https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Linda.Krumpholcova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T08:01:29ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_Psychologie_Osobnosti&diff=30444Státnicové otázky z Psychologie Osobnosti2016-01-27T13:46:12Z<p>Linda.Krumpholcova: /* Doporučená literatura */</p>
<hr />
<div>{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student<br />
|-<br />
|[[Pojem osobnosti a přístupy k jejímu popisu]]|| <br />
|-<br />
|[[Metody poznávání osobnosti]] || <br />
|-<br />
| [[Osobnostní anamnéza – faktory utvářející osobnost]] || <br />
|-<br />
| [[Konstituční přístupy v psychologii osobnosti]] || <br />
|-<br />
| [[Vrozené a naučené v osobnosti]] || <br />
|-<br />
| [[Interakce osobnosti a situace]] || <br />
|-<br />
| [[Temperament]]|| <br />
|-<br />
| [[Osobnostní vlastnosti a rysy]] || <br />
|-<br />
| [[Kognitivní styly]] || <br />
|-<br />
| [[Schopnosti a talent]] || <br />
|-<br />
| [[Životní hodnoty a osobnost]] || <br />
|-<br />
| [[Kompetence a kompetenční modely]]|| <br />
|-<br />
| [[Strukturální modely osobnosti]]|| <br />
|-<br />
| [[Dynamika osobnosti]] ||<br />
|-<br />
| [[Obranné mechanismy]]|| <br />
|-<br />
| [[Vývojové teorie osobnosti]] || <br />
|-<br />
| [[Normalita osobnosti]] || <br />
|-<br />
| [[Poruchy osobnosti]] ||Krumpholcov<br />
|-<br />
|[[Psychologické typologie]] || <br />
|-<br />
| [[Psychoanalytická teorie osobnosti]]|| <br />
|-<br />
|[[Jungova analytická psychologie osobnosti]] || Krumpholcová<br />
|-<br />
|[[Adlerova individuální psychologie osobnosti]] || <br />
|-<br />
|[[Neopsychoanalytické psychologie osobnosti]] || <br />
|-<br />
|[[Gestalt psychologie osobnosti]]|| <br />
|-<br />
|[[Transakční psychologie osobnosti]]|| <br />
|-<br />
|[[Behaviorální psychologie osobnosti]] || <br />
|-<br />
|[[Neobehaviorální psychologie osobnosti]] || <br />
|-<br />
|[[Kognitivní psychologie osobnosti]]|| <br />
|-<br />
|[[Humanistická psychologie osobnosti]] || <br />
|-<br />
|[[Pozitivní psychologie osobnosti]] || <br />
|-<br />
|[[Faktorová psychologie osobnosti]]|| <br />
|-<br />
| [[Biologická psychologie osobnosti]] || <br />
|-<br />
|[[Optimalita osobnosti]] ||<br />
<br />
|}<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
*Balcar, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983. <br />
*Blatný, M. a kol. Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2010.<br />
*Drapela, V. J. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997. <br />
*Mikšík, O. Psychologické teorie osobnosti. Praha: Karolinum, 1999, 2003. <br />
*Mikšík, O. Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum, 2000, 2003. <br />
*Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1972. <br />
*Říčan, P. Psychologie osobnosti. Praha: Orbis, 1972. <br />
*Říčan, P. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. Praha: Grada, 2007, 2010<br />
[[Kategorie: Psychologie|*]]</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11251Radost2014-12-03T16:58:15Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.<br />
<br />
Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.<br />
<br />
===Zdroje obrázků===<br />
<br />
http://psych-your-mind.blogspot.cz/2011/06/channels-of-emotion-not-just-in-face.html<br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Seligman, Martin. (1998) Learned Optimism. New York, NY: Pocket Books.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
https://en.wikipedia.org/wiki/Happiness<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Emoce<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
<br />
radost, emoce, pozitivní psychologie, štěstí</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11249Radost2014-12-03T16:48:01Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.<br />
<br />
Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.<br />
<br />
===Zdroje obrázků===<br />
<br />
http://psych-your-mind.blogspot.cz/2011/06/channels-of-emotion-not-just-in-face.html<br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Seligman, Martin. (1998) Learned Optimism. New York, NY: Pocket Books.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
https://en.wikipedia.org/wiki/Happiness<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Emoce<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
<br />
radost, emoce, pozitivní psychologie, štěstí</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11248Radost2014-12-03T16:45:16Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.<br />
<br />
Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.<br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Seligman, Martin. (1998) Learned Optimism. New York, NY: Pocket Books.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
