https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Ludvik.Steiner&feedformat=atom
Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]
2024-03-29T08:36:00Z
Příspěvky uživatele
MediaWiki 1.33.0
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52761
Diskuse:Popularizace vědy
2018-01-31T22:04:28Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>Dobrý den,<br />
díky za dobře zpracované heslo. Uprav prosím jen toto:<br />
<br />
* Zdroj = DP, ze které čerpáš = má být před Odkazy.<br />
* Všechny reference musí být uvedeny v souladu s citační normou.<br />
* U akcí - např. Noc vědců nedávej odkaz na web do Referencí, ale rovnou udělej externí odkaz.<br />
<br />
= Tereza.Hrychová, 25. 1. 2018<br />
<br />
Terezo, děkuji za přínosné připomínky. <br />
* Zdroj posunut <br />
* S citacema je to doufám ok<br />
* Akce jsem zlinkoval na exterák - stejně i kvalifikačku ve zdrojích<br />
<br />
Pokud najdeš další chyby, budu rád, když mě na ně upozorníš :)<br />
<br />
Jěstě jednou díky, zdraví Ludvík :) 28. ledna 2018<br />
---------------<br />
31.1.2018 <br />
* Prodloužen text v úvodu.<br />
* V historii upraveny závorky.<br />
* U popularizátorů uveden jejich počet.<br />
Ludvík Steiner<br />
---------------<br />
<br />
Děkuju za úpravy! Trochu jsem předělala ten Zdroj. Jinak za mě je to už ok :)<br />
= Tereza.Hrychová, 31. 1. 2018<br />
--------------<br />
To já děkuju - hned to po té úpravě vypadá o dost lépe :)<br />
Ludvík Steiner 31.1.2018<br />
--------------</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52677
Popularizace vědy
2018-01-30T23:36:13Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit (od 11. stol.; neprovádějí výzkum, pouze učí) a akademií (od 15. stol.; nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
Zde uvedeme pouze 7 příkladů.<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklady pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52676
Diskuse:Popularizace vědy
2018-01-30T23:31:35Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>Dobrý den,<br />
díky za dobře zpracované heslo. Uprav prosím jen toto:<br />
<br />
* Zdroj = DP, ze které čerpáš = má být před Odkazy.<br />
* Všechny reference musí být uvedeny v souladu s citační normou.<br />
* U akcí - např. Noc vědců nedávej odkaz na web do Referencí, ale rovnou udělej externí odkaz.<br />
<br />
= Tereza.Hrychová, 25. 1. 2018<br />
<br />
Terezo, děkuji za přínosné připomínky. <br />
* Zdroj posunut <br />
* S citacema je to doufám ok<br />
* Akce jsem zlinkoval na exterák - stejně i kvalifikačku ve zdrojích<br />
<br />
Pokud najdeš další chyby, budu rád, když mě na ně upozorníš :)<br />
<br />
Jěstě jednou díky, zdraví Ludvík :) 28. ledna 2018<br />
---------------<br />
31.1.2018 <br />
* Prodloužen text v úvodu.<br />
* V historii upraveny závorky.<br />
* U popularizátorů uveden jejich počet.<br />
Ludvík Steiner<br />
---------------</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52675
Popularizace vědy
2018-01-30T23:26:22Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Popularizace */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit (od 11. stol.; neprovádějí výzkum, pouze učí) a akademií (od 15. stol.; nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
Zde uvedeme pouze 7 příkladů.<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52674
Popularizace vědy
2018-01-30T23:24:01Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit (od 11. stol.; neprovádějí výzkum, pouze učí) a akademií (od 15. stol.; nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
Zde uvedeme pouze 7 příkladů.<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52673
Popularizace vědy
2018-01-30T23:23:24Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit (od 11. stol.; neprovádějí výzkum, pouze učí) a akademií (od 15. stol.; nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
Zde uvedeme pouze 7 příkladů.<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52670
Popularizace vědy
2018-01-30T23:11:59Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit (od 11. stol.; neprovádějí výzkum, pouze učí) a akademií (od 15. stol.; nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
<br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
Zde uvedeme pouze 7 příkladů.<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52669
Popularizace vědy
2018-01-30T23:11:33Z
<p>Ludvik.Steiner: /* u nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit (od 11. stol.; neprovádějí výzkum, pouze učí) a akademií (od 15. stol.; nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
<br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
Zde uvedeme pouze 6 příkladů.<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52667
Popularizace vědy
2018-01-30T23:08:08Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Historie */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit (od 11. stol.; neprovádějí výzkum, pouze učí) a akademií (od 15. stol.; nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
<br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52665
Popularizace vědy
2018-01-30T23:02:59Z
