https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Hana.KNAPKOVA.5&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T04:58:11ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diagnostika_ADHD&diff=60528Diagnostika ADHD2020-06-02T10:24:13Z<p>Hana.KNAPKOVA.5: </p>
<hr />
<div>==ADHD==<br />
ADHD je zkratkou anglického pojmu ''Attention Deficit Hyperactivity Disorder,'' který v překladu znamená porucha pozornosti a hyperaktivity.<br />
<br />
V českém prostředí je podle MKN-10 oficiálním pojmenováním [[Hyperkinetické poruchy|hyperkinetická porucha]], avšak pojem ADHD je obecně známý a je často používán i u nás. Obecně lze říct, že tato porucha nemá zcela sjednocené pojmenování. Kromě již zmíněných pojmů ADHD a hyperkinetická porucha se můžeme setkat i se starším pojmem LMD, tedy lehká mozková dysfunkce. Ten lépe poukazuje na to, že jde o funkční změnu v mozku, které je dáno biologicky. Je možné setkat se i s ADD, jakožto hypoaktivní formou ADHD, tedy poruchu pozornosti bez příznaků hyperaktivity.<ref name=":0">Miovský,M. (2018). ''Diagnostika a terapie ADHD: dospělí pacienti a klienti v adiktologii.'' Grada</ref><ref name=":1">Ptáček, R., & Ptáčková, H. (2018). ''ADHD - variabilita v dětství a dospělosti.'' Karolinum.</ref><br />
<br />
Jedná se o poruchu, která začíná již v dětství. Její symptomy se v průběhu života mění a vyvíjí. Mnohdy tak dochází k výraznému zmírnění příznaků v dospělosti, není to ale pravidlem. Hlavní příznaky ADHD se děli do 3 základních skupin, kterými jsou: '''nepozornost, hyperaktivita''' a '''impulzivita.'''<ref name=":1" /><br />
<br />
==Klinický obraz==<br />
Jako [[Neurovývojové poruchy|neurovývojová porucha]] tedy začíná ADHD už v poměrně nízkém věku. Projevy jsou nejvýraznější v době začátku školní docházky. Hyperkinetické děti jsou obvykle hlasité, impulzivní, nedávají pozor a bývají popisovány jako neukázněné nebo nevychované. Mají tendenci jednat bezmyšlenkovitě a dostávat se do problémů. Z těchto důvodů se hodí včasná a vhodná [[Možnosti psychologické intervence pro žáky s ADHD|psychologická práce]] s dítětem, která mu může velmi pomoci v jeho začlenění se do společnosti a zvládaní každodenních nároků.<ref name=":2">Příhodová, I. (2011). ''Porucha pozornosti s hyperaktivitou (attention deficit/hyperactivity disorder - ADHD).'' Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2011; 74/107(4): 408-418.</ref><br />
<br />
===Primární příznaky===<br />
Základními znaky poruchy pozornosti a hyperaktivity je, jak už napovídá název, stabilní narušení pozornosti nebo hyperaktivita a impulzivita. Ty se objevují v takové míře, že narušují fungování a vývoj jedince. <br />
<br />
'''Nepozornost''' se typicky projevuje jako opouštění úkolů, nedostatek vytrvalosti, potíže se zaměřením a udržením pozornosti, dezorganizovanost.<br />
<br />
'''Hyperaktivita''' se projevuje převážně nadměrnou motorickou aktivitou v nevhodných chvílích, nadměrné vrtění, poklepávání nebo mluvení i v nevhodných chvílích. <br />
<br />
'''Hyperaktivita''' se projevuje převážně nadměrnou motorickou aktivitou v nevhodných chvílích. Například nadměrným vrtěním, poklepáváním nebo mluvením v momentech, kdy to není přiměřené. <br />
<br />
'''Impulzivita''' se projevuje jako sklon k unáhlenému jednání bez předchozího promyšlení. Může mít za následek zranění člověka. Může se projevovat také vyrušováním nebo obtěžováním svého okolí, případně prováděním důležitých rozhodnutí bez předchozího promyšlení a bez ohledu na dlouhodobé následky.<ref name=":1" /><br />
<br />
===Projevy ADHD===<br />
Primární příznaky, tedy nepozornost, hyperaktivita a impulzivita, mají v různých prostředích mnohé projevy. <br />
<br />
Nejvíce se ADHD projevuje ve školním prostředí. Zde jsou vysoké nároky nejen na pozornost, ale i na řád a klidné chování. Může tak mít za důsledek horší školní výkony, které ale nesouvisí s intelektem. Hyperkinetické děti bývají často rozptylovány podněty, které nejsou důležité. Také mají problém rozlišit, jaké informace jsou podstatné. Toto, v kombinaci s impulzivitou, mnohdy vede k předčasným a chybným závěrům. Mnohdy se objevují impulzivní odpovědi, kvůli kterým mají tendenci více chybovat. Socializace může být negativně ovlivněná i jejich hyperaktivitou a impulzivitou, které jim znesnadňují zapadnutí do kolektivu.<ref name=":2" /><br />
<br />
==Diagnostika ADHD==<br />
Diagnostika ADHD by měla probíhat na několika rovinách. Důležité je, aby chování dítěte bylo pozorováno v různých prostředích, jako je domov, škola, klinika. Mělo by proto dojít k rozhovoru s rodiči a učiteli. Důležité je také vyšetření kognitivních funkcí.<br />
<br />
