https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Katerina.Neradova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T01:16:24ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=55018Teorie informace2018-06-08T10:01:44Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. [[Claude Shannon |Shannonem]] jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou [[Bit – jednotky informace|bit]]. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
[[Soubor:Teorie.png]]<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
[[Kódování]] je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 [[Bit – jednotky informace|bit]] = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
[[Soubor:SchemaCS.png]]<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem [[informace]] patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4<br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Claude Shannon]]<br />
* [[Bit – jednotky informace|Bit]]<br />
* [[Kódování]]<br />
* [[Informace]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
teorie informace, Claude Shannon, bit, kódování, informace<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:SchemaCS.png&diff=55017Soubor:SchemaCS.png2018-06-08T09:59:40Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55016Informační věda a knihovnictví2018-06-08T09:47:26Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref><br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace. <br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) <br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Informační věda]]<br />
* [[Informace]]<br />
* [[informatika]]<br />
* [[Teorie informace]]<br />
* [[Kybernetika]]<br />
* [[Komunikace]]<br />
* [[Organizace]]<br />
=== Klíčová slova ===<br />
informační věda, knihovnictví, knihovní věda, knihověda, informace, teorie knihovnictví, informační studia[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]][[Kategorie: Státnicové otázky UISK]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55015Informační věda a knihovnictví2018-06-08T09:46:09Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref><br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace. <br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) <br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Informační věda]]<br />
* [[Informace]]<br />
* [[informatika]]<br />
* [[Teorie informace]]<br />
* [[Kybernetika]]<br />
* [[Komunikace]]<br />
* [[Organizace]]<br />
=== Klíčová slova ===<br />
informační věda, knihovnictví, knihovní věda, knihověda, informace, teorie knihovnictví, informační studia<br>[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55014Informační věda a knihovnictví2018-06-08T09:45:24Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref><br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref><br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace. <br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) <br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Informační věda]]<br />
* [[Informace]]<br />
* [[informatika]]<br />
* [[Teorie informace]]<br />
* [[Kybernetika]]<br />
* [[Komunikace]]<br />
* [[Organizace]]<br />
=== Klíčová slova ===<br />
informační věda, knihovnictví, knihovní věda, knihověda, informace, teorie knihovnictví, informační studia<br>[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55013Informační věda a knihovnictví2018-06-08T09:44:21Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> <br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref><br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace. <br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) <br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Informační věda]]<br />
* [[Informace]]<br />
* [[informatika]]<br />
* [[Teorie informace]]<br />
* [[Kybernetika]]<br />
* [[Komunikace]]<br />
* [[Organizace]]<br />
=== Klíčová slova ===<br />
informační věda, knihovnictví, knihovní věda, knihověda, informace, teorie knihovnictví, informační studia<br>[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55012Informační věda a knihovnictví2018-06-08T09:39:52Z<p>Katerina.Neradova: odkazy</p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> <br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> <br />
<br />
V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref><br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace. <br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) <br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Informační věda]]<br />
* [[Informace]]<br />
* [[informatika]]<br />
* [[Teorie informace]]<br />
* [[Kybernetika]]<br />
* [[Komunikace]]<br />
* [[Organizace]]<br />
=== Klíčová slova ===<br />
informační věda, knihovnictví, knihovní věda, knihověda, informace, teorie knihovnictví, informační studia<br>[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55011Informační věda a knihovnictví2018-06-08T09:25:32Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> <br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> <br />
<br />
V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref><br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace. <br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) <br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
=== Klíčová slova<br> ===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55010Informační věda a knihovnictví2018-06-08T09:22:37Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> <br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech.<ref>Souček, M. Informační věda – úvodní seznámení. Prezentováno na: Základy informační vědy, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha, 2018. </ref> <br />
<br />
V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<br />
<br />
Obsah informační vědy Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace. <br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) <br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
=== Klíčová slova<br> ===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55009Informační věda a knihovnictví2018-06-08T09:01:15Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového. <br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech. <br />
<br />
V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<br />
<br />
Obsah informační vědy Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace. <br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) <br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
=== Klíčová slova<br> ===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55008Informační věda a knihovnictví2018-06-08T08:57:13Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového. <br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech. <br />
<br />
V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
=== Klíčová slova<br> ===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55007Informační věda a knihovnictví2018-06-08T08:56:08Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového. <br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech. <br />
<br />
V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
=== Klíčová slova<br><br />
===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=55006Informační věda a knihovnictví2018-06-08T08:55:38Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>''(Státnicová otázka: Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů)''<br />
<br />
