veličina2014-02-19T21:01:50Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Diskrétní náhodná veličina */</p>
<hr />
<div>=== Náhodná veličina ===<br />
* Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla.<br />
* Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme X, Y, Z,...)<br />
==== Definice náhodné veličiny ====<br />
* '''Náhodná veličina X je reálná funkce definovaná na množině všech elementárních [[jev|jevů]], která každému jevu přiřadí reálné číslo.'''<br />
* Např.: Hod mincí<br />
* [[Soubor:Lic.jpg|bezrámu|střed|hod mincí]]<br />
* Podle oboru hodnot M rozdělujeme náhodné veličiny na: <br />
:* ''diskrétní'': obor hodnot M je konečná nebo nekonečná posloupnost <br />
:* ''spojité'': obor hodnot M je otevřený nebo uzavřený interval <br />
<br />
===== Diskrétní náhodná veličina =====<br />
* '''Pravděpodobnostní funkce'''<br />
:* Nechť X je diskrétní náhodná veličina s oborem možných hodnot {x1, x2, ..., en}, která tyto hodnoty nabývá s pravděpodobností {p1, p2, ..., pn}.<br />
:* Údaje sestavíme do tabulky:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| xi || x1 || x2 || xn <br />
|-<br />
| pi || p1 || p2 || pn <br />
|}<br />
<br />
* Každé hodnotě xi je přiřazena právě jedna hodnota pi a pravděpodobnostní tabulku lze tedy chápat jako tabulkové určení funkce, kterou nazýváme ''pravděpodobnostní funkcí''<br />
* Definice pravděpodobnostní funkce: '''Pravděpodobnostní funkcí náhodné veličiny X nazýváme funkci p(x) = P(X = x)'''</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1hodn%C3%A1_veli%C4%8Dina&diff=2883Náhodná veličina2014-02-19T21:01:11Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Náhodná veličina ===<br />
* Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla.<br />
* Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme X, Y, Z,...)<br />
==== Definice náhodné veličiny ====<br />
* '''Náhodná veličina X je reálná funkce definovaná na množině všech elementárních [[jev|jevů]], která každému jevu přiřadí reálné číslo.'''<br />
* Např.: Hod mincí<br />
* [[Soubor:Lic.jpg|bezrámu|střed|hod mincí]]<br />
* Podle oboru hodnot M rozdělujeme náhodné veličiny na: <br />
:* ''diskrétní'': obor hodnot M je konečná nebo nekonečná posloupnost <br />
:* ''spojité'': obor hodnot M je otevřený nebo uzavřený interval <br />
<br />
===== Diskrétní náhodná veličina =====<br />
* '''Pravděpodobnostní funkce'''<br />
:* Nechť X je diskrétní náhodná veličina s oborem možných hodnot {x1, x2, ..., en}, která tyto hodnoty nabývá s pravděpodobností {p1, p2, ..., pn}.<br />
:* Údaje sestavíme do tabulky:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| xi || x1 || x2 || xn <br />
|-<br />
| px || p1 || p2 || pn <br />
|}<br />
<br />
* Každé hodnotě xi je přiřazena právě jedna hodnota pi a pravděpodobnostní tabulku lze tedy chápat jako tabulkové určení funkce, kterou nazýváme ''pravděpodobnostní funkcí''<br />
* Definice pravděpodobnostní funkce: '''Pravděpodobnostní funkcí náhodné veličiny X nazýváme funkci p(x) = P(X = x)'''</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1hodn%C3%A1_veli%C4%8Dina&diff=2882Náhodná veličina2014-02-19T20:59:55Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Definice náhodné veličiny */</p>
<hr />
<div>=== Náhodná veličina ===<br />
* Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla.<br />
* Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme X, Y, Z,...)<br />
==== Definice náhodné veličiny ====<br />
* '''Náhodná veličina X je reálná funkce definovaná na množině všech elementárních [[jev|jevů]], která každému jevu přiřadí reálné číslo.'''<br />
* Např.: Hod mincí<br />
[[Soubor:Lic.jpg|bezrámu|střed|hod mincí]]<br />
* Podle oboru hodnot M rozdělujeme náhodné veličiny na: <br />
:* ''diskrétní'': obor hodnot M je konečná nebo nekonečná posloupnost <br />
:* ''spojité'': obor hodnot M je otevřený nebo uzavřený interval <br />
<br />
===== Diskrétní náhodná veličina =====<br />
* '''Pravděpodobnostní funkce'''<br />
:* Nechť X je diskrétní náhodná veličina s oborem možných hodnot {x1, x2, ..., en}, která tyto hodnoty nabývá s pravděpodobností {p1, p2, ..., pn}.<br />
:* Údaje sestavíme do tabulky:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| xi || x1 || x2 || xn <br />
|-<br />
| px || p1 || p2 || pn <br />
|}<br />
<br />
* Každé hodnotě xi je přiřazena právě jedna hodnota pi a pravděpodobnostní tabulku lze tedy chápat jako tabulkové určení funkce, kterou nazýváme ''pravděpodobnostní funkcí''<br />
* Definice pravděpodobnostní funkce: '''Pravděpodobnostní funkcí náhodné veličiny X nazýváme funkci p(x) = P(X = x)'''</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1hodn%C3%A1_veli%C4%8Dina&diff=2881Náhodná veličina2014-02-19T20:58:27Z<p>Anna.Vojtiskova: Založena nová stránka: === Náhodná veličina === * Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Ta…</p>
<hr />
<div>=== Náhodná veličina ===<br />
* Výsledky některých pokusů (elementární jevy) jsou přímo vyjádřeny číselně (padne 1), u jiných tomu tak není (padne líc). Také u těchto pokusů je účelné přiřadit elementárním jevům čísla.<br />
* Čísla přiřazená elementárním jevům tvoří obor hodnot M proměnné, kterou nazýváme náhodná veličina (označujeme X, Y, Z,...)<br />
==== Definice náhodné veličiny ====<br />
* '''Náhodná veličina X je reálná funkce definovaná na množině všech elementárních [[jev|jevů]], která každému jevu přiřadí reálné číslo.'''<br />
* Např.: Hod mincí<br />
[[Soubor:Lic.jpg|náhled|střed|Hod mincí]]<br />
* Podle oboru hodnot M rozdělujeme náhodné veličiny na: <br />
:* ''diskrétní'': obor hodnot M je konečná nebo nekonečná posloupnost <br />
:* ''spojité'': obor hodnot M je otevřený nebo uzavřený interval <br />
<br />
===== Diskrétní náhodná veličina =====<br />
* '''Pravděpodobnostní funkce'''<br />
:* Nechť X je diskrétní náhodná veličina s oborem možných hodnot {x1, x2, ..., en}, která tyto hodnoty nabývá s pravděpodobností {p1, p2, ..., pn}.<br />
:* Údaje sestavíme do tabulky:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| xi || x1 || x2 || xn <br />
|-<br />
| px || p1 || p2 || pn <br />
|}<br />
<br />
* Každé hodnotě xi je přiřazena právě jedna hodnota pi a pravděpodobnostní tabulku lze tedy chápat jako tabulkové určení funkce, kterou nazýváme ''pravděpodobnostní funkcí''<br />
* Definice pravděpodobnostní funkce: '''Pravděpodobnostní funkcí náhodné veličiny X nazýváme funkci p(x) = P(X = x)'''</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Lic.jpg&diff=2879Soubor:Lic.jpg2014-02-19T20:38:20Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div></div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Statistika&diff=2878Portál:Statistika2014-02-19T20:32:10Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div><!-- Portál: Statistika<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál}}<br />
<br />
* [[Náhodná veličina]]<br />
<br />
[[Kategorie: Psychologie|*]]</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Patologie_osobnosti&diff=2467Patologie osobnosti2014-02-01T13:29:14Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Speciální patologie */</p>
<hr />
<div>=== [[Psychologie osobnosti|Osobnost]] ===<br />
* soubor psychologických vlastností, které tvoří základ jedince, na jehož podkladě se vytváří jánství<br />
* popisujeme: strukturu, vztahy osobnosti, její vývoj, atd.<br />
* '''jádro osobnosti''': to, co je na osobnosti neměnné, dané; geneticky daný základ<br />
* 1/3 osobnosti tvoří genetika, zbytek se rozvíjí v souvislosti se sociálním prostředí a vnějšími vztahy<br />
<br />
'''Typologie (dělení) osobnosti:'''<br />
# '''rozdělení podle [[Temperament|temperamentu]]''' - Hippokratovo dělení na ''sangvinika, cholerika, flegmatika a melancholika''<br />
# '''rozdělení podle somatotypu (podle somatického a psychického vývoje)''' - Kretchmerova typologie: ''piknik, leptosom, atlet, displastik''<br />
# '''rozdělení podle kvality fungování nervové tkáně (fungování útlumu a aktivace vzruchu)''' - I. P. Pavlov : osobnost ''slabá'' (podobná melancholikovi), ''silná a nevyrovnaná'' (podobná cholerikovi), ''silná a vyrovnaná a nepohyblivá'' (podobná flegmatikovi), ''silná a vyrovnaná a pohybliv''á (podobná sangvinikovi)<br />
# '''Sheldonova typologie (somatická, podle antropologických znaků)''' - ''viscerální typ'': užívá si života (odpovídá sangvinikovi), ''somatotonní typ'': ambiciózní, asertivní (odpovídá cholerikovi), ''celebrotonní typ'': se sklonem k sebe kontrole (odpovídá melancholikovi)<br />
=== Patologie osobnosti ===<br />
* patologie<br />
# '''Obecná''' = nejedná se o diagnózu; změny osobnosti na podkladě vývojových procesů<br />
# '''Speciální''' = mají diagnózu a jasné symptomy; diagnóza může být stanovena až po 18 letech života<br />
==== Obecná patologie ====<br />
* poruchy mohou být označovány jako: '''norma → abnorma (hranice mezi normou a patologií) → patologie'''<br />
===== Norma =====<br />
* '''Depersonalizace'''<br />
:* jde o změnu subjektivního prožívání vlastního já, porucha identifikace jáství<br />
:* může se objevovat přechodně (pod vlivem stresu, psychoaktivních látek) → je to ovlivnitelný stav<br />
:* člověk se cítí, jako by byl mimo sebe, jako by sledoval sám sebe; něco chce, ale nemůže proto nic udělat → vnitřní odcizení<br />
:* může to být součást speciální patologické poruchy, např.: schizoidní; objevuje se to u lidí, kteří pravidelně užívají marihuanu<br />
* '''Akcentovaná osobnost'''<br />
:* jedna z povahových vlastností/rysů je nadměrně rozvinutá (rozvinutá nad rámec sociální normy)<br />
:* např.: člověk je výbušný, ale nedá se o něm říct, že by to byl cholerik<br />
===== Abnorma =====<br />
* '''Deprivovaná osobnost'''<br />
:* způsobeno určitým strádáním (osoba byla v něčem omezována) vlivem sociálního prostředí, ve kterém se osobnost rozvíjela → nějaká vlastnost není rozvinutá<br />
:* nejčastější je deprivace citová<br />
:* může být základem specifické poruchy osobnosti<br />
* '''Depravovaná osobnost'''<br />
:* osobnost, která se neřídí obecnými normami společnosti v rámci soužití<br />
:* má problémy v emočních rovinách, ve společenském životě; delikventní chování…<br />
:* může být základem disociální poruchy<br />
* '''Primitivní osobnost'''<br />
:* jednoduché vzorce chování, ať už pod vlivem mentálního úpadku nebo kvůli nedostatečné výchově<br />
===== Patologie =====<br />
* '''Alternace osobnosti'''<br />
:* dochází ke ztrátě původní identity, člověk v té chvíli vystupuje jako jiná osobnost ve všech aspektech jejího fungování<br />
:* má amnézii po období, kdy došlo ke změně osobnosti<br />
:* změny od dvou do mnoha různých osobností<br />
:* přechody mezi osobnostmi jsou náhlé a bezúčelné (nic tím nesleduje)<br />
:* změna trvá hodiny, ale i dny<br />
:* teorie vzniku této poruchy: nastává po traumatickém zážitku během vývoje té osobnosti → osoba poté vytěsní tu „zneužívanou“ část osobnosti a to negativní se odštěpí do nové osobnosti<br />
:* je to celkem vzácné; stále nejde o diagnózu<br />
* '''Transformace osobnosti'''<br />
:* nevývratné přesvědčení o tom, že ten jedinec je někým jiným → ignoruje vlastní já, vlastní identitu<br />
:* lehčí forma: '''''apersonalizace''''' <br />
::* do určité míry si tu svou vlastní identitu ponechává (ale jen v úzkém, obecném pojetí; tuší že existuje nějaký pán Novák, ale on je přeci Kryštof Kolumbus)<br />
:* těžší forma: '''''rozpad/dezintegrace''''' <br />
::* přerušena kontinuita vědomého já a přijata identita někoho jiného (Já jsem Kryštof Kolumbus, žádného Nováka neznám)<br />
::* přijímá jen jednu novou osobnost, ne více jako v předchozím případě<br />
::* může to být stav jen přechodný pod vlivem poruch myšlení (např.: při halucinacích), ale i nevratný pod vlivem organických změn<br />
* '''Rozštěp osobnosti'''<br />
:* zlom životní linie<br />
:* nerušení některých kvalit při zachování kvalit jiných (např.: zůstane v pořádku sociální fungování a emotivita, ale dojde k poruše [[Myšlení|myšlení]] a [[inteligence]])<br />
:* je to stav trvalý a má psychotický i organický základ<br />
==== Speciální patologie ====<br />
* je dána diagnóza<br />
* jasnou diagnózu získáme pomocí testů osobností<br />
* '''Paranoidní porucha osobnosti''' <br />
:* základní rysy: nastraženost, podezíravost, nedůvěra<br />
:* člověk má velké problém v rámci sociálních vazeb, navazování kontaktů, vyjadřování emocí, ale nemá poruchu inteligence<br />
* '''Schizoidní porucha osobnosti'''<br />
:* osobnost uzavřená do sebe, velmi citlivá na své já, na vlastní potřeby<br />
:* má úzký sociální prostor (po celý život má třeba jen dva kamarády)<br />
:* má problém navázat sociální kontakty, vazby, je uzavřený před světem, je omezená sociální a emoční složka (i vnitřně, nejen v projevech navenek) → oploštělé [[emoce]], city<br />
:* může být problém odlišit člověka se schizoidní poruchou osobnosti od introverta<br />
:* tato porucha nemá nic společného se [[Psychózy|schizofrenií]]<br />
* '''Disociální porucha osobnosti (Asociální osobnost)'''<br />
:* nepřizpůsobiví, citliví na své já (ve smyslu negativního nastavení), neřídí se obecnou rovinou sociálního fungování<br />
:* [[emoce]]: jsou necitliví vůči potřebám jiných<br />
:* např.: lidé, kteří byli v dětství deprivovaní, deprahovaní<br />
* '''Emočně nestabilní osobnost'''<br />
:* [[emoce]] mají sklon k impulzivitě (nepřiměřené odezvy, neadekvátní emoční projev) nebo jsou jen oploštělé (tzv. hraniční typ osobnosti → nevýrazné [[emoce]], často tendence k sebepoškozování)<br />
* '''Histriónská porucha osobnosti'''<br />
:* má [[emoce]] hodně vyjádřené, je to člověk teatrální, vyzývavý, má velké potřeby přijetí vůči svému okolí (potřebují, aby je okolí akceptovalo, přijímalo)<br />
* '''Anankastická porucha osobnosti'''<br />
:* perfekcionisté, puntičkáři, potřebují mít vše v pravidlech/řádech, neuplatňují to jen vůči sobě, ale i po svém okolí (vyžadují po okolí, aby dodržovalo pravidla, které on sám stanoví)<br />
:* pokud okolí tyto pravidla nedodržuje, bude ho to zúzkostňovat, popř. to bude po ostatních opravovat <br />
* '''Úzkostná (anxiózní) porucha osobnosti'''<br />
:* dominující porušená složka emocí je úzkostná<br />
:* na běžné věci reaguje nepřiměřenou úzkostí<br />
* '''Narcistická porucha osobnosti'''<br />
:* na prvním místě sebe je JÁ, citlivé vnímání sebe sama, svých potřeb<br />
:* jeho osobnost jde lehce zranit, pokud ho zraníme, tak se uchyluje do úzkosti (když zraníme někoho s disociativní poruchou osobnosti, tak nás rovnou uhodí)<br />
* '''Pasivně agresivní osobnost'''<br />
:* je subjektivně nespokojený, citlivý na své vlastní potřeby, má problémy se sociálními normami<br />
:* nedává to ale najevo – [[Agrese a násilí|agresivita]] je daná pasivní formou (říká: nikdo mě nemá rád, mi to nejde; dělá takové naschvály)<br />
:* neví o tom, myslí si, že mu všichni ubližují</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2466Afektivní poruchy2014-02-01T13:26:38Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Diferenciální diagnostika poruch nálad */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá [[Gestikulace|gestikulace]], řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace|komunikace]] je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až [[Agrese a násilí|zlosti či vzteku]], že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve [[Dospělost|třetím deceniu]]<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné [[Emoce|emoční]] nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy [[Psychologie osobnosti|osobnosti]])<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické [[Bludy|mikromanické bludy]], mánie s psychotickými příznaky má [[Bludy|megalomanické bludy]], ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve [[Psychózy|schizofrenie]], potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci [[psychózy|psychóza]]<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parietálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''[[závislosti]]''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== [[Psychofarmaka|Medikace]] ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité [[psychoterapie]] a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2465Afektivní poruchy2014-02-01T13:24:05Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Diferenciální diagnostika poruch nálad */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá [[Gestikulace|gestikulace]], řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace|komunikace]] je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až [[Agrese a násilí|zlosti či vzteku]], že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve [[Dospělost|třetím deceniu]]<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné [[Emoce|emoční]] nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy [[Psychologie osobnosti|osobnosti]])<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve [[Psychózy|schizofrenie]], potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parietálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== [[Psychofarmaka|Medikace]] ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité [[psychoterapie]] a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2464Afektivní poruchy2014-02-01T13:20:26Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Mánie */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá [[Gestikulace|gestikulace]], řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace|komunikace]] je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až [[Agrese a násilí|zlosti či vzteku]], že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve [[Dospělost|třetím deceniu]]<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné [[Emoce|emoční]] nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy [[Psychologie osobnosti|osobnosti]])<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve [[Psychózy|schizofrenie]], potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== [[Psychofarmaka|Medikace]] ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité [[psychoterapie]] a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2463Afektivní poruchy2014-02-01T13:17:52Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Hypománie */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá [[Gestikulace|gestikulace]], řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace|komunikace]] je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až [[Agrese a násilí|zlosti či vzteku]], že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné [[Emoce|emoční]] nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy [[Psychologie osobnosti|osobnosti]])<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve [[Psychózy|schizofrenie]], potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== [[Psychofarmaka|Medikace]] ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité [[psychoterapie]] a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2462Afektivní poruchy2014-01-31T23:03:51Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Diferenciální diagnostika poruch nálad */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace|komunikace]] je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až [[Agrese a násilí|zlosti či vzteku]], že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné [[Emoce|emoční]] nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy [[Psychologie osobnosti|osobnosti]])<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve [[Psychózy|schizofrenie]], potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== [[Psychofarmaka|Medikace]] ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité [[psychoterapie]] a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2461Afektivní poruchy2014-01-31T23:01:30Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Medikace */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace|komunikace]] je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až [[Agrese a násilí|zlosti či vzteku]], že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné [[Emoce|emoční]] nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy [[Psychologie osobnosti|osobnosti]])<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve schizofrenie, potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== [[Psychofarmaka|Medikace]] ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité [[psychoterapie]] a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychofarmaka&diff=2460Psychofarmaka2014-01-31T23:00:16Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Antidepresiva */</p>
<hr />
<div>== Antidepresiva ==<br />
* k léčbě [[Poruchy nálad|depresí]], ale taky u chronicky úzkostných pacientů, u [[Anorexie|anorexie]] a [[Bulimie|bulimie]], u pacientů s chronickými bolestivými stavy (algický syndrom nejasné bolesti), u dětí s poruchami chování, u poruch spánku (zklidnění cirkadiánních stavů), na odstranění nepříjemných abstinenčních příznaků → mají široké spektrum použití<br />
* rozdělení na několik kategorií (většinou podle [[Neurotransmiter|neurotransmiteru]], na který působí)<br />
* jsou kombinovatelná s jinými preparáty, může se u nich řídit auto (alkohol by se pít neměl, aby se ušetřily játra)<br />
* moderní antidepresiva se užívají jednou až dvakrát denně, účinkují jen tam, kde je potřeba ovlivnit neurotransmiter<br />
* tyto léky ''nevstupují'' do metabolismu → '''nevzniká na ně návyk''', působí pouze na příslušných synapsích<br />
* '''kontraindikace''': nejsou, spíš je problém s některými je kombinovat (především se skupinou IMAO), antidepresiva, která fungují přes serotonin se nesmí kombinovat s třezalkou (nastal by serotoninový syndrom – zrychlený tep a dýchání, třes, nauzea, neklid, motání hlavy, tenze, bušení srdce, je upocený, červený)<br />
* '''vedlejší účinky''': většinou jsou dobře snášeny, nejčastěji však problémy gastrointestinální (bolesti břicha, nauzea, tlaky v břichu, průjem, zácpa) a sexuálních funkcí, může dojít k poruchám spánku<br />
* užívání minimálně 3, optimálně 6 měsíců<br />
* [[Serotonin|serotonin]] ovlivňuje nálady, [[Noradrenalin|noradrenalin]] působí na emoční složku (úzkosti, tenze, napětí), [[Dopamin|dopamin]] ovlivňuje psychomotorickou aktivitu (rychlost fungování, fyzický výkon, [[Vůle|vůli]])<br />
<br />
== Antipsychotika ==<br />
* léky, které jsou indikovány na psychózy, ale zklidňují i halucinace, bludy, vnímání, myšlení<br />
* jejich účinky jsou:<br />
# '''halucinolitické účinky''' – odstranění halucinací <br />
# '''delirolitické účinky''' - ovlivňují kvalitu bludů<br />
# '''pacifikující účinek''' - zklidňují hyperaktivitu, agresivitu, agitaci<br />
# '''antimanické účinky''' – zklidňují stavy excitace v rámci emotivity<br />
# '''antidepresivně-anxiolytické účinky''' – jen některé, ovlivňují náladu a potlačují úzkost<br />
# '''desinhibiční účinek''' – jen některé, oživují psychomotoriku ve smyslu prolomení stuporu<br />
* nejvíce účinkují na oblast '''D2 dopaminu''' (substancia nigra a striatum, některé i na oblast serotoninu<br />
* na zklidnění mánie, agresivity, při psychomotorickém neklidu (který je po aplikaci psychoaktivních látek)<br />
* staré generace antipsychotik měly vedlejší příznak - '''farmakologický parkinzonoid''' – dopamin ovlivňoval, ale jinde než bylo potřeba, působil na jiná centra → stav připomínající '''extrapyramidový syndrom''': třes (jakoby počítal peníze), ztuhlost, flexní držení těla, pomalé krůčky, zvýšená salivace<br />
