https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Klara.Voldrichova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-28T11:49:24ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ekonomie,_jej%C3%AD_historick%C3%BD_v%C3%BDvoj,_hlavn%C3%AD_ekonomick%C3%A9_sm%C4%9Bry,_jejich_p%C5%99edstavitel%C3%A9_a_jejich_v%C3%BDznamn%C3%A1_d%C3%ADla&diff=50778Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla2017-12-15T12:55:07Z<p>Klara.Voldrichova: Založena nová stránka s textem „==Historický vývoj== ==Hlavní ekonomické směry a jejich představitelé==“</p>
<hr />
<div>==Historický vývoj==<br />
==Hlavní ekonomické směry a jejich představitelé==</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Klara.Voldrichova&diff=50776Uživatel:Klara.Voldrichova2017-12-15T12:44:19Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>Jsem studentkou [http://uisk.ff.cuni.cz|ústavu informačních studií a knihovnictví FFUK], kde studuji bakalářský program se stejným názvem. Shodou okolností jsem také diplomovaná specialistka v oboru informační management, a to díky svému předchozímu studiu na [http://www.vosis.cz| VOŠ informačních služeb]. Pokud se zrovna pilně nevěnuji studiu, je možné mě zastihnout v knihovně [https://knihovna.lf2.cuni.cz| Ústavu vědeckých informací 2. LF], kde pracuji. Na Wikisofii působím jako redaktorka. <br />
<br />
== Články ==<br />
* [[Certifikační autorita]]<br />
* [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]<br />
* [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50775Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-12-15T12:15:02Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. ''digital divide'') je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k [[Informační_a_komunikační_technologie|informačním a komunikačním technologiím]], a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
'''Primární digitální propast''' (z angl. ''basic digital divide'', příp. ''first digital divide'') odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.<ref name="attewell">ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.</ref><br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
'''Sekundární digitální propast''' (z angl. ''second digital divide'') se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí [[informační gramotnost]]. <ref name="attewell"/><br />
<br />
===Rozdělení podle Pippy Norris===<br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
<br />
'''Globální digitální propast''' se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální propast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.<ref name="norris"/> <br />
<br />
'''Sociální digitální propast''' je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým '''socioekonomickým statusem'''. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající '''sociální rozdíly'''; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).<ref name="norris"/> <br />
<br />
'''Demokratická digitální propast''' existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a [[deliberativní demokracie|deliberativní demokracii]]. <ref name="norris">NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref><br />
<br />
==Ohrožené demografické skupiny==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
'''Socioekonomický status''' je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.<ref name="piskurova">PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912</ref><br />
<br />
===Digitální propast a věk===<br />
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se '''informační gramotnost''' získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání [[informační dovednosti|informačních dovedností]], protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a geografické umístění===<br />
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a rasa===<br />
V americké celonárodní studii ''Falling Through the Net: Defining the Digital Divide''<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je '''angličtina''', digitální propast může být v tomto případě způsobená i '''jazykovou bariérou'''. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast Digitální propast na Wikipedii]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[[Digitální propast]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti<br />
<br /><br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Klara.Voldrichova&diff=50084Uživatel:Klara.Voldrichova2017-11-15T09:45:47Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>Jsem studentkou [http://uisk.ff.cuni.cz|ústavu informačních studií a knihovnictví FFUK], kde studuji bakalářský program se stejným názvem. Shodou okolností jsem také diplomovaná specialistka v oboru informační management, a to díky svému předchozímu studiu na [http://www.vosis.cz| VOŠ informačních služeb]. Pokud se zrovna pilně nevěnuji studiu, je možné mě zastihnout v [https://www.ff.cuni.cz/fakulta/oddeleni-dekanatu/laborator-vypocetni-techniky/| laboratoři výpočetní techniky FFUK], kde pracuji. Na Wikisofii působím nově jako redaktorka. <br />
<br />
== Články ==<br />
* [[Certifikační autorita]]<br />
* [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50083Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-15T09:36:51Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. ''digital divide'') je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k [[Informační_a_komunikační_technologie|informačním a komunikačním technologiím]], a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
'''Primární digitální propast''' (z angl. ''basic digital divide'', příp. ''first digital divide'') odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.<ref name="attewell">ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.</ref><br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
'''Sekundární digitální propast''' (z angl. ''second digital divide'') se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí [[informační gramotnost]]. <ref name="attewell"/><br />
<br />
===Rozdělení podle Pippy Norris===<br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
<br />
'''Globální digitální propast''' se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální prospast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.<ref name="norris"/> <br />
<br />
'''Sociální digitální propast''' je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým '''socioekonomickým statusem'''. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající '''sociální rozdíly'''; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).<ref name="norris"/> <br />
<br />
'''Demokratická digitální propast''' existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a [[deliberativní demokracie|deliberativní demokracii]]. <ref name="norris">NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref><br />
<br />
==Ohrožené demografické skupiny==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
'''Socioekonomický status''' je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.<ref name="piskurova">PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912</ref><br />
<br />
===Digitální propast a věk===<br />
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se '''informační gramotnost''' získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání [[informační dovednosti|informačních dovedností]], protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a geografické umístění===<br />
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a rasa===<br />
V americké celonárodní studii ''Falling Through the Net: Defining the Digital Divide''<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je '''angličtina''', digitální propast může být v tomto případě způsobená i '''jazykovou bariérou'''. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast Digitální propast na Wikipedii]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[[Digitální propast]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti<br />
<br /></div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50082Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-15T08:34:20Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. ''digital divide'') je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k [[Informační_a_komunikační_technologie|informačním a komunikačním technologiím]], a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
'''Primární digitální propast''' (z angl. ''basic digital divide'', příp. ''first digital divide'') odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.<ref name="attewell">ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.</ref><br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
'''Sekundární digitální propast''' (z angl. ''second digital divide'') se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí [[informační gramotnost]]. <ref name="attewell"/><br />
<br />
===Rozdělení podle Pippy Norris===<br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
<br />
'''Globální digitální propast''' se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální prospast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.<ref name="norris"/> <br />
<br />
'''Sociální digitální propast''' je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým '''socioekonomickým statusem'''. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající '''sociální rozdíly'''; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).<ref name="norris"/> <br />
<br />
'''Demokratická digitální propast''' existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a [[deliberativní demokracie|deliberativní demokracii]]. <ref name="norris">NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref><br />
<br />
==Ohrožené demografické skupiny==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
'''Socioekonomický status''' je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.<ref name="piskurova">PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912</ref><br />
<br />
===Digitální propast a věk===<br />
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se '''informační gramotnost''' získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání [[informační dovednosti|informačních dovedností]], protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a geografické umístění===<br />
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a rasa===<br />
V americké celonárodní studii ''Falling Through the Net: Defining the Digital Divide''<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je '''angličtina''', digitální propast může být v tomto případě způsobená i '''jazykovou bariérou'''. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast Digitální propast na Wikipedii]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[[Digitální propast]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti<br />
<br /></div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50072Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-14T11:36:33Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. ''digital divide'') je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k [[Informační_a_komunikační_technologie|informačním a komunikačním technologiím]], a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
'''Primární digitální propast''' (z angl. ''basic digital divide'') odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.<ref name="attewell">ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.</ref><br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
