https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Barbora.Obstova&feedformat=atom
Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]
2024-03-19T05:58:01Z
Příspěvky uživatele
MediaWiki 1.33.0
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_datab%C3%A1ze_a_pojednejte_o_jejich_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_a_typologii_z_hlediska_jejich_registrace_v_historick%C3%A9m_kontextu&diff=37613
Co jsou databáze a pojednejte o jejich třídění a typologii z hlediska jejich registrace v historickém kontextu
2016-08-29T08:09:56Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''[[Databáze]]''' je systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace. Základními prvky databáze jsou data a program pro práci s nimi. Datový obsah tvoří množina jednotně strukturovaných dat uložených v paměti počítače nebo na záznamovém médiu, jež jsou navzájem v určitém vztahu a tvoří celek z hlediska obsažených informací, data jsou přístupná výhradně pomocí speciální-ho programového vybavení – systému řízení báze dat.<ref>KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-21]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD.<br />
</ref><br /><br />
== Různé definice ==<br />
* Někteří autoři používají termín databáze v zúženém významu pro označení pouze datového obsahu databáze (datová základna) nebo pouze programu pro práci s daty (systém, řízení báze dat).<br />
* Databáze jsou uspořádaná (strukturovaná) data uložená na počítačovém médiu, která jsou manipulovatelná a dostupná prostřednictvím počítačového programu.<br />
* Databáze je el. informační zdroj obsahující záznamy primárních dokumentů, objektem může být cokoliv.<br />
* Databáze je systém určený k modelování objektů a vztahů reálného světa.<br />
* Databáze obsahuje uspořádaná strukturovaná data, pro dat je specifické, že je lze načíst do paměti, vyhledat, zobrazit a aktualizovat.<br /><br />
== Základní rozlišení databází ==<br />
=== '''Podle typu obsažených dat se rozlišují databáze:''' ===<br />
# '''Textové''' - mezi nimi lze dále vyčlenit databáze plnotextové, bibliografické, referenční, faktografické<br />
# '''Numerické'''<br />
# '''Obrazové'''<br />
# '''Multimediální'''<br />
=== '''Podle způsobu práce uživatele s daty se rozlišují databáze:''' ===<br />
# Umožňující zápis dat (např. Modul katalogizace knihovnického systému)<br />
# Databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat<br />
<br />
== Třídění a typologie DB ==<br />
* Třídění a typologie databází je v současnosti složitou a ne zcela jednoznačnou záležitostí.<br />
* Databáze je jedním z dílčích typů novodobých speciálních druhů informačních zdrojů.<br />
* Podle ISBD (ER) se DB zařazují do skupiny datových elektronických zdrojů.<br />
* Lze DB zařadit i do skupiny elektronických on-line služeb (zejména DB dostupné přes Internet a www).<br />
* V historii se objevilo velké množství třídění databází.<br />
* Základním kritériem pro třídění je typ informací (forma reprezentace dat).<br /><br />
<br />
=== 1. Známé třídění provedla v r. 1985 Martha E. Williamsová ===<br />
==== A. Databáze textové ====<br />
# Databáze '''bibliografické'''<br />
# Databáze '''úplných textů'''<br />
# Databáze '''typu adresářů'''<br />
==== B. Databáze číselné (numerické) ====<br />
# Databáze faktové<br />
# Databáze časových řad<br />
# Databáze statistických informací<br />
=== Převážná většina se však v 80. i 90. letech shodovala na 4 pragmaticky vymezených třídách ===<br />
# Databáze bibliografické<br />
# Databáze úplných textů<br />
# Databáze faktografické<br />
# Databáze referenční (odkazující na jiné informační zdroje)<br />
<br />
S rozvojem nových informačních technologií učinily systémy pro registraci databází v průběhu 90. let 20. století i další typy, objevily se DB s digitálními obrazy, zvuky, DB multimediálního charakteru.<br /><br />
<br />
=== Bývalé databázové centrum EU ECHO, ve své '''DBDB I’m Guide''' zařazovalo databáze již do 8mi typů (v závorce výskyt počtu DB v roce 1998). ===<br />
# DB bibliografické (1703)<br />
# DB faktové (1614)<br />
# DB úplných textů (1675)<br />
# DB grafických informací (211)<br />
# DB obrazových informací (523)<br />
# DB multimediální (130)<br />
# DB referenční (555)<br />
# DB zvukových informací (221)<br />
=== Další zajímavou typologii uplatňovala od 2. pol. 90. let společnost Gale Group v '''DBDB Gale Directory of Databases'''. ===<br />
Typologie se uplatňuje do dnešních dnů, textové DB z dělení M. Williamsové jsou zachovány, DB faktové se nevyskytují, místo toho jsou zařazeny jemnější typy DB vlastností chemických, fyzikálních a jiných entit, nově zařazeny DB zvukových a obrazových informací.<br />
# DB bibliografické (B, Bibliographic)<br />
# DB úplných textů (F, Full – text)<br />
# DB typů adresářů (R, Directory)<br />
# DB typu slovníků (D, Dictionary)<br />
# DB obrazových informací (I, Image)<br />
# DB zvukových informací (A, Audio)<br />
# DB video-informací (V, video)<br />
# DB počítačových programů (W, software)<br />
# DB číselných informací (N, Numeric)<br />
# DB statistických informací (S, Statistical)<br />
# DB časových řad (T, Time series)<br />
# DB vlastností (chemických a fyzikálních entit) (P, Properties)<br />
# DB obchodních a finančních informací (T, Transactional)<br />
# DB typu elektronických nástěnek (L, Bulletin Board)<br />
<br />
=== Jedna z posledních analýz o stavu DB z roku 2003 ===<br />
Výše uvedené typy potvrzeny M. E. Williamsovou a navíc Williamsová uvádí 4 základní a 2 doplňkové hlavní třídy primárních DB (v závorce jejich zastoupení v r. 2002).<br />
# Databáze orientované na slova 74 %<br />
# Databáze orientovaná na čísla 9%<br />
# Databáze orientovaná na obraz 12%<br />
# Databáze orientované na zvuky 2%<br />
# Databáze elektronických služeb pod 1 %<br />
# Databáze se softwarem pod 1%<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
databáze<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&diff=37612
Diskuse:Databáze EBSCOhost
2016-08-28T17:22:51Z
<p>Barbora.Obstova: Přesměrování na Diskuse:EBSCO a vybrané poskytované databáze</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Diskuse:EBSCO a vybrané poskytované databáze]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&diff=37610
Databáze EBSCOhost
2016-08-28T17:20:21Z
<p>Barbora.Obstova: Barbora.Obstova přesunula stránku EBSCO a vybrané poskytované databáze na Databáze EBSCOhost: z důvodu podobnosti s jiným heslem tento název lépe odpovídá</p>
<hr />
<div>'''EBSCO Industries Inc.''' je americká společnost působící v oblasti [[informační průmysl|informačního průmyslu]] přibližně 70 let je jedním ze světových leadrů. V poskytovaných službách kombinuje digitální archivy, referenční databáze, online periodika, knihy, odkazovací služby a správu předplatného. EBSCO je komerčním databázovým centrem čili distributorem a agregátorem elektronických databází. Je poskytovatelem předplatného elektronických časopisů, knih a balíčků časopisů, tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. <ref name"ebsco">O společnosti EBSCO Information Services. EBSCO [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/AboutUs/Pages/abouteis.aspx</ref><br /><br /><br />
<br />
== EBSCOhost==<br />
<br />
EbscoHost nabízí přístup k vybraným databázím bibliografického i plnotextového charakteru pod jedním vyhledávacím prostředím. Jedná se o referenční zdroj, který je nejvyužívanější na světě. Klade si za cíl být přizpůsobitelný tak, aby vycházel vstříc [[Informační potřeba|potřebám]] a požadavkům uživatelům působícím na všech úrovních výzkumu. <ref name="ebscohost">EBSCOhost. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=55</ref><br />
<br />
Nabízí grafické uživatelské prostředí, které obsahuje nástroje a možnosti vyhledávání, které jsou uživatelům dobře známé. Využito je vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost Research Databases]]. Tento systém dostupný prostřednictvím [[internet|internetu]]. <ref name="ebscohelp">EBSCOhost Research Databases. EBSCO help [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://support.ebsco.com/help/?int=ehost&lang=en&feature_id=&TOC_ID=Always&SI=0&BU=0&GU=1&PS=0&ver=&dbs=a9h,bth,ufh,eih,nlebk,hus,f3h,pdh,poh,psyh,sih,s3h,rfh,pif</ref><br />
<br />
== Poskytované databáze ==<br />
<br />
EBSCO umožňuje online přístup k mnoha bibliografickým databázím a tisícům elektronických časopisů. Níže je popsáno několik významných zástupců databází, které EBSCO nabízí. <br />
<br />
=== Academic Search Complete ===<br />
<br />
Databáze Academic Search Complete je pokrývá spektrum zdrojů z celého světa, jedná se o multidisciplinární zdroj plných textů. Zahrnuje více než 8 500 plnotextových periodik, včetně více než 7 300 recenzovaných časopisů. Kromě plných textů obsahuje indexování a abstrakty více než 12 500 časopisů a celkem více než 13 200 publikací, mezi nimi monografie, výzkumné zprávy a sborníky z konferencí. V Academic Search Complete se nachází soubory ve formátu PDF s retrospektivou k roku 1887, z toho většina plnotextových v nativním formátu PDF (v kvalitě umožňující vyhledávání v textu). K dispozici jsou také citace s možností vyhledávání pro více než 1 400 periodik.<ref name="academic">Academic Search Complete [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=6</ref><br />
<br />
=== LISTA ===<br />
<br />
Databáze Library, Information Science & Technology Abstracts (LISTA) je rejstříkem více než 600 periodik a přibližně 125 výběrových periodik, včetně knih, výzkumných zpráv a sborníků. Tématicky databáze pokrývá knihovnictví, věcné pořádání a klasifikaci, katalogizaci, [[Bibliometrie|bibliometrii]], vyhledávání online informací, informační management a další. Časové pokrytí sahá až do poloviny šedesátých let. <ref name="lista">Library, Information Science and Technology Abstracts (LISTA) [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=122</ref><br />
<br />
=== LISS ===<br />
<br />
Databáze Library & Information Science Source slouží pro potřeby knihovníků, odborníků na informační vědu a studentů těchto a příbuzných oborů. V databázi jsou obsaženy plné texty více než 460 publikací a indexováno je několik stovek periodik, monografií, výzkumných zpráv a sborníků. Zdroj shromažďuje prameny z oboru knihovnictví, klasifikace, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, informačního managementu a dalších. Významný přínosem databáze Library & Information Science Source je úplné pokrytí dějin knihovnických studií. <ref name="liss">Library & Information Science Source (LISS) [EBSCOhost]. ]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=636</ref><br />
<br />
=== MEDLINE ===<br />
<br />
Tato bibliografická databáze obsahuje plné texty a indexuje na 1400 časopisů z oblasti medicíny. Pokrývá širokou škálu témat v rámci biomedicínských a zdravotnických oborů a slouží lékařům, zdravotnímu personálu, výzkumným pracovníkům a dalším profesionálům zapojeným jednotlivých aktivit ve zdravotnictví. Časové pokrytí sahá do roku 1936 a v případě full-textových zdrojů do roku 1949. <ref name="medline">MEDLINE with Full Text. EBSCO Health [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://health.ebsco.com/products/medline-with-full-text</ref><br />
<br />
==== MeSH ====<br />
<br />
MEDLINE with Full Text je indexován slovníkem Mesh (Medical Subject Headings). MeSH je hierarchický řízený slovník obsahující termíny z oblasti biomedicíny a je tvořen v Národní lékařské knihovně Spojených států (United States National Library of Medicine (NLM)). Do češtiny je překládán v Národní lékařské knihovně v Praze. <ref name="mesh">Co je MeSH?. 2011-, Praha. Dostupné také z: http://www.nlk.cz/sluzby/pruvodce/soubory/mesh.pdf</ref><br />
<br />
Účelem slovníku je indexace, popis a vyhledávání ve světové medicínské literatuře. MeSH byl představen v roce 1966. Ke slovníku náleží také The Medical Subject Headings classification. <ref name="mesheng">MeSH®. OpenClinical [online]. © 2002-2011 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.openclinical.org/medTermMesh.html</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference=== <br />
<references/><br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]<br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
[[PROQUEST a vybrané poskytované databáze]]<br /><br />
[[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]]<br /><br />
[[Databázová centra]]<br />
===Klíčová slova===<br />
Ebsco, Ebscohost, databáze<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=EBSCO_a_vybran%C3%A9_poskytovan%C3%A9_datab%C3%A1ze&diff=37611
EBSCO a vybrané poskytované databáze
2016-08-28T17:20:21Z
<p>Barbora.Obstova: Barbora.Obstova přesunula stránku EBSCO a vybrané poskytované databáze na Databáze EBSCOhost: z důvodu podobnosti s jiným heslem tento název lépe odpovídá</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Databáze EBSCOhost]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=EBSCO_Discovery_Service&diff=37605
EBSCO Discovery Service
2016-08-28T17:11:22Z
<p>Barbora.Obstova: Barbora.Obstova přesunula stránku Databáze EBSCOhost na EBSCO Discovery Service: název neodpovídal obsahu a byl duplicitní</p>
<hr />
<div>'''EBSCO''', konkrétně pak '''EBSCO Discovery Service'''<ref>EBSCOHOST. Ebscohost.com [online]. 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/international/default.php?par=2&id=279</ref>, je jeden z několika [[Vyhledávací systém|vyhledávacích systémů]], který umožňuje vyhledávání informačních zdrojů z několika oborových databází, mezi kterými je například i obor [[Informační studia a knihovnictví]]. EBSCO Discovery service je „spojem“ mezi metadaty a uživatelem, který si pomocí jedné informace může zajistit přístup k celé kolekci samotné instituce.<br />
<br />
EBSCO Discovery Service vyvinula americká firma '''EBSCO publishing''', která je také známá pro jejich spolupráci s vojenskými či zdravotnickými institucemi.<ref>EBSCOHOST. Ebsco Support [online]. 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://support.epnet.com/knowledge_base/detail.php?id=4681</ref><br />
<br />
Mezi základními a nejdůležitějšími/nejzásadnějšími vlastnostmi se určitě zařazuje již nastíněná možnost vyhledávání v rejstřících institucí, kde můžeme pomocí jednoho výrazu vyhledat hned několik výsledků, mezi kterými můžeme najít primárně odborné články, ale také kratší články či přímo celé knihy ve formě ebooků (které jsou v drtivě většině dostupné ve formátu [[PDF]]).<br />
<br />
== Důležité body EBSCO Discovery Service ==<br />
EBSCO publishing také popisuje veškeré vlastnosti '''EBSCO Discovery Service''' na své stránce a mezi ty nejzajímavější body se určitě řadí následující:<br />
<br />
*''Detailní [[metadata]] pocházející od mnoha poskytovatelů obsahu a vydavatelů (např. autorem poskytnutá abstrakta, klíčová slova, předmětová hesla aj.).''<br />
<br />
*''Metadata nejen pro desítky tisíc časopisů.''<br />
<br />
*''Kompletní indexace z důležitých databází (nedostupných na EBSCOhost), které si knihovna předplácí, a to včetně zdrojů z Alexander Street Press, LexisNexis, NewsBank, Readex a mnoha dalších.''<br />
<br />
*''Plnotextové prohledávání mnohem většího množství časopisů, než jaké nabízí kterýkoliv jiný vyhledávací produkt.''<br />
<br />
*''Rozhraní, jehož design lze upravit zcela dle Vašich přání.''<br />
<br />
*''Do EDS je nahrán kompletní [[OPAC]] knihovny, s kontrolou dostupnosti publikací v reálném čase, který lze spolu s obsahem všech časopisů a dalších zdrojů prohledávat z jediného místa. Denně aktualizováno.''<br />
<br />
== Shrnutí ==<br />
EBSCOhost, neboli samotný vyhledávač, má '''možnosti mnoha filtrů''', které může uživatel při vyhledávání využít. Mezi nejdůležitějšími jsou z uživatelského hlediska například '''vyhledávání v určitých letech bez nutnosti znalosti přesné doby vydání (ať už knihy, či článku)''', či jako zásadní věc - počet vyhledaných výsledků, který je mnohdy vskutku enormní a často obsahuje knihy či články, které uživatel hledá, zároveň ale není natolik obrovský, aby v něm koncový uživatel ztrácel přehled.<br />
<br />
Výhod tohoto systému je mnoho, uživatelsky nejdůležitějším bodem je určitě minimálně rozsah databáze, kterým může být každý uživatel jistě velmi mile překvapen. Stejně tak je z uživatelského hlediska příjemný například počet recenzovaných časopisů, kterých je '''minimálně 75%'''. V neposlední řadě je velmi využitelná řada filtrů, které EBSCO při vyhledávání nabízí, včetně předělání uživatelského rozhraní plně dle přání uživatele - customizace je v tomto systému opravdu na vysoké úrovni.<br />
<br />
Nevýhodami tohoto systému by pro někoho mohlo být vyhledávání převážně v anglickém jazyce – v českém se hledat dá také, nicméně najdete v něm opravdu menšinu toho, co EBSCO nabízí v cizích jazycích.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
<references /><br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
* [[Databáze ProQuest]]<br />
* [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]<br />
* [[Scholar Google]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[https://www.ebscohost.com/discovery Databáze EBSCOhost]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
databáze, discovery systém, vyhledávání<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:EBSCO_Discovery_Service&diff=37607
Diskuse:EBSCO Discovery Service
2016-08-28T17:11:22Z
<p>Barbora.Obstova: Barbora.Obstova přesunula stránku Diskuse:Databáze EBSCOhost na Diskuse:EBSCO Discovery Service: název neodpovídal obsahu a byl duplicitní</p>
<hr />
<div>Děkujeme za článek. Pár stylistických a gramatických chybek jsme opravili. Zpracuj, prosím, tyto připomínky:<br />
<br />
* Je dobře, že jsi použil reference, ale je potřeba, aby se sekce se zdrojy jmenovala Odkazy a obsahovala také povinné podnadpisy Reference a Použitá literatura. Nápomocná může být [[Nápověda:Struktura článku|nápověda]] nebo vzorový článek [[Garífuna|Garífuna]].<br />
* Každý článek by měl obsahovat minimálně 3 použité zdroje, zde jsou použity jen dva.<br />
* Každé heslo by mělo obsahovat minimálně pět křížových odkazů na další hesla, zkus nějaké najít, případně označ další hesla, který by mohla být sepsána.<br />
* Na závěr připiš prosím pár klíčových slov.<br />
<br />
Pokud by byly nějaké nejasnosti, neváhej se ozvat na redakce.wikisofia@gmail.com.<br />
--[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 10. 1. 2015, 15:51 (UTC)<br />
<br />
Chtělo by to heslo ještě trochu rozpracovat. Popsat třeba možnosti vyhledávání atd. <br />
Smaž také první nadpis, první odstavec by měl obsahovat krátký úvod do hesla, není třeba nadpisu.<br />
Děkuji --[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 25. 1. 2015, 19:29 (UTC)</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&diff=37608
Diskuse:Databáze EBSCOhost
2016-08-28T17:11:22Z
<p>Barbora.Obstova: Barbora.Obstova přesunula stránku Diskuse:Databáze EBSCOhost na Diskuse:EBSCO Discovery Service: název neodpovídal obsahu a byl duplicitní</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Diskuse:EBSCO Discovery Service]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Z%C3%A1klady_reprezentace_trojrozm%C4%9Brn%C3%A9ho_prostoru_v_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Di&diff=37596
Diskuse:Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači
2016-08-28T10:05:11Z
<p>Barbora.Obstova: Založena nová stránka s textem „'''Nutno opravit:''' Chybí reference, související články, klíčová slova a křížové odkazy. --~~~~“</p>
<hr />
<div>'''Nutno opravit:''' Chybí reference, související články, klíčová slova a křížové odkazy. --[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 28. 8. 2016, 12:05 (CEST)</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1klady_reprezentace_trojrozm%C4%9Brn%C3%A9ho_prostoru_v_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Di&diff=37595
Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači
2016-08-28T10:02:14Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''Trojrozměrný (3D) prostor''' může na úrovni digitálního vstupu, zpracování či výstupu nabývat různé komplexity, věrohodnosti a s ní spojeným pocitem imerze; to vše v závislosti na prostředcích a metodách užitých na jednotlivých úrovních. Počítač je de facto matematickým nástrojem a jelikož matematika umožňuje vytvářet konstrukce přesahující lidskou smyslovou zkušenost, může počítačový program pracovat s jakýmkoliv prostorem, disponuje-li jeho použitelným modelem. Takový model pak musí nutně pracovat s kvantifací.<br />
<br />
Ponecháme-li stranou geometrii, jež sama představuje pouze dílčí součást matematiky, každý si snadno představí čtvrtý rozměr jakožto čas, pátý například jako teplotu atd. Čas jako rozměr je v podobě časové osy nezbytnou součástí každého animačního softwaru, s teplotou se musí počítat ve speciálních konstruktérských programech při výpočtech namáhání materiálů během jejich styku s okolím. Avšak i geometrii dejme tomu pátého rozměru lze počítačem modelovat - ať už existuje v realitě našeho vesmíru či nikoliv. Je totiž kvantifikovatelná a tudíž přístupná počítači. Pro lidské smysly je však nejpřístupnější 3D prostor (zrak, hmat či sluch jsou na něj adaptovány), a proto zaujímá 3D přístup v počítačovém zpracování prostoru přední postavení – samozřejmě společně s výpočetně obecně méně náročnější 2D oblastí.<br /><br />
<br /><br />
== Kartézská soustava souřadnic jako základ 3D geometrie ==<br />
<br />
Ať už chceme 3D prostor v počítači definovat za účelem studia zvuku či obrazu, musíme disponovat použitelným modelem k reprezentaci vytvářených či upravovaných objektů ve třech rozměrech, jimiž jsou délka, šířka a hloubka (či výška). Takový model existuje a vychází z kartézské soustavy souřadnic, kterou v 17. století formuloval francouzský filosof a matematik René Descartes. Její pomocí se mu podařilo propojit euklidovskou geometrii s algebrou.<br />
<br />
Tři zmíněné rozměry mají v modelu podobu os konvenčně označovaných písmeny x, y a z. Každá ze tří dvojic těchto os tvoří rovinu, jež je v trojrozměrném prostoru kolmá (ortogonální) na zbývající dvě. Bod v prostoru (základní jednotka počítačového zpracování trojrozměrného prostoru) je pak definován polohou na každé ze tří os. Samotná poloha je vyjádřena pomocí číselné hodnoty – např. Souřadnice (1, -1, 7) vypovídá o bodu tolik, že leží 1 jednotku od počátku na ose x, -1 jednotku od počátku na ose y a 7 jednotek od počátku na ose z. Počátkem, lépe řečeno středem prostoru je nula, jež je prostorově společná pro všechny tři osy.<br />
<br />
Negativních hodnot je zapotřebí pro vyjádření opačných směrů na jednotlivých osách. Souřadnice (0, 0, 0), tedy absolutní střed 3D prostoru, doplněná o pozitivní i negativní směry a jejich kombinace umožňuje takové zaplňování prostoru objekty, které není omezeno v žádném směru; může pokračovat do nekonečna, limitujícím faktorem je v praktickém nasazení pouze paměť počítače. Koncepce kartézské soustavy souřadnic a její využití v počítačovém zpracování 3D prostoru jsou patrné z následujících dvou obrázků.<br />
<br />
[[Soubor:1.1.png]]<br />
<br />
''Obrázek 1.1: Trojrozměrný prostor definovaný třemi osami kartézské soustavy souřadnic; žlutá koule značí střed prostoru s polohou (0, 0, 0).''<br />
<br />
[[Soubor:1.2.png]]<br />
<br />
''Obrázek 1.2: Trojice bodů v prostoru kartézské soustavy souřadnic; každý bod je doplněn popiskem, jenž vyjadřuje jeho přesné umístění ve formátu (x, y, z); pro přehlednost je zobrazena pouze osmina prostoru.''<br />
<br />
== Různé způsoby reprezentace prostorových objektů ==<br />
<br />
Souřadnice určené trojicí číselných hodnot jsou základem „zhmotnění“ jakéhokoliv geometrického obsahu ve 3D prostoru. Reprezentace tohoto obsahu ovšem není pouze jediná. Existují tři základní metody.<br />
<br />
=== Hraniční reprezentace ===<br />
<br />
Tento způsob reprezentace popisuje pouze povrch objektu, nikoliv jeho vnitřní stav. Určuje, kde leží hranice mezi objektem a okolním prostorem. Pomocí 3D modelovacího softwaru vytváříme jakoby obálku či „skořápku“ objektu, na níž můžeme posléze například aplikovat barvu v podobě textury.<br />
<br />
==== V celém hraničním přístupu existuje několik způsobů zápisu povrchu těles: ====<br />
# '''parametrické plochy''' – objekt se skládá z elementárních ploch, jež jsou vyjádřeny bodovými rovnicemi<br />
# '''křivky NURBS''' – definice objektu využívá tzv. NeUniformních Racionálních B-křivek. Díky nim lze s velice malými paměťovými nároky docílit i komplikovaných zaoblení.<br />
# '''surfely''' (orientované rovinné plošky) - poměrně exotická metoda<br />
# '''polygonální síť''' – nejrozšířenější způsob zápisu 3D objektů. Každý polygonálně definovaný prostorový objekt se skládá z uspořádané skupiny spojených rovinných n-úhelníků, neboli polygonů. Ty jsou tvořeny minimálně trojicí bodů, neboť nejjednodušším plošným útvarem je trojúhelník. Častěji se ovšem využívají obdélníky. Polygonální hraniční reprezentace dominuje především v zábavní sféře, ať už jde o modely pro filmy či počítačové hry. Především 3D počítačové hry, tedy takové, jež využívají hardwarové grafické akcelerace pomocí rozhraní DirectX či OpenGL, vyžadují polygonové modely, neboť pouze ty mohou být akcelerovány současným široce dostupným hardwarem a tím pádem prezentovány v rychlosti, jež nenaruší pocit imerze ve virtuálním světě.<br />
<br />
[[Soubor:2.1.png]]<br />
<br />
''Obrázek 2.1: Tzv. bodové mračno složené z povrchových bodů tělesa zapsaného pomocí hraniční reprezentace''<br />
<br />
[[Soubor:2.2.png]]<br />
<br />
''Obrázek 2.2: Hranice jednotlivých dílčích ploch tělesa – polygonů. V tomto případě vyjádřené čtveřicemi či trojicemi (dno kuželky) bodů.''<br />
<br />
[[Soubor:2.3.png]]<br />
<br />
''Obrázek 2.3: Po vyplnění jednotlivých ohraničení v rámci sítě získáme plochy. Každá plocha má svoji normálu, která určuje, odkud přichází na povrch světlo, a kam se následně odráží.<br />
''<br />
<br />
[[Soubor:2.4.png]]<br />
<br />
''Obrázek 2.4: Tzv. normály, neboli normálové vektory. Tyto pomyslné kolmice na jednotlivé plochy (v tomto případě 8 trojúhelníků) tělesa určují, která strana plochy je vnitřní a která naopak vnější, tedy přijímající a odrážející světlo.''<br />
<br />
[[Soubor:2.5.png]]<br />
<br />
''Obrázek 2.5: Normály jsou důležité pro výpočet hladkého povrchu. V tomto případě zůstal zachován stejný počet polygonů jako na obrázku 2.3, ke stínování objektu však nebyly použity normály dílčích ploch, ale normály jednotlivých bodů, jež byly určeny zprůměrováním normál přiléhajících ploch. Z předchozích obrázků je patrné, že každý bod definující povrch kuželky je společný pro 4 polygony (s výjimkou středového bodu na špičce a na dně).''<br />
<br />
[[Soubor:2.6.png]]<br />
<br />
''Obrázek 2.6: Objekty definované pomocí křivek NURBS''<br />
<br />
=== Objemová reprezentace ===<br />
<br />
Objemová reprezentace prostorových objektů pracuje s informací, zda je určitý bod 3D prostoru součástí daného objektu či nikoliv. Vedle povrchu tedy popisuje i objem těles. Objemová reprezentace je nutná ve chvíli, kdy např. chceme zjistit, kolik tepelné energie projde zahřívaným kovovým blokem o tloušťce 1 cm apod. Obecně se s objemovou reprezentací setkáme spíše v technických oblastech či medicíně, neboť pro estetické účely většinou plně postačí hraniční reprezentace.<br />
<br />
Také objemová reprezentace není omezena pouze na jediný přístup, jak objekty definovat. <br />
==== Nabízí tři odlišné metody: ====<br />
<br />
# '''Konstruktivní geometrie těles (CSG)''' – základem zápisu těles je vzájemné kombinování více jednodušších objektů prostřednictvím Booleových množinových operací. Kombinací může být například odečtení objemu jednoho tělesa od druhého.<br />
# '''Vyčíslení objemu obsazeného tělesem''' – prostor je rozdělen na objemové bloky, tzv. voxely, které slouží jako základní jednotka prostoru. Jednotlivým voxelům lze připsat například rozdílnou hustotu, lom světla či jeho propustnost apod. Voxelová metoda má svůj původ v medicíně – vzešla z potřeby zobrazit data získaná z přístrojů pro CT či magnetickou rezonanci v přehledné podobě. Je vhodná i pro běžné modelování, kde dokáže za krátký čas získat komplikované tvary. Softwarová podpora však není tak bohatá jako u polygonálního modelování. Jisté problémy s sebou voxely přinášeji i v oblasti animace, naštěstí lze voxelové modely převádět na polygonální reprezentaci.<br />
# '''Implicitní plochy''' – známé spíše jako blobs či metaballs. Základem tělesa jsou jednotlivé body prostoru představující středy koulí, které při vzájemném prolínání vytvářejí složitější tělesa. Tato metoda nachází uplatnění u komplikovaných úloh typu zobrazení kapalin v pohybu.<br />
<br />