<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Informační věda je mladá věda, která prochází bouřlivým rozvoje. Důsledkem je tedy nejednotné teoretické zázemí, terminologická nejednotnost a také vznikají nové koncepce oboru jako takového. <br />
<br />
Z pohledu Ústavu informačního studia a knihovnictví (ÚISK) je předmětem studia informační vědy informace a to ve smyslu svého obsahu. Zároveň vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika. Informační věda se dále zabývá obsahovými strukturami informací, vyjádřenými v konceptuálních modelech, zachycenými v syntaktické reprezentaci, zprostředkovanými informačními procesy v informačních systémech. <br />
<br />
V nejširším pojetí se informační věda dá vyjádřit jako věda o informaci (biologické, kulturní, fyzikální). V užším významu se jedná o vědu interdisciplinárního charakteru, která se zabývá zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy.<ref>Jonák, Zdeněk. informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
V rámci UISKu lze ještě definovat informační vědu v rámci studia nových médií, knihovní vědy a knižní kultury. Studia nových médií definují informační vědu v informační společnosti. Knihovní věda ve smyslu Library and Information Science představuje informační vědu v informačních institucích. Knižní kultura, neboli knihověda je reprezentována informační vědou v paměťových institucích.<br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
=== Klíčová slova<br><br />
===<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=55005Teorie informace2018-06-08T08:21:08Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. [[Claude Shannon |Shannonem]] jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou [[Bit – jednotky informace|bit]]. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
[[Soubor:Teorie.png]]<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
[[Kódování]] je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 [[Bit – jednotky informace|bit]] = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem [[informace]] patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4<br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Claude Shannon]]<br />
* [[Bit – jednotky informace|Bit]]<br />
* [[Kódování]]<br />
* [[Informace]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
teorie informace, Claude Shannon, bit, kódování, informace<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=55004Teorie informace2018-06-08T08:20:14Z<p>Katerina.Neradova: odkazy</p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. [[Claude Shannon |Shannonem]] jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou [[Bit – jednotky informace|bit]]. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
[[Soubor:Teorie.png]]<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
[[Kódování]] je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 [[Bit – jednotky informace|bit]] = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem [[informace]] patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4<br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Claude Shannon]]<br />
* [[Bit – jednotky informace|Bit]]<br />
* [[Kódování]]<br />
* [[Informace]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
teorie informace, Claude Shannon, bit, kódování, informace</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=55003Informatika2018-06-08T08:12:11Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div><br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů.<br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
[[Informační technologie]] studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
[[Informační věda]] zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
[[Teorie informace]] se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a [[informační věda]] v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* [[Charles Babbage]] <br />
<br />
* [[Alan Turing]] <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Odkazy<nowiki/>==<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.<br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.<br />
# SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Informační technologie]]<br />
* [[Informační věda]]<br />
* [[Teorie informace]]<br />
* [[Alan Turing]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
informatika, informační věda, informace[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=55002Informatika2018-06-08T08:06:19Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div><br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů.<br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
[[Informační technologie]] studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
[[Informační věda]] zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
[[Teorie informace]] se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a [[informační věda]] v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* [[Charles Babbage]] <br />
<br />
* [[Alan Turing]] <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Odkazy<nowiki/>==<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.<br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.<br />
# SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Informační technologie]]<br />
<br />
[[Informační věda]]<br />
<br />
[[Teorie informace]]<br />
<br />
[[Alan Turing]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
informatika, informační věda, informace[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=55001Informatika2018-06-08T08:02:38Z<p>Katerina.Neradova: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div><br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů.<br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
[[Informační technologie]] studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
[[Informační věda]] zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
[[Teorie informace]] se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a [[informační věda]] v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* [[Charles Babbage]] <br />
<br />
* [[Alan Turing]] <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Odkazy<nowiki/>==<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.<br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.<br />
# SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]<br />
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=54999Informatika2018-06-08T07:55:59Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div><br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů.<br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
[[Informační technologie]] studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
[[Informační věda]] zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
[[Teorie informace]] se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a [[informační věda]] v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* [[Charles Babbage]] <br />
<br />
* [[Alan Turing]] <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Odkazy<nowiki/>==<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.<br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.<br />
# SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=54998Informatika2018-06-08T07:55:06Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div><br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů.<br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
[[Informační technologie]] studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