Nároky na to, do kdy se musí objevit příznaky onemocnění, jsou různé. Diagnostika je možná nejdříve ve 3-4 letech, je ale mnohem častější až s nástupem školní docházky, kdy se výrazně zvyšuje nárok na pozornost a tím jsou příznaky zřetelnější. Obecně se uvádí, že příznaky by se měly objevit do cca sedmi let, nejpozději dvanácti.<ref name=":1" /><ref name=":3">Stárková, L. (2016). ''ADHD ve světle současné psychiatrie a klinické praxe.'' Pediatr. praxi, 17(1), 16-21.</ref><br />
<br />
===Diagnostická kritéria dle MKN-10===<br />
V České republice se diagnostika opírá především o [[Klasifikační soustavy nemocí|MKN-10]] (Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize)<ref>''Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10: desátá revize:'' aktualizovaná druhá verze k 1.1.2009. (2008). (2. aktualiz. vyd.). Bomton</ref>, která ale s pojmem ADHD jako takovým nepracuje. Místo toho využívá kategorii ''Hyperkinetická porucha''. Pod hyperkinetickou poruchu spadá:<br />
<br />
*Porucha aktivity a pozornosti<br />
*Hyperkinetická porucha chování<br />
*Jiné hyperkinetické poruchy<br />
*Hyperkinetická porucha nespecifikovaná<br />
<br />
Pro to, aby mohla být diagnostikována hyperkinetická porucha, musí se mezi příznaky objevovat výrazná '''nepozornost, hyperaktivita a neklid'''. Tyto příznaky se musí projevovat ve všech situacích. Zároveň nesmí být příznakem jiného onemocnění a musí se objevovat po dobu delší než 6 měsíců.<br />
<br />
====Diagnostická kritéria:<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref>Zelinková, O. (2015). ''Poruchy učení:dyslexie, dysgrafie, dysortgrafie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD.'' (12. vydání). Portál.</ref>====<br />
'''Porucha pozornosti''' <br />
<br />
Pro diagnostiku je nutné, aby dítě splňovalo alespoň 6 z 9 následujících znaků: <br />
<br />
*Obtížně koncentruje svou pozornost, dělá chyby z nepozornosti<br />
*Často nedokáže udržet pozornost (při úkolech nebo hře)<br />
*Často neposlouchá, i když se mluví přímo k němu<br />
*Má problém s dokončováním úkolů<br />
*Má tendenci se vyhýbat úkolům, které vyžadují trvalé mentální úsilí<br />
*Má tendenci být nepořádné a dezorganizované<br />
*Často ztrácí věci<br />
*Je roztržité a snadno se rozptýlí<br />
*Je často zapomnětlivé<br />
<br />
'''Hyperaktivita'''<br />
<br />
Pro diagnostiku je nutné, aby dítě splňovalo alespoň 3 z 5 následujících znaků: <br />
<br />
*Často se vrtí, poklepává rukama nebo nohama<br />
*Často má problém vydržet na místě<br />
*Často pobíhá kolem, je neklidné v nevhodných situacích<br />
*Často vyrušuje, je hlučné a má potíže zachovávat klid a ticho<br />
*Je v neustálém pohybu, „jako by bylo poháněno motorem“<br />
<br />
'''Impulzivita'''<br />
<br />
Pro diagnostiku je nutné, aby dítě splňovalo alespoň 1 ze 4 následujících znaků: <br />
<br />
*Má tendenci být mnohomluvné<br />
*Často odpovídá bez přemýšlení<br />
*Má problém čekat<br />
*Přerušuje ostatní v hovoru nebo činnostech<br />
<br />
===Diagnostika dle DSM-5===<br />
[[Klasifikační soustavy nemocí|DSM-5]] na rozdíl od MKN-10 ADHD jako diagnostickou jednotku uznává. Diagnostika dle DSM v některých ohledech lépe odráží obraz i příčiny nemoci. Proto se někdy přistupuje k těmto kritériím místo diagnostiky dle MKN-10.<ref name=":1" /><br />
<br />
Pro diagnostiku jsou i zde důležitá již zmiňovaná behaviorální kritéria, která jsou rozdělena do tří kategorií. Těmi jsou pozornost, hyperaktivita a impulzivita.<ref name=":1" /><br />
<br />
Příznaky musí splňovat řadu konkrétních kritérií. Mezi ně patří to, že se musí objevit před sedmým rokem a být trvalé. Musí se projevovat ve všech oblastech života. Důležitá není jen samotná přítomnost příznaků. Velmi důležité je také to, že příznaky musí být pro člověka maladaptivní a zároveň neodpovídají jeho vývojové úrovni.<ref name=":1" /><br />
<br />
Podle převažujících příznaků odlišuje DSM-5<ref name=":4">American Psychiatric Association. (2013). ''DIagnostic and statistical manual od mental disorders'' (5th edition). Arlington.</ref> 5 podtypů AHDH, těmi jsou:<br />
<br />
*ADHD typ s převahou poruch pozornosti<br />
*ADHD typ hyperaktivně-impulzivní<br />
*ADHD typ kombinovaný<br />
*ADHD typ nespecifický<br />
*ADHD v částečné remisi<br />
<br />
====Diagnostická kritéria<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref>Masopust, J., Mohr, P., Anders, M., & Přikryl, R. (2014). ''Diagnostika a farmakoterapie ADHD v dospělosti.'' Psychiatr. praxi, 15(3), 112-117.</ref>====<br />
'''Porucha pozornosti''' <br />
<br />
Objevuje se šest nebo více, které trvají po dobu minimálně šesti měsíců<br />
<br />