* užívání 1-2 denně<br />
* tablety, rozpustné tablety nebo depotní injekce (olejová forma té látky a ono se to pomalu postupně uvolňuje a jen sem tam si přijde pro další injekci)<br />
* díky působení na serotonin, dobře zabírají i když ten psychotický pacient trpí poruchami nálad<br />
* '''kontraindikace''': jsou dobře snášeny<br />
* '''maligní neuroleptický syndrom (MNR):''' stav, který nastává u pacientů nepochopitelně, nejasně, neví se proč, podkladem je blokáda dopaminových receptorů, třes, svalové spazmy (jak svaly pracují, jejich přetíženost je taková, že se rozpadají), narušení termoregulačního centra (hypothalamus) → hypertermie (40-41 stupňů), vysoká hypertenze → až ohrožení života, už při prvních náznacích se antipsychotika vysazují a dávají se speciální léky proti tomuto, pokud se nepodají včas, pacient umírá<br />
* fungují rychle, okamžitě (narozdíl od antidepresiv), během dní<br />
* užívají se dlouhodobě: pokud má člověk jednu ataku psychózy, léky se užívají 3-5 let, dvou atak minimálně 5 let, u třetí ataky doživotně<br />
* nevzniká návyk<br />
<br />
== Anxiolytika ==<br />
* na úzkost, tenzi, neklid<br />
* zaberou velmi rychle (do 15 min), ale pak se rychle zmetabolizují (fungují 2, 3, 4 hodiny)<br />
* protože se stávají součástí metabolismu, tak se na ně postupně zvyšuje tolerance a musí se zvyšovat dávka<br />
* předpisují se i na poruchy spánků (protože zklidňují)<br />
* jsou kontraindikované u alkoholu, protože mají podobnou útlumovou složku jako alkohol a efekt se násobí<br />
* snižují aktivační pohotovost – neměl by řídit auto, být pracovníkem v procesu<br />
* jsou to nejčastěji předepisované léky, protože je může předepsat každý lékař<br />
* některá anxiolytika se označují jako '''dementogeny''' → narušují krátkodobou paměť (nedoporučují se u starších pacientů)<br />
* zklidní i třes při abstinenčních příznacích u alkoholiků<br />
<br />
== Hypnotika ==<br />
* léky na spaní<br />
* z valné části jsou to stejné preparáty jako anxiolytika<br />
* novější hypnotika jen na usnutí a pak rychle vyprchají, člověk ráno nemá „spánkovou opici“ (nemotá se, není zmatený)<br />
* jsou málo návyková<br />
<br />
== Nootropika a kognitiva ==<br />
* na prevenci a podporu kognitivních funkcí<br />
* podporují celkově metabolismus v mozkové tkáni: zlepšují spotřebu cukrů, utilizaci glukózy, uvolňování volných radikálů, prokrvení jednotlivých částí<br />
* u lidí po úrazu hlavy, prevence demence, u organických poruch, u přidušených dětí, u dětí s poruchami školních dovedností a soustředění, u dětí s hyperaktivitou, po neurologických operacích<br />
* nemají vedlejší účinky a nejsou návyková</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2459Afektivní poruchy2014-01-31T22:58:40Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Trvalé poruchy nálad */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace|komunikace]] je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až [[Agrese a násilí|zlosti či vzteku]], že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné [[Emoce|emoční]] nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy [[Psychologie osobnosti|osobnosti]])<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve schizofrenie, potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== Medikace ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité psychoterapie a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2458Afektivní poruchy2014-01-31T22:56:36Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Mánie */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* [[Interpersonální, skupinová a masová komunikace|komunikace]] je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až [[Agrese a násilí|zlosti či vzteku]], že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné emoční nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy osobnosti)<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve schizofrenie, potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== Medikace ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité psychoterapie a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2457Afektivní poruchy2014-01-31T22:46:55Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Hypománie */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy [[myšlení]] a [[vnímání]])<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* komunikace je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až zlosti či vzteku, že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné emoční nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy osobnosti)<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve schizofrenie, potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== Medikace ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité psychoterapie a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2453Afektivní poruchy2014-01-31T09:11:09Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Medikace */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy myšlení a vnímání)<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* komunikace je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až zlosti či vzteku, že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné emoční nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy osobnosti)<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve schizofrenie, potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== Medikace ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to ''tymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité psychoterapie a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2452Afektivní poruchy2014-01-31T09:10:37Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Diferenciální diagnostika poruch nálad */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy myšlení a vnímání)<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* komunikace je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až zlosti či vzteku, že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné emoční nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy osobnosti)<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve schizofrenie, potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
<br />
=== Medikace ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to t''ymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité psychoterapie a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2451Afektivní poruchy2014-01-31T09:09:44Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy myšlení a vnímání)<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* komunikace je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až zlosti či vzteku, že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě<br />
=== Bipolární afektivní porucha ===<br />
* v minulosti nazývána mánio-depresivní psychóza<br />
* střídání mánie, hypománie a nějakého stupně deprese<br />
* nálady cyklují, ale není to pravidelné (má třeba jednu epizodu deprese, pak tři mánie, pak jednu hypománie, pak zase mánii…)<br />
* znamená to tedy, že se objevily nálady plusu i mínusu ''(stačí, že bude mít jednou epizodu mánie, a pak jen deprese, stejně to bude bipolární afektivní porucha)''<br />
=== Trvalé poruchy nálad ===<br />
* jde spíše o špatné emoční nastavení osobnosti<br />
* je to dlouhodobé, trvalé<br />
* jsou to stavy, které vycházejí z osobnosti, z jejího emočního vyladění (rysy temperamentu) → problém s diagnózou (dystimie se schovává za deprese, poruchy osobnosti)<br />
* stavy nejsou až tak patologické, proto lidé často nevyhledávají pomoc (k odborníkovi se dostávají většinou v rámci partnerských a párových terapií)<br />
* léčba psychoterapií, není potřebná medikace (terapií se naučí s tím žít)<br />
==== Dystimie ====<br />
* dlouhodobé stavy poklesu nálady, poklesu aktivity a energie<br />
* poruchy koncentrací, plačtivost, labilita<br />
* pocity beznaděje, zoufalství, vyčerpání<br />
* není ale přítomná depresivní symptomatologie (jako zpomalené psychomotorické tempo, ranní pesima, ztráta zájmu)<br />
* jde jen o pokles nálady do mínusu<br />
==== Cyklotimie ====<br />
* dlouhodobé cyklování nálady<br />
* má období, kdy je pozitivní, má hodně energie, je aktivní, organizuje, je sebevědomý, usměvavý, bezproblémový, hovorný, vtipný, plánuje budoucnost, a pak přijde období podobné dystimii, pokles energie, pesimismus, problémy s koncentrací<br />
=== Diferenciální diagnostika poruch nálad ===<br />
* '''epizoda deprese''': lehce ji poznáme, je to v návaznosti na situaci a už se neopakuje<br />
* '''epizoda elevace''': také je jedna a neopakuje se, není problém ji poznat<br />
* '''rekurentní deprese''': opakuje se<br />
* '''bipolární afektivní porucha''': musí se objevit cykly (může to být pouze jednou)<br />
* '''schizoafektivní porucha''': je tam obojí – cyklování deprese i mánie, ale ještě k tomu (v jeden čas) se přidávají ''schizofrenní příznaky''; může se stát, že při těžké depresi bude mít pacient také psychotické příznaky, ale pro deprese jsou typické mikromanické bludy, mánie s psychotickými příznaky má megalomanické <br />
bludy, ale nikdy tam nebude to psychotické ve smyslu schizofrenních příznaků<br />
* '''postschizofrenní deprese × deprese''':je tady jasné časové hledisko → u postschizofrenní deprese je nejprve schizofrenie, potom deprese, u deprese je to deprese a pak možná někdy na konci psychóza<br />
* '''rekurentní deprese × dystimie''': u rekurentní deprese člověk padá do deprese, ale zná také normu a ví, kdy mu bylo dobře, dystimik nezná normu, život má pořád jakoby za šedou oponou<br />
* '''cyklotymie × bipolární afektivní porucha''': cyklotimie nikdy nemá topy s psychotickými stavy a pořád se velmi dobře drží v sociálním fungování; bipolární porucha sklouzává nad rámec sociálního fungování, nedodržuje pravidla<br />
* '''deprese × demence''': viz [[Organické duševní poruchy|demence]]<br />
* '''organické změny parientálního laloku''': může to způsobovat změny osobnosti, změny chování, takové odbrzdění podobné (hypo)mánii, prokáže to organický test<br />
* '''závislosti''': deprese při léčbě, ale vždy v návaznosti na tu léčbu<br />
=== Medikace ===<br />
* u deprese se předepisují ''antidepresiva'' (při jedné epizodě minimálně 6 měsíců, u opakované celoživotně)<br />
* na mánické stavy se používají ''antipsychotika''<br />
* na bipolární poruchu jsou to t''ymostabilizátory'' (např.: lithium) na stabilizaci výkyvů (celoživotní užívání); používají se i u schizoafektivní poruchy<br />
* plus jsou důležité psychoterapie a u těžkých depresí ještě elektrokompulze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2449Afektivní poruchy2014-01-31T08:56:17Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy myšlení a vnímání)<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* komunikace je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až zlosti či vzteku, že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch<br />
=== Deprese ===<br />
* '''endogenní deprese''' = vychází z toho vnitřního (má k tomu sklony, genetickou zátěž), většinou mají tendenci rekurence, předpokladem je neurotransmiterová porucha<br />
* '''exogenní deprese''' = neboli reaktivní deprese, je to reakce na vnější podnět, reakce na něco; bývají to jen epizody<br />
* '''larvovaná deprese''' = neboli ''maskovaná deprese'', depresivní příznaky jsou překryty somatickými obtížemi, spíše v souvislosti se starší generací, to depresivní je tam mírnější a překryto tělesnými stížnostmi<br />
* jde o pokles nálady, s tím související ztráta zájmu a ztráta potěšení z aktivit, které byly předtím pro něj příjemné<br />
* nedostatečné emoční reakce na podněty, které by emoční reakci vyvolat měly (vnímá ten podnět ploše, otupěle)<br />
* '''ranní pesimum''' = člověku je hůř po ránu, ale může to trvat klidně i do čtyř odpoledne → cítí se špatně kvůli tomu, že je před ním zase celý den, co ho zase čeká, že mu zase bude blbě<br />
* ale popisují se i '''večerní pesima''' → často v návaznosti na poruchy spánku (zhoršení nálady kvůli toho, že zase nebude spát, ale bdít) - poruchy spánku od špatného usínání, probuzení po usnutí, probuzení nad ránem, po spánek celou noc ale se špatnou kvalitou<br />
* psychomotorické retardace/zpomalenost (všechno jim trvá, u ničeho nevydrží, nic nedodělají) nebo naopak agitovanost<br />
* změny chutí k jídlu – obecně hubnou (asi o 5% váhy za měsíc, zhubnou o 5 - 12 kilo), je jen malé procento lidí, kteří to zajídají<br />
* ztráta libida a zájmu o sex<br />
* zátěžové období 25 – 45 let a poté nad 65 let (pod vlivem senility)<br />
* '''průběh''': podle toho, jestli se jedná o rekurentní nebo epizodickou depresi<br />
:* u rekurence se ty epizody opakují a s věkem se zkracují (nejdřív třeba jednou za 3 roky a poté už třeba jen jednou za rok)<br />
* '''prognóza''': záleží na tom, jak ten člověk spolupracuje (i u elevací), užívá léky, dodržuje pravidla<br />
* podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.<br />
==== Lehká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny alespoň dva až tři shora zmíněné příznaky <br />
* nemocný je obvykle z toho deprimován‚ ale většinou je schopen se účastnit běžných denních aktivit<br />
* příznaky mohou mít malou hloubku<br />
==== Středně těžká depresivní fáze ====<br />
* obvykle jsou přítomny čtyři a více shora zmíněné příznaky<br />
* pacient má větší obtíže s běžnou denní činností<br />
==== Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků ====<br />
* fáze deprese s řadou vyjádřených příznaků‚ které pacienta skličují‚ typická je ztráta sebehodnocení a pocit beznaděje a viny<br />
* suicidální myšlenky a pokusy jsou časté a většinou jsou přítomny i „somatické” příznaky<br />
==== Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky ====<br />
* fáze deprese stejně jako u těžké depresivní fáze bez psychotických příznaků‚ ale současně s halucinacemi‚ bludy‚ psychomotorickou retardací nebo stuporem‚ které jsou tak těžké‚ že pravidelné obvyklé sociální aktivity nejsou možné<br />
* život je ohrožen možnou sebevraždou‚ žízněním nebo hladověním<br />
* halucinace a bludy mohou‚ ale nemusí odpovídat náladě</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2444Afektivní poruchy2014-01-31T08:44:38Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Mánie */</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy myšlení a vnímání)<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* komunikace je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až zlosti či vzteku, že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2442Afektivní poruchy2014-01-31T08:43:54Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)<br />
=== Hypománie a mánie ===<br />
==== Hypománie ====<br />
* hypománie je nižší stupeň mánie<br />
* je to nadnesená nálada, kdy mí člověk plno energie, aktivity, cítí se výborně, má pocit výkonnosti fyzické i psychické<br />
* živá mimika, živá gestikulace, řeč je zrychlená, ale usměrnitelná → člověk nás zaplavuje informacemi, příběhy, ale když ho přerušíme, tak se nechá přerušit, dá se ještě zastavit; řeč je nenucená<br />
* nenucené, uvolněné chování, spontánnost<br />
* zmenšená potřeba spánku a zvýšená sexuální energie<br />
* nikdy nedochází k psychotickým příznakům (žádné poruchy myšlení a vnímání)<br />
* je sice aktivní, hovorný, plný energie, dodržuje ovšem sociální normy a pravidla (pracovní návyky…)<br />
==== Mánie ====<br />
* asi tak třikrát vynásobená hypománie<br />
* člověk je extrémně elevovaný, extremně má zvýšenou náladu, extrémně je v kontaktu žoviální, nekontroluje se<br />
* komunikace je expanzivní, chování je excitované, je nabitý energií<br />
* mimika je velmi živá, až chaotická (jak se člověku rychle honí myšlenky v hlavě, tak není schopen to vyjádřit, těká z jednotlivých téma) → projev je nesourodý, může se zdát až inkoherentní<br />
* když mu do jeho projevu zasáhneme, začne se rozčilovat (že mu nerozumíme, že mu nestíháme, nechápeme) → může to tedy dojít až zlosti či vzteku, že ho to okolí nestíhá<br />
* zrychlené psychomotorické tempo, extrémní fyzická činnost<br />
* množství jde vždy na úkor kvality (výsledky činnosti jsou chaotické, nedávají smysl)<br />
* nepotřebuje spát, ani jíst a pít → dostává se na hranici somatické stability<br />
* nadměrně sexuálně aktivní a může to mít až bizardní projevy (používá spoustu vulgarismů, oslovuje cizí lidi na ulici)<br />
* člověk v mánii už nedodrží sociální normy (není schopen vykonávat kvalitní výkon, není schopen pracovat, nakupovat)<br />
* objevují se megalomanické bludy s přehnanou sebedůvěrou → často rozdávají věci a utrácejí nebo rozdávají peníze<br /><br />
* hypománie i mánie se objevují asi ve třetím deceniu<br />
* obvykle se objevují rychleji než depresivní poruchy<br />
* často se stává, že rozvoj těchto stavů je v souvislosti s nějakou psychosociální zátěží (zvýšený stres,…)<br />
* příčinou bývají poruchy neurotransmiterů, ale je tam i genetická vazba (nemusí to být přímo mánie, ale stačí, že se v rodině objevuje nějaká porucha nálady nebo afektivity)<br /><br />
* '''průběh''': ataky se mohou střídat; člověk může mít jednu mánii, jednu depresi, nebo se to může střídat (rekurence); je jedno jestli se střídají mánie nebo hypománie<br />
* dá se říct, že s věkem intenzita slábne (na rozdíl od depresí, kde se spíš prohlubuje)<br />
* hypomanické nebo manické fáze u osob‚ které měly již v minulosti jednu nebo více afektivních fází(depresivních‚ hypomanických‚ manických‚ smíšených) by měly být kódovány jako bipolární afektivní poruch</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afektivn%C3%AD_poruchy&diff=2440Afektivní poruchy2014-01-31T07:39:47Z<p>Anna.Vojtiskova: Založena nová stránka: ===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39=== * U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí…</p>
<hr />
<div>===Afektivní poruchy (poruchy nálady) F30-F39===<br />
* U těchto poruch je základní vlastností porucha afektivity nebo nálady směrem k depresi (současně s úzkostí nebo bez ní) nebo k euforii. Tato změna nálady je obvykle doprovázena změnou v celkové aktivitě. Většina ostatních symptomů jsou buď sekundární k změnám nálady a aktivity‚ nebo mohou být snadno v tomto kontextu vysvětleny. Většina z těchto poruch má tendenci k recidivám. Začátek individuální fáze je často vyvolán stresovou událostí nebo situací.<br />
* je třeba rozlišovat:<br />
:* ''epizoda'': jedná se o jednu epizodu v nějakém definovaném čase<br />
:* ''rekurentní (dříve periodický)'': opakující se, ale v ne v pravidelných intervalech<br />
* ''afekt'' (krátkodobá změna) × ''změna nálady'' (dlouhodobá a neodpovídající zevním podmínkám)<br />
* porucha nálady jako patologie znamená, že nálada zcela neodpovídá tomu, co se děje, je zcela jiná, než by měla být<br />
* dva druhy poruch nálad:<br />
:* '''elevace''' (hypománie a mánie)<br />
:* '''pokles''' (deprese)</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Speci%C3%A1ln%C3%AD_psychopatologie&diff=2439Portál:Speciální psychopatologie2014-01-31T07:33:50Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div><!-- Portál: Speciální psychopatologie<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál}}<br />
* [[Organické duševní poruchy]]<br />
* [[Závislosti]]<br />
* [[Psychózy]]<br />
* [[Poruchy nálad]]</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Psychologie&diff=2435Portál:Psychologie2014-01-27T13:17:20Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div><!-- Portál: Informační studia a knihovnictví<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál}}<br />
* [[Portál: Anatomie]]<br />
* [[Portál: Obecná psychologie]]<br />
* [[Portál: Psychopatologie]]<br />
* [[Portál: Speciální psychopatologie]]<br />
* [[Portál: Dějiny psychologie]]<br />
* [[Portál: Psychologie osobnosti]]<br />
* [[Portál: Vývojová psychologie]]<br />
* [[Portál: Sociální psychologie]]<br />
* [[Portál: Kognitivní psychologie]]<br />
* [[Portál: Psychologická metodologie]]<br />
* [[Portál: Statistika]]<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="otherHeadBox" style="background-color: #7A8B8B;"><center>Všeobecné informace</center></div><br />
<div class="otherContentBox" style="border-color: #7A8B8B;"><br />
</div><br />
* [[Kabinet diagnostických pomůcek]]<br />
* [[Portál: Knihovna]]<br />
* [[Portál: Společný základ]]<br />
* [[Portál: Studium]]<br />
<br />
[[Kategorie: Psychologie|*]]</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_s_psychotick%C3%BDmi_p%C5%99%C3%ADznaky&diff=2434Poruchy s psychotickými příznaky2014-01-26T23:33:29Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Simplexní schizofrenie (F 20.6) = */</p>
<hr />
<div>=== Psychózy ===<br />
* schizofrenie, psychoafektivní poruchy, poruchy vázané na akutní stavy,…<br />
* typický je psychotický proces (poruchy myšlení, vnímání, halucinace, bludy)<br />
=== Schizofrenie ===<br />
* onemocnění nejasného původu (nezná se důvod) → léčba je tedy jen stabilizací stavu<br />
* je to onemocnění mladého věku: riziková skupina je 17/18 - 24/25 let (jeden typ začíná už v 15 letech)<br />
* farmaka:<br />
:* po první atace by měl pacient užívat léky po 3 roky, a pokud se během těch 3 let neobjeví žádná další ataka, dá se říct, že se to zastavilo<br />
:* pokud se objeví další ataka, měl by léky užívat dalších (následných) 5 let, pokud se během těch pěti let neobjeví další ataka, dá se říct, že se to zastavilo<br />
:* jestliže proběhnou více než 2 ataky, jde o chronický stav a léky se berou doživotně<br />
* pacient si na každou psychotickou ataku pamatuje, nemá amnézii<br />
* pacienti jsou velmi citliví a zranitelní: nesmí vůbec pít alkohol, musí dodržovat režim zdravého životního stylu (nechodit pozdě spát, nepracovat na směny)<br />
<br />
* 2 typické základní příznaky - '''bludy''' a '''myšlenkové změny'''<br />
* '''''Bludy'''''<br />
:* kontrolování, ovlivňování a ovládání, doprovázené zvláštními činnostmi, myšlenkami nebo pocity<br />
* '''''Myšlenkové změny'''''<br />
:* ozvučování myšlenek, vysílání myšlenek, skládání a odjímání myšlenek<br />
* na tomto staví diagnóza schizofrenie (přesně znát)<br />
* mimo to se mohou objevit i jiné bludy, halucinace, katatonní změny chování, projevy novotvarů, zárazy v myšlení, inkoherence, projevy negativních symptomů → vedlejší příznaky<br />
* ''negativní symptomy'': označovány jako '''4A: apatie, abulie, anhédonie, poruchy afektivity'''<br />
* jako pozitivní jsou označovány psychotické/důležité příznaky, jako negativní ty vedlejší příznaky<br />
==== Průběh schizofrenie ====<br />
* chronický průběh (málokdy jen jedna ataka) → 99% případů schizofrenie končí v invalidním důchodu hned po první atace<br />
* na ataku není amnézie, pacient si všechno pamatuje (těžko se srovnává s prožitky)<br />
* schizofrenie nesnižuje IQ sama o sobě – ale každá ataka ovlivňuje přenos dopaminu v oblasti nigrostriatální, tudíž sekundárně člověk strádá, celkově se mění – je důležité člověku nastavit komfortní režim (člověk by se nikdy neměl vrátit do běžného pracovního procesu a vysokého výkonu nebo směnného provozu) – nelze vystavit stresu, změnám cirkadiálních rytmů, zákaz pití alkoholu a užívání drog (povoleny cigarety), důležitý spánkový režim, rizikové je i nadměrné hraní PC her<br />