[[Informační věda]] zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
[[Teorie informace]] se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a [[informační věda]] v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* [[Charles Babbage]] <br />
<br />
* [[Alan Turing]] <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Odkazy<nowiki/>==<br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.<br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.<br />
# SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=54407Informační věda a knihovnictví2018-05-31T13:18:49Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=54406Informační věda a knihovnictví2018-05-31T13:12:30Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=54405Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium2018-05-31T13:01:51Z<p>Katerina.Neradova: /* Knihovnické zaměření */</p>
<hr />
<div><br /><br />
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==<br />
<br /><br />
<br />
<br />
='''Informační studia a knihOvnictví'''=<br />
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==<br />
<br />
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] <br />
|| || <br />
|-<br />
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] || || || <br />
|-<br />
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| <br />
|-<br />
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] || || || <br />
|-<br />
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]]) || Horníčková<br />
|| || <br />
|-<br />
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] <br />
|| || <br />
|-<br />
| A9 [[Právo a internet]] || <br />
|-<br />
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A12 Pojem "[[informační politika]]" a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || <br />
||<br />
|-<br />
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] || Matička<br />
|| ||<br />
|-<br />
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || || ||<br />
|-<br />
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X ||<br />
|-<br />
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||<br />
|-<br />
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||<br />
|-<br />
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||<br />
|-<br />
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||<br />
|-<br />
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||<br />
|-<br />
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||<br />
|-<br />
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||<br />
|-<br />
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||<br />
|-<br />
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||<br />
|-<br />
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||<br />
|-<br />
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||<br />
|-<br />
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||<br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky" a model OAIS)] || || <br />
|-<br />
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || <br />
|-<br />
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||<br />
|-<br />
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||<br />
|-<br />
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||<br />
|-<br />
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||<br />
|-<br />
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||<br />
|-<br />
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C6 Proces řízení projektových rizik. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska<br />
|| ||<br />
|-<br />
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash<br />
|| ||<br />
|-<br />
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| C22 [https://wikisofia.cz/wiki/Metody_dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_znalost%C3%AD_z_datab%C3%A1z%C3%AD_(data_mining) Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]|| Jungmannová<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D2 Architektura softwarových aplikací || || ||<br />
|-<br />
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice || || ||<br />
|-<br />
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || || ||<br />
|-<br />
| D5 [[Rozhodovací tabulky a stromy]] (základní pojmy a vlastnosti) || Filipová || ||<br />
|-<br />
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || || ||<br />
|-<br />
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || || ||<br />
|-<br />
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || || ||<br />
|-<br />
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská || ||<br />
|-<br />
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský<br />
|| ||<br />
|-<br />
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák<br />
|| ||<br />
|-<br />
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Knihovnické zaměření=<br />
<br /><br />
<br />
*Informační věda – povinný předmět<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR, úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || Pospíchalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || Pospíchalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||<br />
|-<br />
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||<br />
|-<br />
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || || ||<br />
|-<br />
| 22) [[Právo a internet]] || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Vorlová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 29) [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů]] || Neradová<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět <br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || || ||<br />
|-<br />
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||<br />
|-<br />
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Šišková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || || ||<br />
|-<br />
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Šišková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 40) [[Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění]] || Chládková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. <br />
|| <br />
||<br />
|-<br />
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]] || Jirásková<br />
||<br />
|-<br />
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||<br />
|-<br />
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu|| || ||<br />
|-<br />
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||<br />
|-<br />
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||<br />
|-<br />
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || Konečná<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || || ||<br />
|-<br />
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||<br />
|-<br />
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| || ||<br />
|-<br />
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || || ||<br />
|-<br />
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| || ||<br />
|-<br />
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || || ||<br />
|}<br />
<br />
*MK – Management knihoven – volitelný předmět <br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || || ||<br />
|-<br />
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || || ||<br />
|-<br />
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || || ||<br />