*Často je nepozorný při školních úkolech, nesoustředí se na detaily, dělá chyby z nepozornosti<br />
*Často má problém udržet si pozornost při hře nebo úkolech<br />
*Často se zdá, že neposlouchá<br />
*Často neposlouchá instrukce, není schopný dokončovat úkoly a další činnosti<br />
*Často má problémy s organizací<br />
*Často se vyhýbá úkolům, ke kterým je potřeba dlouhodobé mentální úsilí<br />
*Často ztrácí věci<br />
*Často ho rozptylují různé podněty z vnějšího okolí<br />
*Je často zapomnětlivý<br />
<br />
'''Hyperaktivita a impulzivita''' <br />
<br />
Objevuje se šest nebo více znaků hyperaktivity a impulzivity trvajících minimálně šest měsíců. Tyto znaky zároveň neodpovídají vývojovému stupni<br />
<br />
*Často se vrtí na židli, poklepává rukama nebo nohama<br />
*Často v nevhodných situacích vstává ze židle a opouští své místo<br />
*Často běhá nebo šplhá v nevhodných a nepřiměřených situacích<br />
*Často má problém zůstat potichu<br />
*Bývá neustále v pohybu, „poháněn motorem“<br />
*Často nadměrně hovoří<br />
*Často vyhrkne odpověď před dokončením otázky<br />
*Často má potíž čekat, až na něj přijde řada <br />
*Často přerušuje nebo ruší ostatní<br />
<br />
===Specifika diagnostiky v různých věkových obdobích===<br />
Při diagnostice je důležité brát ohled na okolnosti, které charakterizují a doprovází různá věková období.<ref name=":5">Theiner, P. (2012). ''ADHD od dětství do dospělosti.'' Psychiatr. praxi, 13(4), 148-151.</ref><br />
<br />
'''Dětský věk''': Mladší děti samy nemívají příliš velký náhled na své příznaky. Jádro diagnostiky tvoří rozhovory a dotazníky pro rodiče a učitele, případně doprovodná vyšetření, jako například psychologické vyšetření a EEG.<br />
<br />
U dětí mladšího věku (typicky první stupeň základní školy) mohou být kvalitním zdrojem informací učitelé. U dětí staršího školního věku a dospívajících už tomu tak není, protože učitelé se často střídají. <br />
<br />
'''Dospívající''': U dospívajících a adolescentů přetrvává skutečnost, že učitele nejsou zcela objektivním zdrojem informací o žákovi. Zároveň se s nástupem puberty mění i vypovídací hodnota informací od rodičů. Ti mohou referovat o školních výkonech, nemusí mít ale objektivní informace ohledně chování ve škole, vztazích s vrstevníky a dalších sociálních schopnostech. Zároveň sami adolescenti své příznaky mnohdy podhodnocují. <br />
<br />
'''Dospělí''': Pro předcházející období, tedy dětství a dospívání, je typické, že podnět k vyšetření vychází ze školy, případně rodiny. Dospělí často se svými obtížemi přicházejí sami. Diagnostika probíhá pomocí diagnostického rozhovoru. Také jsou využívání různé specifické dotazníky a škály. I zde je ale vhodné doplnit informace, a to rozhovorem s blízkými, případně alespoň vyplněním dotazníku.<ref name=":5" /><br />
<br />
===Testové a dotazníkové metody===<br />
Diagnostika může kromě kvalitativních metod zahrnovat i psychodiagnostické testové metody. Ty se zaměřují především na posouzení symptomů, poruchy v oblasti pozornosti, celkovou úroveň exekutivních funkcí a intelektu, případně na vyloučení jiných poruch. Pro testové metody bývají typické výkyvy ve výkonech, proto může být užitečné opakované testování.<ref name=":6">Vágnerová, M., & Klégrová, J. (2008). ''Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících.'' Karolinum.</ref> <br />
<br />
====Škála Connersové====<br />
Patří k nejpoužívanějším metodám v rámci diagnostiky ADHD. Slouží k hodnocení somatických projevů dítěte. Tyto projevy jsou rozděleny do osmi kategorií. Kromě typických příznaky, tedy hyperaktivity, impulzivity a nepozornosti, se zaměřuje i na řadu dalších možných doprovodných příznaků. Těmi jsou sklony k agresivnímu jednání, kompulzivní jednání, perfekcionismus, obtíže ve škole, sociální potíže, řečové problémy a další. Dotazník existuje ve dvou formách. Jedna je určena pro rodiče, druhá pro učitele dítěte. Pomáhá odlišovat ADHD od jiných duševních poruch dětského věku.<ref name=":7">Drtílková, I. (2007). ''Hyperaktivní dítě.'' Galén.</ref> <br /> <br />
<br />
====Testy pozornosti====<br />
Testů pozornosti, kterými lze doplnit vyšetření ADHD, je celá řada. Při výběru testu je důležité brát ohled na věk dítěte a specifikace jednotlivých testů. Testy se mohou zaměřovat na různé vlastnosti pozornosti, jako je koncentrace pozornosti a její stabilita, rozdělování a přenášení pozornosti nebo kolísání pozornosti.<br />
<br />
Ke konkrétním testům, které mohou dobře diferenciovat ADHD, případně i ADD nebo SPU (specifické poruchy učení), patří například: test pozornosti d2, číselný čtverec nebo číselný obdélník, test cesty a další.<br />
<br />