==== Prognóza schizofrenie ====<br />
* velmi nejasná, nejistá a individuální<br />
* může dobře reagovat na farmaka, ale stejně se může objevit další ataka<br />
* při pravidelném braní léků a dodržování režimu je mnohem větší pravděpodobnost zlepšení stavu<br />
* čím dříve se schizofrenie diagnostikuje a začne léčit, tím je prognóza lepší (čím je tedy ten začátek akutnější a lépe zjistitelnější, tím lépe, naopak když se typ schizofrenie maskuje a tím později se to zjistí, tím je to horší)<br />
* záleží to také na sociálním okolí → lépe jsou na tom lidé, kteří mají dobré sociální a rodinné zázemí, sociální systém kolem nich dobře funguje<br />
* schizofrenie a ataka schizofrenie je indikací k interrupci (doporučuje se), gravidita zhoršuje stav pacientky a pacientka musí i během těhotenství brát léky<br />
==== Paranoidní schizofrenie (F 20.0)====<br />
* nejčastější a nejběžnější forma<br />
* kromě základních bludů jsou vedlejším příznakem bludy ze skupiny paranoidních/persekučních (vznešeného původu, pronásledování, vztahovačné, zvláštního poslání)<br />
* velmi často doprovázeno halucinacemi: sluchové (hlasové), které mívají interaktivní charakter<br />
* často změny emoční (nepřiměřené emoce, inkoherentní emoce)<br />
* pocity, že po nich někdo jde, že ho pronásledují, pocity, že jsou mezigalaktického původu, řídí vesmírnou válku, apod.<br />
* je to spíše schizofrenie staršího věku (18-24 let)<br />
==== Hebefrenní schizofrenie (F 20.1)====<br />
* forma mladšího věku, hranice je snížena až na 15 let<br />
* problém je, že se začíná projevovat nejprve negativními symptomy a až později dozraje k pozitivním/psychotickým projevům → člověk může tedy trpět těmi problémy 2, 3 roky než se s tím dojde k doktorovi, než si toho někdo všimne (často je to připisováno pubertě, apod.)<br />
* více dominují vedlejší 4A příznaky, na úkor psychotickým projevům<br />
==== Simplexní schizofrenie (F 20.6) ====<br />
* neboli hebefrenní typ v dospělosti<br />
* převažují 4A příznaky, psychotické příznaky se objevují později (19-20) a nejsou manifestně psychotické <br />
* více emoční projevy, staženost, simplexe – jednoduchost, nekomunikuje, podivný strnulý pohled, nedostatek iniciativy, aktivity, málo komunikuje, omezený slovní projev, minimální gestikulace a mimika<br />
* špatná prognóza – těžko se poznává, bez léčení může trvat až roky, těžká spolupráce, velká nedůvěra, odtažitost – sociální debakl, chátrání, pokles mentální a výkonnostní aktivity<br />
==== Katatonní schizofrenie (F 20.2)====<br />
* hlavní i vedlejší příznaky, hlavně jsou katatonní příznaky<br />
:* '''stupor''' – ztuhlost, několikahodinový stoj<br />
:* '''katatonní vzrušení''' – nepřiměřená, neúčelová, neadekvátní aktivita, motorická aktivita (není ovlivněna drogou)<br />
:* '''nástavy''' – volní stavění do různých bizardních póz (sám se tak nastaví)<br />
:* '''flexibilitas cerea (vosková ohebnost)''' – někdo toho člověka nastaví a on v té poloze stojí dál dlouhou dobu, zaujímání póz, nebrání se, nepřijímá potravu, nereaguje, pomočí se, atp.<br />
:* '''negativismus''' – odpor k tomu, co po člověku chceme, ke všemu<br />
:* '''rigidita''' – podstupeň stuporu, není to tak manifestní, mírnější<br />
:* '''povelový automatismus''' – člověk reaguje na povely (sedni, lehni, klekni, zvedni levou nohu)<br />
* projevy se prolínají<br />
* člověk nejí, nepije – jsou somaticky ohroženi – často medikována elektrokompulzivní terapie<br />
==== Reziduální schizofrenie (F 20.5) ====<br />
* je to chronické stádium, které může nastat po jedné atace, může nastat i po více opakovaných atakách, ale nemusí nastat vůbec<br />
* po atace dojde k výraznému ústupu kognitivních schopností (paměť, abstraktní myšlení, představivost, soustředění, výkonnost, určitá emoční oploštělost) a člověk už se nikdy nedostane na svou původní kognitivní úroveň <br />
* takto silná devastace může nastat po první atace, nebo k tomu ústupu dochází postupně po každé atace, nebo taky ten ústup nemusí nastat vůbec (k určitému ústupu dochází, ale nedostane se to do toho stádia residua, tj. chronického stavu)<br />
* ''residuem'' se myslí, že je zpomalený, má sníženou reaktivitu a psychomotorickou reaktivitu, emočně otupělý, oploštělý, nedocházejí mu některé emoční věci, celkově pasivní, bez iniciativy, má omezené vyjadřovací schopnosti, omezená slovní zásoba, celkově hypomimický, hlas v jedné intonační rovině (hlas jakoby bez emocí), problém s očním kontaktem (uhýbá očima, nebo vůbec oční kontakt nenaváže), selhává v sociálním kontextu, selhává hygiena<br />
==== Postschizofrenní deprese ====<br />
* je řazena pod schizofrenii, ale není to schizofrenie<br />
* je to vlastně porucha emocí/nálady, ale navazuje na schizofrenii<br />
* jde o ''depresivní symptomatologii'' → projevy deprese, které navazují na ataku schizofrenie<br />
* přejde psychotická ataka, je na ústupu, halucinace a bludy zmizí a do toho se začne (v návaznosti na to) rozvíjet klasická deprese<br />
* někdy problém odlišit od residuální schizofrenie (když ale nasadíme antidepresiva, tak postschizofrenní deprese se zlepší, ale reziduální schizofrenie zůstane na stejném bodě)<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* '''schizoidní a paranoidní porucha osobnosti''': poruchy osobnosti se projevují už od puberty (ale diagnostikovat se to může až od 18 let), ale ten kdo má schizofrenii, tak je i do 18 let úplně normální, poruchy osobnosti nikdy nemá základní příznaky schizofrenie a pokud dospěje do stádia psychoticismu, tak psychoticismus je jen krátký (trvá několik dní), velmi rychle vymizí a projevy jsou povrchové (nebude tam ucelený bludný kruh, nebudou tam monstrózní halucinace)<br />
<br />
=== Schizotypní porucha ===<br />
* vypadá jako schizofrenie, ale chybí základní příznaky schizofrenie<br />
* někdy může být zaměněna za simplexní schizofrenii (u té se do několika let objeví ty základní příznaky, u schizotypní poruchy se neobjeví)<br />
* typické je excentrické chování, zvláštní, anomální chování, nepřiměřené chování pod vlivem anomálního myšlení díky halucinacím, bludům (které tam mohou být, ale psychoticismus nikdy nebude mít tak silný ucelený kruh a tak silné zázemí jako u schizofrenie)<br />
* uzavírá se do sebe, je nespolečenský, má sklon ke stažení od společnosti<br />
* může být vztahovačný, podezíravý, může mít pocity nějakých zvláštních myšlenek, poruchy vnímání<br />
* nemá to hloubku jako opravdová schizofrenie<br />
* má stabilní, chronický průběh (na rozdíl od schizofrenie), jakoby je „takový“<br />
* schizotypní porucha se může v nějakých příznacích projevovat už dříve, ale plně propuká až po 18 letech<br />
=== Trvalá porucha s bludy ===<br />
* kdysi se nazývala Paranoia<br />
* ''základem jsou bludy, které nejsou organického původu''<br />
* problém je ten, že bludy často vycházejí z reálné životní situace (navazuje na reálnou situaci z jeho života), proto to tomu člověku bude mnohem více a konzistentně zapadat do jeho života<br />
* proto je hodně těžké vymanit člověka z této jeho bludné představy a často vůbec nespolupracují s odborníky (vždyť je to přece reálné…, logicky to zapadá do jeho života, neuvědomují si tu divnou nadstavbu nad reálnou situací)<br />
* je spíše středního věku, méně častá než schizofrenie<br />
* prognóza je špatná – člověk nechce spolupracovat, je těžké najít skulinu v tom jeho bludu a získat důvěru; když do toho chce vstoupit člověk z venčí (terapeut, psychiatr) tak mu nevěří, nejde mu to vyvrátit<br />
* nejčastější bludy: persekuční, emulační (žárlivecký), hypochondrický<br />
* dominující je blud, nejsou halucinace (a když se objeví halucinace, jsou jen povrchní a přechodné)<br />
* '''diferenciální diagnostika''': jednoduchá - vyskytují se jen bludy (nejsou halucinace nebo velmi přechodné, není zde schizofrenní typ bludů) a začíná v pozdějším věku/středním (nezačíná v 18 letech, ale později)<br />
=== Akutní přechodné/polymorfní psychózy ===<br />
* vznikají akutně během několika hodin, maximálně dní<br />
* typické je, že je nějaký vyvolávací moment<br />
* halucinace a bludy velmi rychle vymizí (někdy do dvou týdnů)<br />
* velmi rychle to začne, vybouří se to a zase to skončí<br />
* akutností roste birazdnost<br />
* můžou a nemusí být příznaky schizofrenie (podle toho označeny s/bez příznaků schizofrenie), ale i když je to s příznaky psychózy, nemají bizardní okruh (je po přechodné, povrchové, příznaky schizofrenie a její hlavní příznaky jsou jen naznačeny)<br />
* má velmi dobrou prognózu → rychle to přejde a často k tomu dojde jen jednou za život; často se neléčí ani půl roku<br />
* může to nastat třeba po extrémním stresu (moc práce, problémy doma a do toho čtyři dny nespí a má chřipku → reakcí je akutní psychóza)<br />
* '''diferenciální diagnostika'''<br />
:* ''schizofrenie'': schizofrenie má pomalý náběh, délka psychoticismu je tam taky delší, jsou přítomny hlavní příznaky<br />
:* ''bludná porucha'': u přechodné psychózy nejsou bludy, ale je to tam vše dohromady (halucinace i poruchy myšlení)<br />
:* ''schizotypní porucha'': schizotypní porucha je chronický stav, zatímco u akutní poruchy je ten člověk normální a pouze má ten psychotický exces <br />
:* ''toxická psychóza'': u akutní psychózy není přítomná žádná psychoaktivní látka (pokud přítomná je, jedná se vždy o toxickou psychózu)<br />
=== Schizoafektivní porucha ===<br />
* příčina není jasná, vyskytuje se u mužů i žen, nižšího středního věku<br />
* je v podstatě celoživotní<br />
* kombinace dvou poruch, které se ale vyskytují v jeden okamžik:<br />
:* '''schizofrenie''' (projevy schizofrenních příznaků i s těmi pozitivními příznaky)<br />
:* '''porucha nálady''' (je to deprese, mánie, hypománie, nebo smíšený typ, u kterého se objevují všechny předchozí typy v jeden čas – ne najednou, ale kmitání nálady probíhá velmi rychle, velmi rychlé přesmyky → za jednu ataku vystřídá obě polarity nálady)<br />
* kromě schizofrenních příznaků se objevují i jiné příznaky psychóz, ale protože jsou přidruženy poruchy nálad, tak se objevují i depresivní bludy a manické bludy → všechno se to spojí dohromady, proto je zde velmi široká škála psychotických projevů<br />
* '''diferenciální diagnostika'''<br />
:* ''schizofrenie'': u schizofrenie se neobjevují afektivní poruchy, jen schizofrenní příznaky a v rámci 4A poruchy emotivity nikdy nemají hloubku jako deprese<br />
:* ''postschizofrenní deprese'': u postschizofrenní deprese je nejdříve ataka a teprve na ní nasedá deprese, zatímco u schizoafektivní poruchy depresivního typu to je všechno najednou<br />
:* ''poruchy nálad, u kterých se vyskytují bludy'': nemají schizofrenní příznaky, pouze stoupá nálada a až na konci je blud<br />
* prognóza je lepší než u schizofrenie, lépe se stabilizuje, ale je to celoživotní<br />
* komplikovanější medikace → užívají se léky na psychózy, neuroleptika v kombinaci s léky na poruchy nálad<br />
* osa psychóz:makutní psychóza (nejjednodušší) → schizoafektivní porucha → schizofrenie (nejhorší prognóza)<br />
=== Psychospirituální krize ===<br />
* hodně se o ní diskutuje, zda je nebo ne<br />
* není v MKN-10, tito lidé jsou diagnostikováni jako '''Akutní polymorfní psychóza''' (akutním stresem se tedy myslí silný spirituální stres)<br />
* subpsychotické příznaky: povrchní halucinace a povrchní bludy, neologismy, stavy depersonalizace, derealizace, nejisté ukotvení v realitě<br />
* objevuje se to třeba po intenzivních výcvicích, meditacích, holotropním dýchání, víkendových výcvicích</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_s_psychotick%C3%BDmi_p%C5%99%C3%ADznaky&diff=2433Poruchy s psychotickými příznaky2014-01-26T23:33:01Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Psychózy ===<br />
* schizofrenie, psychoafektivní poruchy, poruchy vázané na akutní stavy,…<br />
* typický je psychotický proces (poruchy myšlení, vnímání, halucinace, bludy)<br />
=== Schizofrenie ===<br />
* onemocnění nejasného původu (nezná se důvod) → léčba je tedy jen stabilizací stavu<br />
* je to onemocnění mladého věku: riziková skupina je 17/18 - 24/25 let (jeden typ začíná už v 15 letech)<br />
* farmaka:<br />
:* po první atace by měl pacient užívat léky po 3 roky, a pokud se během těch 3 let neobjeví žádná další ataka, dá se říct, že se to zastavilo<br />
:* pokud se objeví další ataka, měl by léky užívat dalších (následných) 5 let, pokud se během těch pěti let neobjeví další ataka, dá se říct, že se to zastavilo<br />
:* jestliže proběhnou více než 2 ataky, jde o chronický stav a léky se berou doživotně<br />
* pacient si na každou psychotickou ataku pamatuje, nemá amnézii<br />
* pacienti jsou velmi citliví a zranitelní: nesmí vůbec pít alkohol, musí dodržovat režim zdravého životního stylu (nechodit pozdě spát, nepracovat na směny)<br />
<br />
* 2 typické základní příznaky - '''bludy''' a '''myšlenkové změny'''<br />
* '''''Bludy'''''<br />
:* kontrolování, ovlivňování a ovládání, doprovázené zvláštními činnostmi, myšlenkami nebo pocity<br />
* '''''Myšlenkové změny'''''<br />
:* ozvučování myšlenek, vysílání myšlenek, skládání a odjímání myšlenek<br />
* na tomto staví diagnóza schizofrenie (přesně znát)<br />
* mimo to se mohou objevit i jiné bludy, halucinace, katatonní změny chování, projevy novotvarů, zárazy v myšlení, inkoherence, projevy negativních symptomů → vedlejší příznaky<br />
* ''negativní symptomy'': označovány jako '''4A: apatie, abulie, anhédonie, poruchy afektivity'''<br />
* jako pozitivní jsou označovány psychotické/důležité příznaky, jako negativní ty vedlejší příznaky<br />
==== Průběh schizofrenie ====<br />
* chronický průběh (málokdy jen jedna ataka) → 99% případů schizofrenie končí v invalidním důchodu hned po první atace<br />
* na ataku není amnézie, pacient si všechno pamatuje (těžko se srovnává s prožitky)<br />
* schizofrenie nesnižuje IQ sama o sobě – ale každá ataka ovlivňuje přenos dopaminu v oblasti nigrostriatální, tudíž sekundárně člověk strádá, celkově se mění – je důležité člověku nastavit komfortní režim (člověk by se nikdy neměl vrátit do běžného pracovního procesu a vysokého výkonu nebo směnného provozu) – nelze vystavit stresu, změnám cirkadiálních rytmů, zákaz pití alkoholu a užívání drog (povoleny cigarety), důležitý spánkový režim, rizikové je i nadměrné hraní PC her<br />
==== Prognóza schizofrenie ====<br />
* velmi nejasná, nejistá a individuální<br />
* může dobře reagovat na farmaka, ale stejně se může objevit další ataka<br />
* při pravidelném braní léků a dodržování režimu je mnohem větší pravděpodobnost zlepšení stavu<br />
* čím dříve se schizofrenie diagnostikuje a začne léčit, tím je prognóza lepší (čím je tedy ten začátek akutnější a lépe zjistitelnější, tím lépe, naopak když se typ schizofrenie maskuje a tím později se to zjistí, tím je to horší)<br />
* záleží to také na sociálním okolí → lépe jsou na tom lidé, kteří mají dobré sociální a rodinné zázemí, sociální systém kolem nich dobře funguje<br />
* schizofrenie a ataka schizofrenie je indikací k interrupci (doporučuje se), gravidita zhoršuje stav pacientky a pacientka musí i během těhotenství brát léky<br />
==== Paranoidní schizofrenie (F 20.0)====<br />
* nejčastější a nejběžnější forma<br />
* kromě základních bludů jsou vedlejším příznakem bludy ze skupiny paranoidních/persekučních (vznešeného původu, pronásledování, vztahovačné, zvláštního poslání)<br />
* velmi často doprovázeno halucinacemi: sluchové (hlasové), které mívají interaktivní charakter<br />
* často změny emoční (nepřiměřené emoce, inkoherentní emoce)<br />
* pocity, že po nich někdo jde, že ho pronásledují, pocity, že jsou mezigalaktického původu, řídí vesmírnou válku, apod.<br />
* je to spíše schizofrenie staršího věku (18-24 let)<br />
==== Hebefrenní schizofrenie (F 20.1)====<br />
* forma mladšího věku, hranice je snížena až na 15 let<br />
* problém je, že se začíná projevovat nejprve negativními symptomy a až později dozraje k pozitivním/psychotickým projevům → člověk může tedy trpět těmi problémy 2, 3 roky než se s tím dojde k doktorovi, než si toho někdo všimne (často je to připisováno pubertě, apod.)<br />
* více dominují vedlejší 4A příznaky, na úkor psychotickým projevům<br />
=== Simplexní schizofrenie (F 20.6) ====<br />
* neboli hebefrenní typ v dospělosti<br />
* převažují 4A příznaky, psychotické příznaky se objevují později (19-20) a nejsou manifestně psychotické <br />
* více emoční projevy, staženost, simplexe – jednoduchost, nekomunikuje, podivný strnulý pohled, nedostatek iniciativy, aktivity, málo komunikuje, omezený slovní projev, minimální gestikulace a mimika<br />
* špatná prognóza – těžko se poznává, bez léčení může trvat až roky, těžká spolupráce, velká nedůvěra, odtažitost – sociální debakl, chátrání, pokles mentální a výkonnostní aktivity<br />
==== Katatonní schizofrenie (F 20.2)====<br />
* hlavní i vedlejší příznaky, hlavně jsou katatonní příznaky<br />
:* '''stupor''' – ztuhlost, několikahodinový stoj<br />
:* '''katatonní vzrušení''' – nepřiměřená, neúčelová, neadekvátní aktivita, motorická aktivita (není ovlivněna drogou)<br />
:* '''nástavy''' – volní stavění do různých bizardních póz (sám se tak nastaví)<br />
:* '''flexibilitas cerea (vosková ohebnost)''' – někdo toho člověka nastaví a on v té poloze stojí dál dlouhou dobu, zaujímání póz, nebrání se, nepřijímá potravu, nereaguje, pomočí se, atp.<br />
:* '''negativismus''' – odpor k tomu, co po člověku chceme, ke všemu<br />
:* '''rigidita''' – podstupeň stuporu, není to tak manifestní, mírnější<br />
:* '''povelový automatismus''' – člověk reaguje na povely (sedni, lehni, klekni, zvedni levou nohu)<br />
* projevy se prolínají<br />
* člověk nejí, nepije – jsou somaticky ohroženi – často medikována elektrokompulzivní terapie<br />
==== Reziduální schizofrenie (F 20.5) ====<br />
* je to chronické stádium, které může nastat po jedné atace, může nastat i po více opakovaných atakách, ale nemusí nastat vůbec<br />
* po atace dojde k výraznému ústupu kognitivních schopností (paměť, abstraktní myšlení, představivost, soustředění, výkonnost, určitá emoční oploštělost) a člověk už se nikdy nedostane na svou původní kognitivní úroveň <br />
* takto silná devastace může nastat po první atace, nebo k tomu ústupu dochází postupně po každé atace, nebo taky ten ústup nemusí nastat vůbec (k určitému ústupu dochází, ale nedostane se to do toho stádia residua, tj. chronického stavu)<br />
* ''residuem'' se myslí, že je zpomalený, má sníženou reaktivitu a psychomotorickou reaktivitu, emočně otupělý, oploštělý, nedocházejí mu některé emoční věci, celkově pasivní, bez iniciativy, má omezené vyjadřovací schopnosti, omezená slovní zásoba, celkově hypomimický, hlas v jedné intonační rovině (hlas jakoby bez emocí), problém s očním kontaktem (uhýbá očima, nebo vůbec oční kontakt nenaváže), selhává v sociálním kontextu, selhává hygiena<br />
==== Postschizofrenní deprese ====<br />
* je řazena pod schizofrenii, ale není to schizofrenie<br />
* je to vlastně porucha emocí/nálady, ale navazuje na schizofrenii<br />
* jde o ''depresivní symptomatologii'' → projevy deprese, které navazují na ataku schizofrenie<br />
* přejde psychotická ataka, je na ústupu, halucinace a bludy zmizí a do toho se začne (v návaznosti na to) rozvíjet klasická deprese<br />
* někdy problém odlišit od residuální schizofrenie (když ale nasadíme antidepresiva, tak postschizofrenní deprese se zlepší, ale reziduální schizofrenie zůstane na stejném bodě)<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* '''schizoidní a paranoidní porucha osobnosti''': poruchy osobnosti se projevují už od puberty (ale diagnostikovat se to může až od 18 let), ale ten kdo má schizofrenii, tak je i do 18 let úplně normální, poruchy osobnosti nikdy nemá základní příznaky schizofrenie a pokud dospěje do stádia psychoticismu, tak psychoticismus je jen krátký (trvá několik dní), velmi rychle vymizí a projevy jsou povrchové (nebude tam ucelený bludný kruh, nebudou tam monstrózní halucinace)<br />
=== Schizotypní porucha ===<br />
* vypadá jako schizofrenie, ale chybí základní příznaky schizofrenie<br />
* někdy může být zaměněna za simplexní schizofrenii (u té se do několika let objeví ty základní příznaky, u schizotypní poruchy se neobjeví)<br />
* typické je excentrické chování, zvláštní, anomální chování, nepřiměřené chování pod vlivem anomálního myšlení díky halucinacím, bludům (které tam mohou být, ale psychoticismus nikdy nebude mít tak silný ucelený kruh a tak silné zázemí jako u schizofrenie)<br />
* uzavírá se do sebe, je nespolečenský, má sklon ke stažení od společnosti<br />
* může být vztahovačný, podezíravý, může mít pocity nějakých zvláštních myšlenek, poruchy vnímání<br />
* nemá to hloubku jako opravdová schizofrenie<br />
* má stabilní, chronický průběh (na rozdíl od schizofrenie), jakoby je „takový“<br />
* schizotypní porucha se může v nějakých příznacích projevovat už dříve, ale plně propuká až po 18 letech<br />
=== Trvalá porucha s bludy ===<br />
* kdysi se nazývala Paranoia<br />
* ''základem jsou bludy, které nejsou organického původu''<br />
* problém je ten, že bludy často vycházejí z reálné životní situace (navazuje na reálnou situaci z jeho života), proto to tomu člověku bude mnohem více a konzistentně zapadat do jeho života<br />
* proto je hodně těžké vymanit člověka z této jeho bludné představy a často vůbec nespolupracují s odborníky (vždyť je to přece reálné…, logicky to zapadá do jeho života, neuvědomují si tu divnou nadstavbu nad reálnou situací)<br />
* je spíše středního věku, méně častá než schizofrenie<br />
* prognóza je špatná – člověk nechce spolupracovat, je těžké najít skulinu v tom jeho bludu a získat důvěru; když do toho chce vstoupit člověk z venčí (terapeut, psychiatr) tak mu nevěří, nejde mu to vyvrátit<br />
* nejčastější bludy: persekuční, emulační (žárlivecký), hypochondrický<br />
* dominující je blud, nejsou halucinace (a když se objeví halucinace, jsou jen povrchní a přechodné)<br />
* '''diferenciální diagnostika''': jednoduchá - vyskytují se jen bludy (nejsou halucinace nebo velmi přechodné, není zde schizofrenní typ bludů) a začíná v pozdějším věku/středním (nezačíná v 18 letech, ale později)<br />
=== Akutní přechodné/polymorfní psychózy ===<br />
* vznikají akutně během několika hodin, maximálně dní<br />
* typické je, že je nějaký vyvolávací moment<br />
* halucinace a bludy velmi rychle vymizí (někdy do dvou týdnů)<br />
* velmi rychle to začne, vybouří se to a zase to skončí<br />
* akutností roste birazdnost<br />
* můžou a nemusí být příznaky schizofrenie (podle toho označeny s/bez příznaků schizofrenie), ale i když je to s příznaky psychózy, nemají bizardní okruh (je po přechodné, povrchové, příznaky schizofrenie a její hlavní příznaky jsou jen naznačeny)<br />
* má velmi dobrou prognózu → rychle to přejde a často k tomu dojde jen jednou za život; často se neléčí ani půl roku<br />
* může to nastat třeba po extrémním stresu (moc práce, problémy doma a do toho čtyři dny nespí a má chřipku → reakcí je akutní psychóza)<br />
* '''diferenciální diagnostika'''<br />
:* ''schizofrenie'': schizofrenie má pomalý náběh, délka psychoticismu je tam taky delší, jsou přítomny hlavní příznaky<br />