'''Sekundární digitální propast''' se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí [[informační gramotnost]]. <ref name="attewell"/><br />
<br />
===Rozdělení podle Pippy Norris===<br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
<br />
'''Globální digitální propast''' se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální prospast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.<ref name="norris"/> <br />
<br />
'''Sociální digitální propast''' je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým '''socioekonomickým statusem'''. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající '''sociální rozdíly'''; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).<ref name="norris"/> <br />
<br />
'''Demokratická digitální propast''' existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a [[deliberativní demokracie|deliberativní demokracii]]. <ref name="norris">NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref><br />
<br />
==Ohrožené demografické skupiny==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
'''Socioekonomický status''' je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.<ref name="piskurova">PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912</ref><br />
<br />
===Digitální propast a věk===<br />
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se '''informační gramotnost''' získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání [[informační dovednosti|informačních dovedností]], protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a geografické umístění===<br />
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a rasa===<br />
V americké celonárodní studii ''Falling Through the Net: Defining the Digital Divide''<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je '''angličtina''', digitální propast může být v tomto případě způsobená i '''jazykovou bariérou'''. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast Digitální propast na Wikipedii]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[[Digitální propast]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti<br />
<br /></div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50071Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-14T11:33:30Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. ''digital divide'') je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k [[Informační_a_komunikační_technologie|informačním a komunikačním technologiím]], a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
'''Primární digitální propast''' (z angl. ''basic digital divide'') odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.<ref name="attewell">ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.</ref><br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
'''Sekundární digitální propast''' se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí [[informační gramotnost]]. <ref name="attewell"/><br />
<br /><br />
<br /><br />
<br /><br />
<br /><br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
===Globální===<br />
'''Globální digitální propast''' se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální prospast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.<ref name="norris"/> <br />
===Sociální===<br />
'''Sociální digitální propast''' je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým '''socioekonomickým statusem'''. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající '''sociální rozdíly'''; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).<ref name="norris"/> <br />
===Demokratická===<br />
'''Demokratická digitální propast''' existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a [[deliberativní demokracie|deliberativní demokracii]]. <ref name="norris">NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref><br />
<br />
==Ohrožené demografické skupiny==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
'''Socioekonomický status''' je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.<ref name="piskurova">PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912</ref><br />
<br />
===Digitální propast a věk===<br />
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se '''informační gramotnost''' získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání [[informační dovednosti|informačních dovedností]], protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a geografické umístění===<br />
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<ref name="piskurova"/><br />
<br />
===Digitální propast a rasa===<br />
V americké celonárodní studii ''Falling Through the Net: Defining the Digital Divide''<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je '''angličtina''', digitální propast může být v tomto případě způsobená i '''jazykovou bariérou'''. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast Digitální propast na Wikipedii]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[[Digitální propast]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti<br />
<br /></div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50062Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-12T17:46:27Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k [[Informační_a_komunikační_technologie|informačním a komunikačním technologiím]], a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
Primární digitální propast (z angl. basic digital divide) odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.<br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
Sekundární digitální propast se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí [[informační gramotnost]]. <ref>ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.</ref><br />
<br /><br />
<br /><br />
<br /><br />
<br /><br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
===Globální===<br />
Globální digitální propast se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální prospast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími. <br />
===Sociální===<br />
Sociální digitální propast je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým socioekonomickým statusem. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající sociální rozdíly; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku). <br />
===Demokratická===<br />
Demokratická digitální propast existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a deliberativní demokracii. <ref>NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref><br />
<br />
==Ohrožené demografické skupiny==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
Socioekonomický status je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem. <br />
<br />
===Digitální propast a věk===<br />
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se informační gramotnost získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání informačních dovedností, protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.<br />
<br />
===Digitální propast a geografické umístění===<br />
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<br />
<br />
===Digitální propast a rasa===<br />
V americké celonárodní studii Falling Through the Net: Defining the Digital Divide<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je angličtina, digitální propast může být v tomto případě způsobená i jazykovou bariérou. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast Digitální propast na Wikipedii]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[[Digitální propast]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti<br />
<br /></div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50061Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-12T17:26:14Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
Primární digitální propast (z angl. basic digital divide) odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.<br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
Sekundární digitální propast se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí informační gramotnost. <ref>ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education. 2001, (74), 252-259.</ref><br />
<br /><br />
<br /><br />
<br /><br />
<br /><br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
===Globální===<br />
Globální digitální propast se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální prospast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími. <br />
===Sociální===<br />
Sociální digitální propast je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým socioekonomickým statusem. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající sociální rozdíly; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku). <br />
===Demokratická===<br />
Demokratická digitální propast existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a deliberativní demokracii. <ref>NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.</ref><br />
<br />
==Ohrožené demografické skupiny==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
Socioekonomický status je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem. <br />
<br />
===Digitální propast a věk===<br />
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se informační gramotnost získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání informačních dovedností, protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.<br />
<br />
===Digitální propast a geografické umístění===<br />
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<br />
<br />
===Digitální propast a rasa===<br />
V americké celonárodní studii Falling Through the Net: Defining the Digital Divide<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je angličtina, digitální propast může být v tomto případě způsobená i jazykovou bariérou. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast Digitální propast na Wikipedii]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[[Digitální propast]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti<br />
<br /></div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50040Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-10T14:29:10Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k IT technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>The Digital Divide, ICT, and Broadband Internet. Internet World Stats: Usage and Population Statistics [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
<br /><br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
===Globální===<br />
===Sociální===<br />
===Demokratická===<br />
<br />
<br />
==Ohrožené demografické skupiny==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>Digital Divide. Stanford Computer Science [online]. Stanford University [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
Socioekonomický status je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem. <br />
<br />
===Digitální propast a věk===<br />
Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se informační gramotnost získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání informačních dovedností, protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.<br />
<br />
===Digitální propast a geografické umístění===<br />
Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.<br />
<br />
===Digitální propast a rasa===<br />