'''Test pozornosti d2:''' Jedná se o poměrně častý a časově nenáročný test. Jeho podstatou je správné a rychlé rozlišení konkrétních znaků mezi jinými, podobnými. Slouží k hodnocení zaměření pozornosti. Kromě rychlosti se hodnotí i pečlivost. Proto se dá využít i k hodnocení impulzivity, která je také typickým ukazatelem ADHD.<br />
<br />
'''Bourdonův test''' – funguje na podobném principu jako test d2. Zaměřuje se na hodnocení koncentrace pozornosti a vlivu monotónní činnosti na výkon. Také hodnotí pracovní tempo, vliv učení a sklon k chybovosti. <br />
<br />
'''Číselný čtverec:''' Úkolem dítěte je vyhledat a postupně ukazovat na daná čísla. Tato konstrukce testu slouží k posouzení úrovně příjmu a zpracování informací. Zjišťuje míru koncentrace a distribuce pozornosti. Může objevit i lehké mozkové dysfunkce.<br />
<br />
'''Test cesty:''' Test je tvořen dvěma částmi, kdy dítě postupně spojuje čísla a čísla a písmena. Tento test dobře hodnotí úroveň přenášení a rozdělování pozornosti..<ref name=":6" /><ref>Říčan, P., Krejčířová, D. (2006). ''Dětská klinická psychologie.'' (4. přepracované a doplněné vydání). Grada Publishing.</ref><br />
<br />
<br /><br />
<br />
====WISC====<br />
Kvůli narušení pozornosti mohou lidé s ADHD vykazovat sekundární kognitivní problémy. Proto je vhodné vyhodnotit míru inteligence, zároveň ale důležité důkladné posouzení. V testu WISC, případně jiných testech, jim mohou vycházet nižší skóry, než jaké odpovídají jejich intelektové úrovni. <br />
<br />
Tyto testy bývají velmi ovlivněné nejen poruchami pozornosti, ale i impulzivitou. V testech různých schopností u nich bývají velké výkyvy. Ve WISC-III se dá setkat s profilem nejnižších skórů, který na ADHD poukazuje. Je tvořen testy, které bývají ADHD nejvíce ovlivněny.<ref name=":6" /><br />
<br />
<br /><br />
<br />
====Další dotazníky====<br />
Vhodné mohu být i testy, zaměřující se blíže na impulzivitu, například Eysenckův dotazník impulzivity. Také se mohou využít testy, které posuzují sekundární příznaky, vznikající v důsledku onemocnění. Řadily by se sem testy měřící úzkosti nebo deprese, začlenění do kolektivu, testy zaměřené na zvládání stresu a podobně. <ref name=":7" /><br />
<br />
==Diferenciální diagnostika==<br />
Impulzivita, hyperaktivita i nepozornost, které jsou typické pro ADHD, mohou mít i jinou příčinu. Z toho důvodu může být diagnostika náročnější. Právě správná diagnostika je ale velmi důležitá kvůli tomu, aby se mohly potíže správně léčit. <br />
<br />
Mezi onemocnění, se kterými může být ADHD zaměňováno, jsou:<br />
<br />
*'''Porucha opozičního vzdoru''': Děti s poruchou opozičního vzdoru mívají stejně jako děti s ADHD horší výsledky ve škole. Ty ale mají z jiného důvodu. Odporují požadavkům okolí, bývají negativističtí, hostilní a vzdorovití. Tyto projevu je nutné odlišit od averze vůči škole a problémům s mentálně náročnými úkoly, které se mohou objevovat u ADHD.<br />
*'''Specifické poruchy učení''': Žáci s SPU mohou být v důsledku frustrace nepozorní nebo bez zájmu o učení, což bývá i projev u ADHD. V případě SPU jsou ale tyto příznaky vázány výlučně na školní prostředí.<br />
*'''Porucha autistického spektra''': Mezi shodné příznaky PAS a ADHD patří nepozornost, sociální dysfunkce a těžko zvládnutelné chování.<br />
*'''Úzkostné poruchy:''' U úzkostných poruch se může také projevovat porucha pozornosti. V případě úzkostí je ale zaměřená k obavám a ruminacím, což se u ADHD neobjevuje.<br />
*'''Depresivní poruchy:''' U depresivních poruch se mohou stejně jako u ADHD objevovat poruchy pozornosti a soustředění. Odlišují se v tom, že u depresí jsou tyto poruchy omezeny trváním depresivní epizody, zatímco u ADHD jsou stabilní.<br />
<br />
Mezi další poruchy, které mohou být s hyperkinetickou poruchou zaměňovány, jsou poruchy attachmentu, další neurovývojové poruchy, intermitentní explozivní porucha, bipolární porucha, neurokognitivní poruchy a řada dalších.<ref name=":4" /><br />
<br />
==Komorbidní poruchy==<br />
ADHD je velmi komplexní onemocnění a mnohdy ho doprovází i jiné, přidružené obtíže. Mezi tyto komorbidní poruchy se mohou řadit například poruchy řeči, specifické poruchy učení, poruchy nálad nebo se mohou objevovat i nějaké autistické symptomy. <br />
<br />
Další řada poruch může vznikat sekundárně, jako jeden z důsledků hyperkinetické poruchy. Mezi tato sekundární onemocnění mohou patřit poruchy chování, porucha opozičního vzdoru, úzkostné poruchy, afektivní poruchy, tikové poruchy a řada dalších.<ref name=":2" /><ref name=":3" /><br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Zdroje==<br />
<references /><br /><br />
===Klíčová slova===<br />
ADHD, hyperkinetická porucha, diagnostika<br />
<br /><br />
