https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Helena.Filipova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-28T17:48:32ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=WIPO_%E2%80%93_World_Intellectual_Property_Organization&diff=63661WIPO – World Intellectual Property Organization2021-01-04T22:44:54Z<p>Helena.Filipova: /* World Intellectual Property Organization */</p>
<hr />
<div><br />
==World Intellectual Property Organization==<br />
Světová organizace duševního vlastnictví<br />
<br />
'''• 14. července 1967 ve Stockholmu – podepsána Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví. V roce 1970 vstupuje v platnost. '''<br /> [[Soubor:Francis_Gurry_WIPO.jpg|thumb|Francis Gurry ''(generální ředitel WIPO 2008–2020)'']]<br />
'''• V roce 1974 se WIPO stává jednou ze specializovaných agentur OSN.'''<ref><i>Convention Establishing the World Intellectual Property Organization</i> [online]. [cit. 2018-6-1]. Dostupné z: http://www.wipo.int/treaties/en/convention/</ref><br /><br />
'''• Sídlem je Ženeva, Švýcarsko.'''<br /><br />
'''• Sdružuje 191 členských států.'''<br /><br />
'''• Generálním ředitelem je v současnosti Daren Tang.'''<ref name="WIPO">WIPO: World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://www.wipo.int/portal/en/</ref><br />
<br />
Činnost WIPO je úzce spojena se vším, co se týká ochrany práv k [[Duševní vlastnictví|duševnímu vlastnictví]]. Mezi hlavní funkce patří:<ref name="ŠMÍD">ŠMÍD, Vojtěch. Globální systém ochrany duševního vlastnictví: účel a pozice WIPO a WTO. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Tomáš Dobřichovský.</ref><br /><br />
• Dohlížení na dodržování mezinárodních smluv a jejich správa<br /><br />
• Rozvoj norem a standardů<br /><br />
• Správa mezinárodních registračních systémů<br /><br />
• Zajištění stabilního prostředí<br /><br />
• Spolupráce s členskými státy a pořádání specializovaných kurzů pro úředníky<br /><br />
• Technická podpora členských států<ref name="ŠMÍD">ŠMÍD, Vojtěch. Globální systém ochrany duševního vlastnictví: účel a pozice WIPO a WTO. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Tomáš Dobřichovský.</ref><br />
<br />
==Základní struktura a organizace WIPO== <br />
WIPO má tři základní řídící orgány, které se každoročně schází vždy v září či říjnu.<ref>Policy. WIPO: World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné také z: http://www.wipo.int/policy/en/index.html</ref><br />
[[Soubor:WIPO1.JPG|thumb|WIPO, Ženeva]]<br />
<br />
#'''Valné shromáždění WIPO''' - zastoupeny jsou státy, které jsou členy Úmluvy o zřízení WIPO. Dále musí být členem alespoň jedné další unie založené některou z mezinárodních smluv spravovanou WIPO. Každý člen má při rozhodování jeden hlas. Mezi pravomoci Valného shromáždění patří jmenování generálního ředitele (navrhuje ho Koordinační výbor), přijímání rozpočtu či pozvání nečlenských států k připojení do Úmluvy o zřízení WIPO.<br />
#'''Konference WIPO''' - účastníky jsou všechny státy, které podepsaly Úmluvu o zřízení WIPO. Účast v dalších uniích není nutná. Státy schvalují změny v Úmluvě o zřízení WIPO a projednávají obecné otázky týkající se duševního vlastnictví, zaměřené zejména na všeobecný zájem. Každý člen při hlasování jeden hlas.<br />
#'''Koordinační výbor WIPO''' - ostatním orgánům a uniím může poskytovat vyjádření k probíraným tématům (zejména správní a finanční otázky). Pomáhá vytvářet program Valného shromáždění.<ref name="ŠMÍD" /><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
<br />
*[[ Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]]<br /><br />
*[[ Duševní vlastnictví]]<br /><br />
*[[ Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]]<br /><br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
WIPO, duševné vlastníctvo, WTO, OSN<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=WIPO_%E2%80%93_World_Intellectual_Property_Organization&diff=63660WIPO – World Intellectual Property Organization2021-01-04T22:44:05Z<p>Helena.Filipova: /* World Intellectual Property Organization */</p>
<hr />
<div><br />
==World Intellectual Property Organization==<br />
Světová organizace duševního vlastnictví<br />
<br />
'''• 14. července 1967 ve Stockholmu – podepsána Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví. V roce 1970 vstupuje v platnost. '''<br /> [[Soubor:Francis_Gurry_WIPO.jpg|thumb|Francis Gurry ''(generální ředitel WIPO od roku 2008 do roku 2020)'']]<br />
'''• V roce 1974 se WIPO stává jednou ze specializovaných agentur OSN.'''<ref><i>Convention Establishing the World Intellectual Property Organization</i> [online]. [cit. 2018-6-1]. Dostupné z: http://www.wipo.int/treaties/en/convention/</ref><br /><br />
'''• Sídlem je Ženeva, Švýcarsko.'''<br /><br />
'''• Sdružuje 191 členských států.'''<br /><br />
'''• Generálním ředitelem je v současnosti Daren Tang.'''<ref name="WIPO">WIPO: World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://www.wipo.int/portal/en/</ref><br />
<br />
Činnost WIPO je úzce spojena se vším, co se týká ochrany práv k [[Duševní vlastnictví|duševnímu vlastnictví]]. Mezi hlavní funkce patří:<ref name="ŠMÍD">ŠMÍD, Vojtěch. Globální systém ochrany duševního vlastnictví: účel a pozice WIPO a WTO. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Tomáš Dobřichovský.</ref><br /><br />
• Dohlížení na dodržování mezinárodních smluv a jejich správa<br /><br />
• Rozvoj norem a standardů<br /><br />
• Správa mezinárodních registračních systémů<br /><br />
• Zajištění stabilního prostředí<br /><br />
• Spolupráce s členskými státy a pořádání specializovaných kurzů pro úředníky<br /><br />