:* ''bludná porucha'': u přechodné psychózy nejsou bludy, ale je to tam vše dohromady (halucinace i poruchy myšlení)<br />
:* ''schizotypní porucha'': schizotypní porucha je chronický stav, zatímco u akutní poruchy je ten člověk normální a pouze má ten psychotický exces <br />
:* ''toxická psychóza'': u akutní psychózy není přítomná žádná psychoaktivní látka (pokud přítomná je, jedná se vždy o toxickou psychózu)<br />
=== Schizoafektivní porucha ===<br />
* příčina není jasná, vyskytuje se u mužů i žen, nižšího středního věku<br />
* je v podstatě celoživotní<br />
* kombinace dvou poruch, které se ale vyskytují v jeden okamžik:<br />
:* '''schizofrenie''' (projevy schizofrenních příznaků i s těmi pozitivními příznaky)<br />
:* '''porucha nálady''' (je to deprese, mánie, hypománie, nebo smíšený typ, u kterého se objevují všechny předchozí typy v jeden čas – ne najednou, ale kmitání nálady probíhá velmi rychle, velmi rychlé přesmyky → za jednu ataku vystřídá obě polarity nálady)<br />
* kromě schizofrenních příznaků se objevují i jiné příznaky psychóz, ale protože jsou přidruženy poruchy nálad, tak se objevují i depresivní bludy a manické bludy → všechno se to spojí dohromady, proto je zde velmi široká škála psychotických projevů<br />
* '''diferenciální diagnostika'''<br />
:* ''schizofrenie'': u schizofrenie se neobjevují afektivní poruchy, jen schizofrenní příznaky a v rámci 4A poruchy emotivity nikdy nemají hloubku jako deprese<br />
:* ''postschizofrenní deprese'': u postschizofrenní deprese je nejdříve ataka a teprve na ní nasedá deprese, zatímco u schizoafektivní poruchy depresivního typu to je všechno najednou<br />
:* ''poruchy nálad, u kterých se vyskytují bludy'': nemají schizofrenní příznaky, pouze stoupá nálada a až na konci je blud<br />
* prognóza je lepší než u schizofrenie, lépe se stabilizuje, ale je to celoživotní<br />
* komplikovanější medikace → užívají se léky na psychózy, neuroleptika v kombinaci s léky na poruchy nálad<br />
* osa psychóz:makutní psychóza (nejjednodušší) → schizoafektivní porucha → schizofrenie (nejhorší prognóza)<br />
=== Psychospirituální krize ===<br />
* hodně se o ní diskutuje, zda je nebo ne<br />
* není v MKN-10, tito lidé jsou diagnostikováni jako '''Akutní polymorfní psychóza''' (akutním stresem se tedy myslí silný spirituální stres)<br />
* subpsychotické příznaky: povrchní halucinace a povrchní bludy, neologismy, stavy depersonalizace, derealizace, nejisté ukotvení v realitě<br />
* objevuje se to třeba po intenzivních výcvicích, meditacích, holotropním dýchání, víkendových výcvicích</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_s_psychotick%C3%BDmi_p%C5%99%C3%ADznaky&diff=2432Poruchy s psychotickými příznaky2014-01-26T16:41:13Z<p>Anna.Vojtiskova: Založena nová stránka: === Psychózy === * schizofrenie, psychoafektivní poruchy, poruchy vázané na akutní stavy,… * typický je psychotický proces (poruchy myšlení, vnímání, haluc…</p>
<hr />
<div>=== Psychózy ===<br />
* schizofrenie, psychoafektivní poruchy, poruchy vázané na akutní stavy,…<br />
* typický je psychotický proces (poruchy myšlení, vnímání, halucinace, bludy)<br />
=== Schizofrenie ===<br />
* onemocnění nejasného původu (nezná se důvod) → léčba je tedy jen stabilizací stavu<br />
* je to onemocnění mladého věku: riziková skupina je 17/18 - 24/25 let (jeden typ začíná už v 15 letech)<br />
* farmaka:<br />
:* po první atace by měl pacient užívat léky po 3 roky, a pokud se během těch 3 let neobjeví žádná další ataka, dá se říct, že se to zastavilo<br />
:* pokud se objeví další ataka, měl by léky užívat dalších (následných) 5 let, pokud se během těch pěti let neobjeví další ataka, dá se říct, že se to zastavilo<br />
:* jestliže proběhnou více než 2 ataky, jde o chronický stav a léky se berou doživotně<br />
* pacient si na každou psychotickou ataku pamatuje, nemá amnézii<br />
* pacienti jsou velmi citliví a zranitelní: nesmí vůbec pít alkohol, musí dodržovat režim zdravého životního stylu (nechodit pozdě spát, nepracovat na směny)<br />
<br />
* 2 typické základní příznaky - '''bludy''' a '''myšlenkové změny'''<br />
* '''''Bludy'''''<br />
:* kontrolování, ovlivňování a ovládání, doprovázené zvláštními činnostmi, myšlenkami nebo pocity<br />
* '''''Myšlenkové změny'''''<br />
:* ozvučování myšlenek, vysílání myšlenek, skládání a odjímání myšlenek<br />
* na tomto staví diagnóza schizofrenie (přesně znát)<br />
* mimo to se mohou objevit i jiné bludy, halucinace, katatonní změny chování, projevy novotvarů, zárazy v myšlení, inkoherence, projevy negativních symptomů → vedlejší příznaky<br />
* ''negativní symptomy'': označovány jako '''4A: apatie, abulie, anhédonie, poruchy afektivity'''<br />
* jako pozitivní jsou označovány psychotické/důležité příznaky, jako negativní ty vedlejší příznaky<br />
==== Průběh schizofrenie ====<br />
* chronický průběh (málokdy jen jedna ataka) → 99% případů schizofrenie končí v invalidním důchodu hned po první atace<br />
==== Prognóza schizofrenie ====<br />
* velmi nejasná, nejistá a individuální<br />
* může dobře reagovat na farmaka, ale stejně se může objevit další ataka<br />
* při pravidelném braní léků a dodržování režimu je mnohem větší pravděpodobnost zlepšení stavu<br />
* čím dříve se schizofrenie diagnostikuje a začne léčit, tím je prognóza lepší (čím je tedy ten začátek akutnější a lépe zjistitelnější, tím lépe, naopak když se typ schizofrenie maskuje a tím později se to zjistí, tím je to horší)<br />
* záleží to také na sociálním okolí → lépe jsou na tom lidé, kteří mají dobré sociální a rodinné zázemí, sociální systém kolem nich dobře funguje<br />
* schizofrenie a ataka schizofrenie je indikací k interrupci (doporučuje se), gravidita zhoršuje stav pacientky a pacientka musí i během těhotenství brát léky</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Speci%C3%A1ln%C3%AD_psychopatologie&diff=2431Portál:Speciální psychopatologie2014-01-26T16:34:35Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div><!-- Portál: Speciální psychopatologie<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál}}<br />
* [[Organické duševní poruchy]]<br />
* [[Závislosti]]<br />
* [[Psychózy]]</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy_a_poruchy_chov%C3%A1n%C3%AD_vyvolan%C3%A9_%C3%BA%C4%8Dinkem_psychoaktivn%C3%ADch_l%C3%A1tek&diff=2323Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek2014-01-22T20:36:59Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Závislosti ===<br />
* '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny)<br />
* '''Akutní intoxikace''' – akutní stav, který je přechodný<br />
** každá látka má určitou svojí dávku a každý člověk má nějaké své nastavení a podle toho, jak se tyto dva faktory sejdou, může u člověka dojít ke změně jeho fungování (u různých lidí může být akutní intoxikace vyvolána po různých dávkách)<br />
** záleží to tedy na premorbidní osobnosti, na typu látky a na její dávce<br />
** ztráta vědomí, hrozí kardio-respirační selhání → často akutní intoxikace souvisí s ohrožením života<br />
* '''Abúzus''' – tzv. škodlivé užívání<br />
** stav, kdy dlouhodobé požívání té látky poškozuje zdraví a to jak na úrovní somatické, tak psychické<br />
** tito lidé podhodnocují dávky, bagatelizují to dlouhodobé užívání, zastírají, že by měli problém, mají tendenci manipulovat svým chování<br />
** časový faktor pro diagnostikování abúzu: požívání látky pravidelně po jeden měsíc nebo opakovaně během roku<br />
* '''Syndrom závislosti''' – má jasné kritéria: <br /><br />
:1. člověk baží po té látce a vyhledává ji<br /><br />
:2. má obtíže s kontrolou a mírou dávky<br /><br />
:3. užívání i přesto, že ví, jaké z toho bude mít problémy (např.: ví, že ho opustí rodina, vyhodí ho z práce, že ho pak vyhodí od zkoušky)<br /><br />
:4. upřednostňuje požití látky před jakoukoli jinou činností<br /><br />
→ pokud se tyto kategorie objevují pravidelně (během toho měsíce, roku), můžeme hovořit o závislosti<br />
* '''Odvykací syndrom''' – objevuje se po částečném nebo úplném odnětí té látky<br />
** ''psychická úroveň'': úzkost, neklid, nejistota, strach, halucinace, nastraženost, podezíravost<br />
** ''somatická úroveň'': poruchy spánku, nechutenství, zvracení, křeče, bolesti, bušení srdce, zvýšený tlak, pocení<br />
** tento stav může být ještě komplikován deliriem<br />
=== Alkohol ===<br />
* nejvíce zneužívaná látka, nejlépe dostupná<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* akutní intoxikace má 4 fáze:<br />
** '''1. Fáze excitace''' <br />
::- do 1 promile<br />
::- je veselý, rozjařený, snížené zábrany, komunikuje, všemu se směje<br />
::- zpomalují se smyslové funkce a smyslová a motorická aktivita, koordinace<br />
::- laicky označováno za stav podnapilosti<br />
::- ''Prohloubená excitace''<br />
::- do 1,5 promile<br />
::- velmi zhoršena motorika, zvlášť koordinace sluchové, zrakové a motorické činnosti (netrefí se klíčem do zámku, trvá mu než na něco zareaguje)<br />
::- emoce jsou stále ještě pozitivní<br /><br />
** '''2. Stav střední opilosti'''<br />
::- do 2 promile<br />
::- člověk je vznětlivý, zlostný, agresivní, popudlivý, vrávorá, padá, motorika je hrubá, emoce jsou hodně kolísavé (střídá se pláč se smíchem)<br />
::- jakýsi ''hypnotický stav'' → upadá do lehkého stavu změny vědomí (usíná, ale probere se)<br />
** '''3. Těžká opilost'''<br />
::- do 3 promile<br />
::- výrazná porucha rovnováhy, motoriky, blábolí, není schopen artikulovat<br />
::- '''stádium narkotizační''' → útlum vědomí je hlubší, mohou se potlačit i reflexy (může se pomočit, pokálet)<br />
** '''4. Asfiktická fáze'''<br />
::- nad 3 promile<br />
::- těžká intoxikace, těžce porušeno vědomí, hrozí komatózní stav a asfyxie (vdechnutí zvratků)<br />
::- může dojít k úmrtí (snižuje se kardiorespirační reflex)<br />
* zvláštní případy akutní intoxikace:<br />
* '''''Palimpsest'''''<br />
:- okénko ve vědomí<br />
:- jde o krátký časový úsek úplné intoxikace s úplnou nebo částečnou anterográdní amnézii, kdy je narušena kvalita vědomí (ne kvantita)<br />
:- chová se jakoby normálně, ale pak si to nepamatuje<br />
:- je predispoziční → někdo to mívá, někdo ne<br />
:- je to reakce těla na množství té látky<br />
* '''''Patická opilost'''''<br />
:- tzv. patologická intoxikace<br />
:- chorobný, krátkodobý stav poruchy vědomí, který vzniká jako patická reakce na malé množství alkoholu<br />
:- je to u lidí, kteří nemají žádné enzymy pro odbourávání alkoholu<br />
:- i po tom malém množství alkoholu (např.: bromhexinové kapky proti kaši) dojde k intoxikaci → za žádných okolností nesmí požívat alkohol, ani nic obsahující alkohol<br />
:- člověk zjistí, že tím trpí až po prvním požití alkoholu<br />
:- okamžitě se mění chování, často je vzteklý, agresivní, popudlivý<br />
:- není porušena motorika (nevrávorá), vypadá jako v deliciózním mrákotném stavu<br />
:- jako diagnóza se to objevuje málo<br />
* neexistuje vyléčený alkoholik, je to jen abstinující alkoholik<br />
==== Komplikace odvykací syndrom × delirium ====<br />
* delirium nenastává ihned po vysazení alkoholu, ale asi až po 48 hodinách od posledního požití<br />
* zvýšený tlak, žaludeční nevolnost, třes, pocity na zvracení, motaní hlavy, strach, úzkost, upocenost<br />
* ne všichni alkoholici se propijí do deliria, zaleží to na organismu člověka, je to pouze riziko, které může nastat<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* alkoholismus může být zaměněn za závislost na benzodiazepinech (např.: halucinogeny) → provést zkoušku alkoholu v dechu<br />
* můžeme potkat alkoholika, který ale zapíjí úzkost či deprese → pak neléčit na závislost, ale na úzkost a depresi<br />
=== Opioidy ===<br />
* tj. přírodní opium, morfium, heroin, metadon, kodein, a další<br />
* nejčastěji se jedná o heroin<br />
==== Akutní intoxikace heroinem ====<br />
* indikována na jednotku intenzivní péče nebo na ARO → podávají se antagonisté opioidů (blokují receptory, na které se opioidy navazují a opioidy se tak vyplaví z organismu ven)<br />
* jsou ohroženy vitální funkce (hrozí zástava kardiorespiračního systému)<br />
* na počátku intoxikace je nejprve euforie, ale pak spadne do útlumu, zpomalení, otupělosti, apatie, zhoršuje se úsudek, bodové zorničky (těžká myóza), zčervenání, svědění kůže, ospalost, zpomaluje se dechová a tepová frekvence<br />
* většinou je intoxikace náhodná (buď neodhadnul dávku, nebo ta dávka měla vyšší čistotu/koncentraci)<br />
* problém, že lidé, kteří se předávkovali heroinem, často z nemocnice utečou, protože by měli problémy se zákonem, když odejdou, tak je jim dobře, v podstatě neví, že mohli umřít a tak si jdou sehnat další dávku; jenže v těle mají ještě stále blokátory a ve chvíli, kdy si dají drogu, na co byli zvyklí, tak se předávkuji znovu (vyplavování trvá několik dní, ale je jim i do 24 hodin dobře)<br />
==== Odvykací stav (abstinenční syndrom)====<br />
* trvá hodiny až dny<br />
* tělesně nepříjemný a vypadá jako chřipka (unavený, bolí ho klouby, bolí ho svaly, slzí mu oči, teče mu z nosu, křeče svalů a v břichu, nevolnost, zívá)<br />
* není životu nebezpečný, ale velmi nepříjemný<br />
* záleží na délce a dávce užívání → při dlouhodobém užívání lidé nemůžou tu látku úplně vysadit, protože jejich tělo si na drogu moc zvyklo, proto se používá jako náhražka '''metadon'''<br />
* metadon se dobře dávkuje (dobře se hlídá velikost dávky), pomalu se může snižovat jeho dávka, ale projevy nemá stejné jako heroin („na heroinu je svět barevný, ale na metadonu je černobílý“) <br />
* metadon je syntetický vyráběný, proto je stále stejná jeho čistota (u heroinu se to velmi liší); je to tekutina, která se pije<br />
* někdy je to taky korigováno '''subutexem''' (pomáhá v rámci těch abstinenčních stavů, zlepšuje ten prožitek odvykacího stavu, je to na předpis, je to jen částečný opioid)<br />
* na opioidy vzniká '''''fyzická závislost''''' → hodně to vstupuje do tělesného procesu, metabolismu, proto to vysazení může být problém<br />
=== Kanabinoidy ===<br />
* tj. marihuana<br />
* aktivní/hlavní složkou je '''THC (tetrahydrokanabidol)'''<br />
* čím dřív člověk začne, tím je to horší (záleží na stáří, mozkové vyzrálosti, osobních dispozicích)<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* hodně se o ní diskutuje<br />
* od apatie, přes dysforie (rozlada), poruchy chování, paranoidita, podezíravost, nastraženost, úzkostnost, strach, panika<br />
* je to jakákoli změna, ať už do plusu nebo mínusu, velmi široká škála projevů<br />
==== Kanabisová psychóza ====<br />
* stav, který může trvat hodiny i týdny<br />
* nijak se neliší od normální psychózy (halucinace, bludy, změna psychomotorického tempa, afektivity, stavy depersonalizace)<br />
==== Marihuana ====<br />
* marihuana může provokovat rozvoj schizofrenie, ale neví se, jestli ji jen urychlí (tzn. že už k tomu má dispozice a někdy by se rozvinula sama) nebo ji přímo způsobí<br />
* může způsobit oploštělost, protože působí na dopamin, serotonin v mozku (nemají deprese po poklesu těch neurotransmiterů, ale jakoby neprožívají, emoce jsou jakoby zastřené, nejsou ostré, úzkostně-depresivní-apaticko-abulické stavy depersonalizace) → končí na antidepresivech, aby se jim podpořila hladina dopaminu a serotoninu, ale neví se, jestli se do budoucna mozek "vyčistí"<br />
* zvláštní je, že marihuana jakoby odkrývá emoce, které jsou v hloubce (pokud je člověk uvnitř ztrápený, ale navenek vypadá normálně, tak marihuana to nešťastné vytáhne ven) <br />
* o závislosti na kanabinoidech se vedou velké diskuze<br />
=== Sedativa a hypnotika ===<br />
* veškerá farmaka skupiny '''benzodiazepinu''' (diazepan, rohypnol, xanax, lexaurin, nitrazepan, radepur, neurol…), všechny léky, které mají zklidňující a sedativní efekt<br />
* jsou to léky, které se prakticky nejčastěji předepisují<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* záleží na dávce (gramáži) toho léku<br />
* podobá se intoxikaci alkoholem, včetně stádií → přes excitaci, uvolnění, nastává sedance až narkotizační, apsychická fáze<br />
<br />
* velmi častá je závislost; nedocházelo by k ní, kdyby si pacienti drželi stejné dávkování, ale pokud stále dávky zvyšují, mohou být závislí i během měsíce<br />
* tak jako u alkoholu, čím více toho člověk bere, tím více toho potřebuje, aby to mělo svůj účinek<br />
==== Odvykací stav ====<br />
* opět podobný jako u alkoholu<br />
* přes neklid, úzkost, strach, po spektrum fyziologických projevů (nauzea, tachykardie, točení hlavy, malátnost, bolesti v kloubech)<br />
* problém je v tom, že provokují ''pseudoepileptické záchvaty'', tzn. že když je člověk závislý na sedativech či hypnotikech, nemůžeme mu odebrat vše najednou, protože hrozí epileptický záchvat, nebo by mohlo nastat delirium<br />
* na počátku se dávka, na kterou je zvyklý, sníží na polovinu a pak co týden o půl miligramu<br />
* další problém u sedativ a anxiolitik je, že se metabolizují přes stejné systémy jako alkohol a potencují se (když lexaurin zapiju alkoholem, jejich efekt útlumu se znásobí)<br />
* často bývají zneužívány v rámci sebevražd<br />
=== Kokainové preparáty a psychoaktivní látky podobné kokainu ===<br />
* kokain, crack, pervitin<br />
* mají silný '''euforizující a stimulující efekt'''<br />
* rychle na ně vzniká '''''psychická závislost''''' → euforie nastává velmi rychle a mnohdy se dá říct, že závislost vniká po prvním užití (navíc lidé mají pocit obrovské psychické síly/aktivity a nemají potřebu spánku a jídla)<br />
* kokain je drahý (5 000Kč normální dávka, nějaká lepší 7 000-10 000Kč), pervitin je levnější (jedná se o stovky)<br />
* po „užívání v tahu“ (tj. opakovaně, spíše u pervitinu), třeba týden v kuse, pak nastává období letargie, spánku, vyčerpání (zase nejí, jen spí)<br />
* při dlouhodobém užívání vzniká tolerance na euforizující a anorektické stavy (takže navyšují dávky, aby stavů zase dosáhli) a také vůči stavům kardiovaskulárním a hypertermickým (tzn. že když dojde k akutní intoxikaci, je člověk ohrožen kardiovaskulárním selháním a hypertermií → podávají se léky na zklidnění, člověk se chladí)<br />
* protože je závislost psychická, i při odvykání je na psychické úrovni, při dlouhodobém užívání pervitinu dochází k nabourávání dopaminertních struktur → může dojít k tomu, že na chemické úrovni dojde ke snížení hladiny dopaminu a hrozí rozvoj deprese, který je ještě podpořen tím, že člověk byl předtím nabuzený → preventivně se podávají antidepresiva<br />
* u pervitinu hrozí riziko ''toxické psychózy'''''Tučný text'''<br />
** je diagnostikovaná na návaznost užívání nějaké drogy (heroin, kokain, marihuana,…)<br />
** z hlediska diferenciální diagnózy se od klasické psychózy liší z časového hlediska → toxická psychóza by měla zcela a úplně vymizet do půl roku, tj. daleko kratší doba než u běžné psychózy<br />
** pokud však dojde i po tom půl roku k nové atace, je jim už většinou diagnostikovaná schizofrenie<br />
=== Stimulancia ===<br />
* všechny amfetaminy, kofein<br />
* podobají se závislosti na kokainu (i v intoxikaci, odvykacích stavech, depresích)<br />
=== Halucinogeny ===<br />
* taneční drogy, LSD, xylocibin (extrakt z lysohlávek), PCP (pencyklidin, andělský prach)<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* člověk má velmi těžké, úporné a nepříjemné halucinace (představy depersonalizace, že mu někdo manipuluje s myšlenkami) → je paranoidní, nastražený, senzitivně vztahovačný, labilní → může to být tak nepříjemné a úporné, že třeba skočí z okna, něco si udělá<br />
* pocity paniky, zešílení, zničení, nevratnosti (že už se z toho stavu nedostane) → velmi nepříjemná zkušenost<br />
* proto se udává, že jejich závislost je sporná → kdo prožije tento zážitek, tak se k halucinogenům už většinou nevrátí (všechny ty pocity si totiž pamatují)<br />
* také velké '''riziko fleshbacků''' (i po 6 měsících), které jsou epizodální a se stejnou intenzitou a prožitkem (trvá i dny) a ti lidé třeba znovu skončí na antipsychotikách<br />
* akutní intoxikace už je ''patologie'', kdy se stírá náhled na realitu (neumírají na následky té drogy – neohrožuje vitální funkce, ale umírají na to, co následuje → psychický problém)<br />
* odvykací stav se nepopisuje, protože po předchozí zkušenosti už nikdo znovu tuto drogu neužívá dlouhodobě<br />
* také hrozí toxická psychóza<br />
=== Tabák ===<br />
* závislost na nikotinu<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* stav neklidu, stavy depersonalizace, derealizace, emoční lability, spíše iluze/zkreslené vnímání<br />
* je málo častá<br />
==== Odvykací stav ====<br />
* závislost vzniká rychle, jedná se většinou o psychickou závislost, fyzická závislost je výjimečná<br />
* trvání záleží na typu psychické závislosti → někteří to odloží ze dne na den, jiní nikdy, jiní 3 roky nekouří, pak si jednu cigaretu dají a jsou z nich zase kuřáci<br />
* nyní existuje preparát Champix, který stabilizuje nikotinové receptory (tělesně blokuje receptory)<br />
=== Organické rozpouštědla ===<br />
* toluen, aceton, ředidla<br />
* používány jako náhražka za alkohol, halucinogeny, pervitin<br />
* častou použity jako experimenty („zkusím to“)<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* často smrtelná<br />
* natahují si pytlíky na hlavu, a když dojde k intoxikaci, nestihnou si je sundat<br />
* odvykací stav není vůbec popisován, protože bývají používány právě jen jako náhražky<br />
* rozkládají nervovou tkáň<br />
=== Smíšená kategorie ===<br />
* sem spadá člověk, který kombinuje různé látky<br />
* spadají sem tedy všechny dříve popsané kategorie → účinky se různě kombinují, stírají, převyšují</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy_a_poruchy_chov%C3%A1n%C3%AD_vyvolan%C3%A9_%C3%BA%C4%8Dinkem_psychoaktivn%C3%ADch_l%C3%A1tek&diff=2322Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek2014-01-22T20:32:20Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Závislosti ===<br />
* '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny)<br />
* '''Akutní intoxikace''' – akutní stav, který je přechodný<br />
** každá látka má určitou svojí dávku a každý člověk má nějaké své nastavení a podle toho, jak se tyto dva faktory sejdou, může u člověka dojít ke změně jeho fungování (u různých lidí může být akutní intoxikace vyvolána po různých dávkách)<br />
** záleží to tedy na premorbidní osobnosti, na typu látky a na její dávce<br />
** ztráta vědomí, hrozí kardio-respirační selhání → často akutní intoxikace souvisí s ohrožením života<br />
* '''Abúzus''' – tzv. škodlivé užívání<br />
** stav, kdy dlouhodobé požívání té látky poškozuje zdraví a to jak na úrovní somatické, tak psychické<br />
** tito lidé podhodnocují dávky, bagatelizují to dlouhodobé užívání, zastírají, že by měli problém, mají tendenci manipulovat svým chování<br />
** časový faktor pro diagnostikování abúzu: požívání látky pravidelně po jeden měsíc nebo opakovaně během roku<br />
* '''Syndrom závislosti''' – má jasné kritéria: <br /><br />
:1. člověk baží po té látce a vyhledává ji<br /><br />
:2. má obtíže s kontrolou a mírou dávky<br /><br />
:3. užívání i přesto, že ví, jaké z toho bude mít problémy (např.: ví, že ho opustí rodina, vyhodí ho z práce, že ho pak vyhodí od zkoušky)<br /><br />
:4. upřednostňuje požití látky před jakoukoli jinou činností<br /><br />