<br /><br />
[[Kategorie:Pedagogická a školní psychologie|*]]</div>Hana.KNAPKOVA.5https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diagnostika_ADHD&diff=60527Diagnostika ADHD2020-06-02T10:23:47Z<p>Hana.KNAPKOVA.5: </p>
<hr />
<div>==ADHD==<br />
ADHD je zkratkou anglického pojmu ''Attention Deficit Hyperactivity Disorder,'' který v překladu znamená porucha pozornosti a hyperaktivity.<br />
<br />
V českém prostředí je podle MKN-10 oficiálním pojmenováním [[Hyperkinetické poruchy|hyperkinetická porucha]], avšak pojem ADHD je obecně známý a je často používán i u nás. Obecně lze říct, že tato porucha nemá zcela sjednocené pojmenování. Kromě již zmíněných pojmů ADHD a hyperkinetická porucha se můžeme setkat i se starším pojmem LMD, tedy lehká mozková dysfunkce. Ten lépe poukazuje na to, že jde o funkční změnu v mozku, které je dáno biologicky. Je možné setkat se i s ADD, jakožto hypoaktivní formou ADHD, tedy poruchu pozornosti bez příznaků hyperaktivity.<ref name=":0">Miovský,M. (2018). ''Diagnostika a terapie ADHD: dospělí pacienti a klienti v adiktologii.'' Grada</ref><ref name=":1">Ptáček, R., & Ptáčková, H. (2018). ''ADHD - variabilita v dětství a dospělosti.'' Karolinum.</ref><br />
<br />
Jedná se o poruchu, která začíná již v dětství. Její symptomy se v průběhu života mění a vyvíjí. Mnohdy tak dochází k výraznému zmírnění příznaků v dospělosti, není to ale pravidlem. Hlavní příznaky ADHD se děli do 3 základních skupin, kterými jsou: '''nepozornost, hyperaktivita''' a '''impulzivita.'''<ref name=":1" /><br />
<br />
==Klinický obraz==<br />
Jako [[Neurovývojové poruchy|neurovývojová porucha]] tedy začíná ADHD už v poměrně nízkém věku. Projevy jsou nejvýraznější v době začátku školní docházky. Hyperkinetické děti jsou obvykle hlasité, impulzivní, nedávají pozor a bývají popisovány jako neukázněné nebo nevychované. Mají tendenci jednat bezmyšlenkovitě a dostávat se do problémů. Z těchto důvodů se hodí včasná a vhodná [[Možnosti psychologické intervence pro žáky s ADHD|psychologická práce]] s dítětem, která mu může velmi pomoci v jeho začlenění se do společnosti a zvládaní každodenních nároků.<ref name=":2">Příhodová, I. (2011). ''Porucha pozornosti s hyperaktivitou (attention deficit/hyperactivity disorder - ADHD).'' Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2011; 74/107(4): 408-418.</ref><br />
<br />
===Primární příznaky===<br />
Základními znaky poruchy pozornosti a hyperaktivity je, jak už napovídá název, stabilní narušení pozornosti nebo hyperaktivita a impulzivita. Ty se objevují v takové míře, že narušují fungování a vývoj jedince. <br />
<br />
'''Nepozornost''' se typicky projevuje jako opouštění úkolů, nedostatek vytrvalosti, potíže se zaměřením a udržením pozornosti, dezorganizovanost.<br />
<br />
'''Hyperaktivita''' se projevuje převážně nadměrnou motorickou aktivitou v nevhodných chvílích, nadměrné vrtění, poklepávání nebo mluvení i v nevhodných chvílích. <br />
<br />
'''Hyperaktivita''' se projevuje převážně nadměrnou motorickou aktivitou v nevhodných chvílích. Například nadměrným vrtěním, poklepáváním nebo mluvením v momentech, kdy to není přiměřené. <br />
<br />
'''Impulzivita''' se projevuje jako sklon k unáhlenému jednání bez předchozího promyšlení. Může mít za následek zranění člověka. Může se projevovat také vyrušováním nebo obtěžováním svého okolí, případně prováděním důležitých rozhodnutí bez předchozího promyšlení a bez ohledu na dlouhodobé následky.<ref name=":1" /><br />
<br />
===Projevy ADHD===<br />
Primární příznaky, tedy nepozornost, hyperaktivita a impulzivita, mají v různých prostředích mnohé projevy. <br />
<br />
Nejvíce se ADHD projevuje ve školním prostředí. Zde jsou vysoké nároky nejen na pozornost, ale i na řád a klidné chování. Může tak mít za důsledek horší školní výkony, které ale nesouvisí s intelektem. Hyperkinetické děti bývají často rozptylovány podněty, které nejsou důležité. Také mají problém rozlišit, jaké informace jsou podstatné. Toto, v kombinaci s impulzivitou, mnohdy vede k předčasným a chybným závěrům. Mnohdy se objevují impulzivní odpovědi, kvůli kterým mají tendenci více chybovat. Socializace může být negativně ovlivněná i jejich hyperaktivitou a impulzivitou, které jim znesnadňují zapadnutí do kolektivu.<ref name=":2" /><br />
<br />
==Diagnostika ADHD==<br />
Diagnostika ADHD by měla probíhat na několika rovinách. Důležité je, aby chování dítěte bylo pozorováno v různých prostředích, jako je domov, škola, klinika. Mělo by proto dojít k rozhovoru s rodiči a učiteli. Důležité je také vyšetření kognitivních funkcí.<br />
<br />