• Technická podpora členských států<ref name="ŠMÍD">ŠMÍD, Vojtěch. Globální systém ochrany duševního vlastnictví: účel a pozice WIPO a WTO. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Tomáš Dobřichovský.</ref><br />
<br />
==Základní struktura a organizace WIPO== <br />
WIPO má tři základní řídící orgány, které se každoročně schází vždy v září či říjnu.<ref>Policy. WIPO: World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné také z: http://www.wipo.int/policy/en/index.html</ref><br />
[[Soubor:WIPO1.JPG|thumb|WIPO, Ženeva]]<br />
<br />
#'''Valné shromáždění WIPO''' - zastoupeny jsou státy, které jsou členy Úmluvy o zřízení WIPO. Dále musí být členem alespoň jedné další unie založené některou z mezinárodních smluv spravovanou WIPO. Každý člen má při rozhodování jeden hlas. Mezi pravomoci Valného shromáždění patří jmenování generálního ředitele (navrhuje ho Koordinační výbor), přijímání rozpočtu či pozvání nečlenských států k připojení do Úmluvy o zřízení WIPO.<br />
#'''Konference WIPO''' - účastníky jsou všechny státy, které podepsaly Úmluvu o zřízení WIPO. Účast v dalších uniích není nutná. Státy schvalují změny v Úmluvě o zřízení WIPO a projednávají obecné otázky týkající se duševního vlastnictví, zaměřené zejména na všeobecný zájem. Každý člen při hlasování jeden hlas.<br />
#'''Koordinační výbor WIPO''' - ostatním orgánům a uniím může poskytovat vyjádření k probíraným tématům (zejména správní a finanční otázky). Pomáhá vytvářet program Valného shromáždění.<ref name="ŠMÍD" /><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
<br />
*[[ Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]]<br /><br />
*[[ Duševní vlastnictví]]<br /><br />
*[[ Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]]<br /><br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
WIPO, duševné vlastníctvo, WTO, OSN<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54903Rozhodovací tabulky a stromy2018-06-06T15:59:18Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Rozhodovací strom je nástroj, jehož cílem je nalézání skrytých závislostí v datech. <ref name="jahoda">JAHODA, Miroslav. Rozhodovací stromy. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc.</ref><br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. '''rozhodovací tabulky''', které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /> Příklad konkrétního využití rozhodovacích stromů můžeme ukázat na příkladu z bankovnictví . Banka v tomto případě využije rozhodovací strom jako nástroj, který porovná různé faktory, které ovlivňují, zda klient získá půjčku, či nikoliv.<ref name="jahoda" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, měla by tedy být '''minimalizována maximální délka''' cesty z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
JAHODA, Miroslav. Rozhodovací stromy. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
BERKA, Petr. Dobývání znalostí z databází. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1062-9.<br />
<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0.<br />
<br />
SOWA, John F. Knowledge representation: logical, philosophical, and computational foundations. Pacific Grove: Brooks/Cole, c2000. ISBN 978-0534949655.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
rozhodovací strom, rozhodovací tabulka, datamining, dobývání znalostí, rozhodování<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54504Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-31T21:18:28Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, měla by tedy být '''minimalizována maximální délka''' cesty z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Více o konstrunci rozhodovacích stromů naleznete zde: [[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
BERKA, Petr. Dobývání znalostí z databází. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1062-9.<br />
<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0.<br />
<br />
SOWA, John F. Knowledge representation: logical, philosophical, and computational foundations. Pacific Grove: Brooks/Cole, c2000. ISBN 978-0534949655.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54379Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-31T07:10:52Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, měla by tedy být '''minimalizována maximální délka''' cesty z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
BERKA, Petr. Dobývání znalostí z databází. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1062-9.<br />
<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0.<br />
<br />
SOWA, John F. Knowledge representation: logical, philosophical, and computational foundations. Pacific Grove: Brooks/Cole, c2000. ISBN 978-0534949655.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54378Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-31T07:10:18Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, měla by tedy být '''minimalizována maximální délka''' cesty z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
BERKA, Petr. Dobývání znalostí z databází. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1062-9.<br />
<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0.<br />
<br />
SOWA, John F. Knowledge representation: logical, philosophical, and computational foundations. Pacific Grove: Brooks/Cole, c2000. ISBN 978-0534949655.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54377Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-31T07:09:32Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, měla by tedy být '''minimalizována maximální délka''' cesty z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
BERKA, Petr. Dobývání znalostí z databází. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1062-9.<br />