[[Soubor:2.7.jpg]]<br />
<br />
''Obrázek 2.7: Několik jednoduchých geometrických objektů, jejichž kombinací metodou CSG můžeme podle zvolených typů Booleových operací získat různé výsledky.<br />
''<br />
<br />
[[Soubor:2.8.jpg]]<br />
<br />
''Obrázek 2.8: Objem trojice válců a čtveřice dlouhých kvádrů byl odečten od objemu velkého kvádru. Ten byl navíc doplněn o vyčnívající část původní koule.''<br />
<br />
[[Soubor:2.9.png]]<br />
<br />
''Obrázek 2.9: Reprezentace objektů prostřednictvím voxelů (jednotlivých buněk prostorové mřížky). Voxely nemusí mít nutně krychlový tvar.<br />
''<br />
<br />
[[Soubor:2.10.png]]<br />
<br />
''Obrázek 2.10: Tytéž objekty umístěné do voxelové mřížky s vyšším rozlišením''<br />
<br />
[[Soubor:prasopes.gif]]<br />
<br />
''Obrázek 2.11: Voxelové modelování v nástroji 3D-Coat. Hladkého vykreslování hrubých voxelů je dosaženo jejich polynomiální interpolací.<br />
<br />
[[Soubor:kapaliny.gif]]''<br />
<br />
''Obrázek 2.12: Vizualizace kapalin pomocí metaballs. Levá část animace znázorňuje výchozí bezrozměrné body pro konstrukci objemu.''<br />
<br />
=== Procedurální reprezentace ===<br />
<br />
Tělesa jsou definována algoritmy. Uživatel upřesní několik parametrů a program následně automaticky vytvoří objekt. Při generování lze použít například fraktály, výsledné tvary tak mohou být velmi komplexní.<br />
<br />
[[Soubor:proc.jpg]]<br />
<br />
''Obrázek 2.13: Procedurálně reprezentovaný model pohoří''<br />
<br />
== Mapy a textury aneb záchrana před nadměrným modelováním ==<br />
<br />
Při vytváření 3D objektu je třeba přiřadit mu určitou barvu, abychom jej vůbec viděli. Jedna barva na jeden objekt, případně na jeho samostatnou část, zvyšuje přehlednost, a proto se tento přístup s oblibou využívá zejména v oblasti počítačem podporovaného projektování (CAD = Computer Aided Design). Mimo primárně technickou oblast využití je však z estetického hlediska nutné, aby povrchy objektů obsahovaly různé podrobnosti. Někdy jich je zapotřebí tolik, že dělení objektu na velmi malé části za účelem jejich následného přímého obarvování zvolenými barvami by bylo naprosto nepraktické - jak z hlediska lidského času, tak systémových prostředků. Aby tedy nebylo zapotřebí zacházet při modelování 3D objektů do absurdních detailů, používají se textury neboli mapy.<br />
<br />
Mapy zahalí povrch tělesa, a jednotlivým jeho oblastem tak přidají detail určitého druhu. Detailem může být například barva, kterou vidíme po osvětlení dané části tělesa bílým světlem. Jde o tzv. difúzní barvu, na kterou se ptáme otázkou „Jakou má ta věc barvu?“. Difúzní barva tvoří obsah nejčastěji používaných map.<br />
<br />
[[Soubor:textury_duvod.jpg]]<br />
<br />
''Obrázek 3.1: Nakreslení kruhu na těleso lze provést dvěma způsoby. Vlevo: Je možné sestoupit na úroveň geometrického popisu, přidat nové polygony (používáme-li polygonovou reprezentaci) a ty pak jednotlivě obarvit. Výsledkem ovšem mohou být nesladěné normály a často velký nárůst polygonů, jenž se objeví především ve chvíli, kdy se snažíme zastřít neřešitelnost kvadratury kruhu, jako je tomu právě v případě křivých tvarů. Vpravo: Mnohem elegantnější metodu představují mapy. V tomto případě byla na objekt namapována 2D difúzní mapa v běžném bitmapovém formátu JPEG. Relativně uspokojivé zakřivenosti kruhu bylo dosaženo bez jakéhokoliv navýšení počtu polygonů.''<br />
<br />
Použitelnost map se však nevztahuje pouze na difúzní barvu. Mapami lze jednotlivým částem povrchu tělesa přiřadit míru či barvu odlesku, barvu v neosvětleném stavu, průhlednost, průsvitnost, lom světla, vnitřní svítivost, odrazivost a řadu dalších vlastností používaných při popisu povrchu. Mapy je možné na sebe vrstvit, přičemž lokální změny v míře vrstvení lze řídit opět mapou v podobě masky.<br />
<br />
Důležitou třídu map představují tzv. '''bump mapy'''. Ty vytvářejí iluzi nerovností na povrchu, která působí věrohodně především při kolmém pohledu. Iluze je dosaženo bez navýšení počtu geometrických detailů 3D modelu, neboť využívá mapou řízené lokální vychylování normál od vektoru mateřské plochy. Standardní, nejstarší typ bump mapy využívá k zápisu orientace normál odstíny šedi. Pokročilejší způsob bump mappingu, tzv. normálová mapa, informaci o odchylkách kóduje v RGB obrázku, kde jednotlivé barevné kanály nesou postupně informaci o orientaci normálového vektoru v osách x, y, a z. O něco věrohodnější iluzi hloubky na plošných polygonech pak přináší zatím ne zcela zavedená paralaxní mapa. Bump mapy nacházejí největší uplatnění ve virtuálních simulacích a počítačových hrách, neboť umožňují dosáhnout uspokojivých detailů bez snížení plynulosti pohybu ve virtuálním světě.<br />
<br />
[[Soubor:normal_mapa.png]]<br />
<br />
''Obrázek 3.2: Využití normálové mapy pro dosažení iluze hloubkového detailu na plošném povrchu. Při tomto pohledu v úhlu zhruba 45° je zřejmé, že v případě relativně extrémních hloubek (kříž) už normálová mapa nemůže přinášet zázraky. Mnohem lepší výsledek by se dostavil při čelném pohledu na náhrobní desku. Nemá-li však pozorovatelka možnost srovnání s původním modelem, nemusí si podivnosti iluze ani všimnout. To platí zejména ve chvíli, kdy virtuální svět nenavštívila primárně za účelem pozorování aplikace textur.''<br />
<br />
=== Nanášení map na objekty ===<br />
<br />
Mapy lze dělit nejenom podle jejich účelu při tvorbě povrchu objektu, ale také podle způsobu, jak jsou reprezentovány v počítači.<br />
<br />
První dělení rozlišuje bitmapy a procedurální mapy. '''Bitmapa''' je klasická uzavřená 2D textura. '''Procedurální mapa''' je generována počítačem na základě algoritmu podobně jako procedurální geometrie. Jednoduchým příkladem procedurální mapy je šachovnicová mapa.<br />
<br />
Druhé dělení rozlišuje 2D a 3D mapy. '''Bitmapové soubory''' (BMP, TIFF, TGA, PNG, JPEG...) jsou vždy plošné - tedy 2D. Plošná je například i zmíněná procedurální mapa šachovnice. '''3D mapy''' jsou vždy procedurální a respektují vnitřní stavbu tělesa. Umějí například simulovat prostorový kouř, či žilkování mramoru nebo dřeva.<br />
<br />
[[Soubor:procmap.jpg]]<br />
<br />
''Obrázek 3.3: Procedurální 3D mapa dřeva s procedurálním 3D mramorem na procedurální 2D šachovnici. Při použití 3D map odpadají starosti, jak věrohodně zabarvit povrch s ohledem na vnitřní strukturu materiálů. Např. letokruhy ve kmeni jsou korektně zobrazeny na všech dílčích plochách modelu. 2D mapa založená na fotografii dřeva by sice poskytla více detailů, pokud by ovšem měla respektovat vnitřní strukturu tělesa, byla by její aplikace velmi složitá a náročná.''<br />
<br />
V praxi tvoří dominantní část map jejich 2D verze. Ty je skoro pokaždé zapotřebí nanést na značně členité povrchy 3D objektů. K tomuto účelu se používá projekce mapy formou tzv. UV mapování, při němž se 3D objekt zapsaný v systému os x, y, z rozkládá do 2D prostoru popsaného osami u a v. Pokročilejší metodu představuje UVW mapování využívající tří os. Kdo pamatuje papírové modely z časopisu ABC, dokáže si celou věc rychle představit. Jelikož ale přenášení 2D plochy na nerovinné 3D útvary s sebou vždy nese určitou míru zkreslení - jak dobře ilustruje historie kartografie - je zapotřebí jít při UV mapování cestou kompromisů. Ve 3D grafice se s oblibou používá 2D procedurální mapa se vzorkem šachovnice, jejíž jednotlivá políčka napovídají, jak velké zkreslení mapa dané oblasti povrchu objektu má. Kompromisy pak mají podobu rozdělení objektů na části s vlastním UV namapováním. 3D map se tento nedostatek netýká.<br />
<br />
[[Soubor:projekce.png]]<br />
<br />
''Obrázek 3.4: Způsob nanášení 2D map na složité 3D objekty. Objekt je rozdělen na několik částí, jak ukazuje UV šablona vlevo dole. Čtvrtiny vpravo nahoře a dole znázorňují difúzní a normálovou mapu, které jsou na objekt naneseny pomocí UV šablony, aby mohl každý detail přijít na zamýšlené místo.''<br />
<br />
== Vizuální výstup prostorových dat – rendering ==<br />
<br />
Počítačová zpracování prostorových dat má několik uplatnění. Slouží jako numerický model pro různé mechanické a jiné fyzikální analýzy, řídí práci elektronických obráběcích strojů při tzv. počítačové podpoře obrábění (CAM = Computer Aided Manufacturing), nebo dovoluje vytvářet vizualizace těchto dat. Využití vizualizace neustále roste. Způsob jakým z dat uchovaných v počítači vzniká obraz či sekvence obrazů nese označení rendering či renderování. Proces renderování lze opět rozdělit podle odlišných kritérií.<br />
<br />
==== První dělení se týká rychlosti renderování a rozlišuje dva přístupy: ====<br />
# '''Rendering v reálném čase''' – data jsou vizualizována tak rychle, že vzniká iluze plynulosti. Pro to je potřeba vykreslit alespoň 20 až 30 snímků za sekundu. Příkladem jsou počítačové hry nebo systémy pro virtuální realitu. Při renderingu v reálném čase se ve většině situací nepodílí na výpočtech obrazu pouze CPU. Hlavní část zátěže má totiž na starosti GPU grafického akcelerátoru, jež je uzpůsobené na určité výpočetní operace.<br />
# '''Pre-rendering''' – vizualizace dat neslouží pro okamžitý výstup na zobrazovací zařízení, nýbrž do samostatného souboru pro pozdější využití. Vykreslování jediného snímku vyžaduje v závislosti na mnoha faktorech sekundy až dny. Mezi tyto faktory patří především použitý model osvětlení scény, složitost použitých map a geometrie objektů, výstupní rozlišení obrazu, efekty typu hloubka ostrosti či rozmazání obrazu ve stylu pohybu kamery a v neposlední řadě výpočetní síla CPU. Výsledky tohoto typu renderování se používají ve filmech, vizualizacích navrhovaných architektonických postupů apod.<br />
<br />
==== Druhé dělení se vztahuje na ambice renderovacího softwaru přiblížit výsledek vzhledu reálného světa (případně jeho percepci lidským zrakem) a rozlišuje dva přístupy: ====<br />
# '''Fotorealistické renderování''' – snaží se napodobit skutečné světlo se všemi jeho fenomény, jako je lom, slábnutí se vzdáleností od zdroje apod.<br />
# '''Umělecké renderování''' – cílem je vykreslení scény v určitém výtvarném stylu. Může jít např. o jednoduché komiksové zvýraznění obrysů pomocí linky, vykreslení uhlem, pointilismus apod.<br />
==== Rendering lze rozdělit rovněž podle 3D schopností zobrazovacího zařízení: ====<br />
* Většina soudobé produkce je zobrazována jakoby pro jedno oko (jeden virtuální objektiv kamery) na klasickém '''2D výstupním zařízení''' typu monitoru či papíru – v takovém případě se renderuje z 3D prostoru na 2D plochu pomocí perspektivní či ortogonální projekce.<br />
* V současnosti stoupá podíl stereoskopického renderování s tím, jak roste dostupnost '''pomocných zařízení''' (brýle).<br />
* Prostorově nejvěrnější podání 3D dat však slibují až tzv. '''volumetrické (objemové) displeje''' umožňující nahlížení scény z libovolného úhlu. Tato oblast je prozatím předmětem výzkumu. Renderování může mít v tomto případě například podobu laserem vyvolaného vzniku plazmatu v části ohraničeného objemu, jež odpovídá určitému voxelu ve zdrojovém počítačovém modelu.<br />
<br />
[[Soubor:cartoon.gif]]<br />
<br />
''Obrázek 4.1: Nefotorealistické, komiksové vyrenderování jednoduché 3D scény''<br />
<br />
[[Soubor:photorender.jpg]]<br />
<br />
''Obrázek 4.2: Stejná scéna ve fotorealističtějším podání''<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/> <br />
=== Související články ===<br />
=== Klíčová slova ===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=37594
Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium
2016-08-28T09:47:10Z
<p>Barbora.Obstova: /* Studia nových médií */</p>
<hr />
<div><br /><br />
<br /><br />
=Studia nových médií=<br />
*Informační věda<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| || || <br />
|-<br />
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || || || <br />
|-<br />
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || || || <br />
|-<br />
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || || || <br />
|-<br />
| [[HCI]] || <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Filosofie a nová média<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Hypertextové teorie]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]<br />
|| <br />
|| <br />
|-<br />
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Vizuální studia a nová média]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*Informační politika<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Chápání informační politiky''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Monitoring a hodnocení''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Komunikační proces''|| X<br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Digitální kultura<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| Lucie Trojanová<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová<br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Informační design<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]|| Martin Janda<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]|| Vladimír Anděl<br />
|| <br />
|-<br />
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| Martin Janda<br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || Pavla Šedivá<br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| Richard Kabilka<br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Interaktivní média<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Principy interaktivního designu]]|| Michaela Dvořáková<br />
|| || <br />
|-<br />
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| Martin Bartoš<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Pravidla pro tvorbu rozhraní<br />
|| || || <br />
|}<br />
<br />
*Human-computer Interaction (HCI)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová<br />
|| || <br />
|-<br />
| Ergonomie|| || || <br />
|-<br />
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| || || <br />
|-<br />
| Informační audit|| Kristina Altalová<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| Jan Misák<br />
|| || <br />
|-<br />
| Použitelnost<br />
|| || <br />
|-<br />
| Požadavky na kvalitní IS|| || || <br />
|-<br />
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| || || <br />
|-<br />
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || || || <br />
|-<br />
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc<br />
|| || <br />
|-<br />
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc<br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Informační studia a knihovnictví=<br />
==Informační zaměření==<br />
<br />
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || <br />
|-<br />
| [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] || Jitka Śiborová<br />
|| || <br />
|-<br />
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] <br />
|| || <br />
|-<br />
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || || || <br />
|-<br />
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || <br />
|-<br />
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy || || || <br />
|-<br />
| A7 Právo a internet || Marián Ort<br />
|| || <br />
|-<br />
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || <br />
|| || <br />
|-<br />
| A9 [[HCI]] || Nikola Tauchenová || <br />
|-<br />
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || <br />
|| || <br />
|-<br />
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || <br />
||<br />
|-<br />
| A13 [[Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím]] || Anna Maria Buryan || ||<br />
|-<br />
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || Andrea Gálisová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || || ||<br />
|-<br />
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||Lenka Kovaříková ||<br />
|-<br />
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||<br />
|-<br />
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||<br />
|-<br />
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||<br />
|-<br />
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||<br />
|-<br />
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||<br />
|-<br />
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||<br />
|-<br />
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||<br />
|-<br />
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||<br />
|-<br />
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||<br />
|-<br />
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||<br />
|-<br />
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||<br />
|-<br />
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||<br />
|-<br />
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||<br />
|-<br />
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || <br />
|-<br />
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||<br />
|-<br />
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||<br />
|-<br />
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||<br />
|-<br />
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||<br />
|-<br />
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||<br />
|-<br />
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||<br />
|-<br />
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||<br />
|-<br />
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||<br />
|-<br />
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||<br />
|-<br />
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || <br />
|-<br />
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||<br />
|}<br />
<br />
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || || ||<br />
|-<br />
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D4 Architektura softwarových aplikace || || ||<br />
|-<br />
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || || ||<br />
|-<br />
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti) || || ||<br />
|-<br />
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || || ||<br />
|-<br />
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || || ||<br />
|-<br />
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || || ||<br />
|-<br />
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || || ||<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Knihovnické zaměření=<br />
<br /><br />
<br />
*Informační věda – povinný předmět<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR, úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || Iveta Svobodová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||<br />
|-<br />
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 8) [[Výhody a úskalí základních typů indexace]] || Veronika Zemanová || ||<br />
|-<br />
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Jan Stejskal<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 11) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || Renata Faltejsková <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová || ||<br />
|-<br />
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro , 2, 3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci || ||<br />
|-<br />
| 24) Informace a komunikační klima organizace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 25) [[Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je]] || Barbora Molíková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 27) [[Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus]] ||Haraštová Simona<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || <br />
|| <br />
||<br />
|-<br />
| 30) [[Právo a internet]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] <br />
|| Tereza Hladíková<br />
||<br />
|-<br />
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || || ||<br />
|-<br />
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších || <br />
||<br />
|}<br />
<br />
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět <br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || || ||<br />
|-<br />
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || || ||<br />
|-<br />
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || || ||<br />
|-<br />
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || || ||<br />
|-<br />
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || || ||<br />
|-<br />
| 47) [[Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven]] || Martina Slachová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 48) Virtuální služby knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || || ||<br />
|-<br />
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || || ||<br />
|-<br />
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || || ||<br />
|-<br />
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || || ||<br />
|-<br />
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || || ||<br />
|-<br />
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková || ||<br />
|-<br />
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||<br />
|-<br />
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||<br />
|-<br />
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||<br />
|-<br />
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 62) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] ||Blanka Ellederová || ||<br />
|-<br />
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||<br />
|-<br />
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || || ||<br />
|-<br />
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || || ||<br />
|-<br />
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || || ||<br />
|-<br />
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || || ||<br />
|-<br />
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || || ||<br />
|-<br />
| 70) [[Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání]] ||Alice Machyánová || ||<br />
|-<br />
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || || ||<br />
|-<br />
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*MK – Management knihoven – volitelný předmět <br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || || ||<br />
|-<br />
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || || ||<br />
|-<br />
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || || ||<br />
|-<br />
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || || ||<br />
|-<br />
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || || ||<br />
|-<br />
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || || ||<br />
|-<br />
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || || ||<br />
|-<br />
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty/ || || ||<br />
|-<br />
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || || ||<br />
|-<br />
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || || ||<br />
|-<br />
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || || ||<br />
|-<br />
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || || ||<br />
|-<br />
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || || ||<br />
|-<br />
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || || ||<br />
|}<br />
<br />
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || || ||<br />
|-<br />
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Markéta Bušková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || Lucie Měchurová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || || ||<br />
|-<br />
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || || || <br />
|-<br />
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || || ||<br />
|-<br />
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || || ||<br />
|-<br />
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || || ||<br />
|-<br />
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty<br />
|-<br />
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || || ||<br />
|-<br />
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || || ||<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Knihovědné zaměření=<br />
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
||<br />
|-<br />
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
==<nowiki/>==<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=World_Wide_Web&diff=37592
World Wide Web
2016-08-28T09:44:00Z
<p>Barbora.Obstova: formátování, doplnění křížových odkazů</p>
<hr />
<div>'''WWW''' (World Wide Web) je nejrozšířenější službou současného [[Internet|Internetu]] a zpřístupňuje informace a zdroje. Je to univerzální metoda pro přístup k informacím založená na [[hypertextové teorie|hypertextových dokumentech]]. Systém, který tuto metodu realizuje, sbírá informační zdroje internetu po celém světě a informace nabízí formou stránek, které se prostřednictvím internetového prohlížeče objevují na obrazovce počítači. <br />
<br />
Webové stránky jsou psané v tzv. markovacích jazycích, jako je rodina jazyků [[HTML]]. Již několik let trvá vývoj standartu HTML5, který je nástupcem HTML4. <br />
<br />
Webové stránky generují webové servery. Mezi nejběžnější webový server patří open source projekt společnosti Apache Foundation - Apache2. Mezi placenými webovými servery se nejvíce prosadil IIS od společnosti Microsoft. <ref>Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web</ref><br /><br /><br />
== Historie ==<br />
<br />
Autorem Webu je [[Tim Berners-Lee]], který jej vytvořil při svém působení v CERNu. V roce 1980 začíná pracovat na návrhu s názvem ENQUIRE. 13. března 1989 tento návrh dokončuje a na svět přichází nový systém hypertextové databáze „stránek“ propojených odkazy. Přestože tehdy u svých nadřízených příliš velký zájem nevzbudil, dostal alespoň zelenou k tomu, aby teorii na papíře proměnil v praxi. V roce 1990 spouští první webový server na světě [http://info.cern.ch info.cern.ch] <ref>Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web</ref><br />
<br />
== HTTP a HTTPS specifikátory ==<br />
<br />
Toto schéma specifikátorů (http:// nebo https://) v URIs odkazují na Hypertext Transfer Protocol a Hypertext Transfer Protocol Secure, a tak definují komunikační protokol, který se použije pro žádost a odpověď. HTTP protokol je základem pro fungování World Wide Webu. Přidáním šifrovací vrstvy vznikl HTTPS protokol, který je vhodný pro přenos důvěrných informací, jako jsou hesla či bankovní údaje, které mají být přeneseny přes veřejný internet.<br />
<br />
== Webový prohlížeč ==<br />
<br />
Je počítačový program, který slouží k prohlížení www stránek. Program umožňuje komunikaci s HTTP serverem a zpracování přijatého kódu (HTML, XHTML, XML apod.), který podle daných standardů zformátuje a zobrazí webovou stránku. <br />
<br />
=== Nejpoužívanější webové prohlížeče ===<br />
<br />
* Mozzila Firefox,<br />
* Google Chrome,<br />
* Internet Explorer,<br />
* Safari,<br />
* Opera,<br />
* Android browser.<br />
<br />
== Sémantický web ==<br />
<br />
Mezi zásadní posuny v posledních letech se může řadit pokus o vytvoření [[Sémantický web|sémantických webů]]. Původní návrh HTML počítal pouze z formátováním obsahu, ale nikterak nespecifikoval jeho obsah. Základní HTML značky tak stále jsou: <br />
* html - stránka <br />
* head - hlavička stránky <br />
* body - tělo stránky <br />
* p - odstavec <br />
* a - odkaz <br />
* table - tabulka<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
zive.cz. Skutečně zítra oslavíme dvacet let WWW?. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/skutecne-zitra-oslavime-dvacet-let-www/sc-3-a-158264/default.aspx<br />
<br />
ihistory.webzdarma.cz/. WWW – World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://ihistory.webzdarma.cz/chap/sites/www.php<br />
<br />
wikisofia.cz. Počítačová síť – internet, včetně www. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www<br />
<br />
=== Související články ===<br />
=== Klíčová slova ===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:World_Wide_Web&diff=37591
Diskuse:World Wide Web