Nároky na to, do kdy se musí objevit příznaky onemocnění, jsou různé. Diagnostika je možná nejdříve ve 3-4 letech, je ale mnohem častější až s nástupem školní docházky, kdy se výrazně zvyšuje nárok na pozornost a tím jsou příznaky zřetelnější. Obecně se uvádí, že příznaky by se měly objevit do cca sedmi let, nejpozději dvanácti.<ref name=":1" /><ref name=":3">Stárková, L. (2016). ''ADHD ve světle současné psychiatrie a klinické praxe.'' Pediatr. praxi, 17(1), 16-21.</ref><br />
<br />
===Diagnostická kritéria dle MKN-10===<br />
V České republice se diagnostika opírá především o [[Klasifikační soustavy nemocí|MKN-10]] (Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize)<ref>''Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10: desátá revize:'' aktualizovaná druhá verze k 1.1.2009. (2008). (2. aktualiz. vyd.). Bomton</ref>, která ale s pojmem ADHD jako takovým nepracuje. Místo toho využívá kategorii ''Hyperkinetická porucha''. Pod hyperkinetickou poruchu spadá:<br />
<br />
*Porucha aktivity a pozornosti<br />
*Hyperkinetická porucha chování<br />
*Jiné hyperkinetické poruchy<br />
*Hyperkinetická porucha nespecifikovaná<br />
<br />
Pro to, aby mohla být diagnostikována hyperkinetická porucha, musí se mezi příznaky objevovat výrazná '''nepozornost, hyperaktivita a neklid'''. Tyto příznaky se musí projevovat ve všech situacích. Zároveň nesmí být příznakem jiného onemocnění a musí se objevovat po dobu delší než 6 měsíců.<br />
<br />
====Diagnostická kritéria:<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref>Zelinková, O. (2015). ''Poruchy učení:dyslexie, dysgrafie, dysortgrafie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD.'' (12. vydání). Portál.</ref>====<br />
'''Porucha pozornosti''' <br />
<br />
Pro diagnostiku je nutné, aby dítě splňovalo alespoň 6 z 9 následujících znaků: <br />
<br />
*Obtížně koncentruje svou pozornost, dělá chyby z nepozornosti<br />
*Často nedokáže udržet pozornost (při úkolech nebo hře)<br />
*Často neposlouchá, i když se mluví přímo k němu<br />
*Má problém s dokončováním úkolů<br />
*Má tendenci se vyhýbat úkolům, které vyžadují trvalé mentální úsilí<br />
*Má tendenci být nepořádné a dezorganizované<br />
*Často ztrácí věci<br />
*Je roztržité a snadno se rozptýlí<br />
*Je často zapomnětlivé<br />
<br />
'''Hyperaktivita'''<br />
<br />
Pro diagnostiku je nutné, aby dítě splňovalo alespoň 3 z 5 následujících znaků: <br />
<br />
*Často se vrtí, poklepává rukama nebo nohama<br />
*Často má problém vydržet na místě<br />
*Často pobíhá kolem, je neklidné v nevhodných situacích<br />
*Často vyrušuje, je hlučné a má potíže zachovávat klid a ticho<br />
*Je v neustálém pohybu, „jako by bylo poháněno motorem“<br />
<br />
'''Impulzivita'''<br />
<br />
Pro diagnostiku je nutné, aby dítě splňovalo alespoň 1 ze 4 následujících znaků: <br />
<br />
*Má tendenci být mnohomluvné<br />
*Často odpovídá bez přemýšlení<br />
*Má problém čekat<br />
*Přerušuje ostatní v hovoru nebo činnostech<br />
<br />
===Diagnostika dle DSM-5===<br />
[[Klasifikační soustavy nemocí|DSM-5]] na rozdíl od MKN-10 ADHD jako diagnostickou jednotku uznává. Diagnostika dle DSM v některých ohledech lépe odráží obraz i příčiny nemoci. Proto se někdy přistupuje k těmto kritériím místo diagnostiky dle MKN-10.<ref name=":1" /><br />
<br />
Pro diagnostiku jsou i zde důležitá již zmiňovaná behaviorální kritéria, která jsou rozdělena do tří kategorií. Těmi jsou pozornost, hyperaktivita a impulzivita.<ref name=":1" /><br />
<br />
Příznaky musí splňovat řadu konkrétních kritérií. Mezi ně patří to, že se musí objevit před sedmým rokem a být trvalé. Musí se projevovat ve všech oblastech života. Důležitá není jen samotná přítomnost příznaků. Velmi důležité je také to, že příznaky musí být pro člověka maladaptivní a zároveň neodpovídají jeho vývojové úrovni.<ref name=":1" /><br />
<br />
Podle převažujících příznaků odlišuje DSM-5<ref name=":4">American Psychiatric Association. (2013). ''DIagnostic and statistical manual od mental disorders'' (5th edition). Arlington.</ref> 5 podtypů AHDH, těmi jsou:<br />
<br />
*ADHD typ s převahou poruch pozornosti<br />
*ADHD typ hyperaktivně-impulzivní<br />
*ADHD typ kombinovaný<br />
*ADHD typ nespecifický<br />
*ADHD v částečné remisi<br />
<br />
====Diagnostická kritéria<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref>Masopust, J., Mohr, P., Anders, M., & Přikryl, R. (2014). ''Diagnostika a farmakoterapie ADHD v dospělosti.'' Psychiatr. praxi, 15(3), 112-117.</ref>====<br />
'''Porucha pozornosti''' <br />
<br />
Objevuje se šest nebo více, které trvají po dobu minimálně šesti měsíců<br />
<br />
*Často je nepozorný při školních úkolech, nesoustředí se na detaily, dělá chyby z nepozornosti<br />