<p>Ludvik.Steiner: úprava textu - prodloužení.</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrnný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] či její povědomí mezi (nejenom) širokou veřejností. K tomu využívá různých komunikačních kanálů a způsobů, jak ji sdělit co největšímu počtu potencionálních zájemců a vzbudit tak o ní zájem. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
<br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52661
Popularizace vědy
2018-01-30T22:36:47Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Popularizátoři */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
<br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a 5 zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52660
Popularizace vědy
2018-01-30T22:36:12Z
<p>Ludvik.Steiner: uvedení počtu popularizátorů.</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] <ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
<br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.).<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
Zde uvedeme příklad pouze 5 českých a zahraničních popularizátorů.<br />
=== U nás ===<br />
*Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
*Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
*Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
*Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
*Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
* David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
*Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
*Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
*Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
*Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52469
Popularizace vědy
2018-01-29T18:09:07Z
<p>Ludvik.Steiner: odebrání citace.</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref> <br />
<br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52468
Popularizace vědy
2018-01-29T17:53:28Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><ref>SOUČEK.</ref><br />
<br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52436
Popularizace vědy
2018-01-28T20:41:02Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.<br />
<br />
[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52435
Popularizace vědy
2018-01-28T20:38:25Z
<p>Ludvik.Steiner: /* u nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning </i>[online]. Telč: Osel. ISSN 1214-6307. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52433
Popularizace vědy
2018-01-28T20:08:39Z
<p>Ludvik.Steiner: Linus Pauling - citace wikipedie</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref>Linus Pauling, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 24 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: ''https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling''</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52432
Diskuse:Popularizace vědy
2018-01-28T20:03:48Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>Dobrý den,<br />
díky za dobře zpracované heslo. Uprav prosím jen toto:<br />
<br />
* Zdroj = DP, ze které čerpáš = má být před Odkazy.<br />
* Všechny reference musí být uvedeny v souladu s citační normou.<br />
* U akcí - např. Noc vědců nedávej odkaz na web do Referencí, ale rovnou udělej externí odkaz.<br />
<br />
= Tereza.Hrychová, 25. 1. 2018<br />
<br />
Terezo, děkuji za přínosné připomínky. <br />
* Zdroj posunut <br />
* S citacema je to doufám ok<br />
* Akce jsem zlinkoval na exterák - stejně i kvalifikačku ve zdrojích<br />
<br />
Pokud najdeš další chyby, budu rád, když mě na ně upozorníš :)<br />
<br />
Jěstě jednou díky, zdraví Ludvík :) 28. ledna 2018</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52431
Popularizace vědy
2018-01-28T19:58:55Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Zdroj */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Informační zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52430
Popularizace vědy
2018-01-28T19:58:16Z
<p>Ludvik.Steiner: přesun zdroje mimo odkaz</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Zdroj ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52428
Popularizace vědy
2018-01-28T19:52:15Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. BBC, © 2018 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52424
Popularizace vědy
2018-01-28T19:45:33Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref>The Living Planet, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 26 November 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52417
Popularizace vědy
2018-01-28T19:27:50Z
<p>Ludvik.Steiner: /* v zahraničí */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref>Cosmos: A Personal Voyage, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 29 December 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52416
Popularizace vědy
2018-01-28T19:25:33Z
<p>Ludvik.Steiner: /* u nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52415
Popularizace vědy
2018-01-28T19:24:21Z
<p>Ludvik.Steiner: /* u nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52413
Popularizace vědy
2018-01-28T19:22:37Z
<p>Ludvik.Steiner: /* u nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše </i>[online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/<br />
</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52409
Popularizace vědy