2016-08-28T09:40:06Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''OPRAVIT:''' Dodělat reference viz [[Nápověda:Citace a práce se zdroji|Citace a práce se zdroji]]. Doplnit Související články a dopsat Klíčová slova. --[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 28. 8. 2016, 11:40 (CEST)<br />
<br />
Článek vypadá velice zajímavě. Zde je několik návrhů na jeho možné vylepšení:<br />
* '''Název článku''' - Doporučuje se místo zkratek v názvu používat plné znění. V tomto případě by tedy článek měl nést název '''World Wide Web'''. Případně, pokud je zkratka populárnější a známější než plné znění, dá se umístit do závorky: '''World Wide Web (WWW)'''.<br />
* '''Použití referencí''' - Používejte reference, aby bylo jasné, která informace pochází ze kterého zdroje. Viz [[Nápověda:Citace a práce se zdroji|Citace a práce se zdroji]].<br />
* '''Zdroje''' - Pokud to jde, doporučil bych použití i jiných než webových zdrojů.<br />
* Nespecifikované části - V textu se vyskytují nespecifikované části, ve kterých není jasné, o co jde. Např. u části "Sémantický web" není vůbec popsáno, co sémantický web má být.<br />
* Doporučuji taktéž nalézt na Wikimedia commons vhodné obrázky, grafy či grafiku jako takovou a článek jí doprovodit.<br />
Poupravením článku ve smyslu předchozích poznámek jej učiní čitelnějším a kvalitnějším.<br />
<br />
--[[Uživatel:Ondrej.Novak|Ondřej Novák]] ([[Diskuse s uživatelem:Ondrej.Novak|diskuse]]) 10. 2. 2015, 19:50 (UTC)</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=World_Wide_Web&diff=37590
World Wide Web
2016-08-28T09:38:02Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''WWW''' (World Wide Web) je nejrozšířenější službou současného [[Internet|Internetu]] a zpřístupňuje informace a zdroje. Je to univerzální metoda pro přístup k informacím založená na [[hypertextový dokument|hypertextových dokumentech]]. Systém, který tuto metodu realizuje, sbírá informační zdroje internetu po celém světě a informace nabízí formou stránek, které se prostřednictvím internetového prohlížeče objevují na obrazovce počítači. <br />
<br />
Webové stránky jsou psané v tzv. markovacích jazycích, jako je rodina jazyků [[HTML]]. Již několik let trvá vývoj standartu HTML5, který je nástupcem HTML4. <br />
<br />
Webové stránky generují webové servery. Mezi nejběžnější webový server patří open source projekt společnosti Apache Foundation - Apache2. Mezi placenými webovými servery se nejvíce prosadil IIS od společnosti Microsoft. <ref>Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web</ref> <br />
<br />
== Historie ==<br />
<br />
Autorem Webu je Tim Berners-Lee, který jej vytvořil při svém působení v CERNu. V roce 1980 začíná pracovat na návrhu s názvem ENQUIRE. 13. března 1989 tento návrh dokončuje a na svět přichází nový systém hypertextové databáze „stránek“ propojených odkazy. Přestože tehdy u svých nadřízených příliš velký zájem nevzbudil, dostal alespoň zelenou k tomu, aby teorii na papíře proměnil v praxi. V roce 1990 spouští první webový server na světě [http://info.cern.ch info.cern.ch] <ref>Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web</ref><br />
<br />
== HTTP a HTTPS specifikátory ==<br />
<br />
Toto schéma specifikátorů (http:// nebo https://) v URIs odkazují na Hypertext Transfer Protocol a Hypertext Transfer Protocol Secure, a tak definují komunikační protokol, který se použije pro žádost a odpověď. HTTP protokol je základem pro fungování World Wide Webu. Přidáním šifrovací vrstvy vznikl HTTPS protokol, který je vhodný pro přenos důvěrných informací, jako jsou hesla či bankovní údaje, které mají být přeneseny přes veřejný internet.<br />
<br />
== Webový prohlížeč ==<br />
<br />
Je počítačový program, který slouží k prohlížení www stránek. Program umožňuje komunikaci s HTTP serverem a zpracování přijatého kódu (HTML, XHTML, XML apod.), který podle daných standardů zformátuje a zobrazí webovou stránku. <br />
<br />
=== Nejpoužívanější webové prohlížeče ===<br />
<br />
* Mozzila Firefox,<br />
* Google Chrome,<br />
* Internet Explorer,<br />
* Safari,<br />
* Opera,<br />
* Android browser.<br />
<br />
== Sémantický web ==<br />
<br />
Mezi zásadní posuny v posledních letech se může řadit pokus o vytvoření sémantických webů. Původní návrh HTML počítal pouze z formátováním obsahu, ale nikterak nespecifikoval jeho obsah. Základní HTML značky tak stále jsou: <br />
* html - stránka <br />
* head - hlavička stránky <br />
* body - tělo stránky <br />
* p - odstavec <br />
* a - odkaz <br />
* table - tabulka<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
zive.cz. Skutečně zítra oslavíme dvacet let WWW?. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/skutecne-zitra-oslavime-dvacet-let-www/sc-3-a-158264/default.aspx<br />
<br />
ihistory.webzdarma.cz/. WWW – World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://ihistory.webzdarma.cz/chap/sites/www.php<br />
<br />
Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web<br />
<br />
wikisofia.cz. Počítačová síť – internet, včetně www. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5_-_internet,_v%C4%8Detn%C4%9B_www<br />
<br />
Wikipedia. World Wide Web. [online]. 29.1.2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/World_Wide_Web<br />
=== Související články ===<br />
=== Klíčová slova ===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_EBSCOhost&diff=37588
Databáze EBSCOhost
2016-08-28T09:27:04Z
<p>Barbora.Obstova: formátování, opravy</p>
<hr />
<div>'''EBSCO Industries Inc.''' je americká společnost působící v oblasti [[informační průmysl|informačního průmyslu]] přibližně 70 let je jedním ze světových leadrů. V poskytovaných službách kombinuje digitální archivy, referenční databáze, online periodika, knihy, odkazovací služby a správu předplatného. EBSCO je komerčním databázovým centrem čili distributorem a agregátorem elektronických databází. Je poskytovatelem předplatného elektronických časopisů, knih a balíčků časopisů, tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. <ref name"ebsco">O společnosti EBSCO Information Services. EBSCO [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/AboutUs/Pages/abouteis.aspx</ref><br /><br /><br />
<br />
== EBSCOhost==<br />
<br />
EbscoHost nabízí přístup k vybraným databázím bibliografického i plnotextového charakteru pod jedním vyhledávacím prostředím. Jedná se o referenční zdroj, který je nejvyužívanější na světě. Klade si za cíl být přizpůsobitelný tak, aby vycházel vstříc [[Informační potřeba|potřebám]] a požadavkům uživatelům působícím na všech úrovních výzkumu. <ref name="ebscohost">EBSCOhost. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=55</ref><br />
<br />
Nabízí grafické uživatelské prostředí, které obsahuje nástroje a možnosti vyhledávání, které jsou uživatelům dobře známé. Využito je vyhledávací prostředí [[Databáze EBSCOhost|EBSCOhost Research Databases]]. Tento systém dostupný prostřednictvím [[internet|internetu]]. <ref name="ebscohelp">EBSCOhost Research Databases. EBSCO help [online]. ©2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://support.ebsco.com/help/?int=ehost&lang=en&feature_id=&TOC_ID=Always&SI=0&BU=0&GU=1&PS=0&ver=&dbs=a9h,bth,ufh,eih,nlebk,hus,f3h,pdh,poh,psyh,sih,s3h,rfh,pif</ref><br />
<br />
== Poskytované databáze ==<br />
<br />
EBSCO umožňuje online přístup k mnoha bibliografickým databázím a tisícům elektronických časopisů. Níže je popsáno několik významných zástupců databází, které EBSCO nabízí. <br />
<br />
=== Academic Search Complete ===<br />
<br />
Databáze Academic Search Complete je pokrývá spektrum zdrojů z celého světa, jedná se o multidisciplinární zdroj plných textů. Zahrnuje více než 8 500 plnotextových periodik, včetně více než 7 300 recenzovaných časopisů. Kromě plných textů obsahuje indexování a abstrakty více než 12 500 časopisů a celkem více než 13 200 publikací, mezi nimi monografie, výzkumné zprávy a sborníky z konferencí. V Academic Search Complete se nachází soubory ve formátu PDF s retrospektivou k roku 1887, z toho většina plnotextových v nativním formátu PDF (v kvalitě umožňující vyhledávání v textu). K dispozici jsou také citace s možností vyhledávání pro více než 1 400 periodik.<ref name="academic">Academic Search Complete [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=6</ref><br />
<br />
=== LISTA ===<br />
<br />
Databáze Library, Information Science & Technology Abstracts (LISTA) je rejstříkem více než 600 periodik a přibližně 125 výběrových periodik, včetně knih, výzkumných zpráv a sborníků. Tématicky databáze pokrývá knihovnictví, věcné pořádání a klasifikaci, katalogizaci, [[Bibliometrie|bibliometrii]], vyhledávání online informací, informační management a další. Časové pokrytí sahá až do poloviny šedesátých let. <ref name="lista">Library, Information Science and Technology Abstracts (LISTA) [EBSCOhost]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=122</ref><br />
<br />
=== LISS ===<br />
<br />
Databáze Library & Information Science Source slouží pro potřeby knihovníků, odborníků na informační vědu a studentů těchto a příbuzných oborů. V databázi jsou obsaženy plné texty více než 460 publikací a indexováno je několik stovek periodik, monografií, výzkumných zpráv a sborníků. Zdroj shromažďuje prameny z oboru knihovnictví, klasifikace, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, informačního managementu a dalších. Významný přínosem databáze Library & Information Science Source je úplné pokrytí dějin knihovnických studií. <ref name="liss">Library & Information Science Source (LISS) [EBSCOhost]. ]. Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://pez.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=636</ref><br />
<br />
=== MEDLINE ===<br />
<br />
Tato bibliografická databáze obsahuje plné texty a indexuje na 1400 časopisů z oblasti medicíny. Pokrývá širokou škálu témat v rámci biomedicínských a zdravotnických oborů a slouží lékařům, zdravotnímu personálu, výzkumným pracovníkům a dalším profesionálům zapojeným jednotlivých aktivit ve zdravotnictví. Časové pokrytí sahá do roku 1936 a v případě full-textových zdrojů do roku 1949. <ref name="medline">MEDLINE with Full Text. EBSCO Health [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://health.ebsco.com/products/medline-with-full-text</ref><br />
<br />
==== MeSH ====<br />
<br />
MEDLINE with Full Text je indexován slovníkem Mesh (Medical Subject Headings). MeSH je hierarchický řízený slovník obsahující termíny z oblasti biomedicíny a je tvořen v Národní lékařské knihovně Spojených států (United States National Library of Medicine (NLM)). Do češtiny je překládán v Národní lékařské knihovně v Praze. <ref name="mesh">Co je MeSH?. 2011-, Praha. Dostupné také z: http://www.nlk.cz/sluzby/pruvodce/soubory/mesh.pdf</ref><br />
<br />
Účelem slovníku je indexace, popis a vyhledávání ve světové medicínské literatuře. MeSH byl představen v roce 1966. Ke slovníku náleží také The Medical Subject Headings classification. <ref name="mesheng">MeSH®. OpenClinical [online]. © 2002-2011 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.openclinical.org/medTermMesh.html</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference=== <br />
<references/><br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
[http://pez.cuni.cz| Portál elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]<br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
[[PROQUEST a vybrané poskytované databáze]]<br /><br />
[[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]]<br /><br />
[[Databázová centra]]<br />
===Klíčová slova===<br />
Ebsco, Ebscohost, databáze<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&diff=37585
Impact factor
2016-08-28T08:15:39Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Impakt faktor''' je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.<ref>Impakt faktor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor</ref><br />
<br />
== Výpočet ==<br />
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně <ref>https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225</ref><ref>http://wokinfo.com/essays/impact-factor/</ref>:<br />
<br />
A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005<br />
A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-04 citovány jinými časopisy v roce 2005<br />
B = kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)<br />
<br />
== Kritika impakt faktoru ==<br />
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. <br />
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. <br />
<br />
Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.<br />
<br />
Reakcí na kritiku<ref>Impact factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor</ref> <ref>Impact factor statement. Ease.org [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.ease.org.uk/publications/impact-factor-statement</ref> bylo v roce 2007 prohlášení Asociace Evropských Vědeckých Editorů (EASE), že impakt faktor není vždy naprosto spolehlivý měřící nástroj a měl by se používat výhradně k porovnávání vlivů celých časopisů a ne jednotlivých prací. V roce 2010 byly následně vydány Německou výzkumnou nadací nové směrnice, že impakt faktorové hodnocení článků a ostatní bibliometrické informace by neměly být používány jako porovnávací nástroj při přidělování peněžních dotací.<ref>“Quality not Quantity” – DFG Adopts Rules to Counter the Flood of Publications in Research. DEUTSCHE FORSCHUNGSGEMEINSCHAFT. Dfg.de [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.dfg.de/en/service/press/press_releases/2010/pressemitteilung_nr_07/index.html</ref><br />
<br />
== Další způsoby citačního měření ==<br />
Samotný impakt faktor není jediným způsobem jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například [[PageRank]], [[Index bezprostřední odezvy]] nebo [[poločas citovanosti]]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Použitá literatura===<br />
*About Impact actor. Impact Factor Search [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.impactfactorsearch.com/IF.html<br />
*Impact Factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor<br />
===Klíčová slova===<br />
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&diff=37584
Diskuse:Citační rejstříky
2016-08-28T08:14:17Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''DUPLICITA:''' sloučit s článkem [[Impact factor]]! Udělat správně reference. --[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 28. 8. 2016, 10:12 (CEST)<br />
<br />
Prosím doplň citace, je nutné odkazovat v textu přímo na zdroje, které uvádíš dole na stránce. Stránka se zbytečně jmenuje "Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití", stačilo by "Citační indikátory". Dále vytvoř křížové odkazy na další indikátory (Immediacy index, H-index apod.) - stránka H-index již existuje, ostatní se časem vytvoří. Na závěr vymysli 3-4 klíčová slova. Pro inspiraci se můžeš mrknout na článek Lateralita. Kdyby ti bylo cokoli nejasného, neváhej mi napsat na redakce.wikisofia@gmail.com<br />
<br />
Možná by nebylo od věci buď přidat informace i o dalších indikátorech rovnou sem nebo přejmenovat na Impakt faktor, když článek pojednává jen o něm. Ale teď koukám, že už jeden článek [[Impakt faktor]] je. To by chtělo pořešit.<br />
--[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 28. 1. 2015, 22:03 (UTC)</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&diff=37583
Diskuse:Citační rejstříky
2016-08-28T08:12:30Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''DUPLICITA:''' sloučit s článkem [[Impact factor]]! --[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 28. 8. 2016, 10:12 (CEST)<br />
<br />
Prosím doplň citace, je nutné odkazovat v textu přímo na zdroje, které uvádíš dole na stránce. Stránka se zbytečně jmenuje "Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití", stačilo by "Citační indikátory". Dále vytvoř křížové odkazy na další indikátory (Immediacy index, H-index apod.) - stránka H-index již existuje, ostatní se časem vytvoří. Na závěr vymysli 3-4 klíčová slova. Pro inspiraci se můžeš mrknout na článek Lateralita. Kdyby ti bylo cokoli nejasného, neváhej mi napsat na redakce.wikisofia@gmail.com<br />
<br />
Možná by nebylo od věci buď přidat informace i o dalších indikátorech rovnou sem nebo přejmenovat na Impakt faktor, když článek pojednává jen o něm. Ale teď koukám, že už jeden článek [[Impakt faktor]] je. To by chtělo pořešit.<br />
--[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 28. 1. 2015, 22:03 (UTC)</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADky&diff=37582
Citační rejstříky
2016-08-28T08:11:37Z
<p>Barbora.Obstova: kategorizace</p>
<hr />
<div>== Impakt faktor ==<br />
'''Impakt faktor''' (označovaný zkratkou IF; anglicky ''impact factor'' nebo ''journal impact factor''; do češtiny někdy překládán jako ''činitel dopadu'' či ''faktor vlivu'') je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|scientometrie]] slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy|bibliometrii]] se používá ke změření dopadu vědeckého článku.<br />
I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR|hodnocení vědy]].<br /> Patří mezi [[Kvantitativní metody informační vědy|kvantitativní metody informační vědy]].<br />
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.<br /><br />
<br />
=== Vznik ===<br />
<br />
Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science [[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life. <br /><br />
<br />
=== Výpočet ===<br />
<br />
Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech.<br />
Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny. <br /><br />
<br />
Vyjadřuje se obecným vzorcem:<br /><br />
<br />
IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2<br />
<br />
konkrétní příklad:<br /><br />
<br />
IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008<br /><br />
<br />
IF se uvádí na tři desetinná místa.<br /><br />
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.<br /><br />
<br />
'''5letý impakt faktor'''<br /><br />
vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF. <br /><br />
<br />
Konkrétní příklad:<br /><br />
<br />
5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009<br /><br />
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí. <br /><br />
<br />
=== Kritika impakt faktoru ===<br />
<br />
Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]<br /><br />
* odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně<br />
* uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech <br />
* nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce<br /><br />
<br />
VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:<br /><br />
<br />
* není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise<br />
* nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků<br />
* autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu<br />
* citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány<br />
* nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review<br />
* rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje<br />
* autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise<br />
* autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu<br />
* omezené pokrytí databáze<br />
* v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací<br />
* orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací<br />
* kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit<br />
* vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi<br />
* závislost na dynamice oboru v daném čase<br />
* menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem<br />
* je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)<br />
* je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa<br />
* ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou<br />
<br />
== Další citační indikátory ==<br />
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:<br /><br />
* Immediacy index<br /><br />
* Cited Half-life<br /><br />
* Citing Half-life<br /><br />
* H-index<br /><br />
* Eigenfactor<br /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<br />
* ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.<br /><br />
* SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.<br /><br />
* SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.<br /><br />
* Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.<br /><br />
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf<br /><br />
* Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.<br /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]<br />
[[Kategorie:Duplicity UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&diff=37566
HCI
2016-08-27T17:55:44Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''HCI = Human-computer interaction''' je společensko-technologická věda, která zkoumá problematiku interakce komunikace mezi člověkem a počítačem, lidské vnímání a poznávání a schopnost využívat počítač. Dlouhodobým cílem je minimalizovat bariéry mezi potřebami uživatele a potenciálem počítače.<br />
Mezi termíny, které spadají do oblasti HCI patří zejména uživatelské rozhraní, informační architektura, použitelnost a přístupnost webu.<br />
<br />
<blockquote>''"Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod."''<ref>JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.</ref></blockquote><br /><br />
<br />
Informační věda se v oblasti HCI zaměřuje především na design, tvorbu a testování použitelnosti informačních systémů a jejich rozhraní tak, aby byly co nejjednodušší a nejintuitivnější pro specificky definovanou skupinu uživatelů. Vedle informačních systémů zkoumá HCI vnímání, chování a informační potřeby konečného uživatele při využívání ICT (informačních a komunikačních technologií). Cílem HCI je tak dosáhnout lepší použitelnosti a intuitivnosti využívání ICT i pro méně odborné uživatele (princip tzv. user-centered design). <ref> NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. ''Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy'' [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf</ref><br /><br /><br />
<br />
=== Sedm hlavních pravidel HCI ===<br />
<br />
# jednoduchost<br />
# rychlost<br />
# viditelnost<br />
# tolerance<br />
# konzistentnost<br />
# přehledná struktura<br />
# zpětná vazba <ref> MICHÁLKOVÁ, Petra. ''Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce<br />
Mgr. Petra Šedinová.</ref><br />
<br />
=== Související obory ===<br />
* informační věda<br />
* psychologie<br />
* sociologie<br />
* lingvistika<br />
* design a ergonomie<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
[[HCI]] bývá někdy také nazýváno jako MMI (Man Machine Interaction/Interfacing). Proč? Protože i ten nejsofistikovanější stroj je zbytečný, pokud nemůže být dobře využit člověkem. Z toho vlastně vychází dvě hlavní podmínky, které by měly být dodrženy při designu HCI – přístupnost a použitelnost. <br />
<br />
''“HCI představuje spleť vzájemně propojených oborů - počítačové grafiky, kognitivní psychologie (včetně lidských faktorů), ergonomiky, inženýrských oborů a systémů, jenž jsou součástí počítačové vědy, operačních systémů nevyjímaje. Můžeme zde zařadit i další přidružené obory, jakými jsou umění, design, psychologie, kognitivní psychologie, lingvistika, sociologie, filosofie, antropologie, fyziologie, umělá inteligence, kognitivní věda, etika a estetika.”'' <ref name=":0" /> <br />
<br />
HCI spojuje teorii a praxi dohromady. Teorii ve smyslu toho jak by to pravděpodobně mělo být užitečné, a praxi jak to ve skutečnosti je užitelné či použitelné. Technologický svět se proměňuje a už to nadále není soutěž o co nejvíce funkcí, nýbrž o to, co lidé s technologií mohou udělat a zároveň o snadnou a intuitivní použitelnost technologií v běžném životě. HCI nám poskytuje příležitost zjistit a pochopit psychologii uživatelů v reálném a praktickém prostředí. <br />
<br />
''“The proper label for the study of mind informed by computers is not Artificial Intelligence but Natural Computation.”'' <ref>STEVE, Pinker. How the Mind Works. 1997. ISBN 978-0393318487.</ref>. Natural computation znamená, že zjišťujeme jak se člověk/lidský mozek/lidská mysl chová bez externí pomoci při zpracování informací a symbolů. Lidé dělají tzv. Mental computation, které je markantně odlišné od toho počítačového. Zpracováváme informace naprosto odlišným způsobem. <br />
<br />
Dix, Finley, Abowd a Beale porovnávají člověka a počítač. A to co se týče vstupů a výstupů, ale i paměti, přemýšlení/zpracování a emocí. Stejně jako má počítač vstupy a výstupy, i u lidí se za výstupy/vstupy dají považovat jejich smysly. Uživatel je klíčovým elementem a činitelem celého informačního systému. Kvalitu rozhraní určuje: interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, srozumitelnost, návodnost, ochrana, a pomoc.<ref name=":0">SOUČEK, Martin. <i>Informační věda</i>. Dostupné také z: http://www.informacniveda.cz</ref> <br />
<br />
== Základní terminologie ==<br />
'''[[Informační architektura]] (IA): '''vědní disciplína zabývající se organizací a rozvržením obsahu systému. Tvoří ji několik základních pilířů – organizační systém, systém popisu, navigační systém, vyhledávací systém.<br />
<br />
'''Informační architekt:''' člověk, který organizuje data-informace do přehledné a pochopitelné podoby. Vytváří tedy struktury/mapy informací umožňující snadnou orientaci v datech. <br />
<br />
'''Organizační systém: '''organizace informací dle náležité klasifikace. Cílem je intuitivní vyhledávání a navigace pro uživatele daného systému.<br />
<br />
'''Systém popisu:''' způsob reprezentace informací jednoznačným sémantickým způsobem pro koncového uživatele.<br />
<br />
'''Navigační systém: '''prvky usnadňující navigaci v systému dle předem stanovených kroků.<br />
<br />
'''Vyhledávací systém: '''nástroje umožňující formulaci uživatelského požadavku.<br />
<br />
'''[[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní:]] '''souhrn způsobů, jakými uživatelé ovlivňují chování zařízení, program či jiných systémů. Může být grafické, textové, ve formě příkazového či braillského řádku.<br />
<br />
Základní způsoby interakce systému a uživatele <br />
* příkazový řádek <br />
* grafické uživatelské rozhraní<br />
<br />
'''[[Přístupnost webu|Přístupnost]]:''' stav, kdy systém/uživatelské rozhraní/stránka neklade uživatelům žádné překážky. Stejně jako u funkcionality, to zda je možno systém efektivně a adekvátně využít pro získání požadovaného cíle či efektu je opět možné pouze při interakci člověk-počítač. Efektivita systému je dosažena při vyvážení funkcionality a použitelnosti systému.<br />
<br />
'''[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost]]:'''dodržením nejdůležitějších zásad použitelnosti zvyšujeme srozumitelnost a přehlednost pro koncového uživatele. To zda je systém funkční se dá však poznat pouze při kontaktu systému s člověkem.<br />
<br />
'''User-centred design (UCD):''' označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.<br />
<br />
'''Activity-centered design (ACD): '''označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.<br />
<br />
'''Scenario-based design (SBD):''' označení pro vývoj, který je založený na scénáře.<br />
<br />
'''Usage-centered design: '''označení pro vývoj zaměřený na používání.<br />
<br />
'''Graphical User Interface (GUI):'''typ uživatelského rozhraní, který využívá grafické objekty namísto příkazů zadávaných pomocí jazykových prvků. Po kliknutí na objekt se provede určitá operace, jejíž uskutečnění by u běžného rozhraní vyžadovalo po uživateli zadání textového příkazu, říkáme tedy, že se jedná o rozhraní s přímou manipulací. <br />
<br />
'''Human Robot Interaction (HRI): '''věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky: <br />
<br />
1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo <br />
<br />
2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. <br />
<br />
3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem. <br />
<br />
'''Brain Computer Interaction (BCI): '''přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu. <br />
<br />
'''Ubiquitous communications: '''počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.<br />
<br />