V americké celonárodní studii Falling Through the Net: Defining the Digital Divide<ref>Falling through the Net: Defining the Digital Divide. National Telecommunications & Information Administration: United States Department of Commerce [online]. 1998 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: https://www.ntia.doc.gov/legacy/ntiahome/fttn99/contents.html</ref> se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů.<ref>FAIRLIE, Robert W. Race and the Digital Divide [online]. Department of Economics University of California, 2004 [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://cjtc.ucsc.edu/docs/r_digitaldivide9.pdf</ref> Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je angličtina, digitální propast může být v tomto případě způsobená i jazykovou bariérou. <br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/xmlui/handle/11025/4912<br />
<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
<br />
<br />
===Klíčová slova===</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=50020Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-07T11:19:04Z<p>Klara.Voldrichova: Klara.Voldrichova přesunul stránku Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě. na [[Digitální propast. Defin…</p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k IT technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
===Globální===<br />
===Sociální===<br />
===Demokratická===<br />
<br /><br />
<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
<br />
== Demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě ==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
=== Digitální propast a gender ===<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
=== Digitální propast a věk ===<br />
=== Digitální propast a geografické umístění ===<br />
=== Digitální propast a rasa ===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, P. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/xmlui/handle/11025/4912<br />
<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
<br />
<br />
===Klíčová slova===</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B.&diff=50021Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě.2017-11-07T11:19:04Z<p>Klara.Voldrichova: Klara.Voldrichova přesunul stránku Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě. na [[Digitální propast. Defin…</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast._Definice_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_z%C3%A1kladn%C3%AD_dimenze_digit%C3%A1ln%C3%AD_propasti,_demografick%C3%A9_skupiny_nejv%C3%ADce_ohro%C5%BEen%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_propast%C3%AD_ve_vysp%C4%9Bl%C3%A9m_sv%C4%9Bt%C4%9B&diff=49999Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě2017-11-05T21:47:23Z<p>Klara.Voldrichova: Založena nová stránka s textem „==Definice== '''Digitální propast''' (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací…“</p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
'''[[Digitální_propast|Digitální propast]]''' (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k IT technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.<ref>http://www.internetworldstats.com/links10.htm</ref> <br />
<br />
==Základní dimenze==<br />
[[Pippa Norris]], teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně: <br />
===Globální===<br />
===Sociální===<br />
===Demokratická===<br />
<br /><br />
<br />
=== Primární digitální propast ===<br />
=== Sekundární digitální propast ===<br />
<br />
== Demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě ==<br />
Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.<ref>https://cs.stanford.edu/people/eroberts/cs201/projects/digital-divide/start.html</ref> <br />
=== Digitální propast a gender ===<br />
=== Digitální propast a socioekonomický status ===<br />
=== Digitální propast a věk ===<br />
=== Digitální propast a geografické umístění ===<br />
=== Digitální propast a rasa ===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*NORRIS, P. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.<br />
*PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/xmlui/handle/11025/4912<br />
<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
<br />
<br />
===Klíčová slova===</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Klara.Voldrichova&diff=49805Uživatel:Klara.Voldrichova2017-10-24T16:35:54Z<p>Klara.Voldrichova: Založena nová stránka s textem „Jsem studentkou na ústavu informačních studií a knihovnictví FFUK, kde studuji bakalářský program se stejným názvem. Shodou okolností jsem také…“</p>
<hr />
<div>Jsem studentkou na ústavu informačních studií a knihovnictví FFUK, kde studuji bakalářský program se stejným názvem. Shodou okolností jsem také diplomovaná specialistka v oboru informační management, a to díky svému předchozímu studiu na VOŠ informačních služeb. Pokud se zrovna pilně nevěnuji studiu, je možné mě zastihnout v laboratoři výpočetní techniky FFUK, kde pracuji. Na Wikisofii působím nově jako redaktorka. <br />
<br />
== Články ==<br />
* [[Certifikační autorita]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita&diff=49804Certifikační autorita2017-10-24T16:06:51Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''Certifikační autorita''' (zkr. '''CA''') v [[asymetrická kryptografie|asymetrické kryptografii]] představuje subjekt vydávající [[digitální certifikát|digitální certifikáty]], neboli digitálně podepsané veřejné šifrovací klíče. Zpravidla jsou vydávány nezávislou, důvěryhodnou organizací.<ref name="autorita">Certifikační autorita. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita</ref><br />
<br />
'''Digitální certifikát''' je ověřitelný malý datový soubor obsahující identifikační údaje, které napomáhají webovým stránkám, lidem a zařízením reprezentovat svou pravou online identitu. Svazuje konkrétní osobu s párem klíčů pro vytvoření a ověření digitálního podpisu. Pravost certifikátu je zaručována právě danou certifikační autoritou, která ho vydala.<ref>What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? ''GlobalSign'' [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/</ref> <br />
<br />
== Činnost certifikační autority ==<br />
Certifikační autorita ověřuje data pro vytvoření digitálního podpisu. Kontroluje totožnost žadatele o certifikát, který musí prokázat vlastnictví daného páru digitálních klíčů, a následně provádí záznam potřebných údajů; až potom může vydat certifikát s potřebnými údaji a soukromým klíčem. <br />
<br />
Mezi certifikační autoritou a držitelem certifikátu vzniká obchodní vztah, který je platný po dobu platnosti certifikátu. [[Elektronický podpis|Digitální podpis]] se tak dá pomocí soukromého klíče vytvářet opakovaně po dobu jeho platnosti. Protože držitel uzavírá s certifikační autoritou smlouvu, autorita má na starost i další servis (vydávání následných certifikátů, zneplatnění certifikátů a zveřejňování jejich seznamů).<br />
<br />
== Zneplatnění certifikátů ==<br />
Certifikační autorita pravidelně vydává '''seznam zneplatněných certifikátů''' (zkr. '''CRL''', z anglického certificate revocation list), ve kterém jsou shromažďovány informace o certifikátech, jež nechali jejich vlastníci zneplatnit. Důvodem pro zneplatnění certifikátů bývá odcizení soukromého klíče vlastníka nebo ukončení podmínek pro používání certifikátu. <br />
<br />
Platnost certifikátu je možné zkontrolovat jen ručně po stažení aktuálního seznamu zneplatněných certifikátů, většina aplikací nedisponuje automatickou kontrolou.<ref>Certifikáty a CRL autorit. ''PostSignum'' [online]. Česká pošta, 2010 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.postsignum.cz/certifikaty_a_crl_autorit.html</ref> <br />
<br />
== Poskytovatelé vydávající kvalifikované certifikáty v ČR ==<br />
*První certifikační autorita, a. s. – od roku 2002<br />
<br />
*Česká pošta, s. p. – od roku 2005<br />
<br />
*eldentity a.s. – od roku 2005 <ref>Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb. ''Ministerstvo vnitra České republiky'' [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-kvalifikovanych-poskytovatelu-certifikacnich-sluzeb-a-jejich-kvalifikovanych-sluzeb.aspx</ref> <br />
Výše uvedení poskytovatelé vydávají zpoplatněné '''kvalifikované certifikáty''', které mohou být díky ''Zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce'' (zákon č. 297/2016 Sb.<ref>Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.</ref>) uznávány v komunikaci se státními institucemi České republiky. Kvalifikovaný certifikát nahrazuje nutnost osobně předkládat občanský průkaz, a to například při elektronické komunikaci se státní správou.<ref name="autorita"/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*Jak si vybrat certifikační autoritu. ''Interval.cz'' [online]. 2003 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/jak-si-vybrat-certifikacni-autoritu/<br />
*What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? ''GlobalSign'' [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Certificate_authority Certifikační autorita na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[https://wikisofia.cz/wiki/Asymetrick%C3%A9_%C5%A1ifrov%C3%A1n%C3%AD Asymetrické šifrování]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Certifikační autorita, CA, digitální certifikát, CRL, kvalifikovaný certifikát<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita&diff=44718Certifikační autorita2017-02-14T12:59:10Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''Certifikační autorita''' (zkr. '''CA''') v [[asymetrická kryptografie|asymetrické kryptografii]] představuje subjekt vydávající [[digitální certifikát|digitální certifikáty]], neboli digitálně podepsané veřejné šifrovací klíče. Zpravidla jsou vydávány nezávislou, důvěryhodnou organizací.<ref name="autorita">Certifikační autorita. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita</ref><br />
<br />
'''Digitální certifikát''' je ověřitelný malý datový soubor obsahující identifikační údaje, které napomáhají webovým stránkám, lidem a zařízením reprezentovat svou pravou online identitu. Svazuje konkrétní osobu s párem klíčů pro vytvoření a ověření digitálního podpisu. Pravost certifikátu je zaručována právě danou certifikační autoritou, která ho vydala.<ref>What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? ''GlobalSign'' [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/</ref> <br />
<br />
== Činnost certifikační autority ==<br />
Certifikační autorita ověřuje data pro vytvoření digitálního podpisu. Kontroluje totožnost žadatele o certifikát, který musí prokázat vlastnictví daného páru digitálních klíčů, a následně provádí záznam potřebných údajů; až potom může vydat certifikát s potřebnými údaji a soukromým klíčem. <br />
<br />
Mezi certifikační autoritou a držitelem certifikátu vzniká obchodní vztah, který je platný po dobu platnosti certifikátu. [[Elektronický podpis|Digitální podpis]] se tak dá pomocí soukromého klíče vytvářet opakovaně po dobu jeho platnosti. Protože držitel uzavírá s certifikační autoritou smlouvu, autorita má na starost i další servis (vydávání následných certifikátů, zneplatnění certifikátů a zveřejňování jejich seznamů).<br />
<br />
== Zneplatnění certifikátů ==<br />