*Často má problém udržet si pozornost při hře nebo úkolech<br />
*Často se zdá, že neposlouchá<br />
*Často neposlouchá instrukce, není schopný dokončovat úkoly a další činnosti<br />
*Často má problémy s organizací<br />
*Často se vyhýbá úkolům, ke kterým je potřeba dlouhodobé mentální úsilí<br />
*Často ztrácí věci<br />
*Často ho rozptylují různé podněty z vnějšího okolí<br />
*Je často zapomnětlivý<br />
<br />
'''Hyperaktivita a impulzivita''' <br />
<br />
Objevuje se šest nebo více znaků hyperaktivity a impulzivity trvajících minimálně šest měsíců. Tyto znaky zároveň neodpovídají vývojovému stupni<br />
<br />
*Často se vrtí na židli, poklepává rukama nebo nohama<br />
*Často v nevhodných situacích vstává ze židle a opouští své místo<br />
*Často běhá nebo šplhá v nevhodných a nepřiměřených situacích<br />
*Často má problém zůstat potichu<br />
*Bývá neustále v pohybu, „poháněn motorem“<br />
*Často nadměrně hovoří<br />
*Často vyhrkne odpověď před dokončením otázky<br />
*Často má potíž čekat, až na něj přijde řada <br />
*Často přerušuje nebo ruší ostatní<br />
<br />
===Specifika diagnostiky v různých věkových obdobích===<br />
Při diagnostice je důležité brát ohled na okolnosti, které charakterizují a doprovází různá věková období.<ref name=":5">Theiner, P. (2012). ''ADHD od dětství do dospělosti.'' Psychiatr. praxi, 13(4), 148-151.</ref><br />
<br />
'''Dětský věk''': Mladší děti samy nemívají příliš velký náhled na své příznaky. Jádro diagnostiky tvoří rozhovory a dotazníky pro rodiče a učitele, případně doprovodná vyšetření, jako například psychologické vyšetření a EEG.<br />
<br />
U dětí mladšího věku (typicky první stupeň základní školy) mohou být kvalitním zdrojem informací učitelé. U dětí staršího školního věku a dospívajících už tomu tak není, protože učitelé se často střídají. <br />
<br />
'''Dospívající''': U dospívajících a adolescentů přetrvává skutečnost, že učitele nejsou zcela objektivním zdrojem informací o žákovi. Zároveň se s nástupem puberty mění i vypovídací hodnota informací od rodičů. Ti mohou referovat o školních výkonech, nemusí mít ale objektivní informace ohledně chování ve škole, vztazích s vrstevníky a dalších sociálních schopnostech. Zároveň sami adolescenti své příznaky mnohdy podhodnocují. <br />
<br />
'''Dospělí''': Pro předcházející období, tedy dětství a dospívání, je typické, že podnět k vyšetření vychází ze školy, případně rodiny. Dospělí často se svými obtížemi přicházejí sami. Diagnostika probíhá pomocí diagnostického rozhovoru. Také jsou využívání různé specifické dotazníky a škály. I zde je ale vhodné doplnit informace, a to rozhovorem s blízkými, případně alespoň vyplněním dotazníku.<ref name=":5" /><br />
<br />
===Testové a dotazníkové metody===<br />
Diagnostika může kromě kvalitativních metod zahrnovat i psychodiagnostické testové metody. Ty se zaměřují především na posouzení symptomů, poruchy v oblasti pozornosti, celkovou úroveň exekutivních funkcí a intelektu, případně na vyloučení jiných poruch. Pro testové metody bývají typické výkyvy ve výkonech, proto může být užitečné opakované testování.<ref name=":6">Vágnerová, M., & Klégrová, J. (2008). ''Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících.'' Karolinum.</ref> <br />
<br />
====Škála Connersové====<br />
Patří k nejpoužívanějším metodám v rámci diagnostiky ADHD. Slouží k hodnocení somatických projevů dítěte. Tyto projevy jsou rozděleny do osmi kategorií. Kromě typických příznaky, tedy hyperaktivity, impulzivity a nepozornosti, se zaměřuje i na řadu dalších možných doprovodných příznaků. Těmi jsou sklony k agresivnímu jednání, kompulzivní jednání, perfekcionismus, obtíže ve škole, sociální potíže, řečové problémy a další. Dotazník existuje ve dvou formách. Jedna je určena pro rodiče, druhá pro učitele dítěte. Pomáhá odlišovat ADHD od jiných duševních poruch dětského věku.<ref name=":7">Drtílková, I. (2007). ''Hyperaktivní dítě.'' Galén.</ref> <br /> <br />
<br />
====Testy pozornosti====<br />
Testů pozornosti, kterými lze doplnit vyšetření ADHD, je celá řada. Při výběru testu je důležité brát ohled na věk dítěte a specifikace jednotlivých testů. Testy se mohou zaměřovat na různé vlastnosti pozornosti, jako je koncentrace pozornosti a její stabilita, rozdělování a přenášení pozornosti nebo kolísání pozornosti.<br />
<br />
Ke konkrétním testům, které mohou dobře diferenciovat ADHD, případně i ADD nebo SPU (specifické poruchy učení), patří například: test pozornosti d2, číselný čtverec nebo číselný obdélník, test cesty a další.<br />
<br />