'''High bandwidth interaction''': stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem<br />
.<br />
<br />
'''Augmented reality: '''rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.<br />
<br />
'''[[Virtuální realita]]: '''Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.<br />
<br />
'''Ergonomics:''' Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.<br />
<br />
'''WIMP:''' zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).<br />
<br /><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* KRUG, Steve. ''Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu''. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.<br />
* SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279<br />
* SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.<br />
* DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.<br />
* MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.<br />
<br />
===Související články===<br />
[[Informační architektura]]<br /><br />
[[Uživatelské rozhraní]]<br /><br />
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]<br /><br />
[[Návrh uživatelského rozhraní]]<br /><br />
[[Použitelnost webu]]<br />
[[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|Definice HCI]]<br /><br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, MMI<br />
<br />
Archivovaná verze stránky je dostupná na [[HCI/old|tomto odkazu]].<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=HCI&diff=37565
HCI
2016-08-27T17:54:17Z
<p>Barbora.Obstova: kategorizace, oprava, formátování</p>
<hr />
<div>'''HCI = Human-computer interaction''' je společensko-technologická věda, která zkoumá problematiku interakce komunikace mezi člověkem a počítačem, lidské vnímání a poznávání a schopnost využívat počítač. Dlouhodobým cílem je minimalizovat bariéry mezi potřebami uživatele a potenciálem počítače.<br />
Mezi termíny, které spadají do oblasti HCI patří zejména uživatelské rozhraní, informační architektura, použitelnost a přístupnost webu.<br />
<br />
<blockquote>''"Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod."''<ref>JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.</ref></blockquote><br /><br />
<br />
Informační věda se v oblasti HCI zaměřuje především na design, tvorbu a testování použitelnosti informačních systémů a jejich rozhraní tak, aby byly co nejjednodušší a nejintuitivnější pro specificky definovanou skupinu uživatelů. Vedle informačních systémů zkoumá HCI vnímání, chování a informační potřeby konečného uživatele při využívání ICT (informačních a komunikačních technologií). Cílem HCI je tak dosáhnout lepší použitelnosti a intuitivnosti využívání ICT i pro méně odborné uživatele (princip tzv. user-centered design). <ref> NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. ''Člověk - Časopis pro humanitní a společenské vědy'' [online]. 2010, č. 18 [cit. 2016-06-10]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf</ref><br /><br /><br />
<br />
=== Sedm hlavních pravidel HCI ===<br />
<br />
# jednoduchost<br />
# rychlost<br />
# viditelnost<br />
# tolerance<br />
# konzistentnost<br />
# přehledná struktura<br />
# zpětná vazba <ref> MICHÁLKOVÁ, Petra. ''Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce<br />
Mgr. Petra Šedinová.</ref><br />
<br />
=== Související obory ===<br />
* informační věda<br />
* psychologie<br />
* sociologie<br />
* lingvistika<br />
* design a ergonomie<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
[[HCI]] bývá někdy také nazýváno jako MMI (Man Machine Interaction/Interfacing). Proč? Protože i ten nejsofistikovanější stroj je zbytečný, pokud nemůže být dobře využit člověkem. Z toho vlastně vychází dvě hlavní podmínky, které by měly být dodrženy při designu HCI – přístupnost a použitelnost. <br />
<br />
''“HCI představuje spleť vzájemně propojených oborů - počítačové grafiky, kognitivní psychologie (včetně lidských faktorů), ergonomiky, inženýrských oborů a systémů, jenž jsou součástí počítačové vědy, operačních systémů nevyjímaje. Můžeme zde zařadit i další přidružené obory, jakými jsou umění, design, psychologie, kognitivní psychologie, lingvistika, sociologie, filosofie, antropologie, fyziologie, umělá inteligence, kognitivní věda, etika a estetika.”'' <ref name=":0" /> <br />
<br />
HCI spojuje teorii a praxi dohromady. Teorii ve smyslu toho jak by to pravděpodobně mělo být užitečné, a praxi jak to ve skutečnosti je užitelné či použitelné. Technologický svět se proměňuje a už to nadále není soutěž o co nejvíce funkcí, nýbrž o to, co lidé s technologií mohou udělat a zároveň o snadnou a intuitivní použitelnost technologií v běžném životě. HCI nám poskytuje příležitost zjistit a pochopit psychologii uživatelů v reálném a praktickém prostředí. <br />
<br />
''“The proper label for the study of mind informed by computers is not Artificial Intelligence but Natural Computation.”'' <ref>STEVE, Pinker. How the Mind Works. 1997. ISBN 978-0393318487.</ref>. Natural computation znamená, že zjišťujeme jak se člověk/lidský mozek/lidská mysl chová bez externí pomoci při zpracování informací a symbolů. Lidé dělají tzv. Mental computation, které je markantně odlišné od toho počítačového. Zpracováváme informace naprosto odlišným způsobem. <br />
<br />
Dix, Finley, Abowd a Beale porovnávají člověka a počítač. A to co se týče vstupů a výstupů, ale i paměti, přemýšlení/zpracování a emocí. Stejně jako má počítač vstupy a výstupy, i u lidí se za výstupy/vstupy dají považovat jejich smysly. Uživatel je klíčovým elementem a činitelem celého informačního systému. Kvalitu rozhraní určuje: interaktivita, průhlednost, empatie, standardizace, srozumitelnost, návodnost, ochrana, a pomoc.<ref name=":0">SOUČEK, Martin. <i>Informační věda</i>. Dostupné také z: http://www.informacniveda.cz</ref> <br />
<br />
== Základní terminologie ==<br />
'''[[Informační architektura]] (IA): '''vědní disciplína zabývající se organizací a rozvržením obsahu systému. Tvoří ji několik základních pilířů – organizační systém, systém popisu, navigační systém, vyhledávací systém.<br />
<br />
'''Informační architekt:''' člověk, který organizuje data-informace do přehledné a pochopitelné podoby. Vytváří tedy struktury/mapy informací umožňující snadnou orientaci v datech. <br />
<br />
'''Organizačný systém: '''organizace informací dle náležité klasifikace. Cílem je intuitivní vyhledávání a navigace pro uživatele daného systému.<br />
<br />
'''Systém popisu:''' způsob reprezentace informací jednoznačným sémantickým způsobem pro koncového uživatele.<br />
<br />
'''Navigační systém: '''prvky usnadňující navigaci v systému dle předem stanovených kroků.<br />
<br />
'''Vyhledávací systém: '''nástroje umožňující formulaci uživatelského požadavku.<br />
<br />
'''[[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní:]] '''souhrn způsobů, jakými uživatelé ovlivňují chování zařízení, program či jiných systémů. Může být grafické, textové, ve formě příkazového či braillského řádku.<br />
<br />
Základní způsoby interakce systému a uživatele <br />
* příkazový řádek <br />
* grafické uživatelské rozhraní<br />
<br />
'''[[Přístupnost webu|Přístupnost]]:''' stav, kdy systém/uživatelské rozhraní/stránka neklade uživatelům žádné překážky. Stejně jako u funkcionality, to zda je možno systém efektivně a adekvátně využít pro získání požadovaného cíle či efektu je opět možné pouze při interakci člověk-počítač. Efektivita systému je dosažena při vyvážení funkcionality a použitelnosti systému.<br />
<br />
'''[[Použitelnost - Marie Hálová|Použitelnost]]:'''dodržením nejdůležitějších zásad použitelnosti zvyšujeme srozumitelnost a přehlednost pro koncového uživatele. To zda je systém funkční se dá však poznat pouze při kontaktu systému s člověkem.<br />
<br />
'''User-centred design (UCD):''' označení pro filozofii vývoje, kdy je uživatel ústředním prvkem, na který se vývojáři soustředí a zaměřují se na jeho schopnost orientace a potřeby.<br />
<br />
'''Activity-centered design (ACD): '''označení pro vývoj, kdy je kladen hlavní důraz na aktivity.<br />
<br />
'''Scenario-based design (SBD):''' označení pro vývoj, který je založený na scénáře.<br />
<br />
'''Usage-centered design: '''označení pro vývoj zaměřený na používání.<br />
<br />
'''Graphical User Interface (GUI):'''typ uživatelského rozhraní, který využívá grafické objekty namísto příkazů zadávaných pomocí jazykových prvků. Po kliknutí na objekt se provede určitá operace, jejíž uskutečnění by u běžného rozhraní vyžadovalo po uživateli zadání textového příkazu, říkáme tedy, že se jedná o rozhraní s přímou manipulací. <br />
<br />
'''Human Robot Interaction (HRI): '''věda zabývající se interakcí mezi lidmi a roboty. Základy má I v HCI, AI, robotice, porozumění nativním jazykům či sociálních studií. Tento obor byl diskutován již dávno před tím než byl vůbec nějaký robot sestrojen, a to jak na akademické půdě tak v science fiction. Isaac Asimov v roce 1941 sepsal novelu Já, robot, kde stanovil tři zákony robotiky: <br />
<br />
1. Robot nesmí ublížit člověku, ani dovolit aby mu bylo ublíženo <br />
<br />
2. Robot musí poslouchat příkazy od člověka pokud nejsou v rozporu s prvním zákonem. <br />
<br />
3. Robot musí chránit svou existence pokud to není v rozporu s prvním či druhým zákonem. <br />
<br />
'''Brain Computer Interaction (BCI): '''přímá komunikační linka mezi mozkem a externím zařízením. HCI je často zaměřeno na úpravu či opravu lidské kognitivních či smyslových funkcí. Tento obor se zaměřuje například na obnovu poškozeného sluchu, zraku či pohybu. <br />
<br />
'''Ubiquitous communications: '''počítače budou komunikovat prostřednictvím vysokorychlostních lokálních sítí, celostátně přes rozsáhlé sítě a na dálku přes infračervené, ultrazvukové, mobilní či jiné technologie.<br />
<br />
'''High bandwidth interaction''': stupeň při kterém se podstatě zvýší interakce mezi člověkem a strojem<br />
.<br />
<br />
'''Augmented reality: '''rozšířená realita. Označení používané pro reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty.<br />
<br />
'''[[Virtuální realita]]: '''Často používáno ve spojení s VR technologií, většinou se jedná o VR headset. Zatím málo využíváno.<br />
<br />
'''Ergonomics:''' Věda o fyzikálních charakteristikách interakce. Ergonomické faktory jsou většinou jasné a pochopitelné a jsou tedy využívány jako základ při vytváření design hardwaru.<br />
<br />
'''WIMP:''' zkratka označující první grafické uživatelské rozhraní založené na práci s okny (window, icon, menu, pointer).<br />
<br /><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* KRUG, Steve. ''Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu''. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2923-4.<br />
* SINHA, G, R SHAHI a M SHANKAR. Human Computer Interaction. 2010 3rd International Conference on Emerging Trends in Engineering and Technology. IEEE, 2010, , 1-4. DOI: 10.1109/ICETET.2010.85. ISBN 978-1-4244-8481-2. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/lpdocs/epic03/wrapper.htm?arnumber=5698279<br />
* SMITH-ATAKAN, Serengul. Human-computer interaction. London: Thomson, 2006. ISBN 1844804542.<br />
* DIX, Alan, Janet FINLEY, Gregory ABOWD a Rusell BEALE.Human-computer interaction. 2005, , 1-56.<br />
* MORAVEC, Tadeáš. Analýza webových stránek vybraných fakult v České republice. Praha, 2014. Diplomová práce. VŠE.<br />
<br />
===Související články===<br />
[[Informační architektura]]<br /><br />
[[Uživatelské rozhraní]]<br /><br />
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]<br /><br />
[[Návrh uživatelského rozhraní]]<br /><br />
[[Použitelnost webu]]<br />
[[Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|Definice HCI]]<br /><br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
HCI, virtuální realita, lidské vnímání, design, informační design, MMI<br />
<br />
Archivovaná verze stránky je dostupná na [[HCI/old|tomto odkazu]].<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD,_pam%C4%9Bti&diff=37550
Základní fyziologické principy vnímání, paměti
2016-08-27T17:14:54Z
<p>Barbora.Obstova: kategorizace, malá oprava</p>
<hr />
<div>Za '''fyziologické principy''' vnímání a paměti považujeme ty procesy organismu, které umožňují určité porozumění okolního světa. Jedná se o příjem a zpracování [[informace|informací]] a v důsledku i o jeden z nejdůležitějších faktorů přežití v přírodě. <br />
<br />
== Fyziologie vnímání ==<br />
Vnímáním máme na mysli komplikovaný proces aktivní konstrukce skutečnosti toho kterého živočišného druhu. Předpokladem pro vnímání je příjem fyzikálních a chemických podnětů, tzv. senzorických dat, ze smyslových orgánů. Těmto informacím se říká počitky a jejich přijímání čití.<br />
<br />
Tím, že je organismus schopen tyto podměty v mozkové kůře zpracovat a transformovat, pak vzniká vnímání, potažmo obraz světa. Organismus je pak z krátkodobého hlediska schopen např. uniknout z nebezpečné situace a z dlouhodobého hlediska se adaptovat pro život v určitých životních podmínkách. Všechny živočišné druhy tedy nejsou vybaveny stejně vyvinutými orgány smyslového vnímání.<br />
<br />
Pro jednotlivé druhy stimulace jsou příslušné [[Soustava a funkce smyslových orgánů|smyslové orgány]] vybaveny receptory - čivými buňkami. Energie daného podmětu je poté v rámci procesu transdukce smyslovým orgánem přeměněna na nervové impulzy. Tyto nervové impulzy putují do mozkových center, kde jsou zpracovány a některé uchovány v paměti.<br />
<br />
Určitý druh informace jde u zdravého člověka přenášet pouze příslušným nervem. Johannes Müller tento jev nazval specifickou nervovou energií a popsal jej takto:<br />
<br />
''„Počitek zvuku je speciální „energií“ nebo „kvalitou“ sluchového nervu, počitek světla a barev zrakového nervu a tak je to i s ostatními senzorickými nervy. Nerv každého smyslu je zřejmě schopen pouze jednoho určitého druhu počitků, a ne jiných, které jsou vlastní jiným smyslovým orgánům. Mezi ověřenými poznatky z fyziologie žádný nepodporuje názor, že by jeden senzorický nerv mohl zastat funkci jiného. Zvýšení citlivosti hmatu u slepců nebudeme dnes nazývat jako vidění prsty. Záznamy o schopnosti vidět prsty a epigastriem (nadbřiškem) jsou zřejmě pouhé výmysly a za případy, kdy se tato schopnost zdánlivě praktikovala, se skrývá podvod<ref>HUNT, Morton. <i>Dějiny psychologie</i>. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 708 s.</ref>.“ <br />
'' <br />
<br />
[[Soubor:Vímání.png|400px|thumb|Tabulka s výčtem receptorů a odpovídajících počitků<ref>NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie: přehled základních oborů. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 863 s.</ref>]]<br />
=== Synestézie ===<br />
Ve vzácných případech se stává, že jedinci vnímají informace z určitého smyslového orgánu i jinou či jinými smyslovými soustavami. Této poruše se říká synestézie. Lidé trpící synestézií tak pak např. mohou vidět barvy, pokud slyší zvuky; nebo mít vjem chuti, pokud se setkají s určitým slovem.<br />
<br />
== Absolutní prahy ==<br />
Pokud hovoříme o vnímání, naskýtá se otázka, co všechno jsme schopni vnímat. Lidské smyslové orgány jsou přizpůsobeny našim potřebám a v mnohém se liší od mnohdy citlivějších orgánů zvířecích. Ale i když se jedná o podněty, které je člověk schopen vnímat, mohou být příliš slabé, aby se tak stalo. Hranici pro zaznamenání nejmenšího možného podnětu říkáme absolutní práh. <br />
<br />
'''U jednotlivých smyslů vypadají absolutní prahy takto:'''<br />
Zrakem jsme schopni v naprosté tmě zaznamenat plamen svíčky na vzdálenost bezmála padesáti kilometrů. Lidský sluch je v absolutním tichu schopen zaznamenat tikot hodinek na vzdálenost šest metrů. Čichem je možno cítit jednu kapku parfému v šestipokojovém bytě a chutí jednu lžičku cukru v devíti litrech pitné vody. A hmat umožňuje cítit hmyzí křidélko padající na tvář z výšky deseti milimetrů. Tyto prahy však u každého člověka nejsou zcela stejné, což popisuje tzv. signálně detekční teorie. Dle ní při rozpoznávání podnětu jednotlivcem hraje roli jak síla samotného podnětu, tak i jedincova individuální predispozice k odpovědím. <br />
<br />
Pokud na jedince působí dva naprosto stejné podněty, ve většině případů je za stejné dokáže označit. Co se ale stane v případě, jsou-li tyto dva podněty rozdílné, ovšem pouze nepatrně? Rozlišit tyto dva podněty jsme schopni, je-li překonán tzv. nejmenší rozlišitelný rozdíl ve stimulaci. Dle Weberova zákona je pak nejmenší rozpoznatelný rozdíl stimulace procentuálně konstantní. Pro ilustraci můžeme popsat tento jev na příkladu váhy. Pokud bychom měli předmět vážící 100 gramů a 105 gramů, rozdíl nepoznáme. To samé ale platí i v případě, pokud bychom měli předmět vážící 10 kilogramů a 10,5 kilogramu. <br />
<br />
V případě, že je stimulace příliš silná, může být vjem nepříjemný, dochází k překročení maximálního podmětového prahu a je již možné pociťovat bolest. Jedná se například o příliš intenzivní světlo, příliš hlasitý zvuk, intenzivní zápach, pálivé jídlo či kontakt s horkým předmětem. V případě, že je jedinci podnět nepříjemný nebo bolestivý, dochází k reflexivní reakci, aby se zamezilo dalšímu vystavení se příliš silnému stimulu. Habituace Mnohé podněty, ačkoli dostatečně silné, můžeme přestat vnímat, pokud jsme jim vystaveni opakovaně po dostatečně dlouhou dobu. Tomuto jevu říkáme habituace, je běžný u všech organismů a jde o nejprimitivnější formu učení. Díky habituaci tak jsou lidé schopni např. bydlet u železnice nebo rušné silnice, aniž by je tyto podněty rušili. <br />
<br />
Více o tématice absolutních prahů naleznete [[Čivost|zde]].<br />
<br />
== Fyziologie paměti ==<br />
[[Paměť]] je mentální proces kódování, uchování a opětného vybavení si informací. Pomáhá uchopit významy vnímavých objektů a reprodukovat děje.<br />
<br />
Lidská paměť se dělí na senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou. Senzorická paměť je první místo, kam putují vjemy ze smyslových orgánů. V senzorické paměti se informace uchovávají jen okamžik. Pokud jsou vnímané podněty posouzeny jako důležité (zaujmou naši pozornost), informace se převádějí do paměti krátkodobé. V krátkodobé paměti udrží průměrný člověk přibližně sedm informací, ale po cca dvaceti sekundách se i tato stopa vytrácí. Do dlouhodobé paměti se ukládají informace procesem propracování, kdy si asociujeme nové informace s těmi již uloženými, racionálně o nich přemýšlíme a opakujeme si je. <br />
<br />
S jistotou se nedá říci, že paměť sídlí v jedné konkrétní části mozku. Je rozmístěná v jednotlivých částech šedé kúry. To dokázal roku 1950 psycholog Karl Lashley při pokusu na myších. Myši naučil procházet bludištěm a poté jim postupně chirurgicky odstraňoval mozek kus po kuse. Myši ale byly vždy schopny bludištěm projít. <br />
<br />
Bez čeho ale dlouhodobá paměť nemůže pracovat, je '''hypokampus''' – část mozku těsně pod spánkovým lalokem. Bez hypokampu totiž nejsme schopni do dlouhodobé paměti ukládat žádné informace (každý nový den si nepamatujeme ten předchozí). Neméně důležitou roli hraje i oblast '''amygdaly''', která je zodpovědná zejména za emoční paměťové stopy.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
* NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie: přehled základních oborů. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 863 s. ISBN 9788073874438.<br />
* HUNT, Morton. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 708 s. ISBN 80-717-8386-2.<br />
* KASSIN, Saul M. Psychologie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, xxiii, 771 s. ISBN 978-80-251-1716-3.<br />
<br />
=== Externí zdroje ===<br />
* https://en.wikipedia.org/wiki/Absolute_threshold<br />
* https://en.wikipedia.org/wiki/Detection_theory <br />
=== Související články ===<br />
* [[Vnímání]]<br />
* [[Paměť a její centra]]<br />
* [[Mentální reprezentace]]<br />
* [[Učení]]<br />
* Vnímání a paměť jsou základním předpokladem pro používání ICT a jejich [https://wikisofia.cz/wiki/U%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD_(user_interface) uživatelského rozhraní]. <br />
* [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|Principy vnímání barev]] <br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Vnímání, paměť, synestézie, absolutní práh.[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=37548
Základní pojmy v kryptologii
2016-08-27T11:51:09Z
<p>Barbora.Obstova: kategorizace</p>
<hr />
<div>Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie je věda zabývající se utajením zpráv a informací. Dělí se na tři části, kterými jsou: <br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie se zabývá vytvářením šifrovacích klíčů - za pomoci matematických metod (nejčastěji algoritmů) - napomáhajících při luštění šifer. <br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je opakem kryptografie. Zkoumá kryptografické systémy a snaží se ze šifrovaného textu získat text otevřený. <br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Reference ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=37547
Diskuse:Základní pojmy v kryptologii
2016-08-27T11:49:29Z
<p>Barbora.Obstova: Založena nová stránka s textem „'''Potřeba opravit:''' Špatné reference, potřeba citovat přímo v textu viz Nápověda:Citace a práce se zdroji. --~~~~“</p>
<hr />
<div>'''Potřeba opravit:''' Špatné reference, potřeba citovat přímo v textu viz [[Nápověda:Citace a práce se zdroji]].<br />
--[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 27. 8. 2016, 13:49 (CEST)</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=37546
Základní pojmy v kryptologii
2016-08-27T11:48:25Z
<p>Barbora.Obstova: drobné opravy</p>
<hr />
<div>Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie je věda zabývající se utajením zpráv a informací. Dělí se na tři části, kterými jsou: <br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie se zabývá vytvářením šifrovacích klíčů - za pomoci matematických metod (nejčastěji algoritmů) - napomáhajících při luštění šifer. <br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je opakem kryptografie. Zkoumá kryptografické systémy a snaží se ze šifrovaného textu získat text otevřený. <br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Reference ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Symetrick%C3%A1_kryptografie&diff=37545
Symetrická kryptografie
2016-08-27T11:42:13Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Symetrická šifra''' je taková [[Šifry|šifra]], ve které je použit pro zašifrování zprávy ten samý klíč jako k jejímu dešifrování. Je zásadní, aby bez tohoto klíče nebylo možné zprávu rozšifrovat a zároveň aby byl [[Algoritmy kryptologie|algoritmus]] (většinou veřejný) takový, že po použití klíče získáme odpovídající původní text. <ref>DELFS, Hans a Helmut KNEBL. Introduction to cryptography: principles and applications. 2nd ed. New York: Springer, 2007, xvi, 367 p. ISBN 35-404-9243-7.<br />
</ref><br />
<br />
[[File:symetrickeKrypto.png|400px]]<br />
<br />
== Vývoj a nejznámější zástupci symetrického šifrování ==<br />
Symetrické kryptosystémy patří mezi ty historicky starší. Až později se objevily systémy asymetrické. První perfektní symetrický kryptosystém se objevil už na začátku 20. století, ještě před vynálezem počítačů Vernamem.<br />
<br />
=== [[Vernamova šifra - One time pad]] ===<br />
Jedná se o kryptosystém objevený Vernamem. I přesto že je tento kryptosystém relativně jednoduchý, pokud je použit správně, je ho možné nazvat perfektním. Tzn. pokud délka klíče je stejná jako délka zprávy k zašifrování, není možné bez znalosti klíče žádným způsobem tuto zprávu rozšifrovat. <br />
<br />
=== [[Data Encryption Standard]] ===<br />
Data Encryption Standard (zkráceně DES) je druh symetrického šifrovacího algoritmu se soukromým klíčem, používaný k ochraně soukromých dat. Po dlouhou dobu fungoval jako oficiální standard pro informační bezpečnost. Časem ale musel být nahrazen, protože už šel příliš snadno prolomit.<br />
<br />
=== [[Advanced Encryption Standard]] === <br />
Advanced Encryption Standard je symetrická bloková šifra, která zpracovává data v blocích o velkosti 128 bitů a za použití šifrovacího klíče velkosti 128 bitů. Jedná se o nejpoužívanější symetrický kryptosystém, který se stal mezinárodním standardem v soukromém, průmyslovém i státním sektoru.<br />
<br />
=== [[Twofish]] === <br />
Jedná se o symetrickou blokovou šifru, která byla vyvinuta Brucem Schneierem. Tento algoritmus byl publikován jako volné dílo. Tato šifra se ucházela o to, aby se stala mezinárodním šifrovacím standardem v soutěži vypsané NIST. Ačkoliv se dostala mezi pět závěrečných kandidátů a její kryptografická síla je dostatečná, nebyla vybrána vzhledem k horšímu výkonu.<br />
<br />
=== [[Serpent]] === <br />
Další ze série šifer, jež byly přihlášeny do soutěže o nový kryptografický standard. Je u ní kladen silný důraz na množství opakování při šifrování jednotlivých bloků, ovšem za cenu výkonnosti šifry.<br />
<br />
== Fungování ==<br />
Základem symetrických šifrovacích systémů je použití jednoho klíče pro šifrování i dešifrování komunikace. U ideálního symetrického kryptografického systému by nemělo být možné bez znalosti klíče převést text šifrový na text původní. Symetrické kryptosystémy mají oproti ostatním kryptosystémům jak řadu výhod, tak i jisté nevýhody. Při rozhodování, který z nich využít, je dobré se rozhodovat hlavně podle situace a potřeby. I samotné symetrické šifry se dělí na více typů vhodných pro různé účely. Při normálním nasazení je také potřeba využít jednoho z operačních módů.<br />
<br />
== Výhody ==<br />
Největší výhodou symetrického šifrování je snadná a rychlá hardwarová i softwarová implementace. Oproti asymetrickému šifrování je možné pomocí symetrických šifer zpracovat a zašifrovat velké množství dat ve velice krátkém čase a s minimálními nároky na výkon systému.<br />
Klíče pro symetrické šifry stačí krátké.<br />
Symetrické šifry lze využít jako základ pro vytváření nejrůznějších kryptografických mechanismů, zahrnujících generátor pseudonáhodných čísel, hashovací funkce, schémata pro digitální podpisy atd.<br />
Jednoduché symetrické šifry se dají kombinovat a vytvořit tak šifry mnohem silnější.<br />
<br />
== Nevýhody ==<br />
Naopak největší nevýhodou symetrických šifrovacích systémů je skutečnost, že si obě strany mezi sebou musí vyměnit šifrový klíč. To skýtá prostor pro vyzrazení klíče, a může tak útočníkovi poskytnout příležitost, jak snadno prolomit jinak silný algoritmus.<br />
Ve velkých sítích je nutné udržovat velké množství různých klíčů.<br />
Pro bezpečnou komunikaci je nutné, aby byly klíče dostatečně často obměňovány, což opět řeší problém číslo jedna.<ref>ALFRED J. MENEZES, Alfred J.Paul C a Helmut KNEBL. Handbook of applied cryptography: principles and applications. 2nd ed. Boca Raton, Fla: CRC Press, 1997, xvi, 367 p. ISBN 14-398-2191-7. </ref><br />
<br />
== Dva typy symetrických šifer ==<br />
=== Blokové šifry ===<br />
Hlavním a nejpoužívanějším druhem symetrických šifer jsou šifry blokové. Blokové šifry jsou takové, jež zpracovávají otevřený text předem určené velikosti do šifrového textu stejné velikosti. Je samozřejmé, že tento proces musí být reverzibilní, tzn. musí být možné provést ten samý proces v obráceném pořadí a získat tak z textu šifrového text otevřený.<br />
Příklady:<br />
AES<br />
DES<br />
<br />
=== Proudové šifry ===<br />
Dalším druhem symetrických šifer jsou šifry proudové. Na rozdíl od těch blokových transformují text v řadě po jednotlivých znacích. Dá se říct, že fungují jako blokové šifry pracující s bloky o délce jedna. Užitečnými je činí fakt, že se znaky šifrují postupně a odděleně. To znamená, že jsou užitečné v prostředí, kde dochází k velkým ztrátám při přenosu. Zároveň mohou být užitečné i v prostředí, kde je nutné transformovat jeden symbol po druhém, kupříkladu v systémech, kde chybí paměťový systém apod.<ref>ALFRED J. MENEZES, Alfred J.Paul C a Helmut KNEBL. Handbook of applied cryptography: principles and applications. 2nd ed. Boca Raton, Fla: CRC Press, 1997, xvi, 367 p. ISBN 14-398-2191-7. </ref><br />
<br />
Příklady:<br />
[[RC4]] - jedná se o nejpoužívanější proudovou šifru<br />
FISH<br />
<br />
== Operační módy ==<br />