Certifikační autorita pravidelně vydává '''seznam zneplatněných certifikátů''' (zkr. '''CRL''', z anglického certificate revocation list), ve kterém jsou shromažďovány informace o certifikátech, jež nechali jejich vlastníci zneplatnit. Důvodem pro zneplatnění certifikátů bývá odcizení soukromého klíče vlastníka nebo ukončení podmínek pro používání certifikátu. <br />
<br />
Platnost certifikátu je možná jen ručně po stažení aktuálního seznamu zneplatněných certifikátů, většina aplikací nedisponuje automatickou kontrolou.<ref>Certifikáty a CRL autorit. ''PostSignum'' [online]. Česká pošta, 2010 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.postsignum.cz/certifikaty_a_crl_autorit.html</ref> <br />
<br />
== Poskytovatelé vydávající kvalifikované certifikáty v ČR ==<br />
*První certifikační autorita, a. s. – od roku 2002<br />
<br />
*Česká pošta, s. p. – od roku 2005<br />
<br />
*eldentity a.s. – od roku 2005 <ref>Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb. ''Ministerstvo vnitra České republiky'' [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-kvalifikovanych-poskytovatelu-certifikacnich-sluzeb-a-jejich-kvalifikovanych-sluzeb.aspx</ref> <br />
Výše uvedení poskytovatelé vydávají zpoplatněné '''kvalifikované certifikáty''', které mohou být díky ''Zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce'' (zákon č. 297/2016 Sb.<ref>Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.</ref>) uznávány v komunikaci se státními institucemi České republiky. Kvalifikovaný certifikát nahrazuje nutnost osobně předkládat občanský průkaz, a to například při elektronické komunikaci se státní správou.<ref name="autorita"/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*Jak si vybrat certifikační autoritu. ''Interval.cz'' [online]. 2003 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/jak-si-vybrat-certifikacni-autoritu/<br />
*What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? ''GlobalSign'' [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Certificate_authority Certifikační autorita na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[https://wikisofia.cz/wiki/Asymetrick%C3%A9_%C5%A1ifrov%C3%A1n%C3%AD Asymetrické šifrování]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Certifikační autorita, CA, digitální certifikát, CRL, kvalifikovaný certifikát<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita&diff=44639Certifikační autorita2017-02-13T13:46:39Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''Certifikační autorita''' (zkr. '''CA''') v [[asymetrická kryptografie|asymetrické kryptografii]] představuje subjekt vydávající [[digitální certifikát|digitální certifikáty]], neboli digitálně podepsané veřejné šifrovací klíče. Zpravidla jsou vydávány nezávislou, důvěryhodnou organizací.<ref name="autorita">Certifikační autorita. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita</ref><br />
<br />
'''Digitální certifikát''' je ověřitelný malý datový soubor obsahující identifikační údaje, které napomáhají webovým stránkám, lidem a zařízením reprezentovat svou pravou online identitu. Svazuje konkrétní osobu s párem klíčů pro vytvoření a ověření digitálního podpisu. Pravost certifikátu je zaručována právě danou certifikační autoritou, která ho vydala.<ref>What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? ''GlobalSign'' [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/</ref> <br />
<br />
== Činnost certifikační autority ==<br />
Certifikační autorita ověřuje data pro vytvoření digitálního podpisu. Kontroluje totožnost žadatele o certifikát, který musí prokázat vlastnictví daného páru digitálních klíčů, a následně provádí záznam potřebných údajů; až potom může vydat certifikát s potřebnými údaji a soukromým klíčem. <br />
<br />
Mezi certifikační autoritou a držitelem certifikátu vzniká obchodní vztah, který je platný po dobu platnosti certifikátu. [[Elektronický podpis|Digitální podpis]] se tak dá pomocí soukromého klíče vytvářet opakovaně po dobu jeho platnosti. Protože držitel uzavírá s certifikační autoritou smlouvu, autorita má na starost i další servis (vydávání následných certifikátů, zneplatnění certifikátů a zveřejňování jejich seznamů).<br />
<br />
== Zneplatnění certifikátů ==<br />
Certifikační autorita pravidelně vydává '''seznam zneplatněných certifikátů''' (zkr. '''CRL''', z anglického certificate revocation list), ve kterém jsou shromažďovány informace o certifikátech, jež nechali jejich vlastníci zneplatnit. Důvodem pro zneplatnění certifikátů bývá odcizení soukromého klíče vlastníka nebo ukončení podmínek pro používání certifikátu. <br />
<br />
Platnost certifikátu je možná jen ručně po stažení aktuálního seznamu zneplatněných certifikátů, většina aplikací nedisponuje automatickou kontrolou.<ref>Certifikáty a CRL autorit. ''PostSignum'' [online]. Česká pošta, 2010 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.postsignum.cz/certifikaty_a_crl_autorit.html</ref> <br />
<br />
== Poskytovatelé certifikačních služeb v ČR ==<br />
*První certifikační autorita, a. s. – od roku 2002<br />
<br />
*Česká pošta, s. p. – od roku 2005<br />
<br />
*eldentity a.s. – od roku 2005 <ref>Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb. ''Ministerstvo vnitra České republiky'' [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-kvalifikovanych-poskytovatelu-certifikacnich-sluzeb-a-jejich-kvalifikovanych-sluzeb.aspx</ref> <br />
Výše uvedení poskytovatelé vydávají zpoplatněné '''kvalifikované certifikáty''', které mohou být díky ''Zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce'' (zákon č. 297/2016 Sb.<ref>Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.</ref>) uznávány v komunikaci se státními institucemi České republiky. Kvalifikovaný certifikát nahrazuje nutnost osobně předkládat občanský průkaz, a to například při elektronické komunikaci se státní správou.<ref name="autorita"/><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*Jak si vybrat certifikační autoritu. ''Interval.cz'' [online]. 2003 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/jak-si-vybrat-certifikacni-autoritu/<br />
*What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? ''GlobalSign'' [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Certificate_authority Certifikační autorita na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Související odkazy===<br />
*[https://wikisofia.cz/wiki/Asymetrick%C3%A9_%C5%A1ifrov%C3%A1n%C3%AD Asymetrické šifrování]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Certifikační autorita, CA, digitální certifikát, CRL, kvalifikovaný certifikát<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Melvil_Dewey&diff=44621Melvil Dewey2017-02-13T13:08:19Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>[[File:Melvil Dewey 1891.jpg|thumb|right|Melvil Dewey (1891)]]<br />
'''Melville Louis Kossuth Dewey''' (*10. prosince 1851 - †26. prosince 1931) byl americký knihovník a pedagog, autor [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinného třídění]] a zakladatel Lake Placid Club.<ref name="congress">About Melvil Dewey (1851-1931). ''Library of Congress'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://www.loc.gov/aba/dewey/about-dewey.html</ref><br />
==Vzdělání a osobní život==<br />
<br />
Dewey se narodil do chudé rodiny, která žila v malém městě ve státě New York. Byl propagátorem zjednodušeného spellingu (hláskování), již v mladém věku zjednodušil své křestní jméno na Melvil a přestal používat prostřední jména. Krátkou dobu své příjmení dokonce hláskoval jako Dui. <br />
<br />
Studoval na univerzitě v Alfredu a později na Amherst College, kde ve svých 21 letech jako student vypomáhal v knihovně a kde vymyslel systém desetinného třídění. Jeho nápad přinesl revoluci do knihovnictví (knihovnické vědy), a odstartoval novou éru. Z toho důvodu bývá Melvil Dewey právem označován jako „otec moderního knihovnictví“.<ref name="OCLC">How one library pioneer profoundly influenced modern librarianship. ''OCLC'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.oclc.org/en/dewey/resources/biography.html</ref><br />
<br />
Dewey měl velký intelektuální rozptyl a jeho aktivity zasahovaly do různých oblastí. Byl průkopníkem poskytování pracovních příležitostí ženám. Byl dvakrát ženatý, nejdříve s Annie R. Godfrey, následně s Emily McKay Beal.<ref name="nytimes">''Dr. Melvil Dewey Dead in Florida'' [online]. 1931 [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/1210.html</ref> S první ženou měl jednoho syna a s ní také založil Lake Placid Club, místo pro společenský, kulturní a duchovní rozvoj v Adirondacských horách. <br />
Své nejslavnější dílo Dewey’s decimal classification (Deweyho desetinné třídění) vydával ve zjednodušeném hláskování a jeho úvodní slovo ve zjednodušeném hláskování bylo přetiskováno až do 18. vydání v roce 1971. Jeho desetinné třídění je i nadále nejpoužívanějším klasifikačním systémem v mnoha různých knihovnách po celém světě.<ref name="OCLC"/><br />
<br />
Zemřel v roce 1931 v Lake Placid na Floridě.<ref name="nytimes"/><br />
<br />
==Práce==<br />
<br />
Dewey změnil knihovnictví z obyčejného povolání na moderní profesi. Stál u zrodu ALA ([[American Library Association]]) v roce 1876. Od stejného roku byl jejím tajemníkem, a to až do roku 1890, kdy se na dvě období (1890-1891, 1892-1893) stal předsedou. Byl spoluzakladatelem Library Journal. Kromě toho také propagoval standardy v knihovnách a vytvořil společnost, která prodávala knihovnické potřeby pod značkou the Library Bureau.<ref name="OCLC"/><br />
<br />
V roce 1883 se Dewey stal knihovníkem při tehdejší Columbia College (dnešní Columbia University), kde v roce 1887 založil první knihovnickou školu s názvem School of Library Economy.<ref>Biography of Melville Dewey. ''UIUC Library'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.library.illinois.edu/circ/tutorial/biography.html</ref> <br />
<br />
V roce 1889 se stal ředitelem knihovny státu New York v Albany. Jejím ředitelem byl až do roku 1906.<ref name="congress"/><br />
<br />
=== Deweyho desetinné třídění ===<br />
Poprvé Deweyho myšlenka na používání arabských číslic s desetinnými čísly při třídění knih napadla při mši, zatímco navštěvoval Amherst College. Jeho plánem bylo rozdělit veškeré vědní obory do deseti kategorií od 000 do 900 za použití tolika desetinných čísel, kolik bylo potřeba na definování obsahu dané knihy. Dewey představil svůj nápad knihovníkům a profesorům z Amherst College 8. května 1873.<ref>ELLIOTT, Anna. Melwil Dewey: A Singular and Contentious Life. ''Wilson Library Bulletin'' [online]. 1981, 55(9), 666-671 [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20081010135016/http://www.hwwilson.com/databases/PDFsample/WLB/dewey.pdf</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*ELLIOTT, Anna. Melwil Dewey: A Singular and Contentious Life. ''Wilson Library Bulletin'' [online]. 1981, 55(9), 666-671 [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20081010135016/http://www.hwwilson.com/databases/PDFsample/WLB/dewey.pdf<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey Melvil Dewey na Wikipedii]<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Placid_Club Lake Placid Club na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Melvil Dewey, životopis, DDT, ALA, Lake Placid Club<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita&diff=43969Certifikační autorita2017-02-02T10:21:45Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''Certifikační autorita''' (zkr. '''CA''') v [[asymetrická kryptografie|asymetrické kryptografii]] představuje subjekt vydávající [[digitální certifikát|digitální certifikáty]], neboli digitálně podepsané veřejné šifrovací klíče. Zpravidla jsou vydávány nezávislou, důvěryhodnou organizací.<br />