<br />
https://en.wikipedia.org/wiki/Happiness<br />
<br />
http://cs.wikipedia.org/wiki/Emoce<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
<br />
radost, emoce, pozitivní psychologie, štěstí</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11246Radost2014-12-03T16:34:41Z<p>Linda.Krumpholcova: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.<br />
<br />
Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11245Radost2014-12-03T16:34:26Z<p>Linda.Krumpholcova: /* Význam radosti */</p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Slezáčková, A. (2012. Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11244Radost2014-12-03T16:20:14Z<p>Linda.Krumpholcova: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
<br />
Slezáčková, A. (2012. Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11243Radost2014-12-03T16:19:54Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
<br />
Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.<br />
Slezáčková, A. (2012. Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11242Radost2014-12-03T16:12:00Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67)</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598)</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132)</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107)</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/></div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11240Radost2014-12-03T16:11:19Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67)</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598)</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132)</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107)</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.<ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/></div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11239Radost2014-12-03T16:10:36Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67)</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598)</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132)</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107)</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/></div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11236Radost2014-12-03T15:21:33Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67)</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598)</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, Mihaly (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132)</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107)</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Positive psychology: An introduction. Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, Mihaly American Psychologist, Vol 55(1), Jan 2000, 5-14</ref><br />
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref><br />
<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/></div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11235Radost2014-12-03T14:42:07Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67)</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! <br />
„''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij<br />
<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598)</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, Mihaly (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132)</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107)</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Positive psychology: An introduction. Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, Mihaly American Psychologist, Vol 55(1), Jan 2000, 5-14</ref><br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/></div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11234Radost2014-12-03T14:37:32Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67)</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).<br />
<br />
==Význam radosti==<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref><br />
<br />
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598)</ref><br />
<br />
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, Mihaly (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132)</ref><br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
==Emoce==<br />
<br />
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.<br />
<br />
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107)</ref><br />
<br />
==Pozitivní psychologie==<br />
<br />
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Positive psychology: An introduction. Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, Mihaly American Psychologist, Vol 55(1), Jan 2000, 5-14</ref><br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/></div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Radost&diff=11233Radost2014-12-03T14:16:26Z<p>Linda.Krumpholcova: Založena nová stránka s textem „'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velk…“</p>