Jedná se o způsoby použití šifer v daném kryptosystému, ve kterém se pracuje s tím, že otevřený text je posloupnost znaků dané abecedy.<ref> LÓRENZ, Robert. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KATEDRA POČÍTAČOVÝCH SYSTÉMŮ. Bezpečnost. Dostupné z: https://edux.fit.cvut.cz/oppa/BI-BEZ/prednasky/bez7.pdf<br />
</ref><br />
=== Electronic Codebook Mode ===<br />
Jedná se o základní mód. Každý blok je v něm šifrován zvlášť. Nevýhodou je, že stejné bloky otevřeného textu mají ve výsledků i stejný zašifrovaný obraz.<br />
=== Cipher-Block Chaining Mode ===<br />
Jedná se o nejpoužívanější operační mód, který je efektivnější než Electronic Codebook Mode. U toho módu dochází k tomu, že při šifrovnání bloků otevřeného textu dochází k jeho modifikaci pomocí již transfromovaných bloků, a tím pádem je zajištěna vyšší bezpečnosti.<br />
=== Cipher Feedback Mode ===<br />
Převádí blokovou šifru na proudovou.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references/><br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
[[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]]<br /><br />
[[Asymetrická kryptografie]]<br /><br />
[[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Kryptografie, symetrická kryptografie, šifrování<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Symetrick%C3%A1_kryptografie&diff=37544
Symetrická kryptografie
2016-08-27T11:40:43Z
<p>Barbora.Obstova: drobné opravy</p>
<hr />
<div>'''Symetrická šifra''' je taková [[Šifry|šifra]], ve které je použit pro zašifrování zprávy ten samý klíč jako k jejímu dešifrování. Je zásadní, aby bez tohoto klíče nebylo možné zprávu rozšifrovat a zároveň aby byl [[Algoritmy kryptologie|algoritmus]] (většinou veřejný) takový, že po použití klíče získáme odpovídající původní text. <ref>DELFS, Hans a Helmut KNEBL. Introduction to cryptography: principles and applications. 2nd ed. New York: Springer, 2007, xvi, 367 p. ISBN 35-404-9243-7.<br />
</ref><br />
<br />
[[File:symetrickeKrypto.png|400px]]<br />
<br />
== Vývoj a nejznámější zástupci symetrického šifrování ==<br />
Symetrické kryptosystémy patří mezi ty historicky starší. Až později se objevily systémy asymetrické. První perfektní symetrický kryptosystém se objevil už na začátku 20. století, ještě před vynálezem počítačů Vernamem.<br />
<br />
=== [[Vernamova šifra - One time pad]] ===<br />
Jedná se o kryptosystém objevený Vernamem. I přesto že je tento kryptosystém relativně jednoduchý, pokud je použit správně, je ho možné nazvat perfektním. Tzn. pokud délka klíče je stejná jako délka zprávy k zašifrování, není možné bez znalosti klíče žádným způsobem tuto zprávu rozšifrovat. <br />
<br />
=== [[Data Encryption Standard]] ===<br />
Data Encryption Standard (zkráceně DES) je druh symetrického šifrovacího algoritmu se soukromým klíčem, používaný k ochraně soukromých dat. Po dlouhou dobu fungoval jako oficiální standard pro informační bezpečnost. Časem ale musel být nahrazen, protože už šel příliš snadno prolomit.<br />
<br />
=== [[Advanced Encryption Standard]] === <br />
Advanced Encryption Standard je symetrická bloková šifra, která zpracovává data v blocích o velkosti 128 bitů a za použití šifrovacího klíče velkosti 128 bitů. Jedná se o nejpoužívanější symetrický kryptosystém, který se stal mezinárodním standardem v soukromém, průmyslovém i státním sektoru.<br />
<br />
=== [[Twofish]] === <br />
Jedná se o symetrickou blokovou šifru, která byla vyvinuta Brucem Schneierem. Tento algoritmus byl publikován jako volné dílo. Tato šifra se ucházela o to, aby se stala mezinárodním šifrovacím standardem v soutěži vypsané NIST. Ačkoliv se dostala mezi pět závěrečných kandidátů a její kryptografická síla je dostatečná, nebyla vybrána vzhledem k horšímu výkonu.<br />
<br />
=== [[Serpent]] === <br />
Další ze série šifer, jež byly přihlášeny do soutěže o nový kryptografický standard. Je u ní kladen silný důraz na množství opakování při šifrování jednotlivých bloků, ovšem za cenu výkonnosti šifry.<br />
<br />
== Fungování ==<br />
Základem symetrických šifrovacích systémů je použití jednoho klíče pro šifrování i dešifrování komunikace. U ideálního symetrického kryptografického systému by nemělo být možné bez znalosti klíče převést text šifrový na text původní. Symetrické kryptosystémy mají oproti ostatním kryptosystémům jak řadu výhod, tak i jisté nevýhody. Při rozhodování, který z nich využít, je dobré se rozhodovat hlavně podle situace a potřeby. I samotné symetrické šifry se dělí na více typů vhodných pro různé účely. Při normálním nasazení je také potřeba využít jednoho z operačních módů.<br />
<br />
== Výhody ==<br />
Největší výhodou symetrického šifrování je snadná a rychlá hardwarová i softwarová implementace. Oproti asymetrickému šifrování je možné pomocí symetrických šifer zpracovat a zašifrovat velké množství dat ve velice krátkém čase a s minimálními nároky na výkon systému.<br />
Klíče pro symetrické šifry stačí krátké.<br />
Symetrické šifry lze využít jako základ pro vytváření nejrůznějších kryptografických mechanismů, zahrnujících generátor pseudonáhodných čísel, hashovací funkce, schémata pro digitální podpisy atd.<br />
Jednoduché symetrické šifry se dají kombinovat a vytvořit tak šifry mnohem silnější.<br />
<br />
== Nevýhody ==<br />
Naopak největší nevýhodou symetrických šifrovacích systémů je skutečnost, že si obě strany mezi sebou musí vyměnit šifrový klíč. To skýtá prostor pro vyzrazení klíče, a může tak útočníkovi poskytnout příležitost, jak snadno prolomit jinak silný algoritmus.<br />
Ve velkých sítích je nutné udržovat velké množství různých klíčů.<br />
Pro bezpečnou komunikaci je nutné, aby byly klíče dostatečně často obměňovány, což opět řeší problém číslo jedna.<ref>ALFRED J. MENEZES, Alfred J.Paul C a Helmut KNEBL. Handbook of applied cryptography: principles and applications. 2nd ed. Boca Raton, Fla: CRC Press, 1997, xvi, 367 p. ISBN 14-398-2191-7. </ref><br />
<br />
== Dva typy symetrických šifer ==<br />
=== Blokové šifry ===<br />
Hlavním a nejpoužívanějším druhem symetrických šifer jsou šifry blokové. Blokové šifry jsou takové, jež zpracovávají otevřený text předem určené velikosti do šifrového textu stejné velikosti. Je samozřejmé, že tento proces musí být reverzibilní, tzn. musí být možné provést ten samý proces v obráceném pořadí a získat tak z textu šifrového text otevřený.<br />
Příklady:<br />
AES<br />
DES<br />
<br />
=== Proudové šifry ===<br />
Dalším druhem symetrických šifer jsou šifry proudové. Na rozdíl od těch blokových transformují text v řadě po jednotlivých znacích. Dá se říct, že fungují jako blokové šifry pracující s bloky o délce jedna. Užitečnými je činí fakt, že se znaky šifrují postupně a odděleně. To znamená, že jsou užitečné v prostředí, kde dochází k velkým ztrátám při přenosu. Zároveň mohou být užitečné i v prostředí, kde je nutné transformovat jeden symbol po druhém, kupříkladu v systémech, kde chybí paměťový systém apod.<ref>ALFRED J. MENEZES, Alfred J.Paul C a Helmut KNEBL. Handbook of applied cryptography: principles and applications. 2nd ed. Boca Raton, Fla: CRC Press, 1997, xvi, 367 p. ISBN 14-398-2191-7. </ref><br />
<br />
Příklady:<br />
[[RC4]] - jedná se o nejpoužívanější proudovou šifru<br />
FISH<br />
<br />
== Operační módy ==<br />
Jedná se o způsoby použití šifer v daném kryptosystému, ve kterém se pracuje s tím, že otevřený text je posloupnost znaků dané abecedy.<ref> LÓRENZ, Robert. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KATEDRA POČÍTAČOVÝCH SYSTÉMŮ. Bezpečnost. Dostupné z: https://edux.fit.cvut.cz/oppa/BI-BEZ/prednasky/bez7.pdf<br />
</ref><br />
=== Electronic Codebook Mode ===<br />
Jedná se o základní mód. Každý blok je v něm šifrován zvlášť. Nevýhodou je, že stejné bloky otevřeného textu mají ve výsledků i stejný zašifrovaný obraz.<br />
=== Cipher-Block Chaining Mode ===<br />
Jedná se o nejpoužívanější operační mód, který je efektivnější než Electronic Codebook Mode. U toho módu dochází k tomu, že při šifrovnání bloků otevřeného textu dochází k jeho modifikaci pomocí již transfromovaných bloků, a tím pádem je zajištěna vyšší bezpečnosti.<br />
=== Cipher Feedback Mode ===<br />
Převádí blokovou šifru na proudovou.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references/><br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
[[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]]<br /><br />
[[Asymetrická kryptografie]]<br /><br />
[[Moderní použití kryptologie]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Symetrick%C3%A1_kryptografie&diff=37543
Symetrická kryptografie
2016-08-27T11:37:43Z
<p>Barbora.Obstova: /* Fungování */</p>
<hr />
<div>== Popis ==<br />
'''Symetrická šifra''' je taková [[Šifry|šifra]], ve které je použit pro zašifrování zprávy ten samý klíč jako k jejímu dešifrování. Je zásadní, aby bez tohoto klíče nebylo možné zprávu rozšifrovat a zároveň aby byl [[Algoritmy kryptologie|algoritmus]] (většinou veřejný) takový, že po použití klíče získáme odpovídající původní text. <ref>DELFS, Hans a Helmut KNEBL. Introduction to cryptography: principles and applications. 2nd ed. New York: Springer, 2007, xvi, 367 p. ISBN 35-404-9243-7.<br />
</ref><br />
<br />
[[File:symetrickeKrypto.png|400px]]<br />
<br />
== Vývoj a nejznámější zástupci symetrického šifrování ==<br />
Symetrické kryptosystémy patří mezi ty historicky starší. Až později se objevily systémy asymetrické. První perfektní symetrický kryptosystém se objevil už na začátku 20. století, ještě před vynálezem počítačů Vernamem.<br />
<br />
=== [[Vernamova šifra - One time pad]] ===<br />
Jedná se o kryptosystém objevený Vernamem. I přesto že je tento kryptosystém relativně jednoduchý, pokud je použit správně, je ho možné nazvat perfektním. Tzn. pokud délka klíče je stejná jako délka zprávy k zašifrování, není možné bez znalosti klíče žádným způsobem tuto zprávu rozšifrovat. <br />
<br />
=== [[Data Encryption Standard]] ===<br />
Data Encryption Standard (zkráceně DES) je druh symetrického šifrovacího algoritmu se soukromým klíčem, používaný k ochraně soukromých dat. Po dlouhou dobu fungoval jako oficiální standard pro informační bezpečnost. Časem ale musel být nahrazen, protože už šel příliš snadno prolomit.<br />
<br />
=== [[Advanced Encryption Standard]] === <br />
Advanced Encryption Standard je symetrická bloková šifra, která zpracovává data v blocích o velkosti 128 bitů a za použití šifrovacího klíče velkosti 128 bitů. Jedná se o nejpoužívanější symetrický kryptosystém, který se stal mezinárodním standardem v soukromém, průmyslovém i státním sektoru.<br />
<br />
=== [[Twofish]] === <br />
Jedná se o symetrickou blokovou šifru, která byla vyvinuta Brucem Schneierem. Tento algoritmus byl publikován jako volné dílo. Tato šifra se ucházela o to, aby se stala mezinárodním šifrovacím standardem v soutěži vypsané NIST. Ačkoliv se dostala mezi pět závěrečných kandidátů a její kryptografická síla je dostatečná, nebyla vybrána vzhledem k horšímu výkonu.<br />
<br />
=== [[Serpent]] === <br />
Další ze série šifer, jež byly přihlášeny do soutěže o nový kryptografický standard. Je u ní kladen silný důraz na množství opakování při šifrování jednotlivých bloků, ovšem za cenu výkonnosti šifry.<br />
<br />
== Fungování ==<br />
Základem symetrických šifrovacích systémů je použití jednoho klíče pro šifrování i dešifrování komunikace. U ideálního symetrického kryptografického systému by nemělo být možné bez znalosti klíče převést text šifrový na text původní. Symetrické kryptosystémy mají oproti ostatním kryptosystémům jak řadu výhod, tak i jisté nevýhody. Při rozhodování, který z nich využít, je dobré se rozhodovat hlavně podle situace a potřeby. I samotné symetrické šifry se dělí na více typů vhodných pro různé účely. Při normálním nasazení je také potřeba využít jednoho z operačních módů.<br />
<br />
== Výhody ==<br />
Největší výhodou symetrického šifrování je snadná a rychlá hardwarová i softwarová implementace. Oproti asymetrickému šifrování je možné pomocí symetrických šifer zpracovat a zašifrovat velké množství dat ve velice krátkém čase a s minimálními nároky na výkon systému.<br />
Klíče pro symetrické šifry stačí krátké.<br />
Symetrické šifry lze využít jako základ pro vytváření nejrůznějších kryptografických mechanismů, zahrnujících generátor pseudonáhodných čísel, hashovací funkce, schémata pro digitální podpisy atd.<br />
Jednoduché symetrické šifry se dají kombinovat a vytvořit tak šifry mnohem silnější.<br />
<br />
== Nevýhody ==<br />
Naopak největší nevýhodou symetrických šifrovacích systémů je skutečnost, že si obě strany mezi sebou musí vyměnit šifrový klíč. To skýtá prostor pro vyzrazení klíče, a může tak útočníkovi poskytnout příležitost, jak snadno prolomit jinak silný algoritmus.<br />
Ve velkých sítích je nutné udržovat velké množství různých klíčů.<br />
Pro bezpečnou komunikaci je nutné, aby byly klíče dostatečně často obměňovány, což opět řeší problém číslo jedna.<ref>ALFRED J. MENEZES, Alfred J.Paul C a Helmut KNEBL. Handbook of applied cryptography: principles and applications. 2nd ed. Boca Raton, Fla: CRC Press, 1997, xvi, 367 p. ISBN 14-398-2191-7. </ref><br />
<br />
== Dva typy symetrických šifer ==<br />
=== Blokové šifry ===<br />
Hlavním a nejpoužívanějším druhem symetrických šifer jsou šifry blokové. Blokové šifry jsou takové, jež zpracovávají otevřený text předem určené velikosti do šifrového textu stejné velikosti. Je samozřejmé, že tento proces musí být reverzibilní, tzn. musí být možné provést ten samý proces v obráceném pořadí a získat tak z textu šifrového text otevřený.<br />
Příklady:<br />
AES<br />
DES<br />
<br />
=== Proudové šifry ===<br />
Dalším druhem symetrických šifer jsou šifry proudové. Na rozdíl od těch blokových transformují text v řadě po jednotlivých znacích. Dá se říct, že fungují jako blokové šifry pracující s bloky o délce jedna. Užitečnými je činí fakt, že se znaky šifrují postupně a odděleně. To znamená, že jsou užitečné v prostředí, kde dochází k velkým ztrátám při přenosu. Zároveň mohou být užitečné i v prostředí, kde je nutné transformovat jeden symbol po druhém, kupříkladu v systémech, kde chybí paměťový systém apod.<ref>ALFRED J. MENEZES, Alfred J.Paul C a Helmut KNEBL. Handbook of applied cryptography: principles and applications. 2nd ed. Boca Raton, Fla: CRC Press, 1997, xvi, 367 p. ISBN 14-398-2191-7. </ref><br />
<br />
<br />
Příklady:<br />
[[RC4]] - jedná se o nejpoužívanější proudovou šifru<br />
FISH<br />
<br />
<br />
== Operační módy ==<br />
Jedná se o způsoby použití šifer v daném kryptosystému, ve kterém se pracuje s tím, že otevřený text je posloupnost znaků dané abecedy.<ref> LÓRENZ, Robert. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KATEDRA POČÍTAČOVÝCH SYSTÉMŮ. Bezpečnost. Dostupné z: https://edux.fit.cvut.cz/oppa/BI-BEZ/prednasky/bez7.pdf<br />
</ref><br />
=== Electronic Codebook Mode ===<br />
Jedná se o základní mód. Každý blok je v něm šifrován zvlášť. Nevýhodou je, že stejné bloky otevřeného textu mají ve výsledků i stejný zašifrovaný obraz.<br />
=== Cipher-Block Chaining Mode ===<br />
Jedná se o nejpoužívanější operační mód, který je efektivnější než Electronic Codebook Mode. U toho módu dochází k tomu, že při šifrovnání bloků otevřeného textu dochází k jeho modifikaci pomocí již transfromovaných bloků, a tím pádem je zajištěna vyšší bezpečnosti.<br />
=== Cipher Feedback Mode ===<br />
Převádí blokovou šifru na proudovou.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references/><br />
<br />
== Související články ==<br />
<br />
[[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_digit%C3%A1ln%C3%AD_reprezentace_obrazov%C3%BDch_informac%C3%AD&diff=37542
Základní principy digitální reprezentace obrazových informací
2016-08-27T09:14:12Z
<p>Barbora.Obstova: drobné úpravy, kategorizace</p>
<hr />
<div><br />
Použití počítače jako nástroje renderování k tvorbě a manipulaci s obrazy se nazývá počítačová grafika.<ref><i>What is Computer Graphics?</i> Cornell University Program of Computer Graphics. 1998, [cit. 1.6.2016]. Dostupné z: http://www.graphics.cornell.edu/online/tutorial/</ref> Zobrazovací zařízení, obrazovka počítače, se skládá z 2D pole „lokací“ nazývaných ''pixely.'' Pixely jsou rozmístěny po ose ''x'' a ose ''y: p[x,y].'' Pixel prezentovaný obrazovkou počítače se skládá ze subpixelů. Jednotlivý subpixel nese konkrétní, základní barvu, nutnou pro zobrazení pixelu v konkrétním barevném prostoru (např. prostor [[RGB]]: Pixel ''p1'' nese červenou barvu, ''p2 ''zelenou, ''p3 ''modrou, např. čistě červená v celých číslech je definována takto: ''(255, 0, 0))''.<ref><i>Subpixel in Science.</i> Dictionary.com, [cit. 1.6.2016]. Dostupné z: http://www.dictionary.com/browse/pixel</ref> Aditivním mícháním těchto základních barev se jednotlivé barevné složky sčítají a vytvářejí světlo.<ref>POYNTON, Charles. <i>Digital video and HDTV algorithms and interaces.</i> Amsterdam: Morgan Kaufmann Publishers, c2003. Morgan Kaufmann series in computer graphics and geometric modeling. ISBN 1-55860-792-7.</ref> Lidské oko pak blízko sobě položené subpixely o rozdílných barvách vnímá jako jeden pixel o jedné barvě a intenzitě.<br />
<br />
Existují dva základní principy digitální reprezentace obrazových informací, dva základní způsoby, jak počítač ukládá a zpracovává obrazové informace: [[Bitmapová grafika]] a [[vektorová grafika]].<br />
<br />
== Bitmapová (rastrová) grafika ==<br />
V bitmapové grafice je obrázek popsán jednotlivými pixely, které jsou uspořádány do mřížky. Pixel má určenou polohu a barvu.<br />
<br />
* Tvořena pixely<br />
* Nelze měnit velikost, aniž by se nesnížila kvalita<br />
* Detailní obrazy s velkým rozlišením jsou náročné na velikost souboru<br />
* Rastrové obrazy jsou nejčastějším obrazovým formátem<br />
* Rastrové programy jsou nejvhodnější pro editování fotografií<br />
* Programy: Photoshop, GIMP, Corel Photo-Paint<br />
* Formáty: jpg, gif, png, tif, bmp, psd<br />
<br />
== Vektorová grafika ==<br />
Vektorový obrázek je tvořen základními, přesně definovanými tvary – body, přímky, křivky a mnohoúhelníky.<br />
<br />
* Matematické výpočty, které tvoří křivku<br />
* Lze libovolně měnit velikost beze ztráty kvality<br />
* Nezávislý na rozlišení: Může být vytištěný v libovolné velikosti/rozlišení<br />
* Grafika s velkými rozměry může být nenáročná na velikost souboru<br />
* Lze jednoduše rastrovat<br />
* Vektorové programy jsou nejvhodnější pro tvorbu log, ilustrací, technických výkresů<br />
* Programy: Illustrator, CorelDraw, Inkscape<br />
* Formáty: ai, cdr, svg, eps<br />
<br />
== Formáty ==<br />
=== Komprese ===<br />
Jedná se o zpracování dat, u kterých chceme dosáhnout menšího objemu při zachování informace v datech. Rozlišujeme kompresi bezztrátovou a ztrátovou. Bezztrátová komprese se využívá u citlivých dat, je možné soubor dekomprimovat do původní podoby. Ztrátová komprese markantně sníží velikost souboru, ale také sníží kvalitu výsledného souboru. Na rozdíl od bezztrátové komprese je ztrátová komprese nevratná.<br />
<br />
* Snížení velikosti redundancí dat<br />
* Ztrátová: Nevratné odebrání informací, viditelné snížení kvality<br />
* Bezztrátová<br />
<br />
=== Formáty ===<br />
==== Bitmapové formáty ====<br />
* JPEG: Fotografie, ztrátová komprese, velmi populární, internet<br />
* PNG: Bezztrátová komprese, alfa kanál, internet<br />
* BMP: Žádná komprese, alfa kanál, velikost dle rozlišení<br />
==== Vektorové formáty ====<br />
* EPS, PS: PostScript<br />
* PDF: PostScript, pracuje i s bitmapami, fonty atp.<br />
* SVG: Internet, responzivita<br />
<br />
== Rozlišení ==<br />
Rozlišení je počet pixelů, které mohou být zobrazeny na zařízení. Běžně se uvádí počet pixelů na ose ''x'' a ose ''y:'' např. 1920×1080 px, dalo by se uvézt i 2,1 Mpx, ovšem 2,1 Mpx může značit i rozlišení 1080×1920 px, nebo jiné.<br />
<br />
* DPI – Hustota obrazových bodů na jeden palec.<br />
* PPI – Hustota obrazových pixelů, na zobrazovacím zařízení (monitor počítače).<br />
<br />
=== Barevná (bitová) hloubka ===<br />
Barevná hloubka v bitech určuje počet bitů, které jsou použity k popisu určité barvy každého pixelu, a to u rastrové grafiky.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
===Související články===<br />
[[Bitmapová grafika]]<br /><br />
[[Vektorová grafika]]<br /><br />
[[Komprese obrazových informací]]<br /><br />
[[Formáty obrazových informací]]<br /><br />
[[Rozlišení obrazových informací]]<br /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
počítačová grafika, vektorová grafika, rastrová grafika, digitální reprezentace, obrazové informace<br />
<br />
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací/old|tomto odkazu]].''<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_spravedlnosti_(Norbert_Wiener)&diff=37541
Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)
2016-08-27T09:07:24Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>Během 40. let [[Norbert Wiener]] formuloval základní myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]. Již tehdy tušil, že kybernetika v kombinaci se vznikajícím odvětvím počítačů bude mít významné společenské i etické důsledky: nastane „druhá industriální revoluce“ – „věk automatizace“ s „ohromným potenciálem pro konání dobra i zla.“<ref name="bynum11">Bynum 2011, 1.1</ref><br />
<br />
Wiener nepojmenoval [[informační etika|informační etiku]] jako samostatné odvětví [[etika|etiky]], byl si však dobře vědom etického přesahu kybernetiky. Podle Wienera je smyslem lidského života „maximalizovat svůj potenciál jako inteligentní, samostatně se rozhodující bytosti, které zodpovídají za svůj život“.<ref name="bynum11" /> V souladu s touto úvahou Wiener specifikoval čtyři „'''základní principy spravedlnosti'''“ (''great principles of justice''):<ref>Wiener 1954, str. 105–106</ref><ref>''Pojmenování principů převzato z'' Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing</ref><br /><br /><br />
<br />
=== Princip svobody ===<br />
<br />
<blockquote><br />
Justice requires “the liberty of each human being to develop in his freedom the full measure of the human possibilities embodied in him.”<br />
</blockquote><br />
<br />
Každá lidská bytost má mít volnost v plné míře rozvinout svůj vrozený lidský potenciál.<br />
<br />
=== Princip rovnosti ===<br />
<blockquote>Justice requires “the equality by which what is just for A and B remains just when the positions of A and B are interchanged.”</blockquote><br />
<br />
Rovnost znamená že podmínky pro A i B zůstávají stejné i v případě, kdy si A i B prohodí místo.<ref>Šlerka 2011, s. 7</ref><br />
<br />
=== Princip benevolence ===<br />
<br />
<blockquote><br />
Justice requires “a good will between man and man that knows no limits short of those of humanity itself.”<br />
</blockquote><br />
<br />
Dobrá vůle mezi lidmi, která nezná jiných hranic než hranice samotného lidství.<br />
<br />
=== Princip nejmenšího narušení svobody ===<br />
<br />
Wiener předpokládá, že lidské společenství je nutným základem pro dobrý život; despotická společnost však záměrně porušuje svobodu jednotlivce a tím pádem nerespektuje tři výše uvedené principy.<ref>Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing</ref> Proti takovým společenstvím Wiener namířil dodatečný princip:<ref>Wiener 1954, str. 106</ref><br />
<br />
<blockquote><br />
What compulsion the very existence of the community and the state may demand must be exercised in such a way as to produce no unnecessary infringement of freedom.<br />
</blockquote><br />
<br />
Požadavky na samotnou existenci komunity a státu musí být zajištěny tak, aby zbytečně nenarušovaly svobodu.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference === <br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
* BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/<br />
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika<br />
* WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edition. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_spravedlnosti_(Norbert_Wiener)&diff=37540
Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)
2016-08-27T09:04:07Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>Během 40. let [[Norbert Wiener]] formuloval základní myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]. Již tehdy tušil, že kybernetika v kombinaci se vznikajícím odvětvím počítačů bude mít významné společenské i etické důsledky: nastane „druhá industriální revoluce“ – „věk automatizace“ s „ohromným potenciálem pro konání dobra i zla.“<ref name="bynum11">Bynum 2011, 1.1</ref><br />
<br />
Wiener nepojmenoval [[informační etika|informační etiku]] jako samostatné odvětví [[etika|etiky]], byl si však dobře vědom etického přesahu kybernetiky. Podle Wienera je smyslem lidského života „maximalizovat svůj potenciál jako inteligentní, samostatně se rozhodující bytosti, které zodpovídají za svůj život“.<ref name="bynum11" /> V souladu s touto úvahou Wiener specifikoval čtyři „'''základní principy spravedlnosti'''“ (''great principles of justice''):<ref>Wiener 1954, str. 105–106</ref><ref>''Pojmenování principů převzato z'' Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing</ref><br /><br /><br />
<br />
=== Princip svobody ===<br />
<br />
<blockquote><br />
Justice requires “the liberty of each human being to develop in his freedom the full measure of the human possibilities embodied in him.”<br />
</blockquote><br />
<br />
Každá lidská bytost má mít volnost v plné míře rozvinout svůj vrozený lidský potenciál.<br />
<br />
=== Princip rovnosti ===<br />
<blockquote>Justice requires “the equality by which what is just for A and B remains just when the positions of A and B are interchanged.”</blockquote><br />
<br />
Rovnost znamená že podmínky pro A i B zůstávají stejné i v případě, kdy si A i B prohodí místo.<ref>Šlerka 2011, s. 7</ref><br />
<br />
=== Princip benevolence ===<br />
<br />
<blockquote><br />
Justice requires “a good will between man and man that knows no limits short of those of humanity itself.”<br />
</blockquote><br />
<br />
Dobrá vůle mezi lidmi, která nezná jiných hranic než hranice samotného lidství.<br />
<br />
=== Princip nejmenšího narušení svobody ===<br />
<br />
Wiener předpokládá, že lidské společenství je nutným základem pro dobrý život; despotická společnost však záměrně porušuje svobodu jednotlivce a tím pádem nerespektuje tři výše uvedené principy.<ref>Bynum 2011, 1.1.3 Justice and human flourishing</ref> Proti takovým společenstvím Wiener namířil dodatečný princip:<ref>Wiener 1954, str. 106</ref><br />
<br />
<blockquote><br />
What compulsion the very existence of the community and the state may demand must be exercised in such a way as to produce no unnecessary infringement of freedom.<br />
</blockquote><br />
<br />
Požadavky na samotnou existenci komunity a státu musí být zajištěny tak, aby zbytečně nenarušovaly svobodu.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference === <br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
* BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/<br />
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika<br />
* WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edition. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208.<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_spravedlnosti_(Norbert_Wiener)&diff=37539
Diskuse:Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)
2016-08-27T09:00:50Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Potřeba opravit:''' Reference dle citační normy, přidat klíčová slova a související články.<br />
--[[Uživatel:Barbora.Obstova|Barbora.Obstova]] ([[Diskuse s uživatelem:Barbora.Obstova|diskuse]]) 27. 8. 2016, 11:00 (CEST)<br />
<br />
Díky za povedený článek! Takhle to má správně vypadat :) Jen prosím pod použitou literaturu přidej tak 3 až 4 klíčová slova.<br />
<br />
--[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 16. 1. 2015, 08:11 (UTC)</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_specifika_syst%C3%A9m%C5%AF_retrospektivn%C3%ADch_n%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografi%C3%AD_na_obecn%C3%A9_%C3%BArovni,_uve%C4%8Fte_jejich_hlavn%C3%AD_p%C5%99edstavitele_a_sou%C4%8Dasn%C3%A9_aktivity_v_evropsk%C3%A9m_kontextu_v%C4%8Detn%C4%9B_%C4%8CR&diff=37178
Charakterizujte specifika systémů retrospektivních národních bibliografií na obecné úrovni, uveďte jejich hlavní představitele a současné aktivity v evropském kontextu včetně ČR