<br />
'''Digitální certifikát''' je ověřitelný malý datový soubor obsahující identifikační údaje, které napomáhají webovým stránkám, lidem a zařízením reprezentovat svou pravou online identitu. Svazuje konkrétní osobu s párem klíčů pro vytvoření a ověření digitálního podpisu. Pravost certifikátu je zaručována právě danou certifikační autoritou, která ho vydala. <br />
<br />
== Činnost certifikační autority ==<br />
Certifikační autorita ověřuje data pro vytvoření digitálního podpisu. Kontroluje totožnost žadatele o certifikát, který musí prokázat vlastnictví daného páru digitálních klíčů, a následně provádí záznam potřebných údajů; až potom může vydat certifikát s potřebnými údaji a soukromým klíčem. <br />
<br />
Mezi certifikační autoritou a držitelem certifikátu vzniká obchodní vztah, který je platný po dobu platnosti certifikátu. [[Elektronický podpis|Digitální podpis]] se tak dá pomocí soukromého klíče vytvářet opakovaně po dobu jeho platnosti. Protože držitel uzavírá s certifikační autoritou smlouvu, autorita má na starost i další servis (vydávání následných certifikátů, zneplatnění certifikátů a zveřejňování jejich seznamů).<br />
<br />
== Zneplatnění certifikátů ==<br />
Certifikační autorita pravidelně vydává '''seznam zneplatněných certifikátů''' (zkr. '''CRL''', z anglického certificate revocation list), ve kterém jsou shromažďovány informace o certifikátech, jež nechali jejich vlastníci zneplatnit. Důvodem pro zneplatnění certifikátů bývá odcizení soukromého klíče vlastníka nebo ukončení podmínek pro používání certifikátu. <br />
<br />
Platnost certifikátu je možná jen ručně po stažení aktuálního seznamu zneplatněných certifikátů, většina aplikací nedisponuje automatickou kontrolou.<ref>Certifikáty a CRL autorit. ''PostSignum'' [online]. Česká pošta, 2010 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.postsignum.cz/certifikaty_a_crl_autorit.html</ref> <br />
<br />
== Poskytovatelé certifikačních služeb v ČR ==<br />
*První certifikační autorita, a. s. – od roku 2002<br />
<br />
*Česká pošta, s. p. – od roku 2005<br />
<br />
*eldentity a.s. – od roku 2005 <ref>Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb. ''Ministerstvo vnitra České republiky'' [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-kvalifikovanych-poskytovatelu-certifikacnich-sluzeb-a-jejich-kvalifikovanych-sluzeb.aspx</ref> <br />
Výše uvedení poskytovatelé vydávají zpoplatněné '''kvalifikované certifikáty''', které mohou být díky ''Zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce'' (zákon č. 297/2016 Sb.<ref>Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.</ref>) uznávány v komunikaci se státními institucemi České republiky. Kvalifikovaný certifikát nahrazuje nutnost osobně předkládat občanský průkaz, a to například při elektronické komunikaci se státní správou.<ref>Certifikační autorita. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*Jak si vybrat certifikační autoritu. ''Interval.cz'' [online]. 2003 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/jak-si-vybrat-certifikacni-autoritu/<br />
*What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? ''GlobalSign'' [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Certificate_authority Certifikační autorita na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Certifikační autorita, CA, digitální certifikát, CRL, kvalifikovaný certifikát<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita&diff=43968Certifikační autorita2017-02-02T10:18:21Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''Certifikační autorita''' (zkr. '''CA''') v [[asymetrická kryptografie|asymetrické kryptografii]] představuje subjekt vydávající [[digitální certifikát|digitální certifikáty]], neboli digitálně podepsané veřejné šifrovací klíče. Zpravidla jsou vydávány nezávislou, důvěryhodnou organizací.<br />
<br />
'''Digitální certifikát''' je ověřitelný malý datový soubor obsahující identifikační údaje, které napomáhají webovým stránkám, lidem a zařízením reprezentovat svou pravou online identitu. Svazuje konkrétní osobu s párem klíčů pro vytvoření a ověření digitálního podpisu. Pravost certifikátu je zaručována právě danou certifikační autoritou, která ho vydala. <br />
<br />
== Činnost certifikační autority ==<br />
Certifikační autorita ověřuje data pro vytvoření digitálního podpisu. Kontroluje totožnost žadatele o certifikát, který musí prokázat vlastnictví daného páru digitálních klíčů, a následně provádí záznam potřebných údajů; až potom může vydat certifikát s potřebnými údaji a soukromým klíčem. <br />
<br />
Mezi certifikační autoritou a držitelem certifikátu vzniká obchodní vztah, který je platný po dobu platnosti certifikátu. [[Elektronický podpis|Digitální podpis]] se tak dá pomocí soukromého klíče vytvářet opakovaně po dobu jeho platnosti. Protože držitel uzavírá s certifikační autoritou smlouvu, autorita má na starost i další servis (vydávání následných certifikátů, zneplatnění certifikátů a zveřejňování jejich seznamů).<br />
<br />
== Zneplatnění certifikátů ==<br />
Certifikační autorita pravidelně vydává '''seznam zneplatněných certifikátů''' (zkr. '''CRL''', z anglického certificate revocation list), ve kterém jsou shromažďovány informace o certifikátech, jež nechali jejich vlastníci zneplatnit. Důvodem pro zneplatnění certifikátů bývá odcizení soukromého klíče vlastníka nebo ukončení podmínek pro používání certifikátu. <br />
<br />
Platnost certifikátu je možná jen ručně po stažení aktuálního seznamu zneplatněných certifikátů, většina aplikací nedisponuje automatickou kontrolou.<ref>Certifikáty a CRL autorit. PostSignum [online]. Česká pošta, 2010 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.postsignum.cz/certifikaty_a_crl_autorit.html</ref> <br />
<br />
== Poskytovatelé certifikačních služeb v ČR ==<br />
*První certifikační autorita, a. s. – od roku 2002<br />
<br />
*Česká pošta, s. p. – od roku 2005<br />
<br />
*eldentity a.s. – od roku 2005 <ref>Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-kvalifikovanych-poskytovatelu-certifikacnich-sluzeb-a-jejich-kvalifikovanych-sluzeb.aspx</ref> <br />
Výše uvedení poskytovatelé vydávají zpoplatněné '''kvalifikované certifikáty''', které mohou být díky ''Zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce'' (zákon č. 297/2016 Sb.<ref>Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.</ref>) uznávány v komunikaci se státními institucemi České republiky. Kvalifikovaný certifikát nahrazuje nutnost osobně předkládat občanský průkaz, a to například při elektronické komunikaci se státní správou.<ref>Certifikační autorita. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*Jak si vybrat certifikační autoritu. Interval.cz [online]. 2003 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/jak-si-vybrat-certifikacni-autoritu/<br />
*What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? GlobalSign [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Certificate_authority Certifikační autorita na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Certifikační autorita, CA, digitální certifikát, CRL, kvalifikovaný certifikát<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita&diff=43941Certifikační autorita2017-02-01T15:50:10Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''Certifikační autorita''' (zkr. '''CA''') v [[asymetrická kryptografie|asymetrické kryptografii]] představuje subjekt vydávající [[digitální certifikát|digitální certifikáty]], neboli digitálně podepsané veřejné šifrovací klíče. Zpravidla jsou vydávány nezávislou, důvěryhodnou organizací.<br />
<br />
'''Digitální certifikát''' je ověřitelný malý datový soubor obsahující identifikační údaje, které napomáhají webovým stránkám, lidem a zařízením reprezentovat svou pravou online identitu. Pravost certifikátu je zaručována právě danou certifikační autoritou, která ho vydala. <br />
<br />
== Poskytovatelé certifikačních služeb v ČR ==<br />
*První certifikační autorita, a. s. – od roku 2002<br />
*Česká pošta, s. p. – od roku 2005<br />
*Eldentity a.s. – od roku 2005 <ref>Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-kvalifikovanych-poskytovatelu-certifikacnich-sluzeb-a-jejich-kvalifikovanych-sluzeb.aspx</ref> <br />
Výše uvedení poskytovatelé vydávají zpoplatněné '''kvalifikované certifikáty''', které mohou být díky Zákonu o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2000 Sb.) uznávány v komunikaci se státními institucemi České republiky. Kvalifikovaný certifikát nahrazuje nutnost osobně předkládat občanský průkaz, a to například při elektronické komunikaci se státní správou.<ref>Certifikační autorita. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita</ref><br />
<br />
== Zneplatnění certifikátů ==<br />
Certifikační autorita pravidelně vydává '''seznam zneplatněných certifikátů''' (zkr. '''CRL''', z anglického certificate revocation list), ve kterém jsou shromažďovány informace o certifikátech, jež nechali jejich vlastníci zneplatnit. Důvodem pro zneplatnění certifikátů bývá odcizení soukromého klíče vlastníka nebo ukončení podmínek pro používání certifikátu. <br />
<br />
Platnost certifikátu je možná jen ručně po stažení aktuálního seznamu zneplatněných certifikátů, většina aplikací nedisponuje automatickou kontrolou.<ref>Certifikáty a CRL autorit. PostSignum [online]. Česká pošta, 2010 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.postsignum.cz/certifikaty_a_crl_autorit.html</ref> <br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*Jak si vybrat certifikační autoritu. Interval.cz [online]. 2003 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/jak-si-vybrat-certifikacni-autoritu/<br />
*What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? GlobalSign [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Certificate_authority Certifikační autorita na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Certifikační autorita, CA, digitální certifikát, CRL, kvalifikovaný certifikát<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita&diff=43940Certifikační autorita2017-02-01T15:47:32Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>'''Certifikační autorita''' (zkr. '''CA''') v [[asymetrická kryptografie|asymetrické kryptografii]] představuje subjekt vydávající [[digitální certifikát|digitální certifikáty]], neboli digitálně podepsané veřejné šifrovací klíče. Zpravidla jsou vydávány nezávislou, důvěryhodnou organizací.<br />
<br />
Digitální certifikát je ověřitelný malý datový soubor obsahující identifikační údaje, které napomáhají webovým stránkám, lidem a zařízením reprezentovat svou pravou online identitu. Pravost certifikátu je zaručována právě danou certifikační autoritou, která ho vydala. <br />
<br />
== Poskytovatelé certifikačních služeb v ČR ==<br />
*První certifikační autorita, a. s. – od roku 2002<br />
*Česká pošta, s. p. – od roku 2005<br />
*Eldentity a.s. – od roku 2005 <ref>Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-kvalifikovanych-poskytovatelu-certifikacnich-sluzeb-a-jejich-kvalifikovanych-sluzeb.aspx</ref> <br />