→ pokud se tyto kategorie objevují pravidelně (během toho měsíce, roku), můžeme hovořit o závislosti<br />
* '''Odvykací syndrom''' – objevuje se po částečném nebo úplném odnětí té látky<br />
** ''psychická úroveň'': úzkost, neklid, nejistota, strach, halucinace, nastraženost, podezíravost<br />
** ''somatická úroveň'': poruchy spánku, nechutenství, zvracení, křeče, bolesti, bušení srdce, zvýšený tlak, pocení<br />
** tento stav může být ještě komplikován deliriem<br />
=== Alkohol ===<br />
* nejvíce zneužívaná látka, nejlépe dostupná<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* akutní intoxikace má 4 fáze:<br />
** '''1. Fáze excitace''' <br />
::- do 1 promile<br />
::- je veselý, rozjařený, snížené zábrany, komunikuje, všemu se směje<br />
::- zpomalují se smyslové funkce a smyslová a motorická aktivita, koordinace<br />
::- laicky označováno za stav podnapilosti<br />
::- ''Prohloubená excitace''<br />
::- do 1,5 promile<br />
::- velmi zhoršena motorika, zvlášť koordinace sluchové, zrakové a motorické činnosti (netrefí se klíčem do zámku, trvá mu než na něco zareaguje)<br />
::- emoce jsou stále ještě pozitivní<br /><br />
** '''2. Stav střední opilosti'''<br />
::- do 2 promile<br />
::- člověk je vznětlivý, zlostný, agresivní, popudlivý, vrávorá, padá, motorika je hrubá, emoce jsou hodně kolísavé (střídá se pláč se smíchem)<br />
::- jakýsi ''hypnotický stav'' → upadá do lehkého stavu změny vědomí (usíná, ale probere se)<br />
** '''3. Těžká opilost'''<br />
::- do 3 promile<br />
::- výrazná porucha rovnováhy, motoriky, blábolí, není schopen artikulovat<br />
::- '''stádium narkotizační''' → útlum vědomí je hlubší, mohou se potlačit i reflexy (může se pomočit, pokálet)<br />
** '''4. Asfiktická fáze'''<br />
::- nad 3 promile<br />
::- těžká intoxikace, těžce porušeno vědomí, hrozí komatózní stav a asfyxie (vdechnutí zvratků)<br />
::- může dojít k úmrtí (snižuje se kardiorespirační reflex)<br />
* zvláštní případy akutní intoxikace:<br />
* '''''Palimpsest'''''<br />
:- okénko ve vědomí<br />
:- jde o krátký časový úsek úplné intoxikace s úplnou nebo částečnou anterográdní amnézii, kdy je narušena kvalita vědomí (ne kvantita)<br />
:- chová se jakoby normálně, ale pak si to nepamatuje<br />
:- je predispoziční → někdo to mívá, někdo ne<br />
:- je to reakce těla na množství té látky<br />
* '''''Patická opilost'''''<br />
:- tzv. patologická intoxikace<br />
:- chorobný, krátkodobý stav poruchy vědomí, který vzniká jako patická reakce na malé množství alkoholu<br />
:- je to u lidí, kteří nemají žádné enzymy pro odbourávání alkoholu<br />
:- i po tom malém množství alkoholu (např.: bromhexinové kapky proti kaši) dojde k intoxikaci → za žádných okolností nesmí požívat alkohol, ani nic obsahující alkohol<br />
:- člověk zjistí, že tím trpí až po prvním požití alkoholu<br />
:- okamžitě se mění chování, často je vzteklý, agresivní, popudlivý<br />
:- není porušena motorika (nevrávorá), vypadá jako v deliciózním mrákotném stavu<br />
:- jako diagnóza se to objevuje málo<br />
* neexistuje vyléčený alkoholik, je to jen abstinující alkoholik<br />
==== Komplikace odvykací syndrom × delirium ====<br />
* delirium nenastává ihned po vysazení alkoholu, ale asi až po 48 hodinách od posledního požití<br />
* zvýšený tlak, žaludeční nevolnost, třes, pocity na zvracení, motaní hlavy, strach, úzkost, upocenost<br />
* ne všichni alkoholici se propijí do deliria, zaleží to na organismu člověka, je to pouze riziko, které může nastat<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* alkoholismus může být zaměněn za závislost na benzodiazepinech (např.: halucinogeny) → provést zkoušku alkoholu v dechu<br />
* můžeme potkat alkoholika, který ale zapíjí úzkost či deprese → pak neléčit na závislost, ale na úzkost a depresi<br />
=== Opioidy ===<br />
* tj. přírodní opium, morfium, heroin, metadon, kodein, a další<br />
* nejčastěji se jedná o heroin<br />
==== Akutní intoxikace heroinem ====<br />
* indikována na jednotku intenzivní péče nebo na ARO → podávají se antagonisté opioidů (blokují receptory, na které se opioidy navazují a opioidy se tak vyplaví z organismu ven)<br />
* jsou ohroženy vitální funkce (hrozí zástava kardiorespiračního systému)<br />
* na počátku intoxikace je nejprve euforie, ale pak spadne do útlumu, zpomalení, otupělosti, apatie, zhoršuje se úsudek, bodové zorničky (těžká myóza), zčervenání, svědění kůže, ospalost, zpomaluje se dechová a tepová frekvence<br />
* většinou je intoxikace náhodná (buď neodhadnul dávku, nebo ta dávka měla vyšší čistotu/koncentraci)<br />
* problém, že lidé, kteří se předávkovali heroinem, často z nemocnice utečou, protože by měli problémy se zákonem, když odejdou, tak je jim dobře, v podstatě neví, že mohli umřít a tak si jdou sehnat další dávku; jenže v těle mají ještě stále blokátory a ve chvíli, kdy si dají drogu, na co byli zvyklí, tak se předávkuji znovu (vyplavování trvá několik dní, ale je jim i do 24 hodin dobře)<br />
==== Odvykací stav (abstinenční syndrom)====<br />
* trvá hodiny až dny<br />
* tělesně nepříjemný a vypadá jako chřipka (unavený, bolí ho klouby, bolí ho svaly, slzí mu oči, teče mu z nosu, křeče svalů a v břichu, nevolnost, zívá)<br />
* není životu nebezpečný, ale velmi nepříjemný<br />
* záleží na délce a dávce užívání → při dlouhodobém užívání lidé nemůžou tu látku úplně vysadit, protože jejich tělo si na drogu moc zvyklo, proto se používá jako náhražka '''metadon'''<br />
* metadon se dobře dávkuje (dobře se hlídá velikost dávky), pomalu se může snižovat jeho dávka, ale projevy nemá stejné jako heroin („na heroinu je svět barevný, ale na metadonu je černobílý“) <br />
* metadon je syntetický vyráběný, proto je stále stejná jeho čistota (u heroinu se to velmi liší); je to tekutina, která se pije<br />
* někdy je to taky korigováno '''subutexem''' (pomáhá v rámci těch abstinenčních stavů, zlepšuje ten prožitek odvykacího stavu, je to na předpis, je to jen částečný opioid)<br />
* na opioidy vzniká '''''fyzická závislost''''' → hodně to vstupuje do tělesného procesu, metabolismu, proto to vysazení může být problém<br />
=== Kanabinoidy ===<br />
* tj. marihuana<br />
* aktivní/hlavní složkou je '''THC (tetrahydrokanabidol)'''<br />
* čím dřív člověk začne, tím je to horší (záleží na stáří, mozkové vyzrálosti, osobních dispozicích)<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* hodně se o ní diskutuje<br />
* od apatie, přes dysforie (rozlada), poruchy chování, paranoidita, podezíravost, nastraženost, úzkostnost, strach, panika<br />
* je to jakákoli změna, ať už do plusu nebo mínusu, velmi široká škála projevů<br />
==== Kanabisová psychóza ====<br />
* stav, který může trvat hodiny i týdny<br />
* nijak se neliší od normální psychózy (halucinace, bludy, změna psychomotorického tempa, afektivity, stavy depersonalizace)<br />
==== Marihuana ====<br />
* marihuana může provokovat rozvoj schizofrenie, ale neví se, jestli ji jen urychlí (tzn. že už k tomu má dispozice a někdy by se rozvinula sama) nebo ji přímo způsobí<br />
* může způsobit oploštělost, protože působí na dopamin, serotonin v mozku (nemají deprese po poklesu těch neurotransmiterů, ale jakoby neprožívají, emoce jsou jakoby zastřené, nejsou ostré, úzkostně-depresivní-apaticko-abulické stavy depersonalizace) → končí na antidepresivech, aby se jim podpořila hladina dopaminu a serotoninu, ale neví se, jestli se do budoucna mozek "vyčistí"<br />
* zvláštní je, že marihuana jakoby odkrývá emoce, které jsou v hloubce (pokud je člověk uvnitř ztrápený, ale navenek vypadá normálně, tak marihuana to nešťastné vytáhne ven) <br />
* o závislosti na kanabinoidech se vedou velké diskuze<br />
=== Sedativa a hypnotika ===<br />
* veškerá farmaka skupiny '''benzodiazepinu''' (diazepan, rohypnol, xanax, lexaurin, nitrazepan, radepur, neurol…), všechny léky, které mají zklidňující a sedativní efekt<br />
* jsou to léky, které se prakticky nejčastěji předepisují<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* záleží na dávce (gramáži) toho léku<br />
* podobá se intoxikaci alkoholem, včetně stádií → přes excitaci, uvolnění, nastává sedance až narkotizační, apsychická fáze<br />
<br />
* velmi častá je závislost; nedocházelo by k ní, kdyby si pacienti drželi stejné dávkování, ale pokud stále dávky zvyšují, mohou být závislí i během měsíce<br />
* tak jako u alkoholu, čím více toho člověk bere, tím více toho potřebuje, aby to mělo svůj účinek<br />
==== Odvykací stav ====<br />
* opět podobný jako u alkoholu<br />
* přes neklid, úzkost, strach, po spektrum fyziologických projevů (nauzea, tachykardie, točení hlavy, malátnost, bolesti v kloubech)<br />
* problém je v tom, že provokují ''pseudoepileptické záchvaty'', tzn. že když je člověk závislý na sedativech či hypnotikech, nemůžeme mu odebrat vše najednou, protože hrozí epileptický záchvat, nebo by mohlo nastat delirium<br />
* na počátku se dávka, na kterou je zvyklý, sníží na polovinu a pak co týden o půl miligramu<br />
* další problém u sedativ a anxiolitik je, že se metabolizují přes stejné systémy jako alkohol a potencují se (když lexaurin zapiju alkoholem, jejich efekt útlumu se znásobí)<br />
* často bývají zneužívány v rámci sebevražd<br />
=== Kokainové preparáty a psychoaktivní látky podobné kokainu ===<br />
* kokain, crack, pervitin<br />
* mají silný '''euforizující a stimulující efekt'''<br />
* rychle na ně vzniká '''''psychická závislost''''' → euforie nastává velmi rychle a mnohdy se dá říct, že závislost vniká po prvním užití (navíc lidé mají pocit obrovské psychické síly/aktivity a nemají potřebu spánku a jídla)<br />
* kokain je drahý (5 000Kč normální dávka, nějaká lepší 7 000-10 000Kč), pervitin je levnější (jedná se o stovky)<br />
* po „užívání v tahu“ (tj. opakovaně, spíše u pervitinu), třeba týden v kuse, pak nastává období letargie, spánku, vyčerpání (zase nejí, jen spí)<br />
* při dlouhodobém užívání vzniká tolerance na euforizující a anorektické stavy (takže navyšují dávky, aby stavů zase dosáhli) a také vůči stavům kardiovaskulárním a hypertermickým (tzn. že když dojde k akutní intoxikaci, je člověk ohrožen kardiovaskulárním selháním a hypertermií → podávají se léky na zklidnění, člověk se chladí)<br />
* protože je závislost psychická, i při odvykání je na psychické úrovni, při dlouhodobém užívání pervitinu dochází k nabourávání dopaminertních struktur → může dojít k tomu, že na chemické úrovni dojde ke snížení hladiny dopaminu a hrozí rozvoj deprese, který je ještě podpořen tím, že člověk byl předtím nabuzený → preventivně se podávají antidepresiva<br />
* u pervitinu hrozí riziko ''toxické psychózy'''''Tučný text'''<br />
** je diagnostikovaná na návaznost užívání nějaké drogy (heroin, kokain, marihuana,…)<br />
** z hlediska diferenciální diagnózy se od klasické psychózy liší z časového hlediska → toxická psychóza by měla zcela a úplně vymizet do půl roku, tj. daleko kratší doba než u běžné psychózy<br />
** pokud však dojde i po tom půl roku k nové atace, je jim už většinou diagnostikovaná schizofrenie</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy_a_poruchy_chov%C3%A1n%C3%AD_vyvolan%C3%A9_%C3%BA%C4%8Dinkem_psychoaktivn%C3%ADch_l%C3%A1tek&diff=2321Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek2014-01-22T20:28:53Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Závislosti ===<br />
* '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny)<br />
* '''Akutní intoxikace''' – akutní stav, který je přechodný<br />
** každá látka má určitou svojí dávku a každý člověk má nějaké své nastavení a podle toho, jak se tyto dva faktory sejdou, může u člověka dojít ke změně jeho fungování (u různých lidí může být akutní intoxikace vyvolána po různých dávkách)<br />
** záleží to tedy na premorbidní osobnosti, na typu látky a na její dávce<br />
** ztráta vědomí, hrozí kardio-respirační selhání → často akutní intoxikace souvisí s ohrožením života<br />
* '''Abúzus''' – tzv. škodlivé užívání<br />
** stav, kdy dlouhodobé požívání té látky poškozuje zdraví a to jak na úrovní somatické, tak psychické<br />
** tito lidé podhodnocují dávky, bagatelizují to dlouhodobé užívání, zastírají, že by měli problém, mají tendenci manipulovat svým chování<br />
** časový faktor pro diagnostikování abúzu: požívání látky pravidelně po jeden měsíc nebo opakovaně během roku<br />
* '''Syndrom závislosti''' – má jasné kritéria: <br /><br />
:1. člověk baží po té látce a vyhledává ji<br /><br />
:2. má obtíže s kontrolou a mírou dávky<br /><br />
:3. užívání i přesto, že ví, jaké z toho bude mít problémy (např.: ví, že ho opustí rodina, vyhodí ho z práce, že ho pak vyhodí od zkoušky)<br /><br />
:4. upřednostňuje požití látky před jakoukoli jinou činností<br /><br />
→ pokud se tyto kategorie objevují pravidelně (během toho měsíce, roku), můžeme hovořit o závislosti<br />
* '''Odvykací syndrom''' – objevuje se po částečném nebo úplném odnětí té látky<br />
** ''psychická úroveň'': úzkost, neklid, nejistota, strach, halucinace, nastraženost, podezíravost<br />
** ''somatická úroveň'': poruchy spánku, nechutenství, zvracení, křeče, bolesti, bušení srdce, zvýšený tlak, pocení<br />
** tento stav může být ještě komplikován deliriem<br />
=== Alkohol ===<br />
* nejvíce zneužívaná látka, nejlépe dostupná<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* akutní intoxikace má 4 fáze:<br />
** '''1. Fáze excitace''' <br />
::- do 1 promile<br />
::- je veselý, rozjařený, snížené zábrany, komunikuje, všemu se směje<br />
::- zpomalují se smyslové funkce a smyslová a motorická aktivita, koordinace<br />
::- laicky označováno za stav podnapilosti<br />
::- ''Prohloubená excitace''<br />
::- do 1,5 promile<br />
::- velmi zhoršena motorika, zvlášť koordinace sluchové, zrakové a motorické činnosti (netrefí se klíčem do zámku, trvá mu než na něco zareaguje)<br />
::- emoce jsou stále ještě pozitivní<br /><br />
** '''2. Stav střední opilosti'''<br />
::- do 2 promile<br />
::- člověk je vznětlivý, zlostný, agresivní, popudlivý, vrávorá, padá, motorika je hrubá, emoce jsou hodně kolísavé (střídá se pláč se smíchem)<br />
::- jakýsi ''hypnotický stav'' → upadá do lehkého stavu změny vědomí (usíná, ale probere se)<br />
** '''3. Těžká opilost'''<br />
::- do 3 promile<br />
::- výrazná porucha rovnováhy, motoriky, blábolí, není schopen artikulovat<br />
::- '''stádium narkotizační''' → útlum vědomí je hlubší, mohou se potlačit i reflexy (může se pomočit, pokálet)<br />
** '''4. Asfiktická fáze'''<br />
::- nad 3 promile<br />
::- těžká intoxikace, těžce porušeno vědomí, hrozí komatózní stav a asfyxie (vdechnutí zvratků)<br />
::- může dojít k úmrtí (snižuje se kardiorespirační reflex)<br />
* zvláštní případy akutní intoxikace:<br />
* '''''Palimpsest'''''<br />
:- okénko ve vědomí<br />
:- jde o krátký časový úsek úplné intoxikace s úplnou nebo částečnou anterográdní amnézii, kdy je narušena kvalita vědomí (ne kvantita)<br />
:- chová se jakoby normálně, ale pak si to nepamatuje<br />
:- je predispoziční → někdo to mívá, někdo ne<br />
:- je to reakce těla na množství té látky<br />
* '''''Patická opilost'''''<br />
:- tzv. patologická intoxikace<br />
:- chorobný, krátkodobý stav poruchy vědomí, který vzniká jako patická reakce na malé množství alkoholu<br />
:- je to u lidí, kteří nemají žádné enzymy pro odbourávání alkoholu<br />
:- i po tom malém množství alkoholu (např.: bromhexinové kapky proti kaši) dojde k intoxikaci → za žádných okolností nesmí požívat alkohol, ani nic obsahující alkohol<br />
:- člověk zjistí, že tím trpí až po prvním požití alkoholu<br />
:- okamžitě se mění chování, často je vzteklý, agresivní, popudlivý<br />
:- není porušena motorika (nevrávorá), vypadá jako v deliciózním mrákotném stavu<br />
:- jako diagnóza se to objevuje málo<br />
* neexistuje vyléčený alkoholik, je to jen abstinující alkoholik<br />
==== Komplikace odvykací syndrom × delirium ====<br />
* delirium nenastává ihned po vysazení alkoholu, ale asi až po 48 hodinách od posledního požití<br />
* zvýšený tlak, žaludeční nevolnost, třes, pocity na zvracení, motaní hlavy, strach, úzkost, upocenost<br />
* ne všichni alkoholici se propijí do deliria, zaleží to na organismu člověka, je to pouze riziko, které může nastat<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* alkoholismus může být zaměněn za závislost na benzodiazepinech (např.: halucinogeny) → provést zkoušku alkoholu v dechu<br />
* můžeme potkat alkoholika, který ale zapíjí úzkost či deprese → pak neléčit na závislost, ale na úzkost a depresi<br />
=== Opioidy ===<br />
* tj. přírodní opium, morfium, heroin, metadon, kodein, a další<br />
* nejčastěji se jedná o heroin<br />
==== Akutní intoxikace heroinem ====<br />
* indikována na jednotku intenzivní péče nebo na ARO → podávají se antagonisté opioidů (blokují receptory, na které se opioidy navazují a opioidy se tak vyplaví z organismu ven)<br />
* jsou ohroženy vitální funkce (hrozí zástava kardiorespiračního systému)<br />
* na počátku intoxikace je nejprve euforie, ale pak spadne do útlumu, zpomalení, otupělosti, apatie, zhoršuje se úsudek, bodové zorničky (těžká myóza), zčervenání, svědění kůže, ospalost, zpomaluje se dechová a tepová frekvence<br />
* většinou je intoxikace náhodná (buď neodhadnul dávku, nebo ta dávka měla vyšší čistotu/koncentraci)<br />
* problém, že lidé, kteří se předávkovali heroinem, často z nemocnice utečou, protože by měli problémy se zákonem, když odejdou, tak je jim dobře, v podstatě neví, že mohli umřít a tak si jdou sehnat další dávku; jenže v těle mají ještě stále blokátory a ve chvíli, kdy si dají drogu, na co byli zvyklí, tak se předávkuji znovu (vyplavování trvá několik dní, ale je jim i do 24 hodin dobře)<br />
==== Odvykací stav (abstinenční syndrom)====<br />
* trvá hodiny až dny<br />
* tělesně nepříjemný a vypadá jako chřipka (unavený, bolí ho klouby, bolí ho svaly, slzí mu oči, teče mu z nosu, křeče svalů a v břichu, nevolnost, zívá)<br />
* není životu nebezpečný, ale velmi nepříjemný<br />
* záleží na délce a dávce užívání → při dlouhodobém užívání lidé nemůžou tu látku úplně vysadit, protože jejich tělo si na drogu moc zvyklo, proto se používá jako náhražka '''metadon'''<br />
* metadon se dobře dávkuje (dobře se hlídá velikost dávky), pomalu se může snižovat jeho dávka, ale projevy nemá stejné jako heroin („na heroinu je svět barevný, ale na metadonu je černobílý“) <br />
* metadon je syntetický vyráběný, proto je stále stejná jeho čistota (u heroinu se to velmi liší); je to tekutina, která se pije<br />
* někdy je to taky korigováno '''subutexem''' (pomáhá v rámci těch abstinenčních stavů, zlepšuje ten prožitek odvykacího stavu, je to na předpis, je to jen částečný opioid)<br />
* na opioidy vzniká '''''fyzická závislost''''' → hodně to vstupuje do tělesného procesu, metabolismu, proto to vysazení může být problém<br />
=== Kanabinoidy ===<br />
* tj. marihuana<br />
* aktivní/hlavní složkou je '''THC (tetrahydrokanabidol)'''<br />
* čím dřív člověk začne, tím je to horší (záleží na stáří, mozkové vyzrálosti, osobních dispozicích)<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* hodně se o ní diskutuje<br />
* od apatie, přes dysforie (rozlada), poruchy chování, paranoidita, podezíravost, nastraženost, úzkostnost, strach, panika<br />
* je to jakákoli změna, ať už do plusu nebo mínusu, velmi široká škála projevů<br />
==== Kanabisová psychóza ====<br />
* stav, který může trvat hodiny i týdny<br />
* nijak se neliší od normální psychózy (halucinace, bludy, změna psychomotorického tempa, afektivity, stavy depersonalizace)<br />
==== Marihuana ====<br />
* marihuana může provokovat rozvoj schizofrenie, ale neví se, jestli ji jen urychlí (tzn. že už k tomu má dispozice a někdy by se rozvinula sama) nebo ji přímo způsobí<br />
* může způsobit oploštělost, protože působí na dopamin, serotonin v mozku (nemají deprese po poklesu těch neurotransmiterů, ale jakoby neprožívají, emoce jsou jakoby zastřené, nejsou ostré, úzkostně-depresivní-apaticko-abulické stavy depersonalizace) → končí na antidepresivech, aby se jim podpořila hladina dopaminu a serotoninu, ale neví se, jestli se do budoucna mozek "vyčistí"<br />
* zvláštní je, že marihuana jakoby odkrývá emoce, které jsou v hloubce (pokud je člověk uvnitř ztrápený, ale navenek vypadá normálně, tak marihuana to nešťastné vytáhne ven) <br />
* o závislosti na kanabinoidech se vedou velké diskuze<br />
=== Sedativa a hypnotika ===<br />
* veškerá farmaka skupiny '''benzodiazepinu''' (diazepan, rohypnol, xanax, lexaurin, nitrazepan, radepur, neurol…), všechny léky, které mají zklidňující a sedativní efekt<br />
* jsou to léky, které se prakticky nejčastěji předepisují<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* záleží na dávce (gramáži) toho léku<br />
* podobá se intoxikaci alkoholem, včetně stádií → přes excitaci, uvolnění, nastává sedance až narkotizační, apsychická fáze<br />
<br />
* velmi častá je závislost; nedocházelo by k ní, kdyby si pacienti drželi stejné dávkování, ale pokud stále dávky zvyšují, mohou být závislí i během měsíce<br />
* tak jako u alkoholu, čím více toho člověk bere, tím více toho potřebuje, aby to mělo svůj účinek<br />
==== Odvykací stav ====<br />
* opět podobný jako u alkoholu<br />
* přes neklid, úzkost, strach, po spektrum fyziologických projevů (nauzea, tachykardie, točení hlavy, malátnost, bolesti v kloubech)<br />
* problém je v tom, že provokují ''pseudoepileptické záchvaty'', tzn. že když je člověk závislý na sedativech či hypnotikech, nemůžeme mu odebrat vše najednou, protože hrozí epileptický záchvat, nebo by mohlo nastat delirium<br />
* na počátku se dávka, na kterou je zvyklý, sníží na polovinu a pak co týden o půl miligramu<br />
* další problém u sedativ a anxiolitik je, že se metabolizují přes stejné systémy jako alkohol a potencují se (když lexaurin zapiju alkoholem, jejich efekt útlumu se znásobí)<br />
* často bývají zneužívány v rámci sebevražd</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy_a_poruchy_chov%C3%A1n%C3%AD_vyvolan%C3%A9_%C3%BA%C4%8Dinkem_psychoaktivn%C3%ADch_l%C3%A1tek&diff=2320Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek2014-01-22T20:26:12Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Závislosti ===<br />
* '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny)<br />
* '''Akutní intoxikace''' – akutní stav, který je přechodný<br />
** každá látka má určitou svojí dávku a každý člověk má nějaké své nastavení a podle toho, jak se tyto dva faktory sejdou, může u člověka dojít ke změně jeho fungování (u různých lidí může být akutní intoxikace vyvolána po různých dávkách)<br />
** záleží to tedy na premorbidní osobnosti, na typu látky a na její dávce<br />
** ztráta vědomí, hrozí kardio-respirační selhání → často akutní intoxikace souvisí s ohrožením života<br />
* '''Abúzus''' – tzv. škodlivé užívání<br />
** stav, kdy dlouhodobé požívání té látky poškozuje zdraví a to jak na úrovní somatické, tak psychické<br />
** tito lidé podhodnocují dávky, bagatelizují to dlouhodobé užívání, zastírají, že by měli problém, mají tendenci manipulovat svým chování<br />
** časový faktor pro diagnostikování abúzu: požívání látky pravidelně po jeden měsíc nebo opakovaně během roku<br />
* '''Syndrom závislosti''' – má jasné kritéria: <br /><br />
:1. člověk baží po té látce a vyhledává ji<br /><br />