<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0.<br />
<br />
SOWA, John F. Knowledge representation: logical, philosophical, and computational foundations. Pacific Grove: Brooks/Cole, c2000. ISBN 978-0534949655.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54376Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-31T07:02:57Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, měla by tedy být '''minimalizována maximální délka''' cesty z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54375Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-31T07:02:32Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, měla by tedy být '''minimalizována maximální délky''' cesty z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54356Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T21:11:57Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54295Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T11:21:05Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]<br />
<br />
[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54294Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T11:17:53Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54293Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T11:17:21Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Rozhodovací tabulky se využívají tam, kde je potřeba vyhodnocovat neměnným konzistentní počet podmínek.<ref>Rozhodovací tabulka. IMB Knowledge centrum [online]. [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.ibm.com/support/knowledgecenter/cs/SSFPJS_8.5.6/com.ibm.wbpm.main.doc/topics/cbrm_dectbl.html</ref><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
GUPTA, Prashant. Decision Trees in Machine Learning. Towards data science [online]. 2017 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://towardsdatascience.com/decision-trees-in-machine-learning-641b9c4e8052<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54292Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T11:01:09Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /> Může se zdát, že rozhodovací stromy často vedou k rozhodnutím, která by bylo možné intuitivně odhadnout. Proti tomu však stojí fakt, že výsledky vzniklé z rozhodovacích stromů jsou podloženy konkrétními daty a navíc je díky nim možné odhalit spojení, která až tak intuitivní nejsou.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54291Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:55:42Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal">TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54290Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:55:15Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref name="trejbal>TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref> Výsledek lze snadno interpretovat například v prezentaci a jednoduše vysvětlit případným zájemcům. Zároveň je výhodou, že rozhodovací strom si v podstatě sám určí, které atributy jsou pro získání výsledku relevantní a lze pak snadno poznat, které otázky je možné úplně vynechat.<ref name="trejbal" /><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/<br />
<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54289Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:48:41Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref>TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54288Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:47:23Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> Fungují na tom principu, že se k existujícím datovým záznamů přiřadí cílový atribut (z pravidla v binární podobě 1/0) a v rozhodovacím stromě jsou dále kombinovány příslušné otázky tak, aby každá cesta vedla k jasnému výsledku.<ref>TREJBAL, Pavel. Jak na rozhodovací stromy. Optimics [online]. Praha: Optimics s.r.o, 3. 11. 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.optimics.cz/jak-na-rozhodovaci-stromy/</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54287Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:37:09Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů možné určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Konstrukce rozhodovacích stromů]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=54286Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium2018-05-30T10:36:05Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div><br /><br />
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==<br />
<br /><br />
<br />
<br />
='''Informační studia a knihOvnictví'''=<br />
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==<br />
<br />
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] <br />
|| || <br />
|-<br />
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] || || || <br />
|-<br />
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| <br />
|-<br />
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] || || || <br />
|-<br />
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]]) || Horníčková<br />
|| || <br />
|-<br />
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] <br />
|| || <br />
|-<br />
| A9 [[Právo a internet]] || <br />
|-<br />
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A12 Pojem "[[informační politika]]" a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || <br />
||<br />
|-<br />
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] || Matička<br />
|| ||<br />
|-<br />
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || || ||<br />
|-<br />
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X ||<br />
|-<br />
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||<br />
|-<br />
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||<br />
|-<br />