Výše uvedení poskytovatelé vydávají zpoplatněné kvalifikované certifikáty, které mohou být díky Zákonu o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2000 Sb.) uznávány v komunikaci se státními institucemi České republiky. Kvalifikovaný certifikát nahrazuje nutnost osobně předkládat občanský průkaz, a to například při elektronické komunikaci se státní správou.<ref>Certifikační autorita. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita</ref><br />
<br />
== Zneplatnění certifikátů ==<br />
Certifikační autorita pravidelně vydává seznam zneplatněných certifikátů (zkr. CRL, z anglického certificate revocation list), ve kterém jsou shromažďovány informace o certifikátech, jež nechali jejich vlastníci zneplatnit. Důvodem pro zneplatnění certifikátů bývá odcizení soukromého klíče vlastníka nebo ukončení podmínek pro používání certifikátu. <br />
<br />
Platnost certifikátu je možná jen ručně po stažení aktuálního seznamu zneplatněných certifikátů, většina aplikací nedisponuje automatickou kontrolou.<ref>Certifikáty a CRL autorit. PostSignum [online]. Česká pošta, 2010 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: http://www.postsignum.cz/certifikaty_a_crl_autorit.html</ref> <br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*Jak si vybrat certifikační autoritu. Interval.cz [online]. 2003 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/jak-si-vybrat-certifikacni-autoritu/<br />
*What are Certificate Authorities & Trust Hierarchies? GlobalSign [online]. 2016 [cit. 2017-02-01]. Dostupné z: https://www.globalsign.com/en/ssl-information-center/what-are-certification-authorities-trust-hierarchies/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Certificate_authority Certifikační autorita na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Certifikační autorita, CA, digitální certifikát, CRL<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Melvil_Dewey&diff=42631Melvil Dewey2017-01-18T14:50:32Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>[[File:Melvil Dewey 1891.jpg|thumb|right|Melvil Dewey (1891)]]<br />
'''Melville Louis Kossuth Dewey''' (*10. prosince 1851 - †26. prosince 1931) byl americký knihovník a pedagog, autor [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinného třídění]] a zakladatel Lake Placid Club.<ref name="congress">About Melvil Dewey (1851-1931). ''Library of Congress'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://www.loc.gov/aba/dewey/about-dewey.html</ref><br />
==Vzdělání a osobní život==<br />
<br />
Dewey se narodil do chudé rodiny, která žila v malém městě ve státě New York. Byl propagátorem zjednodušeného spellingu (hláskování), již v mladém věku zjednodušil své křestní jméno na Melvil a přestal používat prostřední jména. Krátkou dobu své příjmení dokonce hláskoval jako Dui. <br />
<br />
Studoval na univerzitě v Alfredu a později na Amherst College, kde ve svých 21 letech jako student vypomáhal v knihovně a kde vymyslel [https://wikisofia.cz/wiki/Deweyho_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD systém desetinného třídění]. Jeho nápad přinesl revoluci do knihovnictví (knihovnické vědy), a odstartoval novou éru. Z toho důvodu bývá Melvil Dewey právem označován jako „otec moderního knihovnictví“.<ref name="OCLC">How one library pioneer profoundly influenced modern librarianship. ''OCLC'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.oclc.org/en/dewey/resources/biography.html</ref><br />
<br />
Dewey měl velký intelektuální rozptyl a jeho aktivity zasahovaly do různých oblastí. Byl průkopníkem poskytování pracovních příležitostí ženám. Byl dvakrát ženatý, nejdříve s Annie R. Godfrey, následně s Emily McKay Beal.<ref name="nytimes">''Dr. Melvil Dewey Dead in Florida'' [online]. 1931 [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/1210.html</ref> S první ženou měl jednoho syna a s ní také založil Lake Placid Club, místo pro společenský, kulturní a duchovní rozvoj v Adirondacských horách. <br />
Své nejslavnější dílo Dewey’s decimal classification ([[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinné třídění]]) vydával ve zjednodušeném hláskování a jeho úvodní slovo ve zjednodušeném hláskování bylo přetiskováno až do 18. vydání v roce 1971. Jeho desetinné třídění je i nadále nejpoužívanějším klasifikačním systémem v mnoha různých knihovnách po celém světě.<ref name="OCLC"/><br />
<br />
Zemřel v roce 1931 v Lake Placid na Floridě.<ref name="nytimes"/><br />
<br />
==Práce==<br />
<br />
Dewey změnil knihovnictví z obyčejného povolání na moderní profesi. Stál u zrodu ALA ([[American Library Association]]) v roce 1876. Od stejného roku byl jejím tajemníkem, a to až do roku 1890, kdy se na dvě období (1890-1891, 1892-1893) stal předsedou. Byl spoluzakladatelem Library Journal. Kromě toho také propagoval standardy v knihovnách a vytvořil společnost, která prodávala knihovnické potřeby pod značkou the Library Bureau.<ref name="OCLC"/><br />
<br />
V roce 1883 se Dewey stal knihovníkem při tehdejší Columbia College (dnešní Columbia University), kde v roce 1887 založil první knihovnickou školu s názvem School of Library Economy.<ref>Biography of Melville Dewey. ''UIUC Library'' [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.library.illinois.edu/circ/tutorial/biography.html</ref> <br />
<br />
V roce 1889 se stal ředitelem knihovny státu New York v Albany. Jejím ředitelem byl až do roku 1906.<ref name="congress"/><br />
<br />
=== Deweyho desetinné třídění ===<br />
Poprvé Deweyho myšlenka na používání arabských číslic s desetinnými čísly při třídění knih napadla při mši, zatímco navštěvoval Amherst College. Jeho plánem bylo rozdělit veškeré vědní obory do deseti kategorií od 000 do 900 za použití tolika desetinných čísel, kolik bylo potřeba na definování obsahu dané knihy. Dewey představil svůj nápad knihovníkům a profesorům z Amherst College 8. května 1873.<ref>ELLIOTT, Anna. Melwil Dewey: A Singular and Contentious Life. ''Wilson Library Bulletin'' [online]. 1981, 55(9), 666-671 [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20081010135016/http://www.hwwilson.com/databases/PDFsample/WLB/dewey.pdf</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
*ELLIOTT, Anna. Melwil Dewey: A Singular and Contentious Life. ''Wilson Library Bulletin'' [online]. 1981, 55(9), 666-671 [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20081010135016/http://www.hwwilson.com/databases/PDFsample/WLB/dewey.pdf<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey Melvil Dewey na Wikipedii]<br />
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Placid_Club Lake Placid Club na Wikipedii (EN)]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Melvil Dewey, životopis, DDT, ALA, Lake Placid Club<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Melvil_Dewey&diff=42573Melvil Dewey2017-01-18T11:54:17Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>[[File:Melvil Dewey 1891.jpg|thumb|right|Melvil Dewey (1891)]]<br />
'''Melville Louis Kossuth Dewey''' (*10. prosince 1851 - †26. prosince 1931) byl americký knihovník a pedagog, autor [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinného třídění]] a zakladatel [https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Placid_Club Lake Placid Club].<ref>About Melvil Dewey (1851-1931). Library of Congress [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://www.loc.gov/aba/dewey/about-dewey.html</ref><br />
==Životopis==<br />
<br />
Dewey se narodil do chudé rodiny, která žila v malém městě ve státě New York. Byl propagátorem zjednodušeného spellingu (hláskování), již v mladém věku zjednodušil své křestní jméno na Melvil a přestal používat prostřední jména. Krátkou dobu své příjmení dokonce hláskoval jako Dui. <br />
<br />
Vymyslel [https://wikisofia.cz/index.php/Melville_Dewey_a_jeho_p%C5%99%C3%ADnos_knihovnictv%C3%AD systém desetinného třídění], když ve svých 21 letech jako student vypomáhal v knihovně Amherst College. Jeho nápad přinesl revoluci do knihovnictví (knihovnické vědy), a odstartoval novou éru. Z toho důvodu bývá Melvil Dewey právem označován jako „otec moderního knihovnictví“.<br />
<br />
Dewey změnil knihovnictví z obyčejného povolání na moderní profesi. Stál u zrodu ALA – [[American Library Association]] v roce 1876. Od stejného roku byl jejím tajemníkem, a to až do roku 1890, kdy se na dvě období (1890-1891, 1892-1893) stal předsedou. Byl spoluzakladatelem Library Journal. Kromě toho také propagoval standardy v knihovnách a vytvořil společnost, která prodávala knihovnické potřeby pod značkou the Library Bureau.<ref name="OCLC">How one library pioneer profoundly influenced modern librarianship. OCLC [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.oclc.org/en/dewey/resources/biography.html</ref><br />
<br />
V roce 1883 se Dewey stal knihovníkem při tehdejší Columbia College (dnešní Columbia University), kde v roce 1887 založil první knihovnickou školu s názvem School of Library Economy.<ref>Biography of Melville Dewey. UIUC Library [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.library.illinois.edu/circ/tutorial/biography.html</ref> <br />
<br />
V roce 1889 se stal ředitelem knihovny státu New York v Albany, kde byl až do roku 1906.<br />
Dewey měl velký intelektuální rozptyl a jeho aktivity zasahovaly do různých oblastí. Byl průkopníkem poskytování pracovních příležitostí ženám. Se svou ženou založil Lake Placid Club, místo pro společenský, kulturní a duchovní rozvoj v Adirondacských horách. <br />
Své nejslavnější dílo Dewey’s decimal classification ([[Deweyho desetinné třídění|Deweyovo desetinné třídění]]) vydával ve zjednodušeném hláskování a jeho úvodní slovo ve zjednodušeném hláskování bylo přetiskováno až do 18. vydání v roce 1971.<br />
Melvil Dewey zemřel po infarktu 26. prosince 1931 ve věku 80 let. Jeho desetinné třídění je i nadále nejpoužívanějším klasifikačním systémem v mnoha různých knihovnách po celém světě.<ref name="OCLC"/><br />
<br />
==Stinné stránky významné osobnosti.<ref>http://americanlibrariesmagazine.org/2014/03/24/melvil-dewey-compulsive-innovator/</ref>==<br />
<br />
Dewey byl pravděpodobně postižen obsesivně kompulzivní poruchou osobnosti (OCPD), což se projevovalo již od dětského věku. Když mu bylo pět, tak přerovnal (bez dovolení) koření v matčině spíži podle abecedy. Jeho porucha se projevovala i v mnoha dalších drobnostech v jeho životě, kdy se často řídil podle čísla 10, například v Lake Placid Club byl roční příspěvek 10 dolarů, a celoživotní členství pak 1000$, čili 10^3. Poslední vlak odjížděl v 10 večer a ve stejnou hodinu bylo návštěvníkům doporučeno zhasínat. Dewey zásadně psal 10ti stránkové dopisy a říkal, že i spánek má decimální a spal tedy 10 hodin. Nicméně i mnoho dalších slavných osobností mělo obsesivně kompulzivní poruchu, ať již třeba Steve Jobs, Charles Lindbergh nebo Thomas Jefferson. Když se podaří najít vhodné usměrnění této poruchy, pak je zřejmé, že nemusí být na překážku životnímu úspěchu. U Deweye se jeho porucha projevila třeba i příkladným vedením NYSL New yorské státní knihovny, která se pod ním stala vzorem pro další knihovny a nejen je. (As New York Governor Theodore Roosevelt noted in 1899, the library “has more than doubled its efficiency within the past ten years and is an inspiration to intellectual life throughout the State” [Jak zaznamenal Guvernér státu New York Theodore Roosevelt v roce 1899, knihovna “zdvojnásobila svou účinnost za posledních deset let a je inspirací pro intelektuální život v celém státu.] (Journal of the Assembly of the State of New York, January 4, 1899, p.29). <ref>http://americanlibrariesmagazine.org/2014/03/24/melvil-dewey-compulsive-innovator/</ref><br />