'''Test pozornosti d2:''' Jedná se o poměrně častý a časově nenáročný test. Jeho podstatou je správné a rychlé rozlišení konkrétních znaků mezi jinými, podobnými. Slouží k hodnocení zaměření pozornosti. Kromě rychlosti se hodnotí i pečlivost. Proto se dá využít i k hodnocení impulzivity, která je také typickým ukazatelem ADHD.<br />
<br />
'''Bourdonův test''' – funguje na podobném principu jako test d2. Zaměřuje se na hodnocení koncentrace pozornosti a vlivu monotónní činnosti na výkon. Také hodnotí pracovní tempo, vliv učení a sklon k chybovosti. <br />
<br />
'''Číselný čtverec:''' Úkolem dítěte je vyhledat a postupně ukazovat na daná čísla. Tato konstrukce testu slouží k posouzení úrovně příjmu a zpracování informací. Zjišťuje míru koncentrace a distribuce pozornosti. Může objevit i lehké mozkové dysfunkce.<br />
<br />
'''Test cesty:''' Test je tvořen dvěma částmi, kdy dítě postupně spojuje čísla a čísla a písmena. Tento test dobře hodnotí úroveň přenášení a rozdělování pozornosti..<ref name=":6" /><ref>Říčan, P., Krejčířová, D. (2006). ''Dětská klinická psychologie.'' (4. přepracované a doplněné vydání). Grada Publishing.</ref><br />
<br />
<br /><br />
<br />
====WISC====<br />
Kvůli narušení pozornosti mohou lidé s ADHD vykazovat sekundární kognitivní problémy. Proto je vhodné vyhodnotit míru inteligence, zároveň ale důležité důkladné posouzení. V testu WISC, případně jiných testech, jim mohou vycházet nižší skóry, než jaké odpovídají jejich intelektové úrovni. <br />
<br />
Tyto testy bývají velmi ovlivněné nejen poruchami pozornosti, ale i impulzivitou. V testech různých schopností u nich bývají velké výkyvy. Ve WISC-III se dá setkat s profilem nejnižších skórů, který na ADHD poukazuje. Je tvořen testy, které bývají ADHD nejvíce ovlivněny.<ref name=":6" /><br />
<br />
<br /><br />
<br />
====Další dotazníky====<br />
Vhodné mohu být i testy, zaměřující se blíže na impulzivitu, například Eysenckův dotazník impulzivity. Také se mohou využít testy, které posuzují sekundární příznaky, vznikající v důsledku onemocnění. Řadily by se sem testy měřící úzkosti nebo deprese, začlenění do kolektivu, testy zaměřené na zvládání stresu a podobně. <ref name=":7" /><br />
<br />
==Diferenciální diagnostika==<br />
Impulzivita, hyperaktivita i nepozornost, které jsou typické pro ADHD, mohou mít i jinou příčinu. Z toho důvodu může být diagnostika náročnější. Právě správná diagnostika je ale velmi důležitá kvůli tomu, aby se mohly potíže správně léčit. <br />
<br />
Mezi onemocnění, se kterými může být ADHD zaměňováno, jsou:<br />
<br />
*'''Porucha opozičního vzdoru''': Děti s poruchou opozičního vzdoru mívají stejně jako děti s ADHD horší výsledky ve škole. Ty ale mají z jiného důvodu. Odporují požadavkům okolí, bývají negativističtí, hostilní a vzdorovití. Tyto projevu je nutné odlišit od averze vůči škole a problémům s mentálně náročnými úkoly, které se mohou objevovat u ADHD.<br />
*'''Specifické poruchy učení''': Žáci s SPU mohou být v důsledku frustrace nepozorní nebo bez zájmu o učení, což bývá i projev u ADHD. V případě SPU jsou ale tyto příznaky vázány výlučně na školní prostředí.<br />
*'''Porucha autistického spektra''': Mezi shodné příznaky PAS a ADHD patří nepozornost, sociální dysfunkce a těžko zvládnutelné chování.<br />
*'''Úzkostné poruchy:''' U úzkostných poruch se může také projevovat porucha pozornosti. V případě úzkostí je ale zaměřená k obavám a ruminacím, což se u ADHD neobjevuje.<br />
*'''Depresivní poruchy:''' U depresivních poruch se mohou stejně jako u ADHD objevovat poruchy pozornosti a soustředění. Odlišují se v tom, že u depresí jsou tyto poruchy omezeny trváním depresivní epizody, zatímco u ADHD jsou stabilní.<br />
<br />
Mezi další poruchy, které mohou být s hyperkinetickou poruchou zaměňovány, jsou poruchy attachmentu, další neurovývojové poruchy, intermitentní explozivní porucha, bipolární porucha, neurokognitivní poruchy a řada dalších.<ref name=":4" /><br />
<br />
==Komorbidní poruchy==<br />
ADHD je velmi komplexní onemocnění a mnohdy ho doprovází i jiné, přidružené obtíže. Mezi tyto komorbidní poruchy se mohou řadit například poruchy řeči, specifické poruchy učení, poruchy nálad nebo se mohou objevovat i nějaké autistické symptomy. <br />
<br />
Další řada poruch může vznikat sekundárně, jako jeden z důsledků hyperkinetické poruchy. Mezi tato sekundární onemocnění mohou patřit poruchy chování, porucha opozičního vzdoru, úzkostné poruchy, afektivní poruchy, tikové poruchy a řada dalších.<ref name=":2" /><ref name=":3" /><br />
<br />
<br /><br />
<br />
==Zdroje==<br />
<references /><br /><br />
===Klíčová slova===<br />
ADHD, hyperkinetická porucha, diagnostika<br />
<br /><br />
[[Kategorie:Pedagogická a školní psychologie|*]]</div>Hana.KNAPKOVA.5