2016-08-01T11:08:01Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''Národní retrospektivní bibliografie''' tvoří v řadě zemí druhou významnou část celkového systému národní bibliografie. Je historicky starší větví tohoto systému Česká národní retrospektivní bibliografie. Evidence a zpřístupnění historických knihovních fondů je naléhavým úkolem nejen z hlediska dějin knižní kultury, ale také z hlediska poskytování kvalitních služeb čtenářské veřejnosti.<br />
== Historie ==<br />
K základním historickým dílům české národní retrospektivní bibliografie patří '''německy psané dílo Josefa Dobrovského Geschicchte der bömischen Sprache und ältern Literatur''' (Dějiny českého jazyka a literatury). Ve 3. Vydání bylo uvedeno celkem 547 záznamů Vrukopisných i tištěných děl psaných v české řeči (od počátku písemnictví do konce roku 1526).<br /><br />
<br />
Významnější historickou retrospektivní bibliografii je '''česky psaná práce Josefa Jungmanna Historie literatury české, aneb …'''. 2. Vydání obsahovalo 7500 záznamů (od počátků písemnictví až do roku 1849), předmětem jsou díla rukopisná, tištěné knihy i stati.<br />
<br />
=== Knihopis českých a slovenských tisků ===<br />
Jedním ze základních děl české národní retrospektivní bibliografie vydané tiskem je Knihopis českých a slovenských tisků, u jehož zrodu stál [[Zdeněk Václav Tobolka]]. Vycházel formou sešitů, vydávání trvalo od roku 1925 do roku 1967. Byla registrována pouze tištěná díla. Hlavním přijatým kritériem byl jazykový princip, registrována byla česká bohemika a slovenská slovacika, tj. Díla psaná a tištěná v českém nebo slovenském jazyce, zahrnuta ovšem byla i díla v jiných jazycích, pokud obsahovala dílčí texty v češtině nebo slovenštině<br />
==== Celé publikované dílo je rozděleno do 2 dílů: ====<br />
* Díl I. Prvotisky do roku 1500<br />
* Díl II. Tisky z let 1501-1800<br />
Knihopis obsáhl celkem 17631 záznamů, které byly připraveny na základě metody popisu „de visu“, až na výjimky u dokumentů, jejichž exempláře již neexistují nebo prozatím nebyly nalezeny.<br />
==== Knihopis v elektronické formě ====<br />
Filozofický ústav AV ČR v dubnu 2003 zpřístupnil bibliografickou bázi Knihopis Digital: české prvotisky a staré tisky (1476-1800) online. Záznamy z tištěného Knihopisu byly konvertovány do podoby textového souboru a pak konvertovány do databázového systému (Clavius) a do formátu UNIMARC pro staré tisky.<br />
<br />
=== Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800 ===<br />
Vzhledem k tomu, že Knihopis registroval pouze česká bohemika, musela nutně vzniknout další registrace věnovaná bohemikům napsaných v jiných jazycích. Pro retrospektivní bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků je v současnosti zpracovávána tiskařská produkce 16. - 18. století podle kritérií:<br />
# Cizojazyčné tisky z tiskáren, které působily na území dnešní České republiky,<br />
# Zahraniční vydání cizojazyčných děl národních autorů,<br />
# Cizojazyčné dokumenty cizích autorů vydané v zahraničí, pokud svým obsahem, místem vzniku apod. Mají vztah k českému, moravskému nebo slezskému prostředí.<br /><br />
Dnes bibliograficky popsáno asi 23000 vydání starých tisků.<br /><br />
<br />
Významným projektem AV ČR je převod záznamů z papírových lístků na počítačové médium pomocí speciální technologie – scanneru katalogizačních lístků.<br />
=== Národní česká retrospektivní bibliografie 19. Století ===<br />
Bezprostředně navazuje na Tobolkův Knihopis českých a slovenských tisků. Zahrnuje bez teritoriálního omezení jazykově českou knižní produkci. <br />
==== Aktuální stav: ====<br />
* V souvislosti s celkovou reorganizací NK ČR i s novou koncepcí práce s fondy zaniklo Oddělení národní retrospektivní bibliografie.<br />
* Celá kartotéka byla naskenována a v současné době je její obrázková podoba k dispozici pro vyhledávání před internet z databáze naskenovaných katalogů, které nesou označení zkratkou KATIF.<br />
=== Národní česká retrospektivní bibliografie 20. století ===<br />
V 90. letech 20. Století stála česká národní retrospektivní bibliografie před úkolem vybudování plně automatizované databáze záznamů českých dokumentů publikovaných ve 20. Století. Toto zpracování proběhlo v rámci projektu ''Zpřístupnění české knižní produkce 20. století''. Projekt byl ukončen v roce 2001 a jeho výstup byl publikován na CD-ROM.<br />
<br />
=== Báze starých tisků „STI“ 1501-1800 Národní knihovny ČR ===<br />
V rámci rozvíjení elektronického katalogu přistoupila Národní knihovna koncem 90. let ke zpracování koncepce a budování speciální databáze starých tisků z let 1501-1800. V současné době nese označení '''STT starých tisků a map''' a je zajišťována systémem ALEPH 500. <br />
==== Záznamy ====<br />
* Vedle záznamů starých tisků a map se ukládají i obrazové dokumenty,<br />
* záznamy jsou ukládány ve formátu UNIMARC,<br />
* základními pravidly jsou mezinárodní instrukce ISBD(A) s přihlédnutím ke starším českým pravidlům pro staré tisky,<br />
* standardem pro zpracování obrazové báze je ISBD(ER), v oblasti věcného popisu se vychází z koncepce věcné katalogizace NK ČR.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
retrospektivní národní bibliografie<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Inicia%C4%8Dn%C3%AD_f%C3%A1ze_projektu,_obsah,_smysl_a_odli%C5%A1nost_proti_f%C3%A1zi_pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD._Business_case,_RFI_a_RFP&diff=37177
Iniciační fáze projektu, obsah, smysl a odlišnost proti fázi plánování. Business case, RFI a RFP
2016-08-01T10:53:05Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>''“'''Plán projektu''' je formální, schválený dokument, který se používá jako vodítko pro realizaci projektu a projektového řízení. Primárně se plán projektu používá na zdokumentování předpokladů a rozhodnutí, usnadnění komunikace mezi zúčastněnými stranami, a zdokumentování schváleného rozsahu, ceny a harmonogramu. Plán projektu může být pouze souhrnný nebo velmi podrobný. “''<ref>PMBOK Guide and Standards. PMI [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:<br />
http://www.pmi.org/PMBOK-Guide-and-Standards.aspx.</ref><br />
<br />
== Plán projektu ==<br />
=== Projekt vzniká vznikem potřeby ===<br />
* Hlavním smyslem iniciační fáze je výběr podnětů k realizaci projektu.<br />
* Projekt vzniká v podstatě, když začneme sepisovat business case (interní analýza toho, co je skutečně potřeba). <br />
<br />
=== Na to se váže studie proveditelnosti ===<br />
* Fáze plánovací – zakládací listina projektu.<br />
* Projekt musí být ukončitelný.<br />
* Smluvně definovat jednoho člověka, se kterým probíhá komunikace.<br />
<br />
:::# Iniciace projektu<br />
:::# Klient<br />
:::# Obchodní rep.<br />
:::# Dodavatel<br />
:::# Business Case / Studie proveditelnosti (Feasibility study)<br />
:::# RFI<br />
:::# RFP<br />
:::# Nabídka<br />
:::# Business Case<br />
- Cíl: Zhodnotit stimuly, příležitosti a ohrožení přicházející z vnitřku či vnějšku organizace<br />
<br />
=== Obsah: ===<br />
==== ANALÝZA ====<br />
# Analýza podnětů – trh, klienti, management<br />
# Analýza příležitostí – trh, finanční možnosti, lidské zdroje<br />
# Analýza ohrožení – konkurence, legislativa, vnitřní problémy<br />
==== DOPORUČENÍ ====<br />
* Základní koncept projektu<br />
* Prvotní odhad nákladů<br />
* Výchozí předpoklady<br />
* Kritické faktory úspěchu<br />
* Možná rizika na projektu<br />
* Závěrečná doporučení týkající se ča-su, financí a rozsahu projektu<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Odhady_pracnost%C3%AD._Metody,_postupy_a_%C3%BAskal%C3%AD&diff=37176
Odhady pracností. Metody, postupy a úskalí
2016-08-01T10:38:55Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''Odhad pracnosti''' a trvání, respektive jejich stanovení je důležitou součástí projektového managementu. Odhady jsou vstupem do tvorby nabídek, stanovení ceny projektu, plánování i řízení projektu.<br /><br />
<br />
Tvorba odhadů je úzce spojena s porozuměním rozsahu projektu, kvalitativním kritériím a také stanovením způsobu jak bude dohodnutý výsledek projektu vytvořen a dodán.<br />
<br />
== Odhad pracnosti ==<br />
# Dekompozice na dílčí funkce<br />
# Odhad pracnosti jednotlivých etap vývoje pro jednotlivé funkce<br />
# Stanovení nákladů na pracovní sílu pro jednotlivé etapy<br />
# Stanovení celkové pracnosti a nákladů<br />
<br />
=== Analýza rizik ===<br />
==== Identifikace rizika ====<br />
* rizika projektu (rozpočet, doba, …),<br />
* požadavků, technologická, dovednostní,<br />
* obchodní a „politická“ rizika<br />
Metoda: např. sada otázek (kontrolní seznam rizikových faktorů)<br />
==== Projekce rizika a opatření k zabránění ====<br />
* pravděpodobnost, důsledky, opatření <br />
<br />
==USE CASE TEAM PROJECT ESTIMATION==<br />
Vychází z pravidla, že projekt má být tzv. „use case driven“, tj. '''řízen případy užití'''. Znamená to, že vedoucí projektu se při řízení projektu opírá zejména o tvorbu modelu případu užití jako o nezbytný dokument nejenom pro vývoj, ale také pro řízení projektů.<br />
<br /><br />
<br />
Název této velmi jednoduché metodiky odhadu pracnosti zvolme nejlépe jako Use Case Team Project Estimation. Její princip je velmi jednoduchý až primitivní: Po vyhotovení modelu případů užití a scénářů se provede verifikace jeho úplnosti (tento postup je podrobně vysvětlen na našich školeních), následně se členové realizačního týmu (tj. technologové a programátoři) seznámí s případy užití a jejich scénáři. Odhad pracnosti se provádí jednoduše tak, že na základě kolektivního posouzení v poradách se pod vedením vedoucího projektu v týmu provedou návrhy brainstormingovou metodou. U každého případu užití se navrhují dvě hodnoty: Odhad pracnosti minimální a odhad pracnosti maximální v člověkodnech. Znamená to, že u každého případu užití se hledají hodnoty pracnosti dolní mez a horní mez odhadu (například „za 4 až 5 člověkodnů“). <br />
<br />
===POSTUPY U METODIKY ODHADU USE CASE TEAM PROJECT ESTIMATION===<br />
I když je daný postup metodiky Use Case Team Project Estimation velmi jednoduchý, přesto při jejím použití je dobré dbát na některá pravidla:<br />
* Konečné slovo má sice vedoucí projektu, avšak přitom by měl zohlednit zejména názor vedoucího technologa projektu, který by měl být guru na danou technologii a který zná velmi dobře „poměry“ na straně technologické realizace ve firmě.<br />
* Při určení pracnosti je třeba uplatnit objektové paradigma (viz naše školení) a proto nemá být odhad pracnosti stanoven za „celý“ případ užití z pohledu zvně, ale je určen pouze za scénář, který je v něm obsažen bez případů užití volaných z tohoto případu užití pomocí interakce «include».<br />
* Pro vyhodnocení celkové pracnosti u metody Use Case Team Project Estimation je dobré použít pomocnou utilitu. Doporučuji použít za tím účelem výstup z EA do Excelu, o čemž bude další pokračování tohoto článku.<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%98%C3%ADzen%C3%AD_lidsk%C3%BDch_zdroj%C5%AF_na_projektech,_OBS&diff=37175
Řízení lidských zdrojů na projektech, OBS
2016-08-01T10:29:47Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''Personalistika a lidské zdroje''', někdy též human resource management je oblast procesů v organizaci, která se zabývá řízením a rozvojem lidských zdrojů. Zahrnuje celou řadu postupů a různých metod řízení pro řízení lidských zdrojů a pro práci s lidmi v organizaci - od získávání pracovníků, uzavření pracovní smlouvy až po vyplácení mezd. V praxi se používají také další pojmy, jako je personální řízení nebo řízení a rozvoj lidských zdrojů.<br />
<br />
''„Rozhodování o lidech je tím nejdůležitějším. Každý si myslí, že společnost má lepší lidi, ale to jsou plané řeči. Jediná věc, kterou můžete udělat, je umístit lidi na to správné místo – a pak vám odvedou pořádnou práci.“''<ref>ALFRED, P. Sloan. <i>Můj život s General Motors</i>. Praha: Management Press, 1998, 336 s.</ref><br />
== Řízení lidských zdrojů ==<br />
'''[[Personální management|Personalistika a řízení lidských zdrojů]]''', někdy též '''human capital management''' či '''personální management''' je oblast procesů v organizaci, která se zabývá řízením a rozvojem lidských zdrojů. Zahrnuje komplexní personální práci, tedy celou řadu postupů a různých metod řízení pro řízení lidských zdrojů - pro práci s lidmi v organizaci. Od získávání pracovníků, uzavření pracovní smlouvy, osobní rozvoj až po vyplácení mezd. V praxi se používají různé pojmy, jako je personální administrativa, personální řízení, řízení lidských zdrojů nebo řízení lidského kapitálu. Z praktického hlediska mezi nimi není zásadní rozdíl, jedná se spíše o teoretické koncepce personální práce a jejího místa v organizaci - od prosté správy pracovníků až po aktivní práci s lidským kapitálem.<br /><br />
<br />
Řízení lidských zdrojů se neomezuje pouze na personálního ředitele a další zaměstnance personálního útvaru, ale týká se prakticky všech manažerů v organizaci. Personalistika má úzkou návaznost na management organizace.<br /><br />
<br />
Řízení lidských zdrojů musí vytvářet podmínky pro zvyšování intelektuálního kapitálu organizace, vytváření vhodné organizační kultury a pozitivního klimatu v organizaci. Je vhodné, aby organizace měla zpracovanou strategii rozvoje lidských zdrojů.<br /><br />
<br />
Řízení lidských zdrojů má širší vědní základ zejména v psychologii, sociální psychologie, sociologie a pedagogice.<br /><br />
<br />
V dnešní době se neobejdeme bez software (Personální software, HR software), který pomáhá udržovat a sdílet zásadní informace o lidech. Usnadňuje jejich získávání, hodnocení, odměňování, vzdělávání a řízení.<br />
<br />
== Organizational Breakdown Structure (OBS) ==<br />
<br />
'''Organizační graf''' je diagram, který zobrazuje strukturu organizace a vztahy mezi jejími relativními stupni a pracovními pozicemi. Termín je používán i pro podobné diagramy například ty, které zobrazují různé prvky v oblasti znalostí nebo skupině jazyků.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
[[Personální management]]<br /><br />
===Klíčová slova===<br />
personalistika, řízení lidských zdrojů, human resource management<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mo%C5%BEnosti_financov%C3%A1n%C3%AD_projekt%C5%AF_za_vyu%C5%BEit%C3%AD_grantov%C3%BDch_prost%C5%99edk%C5%AF._V%C3%BDhody_a_nev%C3%BDhody._Klasifikace_grantov%C3%BDch_program%C5%AF&diff=37102
Možnosti financování projektů za využití grantových prostředků. Výhody a nevýhody. Klasifikace grantových programů
2016-07-25T20:47:46Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''Fundraising''' je systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců; získávání peněz pro vlastní účely od cizích osob a institucí; orientován na dárce. Jde o profesionálně vedený cyklický proces žádosti o finanční podporu, časovou nebo finanční podporu a jejich přijetí.<br /><br /><br />
<br />
==Klasifikace grantových programů==<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Domácí !! Zahraniční<br />
|-<br />
|<br />
* Veřejné<br />
** Státní (ministerstva, státní fondy, Grantová agentura)<br />
** Samospráva: krajské, městské a obecní úřady<br />
** Akademické a vědecké instituce zřizované státem<br />
* Soukromé<br />
** Nadace a nadační fondy<br />
** Dárci (firmy i jednotlivci)<br />
||<br />
* Vládní<br />
** Evropská unie (komunitární a strukturální fondy)<br />
* Nevládní<br />
** Nadace a nadační fondy<br />
** Soukromí dárci<br />
** Organizace (UNESCO apod.)<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
* Většinou zpětné doplácení<br />
<br />
==Výhody a nevýhody==<br />
=== Výhody využití grantových prostředků ===<br />
* Zvýšení příjmů a rozložení zdrojů<br />
* Vyšší flexibilita pro využití v nejvíce potřebné oblasti<br />
* Splnění kvality plánování a finančního řízení<br />
* Marketingové účely<br />
* Budování nových partnerství<br />
* Motivace zaměstnanců<br />
=== Nevýhody ===<br />
* Splnění všech věcných i formálních podmínek<br />
* Dokumentace a auditibilita<br />
* Časová náročnost<br />
* Dofinancování<br />
* Zpětné financování<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_%C4%8Dasov%C3%A9m_pl%C3%A1nu_projektu_a_z%C3%A1kladn%C3%ADch_principech_jeho_tvorby&diff=37101
Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby
2016-07-25T20:41:55Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Časový plán projektu''' představuje plánovaná data provedení činností a stanovení milníků (časový moment, ve kterém je završen určitý pracovní celek) projektu. Je postaven na '''WBS''' (Work Breakdown Structure – hierarchický rozpad cíle projektu na jednotlivé produkty a podprodukty až na úroveň jednotlivých činností a úloh které musí být v průběhu projektu realizovány). Vytváří se provázáním vazeb mezi WBS aktivitami.<br />
* FS – stavba budovy – elekřina, <br />
* FF – obě musí skončit společně: zábava cirkus<br />
* SS – obě začínají společně: kosmický program<br />
* LAG TIME – u stavby dovezení materiálu a pak až stavba<br />
* Lead Time – navrhování designu může začít dřív než programování, jsem nemocný a začnu léky brát později<br />
=== Důvody vytvoření časového plánu: ===<br />
* Kontrola a komunikace postupu projektu a jeho statutu<br />
* Simulace, jak může potencionální změna ovlivnit projekt<br />
* Časový rozpis zapojení do projektu<br />
== Metody ==<br />
=== Přednostní diagramová metoda (Precedence Diagram Method) ===<br />
Uzlově definovaný síťový graf. Činnost (aktivita, úkol) je reprezentována uzlem, uzel je znázorněn zpravidla obdélníkem, velikost obdélníku (šířka) nemá žádný významový obsah (např. čekávaná doba realizace činnosti), šipky zachycují závislosti mezi činnostmi.<br />
=== Metoda kritické cesty (Critical Path Method) ===<br />
Kritická cesta je sekvence činností, na nichž závisí datum dokončení projektu, určuje nejkratší možnou dobu realizace projektu. Každý projekt má alespoň jednu kritickou cestu. Kritické cesty se mohou během realizace projektu měnit. Zrychlené řešení činností mimo kritickou cestu nezkrátí dobu realizace projektu, činnosti mimo kritickou cestu mají jistou časovou rezervu. Tato metoda slouží k určení doby trvání projektu na základě nalezení sekvence činností bez časové rezervy. Činnost je popsána dobou trvání a dále odvozenými charakteristikami nejdříve možného začátku a konce, nejpozději přípustného začátku a konce a časovou rezervou. Nejdříve možné začátky a konce činností jsou určeny při předním průchodu, nejpozději přípustné začátky a konce činností jsou určeny při zpětném průchodu.<br />
==== Zkrácení cesty: ====<br />
* Najmout víc lidí<br />
* Dělat více věcí najednou<br />
=== PERT (Program Evaluation and Review Technique) === <br />
Vychází z myšlenky, že časové odhady jsou obvykle nepřesné. Využívá stochastické (nahodilé) vyjádření časových odhadů (intervalový odhad a pravděpodobnost překročení). <br /><br />
==== Využívá tři odhady pro každou činnost: ====<br />
* Optimistický (trvání činnosti, které je možno dosáhnout v 1% případů)<br />
* Nejpravděpodobnější<br />
* Pesimistický (trvání činnosti, které je možno dosáhnout v 1% případů)<br />
=== Metoda kritického řetězce (Critical Chain Method) ===<br />
Nadstandardní technika síťové analýzy, která navazuje na metodu CPM a navíc zahrnuje i dostupnost a disponibilitu zdrojů. Jejím cílem je stanovení doby trvání projektu na základě délky tzv. Kritického řetězce, což je sled vzájemně závislých činností s nejmenší časovou rezervou, který navíc bere v úvahu omezení daná zdroji a přesunuje část implicitních rezerv činností do tzv. Nárazníkových činnosti (buffers).<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
časový plán projektu, přednostní diagramová metoda, metoda kritické cesty, PERT, metoda kritického řetězce <br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metodiky_projektov%C3%A9ho_managementu,_jejich_obsah_a_smysl&diff=37100
Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl
2016-07-25T20:27:34Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Metodice projektového managementu''' na mezinárodní úrovni se věnují různé profesní organizace nebo organizace vydávající standardy. Ty nejvýznamnější v tomto oboru jsou: PMI, IPMA, AXELOS Limited. Existuje rovněž mnoho oborových a dílčích metodik pro řízení projektů.<br /><br />
<br />
== Metodiky a standardy pro řízení projektů ==<br />
=== Obecně nejznámější a světově nejrozšířenější jsou: ===<br />
# '''PMBOK''' (Project Management Body of Knowledge) - kterou vydává PMI<br />
# '''PRINCE2''' (Projects IN Controlled Environment) - kterou vydává AXELOS Limited<br />
Tyto metodiky a svým způsobem de-facto standardy obsahují vše potřebné k řízení projektů různého charakteru a různých velikostí. <br />
=== Faktory pro volbu metody řízení projektu ===<br />
Rozhodnutí o tom, jakou metodu pro řízení projektů zvolit, je závislé především na třech základních faktorech: <br />
# '''Na organizaci''' (druh, kultura, vyspělost, velikost, způsob řízení, …), ve které projekt probíhá<br />
# '''Na specifikaci projektu''' (samotný předmět a cíle, finance, harmonogram, priority, kapacity, rizika, vazba na portfolio projektů, …)<br />
# '''Na projektovém manažerovi, který projekt řídí''' (a tedy na zkušenostech s konkrétní metodikou)<br />
=== ISO normy ===<br />
Ve vztahu k řízení projektu se vztahují také normy ISO, které umožňuje certifikovat systém řízení projektů v organizaci.<br />
# '''ISO 10006 Systémy managementu jakosti''' (norma ISO pro řízení projektů)<br />
# '''ISO 21500 Management projektu''' (Project Management) (připravovaná norma ISO pro řízení projektů)<br />
<br />
=== Projektový manažer ===<br />
Z hlediska řízení samotného projektu je klíčová role tzv. '''projektového manažera''' (v praxi se užívají synonyma vedoucí projektu, manažer projektu anglicky project manager). K této manažerské roli existuje rozvinutý dnes již de-facto profesní standard ICB (IPMA Competence Baseline) a dále systémy profesních certifikací. <br />
==== Nejznámější a světově nejrozšířenější certifikace projektových manažerů jsou: ====<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle IPMA''' (IPMA - International Project Management Association)<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle PMI''' (PMI - Project Management Institute)<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle PRINCE2''' (AXELOS Limited)<br />
==Metodika PM BOK==<br />
* Metodika řízení<br />
* Vytvořila asociace PM, vznikla v roce 1969.<br />
* První verze metodiky PMBOK se váže s rokem 1987, kdy byl vydán organizací PMI dokument, který shrnoval nejlepší praxe a vydával je jako standard pro řízení projektů.<br />
* V roce 2008 došlo k dosud nejvýznamnější revizi. Aktuální - pátá edice byla vydána 1. 1. 2013.<br />
* PMBOK Guide je procesně orientovaná metodika. Cíle je dosahováno pomocí definovaných procesů. Každý proces má určeny své vstupy a výstupy a techniky a návody, jak by měl být prováděn. V edici 2008 je každý proces doplněn diagramem datových toků, tak aby byla jasná provázanost jednotlivých procesů.<br />
* Základní metody projektového managementu jsou celosvětové aplikovány konzistentním způsobem.<br />
* Metodiku tvoří 5 skupin procesů a 10 znalostních oblastí, které tvoří rámec pro celkem 42 dílčích procesů užívaných pro řízení projektu.<br />
== Další metodiky: ==<br />
=== Project management insitute – PMI: A Guide to the project management body of knowledge kompatibilní s ISO9000. ===<br />
Z USA. Certifikace drahá. Neuvěřitelně těžký.<br />
=== IPMA ===<br />
Evropská, odstupňovaná certifikace.<br />
=== PRINCE 2 ===<br />
Britská, pracuje s koncepty.<br />
=== SCRUM === <br />
Předchozí tři jsou waterfall systém (jedna fáze končí a začíná další), mezi zadáním a uskutečněním je třeba jen 4 týdny. U malých projektů. Agilní metody.<br />
== Tradiční nebo agilní přístup ==<br />
=== Tradiční přístup === <br />
Je založen na důkladném naplánování na začátku projektu a řízení všech aktivit v průběhu projektu. Je vhodný pro projekty, které mají předem jasně danou podobu cíle (např. nová výrobní hala, výstavba nové elektrárny) a je třeba dobře naplánovat a odřídit všechny aktivity, návaznosti či subdodavatele. Tradiční přístup vyžaduje kvalitně popsaný cíl, výstupy a plán projektu.<br />
<br />
=== Agilní přístup === <br />
Je založený na průběžném upřesňování cíle projektu díky interakci a budoucím zákazníkem či s uživateli výsledků projektu, na pružných reakcích na změny, a průběžném rozvrhování práce v průběhu projektu. Agilní přístup je vhodný pro takové projekty, kde dochází k vývoji produktu, tedy tehdy když nelze předem kvalitně popsat a naplánovat všechno do detailu a bez interakce s budoucím zákazníkem či uživatelem. Agilní přístup se často využívá ve vývoji software, kde je v protikladu vůči tradičnímu přístupu, tzv. vodopádovému modelu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
projektový management, metodiky projektového managementu, standardy projektového managementu, řízení projektu, PM BOK<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metodiky_projektov%C3%A9ho_managementu,_jejich_obsah_a_smysl&diff=37099
Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl
2016-07-25T20:26:56Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Metodice projektového managementu''' na mezinárodní úrovni se věnují různé profesní organizace nebo organizace vydávající standardy. Ty nejvýznamnější v tomto oboru jsou: PMI, IPMA, AXELOS Limited. Existuje rovněž mnoho oborových a dílčích metodik pro řízení projektů.<br /><br /><br />
<br />
== Metodiky a standardy pro řízení projektů ==<br />
=== Obecně nejznámější a světově nejrozšířenější jsou: ===<br />
# '''PMBOK''' (Project Management Body of Knowledge) - kterou vydává PMI<br />
# '''PRINCE2''' (Projects IN Controlled Environment) - kterou vydává AXELOS Limited<br />
Tyto metodiky a svým způsobem de-facto standardy obsahují vše potřebné k řízení projektů různého charakteru a různých velikostí. <br />
=== Faktory pro volbu metody řízení projektu ===<br />
Rozhodnutí o tom, jakou metodu pro řízení projektů zvolit, je závislé především na třech základních faktorech: <br />
# '''Na organizaci''' (druh, kultura, vyspělost, velikost, způsob řízení, …), ve které projekt probíhá<br />
# '''Na specifikaci projektu''' (samotný předmět a cíle, finance, harmonogram, priority, kapacity, rizika, vazba na portfolio projektů, …)<br />
# '''Na projektovém manažerovi, který projekt řídí''' (a tedy na zkušenostech s konkrétní metodikou)<br />
=== ISO normy ===<br />
Ve vztahu k řízení projektu se vztahují také normy ISO, které umožňuje certifikovat systém řízení projektů v organizaci.<br />
# '''ISO 10006 Systémy managementu jakosti''' (norma ISO pro řízení projektů)<br />
# '''ISO 21500 Management projektu''' (Project Management) (připravovaná norma ISO pro řízení projektů)<br />
<br />
=== Projektový manažer ===<br />
Z hlediska řízení samotného projektu je klíčová role tzv. '''projektového manažera''' (v praxi se užívají synonyma vedoucí projektu, manažer projektu anglicky project manager). K této manažerské roli existuje rozvinutý dnes již de-facto profesní standard ICB (IPMA Competence Baseline) a dále systémy profesních certifikací. <br />
==== Nejznámější a světově nejrozšířenější certifikace projektových manažerů jsou: ====<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle IPMA''' (IPMA - International Project Management Association)<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle PMI''' (PMI - Project Management Institute)<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle PRINCE2''' (AXELOS Limited)<br />
==Metodika PM BOK==<br />
* Metodika řízení<br />
* Vytvořila asociace PM, vznikla v roce 1969.<br />
* První verze metodiky PMBOK se váže s rokem 1987, kdy byl vydán organizací PMI dokument, který shrnoval nejlepší praxe a vydával je jako standard pro řízení projektů.<br />
* V roce 2008 došlo k dosud nejvýznamnější revizi. Aktuální - pátá edice byla vydána 1. 1. 2013.<br />
* PMBOK Guide je procesně orientovaná metodika. Cíle je dosahováno pomocí definovaných procesů. Každý proces má určeny své vstupy a výstupy a techniky a návody, jak by měl být prováděn. V edici 2008 je každý proces doplněn diagramem datových toků, tak aby byla jasná provázanost jednotlivých procesů.<br />