<br />
V Albany přišel Dewey s mnoha inovacemi - první knihovnou pro slepce, meziknihovní výpůjční službou a první dětskou knihovnou. Avšak jeho nepředvídatelné chování a vysoké nároky mu znepřátelily mnohé spolupracovníky. Což nepřekvapí, když se dozvíme, že byl schopen srazit zaměstnanci půldenní plat za pozdní příchod o dvanáctinu hodiny - čili pět minut. <br />
Kompulzivnost ho nakonec dovedla k odchodu do důchodu krátce po padesátce, protože se projevil významný rys způsobený neschopností udržet funkční intimní vztah. Měl totiž potřebu obklopovat se krásnými mladými ženami. Dokonce se vypráví, že jej potřeba kontaktu s mladými dívkami vedla k samotnému založení knihovnické školy. Ač není pravdou, že v přijímacím řízení žádal obvod hrudníku, tak skutečně požadoval fotografie, říkal “nemůžete vyleštit dýni”, nicméně neexistuje oficiální záznam o tom, že by se někdy na knihovnické škole choval nevhodně, ač zde 90% studujících byly ženy. V pozdějších letech, když přesunul knihovnickou školu pod NYSL (knihovnu státu New York), se ovšem zdá, že se stal sériovým objímačem a líbačem.<br />
<br />
===Don Juan z knihovny===<br />
<br />
Dle očitých svědků, Dewey často překvapoval své asistentky Florence Woodworth a May Seymour, obě bývalé studentky z Colombia, nečekanými objetími. Obě ženy, které žily v Deweyově domě v Albany ovšem nikdy nepodaly oficiální stížnost, a stejně tak Adelaide Haase, vedoucí oddělení veřejných dokumentů v New Yorské veřejné knihovně, která zmiňovala několik nevhodných návrhů, které se jí od něj dostalo, když byla na návštěvě v Albany v roce 1905.<br />
Nicméně ve stejném roce v průběhu deseti denního výletu ALA na Aljašku, se Dewey dopustil nevítaných návrhů vůči čtyřem významným knihovnicím, které jeho chování hlásily představitelům asociace. Ve výsledku Dewey podobně jako Steve Jobs, byl vyhnán z organizace, kterou založil v roce 1876, a byl dalších dvacet let člen číslo jedna. Do roku 1915 byl persona non grata, kdy se s ním odmítala po celou svou kariéru stýkat předsedkyně ALA, další bývalá studentka prvního roku Colombie, Mary Wright Plummer. Toto téma shrnula o desetiletí později, Tessa Kelso, ředitelka veřejné knihovny v Los Angeles, když zaznamenala: “Po mnoho let byly knihovnice cílem nepřístojností ze strany pana Deweye.” <br />
Dewey, který se znovu oženil krátce po smrti jeho první ženy v roce 1922, nikdy nezměnil své zvyky. V roce 1930 v jeho 78 letech zaplatil přes 2000 dolarů, aby urovnal obvinění ze sexuálního obtěžování, ze strany bývalé sekretářky v Lake Placid Club.<br />
<br />
Deweyovi první životopisy, pod kontrolou členů jeho rodiny, jej představovaly jako sekulárního světce. Až v knize Irrepressible Reformer <ref><br />
Wiegand, Wayne A., 1946- Irrepressible reformer : a biography of Melvil Dewey / Wayne A. Wiegand. Chicago : American Library Association, 1996. <br />
xx, 403 p., [16] p. of plates : ill. ; 23 cm. <br />
Z720.D5 W54 1996 <br />
ISBN: 083890680X (alk. paper) https://lccn.loc.gov/96001732 </ref> (1996), se Wayne A. Wiegand, profesor knihovnictví v důchodu, věnoval i jeho odvrácené tváři: “je mnoho, co můžeme na Deweyem nesnášet, a možná to i vysvětluje, proč není dostatečně studován jeho odkaz, nicméně stejné charakterové vady vedly k jeho inovacím. Nezávisle na tom, jak moc bylo jeho chování nepřijatelné, nemůžeme než souhlasit se shrnutím Grosvenora Dawea, autora prvního Deweyova životopisu: “Ve zkratce, viděl věci, které dosud nebyly a on je přivedl k životu.”<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Odkazy===<br />
http://web.archive.org/web/20081010135016/http://www.hwwilson.com/databases/PDFsample/WLB/dewey.pdf<br />
http://www.oregon.gov/OSL/pages/OriginsByJim.aspx<br />
===Klíčová slova===<br />
Melvil, Melville, Dewey, životopis, DDT, ALA, Lake Placid<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Melvil_Dewey&diff=42569Melvil Dewey2017-01-18T11:44:44Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div>[[File:Melvil Dewey 1891.jpg|thumb|right|Melvil Dewey (1891)]]<br />
'''Melville Louis Kossuth Dewey''' (*10. prosince 1851 - †26. prosince 1931) byl americký knihovník a pedagog, autor [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinného třídění]] a zakladatel [https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Placid_Club Lake Placid Club].<ref>About Melvil Dewey (1851-1931). Library of Congress [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: https://www.loc.gov/aba/dewey/about-dewey.html</ref><br />
==Životopis==<br />
<br />
Dewey se narodil do chudé rodiny, která žila v malém městě ve státě New York. Byl propagátorem zjednodušeného spellingu (hláskování), již v mladém věku zjednodušil své křestní jméno na Melvil a přestal používat prostřední jména. Krátkou dobu své příjmení dokonce hláskoval jako Dui. <br />
<br />
Vymyslel [https://wikisofia.cz/index.php/Melville_Dewey_a_jeho_p%C5%99%C3%ADnos_knihovnictv%C3%AD systém desetinného třídění], když ve svých 21 letech jako student vypomáhal v knihovně Amherst College. Jeho nápad přinesl revoluci do knihovnictví (knihovnické vědy), a odstartoval novou éru. Z toho důvodu bývá Melvil Dewey právem označován jako „otec moderního knihovnictví“.<br />
<br />
Dewey změnil knihovnictví z obyčejného povolání na moderní profesi. Stál u zrodu ALA – [[American Library Association]] v roce 1876. Od stejného roku byl jejím tajemníkem, a to až do roku 1890, kdy se na dvě období (1890-1891, 1892-1893) stal předsedou. Byl spoluzakladatelem Library Journal. Kromě toho také propagoval standardy v knihovnách a vytvořil společnost, která prodávala knihovnické potřeby pod značkou the Library Bureau.<ref name="OCLC">How one library pioneer profoundly influenced modern librarianship. OCLC [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.oclc.org/en/dewey/resources/biography.html</ref><br />
<br />
V roce 1883 se Dewey stal knihovníkem při tehdejší Columbia College (dnešní Columbia University), kde v roce 1887 založil první knihovnickou školu s názvem School of Library Economy.<ref>Biography of Melville Dewey. UIUC Library [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné z: http://www.library.illinois.edu/circ/tutorial/biography.html</ref> <br />
<br />
V roce 1889 se stal ředitelem knihovny státu New York v Albany, kde byl až do roku 1906.<br />
Dewey měl velký intelektuální rozptyl a jeho aktivity zasahovaly do různých oblastí. Byl průkopníkem poskytování pracovních příležitostí ženám. Se svou ženou založil Lake Placid Club, místo pro společenský, kulturní a duchovní rozvoj v Adirondacských horách. <br />
Své nejslavnější dílo Dewey’s decimal classification ([[Deweyho desetinné třídění|Deweyovo desetinné třídění]]) vydával ve zjednodušeném hláskování a jeho úvodní slovo ve zjednodušeném hláskování bylo přetiskováno až do 18. vydání v roce 1971.<br />
Melvil Dewey zemřel po infarktu 26. Prosince 1931 ve věku 80 let. Jeho desetinné třídění je i nadále nejpoužívanějším klasifikačním systémem v mnoha různých knihovnách po celém světě.<ref name="OCLC"/><br />
<br />
==Stinné stránky významné osobnosti.<ref>http://americanlibrariesmagazine.org/2014/03/24/melvil-dewey-compulsive-innovator/</ref>==<br />
<br />
Dewey byl pravděpodobně postižen obsesivně kompulzivní poruchou osobnosti (OCPD), což se projevovalo již od dětského věku. Když mu bylo pět, tak přerovnal (bez dovolení) koření v matčině spíži podle abecedy. Jeho porucha se projevovala i v mnoha dalších drobnostech v jeho životě, kdy se často řídil podle čísla 10, například v Lake Placid Club byl roční příspěvek 10 dolarů, a celoživotní členství pak 1000$, čili 10^3. Poslední vlak odjížděl v 10 večer a ve stejnou hodinu bylo návštěvníkům doporučeno zhasínat. Dewey zásadně psal 10ti stránkové dopisy a říkal, že i spánek má decimální a spal tedy 10 hodin. Nicméně i mnoho dalších slavných osobností mělo obsesivně kompulzivní poruchu, ať již třeba Steve Jobs, Charles Lindbergh nebo Thomas Jefferson. Když se podaří najít vhodné usměrnění této poruchy, pak je zřejmé, že nemusí být na překážku životnímu úspěchu. U Deweye se jeho porucha projevila třeba i příkladným vedením NYSL New yorské státní knihovny, která se pod ním stala vzorem pro další knihovny a nejen je. (As New York Governor Theodore Roosevelt noted in 1899, the library “has more than doubled its efficiency within the past ten years and is an inspiration to intellectual life throughout the State” [Jak zaznamenal Guvernér státu New York Theodore Roosevelt v roce 1899, knihovna “zdvojnásobila svou účinnost za posledních deset let a je inspirací pro intelektuální život v celém státu.] (Journal of the Assembly of the State of New York, January 4, 1899, p.29). <ref>http://americanlibrariesmagazine.org/2014/03/24/melvil-dewey-compulsive-innovator/</ref><br />
<br />
V Albany přišel Dewey s mnoha inovacemi - první knihovnou pro slepce, meziknihovní výpůjční službou a první dětskou knihovnou. Avšak jeho nepředvídatelné chování a vysoké nároky mu znepřátelily mnohé spolupracovníky. Což nepřekvapí, když se dozvíme, že byl schopen srazit zaměstnanci půldenní plat za pozdní příchod o dvanáctinu hodiny - čili pět minut. <br />
Kompulzivnost ho nakonec dovedla k odchodu do důchodu krátce po padesátce, protože se projevil významný rys způsobený neschopností udržet funkční intimní vztah. Měl totiž potřebu obklopovat se krásnými mladými ženami. Dokonce se vypráví, že jej potřeba kontaktu s mladými dívkami vedla k samotnému založení knihovnické školy. Ač není pravdou, že v přijímacím řízení žádal obvod hrudníku, tak skutečně požadoval fotografie, říkal “nemůžete vyleštit dýni”, nicméně neexistuje oficiální záznam o tom, že by se někdy na knihovnické škole choval nevhodně, ač zde 90% studujících byly ženy. V pozdějších letech, když přesunul knihovnickou školu pod NYSL (knihovnu státu New York), se ovšem zdá, že se stal sériovým objímačem a líbačem.<br />
<br />
===Don Juan z knihovny===<br />
<br />
Dle očitých svědků, Dewey často překvapoval své asistentky Florence Woodworth a May Seymour, obě bývalé studentky z Colombia, nečekanými objetími. Obě ženy, které žily v Deweyově domě v Albany ovšem nikdy nepodaly oficiální stížnost, a stejně tak Adelaide Haase, vedoucí oddělení veřejných dokumentů v New Yorské veřejné knihovně, která zmiňovala několik nevhodných návrhů, které se jí od něj dostalo, když byla na návštěvě v Albany v roce 1905.<br />
Nicméně ve stejném roce v průběhu deseti denního výletu ALA na Aljašku, se Dewey dopustil nevítaných návrhů vůči čtyřem významným knihovnicím, které jeho chování hlásily představitelům asociace. Ve výsledku Dewey podobně jako Steve Jobs, byl vyhnán z organizace, kterou založil v roce 1876, a byl dalších dvacet let člen číslo jedna. Do roku 1915 byl persona non grata, kdy se s ním odmítala po celou svou kariéru stýkat předsedkyně ALA, další bývalá studentka prvního roku Colombie, Mary Wright Plummer. Toto téma shrnula o desetiletí později, Tessa Kelso, ředitelka veřejné knihovny v Los Angeles, když zaznamenala: “Po mnoho let byly knihovnice cílem nepřístojností ze strany pana Deweye.” <br />