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||<br />
|-<br />
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||<br />
|-<br />
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||<br />
|-<br />
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||<br />
|-<br />
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||<br />
|-<br />
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||<br />
|-<br />
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||<br />
|-<br />
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||<br />
|-<br />
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||<br />
|-<br />
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||<br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky" a model OAIS)] || || <br />
|-<br />
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || <br />
|-<br />
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||<br />
|-<br />
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||<br />
|-<br />
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||<br />
|-<br />
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||<br />
|-<br />
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||<br />
|-<br />
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C6 Proces řízení projektových rizik. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska<br />
|| ||<br />
|-<br />
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash<br />
|| ||<br />
|-<br />
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D2 Architektura softwarových aplikací || || ||<br />
|-<br />
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice || || ||<br />
|-<br />
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || || ||<br />
|-<br />
| D5 [[Rozhodovací tabulky a stromy]] (základní pojmy a vlastnosti) || Filipová || ||<br />
|-<br />
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || || ||<br />
|-<br />
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || || ||<br />
|-<br />
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || || ||<br />
|-<br />
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská || ||<br />
|-<br />
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský<br />
|| ||<br />
|-<br />
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák<br />
|| ||<br />
|-<br />
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Knihovnické zaměření=<br />
<br /><br />
<br />
*Informační věda – povinný předmět<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR, úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||<br />
|-<br />
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||<br />
|-<br />
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || || ||<br />
|-<br />
| 22) [[Právo a internet]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Vorlová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět <br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || || ||<br />
|-<br />
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||<br />
|-<br />
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | || ||<br />
|-<br />
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || || ||<br />
|-<br />
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 40) [[Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. <br />
|| <br />
||<br />
|-<br />
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]] || Jirásková<br />
||<br />
|-<br />
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||<br />
|-<br />
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu|| || ||<br />
|-<br />
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||<br />
|-<br />
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||<br />
|-<br />
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || Konečná<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || || ||<br />
|-<br />
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||<br />
|-<br />
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| || ||<br />
|-<br />
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || || ||<br />
|-<br />
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| || ||<br />
|-<br />
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || || ||<br />
|}<br />
<br />
*MK – Management knihoven – volitelný předmět <br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || || ||<br />
|-<br />
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || || ||<br />
|-<br />
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || || ||<br />
|-<br />
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || || ||<br />
|-<br />
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || || ||<br />
|-<br />
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || || ||<br />
|-<br />
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| || ||<br />
|-<br />
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || || ||<br />
|-<br />
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || || ||<br />
|-<br />
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || || ||<br />
|-<br />
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || || ||<br />
|-<br />
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || || ||<br />
|-<br />
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || || ||<br />
|-<br />
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || || ||<br />
|}<br />
<br />
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || || ||<br />
|-<br />
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení <br />
||<br />
|-<br />
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || || || <br />
|-<br />
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || || ||<br />
|-<br />