|-<br />
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || || ||<br />
|-<br />
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || || ||<br />
|-<br />
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || || ||<br />
|-<br />
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| || ||<br />
|-<br />
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || || ||<br />
|-<br />
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || || ||<br />
|-<br />
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || || ||<br />
|-<br />
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || || ||<br />
|-<br />
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || || ||<br />
|-<br />
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || || ||<br />
|-<br />
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || || ||<br />
|}<br />
<br />
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || || ||<br />
|-<br />
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení <br />
||<br />
|-<br />
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || || || <br />
|-<br />
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || || ||<br />
|-<br />
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || || ||<br />
|-<br />
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 11) Komunitní úloha knihoven || || ||<br />
|-<br />
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || || ||<br />
|-<br />
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová<br />
|| ||<br />
|-<br />
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
=Knihovědné zaměření=<br />
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| <br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
||<br />
|-<br />
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X<br />
|| ||<br />
|-<br />
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X<br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
='''Studia nových médií'''=<br />
*Informační věda<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| || || <br />
|-<br />
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || || || <br />
|-<br />
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || || || <br />
|-<br />
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || || || <br />
|-<br />
| [[HCI]] || <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Filosofie a nová média<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Hypertextové teorie]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]<br />
|| <br />
|| <br />
|-<br />
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Vizuální studia a nová média]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || <br />
|| ||<br />
|}<br />
<br />
*Informační politika<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! ''Heslo'' !! ''Student'' !! !! <br />
|-<br />
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Chápání informační politiky''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Monitoring a hodnocení''|| X<br />
|| || <br />
|-<br />
| ''Komunikační proces''|| X<br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Digitální kultura<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
|| || <br />
|-<br />
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Posthumanismus a nová média|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Informační design<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]|| <br />
|| <br />
|-<br />
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]<br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
*Interaktivní média<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Principy interaktivního designu]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Pravidla pro tvorbu rozhraní<br />
|| || || <br />
|}<br />
<br />
*Human-computer Interaction (HCI)<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! !! <br />
|-<br />
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Ergonomie|| || || <br />
|-<br />
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| || || <br />
|-<br />
| Informační audit|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Použitelnost<br />
|| || <br />
|-<br />
| Požadavky na kvalitní IS|| || || <br />
|-<br />
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| || || <br />
|-<br />
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || || || <br />
|-<br />
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| <br />
|| || <br />
|-<br />
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| <br />
|| || <br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /><br />
<br />
==<nowiki/>==<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53784Teorie informace2018-05-14T11:51:10Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. [[Claude Shannon |Shannonem]] jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou [[Bit – jednotky informace|bit]]. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
[[Soubor:Teorie.png]]<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
[[Kódování]] je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem [[informace]] patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4<br />
<br />
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=53782Informační věda a knihovnictví2018-05-14T11:46:35Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* [[informatika]] – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# [[teorie informace]] (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=53775Informační věda a knihovnictví2018-05-14T11:27:59Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* informatika – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# teorie informace (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53747Teorie informace2018-05-13T10:15:27Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
[[Soubor:Teorie.png]]<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
Kódování je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4<br />
<br />
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53746Teorie informace2018-05-13T10:14:28Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
<nowiki>[[Soubor:Teorie.png]]</nowiki><br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
Kódování je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4<br />
<br />
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53745Teorie informace2018-05-13T10:01:33Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
Kódování je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4<br />
<br />
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53744Teorie informace2018-05-13T09:59:13Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
Kódování je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53743Teorie informace2018-05-13T09:53:25Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
Kódování je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem<br />
<br />
== Informace ==<br />
Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53742Teorie informace2018-05-13T09:37:42Z<p>Katerina.Neradova: struktura hesla</p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda <br />
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva) <br />
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem <br />
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.) <br />
* PI: příjemce informace <br />
<br />
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace. <br />