* Základní metody projektového managementu jsou celosvětové aplikovány konzistentním způsobem.<br />
* Metodiku tvoří 5 skupin procesů a 10 znalostních oblastí, které tvoří rámec pro celkem 42 dílčích procesů užívaných pro řízení projektu.<br />
== Další metodiky: ==<br />
=== Project management insitute – PMI: A Guide to the project management body of knowledge kompatibilní s ISO9000. ===<br />
Z USA. Certifikace drahá. Neuvěřitelně těžký.<br />
=== IPMA ===<br />
Evropská, odstupňovaná certifikace.<br />
=== PRINCE 2 ===<br />
Britská, pracuje s koncepty.<br />
=== SCRUM === <br />
Předchozí tři jsou waterfall systém (jedna fáze končí a začíná další), mezi zadáním a uskutečněním je třeba jen 4 týdny. U malých projektů. Agilní metody.<br />
== Tradiční nebo agilní přístup ==<br />
=== Tradiční přístup === <br />
Je založen na důkladném naplánování na začátku projektu a řízení všech aktivit v průběhu projektu. Je vhodný pro projekty, které mají předem jasně danou podobu cíle (např. nová výrobní hala, výstavba nové elektrárny) a je třeba dobře naplánovat a odřídit všechny aktivity, návaznosti či subdodavatele. Tradiční přístup vyžaduje kvalitně popsaný cíl, výstupy a plán projektu.<br />
<br />
=== Agilní přístup === <br />
Je založený na průběžném upřesňování cíle projektu díky interakci a budoucím zákazníkem či s uživateli výsledků projektu, na pružných reakcích na změny, a průběžném rozvrhování práce v průběhu projektu. Agilní přístup je vhodný pro takové projekty, kde dochází k vývoji produktu, tedy tehdy když nelze předem kvalitně popsat a naplánovat všechno do detailu a bez interakce s budoucím zákazníkem či uživatelem. Agilní přístup se často využívá ve vývoji software, kde je v protikladu vůči tradičnímu přístupu, tzv. vodopádovému modelu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
projektový management, metodiky projektového managementu, standardy projektového managementu, řízení projektu, PM BOK<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Metodiky_projektov%C3%A9ho_managementu,_jejich_obsah_a_smysl&diff=37098
Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl
2016-07-25T20:26:19Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Metodice projektového managementu''' na mezinárodní úrovni se věnují různé profesní organizace nebo organizace vydávající standardy. Ty nejvýznamnější v tomto oboru jsou: PMI, IPMA, AXELOS Limited. Existuje rovněž mnoho oborových a dílčích metodik pro řízení projektů.<br /><br /><br />
<br />
== Metodiky a standardy pro řízení projektů ==<br />
=== Obecně nejznámější a světově nejrozšířenější jsou: ===<br />
# '''PMBOK''' (Project Management Body of Knowledge) - kterou vydává PMI<br />
# '''PRINCE2''' (Projects IN Controlled Environment) - kterou vydává AXELOS Limited<br />
Tyto metodiky a svým způsobem de-facto standardy obsahují vše potřebné k řízení projektů různého charakteru a různých velikostí. <br />
=== Faktory pro volba metody řízení projektu ===<br />
Rozhodnutí o tom, jakou metodu pro řízení projektů zvolit, je závislé především na třech základních faktorech: <br />
# '''Na organizaci''' (druh, kultura, vyspělost, velikost, způsob řízení, …), ve které projekt probíhá<br />
# '''Na specifikaci projektu''' (samotný předmět a cíle, finance, harmonogram, priority, kapacity, rizika, vazba na portfolio projektů, …)<br />
# '''Na projektovém manažerovi, který projekt řídí''' (a tedy na zkušenostech s konkrétní metodikou)<br />
=== ISO normy ===<br />
Ve vztahu k řízení projektu se vztahují také normy ISO, které umožňuje certifikovat systém řízení projektů v organizaci.<br />
# '''ISO 10006 Systémy managementu jakosti''' (norma ISO pro řízení projektů)<br />
# '''ISO 21500 Management projektu''' (Project Management) (připravovaná norma ISO pro řízení projektů)<br />
<br />
=== Projektový manažer ===<br />
Z hlediska řízení samotného projektu je klíčová role tzv. '''projektového manažera''' (v praxi se užívají synonyma vedoucí projektu, manažer projektu anglicky project manager). K této manažerské roli existuje rozvinutý dnes již de-facto profesní standard ICB (IPMA Competence Baseline) a dále systémy profesních certifikací. <br />
==== Nejznámější a světově nejrozšířenější certifikace projektových manažerů jsou: ====<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle IPMA''' (IPMA - International Project Management Association)<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle PMI''' (PMI - Project Management Institute)<br />
# '''Certifikace projektového manažera dle PRINCE2''' (AXELOS Limited)<br />
==Metodika PM BOK==<br />
* Metodika řízení<br />
* Vytvořila asociace PM, vznikla v roce 1969.<br />
* První verze metodiky PMBOK se váže s rokem 1987, kdy byl vydán organizací PMI dokument, který shrnoval nejlepší praxe a vydával je jako standard pro řízení projektů.<br />
* V roce 2008 došlo k dosud nejvýznamnější revizi. Aktuální - pátá edice byla vydána 1. 1. 2013.<br />
* PMBOK Guide je procesně orientovaná metodika. Cíle je dosahováno pomocí definovaných procesů. Každý proces má určeny své vstupy a výstupy a techniky a návody, jak by měl být prováděn. V edici 2008 je každý proces doplněn diagramem datových toků, tak aby byla jasná provázanost jednotlivých procesů.<br />
* Základní metody projektového managementu jsou celosvětové aplikovány konzistentním způsobem.<br />
* Metodiku tvoří 5 skupin procesů a 10 znalostních oblastí, které tvoří rámec pro celkem 42 dílčích procesů užívaných pro řízení projektu.<br />
== Další metodiky: ==<br />
=== Project management insitute – PMI: A Guide to the project management body of knowledge kompatibilní s ISO9000. ===<br />
Z USA. Certifikace drahá. Neuvěřitelně těžký.<br />
=== IPMA ===<br />
Evropská, odstupňovaná certifikace.<br />
=== PRINCE 2 ===<br />
Britská, pracuje s koncepty.<br />
=== SCRUM === <br />
Předchozí tři jsou waterfall systém (jedna fáze končí a začíná další), mezi zadáním a uskutečněním je třeba jen 4 týdny. U malých projektů. Agilní metody.<br />
== Tradiční nebo agilní přístup ==<br />
=== Tradiční přístup === <br />
Je založen na důkladném naplánování na začátku projektu a řízení všech aktivit v průběhu projektu. Je vhodný pro projekty, které mají předem jasně danou podobu cíle (např. nová výrobní hala, výstavba nové elektrárny) a je třeba dobře naplánovat a odřídit všechny aktivity, návaznosti či subdodavatele. Tradiční přístup vyžaduje kvalitně popsaný cíl, výstupy a plán projektu.<br />
<br />
=== Agilní přístup === <br />
Je založený na průběžném upřesňování cíle projektu díky interakci a budoucím zákazníkem či s uživateli výsledků projektu, na pružných reakcích na změny, a průběžném rozvrhování práce v průběhu projektu. Agilní přístup je vhodný pro takové projekty, kde dochází k vývoji produktu, tedy tehdy když nelze předem kvalitně popsat a naplánovat všechno do detailu a bez interakce s budoucím zákazníkem či uživatelem. Agilní přístup se často využívá ve vývoji software, kde je v protikladu vůči tradičnímu přístupu, tzv. vodopádovému modelu.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
projektový management, metodiky projektového managementu, standardy projektového managementu, řízení projektu, PM BOK<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Znalostn%C3%AD_oblasti_PMBoK&diff=37077
Znalostní oblasti PMBoK
2016-07-23T20:08:10Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''Znalostní oblasti''' tvoří stěžejní část metodiky PMBok. Každá znalostní oblast je podrobně popsána svými vlastnostmi a frekvencí použití. Každá kapitola pak obsahuje popis procesů a jejich nástrojů a technik, které umožňují realizovat danou oblast, proces nebo činnost. Kapitoly jsou koncipovány tak, že na začátku každé je diagramem vymezena oblast a její procesy. Jak již bylo<br />
zmíněno, u každého procesu jsou definovány vstupy, výstupy a činnosti, popř. nástroje vhodné pro daný proces. Kapitoly (oblasti) jsou velmi dobře uspořádané a strukturované.<br />
<br />
# Řízení integrace projektu<br />
# Řízení rozsahu projektu<br />
# Řízení času projektu<br />
# Řízení nákladů projektu<br />
# Řízení kvality projektu<br />
# Řízení lidských zdrojů projektu<br />
# Řízení komunikace projektu<br />
# Řízení rizik projektu<br />
# Řízení obstarávání projektu<br />
# Řízení zainteresovaných stran projektu<br />
<br />
== Project Integration Management (koordinace a integrace projektu) ==<br />
První oblast zajišťuje především integraci a návaznosti na jiné projekty a koordinování změn v celém průběhu projektu. <br />
=== Obsahuje procesy: ===<br />
Vytváření plánu projektu, realizace plánu projektu a integrovaná kontrola změn. Tato oblast zahrnuje metody a techniky pro plánování a koordinování projektu, zejména pak zpracování požadavků na změnu a jejich následnou koordinaci. Celková kontrola změn se prolíná celým projektem a zasahuje do oblastí jako je např. kontrola změn kvality, plánu (naplánování času a zdrojů), rozsahu (specifikace nebo zadání projektu), nákladů (rozpočtu) atd.<br />
<br />
== Project Scope Management (řízení rozsahu) ==<br />
Řízení rozsahu především analyzuje rozsah projektu. Rozsah projektu je zde chápán jako definice a následný rozklad projektu na menší jednotky činností. <br />
=== Tato znalostní oblast obsahuje procesy: ===<br />
Inicializace, Plánování rozsahu, Definování rozsahu, Validace rozsahu, Kontrola změn v rozsahu.<br />
<br />
== Project Time Management (řízení času) ==<br />
Oblast řízení času se zabývá především plánováním časových aspektů projektu ve vztahu k ostatním atributům, jako jsou lidské zdroje, rozpočet, náklady a jiné. Pojednává také o technikách odhadování času jednotlivých úkolů (optimistický, realistický a pesimistický) a jejich praktické využití. <br />
=== Obsahuje procesy: ===<br />
Definice činností, Rozčlenění činností, Odhadnutí pracností, Vytváření harmonogramu, Kontrola harmonogramu.<br />
<br />
== Project Cost Management (řízení finančních toků) ==<br />
Řízení finančních toků resp. nákladů na projektu je oblast zaměřená na plánování a řízení nákladů projektu. Procesy obsahují také správu zdrojů „resources pool“, které zahrnují přehled všech zdrojových potřeb (materiál, finance a pracovníci). Mezi hlavní vstupy patří opět zmiňovaná WBS, na které se náklady naváží a také výkazy nákladů v organizaci. <br />
=== Procesy této znalostní oblasti jsou následující: ===<br />
Plánování zdrojů, Odhadování nákladů, Rozvržení nákladů a Kontrola nákladů.<br /><br />
<br />
Procesy vycházejí zejména z vazby na WBS (rozklad činností na projektu definovaný v plánování rozsahu), podnikové strategie a možností financování. Jde o ve firmách velmi individuální záležitost. Plánování a celkovému řízení nákladů se podrobněji věnuje např. M. Rosenau ve své knize Řízení projektů. <br />
<br />
== Project Quality Management (řízení kvality) ==<br />
Řízení kvality prostupuje celým projektem. Je třeba upozornit, že zde je chápáno řízení kvality ve smyslu zajištění kvalitního průběhu projektu a jeho kontroly. Kvalita se zde nevztahuje ke kvalitě produktu/služby jako výstupu daného projektu. <br />
=== Obsahuje procesy: ===<br />
Plánování kvality, Zajištění kvality a Kontrola kvality.<br /><br />
<br />
Celá tato oblast vychází z výše popisovaných standardů (ISO z řady 900x a 10006) a také nekomerčního TQM (Total Quality management). Hlavními nástroji řízení kvality projektů jsou například analýza benefitů/nákladů, benchmarking2 nebo flowcharting (známé z klasického managementu jako např. case-defect diagramy, Ishikawa diagramy nebo fishbone diagramy).<br />
<br />
== Project Human Resource Management (řízení lidských zdrojů) ==<br />
V této znalostní oblasti jsou popisovány způsoby a procesy vyhledávání nových lidí, vývoje organizační struktury, definování rolí - zodpovědností, zlepšování výkonnosti týmů a techniky jejich sestavování. Řízení lidských zdrojů obsahuje instanci personálního managementu.<br />
=== Obsahuje následující procesy: === <br />
Organizační plánování, získávání lidských zdrojů (jedním z výstupů tohoto procesu je tzv. „new guy guide“, který popisuje co kde a jak má nový pracovník k dispozici) a vedení a rozvoj týmu.<br />
<br />
== Project Communications Management (řízení komunikace) ==<br />
Definuje a popisuje procesy, které se týkají zejména integrace informací a jejich efektivního šíření a zajištění kvalitního reportování (podávání zpráv o stavu projektu).<br />
=== Obsahuje následující procesy: === <br />
Plánování komunikace, distribuce informací, reportování a administrativní záležitosti.<br /><br />
<br />
Komunikace v projektu se nevztahuje pouze na členy týmů, ale na všechny zúčastněné strany projektu (stakeholders). Proto je důležité stanovit pro každý projekt zvlášť jakýsi standard komunikace se zákazníkem. Podstatou této oblasti je formalizace základních komunikačních procedur (formálních i neformálních). Administrativní záležitosti v sobě zahrnují sběr a sestavení archivů informací<br />
o proběhlých projektech a vyhodnocování informací pro budoucí projekty.<br />
<br />
== Project Risk Management (řízení rizik) == <br />
Oblast řízení rizik je velmi podobná klasickému risk managementu.<br />
=== Zahrnuje procesy jako jsou: ===<br />
Identifikace rizik, kvalifikace rizik, zodpovědnosti za rizika a kontrola (sledování) rizik.<br /><br />
<br />
PMBOK v této části popisuje velmi obecně (avšak obsáhle) postupy pro identifikaci, vyčíslení, následné zajištění, snižování a eliminaci rizik. Pracuje se základními technikami a nástroji v tomto odvětví jako je např. riziková analýza, rozhodovací stromy atp. Detailněji popisuje dokumentaci rizik tzv. „plán rizik“, který by měl být součástí každého projektu a jeho údaje by měly být průběžně aktualizovány v průběhu realizace projektu. Management rizika není vždy jen součástí projektového řízení. V organizace jako<br />
celku spadá management rizika pod tzv. management rozhodování.<br />
<br />
== Project Procurement Management (řízení dodávky) ==<br />
Tato znalostní oblast se týká produktu, který je v rámci projektu vytvářen. Jsou zde popisovány zejména obchodní postupy a techniky spolu s definováním pravidel k udržování vztahu se zákazníky. <br />
=== Obsahuje např. procesy: ===<br />
Řízení dodávky, výběr dodavatele a výběrové řízení, administrace smluv a uzavírání smluv.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
[[Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází]]<br />
===Klíčová slova===<br />
PMBok, znalostní oblasti, projekt<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pracovn%C3%AD_rozklad_%C4%8Dinnost%C3%AD_(WBS)._Principy_tvorby,_smysl_a_n%C3%A1vaznosti_na_dal%C5%A1%C3%AD_%C4%8D%C3%A1sti_pl%C3%A1nu_projektu._%C5%98%C3%ADzen%C3%AD_zm%C4%9Bn&diff=37076
Pracovní rozklad činností (WBS). Principy tvorby, smysl a návaznosti na další části plánu projektu. Řízení změn
2016-07-23T19:51:14Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''WBS (Work Breakdown Structure)''' je jednoduchou analytickou technikou, jejímž cílem je rozložit projekt na jednotlivé činnosti až do takové úrovně podrobnosti, aby k nim bylo možné přiřadit odpovědnosti, pracnost a časový horizont.<br /><br />
<br />
WBS (Work Breakdown Structure) se překládá jako rozpad, rozpis práce nebo jako osnova rozpisu práce, často se používá zkratka WBS.<br /><br /><br />
<br />
== Využití WBS v praxi == <br />
Struktura činností může být podle složitosti a rozsahu projektu různě strukturovaná a složitá - pro malé projekty může mít podobu jednoduchého seznamu činností, pro velmi složité projekty může tvořit vícestupňovou strukturu seskupených činností do ucelených bloků či balíčků a to tak, aby byl výčet konečných činností (aktivit, kroků) co nejvíce přehledný. Konečná úroveň rozpadu se v praxi řídí jednoduchým pravidlem - projektový manažer musí být schopen činnosti naplánovat a řídit. Jednotlivé činnosti mohou být podle potřeby číslované. WBS se používá pro naplnění aktivit v Ganttově diagramu při plánování projektu. WBS většinou zpracovává projektový manažer vždy před začátkem realizace projektu.<br />
<br />
=== WBS není TO DO nebo nákupní seznam ===<br />
* Používat slovesa<br />
* Odhady pracnosti<br />
* Časování činností<br />
<br />
== Principy tvorby WBS ==<br />
=== Pravidlo 100 % ===<br />
Jde o základní princip vytváření WBS. Tímto se stanovuje, že WBS obsahuje 100 % definovaného cíle a zachycuje všechny dodávky - vnitřní, vnější i prozatímní - z hlediska práce která musí být vykonána. Pravidlo se vztahuje na všechny úrovně v rámci hierarchie. Tedy součet koncových elementů se musí rovnat 100 % kořenového elementu rozpadového stromu. To znamená i to, že WBS nemá obsahovat ani nic navíc. Tedy nesmí obsahovat více než 100 % dodávky.<br /><br />
=== Podmínka nepřekrývání obsahu elementů ===<br />
Pravidlo 100 % doplňuje podmínka, že ve WBS nesmí docházet k překrývání obsahu mezi dvěma prvky WBS, které jsou v různých větvích stromu. Taková dvojznačnost by mohla vést k duplicitní práci, nebo chybám v důsledku překrývání odpovědnosti a autority. Důsledkem takového překrývání mohou být i chyby při kalkulaci nákladů.<br />
=== Plánování výstupů, ne činností ===<br />
WBS nesmí řešit, jak je daného cíle dosaženo. Prvky WBS musí vždy představovat výsledky a ne akce, které vedou k jejich vytvoření. Tím je zaručeno, že WBS neomezuje vynalézavost a tvůrčí myšlení účastníků projektu.<br />
=== Úroveň detailů ===<br />
Metoda sama nestanovuje přesně počet úrovní pro strom rozpadu, ani úroveň detailu nejmenších prvků rozpadu. Pokud bude několik týmů nezávisle na sobě vytvářet WBS pro stejnou dodávku, jejich výsledné WBS nebudou totožné.<br /><br />
==== Existuje několik heuristických pravidel nebo doporučení, které pomáhají indikovat, že úroveň rozpadu cíle je již dostatečná. ====<br />
# „Pravidlo 80 hodin“ říká, že úsilí pro dodání koncového elementu by nemělo být větší než 80 hodin.<br />
# Žádná aktivita by neměla být delší než je jedno dohodnuté vykazované období.<br />
# Pravidlo smysluplnosti říká, že je nutno posoudit smysluplnost dalšího rozdělení pomocí „zdravého rozumu“.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
pracovní rozklad činností, WBS, plánování projektu, řízení změn<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projektov%C3%BD_trojimperativ_a_%C5%BEivotn%C3%AD_cyklus_projektu_dle_PMBoK._Z%C3%A1kladn%C3%AD_popis_obsahu_a_smyslu_jednotliv%C3%BDch_f%C3%A1z%C3%AD&diff=37075
Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází
2016-07-23T19:43:07Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Trojúhelník projektového řízení''' (někdy Magický trojúhelník projektového řízení, Projektový trojimperativ) je vyjádření tří základních parametrů, kterými je měřen úspěch projektu, tedy '''čas''', '''rozpočet''' projektu a '''kvalita''' výstupů.<br />
<br />
'''Udržení magického trojúhelníku v rovnováze''' je největším uměním kvalitních manažerů projektu. Neexistuje jednoznačné pravidlo jak toho dosáhnout. Je to především o zkušenostech a správném odhadu situace na projektu a předcházení situací, které bortí harmonogram, rozpočet nebo kvalitu.<br />
<br />
== Životní cyklus projektu ==<br />
<br />
'''Standard PMBOK rozděluje projekt do 9 znalostních oblastí a 5 základních fází''' (stádií projektu), kterými je '''příprava''', '''plánování''', '''realizace''', '''kontrola''' a '''ukončení'''. Tyto fáze nejsou seřazeny sekvenčně za sebou, ale různě se prolínají.<br />
<br />
Velmi podstatná je u fáze kontroly zpětná vazba s fází realizace a plánování. Vyjadřuje fakt, že výstupy z kontrolních procesů při realizaci aktualizují plán, samotný průběh projektu i samotné výsledky projektu. Realizace projektu zahrnuje věcné činnosti na projektu (například při stavbě budovy jsou to stavební práce). Fáze ukončení vychází z výsledků jednotlivých kontrol a vyhodnocuje projekt jako celek. Vyhodnocené poznatky by měly být využity k aktualizaci metodiky. Na konci kapitoly se pak PMBOK snaží poukázat na ostatní aspekty řízení projektů jako jsou např. kultura organizace a sociálně-ekonomické aspekty.<br />
<br />
# '''Inicializační procesy''' - Dokument pro tuto skupinu popisuje překvapivě jen jeden proces a to proces inicializace. Jde v něm především o schválení projektu popřípadě další fáze projektu.<br />
# '''Plánovací procesy''' - Tato skupina obsahuje 10 hlavních a 9 podpůrných procesů zasahujících do všech znalostních oblastí. Jde o poměrně klíčovou skupinu procesů, která obsahuje procesy jako je např. definování rozsahu, plánování čerpání zdrojů a přiřazení zdrojů činnostem, odhady nákladů a času a v neposlední řadě kompletní analýzu rizik (nalézá se v podpůrných procesech). Všechny procesy jsou popsány ve znalostních oblastech PMBOK. Znalostní oblasti a jejich vazby na skupiny procesů jsou názorně zobrazeny na obrázku 4.<br />
# '''Realizační procesy''' - Někdy se tato skupina nazývá spouštěcí procesy. Obsahuje jeden hlavní a sedm podpůrných procesů. Hlavní proces nazvaný „realizace plánu projektu“ je zaměřen na řízení dílčích činností na projektu definovaných v plánu. K tomu mu napomáhají pomocné procesy jako je např. „distribuce informací“, „dosahování kvality“ atd.<br />
# '''Kontrolní procesy''' - Tato skupina je rozdělena na dva hlavní a šest pomocných procesů. Hlavní procesy se nazývají „reportování“ a „integrovaná kontrola“. Zaměřují se zejména na zajištění kvalitního reportingu a integrovanou kontrolu změn. Pomocné procesy pak detailněji popisují dílčí kontroly (např. kontrola změn, rizik, harmonogramu, kvality nákladů a verifikace cílů a rozsahu).<br />
# '''Ukončovací procesy''' - Poslední skupina procesů neobsahuje pomocné procesy a je rozdělena do dvou hlavních procesů nazvaných „administrativní zakončení“ (fáze i procesu) a „uzavírání smluv“ (nejen hlavních ale i uzavírání kontraktů se subdodavateli). <br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_online_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_selek%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BAdaje_datab%C3%A1ze_cita%C4%8Dn%C3%ADch_rejst%C5%99%C3%ADk%C5%AF_v_r%C3%A1mci_syst%C3%A9mu_Web_of_Science_a_specifikujte_hlavn%C3%AD_%C3%BAskal%C3%AD_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADho_procesu_v_tomto_syst%C3%A9mu&diff=37074
Charakterizujte online vyhledávání informací a selekční údaje databáze citačních rejstříků v rámci systému Web of Science a specifikujte hlavní úskalí rešeršního procesu v tomto systému
2016-07-23T19:36:22Z
<p>Barbora.Obstova: </p>
<hr />
<div>'''Web of Science''' je online akademická služba provozovaná společností [[Thomson Reuters (WOS)|Thomson Reuters]].<br />
* Druhy vyhledávání: základní, pokročilé, podle autora, strukturované, podle citací. Jednoduché a pokročilé vy-hledávání mají rozdílnou syntaxi. <br />
* Záznamy často nemají abstrakta ani klíčová slova, zbývá název <br />
* Není tezaurus, heslář nebo klasifikace. <br />
* Indexy – autor, skupinový autor, název publikace, jazyk, typ dokumentu. <br />
* Na konci stránky je uvedeno kolik je celkem záznamů (cca 54 mil.) <br />
* Lepší nepoužívat zkratky. V každém oboru znamenají něco jiného. Když už tak ve sčítacím režimu společně s plným názvem. <br />
* Excerpce 16 000 titulů časopisů. <br />
== Selekční pole ==<br />
* Topic (ti+autabs+autkw+kwplus)<br />
* Title – článek<br />
* Author (Citing authors all) – index<br />
* Researcherid – identifikátor vědce<br />
* Group author (korporace) – index<br />
* Editor, titles, locations, dates)<br />
* Publication name (title, full/abstrakt)<br />
* DOI<br />
* Year publication<br />
* Address<br />
* Konference<br />
* Language <br />
* Document type<br />
* Funding agency<br />
* Grant number<br />
* Accession number<br />
* Pubmed ID<br />
<br />
== Pomůcky pro vyhledávání, operátory systému WOS ==<br />
* Navíc SAME a NEAR<br />
* NOT OR AND ()<br />
* Pokud je více operátorů v úloze přednost má SAME a NEAR pak je NOT AND a na konci OR a ()<br />
== Funkce rešeršního systému WOS verze 2012 ==<br />
* V záznamech rozepsána jména autorů (dříve jen iniciály) – díky založení identifikačních záznamů, které si zakládají sami autoři – ne všichni to udělají<br />
* Abstrakt vždy vytvořen autorem, pokud ho autor nenapsal, tak tam nebude<br />
* Autorská klíčová slova, pokud není ve zdroji, není tam nic<br />
* Keywordsplus – doplněno počítačem, systém prohledá termíny, které jsou v novém záznamu se svým seznamem termínů<br />
<br />
== Funkce Rešeršního systému WOS ==<br />
* Search<br />
* Author find<br />
* Advanced search<br />
* Structured seach<br />
* Cited reference search<br />
* Topic - složené ze slov z názvů, abstraktů, autorská klíčová slova, klíčová slova plus Title - článek<br />
* Identifikátor autora - nové od 2015<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
[[Thomson Reuters (WOS)]]<br /><br />
[[Citační rejstřík]]<br />
===Klíčová slova===<br />
citační rejstřík, Web of Science, online vyhledávání<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_online_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD_a_selek%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BAdaje_datab%C3%A1ze_cita%C4%8Dn%C3%ADch_rejst%C5%99%C3%ADk%C5%AF_v_r%C3%A1mci_syst%C3%A9mu_Web_of_Science_a_specifikujte_hlavn%C3%AD_%C3%BAskal%C3%AD_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADho_procesu_v_tomto_syst%C3%A9mu&diff=37073
Charakterizujte online vyhledávání informací a selekční údaje databáze citačních rejstříků v rámci systému Web of Science a specifikujte hlavní úskalí rešeršního procesu v tomto systému
2016-07-23T19:34:14Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''Web of Science''' je online akademická služba provozovaná společností Thomson Reuters.<br />
* Druhy vyhledávání: základní, pokročilé, podle autora, strukturované, podle citací. Jednoduché a pokročilé vy-hledávání mají rozdílnou syntaxi. <br />
* Záznamy často nemají abstrakta ani klíčová slova, zbývá název <br />
* Není tezaurus, heslář nebo klasifikace. <br />
* Indexy – autor, skupinový autor, název publikace, jazyk, typ dokumentu. <br />
* Na konci stránky je uvedeno kolik je celkem záznamů (cca 54 mil.) <br />
* Lepší nepoužívat zkratky. V každém oboru znamenají něco jiného. Když už tak ve sčítacím režimu společně s plným názvem. <br />
* Excerpce 16 000 titulů časopisů. <br />
== Selekční pole ==<br />
* Topic (ti+autabs+autkw+kwplus)<br />
* Title – článek<br />
* Author (Citing authors all) – index<br />
* Researcherid – identifikátor vědce<br />
* Group author (korporace) – index<br />
* Editor, titles, locations, dates)<br />
* Publication name (title, full/abstrakt)<br />
* DOI<br />
* Year publication<br />
* Address<br />
* Konference<br />
* Language <br />
* Document type<br />
* Funding agency<br />
* Grant number<br />
* Accession number<br />
* Pubmed ID<br />
<br />
== Pomůcky pro vyhledávání, operátory systému WOS ==<br />
* Navíc SAME a NEAR<br />
* NOT OR AND ()<br />
* Pokud je více operátorů v úloze přednost má SAME a NEAR pak je NOT AND a na konci OR a ()<br />
== Funkce rešeršního systému WOS verze 2012 ==<br />
* V záznamech rozepsána jména autorů (dříve jen iniciály) – díky založení identifikačních záznamů, které si zakládají sami autoři – ne všichni to udělají<br />
* Abstrakt vždy vytvořen autorem, pokud ho autor nenapsal, tak tam nebude<br />
* Autorská klíčová slova, pokud není ve zdroji, není tam nic<br />
* Keywordsplus – doplněno počítačem, systém prohledá termíny, které jsou v novém záznamu se svým seznamem termínů<br />
<br />
== Funkce Rešeršního systému WOS ==<br />
* Search<br />
* Author find<br />
* Advanced search<br />
* Structured seach<br />
* Cited reference search<br />
* Topic - složené ze slov z názvů, abstraktů, autorská klíčová slova, klíčová slova plus Title - článek<br />
* Identifikátor autora - nové od 2015<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_v%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_bibliografick%C3%A9_datab%C3%A1ze_vztahuj%C3%ADc%C3%AD_se_k_oboru_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD_(ERIC,_INSPEC,_EconLit_aj.)&diff=37072
Charakterizujte významné mezinárodní bibliografické databáze vztahující se k oboru informační věda a knihovnictví (ERIC, INSPEC, EconLit aj.)