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || || ||<br />
|-<br />
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 11) Komunitní úloha knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Knihovědné zaměření=<br />
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
||<br />
|-<br />
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
='''Studia nových médií'''=<br />
*Informační věda<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| || || <br />
|-<br />
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || || || <br />
|-<br />
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || || || <br />
|-<br />
| [[HCI]] || <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Filosofie a nová média<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Hypertextové teorie]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]<br />
|| <br />
|| <br />
|-<br />
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Vizuální studia a nová média]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*Informační politika<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Chápání informační politiky''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Monitoring a hodnocení''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Komunikační proces''|| X<br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Digitální kultura<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Posthumanismus a nová média|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Informační design<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]|| <br />
|| <br />
|-<br />
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Interaktivní média<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Principy interaktivního designu]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Pravidla pro tvorbu rozhraní<br />
|| || || <br />
|}<br />
<br />
*Human-computer Interaction (HCI)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Ergonomie|| || || <br />
|-<br />
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| || || <br />
|-<br />
| Informační audit|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Použitelnost<br />
|| || <br />
|-<br />
| Požadavky na kvalitní IS|| || || <br />
|-<br />
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| || || <br />
|-<br />
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || || || <br />
|-<br />
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
==<nowiki/>==<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54285Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:33:27Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě [[Booleovské operátory|booleovských atributů]] a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý [[Grafické zobrazení dat|graf]] neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů možné určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54284Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:28:26Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dataminingu]] ([[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|dobývání znalostí z dat]]).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě booleovských atributů a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý graf neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů možné určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54283Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:25:28Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod dataminingu (dobývání znalostí z dat).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě booleovských atributů a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý graf neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů možné určit [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]] rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54282Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T10:22:56Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod dataminingu (dobývání znalostí z dat).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě booleovských atributů a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
Rozhodovací strom je obecně definován jako souvislý graf neobsahující cykly s orientovanými hranami, který se skláda z kořene, větví (hran), terminálních a neterminálních uzlů. '''Kořen''' je ten vrchol, do nějž nevstupují žádné větve a z nějž vstupuje do ostatních uzů vždy jedna větev. Každá '''větev''', která z kořene vystupuje je označena příslušnou odpovědí na otázku, kterou označoval kořen. Větve s odpovědí vedou buď do neterminálního nebo terminálního uzlu. Pokud je '''uzel neterminální''', je označen další otázkou a vedou z něj další větve. Pokud je '''uzel terminální''', je to konečný bod rozhodovacího stromu a je mu tedy přiřazeno příslušné rozhodnutí.<br />
<br />
Aby byl rozhodovací strom konzistentní s rozhodovací tabulkou, musí určovat '''rozhodovací funkci''' konzistentní s rozhodovací tabulkou. To platí, pokud kombinace odpovědí na dané otázky splňuje předpoklad rozhodovací tabulky. Tehdy určuje rozhodovací funkce stejné rozhodnutí, které určuje pravidlo v tabulce.<br />
<br />
Cílem je sestavení co nejlepšího rozhodovacího stromu, který je konzistentní s příslušnou rozhodovací tabulkou. A zároveň, by k rozhodnutí měl vést co nejnižší počet otázek, tedy '''minimalizování maximální délky''' cest z kořene do terminálních uzlů. Pokud se jedná o tabulku s pravděpodobnostní distribucí, jedná se o '''minimalizaci střední délky stromu'''. Z toho vyplývá, že za optimální rozhodovací strom je považován ten, jehož minimální střední délka je nejnižší mezi všemi ostatnímy stromy, které jsou také konzistentní s danou rozhodovací tabulkou.<br />