<br />
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. <br />
<br />
== Kódování ==<br />
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu. <br />
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy <br />
* Délka slova = počet znaků ve slově <br />
<br />
Kódování je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy. <br />
<br />
=== Množství informace ===<br />
1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna<br />
<br />
== Základní pojmy ==<br />
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků <br />
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) <br />
* Abeceda - množina všech symbolů <br />
* Signál - materiální nositel zprávy <br />
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy <br />
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53741Teorie informace2018-05-13T09:29:49Z<p>Katerina.Neradova: /* Základní schéma */</p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
<nowiki>[[Soubor: Teorie.png]]</nowiki></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53740Teorie informace2018-05-13T09:29:04Z<p>Katerina.Neradova: /* Základní schéma */</p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==<br />
<nowiki>[[Soubor:Teorie.png]]</nowiki></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Teorie.png&diff=53739Soubor:Teorie.png2018-05-13T09:26:28Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53738Teorie informace2018-05-13T09:23:36Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.<br />
<br />
== Základní schéma ==</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&diff=53737Teorie informace2018-05-13T09:17:15Z<p>Katerina.Neradova: Založena nová stránka s textem „Teorie informace“</p>
<hr />
<div>Teorie informace</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=53736Informatika2018-05-13T09:05:57Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů. <br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
[[Informační technologie]] studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
[[Informační věda]] zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
[[Teorie informace]] se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a [[informační věda]] v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* [[Charles Babbage]] <br />
<br />
* [[Alan Turing]] <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Použitá literatura<nowiki/>==<br />
BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.<br />
<br />
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.<br />
<br />
SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=53735Informatika2018-05-13T08:58:46Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů. <br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
Informační technologie studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
Informační věda zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
Teorie informace se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a informační věda v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* Charles Babbage <br />
<br />
* Alan Turing <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Použitá literatura<nowiki/>==<br />
BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.<br />
<br />
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.<br />
<br />
SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=53734Informatika2018-05-13T08:56:14Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů. <br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
Informační technologie studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
Informační věda zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
Teorie informace se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a informační věda v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* Charles Babbage <br />
<br />
* Alan Turing <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Použitá literatura<nowiki/>==<br />
BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.<br />
<br />
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=53733Informatika2018-05-13T08:55:02Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů. <br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
Informační technologie studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
Informační věda zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
Teorie informace se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a informační věda v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* Charles Babbage <br />
<br />
* Alan Turing <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==Použitá literatura<nowiki/>==<br />
BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=53732Informatika2018-05-13T08:54:37Z<p>Katerina.Neradova: zdroj</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů. <br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
Informační technologie studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
Informační věda zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
Teorie informace se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a informační věda v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* Charles Babbage <br />
<br />
* Alan Turing <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==<nowiki/>==<br />
BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=53731Informatika2018-05-13T08:52:02Z<p>Katerina.Neradova: vložení hesla</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Informatika představuje obor lidské činnosti, který se věnuje zpracování informací. K informatice se vztahuje mnoho specializovaných vědních, ale také technických oborů. <br />
<br />
== Příbuzné obory ==<br />
Bioinformatika je vědní disciplína, která se věnuje metodám pro shromažďování, analýzu a prezentaci souborů biologických dat. Jedná se především o data molekulárně-biologického charakteru. <br />
<br />
Geoinformatika je geoinformační věda, která spojuje obor geografie a informatika. Tato věda se zabývá vývojem a aplikací metod, které mají řešit problémy geovědy a dalších příbuzných oborů. Důraz se klade zejména na geografickou polohu objektů. <br />
<br />
Chemoinformatika propojuje obory chemie a informatiky.<br />
<br />
Informační technologie studují fungování počítačů a to po technické stránce. Počítače pracují s daty (informacemi) a od toho je odvozen název oboru. <br />
<br />
Informační věda zahrnuje získání, zpracování a následnou správu informace. <br />
<br />
Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) propojuje informatiku s medicínou. <br />
<br />
Matematická informatika studuje složité systémy, zpracování informací a také používání počítačů. Využívá při tom techniky aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství. Specializovanější odvětví se nazývá teoretická informatika. Mezi podobory patří například teoretická informatika, teorie složitosti, umělá inteligence, teorie grafů či teorie informace. <br />
<br />
Neuroinformatika se zabývá zpracováním a analýzou dat. S pomocí informatiky analyzuje data z neurovědy. <br />
<br />
Sociální informatika propojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy. Teorie informace je věda, která spojuje aplikovanou matematiku a elektrotechniku. Spojuje je za účelem kvantitativního vyjádření informace. <br />
<br />