Dewey, který se znovu oženil krátce po smrti jeho první ženy v roce 1922, nikdy nezměnil své zvyky. V roce 1930 v jeho 78 letech zaplatil přes 2000 dolarů, aby urovnal obvinění ze sexuálního obtěžování, ze strany bývalé sekretářky v Lake Placid Club.<br />
<br />
Deweyovi první životopisy, pod kontrolou členů jeho rodiny, jej představovaly jako sekulárního světce. Až v knize Irrepressible Reformer <ref><br />
Wiegand, Wayne A., 1946- Irrepressible reformer : a biography of Melvil Dewey / Wayne A. Wiegand. Chicago : American Library Association, 1996. <br />
xx, 403 p., [16] p. of plates : ill. ; 23 cm. <br />
Z720.D5 W54 1996 <br />
ISBN: 083890680X (alk. paper) https://lccn.loc.gov/96001732 </ref> (1996), se Wayne A. Wiegand, profesor knihovnictví v důchodu, věnoval i jeho odvrácené tváři: “je mnoho, co můžeme na Deweyem nesnášet, a možná to i vysvětluje, proč není dostatečně studován jeho odkaz, nicméně stejné charakterové vady vedly k jeho inovacím. Nezávisle na tom, jak moc bylo jeho chování nepřijatelné, nemůžeme než souhlasit se shrnutím Grosvenora Dawea, autora prvního Deweyova životopisu: “Ve zkratce, viděl věci, které dosud nebyly a on je přivedl k životu.”<br />
<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
<br />
===Odkazy===<br />
http://web.archive.org/web/20081010135016/http://www.hwwilson.com/databases/PDFsample/WLB/dewey.pdf<br />
http://www.oregon.gov/OSL/pages/OriginsByJim.aspx<br />
===Klíčová slova===<br />
Melvil, Melville, Dewey, životopis, DDT, ALA, Lake Placid<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&diff=41778Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel2017-01-09T18:18:55Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div><br />
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.<br />
<br />
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.<br />
<br />
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.<br />
<br />
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.<br />
<br />
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. <br />
<br />
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] <br />
<br />
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK<br /><br />
<br />
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK<br />
<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
<br />
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka<br />
|-<br />
<br />
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce. <br />
|-<br />
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.<br />
|-<br />
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||<br />
|-<br />
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]<br />
|-<br />
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||<br />
|-<br />
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||<br />
|-<br />
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||<br />
|-<br />
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||<br />
|-<br />
|| Hana Kuchtová || [[Kódování]] ||[[Databáze]]|| V opravovaném článku jsem doplnila chybějící informace, rozšířila již uvedené informace, přidala informace, které článek zatím neobsahoval a doplnila jsem reference spolu s odkazy. <br />
|-<br />
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||<br />
|-<br />
|| Klára Voldřichová|| [[Certifikační autorita]]|| [[Melvil Dewey]]||<br />
|-<br />
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||<br />
|-<br />
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||<br />
|-<br />
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||<br />
|-<br />
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||<br />
|-<br />
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||<br />
|-<br />
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||<br />
|-<br />
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||<br />
|-<br />
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||<br />
|-<br />
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]] <br />
|-<br />
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||<br />
|-<br />
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
<br />
|}<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&diff=41777Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel2017-01-09T18:16:55Z<p>Klara.Voldrichova: Zrušena verze 41776 od uživatele Klara.Voldrichova (diskuse)</p>
<hr />
<div><br />
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.<br />
<br />
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.<br />
<br />
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.<br />
<br />
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.<br />
<br />
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. <br />
<br />
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] <br />
<br />
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK<br /><br />
<br />
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK<br />
<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
<br />
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka<br />
|-<br />
<br />
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce. <br />
|-<br />
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.<br />
|-<br />
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||<br />
|-<br />
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]<br />
|-<br />
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||<br />
|-<br />
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||<br />
|-<br />
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||<br />
|-<br />
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||<br />
|-<br />
|| Hana Kuchtová || [[Kódování]] ||[[Databáze]]|| V opravovaném článku jsem doplnila chybějící informace, rozšířila již uvedené informace, přidala informace, které článek zatím neobsahoval a doplnila jsem reference spolu s odkazy. <br />
|-<br />
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||<br />
|-<br />
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||<br />
|-<br />
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||<br />
|-<br />
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||<br />
|-<br />
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||<br />
|-<br />
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||<br />
|-<br />
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||<br />
|-<br />
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||<br />
|-<br />
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||<br />
|-<br />
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||<br />
|-<br />
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]] <br />
|-<br />
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||<br />
|-<br />
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
<br />
|}<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&diff=41776Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel2017-01-09T18:15:48Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div><br />
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.<br />
<br />
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.<br />
<br />
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.<br />
<br />
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.<br />
<br />
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. <br />
<br />
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] <br />
<br />
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK<br /><br />
<br />
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK<br />
<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
<br />
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka<br />
|-<br />
<br />
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce. <br />
|-<br />
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.<br />
|-<br />
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||<br />
|-<br />
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| c|| [[Hoax]]<br />
|-<br />
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||<br />
|-<br />
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||<br />
|-<br />
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||<br />
|-<br />
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||<br />
|-<br />
|| Hana Kuchtová || [[Kódování]] ||[[Databáze]]|| V opravovaném článku jsem doplnila chybějící informace, rozšířila již uvedené informace, přidala informace, které článek zatím neobsahoval a doplnila jsem reference spolu s odkazy. <br />
|-<br />
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||<br />
|-<br />
|| Klára Voldřichová|| [[Certifikační autorita]]|| [[Melvil Dewey]]||<br />
|-<br />
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||<br />
|-<br />
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||<br />
|-<br />
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||<br />
|-<br />
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||<br />
|-<br />
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||<br />
|-<br />
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||<br />
|-<br />
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||<br />
|-<br />
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||<br />
|-<br />
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]] <br />
|-<br />
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||<br />
|-<br />
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
<br />
|}<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Klara.Voldrichovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&diff=39588Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel2016-11-22T12:24:09Z<p>Klara.Voldrichova: </p>
<hr />
<div><br />
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.<br />
<br />
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.<br />
<br />
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.<br />
<br />
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.<br />
<br />
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. <br />
<br />
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] <br />
<br />
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK<br /><br />
<br />
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK<br />
<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka<br />
|-<br />
<br />
|| Helena Říhová|| Vzácné knihy a rukopisy||Bibliometrické metody||<br />
|-<br />
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||<br />
|-<br />
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||<br />
|-<br />
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||<br />
|-<br />
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||<br />
|-<br />
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||<br />
|-<br />
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||<br />
|-<br />
|| Anna Hlušičková|| Twitter|| Knihovny ve starověkém Římě||<br />
|-<br />
|| Michaela Šourková||Postindustriální společnost|| Byte - jednotka informace||<br />
|-<br />
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||<br />
|-<br />
|| Tomáš Eliaš|| Zdrojový kód|| Hardware||<br />
|-<br />
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
<br />
|}<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Klara.Voldrichova