<br />
Pokud máme strom konzistentní k rozhodovací tabulce s pravděpodobnostní distribucí, lze určit '''pravděpodobnost dosažení jednotlivých uzlů'''. A to tak, že se sečtou pravděpodobnosti těch pravidel, jejichž předpoklad je konzistentní s odpověďmi na cestě z kořene k příslušnému terminálnímu uzlu. Z této hodnoty je pak možné jednoduše určit '''střední délku rozhodovacího stromu''', jelikož ta je váženým průměrem všech cest daného stromu k jednotlivým terminálním uzlům. Taktéž je možné z pravděpodobnstí dosažení terminálních uzlů možné určit entropii<br />
rozhodovacího stromu.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rozhodovac%C3%AD_tabulky_a_stromy&diff=54281Rozhodovací tabulky a stromy2018-05-30T09:12:24Z<p>Helena.Filipova: Založena nová stránka s textem „'''''(rozpracováno)''''' Příklad rozhodovacího stromu Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou …“</p>
<hr />
<div>'''''(rozpracováno)'''''<br />
<br />
[[Soubor:Manual decision tree.jpg|náhled|vpravo|Příklad rozhodovacího stromu]]<br />
<br />
Konstrukce rozhodovacích stromů je jednou ze základních a nejčastěji využívaných metod dataminingu (dobývání znalostí z dat).<ref name="ivanek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.</ref> Slouží jako jakási podpora pro rozhodování, která je znázorněna v podobě modelu rozhodnutí a jejich možných důsledků. Používají se k analýze rozhodování a nalezení strategie, která s největší pravděpodobností dosáhne požadovaného cíle.<ref name="en_wiki">Decision tree. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Decision_tree</ref> K jejich sestavování se využívají tzv. rozhodovací tabulky, které jsou tvořeny souborem rozhodovacích pravidel, otázkami ve formě booleovských atributů a samozřejmě výslednými rozhodnutími.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
Důvodů pro využívání této techniky může být hned několik, mimo jiné například to, že je velmi přehledná a snadno interpretovatelná a výsledky je možné jednoduše vyhodnotit.<ref name="cs_wiki">Rozhodovací strom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_strom</ref><br />
<br />
Cílem rozhodovacího stromu je rozhodnutí se na základě několika faktorů – uzlů. Každý z uzlů stromu představuje jednu vlastnost, jednu otázku, kde je potřeba vybrat z několika variant. Na základě kombinací rozhodnutí v jednotlivých uzlech daná větev stromu dovede uživatele k příslušnému výsledku.<ref name="cs_wiki" /><br />
<br />
== Rozhodovací tabulky ==<br />
Rozhodovací tabulka je tvořena otázkami, rozhodovacími pravidly a rozhodnutími. Příklad takové rozhodovací tabulky můžete vidět v tabulce níže, kde A, B, C, D představují jednotlivé otázky, a1 až a5 představují rozhodnutí a R1 až R7 rozhodovací pravidla. Účelem rozhodovací tabulky je odvození odpovědi na základě odpovědí na jednotlivé otázky.<ref name="ivanek" /><br />
<br />
=== Příklad rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ===<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| || '''R<sub>1</sub>''' || '''R<sub>2</sub>''' || '''R<sub>3</sub>''' || '''R<sub>4</sub>''' || '''R<sub>5</sub>''' || '''R<sub>6</sub>''' || '''R<sub>7</sub>'''<br />
|-<br />
| '''A''' || 1 || 1 || – || 1 || 0 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''B''' || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 0 || 0<br />
|-<br />
| '''C''' || – || 1 || 1 || 0 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''D''' || – || 1 || 0 || – || – || 1 || –<br />
|-<br />
| || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>5</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>4</sub>'''<br />
|}<br />
<br />
=== Vlastnosti rozhodovacích tabulek ===<br />
Jak již bylo řečeno, rozhodovacími tabulkami lze odvozovat odpovědi na dané otázky. Může se však stát, že se pravidla v rozhodovací tabulce navzájem překrývají. '''Překrytí pravidel'''. nastává, když předpoklady více pravidel splňuje více rozhodnutí. Překrytí pravidel navíc může být buď '''redundantní''', kdy výsledná rozhodnutí těchto pravidel jsou stejná, nebo '''sporné''', kdy bývají výsledná rozhodnutí různá. Pro zjištění překrytí pravidel v tabulce je potřeba porovnat všechny dvojice pravidel a zjistit, zda se v některé otázce předpoklady pravidel výrazně liší (např. když je u jednoho z překrývajících se pravidel 0 a u druhého 1). To pak znamená, že taková dvojice pravidel je protichůdná, nelze je splnit žádným pravdivostním ohodnocením, v tabulce je sporné překrytí pravidel a rozhodovací tabulka tak není '''konzistentní'''.<br />
<br />
Další vlastností rozhodovací tabulky je její '''úplnost'''. Tabulka je úplná, pokud dokáže určit rozhodnutí v každém případě, tj. pokud v každém pravdivostním ohodnocení splňuje předpoklad některého z pravidel. Pokud máme tabulku bez překrytí pravidel, lze její úplnost posoudit velice snadno rozborem počtu pravdivostních ohodnocení určených jednotlivými pravidly. (Rozhodovací pravidla v příkladu níže znázorňují pravidla úplné tabulky.)<br />
<br />
R1: A^ B => a1<br /><br />
<br />
R2: A ^¬B ^ C ^ D => a2 <br /><br />
<br />
R3: ¬B ^ C ^¬D => a5 <br /><br />
<br />
R4: A^¬B^¬C => a3 <br /><br />
<br />
R5: ¬A^ B => a2 <br /><br />
<br />
R6: ¬A^¬B^ C^ D => a1 <br /><br />
<br />
R7: ¬A ^¬B ^¬C => a4<br /><br />
<br />
Následně lze v rozhodovací tabulce vyčíst '''frekvenci výskytu''' jednotlivých rozhodovacích pravidel. Toto lze vyjádřit tak, že ke každé kombinaci odpovědí na jednotlivé otázky přiřadíme hodnotu pravděpodobnosti. Pokud se jedná o úplnou tabulku, musí být součet věech pravděpodobností roven 1. Pokud se jedná o neuplnou tabulku bez překrytí, lze předpokládat, že nepokryté kombinace nemohou nastat, mají proto pravděpodobnost 0, a součet všech pravděpodobností musí být i v tomto případě rovem 1.<br />