:2. má obtíže s kontrolou a mírou dávky<br /><br />
:3. užívání i přesto, že ví, jaké z toho bude mít problémy (např.: ví, že ho opustí rodina, vyhodí ho z práce, že ho pak vyhodí od zkoušky)<br /><br />
:4. upřednostňuje požití látky před jakoukoli jinou činností<br /><br />
→ pokud se tyto kategorie objevují pravidelně (během toho měsíce, roku), můžeme hovořit o závislosti<br />
* '''Odvykací syndrom''' – objevuje se po částečném nebo úplném odnětí té látky<br />
** ''psychická úroveň'': úzkost, neklid, nejistota, strach, halucinace, nastraženost, podezíravost<br />
** ''somatická úroveň'': poruchy spánku, nechutenství, zvracení, křeče, bolesti, bušení srdce, zvýšený tlak, pocení<br />
** tento stav může být ještě komplikován deliriem<br />
=== Alkohol ===<br />
* nejvíce zneužívaná látka, nejlépe dostupná<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* akutní intoxikace má 4 fáze:<br />
** '''1. Fáze excitace''' <br />
::- do 1 promile<br />
::- je veselý, rozjařený, snížené zábrany, komunikuje, všemu se směje<br />
::- zpomalují se smyslové funkce a smyslová a motorická aktivita, koordinace<br />
::- laicky označováno za stav podnapilosti<br />
::- ''Prohloubená excitace''<br />
::- do 1,5 promile<br />
::- velmi zhoršena motorika, zvlášť koordinace sluchové, zrakové a motorické činnosti (netrefí se klíčem do zámku, trvá mu než na něco zareaguje)<br />
::- emoce jsou stále ještě pozitivní<br /><br />
** '''2. Stav střední opilosti'''<br />
::- do 2 promile<br />
::- člověk je vznětlivý, zlostný, agresivní, popudlivý, vrávorá, padá, motorika je hrubá, emoce jsou hodně kolísavé (střídá se pláč se smíchem)<br />
::- jakýsi ''hypnotický stav'' → upadá do lehkého stavu změny vědomí (usíná, ale probere se)<br />
** '''3. Těžká opilost'''<br />
::- do 3 promile<br />
::- výrazná porucha rovnováhy, motoriky, blábolí, není schopen artikulovat<br />
::- '''stádium narkotizační''' → útlum vědomí je hlubší, mohou se potlačit i reflexy (může se pomočit, pokálet)<br />
** '''4. Asfiktická fáze'''<br />
::- nad 3 promile<br />
::- těžká intoxikace, těžce porušeno vědomí, hrozí komatózní stav a asfyxie (vdechnutí zvratků)<br />
::- může dojít k úmrtí (snižuje se kardiorespirační reflex)<br />
* zvláštní případy akutní intoxikace:<br />
* '''''Palimpsest'''''<br />
:- okénko ve vědomí<br />
:- jde o krátký časový úsek úplné intoxikace s úplnou nebo částečnou anterográdní amnézii, kdy je narušena kvalita vědomí (ne kvantita)<br />
:- chová se jakoby normálně, ale pak si to nepamatuje<br />
:- je predispoziční → někdo to mívá, někdo ne<br />
:- je to reakce těla na množství té látky<br />
* '''''Patická opilost'''''<br />
:- tzv. patologická intoxikace<br />
:- chorobný, krátkodobý stav poruchy vědomí, který vzniká jako patická reakce na malé množství alkoholu<br />
:- je to u lidí, kteří nemají žádné enzymy pro odbourávání alkoholu<br />
:- i po tom malém množství alkoholu (např.: bromhexinové kapky proti kaši) dojde k intoxikaci → za žádných okolností nesmí požívat alkohol, ani nic obsahující alkohol<br />
:- člověk zjistí, že tím trpí až po prvním požití alkoholu<br />
:- okamžitě se mění chování, často je vzteklý, agresivní, popudlivý<br />
:- není porušena motorika (nevrávorá), vypadá jako v deliciózním mrákotném stavu<br />
:- jako diagnóza se to objevuje málo<br />
* neexistuje vyléčený alkoholik, je to jen abstinující alkoholik<br />
==== Komplikace odvykací syndrom × delirium ====<br />
* delirium nenastává ihned po vysazení alkoholu, ale asi až po 48 hodinách od posledního požití<br />
* zvýšený tlak, žaludeční nevolnost, třes, pocity na zvracení, motaní hlavy, strach, úzkost, upocenost<br />
* ne všichni alkoholici se propijí do deliria, zaleží to na organismu člověka, je to pouze riziko, které může nastat<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* alkoholismus může být zaměněn za závislost na benzodiazepinech (např.: halucinogeny) → provést zkoušku alkoholu v dechu<br />
* můžeme potkat alkoholika, který ale zapíjí úzkost či deprese → pak neléčit na závislost, ale na úzkost a depresi<br />
=== Opioidy ===<br />
* tj. přírodní opium, morfium, heroin, metadon, kodein, a další<br />
* nejčastěji se jedná o heroin<br />
==== Akutní intoxikace heroinem ====<br />
* indikována na jednotku intenzivní péče nebo na ARO → podávají se antagonisté opioidů (blokují receptory, na které se opioidy navazují a opioidy se tak vyplaví z organismu ven)<br />
* jsou ohroženy vitální funkce (hrozí zástava kardiorespiračního systému)<br />
* na počátku intoxikace je nejprve euforie, ale pak spadne do útlumu, zpomalení, otupělosti, apatie, zhoršuje se úsudek, bodové zorničky (těžká myóza), zčervenání, svědění kůže, ospalost, zpomaluje se dechová a tepová frekvence<br />
* většinou je intoxikace náhodná (buď neodhadnul dávku, nebo ta dávka měla vyšší čistotu/koncentraci)<br />
* problém, že lidé, kteří se předávkovali heroinem, často z nemocnice utečou, protože by měli problémy se zákonem, když odejdou, tak je jim dobře, v podstatě neví, že mohli umřít a tak si jdou sehnat další dávku; jenže v těle mají ještě stále blokátory a ve chvíli, kdy si dají drogu, na co byli zvyklí, tak se předávkuji znovu (vyplavování trvá několik dní, ale je jim i do 24 hodin dobře)<br />
==== Odvykací stav (abstinenční syndrom)====<br />
* trvá hodiny až dny<br />
* tělesně nepříjemný a vypadá jako chřipka (unavený, bolí ho klouby, bolí ho svaly, slzí mu oči, teče mu z nosu, křeče svalů a v břichu, nevolnost, zívá)<br />
* není životu nebezpečný, ale velmi nepříjemný<br />
* záleží na délce a dávce užívání → při dlouhodobém užívání lidé nemůžou tu látku úplně vysadit, protože jejich tělo si na drogu moc zvyklo, proto se používá jako náhražka '''metadon'''<br />
* metadon se dobře dávkuje (dobře se hlídá velikost dávky), pomalu se může snižovat jeho dávka, ale projevy nemá stejné jako heroin („na heroinu je svět barevný, ale na metadonu je černobílý“) <br />
* metadon je syntetický vyráběný, proto je stále stejná jeho čistota (u heroinu se to velmi liší); je to tekutina, která se pije<br />
* někdy je to taky korigováno '''subutexem''' (pomáhá v rámci těch abstinenčních stavů, zlepšuje ten prožitek odvykacího stavu, je to na předpis, je to jen částečný opioid)<br />
* na opioidy vzniká '''''fyzická závislost''''' → hodně to vstupuje do tělesného procesu, metabolismu, proto to vysazení může být problém<br />
=== Kanabinoidy ===<br />
* tj. marihuana<br />
* aktivní/hlavní složkou je '''THC (tetrahydrokanabidol)'''<br />
* čím dřív člověk začne, tím je to horší (záleží na stáří, mozkové vyzrálosti, osobních dispozicích)<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* hodně se o ní diskutuje<br />
* od apatie, přes dysforie (rozlada), poruchy chování, paranoidita, podezíravost, nastraženost, úzkostnost, strach, panika<br />
* je to jakákoli změna, ať už do plusu nebo mínusu, velmi široká škála projevů<br />
==== Kanabisová psychóza ====<br />
* stav, který může trvat hodiny i týdny<br />
* nijak se neliší od normální psychózy (halucinace, bludy, změna psychomotorického tempa, afektivity, stavy depersonalizace)<br />
==== Marihuana ====<br />
* marihuana může provokovat rozvoj schizofrenie, ale neví se, jestli ji jen urychlí (tzn. že už k tomu má dispozice a někdy by se rozvinula sama) nebo ji přímo způsobí<br />
* může způsobit oploštělost, protože působí na dopamin, serotonin v mozku (nemají deprese po poklesu těch neurotransmiterů, ale jakoby neprožívají, emoce jsou jakoby zastřené, nejsou ostré, úzkostně-depresivní-apaticko-abulické stavy depersonalizace) → končí na antidepresivech, aby se jim podpořila hladina dopaminu a serotoninu, ale neví se, jestli se do budoucna mozek "vyčistí"<br />
* zvláštní je, že marihuana jakoby odkrývá emoce, které jsou v hloubce (pokud je člověk uvnitř ztrápený, ale navenek vypadá normálně, tak marihuana to nešťastné vytáhne ven) <br />
* o závislosti na kanabinoidech se vedou velké diskuze</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy_a_poruchy_chov%C3%A1n%C3%AD_vyvolan%C3%A9_%C3%BA%C4%8Dinkem_psychoaktivn%C3%ADch_l%C3%A1tek&diff=2319Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek2014-01-22T20:22:11Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Alkohol */</p>
<hr />
<div>=== Závislosti ===<br />
* '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny)<br />
* '''Akutní intoxikace''' – akutní stav, který je přechodný<br />
** každá látka má určitou svojí dávku a každý člověk má nějaké své nastavení a podle toho, jak se tyto dva faktory sejdou, může u člověka dojít ke změně jeho fungování (u různých lidí může být akutní intoxikace vyvolána po různých dávkách)<br />
** záleží to tedy na premorbidní osobnosti, na typu látky a na její dávce<br />
** ztráta vědomí, hrozí kardio-respirační selhání → často akutní intoxikace souvisí s ohrožením života<br />
* '''Abúzus''' – tzv. škodlivé užívání<br />
** stav, kdy dlouhodobé požívání té látky poškozuje zdraví a to jak na úrovní somatické, tak psychické<br />
** tito lidé podhodnocují dávky, bagatelizují to dlouhodobé užívání, zastírají, že by měli problém, mají tendenci manipulovat svým chování<br />
** časový faktor pro diagnostikování abúzu: požívání látky pravidelně po jeden měsíc nebo opakovaně během roku<br />
* '''Syndrom závislosti''' – má jasné kritéria: <br /><br />
:1. člověk baží po té látce a vyhledává ji<br /><br />
:2. má obtíže s kontrolou a mírou dávky<br /><br />
:3. užívání i přesto, že ví, jaké z toho bude mít problémy (např.: ví, že ho opustí rodina, vyhodí ho z práce, že ho pak vyhodí od zkoušky)<br /><br />
:4. upřednostňuje požití látky před jakoukoli jinou činností<br /><br />
→ pokud se tyto kategorie objevují pravidelně (během toho měsíce, roku), můžeme hovořit o závislosti<br />
* '''Odvykací syndrom''' – objevuje se po částečném nebo úplném odnětí té látky<br />
** ''psychická úroveň'': úzkost, neklid, nejistota, strach, halucinace, nastraženost, podezíravost<br />
** ''somatická úroveň'': poruchy spánku, nechutenství, zvracení, křeče, bolesti, bušení srdce, zvýšený tlak, pocení<br />
** tento stav může být ještě komplikován deliriem<br />
<br />
=== Alkohol ===<br />
* nejvíce zneužívaná látka, nejlépe dostupná<br />
==== Akutní intoxikace ====<br />
* akutní intoxikace má 4 fáze:<br />
** '''1. Fáze excitace''' <br />
::- do 1 promile<br />
::- je veselý, rozjařený, snížené zábrany, komunikuje, všemu se směje<br />
::- zpomalují se smyslové funkce a smyslová a motorická aktivita, koordinace<br />
::- laicky označováno za stav podnapilosti<br />
::- ''Prohloubená excitace''<br />
::- do 1,5 promile<br />
::- velmi zhoršena motorika, zvlášť koordinace sluchové, zrakové a motorické činnosti (netrefí se klíčem do zámku, trvá mu než na něco zareaguje)<br />
::- emoce jsou stále ještě pozitivní<br /><br />
** '''2. Stav střední opilosti'''<br />
::- do 2 promile<br />
::- člověk je vznětlivý, zlostný, agresivní, popudlivý, vrávorá, padá, motorika je hrubá, emoce jsou hodně kolísavé (střídá se pláč se smíchem)<br />
::- jakýsi ''hypnotický stav'' → upadá do lehkého stavu změny vědomí (usíná, ale probere se)<br />
** '''3. Těžká opilost'''<br />
::- do 3 promile<br />
::- výrazná porucha rovnováhy, motoriky, blábolí, není schopen artikulovat<br />
::- '''stádium narkotizační''' → útlum vědomí je hlubší, mohou se potlačit i reflexy (může se pomočit, pokálet)<br />
** '''4. Asfiktická fáze'''<br />
::- nad 3 promile<br />
::- těžká intoxikace, těžce porušeno vědomí, hrozí komatózní stav a asfyxie (vdechnutí zvratků)<br />
::- může dojít k úmrtí (snižuje se kardiorespirační reflex)<br />
* zvláštní případy akutní intoxikace:<br />
* '''''Palimpsest'''''<br />
:- okénko ve vědomí<br />
:- jde o krátký časový úsek úplné intoxikace s úplnou nebo částečnou anterográdní amnézii, kdy je narušena kvalita vědomí (ne kvantita)<br />
:- chová se jakoby normálně, ale pak si to nepamatuje<br />
:- je predispoziční → někdo to mívá, někdo ne<br />
:- je to reakce těla na množství té látky<br />
* '''''Patická opilost'''''<br />
:- tzv. patologická intoxikace<br />
:- chorobný, krátkodobý stav poruchy vědomí, který vzniká jako patická reakce na malé množství alkoholu<br />
:- je to u lidí, kteří nemají žádné enzymy pro odbourávání alkoholu<br />
:- i po tom malém množství alkoholu (např.: bromhexinové kapky proti kaši) dojde k intoxikaci → za žádných okolností nesmí požívat alkohol, ani nic obsahující alkohol<br />
:- člověk zjistí, že tím trpí až po prvním požití alkoholu<br />
:- okamžitě se mění chování, často je vzteklý, agresivní, popudlivý<br />
:- není porušena motorika (nevrávorá), vypadá jako v deliciózním mrákotném stavu<br />
:- jako diagnóza se to objevuje málo<br />
<br />
* neexistuje vyléčený alkoholik, je to jen abstinující alkoholik<br />
<br />
==== Komplikace odvykací syndrom × delirium ====<br />
* delirium nenastává ihned po vysazení alkoholu, ale asi až po 48 hodinách od posledního požití<br />
* zvýšený tlak, žaludeční nevolnost, třes, pocity na zvracení, motaní hlavy, strach, úzkost, upocenost<br />
* ne všichni alkoholici se propijí do deliria, zaleží to na organismu člověka, je to pouze riziko, které může nastat<br />
<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* alkoholismus může být zaměněn za závislost na benzodiazepinech (např.: halucinogeny) → provést zkoušku alkoholu v dechu<br />
* můžeme potkat alkoholika, který ale zapíjí úzkost či deprese → pak neléčit na závislost, ale na úzkost a depresi<br />
<br />
=== Opioidy ===<br />
<br />
* tj. přírodní opium, morfium, heroin, metadon, kodein, a další<br />
* nejčastěji se jedná o heroin<br />
<br />
==== Akutní intoxikace heroinem ====<br />
* indikována na jednotku intenzivní péče nebo na ARO → podávají se antagonisté opioidů (blokují receptory, na které se opioidy navazují a opioidy se tak vyplaví z organismu ven)<br />
* jsou ohroženy vitální funkce (hrozí zástava kardiorespiračního systému)<br />
* na počátku intoxikace je nejprve euforie, ale pak spadne do útlumu, zpomalení, otupělosti, apatie, zhoršuje se úsudek, bodové zorničky (těžká myóza), zčervenání, svědění kůže, ospalost, zpomaluje se dechová a tepová frekvence<br />
* většinou je intoxikace náhodná (buď neodhadnul dávku, nebo ta dávka měla vyšší čistotu/koncentraci)<br />
* problém, že lidé, kteří se předávkovali heroinem, často z nemocnice utečou, protože by měli problémy se zákonem, když odejdou, tak je jim dobře, v podstatě neví, že mohli umřít a tak si jdou sehnat další dávku; jenže v těle mají ještě stále blokátory a ve chvíli, kdy si dají drogu, na co byli zvyklí, tak se předávkuji znovu (vyplavování trvá několik dní, ale je jim i do 24 hodin dobře)<br />
<br />
==== Odvykací stav (abstinenční syndrom)====<br />
* trvá hodiny až dny<br />
* tělesně nepříjemný a vypadá jako chřipka (unavený, bolí ho klouby, bolí ho svaly, slzí mu oči, teče mu z nosu, křeče svalů a v břichu, nevolnost, zívá)<br />
* není životu nebezpečný, ale velmi nepříjemný<br />
* záleží na délce a dávce užívání → při dlouhodobém užívání lidé nemůžou tu látku úplně vysadit, protože jejich tělo si na drogu moc zvyklo, proto se používá jako náhražka '''metadon'''<br />
* metadon se dobře dávkuje (dobře se hlídá velikost dávky), pomalu se může snižovat jeho dávka, ale projevy nemá stejné jako heroin („na heroinu je svět barevný, ale na metadonu je černobílý“) <br />
* metadon je syntetický vyráběný, proto je stále stejná jeho čistota (u heroinu se to velmi liší); je to tekutina, která se pije<br />
* někdy je to taky korigováno '''subutexem''' (pomáhá v rámci těch abstinenčních stavů, zlepšuje ten prožitek odvykacího stavu, je to na předpis, je to jen částečný opioid)<br />
<br />
* na opioidy vzniká '''''fyzická závislost''''' → hodně to vstupuje do tělesného procesu, metabolismu, proto to vysazení může být problém</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy_a_poruchy_chov%C3%A1n%C3%AD_vyvolan%C3%A9_%C3%BA%C4%8Dinkem_psychoaktivn%C3%ADch_l%C3%A1tek&diff=2318Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek2014-01-22T20:21:14Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Závislosti ===<br />
* '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny)<br />
* '''Akutní intoxikace''' – akutní stav, který je přechodný<br />
** každá látka má určitou svojí dávku a každý člověk má nějaké své nastavení a podle toho, jak se tyto dva faktory sejdou, může u člověka dojít ke změně jeho fungování (u různých lidí může být akutní intoxikace vyvolána po různých dávkách)<br />
** záleží to tedy na premorbidní osobnosti, na typu látky a na její dávce<br />
** ztráta vědomí, hrozí kardio-respirační selhání → často akutní intoxikace souvisí s ohrožením života<br />
* '''Abúzus''' – tzv. škodlivé užívání<br />
** stav, kdy dlouhodobé požívání té látky poškozuje zdraví a to jak na úrovní somatické, tak psychické<br />
** tito lidé podhodnocují dávky, bagatelizují to dlouhodobé užívání, zastírají, že by měli problém, mají tendenci manipulovat svým chování<br />
** časový faktor pro diagnostikování abúzu: požívání látky pravidelně po jeden měsíc nebo opakovaně během roku<br />
* '''Syndrom závislosti''' – má jasné kritéria: <br /><br />
:1. člověk baží po té látce a vyhledává ji<br /><br />
:2. má obtíže s kontrolou a mírou dávky<br /><br />
:3. užívání i přesto, že ví, jaké z toho bude mít problémy (např.: ví, že ho opustí rodina, vyhodí ho z práce, že ho pak vyhodí od zkoušky)<br /><br />
:4. upřednostňuje požití látky před jakoukoli jinou činností<br /><br />
→ pokud se tyto kategorie objevují pravidelně (během toho měsíce, roku), můžeme hovořit o závislosti<br />
* '''Odvykací syndrom''' – objevuje se po částečném nebo úplném odnětí té látky<br />
** ''psychická úroveň'': úzkost, neklid, nejistota, strach, halucinace, nastraženost, podezíravost<br />
** ''somatická úroveň'': poruchy spánku, nechutenství, zvracení, křeče, bolesti, bušení srdce, zvýšený tlak, pocení<br />
** tento stav může být ještě komplikován deliriem<br />
<br />
=== Alkohol ===<br />
* nejvíce zneužívaná látka, nejlépe dostupná<br />
* akutní intoxikace má 4 fáze:<br />
** '''1. Fáze excitace''' <br />
::- do 1 promile<br />
::- je veselý, rozjařený, snížené zábrany, komunikuje, všemu se směje<br />
::- zpomalují se smyslové funkce a smyslová a motorická aktivita, koordinace<br />
::- laicky označováno za stav podnapilosti<br />
::- ''Prohloubená excitace''<br />
::- do 1,5 promile<br />
::- velmi zhoršena motorika, zvlášť koordinace sluchové, zrakové a motorické činnosti (netrefí se klíčem do zámku, trvá mu než na něco zareaguje)<br />
::- emoce jsou stále ještě pozitivní<br /><br />
** '''2. Stav střední opilosti'''<br />
::- do 2 promile<br />
::- člověk je vznětlivý, zlostný, agresivní, popudlivý, vrávorá, padá, motorika je hrubá, emoce jsou hodně kolísavé (střídá se pláč se smíchem)<br />
::- jakýsi ''hypnotický stav'' → upadá do lehkého stavu změny vědomí (usíná, ale probere se)<br />
** '''3. Těžká opilost'''<br />
::- do 3 promile<br />
::- výrazná porucha rovnováhy, motoriky, blábolí, není schopen artikulovat<br />
::- '''stádium narkotizační''' → útlum vědomí je hlubší, mohou se potlačit i reflexy (může se pomočit, pokálet)<br />
** '''4. Asfiktická fáze'''<br />
::- nad 3 promile<br />
::- těžká intoxikace, těžce porušeno vědomí, hrozí komatózní stav a asfyxie (vdechnutí zvratků)<br />
::- může dojít k úmrtí (snižuje se kardiorespirační reflex)<br />
* zvláštní případy akutní intoxikace:<br />
* '''''Palimpsest'''''<br />
:- okénko ve vědomí<br />
:- jde o krátký časový úsek úplné intoxikace s úplnou nebo částečnou anterográdní amnézii, kdy je narušena kvalita vědomí (ne kvantita)<br />
:- chová se jakoby normálně, ale pak si to nepamatuje<br />
:- je predispoziční → někdo to mívá, někdo ne<br />
:- je to reakce těla na množství té látky<br />
* '''''Patická opilost'''''<br />
:- tzv. patologická intoxikace<br />
:- chorobný, krátkodobý stav poruchy vědomí, který vzniká jako patická reakce na malé množství alkoholu<br />
:- je to u lidí, kteří nemají žádné enzymy pro odbourávání alkoholu<br />
:- i po tom malém množství alkoholu (např.: bromhexinové kapky proti kaši) dojde k intoxikaci → za žádných okolností nesmí požívat alkohol, ani nic obsahující alkohol<br />
:- člověk zjistí, že tím trpí až po prvním požití alkoholu<br />
:- okamžitě se mění chování, často je vzteklý, agresivní, popudlivý<br />
:- není porušena motorika (nevrávorá), vypadá jako v deliciózním mrákotném stavu<br />
:- jako diagnóza se to objevuje málo<br />
<br />
* neexistuje vyléčený alkoholik, je to jen abstinující alkoholik<br />
<br />
==== Komplikace odvykací syndrom × delirium ====<br />
* delirium nenastává ihned po vysazení alkoholu, ale asi až po 48 hodinách od posledního požití<br />
* zvýšený tlak, žaludeční nevolnost, třes, pocity na zvracení, motaní hlavy, strach, úzkost, upocenost<br />
* ne všichni alkoholici se propijí do deliria, zaleží to na organismu člověka, je to pouze riziko, které může nastat<br />
<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* alkoholismus může být zaměněn za závislost na benzodiazepinech (např.: halucinogeny) → provést zkoušku alkoholu v dechu<br />
* můžeme potkat alkoholika, který ale zapíjí úzkost či deprese → pak neléčit na závislost, ale na úzkost a depresi<br />
<br />
=== Opioidy ===<br />
<br />
* tj. přírodní opium, morfium, heroin, metadon, kodein, a další<br />
* nejčastěji se jedná o heroin<br />
<br />
==== Akutní intoxikace heroinem ====<br />
* indikována na jednotku intenzivní péče nebo na ARO → podávají se antagonisté opioidů (blokují receptory, na které se opioidy navazují a opioidy se tak vyplaví z organismu ven)<br />
* jsou ohroženy vitální funkce (hrozí zástava kardiorespiračního systému)<br />
* na počátku intoxikace je nejprve euforie, ale pak spadne do útlumu, zpomalení, otupělosti, apatie, zhoršuje se úsudek, bodové zorničky (těžká myóza), zčervenání, svědění kůže, ospalost, zpomaluje se dechová a tepová frekvence<br />
* většinou je intoxikace náhodná (buď neodhadnul dávku, nebo ta dávka měla vyšší čistotu/koncentraci)<br />
* problém, že lidé, kteří se předávkovali heroinem, často z nemocnice utečou, protože by měli problémy se zákonem, když odejdou, tak je jim dobře, v podstatě neví, že mohli umřít a tak si jdou sehnat další dávku; jenže v těle mají ještě stále blokátory a ve chvíli, kdy si dají drogu, na co byli zvyklí, tak se předávkuji znovu (vyplavování trvá několik dní, ale je jim i do 24 hodin dobře)<br />
<br />
==== Odvykací stav (abstinenční syndrom)====<br />
* trvá hodiny až dny<br />
* tělesně nepříjemný a vypadá jako chřipka (unavený, bolí ho klouby, bolí ho svaly, slzí mu oči, teče mu z nosu, křeče svalů a v břichu, nevolnost, zívá)<br />
* není životu nebezpečný, ale velmi nepříjemný<br />
* záleží na délce a dávce užívání → při dlouhodobém užívání lidé nemůžou tu látku úplně vysadit, protože jejich tělo si na drogu moc zvyklo, proto se používá jako náhražka '''metadon'''<br />
* metadon se dobře dávkuje (dobře se hlídá velikost dávky), pomalu se může snižovat jeho dávka, ale projevy nemá stejné jako heroin („na heroinu je svět barevný, ale na metadonu je černobílý“) <br />
* metadon je syntetický vyráběný, proto je stále stejná jeho čistota (u heroinu se to velmi liší); je to tekutina, která se pije<br />