Teorie informace se zabývá se bezeztrátovou a ztrátovou kompresí, dále také kapacitou přenosového kanálu. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Informatika se profilovala v jednotlivých zemích odlišně. Toto odlišné vymezení lze přičíst také odlišnému historickému vývoji. V jednotlivých zemích tedy může docházet ke specifickému pojmu chápání termínu informatika. Jako příklad lze uvést rozdíl mezi Západní a Východní Evropou. Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam. Zakotvená struktura počítačových disciplín využívá jiných označení, například počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie atd. <br />
<br />
=== Informatika vs. informační věda ===<br />
Vzhledem k historickému vývoji byl v Sovětském svazu používán termín informatika namísto informační věda. Avšak nyní jsou obory informatika a informační věda v České republice chápány jako dva odlišné obory. Liší se i jejich smysl a náplň. Předmětem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení. Informační věda se zabývá informacemi a to především jejich vznikem, zpracováním, měřením, kódováním, ukládáním, transformací, distribucí a recepcí. Informační věda používá výsledky informační vědy.<br />
<br />
== Významní informatici ==<br />
* Charles Babbage <br />
<br />
* Alan Turing <br />
<br />
* Donald Knuth <br />
<br />
==<nowiki/>==</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informatika&diff=53730Informatika2018-05-13T08:34:21Z<p>Katerina.Neradova: Založena nová stránka s textem „Informatika“</p>
<hr />
<div>Informatika</div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=53728Informační věda a knihovnictví2018-05-12T19:17:34Z<p>Katerina.Neradova: reference</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* informatika – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# teorie informace (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<nowiki><references/></nowiki></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=53727Informační věda a knihovnictví2018-05-12T19:16:36Z<p>Katerina.Neradova: reference</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Knihovnictví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000706&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* informatika – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# teorie informace (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<nowiki><references/></nowiki></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=53726Informační věda a knihovnictví2018-05-12T19:15:04Z<p>Katerina.Neradova: reference</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]].<ref>JONÁK, Zdeněk. Knihovní věda. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD.</ref> <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy. <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* informatika – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# teorie informace (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<nowiki><references/></nowiki></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=53725Informační věda a knihovnictví2018-05-12T19:12:36Z<p>Katerina.Neradova: </p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]]. <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy. <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Původně bylo knihovnictví,chápáno především jako praktická činnost, kterou vykonávaly knihovny, či jako studijní obor. Od 2. poloviny 19. století se začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda. Ten zkoumal proces informační komunikace v knihovnách a obvykle je považován za součást informační vědy. <br />
<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* informatika – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry La Fontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, [[psychologie]], [[pedagogika]], andragogika, kulturologie, antropologie a [[sociologie]], [[kybernetika]], systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# teorie informace (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<nowiki><references/></nowiki></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=53724Informační věda a knihovnictví2018-05-12T18:56:20Z<p>Katerina.Neradova: odkazy</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]]. <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy. <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* informatika – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* [[právo]] – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* [[lingvistika]] – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* [[statistika]] – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
[[Jiří Cejpek]] – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek [[Vannevar Bush|Vannevara Bushe]] „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. [[Kybernetika]] jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl [[Norbert Wiener]]. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* [[Alfred Lotka]] (1880 - 1924) <br />
* [[Augustin Merta]] (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* [[Eugene Garfield]] (1925) <br />
* [[George Kingsley Zipf]] (1902 – 1950) <br />
* [[Henri La Fontaine|Henri La Fontain]] (1854 – 1944) <br />
* [[Jiří Cejpek]] (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* [[Melvil Dewey]] (1851 – 1931) <br />
* [[Paul Otlet]] (1868 – 1944) <br />
* [[Peter Ingwersen]] (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* [[Samuel Clemens Bradford]] (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* [[Alan Turing]] (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* [[George Boole]] (1815 - 1864) <br />
* [[John von Neumann]] (1903 – 1957) <br />
* [[Norbert Wiener]] (1894 – 1964) <br />
* [[Richard Stallman]] (1953) <br />
* [[Tim Berners-Lee]] (1955) <br />
* [[Vannevar Bush]] (1890- 1974) <br />
* [[Vint Cerf]] a [[Robert E. Kahn]] (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry Lafontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, psychologie, pedagogika, andragogika, kulturologie, antropologie a sociologie, kybernetika, systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# teorie informace (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<nowiki><references/></nowiki></div>Katerina.Neradovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD&diff=53723Informační věda a knihovnictví2018-05-12T18:44:10Z<p>Katerina.Neradova: odkazy</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
Knihovní věda je vědní obor zkoumající proces informační [[komunikace]] v knihovnách. Vytváří metodiku práce s informačními zdroji a zabývá se funkcí, [[organizace|organizací]], správou a činností knihoven. Obvykle se chápe jako součást [[informační věda|informační vědy]]. <br />
<br />
Knihovnictví je vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy. <br />
<br />
Autor Josef Straka uvádí ve svém Terminologickém a výkladovém slovníku pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví následující definice. Knihovní věda je vědní obor sociální informatiky, který <br />
* zkoumá proces informační komunikace dokumentových informací a specificky tu část užití či přirozeného fondu dokumentů ve společnosti, která je institucionalizována a probíhá zejména v knihovnách <br />
* zpracovává metodiku a z technické informatiky aplikuje technologii této složky a části informační komunikace <br />
Komplexní kategorií knihovní vědy je knihovna jako instituce společenského užití dokumentových informací a další, zejména subjektové a nástrojové kategorie, které jsou jejími prvky (čtenář, četba, knihovník, dokumentový fond, knihovní katalog, biblio-graficko-informační služba a jiné). <br />