<br />
==== Příklad tabulky s pravděpodobnostní distribucí<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.2 || 0.1 || 0.4 || 0.3 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || – || 0 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 1 || – || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 1 || – || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
==== Příklad rozvinuté rozhodovací tabulky<ref name="ivanek" /> ====<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
| '''P''' || 0.1 || 0.1 || 0.1 || 0.2 || 0.2 || 0.15 || 0.15 || 0<br />
|-<br />
| '''Q<sub>1</sub>''' || 0 || 1 || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>2</sub>''' || 0 || 0 || 0 || 1 || 1 || 0 || 1 || 1<br />
|-<br />
| '''Q<sub>3</sub>''' || 0 || 0 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1 || 0<br />
|-<br />
| '''A''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>1</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>2</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || '''a<sub>3</sub>''' || <br />
|}<br />
<br />
== Rozhodovací stromy ==<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
IVÁNEK, Jiří. Stručně o rozhodovacích tabulkách a konstrukci rozhodovacích stromů. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2014.<br />
<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
=== Související články ===</div>Helena.Filipovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=53176Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium2018-04-08T12:11:00Z<p>Helena.Filipova: </p>
<hr />
<div><br /><br />
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==<br />
<br /><br />
<br />
<br />
='''Informační studia a knihovnictví'''=<br />
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==<br />
<br />
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ||Kahancová <br />
|| || <br />
|-<br />
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] <br />
|| || <br />
|-<br />
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] || || || <br />
|-<br />
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || <br />
|-<br />
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] || || || <br />
|-<br />
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]]) || Rainová<br />
|| || <br />
|-<br />
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec<br />
|| || <br />
|-<br />
| A9 [[Právo a internet]] || <br />
|-<br />
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash<br />
|| ||<br />
|-<br />
| A12 Pojem "[[informační politika]]" a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || <br />
||<br />
|-<br />
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie || Matička<br />
|| ||<br />
|-<br />
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || || ||<br />
|-<br />
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X ||<br />
|-<br />
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||<br />
|-<br />
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||<br />
|-<br />
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||<br />
|-<br />
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||<br />
|-<br />
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||<br />
|-<br />
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||<br />
|-<br />
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||<br />
|-<br />
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||<br />
|-<br />
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||<br />
|-<br />
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||<br />
|-<br />
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||<br />
|-<br />
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||<br />
|-<br />
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky" a model OAIS) || || ||<br />
|-<br />
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || <br />
|-<br />
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||<br />
|-<br />
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||<br />
|-<br />
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||<br />
|-<br />
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||<br />
|-<br />
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||<br />
|-<br />
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C6 Proces řízení projektových rizik. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D2 Architektura softwarových aplikací || || ||<br />
|-<br />
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice || || ||<br />
|-<br />
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || || ||<br />
|-<br />
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti) || Filipová || ||<br />
|-<br />
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || || ||<br />
|-<br />
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || || ||<br />
|-<br />
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || || ||<br />
|-<br />
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská || ||<br />
|-<br />
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || || ||<br />
|-<br />
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || || ||<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Knihovnické zaměření=<br />
<br /><br />
<br />
*Informační věda – povinný předmět<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR, úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||<br />
|-<br />
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||<br />
|-<br />