* někdy je to taky korigováno '''subutexem''' (pomáhá v rámci těch abstinenčních stavů, zlepšuje ten prožitek odvykacího stavu, je to na předpis, je to jen částečný opioid)<br />
<br />
* na opioidy vzniká '''''fyzická závislost''''' → hodně to vstupuje do tělesného procesu, metabolismu, proto to vysazení může být problém</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy_a_poruchy_chov%C3%A1n%C3%AD_vyvolan%C3%A9_%C3%BA%C4%8Dinkem_psychoaktivn%C3%ADch_l%C3%A1tek&diff=2251Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek2014-01-21T10:19:01Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Závislosti ===<br />
* '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny)<br />
* '''Akutní intoxikace''' – akutní stav, který je přechodný<br />
** každá látka má určitou svojí dávku a každý člověk má nějaké své nastavení a podle toho, jak se tyto dva faktory sejdou, může u člověka dojít ke změně jeho fungování (u různých lidí může být akutní intoxikace vyvolána po různých dávkách)<br />
** záleží to tedy na premorbidní osobnosti, na typu látky a na její dávce<br />
** ztráta vědomí, hrozí kardio-respirační selhání → často akutní intoxikace souvisí s ohrožením života<br />
* '''Abúzus''' – tzv. škodlivé užívání<br />
** stav, kdy dlouhodobé požívání té látky poškozuje zdraví a to jak na úrovní somatické, tak psychické<br />
** tito lidé podhodnocují dávky, bagatelizují to dlouhodobé užívání, zastírají, že by měli problém, mají tendenci manipulovat svým chování<br />
** časový faktor pro diagnostikování abúzu: požívání látky pravidelně po jeden měsíc nebo opakovaně během roku<br />
* '''Syndrom závislosti''' – má jasné kritéria: <br /><br />
:1. člověk baží po té látce a vyhledává ji<br /><br />
:2. má obtíže s kontrolou a mírou dávky<br /><br />
:3. užívání i přesto, že ví, jaké z toho bude mít problémy (např.: ví, že ho opustí rodina, vyhodí ho z práce, že ho pak vyhodí od zkoušky)<br /><br />
:4. upřednostňuje požití látky před jakoukoli jinou činností<br /><br />
→ pokud se tyto kategorie objevují pravidelně (během toho měsíce, roku), můžeme hovořit o závislosti<br />
* '''Odvykací syndrom''' – objevuje se po částečném nebo úplném odnětí té látky<br />
** ''psychická úroveň'': úzkost, neklid, nejistota, strach, halucinace, nastraženost, podezíravost<br />
** ''somatická úroveň'': poruchy spánku, nechutenství, zvracení, křeče, bolesti, bušení srdce, zvýšený tlak, pocení<br />
** tento stav může být ještě komplikován deliriem<br />
<br />
=== Alkohol ===<br />
* nejvíce zneužívaná látka, nejlépe dostupná<br />
* akutní intoxikace má 4 fáze:<br />
** '''1. Fáze excitace''' <br />
::- do 1 promile<br />
::- je veselý, rozjařený, snížené zábrany, komunikuje, všemu se směje<br />
::- zpomalují se smyslové funkce a smyslová a motorická aktivita, koordinace<br />
::- laicky označováno za stav podnapilosti<br />
::- ''Prohloubená excitace''<br />
::- do 1,5 promile<br />
::- velmi zhoršena motorika, zvlášť koordinace sluchové, zrakové a motorické činnosti (netrefí se klíčem do zámku, trvá mu než na něco zareaguje)<br />
::- emoce jsou stále ještě pozitivní<br /><br />
** '''2. Stav střední opilosti'''<br />
::- do 2 promile<br />
::- člověk je vznětlivý, zlostný, agresivní, popudlivý, vrávorá, padá, motorika je hrubá, emoce jsou hodně kolísavé (střídá se pláč se smíchem)<br />
::- jakýsi ''hypnotický stav'' → upadá do lehkého stavu změny vědomí (usíná, ale probere se)<br />
** '''3. Těžká opilost'''<br />
::- do 3 promile<br />
::- výrazná porucha rovnováhy, motoriky, blábolí, není schopen artikulovat<br />
::- '''stádium narkotizační''' → útlum vědomí je hlubší, mohou se potlačit i reflexy (může se pomočit, pokálet)<br />
** '''4. Asfiktická fáze'''<br />
::- nad 3 promile<br />
::- těžká intoxikace, těžce porušeno vědomí, hrozí komatózní stav a asfyxie (vdechnutí zvratků)<br />
::- může dojít k úmrtí (snižuje se kardiorespirační reflex)<br />
* zvláštní případy akutní intoxikace:<br />
* '''''Palimpsest'''''<br />
:- okénko ve vědomí<br />
:- jde o krátký časový úsek úplné intoxikace s úplnou nebo částečnou anterográdní amnézii, kdy je narušena kvalita vědomí (ne kvantita)<br />
:- chová se jakoby normálně, ale pak si to nepamatuje<br />
:- je predispoziční → někdo to mívá, někdo ne<br />
:- je to reakce těla na množství té látky<br />
* '''''Patická opilost'''''<br />
:- tzv. patologická intoxikace<br />
:- chorobný, krátkodobý stav poruchy vědomí, který vzniká jako patická reakce na malé množství alkoholu<br />
:- je to u lidí, kteří nemají žádné enzymy pro odbourávání alkoholu<br />
:- i po tom malém množství alkoholu (např.: bromhexinové kapky proti kaši) dojde k intoxikaci → za žádných okolností nesmí požívat alkohol, ani nic obsahující alkohol<br />
:- člověk zjistí, že tím trpí až po prvním požití alkoholu<br />
:- okamžitě se mění chování, často je vzteklý, agresivní, popudlivý<br />
:- není porušena motorika (nevrávorá), vypadá jako v deliciózním mrákotném stavu<br />
:- jako diagnóza se to objevuje málo<br />
<br />
* neexistuje vyléčený alkoholik, je to jen abstinující alkoholik<br />
<br />
==== Komplikace odvykací syndrom × delirium ====<br />
* delirium nenastává ihned po vysazení alkoholu, ale asi až po 48 hodinách od posledního požití<br />
* zvýšený tlak, žaludeční nevolnost, třes, pocity na zvracení, motaní hlavy, strach, úzkost, upocenost<br />
* ne všichni alkoholici se propijí do deliria, zaleží to na organismu člověka, je to pouze riziko, které může nastat<br />
<br />
==== Diferenciální diagnóza ====<br />
* alkoholismus může být zaměněn za závislost na benzodiazepinech (např.: halucinogeny) → provést zkoušku alkoholu v dechu<br />
* můžeme potkat alkoholika, který ale zapíjí úzkost či deprese → pak neléčit na závislost, ale na úzkost a depresi</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy_a_poruchy_chov%C3%A1n%C3%AD_vyvolan%C3%A9_%C3%BA%C4%8Dinkem_psychoaktivn%C3%ADch_l%C3%A1tek&diff=2250Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek2014-01-21T10:01:29Z<p>Anna.Vojtiskova: Založena nová stránka: === Závislosti === * '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny) * '''Akutní intoxikace''' – akutní stav,…</p>
<hr />
<div>=== Závislosti ===<br />
* '''Psychoaktivní látky''' – všechny látky, které ovlivňují psychiku (od kafe po halucinogeny)<br />
* '''Akutní intoxikace''' – akutní stav, který je přechodný<br />
** každá látka má určitou svojí dávku a každý člověk má nějaké své nastavení a podle toho, jak se tyto dva faktory sejdou, může u člověka dojít ke změně jeho fungování (u různých lidí může být akutní intoxikace vyvolána po různých dávkách)<br />
** záleží to tedy na premorbidní osobnosti, na typu látky a na její dávce<br />
** ztráta vědomí, hrozí kardio-respirační selhání → často akutní intoxikace souvisí s ohrožením života<br />
* '''Abúzus''' – tzv. škodlivé užívání<br />
** stav, kdy dlouhodobé požívání té látky poškozuje zdraví a to jak na úrovní somatické, tak psychické<br />
** tito lidé podhodnocují dávky, bagatelizují to dlouhodobé užívání, zastírají, že by měli problém, mají tendenci manipulovat svým chování<br />
** časový faktor pro diagnostikování abúzu: požívání látky pravidelně po jeden měsíc nebo opakovaně během roku<br />
* '''Syndrom závislosti''' – má jasné kritéria: <br /><br />
1. člověk baží po té látce a vyhledává ji<br /><br />
2. má obtíže s kontrolou a mírou dávky<br /><br />
3. užívání i přesto, že ví, jaké z toho bude mít problémy (např.: ví, že ho opustí rodina, vyhodí ho z práce, že ho pak vyhodí od zkoušky)<br /><br />
4. upřednostňuje požití látky před jakoukoli jinou činností<br /><br />
→ pokud se tyto kategorie objevují pravidelně (během toho měsíce, roku), můžeme hovořit o závislosti<br />
* '''Odvykací syndrom''' – objevuje se po částečném nebo úplném odnětí té látky<br />
** ''psychická úroveň'': úzkost, neklid, nejistota, strach, halucinace, nastraženost, podezíravost<br />
** ''somatická úroveň'': poruchy spánku, nechutenství, zvracení, křeče, bolesti, bušení srdce, zvýšený tlak, pocení<br />
** tento stav může být ještě komplikován deliriem</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Speci%C3%A1ln%C3%AD_psychopatologie&diff=2249Portál:Speciální psychopatologie2014-01-21T09:52:21Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div><!-- Portál: Speciální psychopatologie<br />
****** Upozornění! ******<br />
Prosím, neváhejte s přispíváním do tohoto portálu. Pokud se ve struktuře nevyznáte a máte chuť s ním pracovat, obraťte se na jakéhokoliv člena redakce. Budeme Vám vděční za jakoukoliv pozitivní úpravu. <br />
--><br />
{{Portál}}<br />
* [[Organické duševní poruchy]]<br />
* [[Závislosti]]</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organick%C3%A9_du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy&diff=2238Organické duševní poruchy2014-01-20T16:47:37Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Organické duševní poruchy (F00 - F09) ===<br />
* „organické“ znamená, že vycházejí z kvalitativní změny tkáně (mění se kvalita, struktura)<br />
* organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí<br />
* typy příčin poškození (etiologie):<br />
** '''Mechanický faktor''' – krvácení, hydrocefalus, hematom, krevní sraženiny; nebo např.: se v rámci úrazu rozdrtí kus mozku<br />
** '''Neoplazmata''' – onkologická onemocnění, nádory (jdou celkem dobře vyoperovat, často jsou opouzdřené); metastáze (neoperovatelné, prorůstají tkání, nejsou opouzdřené, jakýkoliv karcinom metastazuje do mozku a na základě toho může mít člověk duševní poruchy)<br />
** '''Infekce a paraziti''' – meningitida, encefalitida, borelióza, neurosyfilitida → léčitelné stavy; HIV, Creutzfeldt-Jakobova choroba (Nemoc šílených krav) → hůře postihnutelné a s horší prognózou<br />
** '''Další''' - Onemocnění štítné žlázy, hypotyreoza, hypoglykémie, hypoxie, poruchy metabolismu vitamínu B → mohou se projevovat změnou kvality psychických funkcí<br />
=== Demence ===<br />
* nejčastější organické poškození<br />
* existuje Fyziologická (stařecká) demence, která je normální a je to v důsledku věku<br />
* v tomto případě jde o ''patologickou demenci'' (nenormální vzhledem k věku nebo rychlosti progrese)<br />
* jde především o poruchu paměti; porušení abstraktního myšlení a úsudku<br />
* dělí se na 3 kategorie, u kterých se bere ohled na sociální fungování:<br />
* '''1. Mírná porucha paměti''' <br />
** drobná překážka v denních činnostech<br />
** zapomíná, ale neomezuje ho to v běžném fungování<br />
** je sociálně soběstačný a funkční<br />
*'''2. Středně těžká porucha paměti''' <br />
** pokles paměti už je vážný hendikep pro soběstačnost <br />
** pamatuje si dobře a hluboce vštípené informace, dobře známé informace (jména, data), je schopen identifikovat sám sebe a své okolí<br />
*'''3. Těžká porucha paměti''' <br />
** zcela utlumena vštípivost i základní informace, zůstávají jen fragmenty paměti<br />
** ten člověk není schopen samostatné existence, nepozná lidi kolem<br /><br />
<br />
* s poruchou paměti zároveň běží '''poruchy kognitivních funkcí'''<br />
* ''1. Mírná porucha''<br />
** mírný pokles běžného výkonu, který nezasahuje do života<br />
** je schopen se sociálně zařadit, funguje abstraktní i racionální myšlení, úsudek<br />
* ''2. Středně těžká porucha'' <br />
** omezení zvládání běžných situací a aktivit<br />
** bez pomoci už selhává<br />
* ''3. Těžká porucha kognitivních funkcí'' <br />
** naprosto závislý na okolí<br />
* bývají však porušeny i jiné složky:<br />
** [[Emoce]] – záleží na tom, která část mozku byla porušena ve věku, kdy byl emočně stabilizovaný, začne najednou být labilní, plačtivý, popudlivý, se sklony k agresivitě<br />
** Výkonová složka – mění se fyzická i psychická výkonnost, aktivity trvají dlouho, plete je (např.: si oblékne na svetr tričko)<br />
** Změna premorbidní osobnosti – ze člověka, který byl vzdělaný, slušný se může stát chlípník, zhlouplý, který nejapně vtipkuje, ztrácí sociální zábrany<br />
** Anomálie v poruchách myšlení – může to dojít až do patologie, nastraženost, podezíravost, paranoia,<br />
** Poruchy [[Vnímání|vnímaní]] – iluze (spíše než halucinace), poruchy orientací (místo, čas, osoba)<br />
** Neurologické/motorické poruchy – poruchy drobné koordinace (změna písma), parestézie (necitlivosti), motorické výpadky (např.: při iktu, tj. mozkové mrtvici, může dojít k ochrnutí → pronikne sraženina a dojde k neprokrvení části mozku)<br />
==== Průběh demence ====<br />
* je stálý, chronický, když se to objeví, už se to moc nezlepšuje, spíše naopak<br />
* prognóza záleží na typu té demence (degenerativní, vaskulární, sekundární)<br />
<br />
==== Diferenciální diagnostika ====<br />
* nejčastěji je demence zaměňována za deprese<br />
* rozdíl je v nástupu/začátku: demence je pozvolná (kromě iktu); u deprese je ten člověk schopen určit dobu, kdy se deprese objevila<br />
* kognitivní deficit: u demence je pozvolný, pomalý, bez možnosti datování/lokace; u deprese je rychlý (nejde mu číst, apod.)<br />
* u deprese je typické přejídání nebo nejezení (poruchy příjmu potravy) – jde spíše o úbytek váhy; u demencí se to neobjevuje (jedině v těžkém stádiu, kdy ten člověk doslova zapomene jíst)<br />
* spánek: dementní člověk spí bez problémů (maximálně má přehozený rytmus, ale kvalita spánku je v pořádku), u depresí jsou se spánkem velké problémy<br />
* depresivní člověk jde do stagnace (to neumím, to mi nejde, nechávám to), naopak u demence se to ten člověk snaží zamaskovat, hodně se snaží → např.: se to projevuje při vyšetření, proto je s dementním lepší spolupráce<br />
* neplést s ''mentální retardací'', která je vrozená; demence je získaná po druhém roku věku<br />
* rozlišovat ''stařeckou demenci'' – člověk je lehce dementní, ale fungující; patologická demence má tendenci se zhoršovat, progredovat<br />
* objevuje se simulace demence (fiktivní, předstíraná porucha) – bývá tam nějaký sekundární zisk či výhody<br />
* jeho výkon bude nerovnoměrný (stejné testy mu pokaždé vyjdou jinak) a v některých složkách bude vycházet normální a v jiných bude upomínat na demenci (ale u demence se to projeví ve všech těch složkách)<br />
* '''pseudodemence''' = stav vypadající jako demence, ale je způsoben depresí; americký výraz<br />
<br />
==== Léčba demence ====<br />
* je možná, ale jde spíše o stabilizaci stavu, než o jeho zlepšení<br />
* podávají se kognitiva (ovlivnění acetylcholinu) na zlepšení kognitivních funkcí<br />
* čím dříve se začne léčit (nasadí se kognitiva), tím lípe<br />
<br />
==== 1. Atroficko-degenerativní demence ====<br />
===== a) Alzheimerova demence =====<br />
* hlavní zástupce této skupiny<br />
* 65% demencí<br />
* podstatou je, že se '''mění kvalita bílkoviny v mozkové tkáni a tím se mění i struktura mozkové tkáně''' (mění se i neurochemické charakteristiky)<br />
* její oficiální diagnóza se stanovuje až po smrti pacienta (podle patologie), za života pacienta jsou to jen úvahy<br />
* věk 65 let:<br />
** ''Časný průběh'': příznaky se objevují před tímto věkem, tito lidé mají špatnou prognózu, demence nastupuje rychle a rychle mění tu mozkovou tkáň, tito lidé velmi rychle umírají<br />
** ''Pozdní průběh'': po 65 letech,chronifikovaná, pomalá, prognóza je taky špatná, ale medián přežití je vyšší<br />
* postupné změny paměti, postupné změny kognitivních funkcí, změna kvality mozkové tkáně<br />
* tito lidé umírají na primární selhání organismu (na celkovou sepsi, nebo třeba na zápal plic), protože jak u nich ubývá psychická i fyzická aktivita, ten člověk skončí na posteli, inkontinentní, nakonec napojený na umělé dýchání<br />
* příčina nejasná (říká se, že narození dítěte po 40. roku matky, hliník nebo změny na chromozomech můžou mít vliv, ale nic není jasné)<br />
==== 2. Vaskulární demence ====<br />
* nejčastěji způsobena iktem (mozková mrtvice/infarkt)<br />
* do krevního řečiště mozku se dostane vmetek (Willisův krevní okruh, kde přichází karotis, karotidy, vertebrálky, krev levé a pravé půlky se nemísí → je poškozena vždy jen jedna hemisféra a často taky v rámci jednoho laloku)<br />
* čím rychleji je ta ischemická pleumbra v mozku zaléčená, tím lépe se zachrání ta následná porucha<br />
* vždy je součástí motorická porucha (ochrnutí, nebo dojde jen k výpadku funkcí, může dojít jen k náznaku ve formě parestézie a drobných poruch motoriky)<br />
* 10% z demencí<br />
* příčina: obezita, kouření, alkohol, diabetes<br />
* na CT uvidíme jen ložiskovou změnu tkáně /echogenitu (u Alzheimera je to fokální změna)<br />
===== a) vaskulární demence s akutním začátkem =====<br />
* ten vmetek je velký a postihne kus určité mozkové tkáně<br />
* výpadek je najednou po té mozkové příhodě<br />
===== b) vaskulární demence multifaktoriální =====<br />
* postupně se člověku do mozku dostávají malé vmetky<br />
* vždy když se mu tam dostane, dojde k nějaké malé poruše (parestezie, drobná koordinace), která se rychle obnoví do původního stavu (obnoví se cirkulace v mozku)<br />
* vždy při tom dojde k odumření té malé části tkáně, ale ten člověk normálně funguje<br />
* jde o opakovaný ischemický stav <br />
==== 3. Demence, které jsou součástí jiných poruch ====<br />
===== a) Demence u Parkinsonovy poruchy =====<br />
* primární diagnózou je Parkinsonova choroba<br />
* degenerace bazálních ganglií (substancia nigra a neurotransmiter dopamin)<br />
* projevy: intenční třes, maskovitý obličej, třes, zpomalení, flexní držení těla, nahrbení, šouravá chůze<br />
* součástí této nemoci bývá demence způsobena Parkinsonovou chorobou<br />
* problém je, že se na počátku Parkinsonovy choroby se může objevit Parkinsonová deprese, může být obtížné odlišit P. demenci od P. depresi<br />
===== b) Demence u Creudzfeld-Jakobovy choroby (neboli Subakutní spongioformní encefalopatie)=====<br />
* '''subakutní''': znamená, že to nemá akutní začátek, ale ani chronický průběh (je to něco mezi tím), trvající spíš roky než desítky let, ale nezačne to během dní<br />
* '''spongiformní''': agens, které to způsobuje, je nějaká houba nebo nejasný patogen<br />
* '''encefalopatie''': vyjadřuje to organické poškození, tu změnu mozkové tkáně<br />
* demence se zde objevuje se v jakémkoli věku <br />
* dochází k poškození prakticky všech vyšších nervových funkcí, tyto poškození se rozvíjejí, postupně se přidávají neurologické poruchy a tato porucha končí do dvou let smrtí → ten člověk se dostane na nějakou mentální úroveň a z té se jakoby začnou okrajovat (ubývat) jeho kognitivní schopnosti a přidávat se neurologické potíže, pomalu přestane číst i psát a končí jako akinetický, hypomimický a mutistický (jakoby se vracel zpátky věkem), až nakonec umře<br />
===== c) Demence u Pickovy choroby =====<br />
* velmi vzácná demence, postihuje především frontální a temporální lalok<br />
* vyskytuje se v presenilním období (50-60 let)<br />
* příčina nejasná<br />
* typický je emoční a osobnostní úpadek (mění se osobní a sociální fungování) → jsou zhrubělí, inhibovaní, nedodržují sociální chování, ale celkem dlouho mu vydrží paměťové schopnosti (paměťový a kognitivní deficit se ukáže až poté)<br />
===== d) Demence u Huntingtonovy choroby =====<br />
* vzácná demence<br />
* genetický původ, změna na nějakém choromosomu<br />
* postihuje především frontální lalok<br />
* počátek v 20-25 let a letálně končí do 10-15 let<br />
* porucha sekrece dopaminu a bazálních ganglií<br />
===== e) Demence způsobená HIV infekcí =====<br />
* infekčním onemocněním dochází ke změně struktury mozkové tkáně → zapomínání až úplné výpadky (projevy demence<br />
* člověk ale umírá na primární onemocnění (ne na demenci)<br /><br />
<br />
''* Dle MKN 10 se do organických duševních poruch řadí ještě:'' <br />
** Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami<br />
** Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami<br />
** Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí<br />
** Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku<br />
** Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organick%C3%A9_du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy&diff=2237Organické duševní poruchy2014-01-20T16:39:04Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Organické duševní poruchy ===<br />
* „organické“ znamená, že vycházejí z kvalitativní změny tkáně (mění se kvalita, struktura)<br />
* organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí<br />
* typy příčin poškození (etiologie):<br />
** '''Mechanický faktor''' – krvácení, hydrocefalus, hematom, krevní sraženiny; nebo např.: se v rámci úrazu rozdrtí kus mozku<br />
** '''Neoplazmata''' – onkologická onemocnění, nádory (jdou celkem dobře vyoperovat, často jsou opouzdřené); metastáze (neoperovatelné, prorůstají tkání, nejsou opouzdřené, jakýkoliv karcinom metastazuje do mozku a na základě toho může mít člověk duševní poruchy)<br />
** '''Infekce a paraziti''' – meningitida, encefalitida, borelióza, neurosyfilitida → léčitelné stavy; HIV, Creutzfeldt-Jakobova choroba (Nemoc šílených krav) → hůře postihnutelné a s horší prognózou<br />
** '''Další''' - Onemocnění štítné žlázy, hypotyreoza, hypoglykémie, hypoxie, poruchy metabolismu vitamínu B → mohou se projevovat změnou kvality psychických funkcí<br />
=== Demence ===<br />
* nejčastější organické poškození<br />
* existuje Fyziologická (stařecká) demence, která je normální a je to v důsledku věku<br />
* v tomto případě jde o ''patologickou demenci'' (nenormální vzhledem k věku nebo rychlosti progrese)<br />
* jde především o poruchu paměti; porušení abstraktního myšlení a úsudku<br />
* dělí se na 3 kategorie, u kterých se bere ohled na sociální fungování:<br />
* '''1. Mírná porucha paměti''' <br />
** drobná překážka v denních činnostech<br />
** zapomíná, ale neomezuje ho to v běžném fungování<br />
** je sociálně soběstačný a funkční<br />
*'''2. Středně těžká porucha paměti''' <br />
** pokles paměti už je vážný hendikep pro soběstačnost <br />
** pamatuje si dobře a hluboce vštípené informace, dobře známé informace (jména, data), je schopen identifikovat sám sebe a své okolí<br />
*'''3. Těžká porucha paměti''' <br />
** zcela utlumena vštípivost i základní informace, zůstávají jen fragmenty paměti<br />
** ten člověk není schopen samostatné existence, nepozná lidi kolem<br /><br />
<br />
* s poruchou paměti zároveň běží '''poruchy kognitivních funkcí'''<br />
* ''1. Mírná porucha''<br />
** mírný pokles běžného výkonu, který nezasahuje do života<br />
** je schopen se sociálně zařadit, funguje abstraktní i racionální myšlení, úsudek<br />
* ''2. Středně těžká porucha'' <br />
** omezení zvládání běžných situací a aktivit<br />
** bez pomoci už selhává<br />
* ''3. Těžká porucha kognitivních funkcí'' <br />
** naprosto závislý na okolí<br />
* bývají však porušeny i jiné složky:<br />
** [[Emoce]] – záleží na tom, která část mozku byla porušena ve věku, kdy byl emočně stabilizovaný, začne najednou být labilní, plačtivý, popudlivý, se sklony k agresivitě<br />
** Výkonová složka – mění se fyzická i psychická výkonnost, aktivity trvají dlouho, plete je (např.: si oblékne na svetr tričko)<br />
** Změna premorbidní osobnosti – ze člověka, který byl vzdělaný, slušný se může stát chlípník, zhlouplý, který nejapně vtipkuje, ztrácí sociální zábrany<br />
** Anomálie v poruchách myšlení – může to dojít až do patologie, nastraženost, podezíravost, paranoia,<br />
** Poruchy [[Vnímání|vnímaní]] – iluze (spíše než halucinace), poruchy orientací (místo, čas, osoba)<br />
** Neurologické/motorické poruchy – poruchy drobné koordinace (změna písma), parestézie (necitlivosti), motorické výpadky (např.: při iktu, tj. mozkové mrtvici, může dojít k ochrnutí → pronikne sraženina a dojde k neprokrvení části mozku)<br />
==== Průběh demence ====<br />