2016-07-23T19:20:44Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>== SA (Sociological Abstracts) a SODOPA (Social Planning/Policy &Development Abstracts) ==<br />
* Významná databáze z oboru sociologie, vznikla v roce 1953.<br />
* Producentem je americká nevýdělečná společnost Sociological Abstracts.<br />
* Databáze SOPODA dnes doplňkem SA.<br />
* Společnost Cambridge Scientific Abstracts zajišťuje publikování a online zpřístupňování báze dat.<br />
* Roční přírůstek cca 30 000 záznamů, velikost báze 836 000 záznamů.<br />
* Výstupy: online přístup (producent a databázové centrum OVID), tištěné výstupy<br />
=== Obsah a zdroje: ===<br />
* Báze SA: sociologie a příbuzné obory (sociální psychologie, sociologie výchovy).<br />
* Báze SOPODA: aspekty specifických technik, programů a směrů výzkumu sociálních problémů.<br />
* Články z 1800 časopisů a konferenčních sborníků, knihy, disertace, recenze knih.<br />
=== Záznam: ===<br />
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, abstrakt a další věcné údaje. <br />
* Speciální tezaurus SAI (asi 4 000 termínů a speciální klasifikace). <br />
<br />
== ERIC (Education Resources Information Center) ==<br />
* Obor výchova a školství, vznik v roce 1966. <br />
* Objemná centralizovaná bibliografická databáze, součástí se stala nově koncipovaná digitální knihovna s úplnými elektronickými texty. <br />
* V budoucnu doplnění audiovizuálních a digitálních materiálů <br />
* Dokumenty ukládané do systému editory a autory. Pak revidovány profesionálními indexátory. <br />
* Elektronické dokumenty s ošetřenými autorským právy jsou zdarma (cca 110 000). <br />
* Ostatní dokumenty jsou dodávány hypertextově propojené komerční dodavatelské služby. <br />
* Sponzorem je Národní knihovna pro výchovu USA. <br />
* Základním posláním je zabezpečovat přístup k velkému množství literatury z oblasti výchovy. <br />
* 1 200 000 záznamů, roční přírůstek 34 000 záznamů <br />
* Výstupy: online přístup (producent a databázová centra dialog, OVID, OCLC aj.), tištěné výstupy. <br />
<br />
=== Obsah a zdroje: ===<br />
* Báze bibliografických dat v oboru výchova<br />
* Centralizovaná báze<br />
* 775 časopisů, šedá literatura, výzkumné zprávy, konferenční materiály, prezentace, disertace, kvalitní diplomové práce, knižní publikace včetně učebnic, průvodce k výuce, legislativní a právní dokumenty, vládní dokumenty, číselná a statistická data, testovací materiály, překlady ukládané jednotlivci<br />
<br />
=== Záznam: ===<br />
* Pracovní jazyk angličtina (záznam musí splňovat požadavky na moderní provoz dig. knihoven).<br />
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, anotace/referát a další věcné údaje.<br />
<br />
== ECONLIT ==<br />
* Významná světová báze dat z oblasti ekonomie.<br />
* Producentem je Americká ekonomická společnost (vznikla v roce 1885).<br />
* Časopis Journal of Economic Literature<br />
* 850 000 záznamů, roční přírůstek cca 27 000 záznamů<br />
* Výstupy: online (DIALOG, OVID, OCLC), portály, CD-ROM a tištěné výstupy.<br />
<br />
=== Obsah a zdroje: ===<br />
* Báze sleduje teoretické, praktické a historické aspekty dílčích ekonomických disciplín.<br />
* Články z cca 750 časopisů a sborníků(excerpují se dílčí statě, eseje, studie, aj.).<br />
* Knihy, recenze knih, disertace a pracovní studie, úplné texty recenzí.<br />
* <br />
=== Záznam: ===<br />
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, autorský referát a další věcné údaje.<br />
* Dokumenty indexovány podle předmětové klasifikace JEL.<br />
== INSPEC (information Service – Physics, Electrical and Electronics, and Computers and Control) ==<br />
* Producentem je Institution of Engineering and Technology (Velká Británie).<br />
* Vznik v roce 1898, časopis Science Abstracts.<br />
* Speciální odbor Information Service for the Physics and Engineering communities.<br />
* IEE zajišťuje služby poskytování úplných textů dokumentů registrovaných v databázi INSPEC.<br />
* Všechny typy dokumentů.<br />
* Připojena německá báze PHYS – fyzika, astronomie, astrofyzika.<br />
* 10,5M záznamů, roční přírůstek cca 500 000 záznamů.<br />
* Výstupy: online (producent a databázová centra DIALOG, OVID), CD-ROM, portály, tištěně.<br />
<br />
=== Obsah a zdroje: ===<br />
Dělení podle oboru (fyzika, elektroinženýrství, komunikace atd.).<br />
Všechny základní typy dokumentů – knihy, disertace, výzkumné zprávy, patenty (ojediněle)<br />
Články asi z 3 850 časopisů a z asi 2 500 konferenčních materiálů.<br />
=== Záznam: ===<br />
* Dokumenty zpracovány podle speciálního třídění INSPEC Classification<br />
* Nebo podle speciálního tezauru<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
bibliografické databáze, informační a knihovní věda, ERIC, INSPEC, ECONLIT<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_v%C3%BDznamn%C3%A9_%C4%8Desk%C3%A9_a_slovensk%C3%A9_bibliografick%C3%A9_zdroje_oboru_knihovn%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_(20._stol._a_sou%C4%8Dasnost)&diff=37071
Charakterizujte významné české a slovenské bibliografické zdroje oboru knihovní a informační vědy (20. stol. a současnost)
2016-07-23T19:03:50Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>== Národní oborové bibliografické zdroje (do roku 1960) ==<br />
<br />
=== Bibliografie československé / české knihovědy (1927 – 1943) ===<br />
* První československá souběžná bibliografie <br />
* Založil Ladislav Jan Živný, od 1934 ve spolupráci s Jaroslavem Lungsem, který ji pak sestavoval sám <br />
* Od roku 1938 v důsledku politických změn nový název – Bibliografie české knihovědy <br />
* Vzor oborové národní bibliografie své doby<br />
* Registrace: monografie i analytické popisné jednotky (články, statě)<br />
* Uspořádání dle MDT <br />
* Hlavní soupis doplněn autorským a předmětovým rejstříkem <br />
* Záznam: záhlaví, podrobný bibliografický popis, třídník MDT<br />
* Velký význam pro rozvíjející se teorii oboru<br />
* Doposud pouze v papírové podobě<br />
=== Oborové retrospektivní bibliografické zdroje (do roku 1960) ===<br />
Souběžná národní registrace oborové literatury do konce 2.světové války, mezidobí muselo být proto zpracováno retrospektivně později.<br /><br />
3 retrospektivní národní oborové bibliografie<br />
==== Soupis české a slovenské knihovnické literatury (1945 - 1955) ====<br />
* Zpracovatelka Marie Ludmila Černá-Šlapáková <br />
* Oblast teorie, dějin, metodiky a organizace knihovnictví a bibliografie, nezahrnula knihovědu <br />
* Uspořádání tématické: základní oddíly Knihovnictví, Bibliografie, Knihovnické časopisy, dále vnitřně podskupiny, a dále ještě podle druhu dokumentu a dále abecedně podle jmenného záhlaví <br />
==== Bibliografie české knihovnické literatury (1945 – 1960) ====<br />
* Publikována v roce 1960 retrospektivní oborová bibliografie s názvem Patnáct let české knihovnické li-teratury : 1945-1960 <br />
* Zpracovali Jaroslav Kunc, Jaromír Jedlička, Josef Straka<br />
* Registrace veškeré produkce všech oborů zabývajících se komunikací dokumentů <br />
* Vlastní systematické třídění – dominantní postavení patřilo knihovnictví a bibliografii – 4 základní třídy (římské číslice) a různý počet podtříd (arabské číslice)<br />
* Doposud pouze v papírové podobě<br />
==== Bibliografie slovenské knihovnické literatury (do roku 1960) ====<br />
* Vedl Jozef Špetka <br />
* Úplná retrospektivní bibliografie do roku 1960 <br />
* Vlastní systematické třídění <br />
== Bibliografie československého knihovnictví (1960 – 1967) ==<br />
* Celkem 13 236 dokumentů<br />
* Zpracovatelé se přihlásili k tradici Živného a Lungse<br />
* Registrovány monografické jednotky, články z časopisů, statě ze sborníků<br />
* Záznamy bez anotací<br />
* Uspořádání dle systematického třídění, které bylo uplatněno v retrospektivě 1945-1960, změny ve zpřes-ňování termínů, rozšíření podtříd <br />
* Doposud pouze v papírové podobě<br />
== Bibliografie českého knihovnictví, bibliografie a VTI (1968 – 1993) ==<br />
* Po novém uspořádání bývalé ČSR přestala existovat společná oborová registrace českých a slovenských dokumentů, na Slovensku od roku 1968 samostatná slovenská oborová bibliografie <br />
* V České republice na zpracování bibliografie pokračovali Jaromír Jedlička a Josef Straka<br />
* Poslední svazek vyšel v roce 1996<br />
* Celkem 50 576 záznamů<br />
* Monografické jednotky, články, statě<br />
* Záznamy bez anotací<br />
* Uspořádání dle MDT<br />
* Doposud pouze v papírové podobě<br />
<br />
== Dokumentace české knihovnické literatury ==<br />
* Předmět popisu: článková literatury<br />
* Sady lístků vycházely 6x ročně<br />
* Obsah: knihovnictví a teoretické aspekty dalších souvisejících disciplín <br />
* Záznamy opatřovány třídníkem MDT<br />
* Lístky mezinárodního formátu <br />
* Záznamy bez anotací<br />
* Základní kartotéka uspořádána podle vlastního oborového třídění <br />
* V 90.letech 20.století neskenována retrospektiva 1970 – 1989<br />
* Celkový fond 59 572 záznamů<br />
* Kartotéka dostupná na serveru NK, namáhavá manipulace <br />
* V 90.letech neskenován v NK i Generální katalog monografického fondu Knihovny knihovnické literatury v retrospektivě 1890 – 1989 – 11 910 naskenovaných záznamů <br />
<br />
== Bibliografie slovenské knihovnické literatury ==<br />
Vydavatel Matice slovenská <br />
Cíl: průběžná registrace literatury z daného oboru na území Slovenska v maximální úplnosti<br />
Především článková literatura, dále sborníky, příručky, monografie, recenze<br />
Od roku 1977 došlo k automatizaci <br />
Celkový fond 30 345 záznamů<br />
Uspořádání dle MDT<br />
<br />
== Databáze Knihovny knihovnické literatury (KKL) ==<br />
* Nejde o čistě národní zdroj, protože zahrnuje také záznamy zahraniční literatury <br />
* Producent: Národní knihovna ČR, Knihovna knihovnické literatury <br />
* Obsah: knihovnictví, knihověda, informační vědy, bibliografie <br />
* Databáze KKL je zároveň katalogem Knihovny knihovnické literatury <br />
==== Databáze konkrétně zahrnuje: ====<br />
# Záznamy katalogu Knihovny knihovnické literatury úplnosti od roku 1990 <br />
# Průběžně se doplňují záznamy starší české literatury v MARC 21 <br />
# Také zahrnuje záznamy šedé literatury a elektronické zdroje na různých nosičích <br />
# Záznamy kartotéky Dokumentace české knihovnické literatury od roku 1990 <br />
# Analytické záznamy článků z českých oborových periodik a statí ze sborníků <br />
# V současnosti i záznamy z online dostupných časopisů <br />
* Záznamy opatřovány třídníkem MDT a třídníky dalších dvou oborových třídění – Vlastní interní Oborové třídění KKL, a Třídění IFLA<br />
* V systému ALEPH<br />
* V rámci systému zajištěny všechny základní způsoby a funkce vyhledávacího systému (vyhledávání pomocí prohlížení rejstříků, dotazovací vyhledávání, kombinované vyhledávání, příkazové vyhledávání, zobrazování záznamů v různých formátech a další návazné funkce manipulace se záznamy)<br />
<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
oborové bibliografie, bibliografické zdroje, knihovní a informační věda<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_a_vyhodno%C5%A5te_sou%C4%8Dasn%C3%A9_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD_syst%C3%A9my,_dotazovac%C3%AD_jazyky_a_selek%C4%8Dn%C3%AD_%C3%BAdaje_v%C3%BDznamn%C3%BDch_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografick%C3%BDch_datab%C3%A1z%C3%AD_oboru_informa%C4%8Dn%C3%AD_a_knihovn%C3%AD_v%C4%9Bdy&diff=37070
Charakterizujte a vyhodnoťte současné rešeršní systémy, dotazovací jazyky a selekční údaje významných mezinárodních bibliografických databází oboru informační a knihovní vědy
2016-07-22T19:38:34Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>== Rešeršní systém FAST - jeho vlastnosti a základní funkce (ProQuest) ==<br />
<br />
Nový rešeršní systém FAST společnosti Proquest je určen především k online vyhledávání informací z databází zpřístupňovaných touto společností (cca 100 databází) přes webové rozhraní. Patří k moderním sofistikovaným a uživatelsky přívětivým vyhledávacím systémům. Nový rešeršní systém se vyznačuje řadou nových vlastností.<br />
=== V rámci stávající verze systému FAST lze kromě vlastního vyhledávání informací také: ===<br />
* Zobrazovat, tisknout, ukládat nebo odesílat nalezené záznamy nebo jejich vybrané množiny elektronickou poštou (v různých formátech) včetně služby RSS.<br />
* Převádět záznamy do citačních manažerů.<br />
* Ukládat formulace rešeršních dotazů pro potřeby jejich dalšího využití včetně využití služby typu Alerts (k pravidelnému zasílání nových záznamů).<br />
* Propojit se z nalezeného a zobrazeného záznamu dokumentu přímo na jeho úplný text (volně nebo komerčně dostupný), existuje-li, a využívat (s podmínkou dalších licencí) návazných jiných služeb (MVS, EDS aj.).<br />
* Propojit se na faktografické záznamy o vědcích z databáze COS Scholar Universe, kterou produkuje také společnost ProQuest.<br />
<br />
== Základní principy vyhledávání informací v rešeršním systému FAST ==<br />
=== Typy vyhledávání informací ===<br />
* Základní vyhledávání (Basic Search)<br />
* Pokročilé vyhledávání (Advanced Search)<br />
** Specifické vyhledávání podle obrázků a tabulek, jež jsou součástí primárních dokumentů<br />
* Příkazové vyhledávání (Command Line) nabízené z vyhledávání pokročilého<br />
<br />
== Základní operátory dotazovacího jazyka ==<br />
<br />
* Rešeršní systém FAST je založen na klasickém booleovském modelu vyhledávání informací.<br />
* Operátory lze zapisovat velkými nebo malými písmeny.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Reference ===<br />
=== Související články ===<br />
=== Klíčová slova ===<br />
rešeršní systémy, FAST <br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojednejte_o_v%C3%BDvoji_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_bibliografick%C3%BDch_zdroj%C5%AF_oboru_informa%C4%8Dn%C3%AD_a_knihovn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_porovnejte_jejich_obsahy_(t%C3%A9%C5%BE_na_z%C3%A1klad%C4%9B_klasifika%C4%8Dn%C3%ADch_sch%C3%A9mat)&diff=37069
Pojednejte o vývoji nejvýznamnějších mezinárodních bibliografických zdrojů oboru informační a knihovní vědy a porovnejte jejich obsahy (též na základě klasifikačních schémat)
2016-07-22T19:31:33Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>== LISA - Library and Information Science Abtracts ==<br />
* Patří k nejvýznamnějším bibliografickým zdrojům oboru knihovní a informační vědy.<br />
* Excerpuje cca 440 seriálů<br />
* Databáze zahrnuje v současnosti (k prosinci 2012) přibližně 363 575 záznamů článků.<br />
* Od počátku roku 2011 zajištěno vyhledávání rešeršním systémem FAST společnosti proquest.<br />
* Retrospektiva do roku 1969.<br />
=== Vývoj ===<br />
* Více než 40letý vývoj (60letý po započtení bezprostředního předchůdce).<br />
* Předchůdcem byl referátový časopis Library science abstracts (orientace na praxi a teorii knihovnictví).<br />
* Britská Knihovnická asociace zahájila vydávání referátového časopisu s novým názvem (a také s pozměněným obsahem) v roce 1969. Časopis byl více než 20 let v péči bývalé britské Knihovnické asociace.<br />
* Se službou zpřístupňování kopií dokumentů pomáhalo významně oddělení Služby pro informační vědy Britské knihovny.<br />
* Od roku 1976 se LISA začala zpracovávat na počítači.<br />
* V roce 1987 bylo zahájeno vydávání databáze LISA na CD-ROM (Společnost silverplatter, až do roku 1990).<br />
* Databázi LISA v režimu online zpřístupňovalo po dlouhá léta především centrum DIALOG. Online zpřístupňování bylo ukončeno v roce 2002.<br />
* Bývalá britská Knihovnická asociace byla producentem referátového časopisu a zároveň databáze LISA až do roku 1990. Od roku 1991 byla databáze LISA i tištěná verze produkována společností Bowker-Saur.<br />
* Vydavatel Bowker-Saur prodal bázi LISA na počátku nového století. Jejím novým majitelem, producentem a zároveň zpřístupňovatelem se stala americká společnost Cambridge Scientific Abstracts.<br />
* V roce 2011 začala být databáze LISA zpřístupňována novou společností. Jejím novým majitelem, producentem a zároveň zpřístupňovatelem se stala významná americká společnost proquest LLC.<br />
<br />
== LISTA – Library, Information Science & Technology Abstracts ==<br />
* Excerpuje zhruba 560 významných periodik.<br />
* Retrospektiva do 60. let. <br />
* Přes milion záznamů.<br />
=== LISTA vývoj ===<br />
* Vznikla v roce 2005 jako nový produkt společnosti EBSCO, zpřístupněna v roce 2006.<br />
* Nevznikla jako zcela nový produkt, ale na základě její předchůdkyně – databáze Information science and technology abstracts (ISTA).<br />
* ISTA je významný bibliografický zdroj oboru informační vědy. Její současná podoba (2008) je výsledkem již čty-řicetiletého vývoje. Počátky jsou spojeny s vydáváním původního referátového časopisu Documentation abs-tracts, který v roce 1966 začal vydávat Americký dokumentační institut.<br />
* Časopis byl od 3. Čísla 1968 vydáván pod novým názvem Documentation abstracts and information science abstracts. Pod tímto názvem vycházel časopis pouze do konce roku 1968. Od roku 1969 vycházel pod dalším novým názvem Information science abstracts.<br />
* Silverplatter zpřístupňovala databázi ISA na CD-ROM od roku 1995 až do roku 2002.<br />
* 1. Června 1998 byla prodána významné americké vydavatelské společnosti Information Today, Inc.<br />
* Po roce 2000 začaly být excerpovány také významné volně dostupné elektronické časopisy z oboru.<br />
* V rámci věcného zpracování začaly být záznamy od roku 2002 opatřovány deskriptory.<br />
* Databáze ISA byla v roce 2003 přejmenována na Information science and technology abstracts.<br />
* V roce 2003 odkoupila společnost EBSCO databázi od společnosti Information Today.<br />
* Tištěná verze referátového časopisu vyšla naposledy ještě v roce 2004.<br />
* Společnost EBSCO nabídla světovým uživatelům v roce 2006 novou bázi s názvem Library, Information Science and Technology Abstracts (LISTA) – bez úplných textů v rámci testovacího provozu zdarma.<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
LISA, LISTA, bibliografické zdroje, informační a knihovní vědy<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze_datab%C3%A1z%C3%AD,_jejich_v%C3%BDvoj,_p%C5%99%C3%ADklady_a_vyu%C5%BEit%C3%AD_v_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADch_slu%C5%BEb%C3%A1ch.&diff=37068
Databáze databází, jejich vývoj, příklady a využití v rešeršních službách.
2016-07-22T18:28:00Z
<p>Barbora.Obstova: formátování</p>
<hr />
<div>'''Databáze databází (DBDB)''' je specifický produkt automatizace informačních činností, reprezentuje společenskou potřebu registrovat i efektivně vyhledávat a zpřístupňovat primární databázové informační zdroje.<ref>BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví., 2007, , 41 stran [cit. 2016-07-22]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf</ref><br /><br /><br />
<br />
== Předchůdci DBDB ==<br />
* Předchůdci – bibliografie bibliografií, vznikaly od 17. stol., nebo referenční příručky – vznik konec 19. stol.<br />
* Nejvýznamnější '''bibliografie bibliografií''' – Theodor Besterman – Světová bibliografie bibliografií.<br />
* '''Referenční příručky''' – typické informační pomůcky, registrují bibliografické i jiné informační materiály v tradiční a elektronické formě, oborové a univerzální – rysy: výběrovost, didaktické zaměření (využití pro výuku profesionálů oboru) a aktuálnost (aktualizovaná vydání).<br />
* Např. Průvodce referenčními knihami – americký nebo Zdroje bibliografické práce – francouzský,…<br />
<br />
== Vznik a vývoj registračních DBDB do konce 20. století ==<br />
* Funkce: registrační, informační, propagační a komunikační – východiskem rešeršních služeb.<br />
* Posun nejen v přístupu k DB, ale také v předmětu registrace DBDB – nové typy informačních zdrojů a služeb – digitální knihovny, elektronické archivy, online dostupné DB.<br />
* '''První významné DB''' – 60. léta 20. století.<br />
* Nárůst DB – s rozvojem informačního průmyslu.<br />
* 1974 v rámci časopisu Bulletin of the American Society for Information Science – rubrika Databases – příprava – Martha E. Williams z VŠ knihovní a informační vědy na Univerzitě v Illinois.<br />
* Registrace primárních DB – od 1975 registrována v databázi a na jejím základě vycházela seriálová publikace Computer-readable bibliographic data bases. V roce 1979 – již cca 300 DB.<br />
* V r. 1981 – více než 600 DB, 1985 – cca 2300 DB. Změna názvu seriálu – Computer-readable data bases<br />
* Báze CRD se stala v roce 1987 majetkem společnosti Gale Research. Ta začala publikovat tištěný výstup com-puter-readable databases : a directory and data sourcebook.<br />
* Přístup k bázi CRD zajišťoval DIALOG, v r. 1991 – více než 4 000 DB.<br />
* Jiná společnost – Cuadra Associates – v r. 1979 zahájila také registraci online dostupných DB – seriálová publikace Directory of online databases.<br />
* V r. 1990 společnosti Cuadra a Elsevier zahájily publikování seriálové publikace Directory of portable data-bases.<br />
* V r. 1992 se Cuadra a Elsevier sloučily s Gale a vznikla DB Adresář databází společnosti Gale (Gale Directory of databases – v r. 1995 více než 5 300 záznamů.<br />
== Typologie DBDB a jejich producenti ==<br />
Produkují dnes hlavně renomované zahraniční společnosti nebo firmy.<br /><br />
Největší význam mají celosvětové registrace databází.<br />
<br />
=== 4 typy: ===<br />
# DBDB univerzální mezinárodní<br />
# DBDB databázových center<br />
# DBDB, resp. katalogů DB vydavatelů bází na CD-ROM<br />
# DBDB, resp. katalogů nebo seznamů DB zprostředkovatelů DB<br />
<br />
=== Zpravidla 3 typy záznamů v DBDB ===<br />
# Záznamy DB a případně dalších informačních produktů<br />
# Záznamy producentů DB<br />
# Záznamy DB center a zprostředkovatelů DB<br />
<br />
== Univerzální mezinárodní DBDB ==<br />
=== Databáze Gale Directory of Databases ===<br />
* Producent – The Gale Group, součástí The Thompson Corporation<br />
* Vznik spojením tří DBDB – Gale, Cuadra a Elsevier<br />
* Největší DBDB registračního typu na světě, registruje relativně všechny veřejně dostupné DB.<br />
* 15 600 záznamů DB, 4 000 záznamů producentů, 3 100 záznamů distributorů<br />
* Záznamy jsou velmi podrobné, řada údajů jak formální, tak věcné povahy<br />
* Dostupné online, i lokálně (na CD-ROM, disketách, magnetických páskách)<br />
* '''Komerční online zpřístupňování''' – Dialog, datastar, online přes WWW producenta<br />
* Důležitý selekční údaj – '''typ záznamu:''' online DB, přenosné DB, producenti online DB, producenti přenosných DB, zpřístupňovatelé online DB, zpřístupňovatelé přenosných DB<br />
* '''Také typ DB:''' zvukové, bibliografické, nástěnky, slovníky, adresáře, plnotextové, obrazové, číselné, vlastnosti, programy, statistické, časové řady, obchodní, video<br />
<br />
=== DBDB STN GUIDE ===<br />
* Mezinárodní DB centrum STN International<br />
* Více než 210 DB<br />
* Dostupné online přímo v DB centru STN<br />
* Oficiální producent – Americká chemická služba CAS<br />
* Na WWW DB centra STN – úplné texty popisů DB, i věcně uspořádaný seznam DB<br />
<br />
== DBDB databázových center ==<br />
=== DB (katalog) produktů a služeb centra OVID ===<br />
* OVID Technologies – vznik 1988 - patří pod Wolters Kluwer U.S. Corporation, sídlo v New Yorku<br />
* Cca 230 DB, specializace na biomedicíncké obory<br />
* DB katalogu zdarma přes WWW – umožňuje: prohlížení seznamu všech produktů a služeb nebo přímé vyhledávání záznamů DB<br />
* Výsledky vyhledávání vedou nejdříve k zobrazení seznamu zkrácených záznamů, poté lze získat pomocí hypertextového odkazu úplný záznam databáze, který obsahuje<br />
* Hypertextový odkaz na popis databáze ve formátu PDF<br />
* Název databáze a její producent<br />
* Základní bibliografické údaje<br />
* Poznámka k obsahu a charakteru databáze<br />
* Abstrakt<br />
* Hlavní předmětová kategorie<br />
* Obchodní informace, vč.nabídky k vyzkoušení databáze a nabídky souvisejících darabází<br />
=== DB databází společnosti EBSCO ===<br />
* EBSCO Information Services – vznik 1944 – sídlo Alabama<br />
* Významná americká vydavatelská a informační instituce<br />
* Online zpřístupňování DB i úplných textů časopisů – '''„agregátor“''' – na základě smluvním kupuje od významných producentů DB (cca 100) a úplné texty časopisů a jejich kombinace nabízí v různě variovaných službách v rámci vyhledávacího rozhraní EBSCO Publishing<br />
* Úvodní stránka katalogu – umožňuje prohlížení DB pro následující instituce: akademické, biomedicíncké, administrativní, školní, specializované nebo veřejné knihovny<br />
* '''Záznam''' - zkratka a název DB, anotace, odkaz na doplňkový informativní text o DB, odkaz na žádanku o možnost vyzkoušení zdroje<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
[[Databáze]]<br />
===Klíčová slova===<br />
databáze databází<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Barbora.Obstova