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || Jirásková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || || ||<br />
|-<br />
| 22) [[Právo a internet]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Vorlová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět <br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || || ||<br />
|-<br />
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || || ||<br />
|-<br />
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||<br />
|-<br />
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | || ||<br />
|-<br />
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || || ||<br />
|-<br />
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| || ||<br />
|-<br />
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||<br />
|-<br />
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||<br />
|-<br />
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu|| || ||<br />
|-<br />
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||<br />
|-<br />
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||<br />
|-<br />
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || || ||<br />
|-<br />
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||<br />
|-<br />
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| || ||<br />
|-<br />
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || || ||<br />
|-<br />
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| || ||<br />
|-<br />
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || || ||<br />
|}<br />
<br />
*MK – Management knihoven – volitelný předmět <br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || || ||<br />
|-<br />
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || || ||<br />
|-<br />
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || || ||<br />
|-<br />
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || || ||<br />
|-<br />
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || || ||<br />
|-<br />
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || || ||<br />
|-<br />
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| || ||<br />
|-<br />
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || || ||<br />
|-<br />
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || || ||<br />
|-<br />
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || || ||<br />
|-<br />
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || || ||<br />
|-<br />
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || || ||<br />
|-<br />
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || || ||<br />
|-<br />
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || || ||<br />
|}<br />
<br />
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || || ||<br />
|-<br />
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení <br />
||<br />
|-<br />
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || || || <br />
|-<br />
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || || ||<br />
|-<br />
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || || ||<br />
|-<br />
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || || ||<br />
|-<br />
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 11) Komunitní úloha knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| || ||<br />
|-<br />
| 15) Informační a citační etika || Dufková<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Knihovědné zaměření=<br />
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
||<br />
|-<br />
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
='''Studia nových médií'''=<br />
*Informační věda<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| || || <br />
|-<br />
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || || || <br />
|-<br />
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || || || <br />
|-<br />
| [[HCI]] || <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Filosofie a nová média<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Hypertextové teorie]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]<br />
|| <br />
|| <br />
|-<br />
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Vizuální studia a nová média]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*Informační politika<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Chápání informační politiky''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Monitoring a hodnocení''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Komunikační proces''|| X<br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Digitální kultura<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Posthumanismus a nová média|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Informační design<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]|| <br />
|| <br />
|-<br />
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Interaktivní média<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Principy interaktivního designu]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Pravidla pro tvorbu rozhraní<br />
|| || || <br />
|}<br />
<br />
*Human-computer Interaction (HCI)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Ergonomie|| || || <br />
|-<br />
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| || || <br />
|-<br />
| Informační audit|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Použitelnost<br />
|| || <br />
|-<br />
| Požadavky na kvalitní IS|| || || <br />
|-<br />
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| || || <br />
|-<br />
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || || || <br />
|-<br />
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
==<nowiki/>==<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Helena.Filipova