<hr />
<div>'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67)</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.). Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598)</ref><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]<br />
<br />
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<br />
<br />
==Reference==<br />
<br />
<references/></div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Hezk%C3%BD_obr%C3%A1zek.jpg&diff=11232Soubor:Hezký obrázek.jpg2014-12-03T14:11:28Z<p>Linda.Krumpholcova: MsUpload</p>
<hr />
<div>MsUpload</div>Linda.Krumpholcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&diff=7060Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje2014-10-22T12:10:45Z<p>Linda.Krumpholcova: </p>
<hr />
<div>{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Student !! Hodnocení<br />
|-u<br />
|[[Psychoanalýza]] || Eva Kulhánková ||<br />
|-<br />
| [[Komunikace]] || Kristýna Sivoková|| <br />
|-<br />
|[[Psychoterapie]] || Věra Pivoňková || <br />
|-<br />
| [[Leon Festinger]]|| Barbora Klímová || <br />
|-<br />
| [[Psychofyzika]]|| David Marek ||<br />
|-<br />
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová || <br />
|-<br />
| [[John Dewey]]||Jana Odvárková || <br />
|-<br />
| [[Hermann von Helmholtz]]|| Samuel Říha || <br />
|-<br />
|[[Ernst Heinrich Weber]] || Monika Povrazníková || <br />
|-<br />
| [[Daniel Kahneman]]|| Radka Hamplová || <br />
|-<br />
|[[Jean Piaget]] || Karolína Honsová || <br />
|-<br />
|[[Vlastnosti]] || Paula Biedková || <br />
|-<br />
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||Tereza Kolečková || <br />
|-<br />
|[[Kurt Koffka]] || Martin Javůrek || <br />
|-<br />
| [[Asocianismus]]|| || <br />
|-<br />
| [[Deprese]]||Kristýna Vondrášková || <br />
|-<br />
| [[Úzkost]]||Martina Hanzlíková || <br />
|-<br />
| [[Wilhelm Wundt]]|| Tereza Lindenthalová || <br />
|-<br />
| [[Testování statistických hypotéz]]|| || <br />
|-<br />
|[[Experiment]] || Tomáš Macko || <br />
|-<br />
| [[Humanistická psychologie]]|| Petr Kosík || <br />
|-<br />
| [[Introspekce]]|| Radek Jaša || <br />
|-<br />
| [[Intuice]]||Linda Jursíková || <br />
|-<br />
|[[Neverbální komunikace]] ||Kristína Janáková || <br />
|- <br />
|[[Agresivita]] || Linda Růžičková|| <br />
|-<br />
|[[Pozitivní psychologie]] || Petra Doležalová || <br />
|-<br />
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] || || <br />
|-<br />
| [[Aristoteles]]||Kristýna Černá|| <br />
|-<br />
| [[Edward Thorndike]]|| Barbora Kojanová|| <br />
|-<br />
| [[Gustav Theodor Fechner]]|| Miroslava Šigutová || <br />
|-<br />
| [[John Dewey]]|| Šárka Machová || <br />
|-<br />
|[[Chování]] || Vlastimil Tetour || <br />
|-<br />
| [[Psychologie zdraví]]|| Markéta Jiroutová || <br />
|-<br />
|[[Adrenalin]] ||Jakub Plachý || <br />
|-<br />
|[[Mozek]] ||Jaroslav Nečas || <br />
|-<br />
|[[Serotonin]] ||Adéla Becková || <br />
|-<br />
|[[Fenomenologie]] || Lucie Davidová || <br />
|-<br />
|[[Inzulín]]|| Jakub Nezdoba || <br />
|-<br />
|[[Forerův efekt]] || Lucie Froncová || <br />
|-<br />
|[[Haló efekt]] || Daniel Patzelt || <br />
|-<br />
| [[Pygmalion efekt]]|| Dominika Černá || <br />
|-<br />
| [[Motýlí efekt]]||Denisa Zábranská || <br />
|-<br />
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]||Adéla Závorková || <br />
|-<br />
| [[Mentální reprezentace]]|| Noemi Follerová || <br />
|-<br />
| [[John Dewey]]|| || <br />
|-<br />
|[[Lev Vygotskij]] || Alice Zoubková || <br />
|-<br />
| [[Dunning-Krugerův efekt]]|| Thea Sedláčková || <br />
|-<br />
|[[Extrospekce]] || || <br />
|-<br />
|[[Hněv]] || Lukáš Kutil || <br />
|-<br />
|[[Radost]] || Linda Krumpholcová || <br />
|-<br />
| [[Štěstí]]|| Kristýna Kočandrlová || <br />
|-<br />
| [[Nálada]] || || <br />
|-<br />
|[[Afekt]]||Monika Plesníková || <br />
|-<br />
|[[Pluralismus v psychologii]] || || <br />
|-<br />
| [[Atribuce]]|| Kateřina Růžičková || <br />
|-<br />
| [[Seberealizace]]|| Martin Pech || <br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
'''Zadání'''<br />
Vypracujte heslo <br />
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)<br />
# Uveďte klíčová slova<br />
# Uveďte Doporučenou literaturu<br />
<br />
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)<br />
* V případě nejasností použijte nápovědu<br />
* Nenaleznete-li v nápovědě odpověď zeptejte se na facebooku, třeba mají ostatní stejný problém jako vy. https://www.facebook.com/groups/1511730979074454/?fref=ts<br />
* Nemáte-li facebook pište na info@wikisofia.cz</div>Linda.Krumpholcova