* je stálý, chronický, když se to objeví, už se to moc nezlepšuje, spíše naopak<br />
* prognóza záleží na typu té demence (degenerativní, vaskulární, sekundární)<br />
<br />
==== Diferenciální diagnostika ====<br />
* nejčastěji je demence zaměňována za deprese<br />
* rozdíl je v nástupu/začátku: demence je pozvolná (kromě iktu); u deprese je ten člověk schopen určit dobu, kdy se deprese objevila<br />
* kognitivní deficit: u demence je pozvolný, pomalý, bez možnosti datování/lokace; u deprese je rychlý (nejde mu číst, apod.)<br />
* u deprese je typické přejídání nebo nejezení (poruchy příjmu potravy) – jde spíše o úbytek váhy; u demencí se to neobjevuje (jedině v těžkém stádiu, kdy ten člověk doslova zapomene jíst)<br />
* spánek: dementní člověk spí bez problémů (maximálně má přehozený rytmus, ale kvalita spánku je v pořádku), u depresí jsou se spánkem velké problémy<br />
* depresivní člověk jde do stagnace (to neumím, to mi nejde, nechávám to), naopak u demence se to ten člověk snaží zamaskovat, hodně se snaží → např.: se to projevuje při vyšetření, proto je s dementním lepší spolupráce<br />
* neplést s ''mentální retardací'', která je vrozená; demence je získaná po druhém roku věku<br />
* rozlišovat ''stařeckou demenci'' – člověk je lehce dementní, ale fungující; patologická demence má tendenci se zhoršovat, progredovat<br />
* objevuje se simulace demence (fiktivní, předstíraná porucha) – bývá tam nějaký sekundární zisk či výhody<br />
* jeho výkon bude nerovnoměrný (stejné testy mu pokaždé vyjdou jinak) a v některých složkách bude vycházet normální a v jiných bude upomínat na demenci (ale u demence se to projeví ve všech těch složkách)<br />
* '''pseudodemence''' = stav vypadající jako demence, ale je způsoben depresí; americký výraz<br />
<br />
==== Léčba demence ====<br />
* je možná, ale jde spíše o stabilizaci stavu, než o jeho zlepšení<br />
* podávají se kognitiva (ovlivnění acetylcholinu) na zlepšení kognitivních funkcí<br />
* čím dříve se začne léčit (nasadí se kognitiva), tím lípe<br />
<br />
==== 1. Atroficko-degenerativní demence ====<br />
===== a) Alzheimerova demence =====<br />
* hlavní zástupce této skupiny<br />
* 65% demencí<br />
* podstatou je, že se '''mění kvalita bílkoviny v mozkové tkáni a tím se mění i struktura mozkové tkáně''' (mění se i neurochemické charakteristiky)<br />
* její oficiální diagnóza se stanovuje až po smrti pacienta (podle patologie), za života pacienta jsou to jen úvahy<br />
* věk 65 let:<br />
** ''Časný průběh'': příznaky se objevují před tímto věkem, tito lidé mají špatnou prognózu, demence nastupuje rychle a rychle mění tu mozkovou tkáň, tito lidé velmi rychle umírají<br />
** ''Pozdní průběh'': po 65 letech,chronifikovaná, pomalá, prognóza je taky špatná, ale medián přežití je vyšší<br />
* postupné změny paměti, postupné změny kognitivních funkcí, změna kvality mozkové tkáně<br />
* tito lidé umírají na primární selhání organismu (na celkovou sepsi, nebo třeba na zápal plic), protože jak u nich ubývá psychická i fyzická aktivita, ten člověk skončí na posteli, inkontinentní, nakonec napojený na umělé dýchání<br />
* příčina nejasná (říká se, že narození dítěte po 40. roku matky, hliník nebo změny na chromozomech můžou mít vliv, ale nic není jasné)<br />
==== 2. Vaskulární demence ====<br />
* nejčastěji způsobena iktem (mozková mrtvice/infarkt)<br />
* do krevního řečiště mozku se dostane vmetek (Willisův krevní okruh, kde přichází karotis, karotidy, vertebrálky, krev levé a pravé půlky se nemísí → je poškozena vždy jen jedna hemisféra a často taky v rámci jednoho laloku)<br />
* čím rychleji je ta ischemická pleumbra v mozku zaléčená, tím lépe se zachrání ta následná porucha<br />
* vždy je součástí motorická porucha (ochrnutí, nebo dojde jen k výpadku funkcí, může dojít jen k náznaku ve formě parestézie a drobných poruch motoriky)<br />
* 10% z demencí<br />
* příčina: obezita, kouření, alkohol, diabetes<br />
* na CT uvidíme jen ložiskovou změnu tkáně /echogenitu (u Alzheimera je to fokální změna)<br />
===== a) vaskulární demence s akutním začátkem =====<br />
* ten vmetek je velký a postihne kus určité mozkové tkáně<br />
* výpadek je najednou po té mozkové příhodě<br />
===== b) vaskulární demence multifaktoriální =====<br />
* postupně se člověku do mozku dostávají malé vmetky<br />
* vždy když se mu tam dostane, dojde k nějaké malé poruše (parestezie, drobná koordinace), která se rychle obnoví do původního stavu (obnoví se cirkulace v mozku)<br />
* vždy při tom dojde k odumření té malé části tkáně, ale ten člověk normálně funguje<br />
* jde o opakovaný ischemický stav <br />
==== 3. Demence, které jsou součástí jiných poruch ====<br />
===== a) Demence u Parkinsonovy poruchy =====<br />
* primární diagnózou je Parkinsonova choroba<br />
* degenerace bazálních ganglií (substancia nigra a neurotransmiter dopamin)<br />
* projevy: intenční třes, maskovitý obličej, třes, zpomalení, flexní držení těla, nahrbení, šouravá chůze<br />
* součástí této nemoci bývá demence způsobena Parkinsonovou chorobou<br />
* problém je, že se na počátku Parkinsonovy choroby se může objevit Parkinsonová deprese, může být obtížné odlišit P. demenci od P. depresi<br />
===== b) Demence u Creudzfeld-Jakobovy choroby (neboli Subakutní spongioformní encefalopatie)=====<br />
* '''subakutní''': znamená, že to nemá akutní začátek, ale ani chronický průběh (je to něco mezi tím), trvající spíš roky než desítky let, ale nezačne to během dní<br />
* '''spongiformní''': agens, které to způsobuje, je nějaká houba nebo nejasný patogen<br />
* '''encefalopatie''': vyjadřuje to organické poškození, tu změnu mozkové tkáně<br />
* demence se zde objevuje se v jakémkoli věku <br />
* dochází k poškození prakticky všech vyšších nervových funkcí, tyto poškození se rozvíjejí, postupně se přidávají neurologické poruchy a tato porucha končí do dvou let smrtí → ten člověk se dostane na nějakou mentální úroveň a z té se jakoby začnou okrajovat (ubývat) jeho kognitivní schopnosti a přidávat se neurologické potíže, pomalu přestane číst i psát a končí jako akinetický, hypomimický a mutistický (jakoby se vracel zpátky věkem), až nakonec umře<br />
===== c) Demence u Pickovy choroby =====<br />
* velmi vzácná demence, postihuje především frontální a temporální lalok<br />
* vyskytuje se v presenilním období (50-60 let)<br />
* příčina nejasná<br />
* typický je emoční a osobnostní úpadek (mění se osobní a sociální fungování) → jsou zhrubělí, inhibovaní, nedodržují sociální chování, ale celkem dlouho mu vydrží paměťové schopnosti (paměťový a kognitivní deficit se ukáže až poté)<br />
===== d) Demence u Huntingtonovy choroby =====<br />
* vzácná demence<br />
* genetický původ, změna na nějakém choromosomu<br />
* postihuje především frontální lalok<br />
* počátek v 20-25 let a letálně končí do 10-15 let<br />
* porucha sekrece dopaminu a bazálních ganglií<br />
===== e) Demence způsobená HIV infekcí =====<br />
* infekčním onemocněním dochází ke změně struktury mozkové tkáně → zapomínání až úplné výpadky (projevy demence<br />
* člověk ale umírá na primární onemocnění (ne na demenci)</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organick%C3%A9_du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy&diff=2236Organické duševní poruchy2014-01-20T16:31:31Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Organické duševní poruchy ===<br />
* „organické“ znamená, že vycházejí z kvalitativní změny tkáně (mění se kvalita, struktura)<br />
* organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí<br />
* typy příčin poškození (etiologie):<br />
** '''Mechanický faktor''' – krvácení, hydrocefalus, hematom, krevní sraženiny; nebo např.: se v rámci úrazu rozdrtí kus mozku<br />
** '''Neoplazmata''' – onkologická onemocnění, nádory (jdou celkem dobře vyoperovat, často jsou opouzdřené); metastáze (neoperovatelné, prorůstají tkání, nejsou opouzdřené, jakýkoliv karcinom metastazuje do mozku a na základě toho může mít člověk duševní poruchy)<br />
** '''Infekce a paraziti''' – meningitida, encefalitida, borelióza, neurosyfilitida → léčitelné stavy; HIV, Creutzfeldt-Jakobova choroba (Nemoc šílených krav) → hůře postihnutelné a s horší prognózou<br />
** '''Další''' - Onemocnění štítné žlázy, hypotyreoza, hypoglykémie, hypoxie, poruchy metabolismu vitamínu B → mohou se projevovat změnou kvality psychických funkcí<br />
=== Demence ===<br />
* nejčastější organické poškození<br />
* existuje Fyziologická (stařecká) demence, která je normální a je to v důsledku věku<br />
* v tomto případě jde o ''patologickou demenci'' (nenormální vzhledem k věku nebo rychlosti progrese)<br />
* jde především o poruchu paměti; porušení abstraktního myšlení a úsudku<br />
* dělí se na 3 kategorie, u kterých se bere ohled na sociální fungování:<br />
* '''1. Mírná porucha paměti''' <br />
** drobná překážka v denních činnostech<br />
** zapomíná, ale neomezuje ho to v běžném fungování<br />
** je sociálně soběstačný a funkční<br />
*'''2. Středně těžká porucha paměti''' <br />
** pokles paměti už je vážný hendikep pro soběstačnost <br />
** pamatuje si dobře a hluboce vštípené informace, dobře známé informace (jména, data), je schopen identifikovat sám sebe a své okolí<br />
*'''3. Těžká porucha paměti''' <br />
** zcela utlumena vštípivost i základní informace, zůstávají jen fragmenty paměti<br />
** ten člověk není schopen samostatné existence, nepozná lidi kolem<br /><br />
<br />
* s poruchou paměti zároveň běží '''poruchy kognitivních funkcí'''<br />
* ''1. Mírná porucha''<br />
** mírný pokles běžného výkonu, který nezasahuje do života<br />
** je schopen se sociálně zařadit, funguje abstraktní i racionální myšlení, úsudek<br />
* ''2. Středně těžká porucha'' <br />
** omezení zvládání běžných situací a aktivit<br />
** bez pomoci už selhává<br />
* ''3. Těžká porucha kognitivních funkcí'' <br />
** naprosto závislý na okolí<br />
* bývají však porušeny i jiné složky:<br />
** [[Emoce]] – záleží na tom, která část mozku byla porušena ve věku, kdy byl emočně stabilizovaný, začne najednou být labilní, plačtivý, popudlivý, se sklony k agresivitě<br />
** Výkonová složka – mění se fyzická i psychická výkonnost, aktivity trvají dlouho, plete je (např.: si oblékne na svetr tričko)<br />
** Změna premorbidní osobnosti – ze člověka, který byl vzdělaný, slušný se může stát chlípník, zhlouplý, který nejapně vtipkuje, ztrácí sociální zábrany<br />
** Anomálie v poruchách myšlení – může to dojít až do patologie, nastraženost, podezíravost, paranoia,<br />
** Poruchy [[Vnímání|vnímaní]] – iluze (spíše než halucinace), poruchy orientací (místo, čas, osoba)<br />
** Neurologické/motorické poruchy – poruchy drobné koordinace (změna písma), parestézie (necitlivosti), motorické výpadky (např.: při iktu, tj. mozkové mrtvici, může dojít k ochrnutí → pronikne sraženina a dojde k neprokrvení části mozku)<br />
==== Průběh demence ====<br />
* je stálý, chronický, když se to objeví, už se to moc nezlepšuje, spíše naopak<br />
* prognóza záleží na typu té demence (degenerativní, vaskulární, sekundární)<br />
<br />
==== Diferenciální diagnostika ====<br />
* nejčastěji je demence zaměňována za deprese<br />
* rozdíl je v nástupu/začátku: demence je pozvolná (kromě iktu); u deprese je ten člověk schopen určit dobu, kdy se deprese objevila<br />
* kognitivní deficit: u demence je pozvolný, pomalý, bez možnosti datování/lokace; u deprese je rychlý (nejde mu číst, apod.)<br />
* u deprese je typické přejídání nebo nejezení (poruchy příjmu potravy) – jde spíše o úbytek váhy; u demencí se to neobjevuje (jedině v těžkém stádiu, kdy ten člověk doslova zapomene jíst)<br />
* spánek: dementní člověk spí bez problémů (maximálně má přehozený rytmus, ale kvalita spánku je v pořádku), u depresí jsou se spánkem velké problémy<br />
* depresivní člověk jde do stagnace (to neumím, to mi nejde, nechávám to), naopak u demence se to ten člověk snaží zamaskovat, hodně se snaží → např.: se to projevuje při vyšetření, proto je s dementním lepší spolupráce<br />
* neplést s ''mentální retardací'', která je vrozená; demence je získaná po druhém roku věku<br />
* rozlišovat ''stařeckou demenci'' – člověk je lehce dementní, ale fungující; patologická demence má tendenci se zhoršovat, progredovat<br />
* objevuje se simulace demence (fiktivní, předstíraná porucha) – bývá tam nějaký sekundární zisk či výhody<br />
* jeho výkon bude nerovnoměrný (stejné testy mu pokaždé vyjdou jinak) a v některých složkách bude vycházet normální a v jiných bude upomínat na demenci (ale u demence se to projeví ve všech těch složkách)<br />
* '''pseudodemence''' = stav vypadající jako demence, ale je způsoben depresí; americký výraz<br />
<br />
==== Léčba demence ====<br />
* je možná, ale jde spíše o stabilizaci stavu, než o jeho zlepšení<br />
* podávají se kognitiva (ovlivnění acetylcholinu) na zlepšení kognitivních funkcí<br />
* čím dříve se začne léčit (nasadí se kognitiva), tím lípe<br />
<br />
==== 1. Atroficko-degenerativní demence ====<br />
<br />
===== a) Alzheimerova demence =====<br />
* hlavní zástupce této skupiny<br />
* 65% demencí<br />
* podstatou je, že se '''mění kvalita bílkoviny v mozkové tkáni a tím se mění i struktura mozkové tkáně''' (mění se i neurochemické charakteristiky)<br />
* její oficiální diagnóza se stanovuje až po smrti pacienta (podle patologie), za života pacienta jsou to jen úvahy<br />
* věk 65 let:<br />
** ''Časný průběh'': příznaky se objevují před tímto věkem, tito lidé mají špatnou prognózu, demence nastupuje rychle a rychle mění tu mozkovou tkáň, tito lidé velmi rychle umírají<br />
** ''Pozdní průběh'': po 65 letech,chronifikovaná, pomalá, prognóza je taky špatná, ale medián přežití je vyšší<br />
* postupné změny paměti, postupné změny kognitivních funkcí, změna kvality mozkové tkáně<br />
* tito lidé umírají na primární selhání organismu (na celkovou sepsi, nebo třeba na zápal plic), protože jak u nich ubývá psychická i fyzická aktivita, ten člověk skončí na posteli, inkontinentní, nakonec napojený na umělé dýchání<br />
* příčina nejasná (říká se, že narození dítěte po 40. roku matky, hliník nebo změny na chromozomech můžou mít vliv, ale nic není jasné)</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organick%C3%A9_du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy&diff=2235Organické duševní poruchy2014-01-20T16:26:27Z<p>Anna.Vojtiskova: </p>
<hr />
<div>=== Organické duševní poruchy ===<br />
* „organické“ znamená, že vycházejí z kvalitativní změny tkáně (mění se kvalita, struktura)<br />
* organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí<br />
* typy příčin poškození (etiologie):<br />
** '''Mechanický faktor''' – krvácení, hydrocefalus, hematom, krevní sraženiny; nebo např.: se v rámci úrazu rozdrtí kus mozku<br />
** '''Neoplazmata''' – onkologická onemocnění, nádory (jdou celkem dobře vyoperovat, často jsou opouzdřené); metastáze (neoperovatelné, prorůstají tkání, nejsou opouzdřené, jakýkoliv karcinom metastazuje do mozku a na základě toho může mít člověk duševní poruchy)<br />
** '''Infekce a paraziti''' – meningitida, encefalitida, borelióza, neurosyfilitida → léčitelné stavy; HIV, Creutzfeldt-Jakobova choroba (Nemoc šílených krav) → hůře postihnutelné a s horší prognózou<br />
** '''Další''' - Onemocnění štítné žlázy, hypotyreoza, hypoglykémie, hypoxie, poruchy metabolismu vitamínu B → mohou se projevovat změnou kvality psychických funkcí<br />
=== Demence ===<br />
* nejčastější organické poškození<br />
* existuje Fyziologická (stařecká) demence, která je normální a je to v důsledku věku<br />
* v tomto případě jde o ''patologickou demenci'' (nenormální vzhledem k věku nebo rychlosti progrese)<br />
* jde především o poruchu paměti; porušení abstraktního myšlení a úsudku<br />
* dělí se na 3 kategorie, u kterých se bere ohled na sociální fungování:<br />
* '''1. Mírná porucha paměti''' <br />
** drobná překážka v denních činnostech<br />
** zapomíná, ale neomezuje ho to v běžném fungování<br />
** je sociálně soběstačný a funkční<br />
*'''2. Středně těžká porucha paměti''' <br />
** pokles paměti už je vážný hendikep pro soběstačnost <br />
** pamatuje si dobře a hluboce vštípené informace, dobře známé informace (jména, data), je schopen identifikovat sám sebe a své okolí<br />
*'''3. Těžká porucha paměti''' <br />
** zcela utlumena vštípivost i základní informace, zůstávají jen fragmenty paměti<br />
** ten člověk není schopen samostatné existence, nepozná lidi kolem<br /><br />
<br />
* s poruchou paměti zároveň běží '''poruchy kognitivních funkcí'''<br />
* ''1. Mírná porucha''<br />
** mírný pokles běžného výkonu, který nezasahuje do života<br />
** je schopen se sociálně zařadit, funguje abstraktní i racionální myšlení, úsudek<br />
* ''2. Středně těžká porucha'' <br />
** omezení zvládání běžných situací a aktivit<br />
** bez pomoci už selhává<br />
* ''3. Těžká porucha kognitivních funkcí'' <br />
** naprosto závislý na okolí<br />
* bývají však porušeny i jiné složky:<br />
** [[Emoce]] – záleží na tom, která část mozku byla porušena ve věku, kdy byl emočně stabilizovaný, začne najednou být labilní, plačtivý, popudlivý, se sklony k agresivitě<br />
** Výkonová složka – mění se fyzická i psychická výkonnost, aktivity trvají dlouho, plete je (např.: si oblékne na svetr tričko)<br />
** Změna premorbidní osobnosti – ze člověka, který byl vzdělaný, slušný se může stát chlípník, zhlouplý, který nejapně vtipkuje, ztrácí sociální zábrany<br />
** Anomálie v poruchách myšlení – může to dojít až do patologie, nastraženost, podezíravost, paranoia,<br />
** Poruchy [[Vnímání|vnímaní]] – iluze (spíše než halucinace), poruchy orientací (místo, čas, osoba)<br />
** Neurologické/motorické poruchy – poruchy drobné koordinace (změna písma), parestézie (necitlivosti), motorické výpadky (např.: při iktu, tj. mozkové mrtvici, může dojít k ochrnutí → pronikne sraženina a dojde k neprokrvení části mozku)<br />
==== Průběh demence ====<br />
* je stálý, chronický, když se to objeví, už se to moc nezlepšuje, spíše naopak<br />
* prognóza záleží na typu té demence (degenerativní, vaskulární, sekundární)<br />
<br />
==== Diferenciální diagnostika ====<br />
* nejčastěji je demence zaměňována za deprese<br />
* rozdíl je v nástupu/začátku: demence je pozvolná (kromě iktu); u deprese je ten člověk schopen určit dobu, kdy se deprese objevila<br />
* kognitivní deficit: u demence je pozvolný, pomalý, bez možnosti datování/lokace; u deprese je rychlý (nejde mu číst, apod.)<br />
* u deprese je typické přejídání nebo nejezení (poruchy příjmu potravy) – jde spíše o úbytek váhy; u demencí se to neobjevuje (jedině v těžkém stádiu, kdy ten člověk doslova zapomene jíst)<br />
* spánek: dementní člověk spí bez problémů (maximálně má přehozený rytmus, ale kvalita spánku je v pořádku), u depresí jsou se spánkem velké problémy<br />
* depresivní člověk jde do stagnace (to neumím, to mi nejde, nechávám to), naopak u demence se to ten člověk snaží zamaskovat, hodně se snaží → např.: se to projevuje při vyšetření, proto je s dementním lepší spolupráce<br />
* neplést s ''mentální retardací'', která je vrozená; demence je získaná po druhém roku věku<br />
* rozlišovat ''stařeckou demenci'' – člověk je lehce dementní, ale fungující; patologická demence má tendenci se zhoršovat, progredovat<br />
* objevuje se simulace demence (fiktivní, předstíraná porucha) – bývá tam nějaký sekundární zisk či výhody<br />
* jeho výkon bude nerovnoměrný (stejné testy mu pokaždé vyjdou jinak) a v některých složkách bude vycházet normální a v jiných bude upomínat na demenci (ale u demence se to projeví ve všech těch složkách)<br />
* '''pseudodemence''' = stav vypadající jako demence, ale je způsoben depresí; americký výraz<br />
<br />
==== Léčba demence ====<br />
* je možná, ale jde spíše o stabilizaci stavu, než o jeho zlepšení<br />
* podávají se kognitiva (ovlivnění acetylcholinu) na zlepšení kognitivních funkcí<br />
* čím dříve se začne léčit (nasadí se kognitiva), tím lípe</div>Anna.Vojtiskovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organick%C3%A9_du%C5%A1evn%C3%AD_poruchy&diff=2234Organické duševní poruchy2014-01-20T16:17:44Z<p>Anna.Vojtiskova: /* Demence */</p>
<hr />
<div>=== Organické duševní poruchy ===<br />
* „organické“ znamená, že vycházejí z kvalitativní změny tkáně (mění se kvalita, struktura)<br />
* organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí<br />
* typy příčin poškození (etiologie):<br />
** '''Mechanický faktor''' – krvácení, hydrocefalus, hematom, krevní sraženiny; nebo např.: se v rámci úrazu rozdrtí kus mozku<br />
** '''Neoplazmata''' – onkologická onemocnění, nádory (jdou celkem dobře vyoperovat, často jsou opouzdřené); metastáze (neoperovatelné, prorůstají tkání, nejsou opouzdřené, jakýkoliv karcinom metastazuje do mozku a na základě toho může mít člověk duševní poruchy)<br />
** '''Infekce a paraziti''' – meningitida, encefalitida, borelióza, neurosyfilitida → léčitelné stavy; HIV, Creutzfeldt-Jakobova choroba (Nemoc šílených krav) → hůře postihnutelné a s horší prognózou<br />
** '''Další''' - Onemocnění štítné žlázy, hypotyreoza, hypoglykémie, hypoxie, poruchy metabolismu vitamínu B → mohou se projevovat změnou kvality psychických funkcí<br />
=== Demence ===<br />
* nejčastější organické poškození<br />
* existuje Fyziologická (stařecká) demence, která je normální a je to v důsledku věku<br />
* v tomto případě jde o ''patologickou demenci'' (nenormální vzhledem k věku nebo rychlosti progrese)<br />
* jde především o poruchu paměti; porušení abstraktního myšlení a úsudku<br />
* dělí se na 3 kategorie, u kterých se bere ohled na sociální fungování:<br />
* '''1. Mírná porucha paměti''' <br />
** drobná překážka v denních činnostech<br />
** zapomíná, ale neomezuje ho to v běžném fungování<br />
** je sociálně soběstačný a funkční<br />
*'''2. Středně těžká porucha paměti''' <br />
** pokles paměti už je vážný hendikep pro soběstačnost <br />
** pamatuje si dobře a hluboce vštípené informace, dobře známé informace (jména, data), je schopen identifikovat sám sebe a své okolí<br />
*'''3. Těžká porucha paměti''' <br />
** zcela utlumena vštípivost i základní informace, zůstávají jen fragmenty paměti<br />
** ten člověk není schopen samostatné existence, nepozná lidi kolem<br /><br />
<br />
* s poruchou paměti zároveň běží '''poruchy kognitivních funkcí'''<br />
* ''1. Mírná porucha''<br />
** mírný pokles běžného výkonu, který nezasahuje do života<br />
** je schopen se sociálně zařadit, funguje abstraktní i racionální myšlení, úsudek<br />
* ''2. Středně těžká porucha'' <br />
** omezení zvládání běžných situací a aktivit<br />
** bez pomoci už selhává<br />
* ''3. Těžká porucha kognitivních funkcí'' <br />
** naprosto závislý na okolí</div>Anna.Vojtiskova