<br />
Knihovnictví je komplexní a tradiční pojmenování vědního, studijního a zejména profesního a praktického oboru. Zároveň se jedná o pojmenování dokumentové oblasti a informační komunikace. <br />
<br />
Informační věda je v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, [[kódování]], ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a [[komunikační proces|komunikační procesy]].<br />
<br />
== Oblast informační vědy ==<br />
Obecně se dá předmět informační vědy určit jako věc, která se zabývá přenosem informací. Konkrétně se jedná o [[informace]] vyjádřené, komunikovatelné poznatky ve společnosti. Informační věda je věda, která popisuje pohyb informace v lidské společnosti. Týká se to především procesu vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací. Dále informační věda zkoumá, jak se přenáší informace, jak se vytváří a také se zabývá procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka. Obecně zkoumá informační věda několik základních oblastí, které se však rychle mění v kontextu rozvoje informační společnosti. Dochází k vytváření a vzniku informačních pramenů, dále pak probíhá přenos, oběh a šíření informací. Následně se jedná i zpracování, ukládání a vyhledávání informací. Hledání může probíhat v informačních fondech (např. kolekce, knihovny), či pomocí jazykových nástrojů komunikace informací a rolí člověka jako příjemce a zprostředkovatele informací. Informační věda se dá klasifikovat i jako teoreticko-praktický obor, jehož ústředním tématem je zkoumání vztahu mezi člověkem, informacemi a technologiemi.<br />
<br />
== Informační věda a další vědní obory ==<br />
Širší pojetí informační vědy zahrnuje informaci jako jev a proces probíhající v lidském vědomí, dále informaci potenciální, tj. zaznamenanou jakýmkoliv znakovým systémem na jakémkoli hmotném nosiči a také procesy shromažďování, zpracovávání, uchovávání a šíření takových informací v informačních systémech. U každého oboru je uveden vždy jeden příklad. Informační věda je multioborová disciplína, která se prolíná do nejrůznějších oblastí jiných vědních oborů. <br />
* [[sociologie]] – rozdělení společnosti dle přístupu k novým technologiím <br />
* filosofie – etické aspekty nakládání s informacemi <br />
* informatika – technická realizace komunikace <br />
* [[psychologie]] – psychologické aspekty vztahu člověk a počítač <br />
* [[pedagogika]] – teorie výchovy a vzdělávání <br />
* [[politologie]] – rovný přístup k informacím <br />
* právo – legislativní aspekty přístupu k informacím a jejich využívání <br />
* lingvistika – lidský jazyk jako komunikační prostředek <br />
* ekonomie – ekonomické aspekty rostoucí informační gramotností <br />
* teorie komunikace – problematika přenosu, kódování a měření informace z matematického hlediska <br />
* statistika – rozvoj a zpracování empirických dat pomocí matematických metod <br />
<br />
== Vývoj informační vědy ==<br />
Glyn Harmon – tento vědec tvrdí, že informační věda se vyvinula z dokumentace, což je činnost spočívající v systematickém sběru, pořádání, vyhledávání a distribuci potenciální, tj. znakově zaznamenané informace a také z dokumentalistiky, která se začala formovat již v roce 1895. Dokumentalistika je teoretický i praktický obor, zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací (obvykle ve specifických vědních oborech či disciplínách). Dokumentalistika se chápe jako součást informační vědy. <br />
<br />
Jiří Cejpek – naopak Jiří Cejpek zastával názor, že první náznaky zrodu informační vědy přinesl článek Vannevara Bushe „As we may think“, který vyšel v roce 1945. Bush v článku vyložil svou vizi o použití MEMEXu, podporujícího režim online v komunikaci mezi člověkem a počítačem. Samotný Bush ale připustil, že začátky informační vědy lze datovat již do období 669-630 let př. n. l. V té době asyrský král Aššurbanipal vytvořil z knih v podobě hliněných tabulek systematicky organizovanou sbírku zaznamenaných znalostí, zkušeností a představ starověkých lidí. Vývoj informační vědy je tedy spjat i s dějinami knihoven a knihovnictvím. <br />
<br />
Podle Jiřího Cejpka informační vědu ovlivnily dva samostatné vývojové proudy lidského poznání:<br />
# humanitní a sociální Tento proud vychází ze zkušeností knihoven, archivů a jiných paměťových institucí. Od 2. pol. 19. století vyžadovala práce v knihovnách jistou profesionalitu. Vznikají knihovnické organizace, konkrétně první byla v roce 1876 American Library Association. První knihovnická škola na světě pak byla v roce 1887 Kolumbijská univerzita (NY). <br />
# matematicko-technický a kybernetický Původ tohoto proudu pochází z binární soustavy, matematické logiky, programování atd. Kybernetika jako taková se zrodila na konci 40. let 20. století, zakladatelem byl Norbert Wiener. Jedná se o obor, který studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů, systémů řízení. Řízení je chápáno jako informační proces a z toho pohledu existuje hluboká vazba mezi informacemi a řízením. Tento informační proces se uskutečňuje prostřednictvím příjmu, uchovávání, zpracování a předávání informace ve složitém dynamickém systému. Významné osobnosti jsou Vannevar Bush či Claude Shannon. <br />
<br />
Ve 40. letech, po zrodu kybernetiky, dochází ke vzniku dalšího nového oboru, tzv. Computer Science, neboli věda o počítačích (informatika). Po 2. světové válce vývoj druhého proudu stále více ovlivnil proud první. Měl vliv i na terminologii, kdy se na dokumenty začalo v knihovnách a bibliografických institucích pohlížet jako na soubory informací. <br />
<br />
V 50. a 60. letech se poprvé objevil termín informační věda. Pojem information science se poprvé objevil na konci 50. let v USA. Došlo tak kvůli potřebě nového oboru, který by lépe definoval danou vědní oblast (knihovnictví bylo příliš úzké a informatika příliš jednostranná). V 60. letech je postupně nahrazen výrazem dokumentace. V roce 1968 v USA vznikla Americká společnost pro informační vědu (American Society for Information Science). Tato společnost vydávala Journal of the American Society for Information Science, od roku 2001 pak Journal of the American Society for Information Science and Technology. <br />
<br />
Od 70. do 90. let dochází k dynamickému vývoji informační vědy. Důraz je kladen na spolupráci mezi přírodními a humanitními vědami. V Evropě probíhal spíše vývoj konzervativního a tradičního přístupu. Vlivem teorie dokumentace jsou zde stále zachovány pojmy jako dokument a dokumentace. Rámec teorie knihovnictví začínal být úzký, objevují se nová média pro přenos informací (rozhlas, televize atd.). Vývoj informační vědy, tedy obecné vědy o informaci, podpořil nový fenomém exploze informací, který je chápán jako společenský informační problém. V obou směrech se na vývoji podílely nejrůznější významné osobnosti: <br />
<br />
Humanitní směr: <br />
* Alfred Lotka (1880 - 1924) <br />
* Augustin Merta (1914 - 2006) <br />
* Brian Vickery (1918 - 2009) <br />
* Derek De Solla Price (1922 - 1983) <br />
* Eugene Garfield (1925) <br />
* George Kingsley Zipf (1902 – 1950) <br />
* Henri La Fontain (1854 – 1944) <br />
* Jiří Cejpek (1928 - 2005) <br />
* Jorge Hirsch (1953) <br />
* Marshal Mc Luhan (1911 - 1980) <br />
* Melvil Dewey (1851 – 1931) <br />
* Paul Otlet (1868 – 1944) <br />
* Peter Ingwersen (1947) <br />
* Rafael Cappuro (1953) <br />
* Richard Meier (1920 - 2007) <br />
* Samuel Clemens Bradford (1878 - 1948) <br />
* Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) <br />
<br />
Technický směr: <br />
* Alan Turing (1912 – 1954) <br />
<br />
* Claude Elwood Shannon (1916 – 2001) <br />
* George Boole (1815 - 1864) <br />
* John von Neumann (1903 – 1957) <br />
* Norbert Wiener (1894 – 1964) <br />
* Richard Stallman (1953) <br />
* Tim Berners-Lee (1955) <br />
* Vannevar Bush (1890- 1974) <br />
* Vint Cerf a Robert E. Kahn (1943, 1938)<br />
<br />
== Východiska informační vědy ==<br />
Informační věda je společensko-vědní disciplína, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modulů. Zároveň se zabývá informačními procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech. Informační věda je zároveň aplikace systémové vědy, která zkoumá systémy. Obor existuje přibližně od 60. let. Byl problém s označením informatika, častěji se používal termín VTEI – vědecko-technické a ekonomické informace. <br />
<br />
Smyslem informační vědy je vytváření, zpřístupňování a využívání souborů symbolicky zaznamenaného poznání a optimalizace informačních procesů a zajištění kontinuity lidského poznání. Důvodem vzniku bylo množství informací, které rostlo po II. světové válce takovým způsobem, že byl již nutný samostatný obor, který bude zkoumat vývoj a zákonitosti komunikace informací. <br />
<br />
Jedná se o mladou vědní disciplínu, zabývající se zpracováním informací, zejména analýzou, vyhodnocením, komprimací, syntézou, přetvářením a šířením obsahů dokumentů. Dále také zkoumá funkce, struktury a přenos informací, včetně řízení informačních systémů.<br />
<br />
Informační věda má několik specifických vlastností. Splňuje základní premisy vědy a to společenskou potřebu, má předmět zkoumání (informační procesy), historii, vychovává specialisty, má vlastní metodu a zákonitosti. Informační věda je na rozhraní technických, humanitních a matematických disciplín (má integrační charakter). Mylně byla v ČR označována jako informatika. Informační věda je jak teoretická (jádrem je informace jako psychofyziolický proces, interakce člověka s vnějším světem a se sebou samým), tak praktická věda. Pojem informace, neboli sdělovati, tedy dodávat představu o něčem. <br />
<br />
Východiska inf. vědy: <br />
# dokumentaristika – v roce 1895 zakládají belgičtí právníci Paul Otlet a Henry Lafontaine Mezinárodní bibliografickou asociaci (dnešní FID, Mezinárodní federace pro dokumentaci) a to za účelem shromažďování a utřídění celosvětové znalosti <br />
# technika – Vannevar Bush v roce 1945 vydal článek As we may think, kde jeho generace má možnosti zpřístupnit znalostí všech epoch, podmínkou je pouze existence výkonnějšího počítače (utilitární způsob vědění lidstva se mění společně s epochou) <br />
# komunikační vědy – došlo ke vzniku a rozvoji interdisciplinárních věd po II. světové válce (kybernetika, teorie rozhodování, teorie her, teorie systémů, počítačová lingvistika, sémiotika či sémantika) <br />
<br />
=== Teoretická východiska informační vědy: ===<br />
Filozofie, přírodní, humanitní vědy a interdisciplinární vědy, zabývající se informací z různých hledisek. Kromě filozofie sem patří např. neurofyziologie a neuropatologie, psychologie, pedagogika, andragogika, kulturologie, antropologie a sociologie, kybernetika, systémová teorie a jiné. <br />
<br />
Ve 20. století především rozvoj a vznik věd (lingvistika, sémantika, semiologie,...), což lze označit jako 1. stavební kameny inf. vědy. Existovaly 3 hlavní vědní komplexy: <br />
# kybernetika (zakladatel Norber Wiener) <br />
# systémová analýza (Ludvik von Bartalanffy) <br />
# teorie informace (Shannon a Viewer) Další osobnosti byly Eugen Garfield – zakladatel SCI (Science Citation Index) či H. Berko a D. Engeipart – průkopníci systému „user friendly") <br />
<br />
=== Vztahy k ostatním vědám ===<br />
Průnik matematiky + inf. vědy přinesl matematické analýzy k popisu inf. procesů, mat. základy SW systémů, logické vztahy v rešeršních dotazech, měření efektivnosti inf. systémů, měření relevance a pertinence (nový + odpovídá dotazu). Spojení matematiky + lingvistiky přinesl strojový překlad, komputativní lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, textologie (ot. sporného autorství).Průnik matematiky + inf. vědy + lingvistiky představil bibliometrii, scientometrii, terminologické zatížení textu, čtivost odborných textů, sémantická analýza, měření hodnoty informace. <br />
<br />
Další vědy, na které se váže informační věda <br />
* pedagogika (bibliopedagogika) <br />
* psychologie (dotazníky, tvorba rešeršních dotazů, práce s uživatelem) <br />
* sociologie, masová komunikace (vztah informace ke společnosti) f<br />
* filosofie, matematika, statistika,... <br />
** Pod matematiku a statistiku se dá zařadit také kybernetika, což je nauka o procesech a zákonitostech řízení (kybernos=kormidlo). Zakladatelem je Norber Wiener. Zařadit sem můžeme také informatiku, což je věda o počítačových systémech a práci s nimi.Objevuje se zde rozdíl mezi informační vědou a informatikou (information science není totéž co computer science). <br />
Informační vědu lze chápat i v širším smyslu jako průnik filozofie a věd, které se zabývají informací na jedné straně a informatiky na straně druhé. Také lze použít definici průnik informatiky a aplikované informační vědy, či průnik filozofie a věd, zabývajících se informací na jedné straně a aplikované informační vědy na straně druhé. <br />
<br />
Teoretická informační věda je nejdůležitější pro pochopení informační vědy. Dříve byl konglomerát různých vědních a technických oborů, zabývajících se z různých aspektů informací (až do začátku 70. let, kdy vznikla informační vědy). Teoretická informační věda by se měla pomocí komplexního přístupu (nikoli jen metodami jednotlivých věd) zabývat objasňováním problémů, které jsou spjaty s informací jako jevem a procesem probíhajícím v živé i neživé přírodě. Aplikovaná informační věda by měla z teoretického jádra čerpat poznatky pro řešení konkrétních praktických úkolů. <br />
<br />
=== Obsah informační vědy ===<br />
Popisuje pohyb informace v lidské společnosti, jak se přenáší a přetváří informace. Jde o procesy modelování a přenášení těchto modelů pomocí jazyka s cílem vhodně ovlivnit reálnou skutečnost. Informace tu nejsou kvůli poznání samotnému, ale k prosazení se v reálné skutečnosti. Cílem je zabezpečení chodu společnosti, nastolení určité situace pomocí informace.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví. Praha: Karolinum, 1990. ISBN 80-7066-324-3. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# CEJPEK, Jiří, Pravoslav KNEIDL a Ivan HLAVÁČEK. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3. <br />
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. <br />
# SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Úvod do informační vědy. V Opavě: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav informatiky, 2015. ISBN 978-80-7510-145-7. <br />
# CEJPEK, Jiří. Stručný přehled dějin českého knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. Učební texty vysokých škol. <br />
# CEJPEK, Jiří a Jiří KÁBRT. Základy knihovnictví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1956. Edice Národní knihovny v Praze. <br />
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<nowiki><references/></nowiki></div>Katerina.Neradova