2018-01-28T19:17:52Z
<p>Ludvik.Steiner: /* u nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>''Hyde Park ČT24'' [online]. Česká televize, © 1996–2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52405
Popularizace vědy
2018-01-28T19:15:19Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online]. Český rozhlas, © 1997-2018 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52404
Popularizace vědy
2018-01-28T19:10:25Z
<p>Ludvik.Steiner: /* u nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52403
Popularizace vědy
2018-01-28T19:08:58Z
<p>Ludvik.Steiner: /* V zahraničí */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref>Carl Sagan, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 22 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52402
Popularizace vědy
2018-01-28T19:07:59Z
<p>Ludvik.Steiner: /* V zahraničí */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref>Michio Kaku, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52401
Popularizace vědy
2018-01-28T19:06:47Z
<p>Ludvik.Steiner: /* V zahraničí */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref>Stephen Hawking, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52400
Popularizace vědy
2018-01-28T19:05:19Z
<p>Ludvik.Steiner: /* U nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref>David Attenborough, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 25 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52399
Popularizace vědy
2018-01-28T19:03:47Z
<p>Ludvik.Steiner: /* U nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref>Petr Vopěnka, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 18 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52398
Popularizace vědy
2018-01-28T19:01:51Z
<p>Ludvik.Steiner: /* U nás */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref>Cyril Höschl, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 1 August 2017 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52397
Popularizace vědy
2018-01-28T18:59:20Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Popularizátoři */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52396
Popularizace vědy
2018-01-28T18:58:40Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref>Jiří Grygar, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 19 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52394
Popularizace vědy
2018-01-28T18:54:35Z
<p>Ludvik.Steiner: </p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref>Václav Cílek, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 3 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52393
Popularizace vědy
2018-01-28T18:50:37Z
<p>Ludvik.Steiner: 1</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001- , last edit. on 20 January 2018 [cit. 2018-01-28]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52389
Popularizace vědy
2018-01-28T17:05:24Z
<p>Ludvik.Steiner: Úprava citací</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, Wikipedia [online]. 2018-01-20 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>OSEL: Objective Source E-Learning [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</i></ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref>''Leonardo - věda a technika'' [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/<br />
</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref>Hyde Park ČT24 [online], [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref>Okna vesmíru dokořán, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (Kalifornie): Wikimedia Foundation, 2001, naposledy edit. 2017-12-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52388
Popularizace vědy
2018-01-28T16:20:02Z
<p>Ludvik.Steiner: odebrání znaku ">".</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, Wikipedia [online]. 2018-01-20 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]<br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52387
Popularizace vědy
2018-01-28T16:18:03Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Vědecká komunikace a popularizace */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, Wikipedia [online]. 2018-01-20 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* [http://www.tydenvedy.cz/ Týden vědy a techniky]<br />
* [http://www.tydenmozku.cz/ Týden mozku] v rámci Evropského projektu<br />
* [http://www.ceskahlava.cz/ Česká hlava], [http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/ Česká hlavička]><br />
* [http://www.noc-vedcu.cz/ Noc vědců]<br />
* Dětská univerzita<br />
* [http://www.veletrhvedy.cz/cz/ Veletrh vědy]<br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52383
Popularizace vědy
2018-01-28T16:03:35Z
<p>Ludvik.Steiner: Úprava citace</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>Caliphate of Córdoba, Wikipedia [online]. 2018-01-20 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* Týden vědy a techniky AV<ref><i>Týden vědy a techniky AV ČR - Týden vědy a techniky AV ČR</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/</ref><br />
* Týden mozku<ref><i>Týden mozku</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenmozku.cz/</ref> v rámci Evropského projektu<br />
* Česká hlava<ref><i>Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/</ref>, Česká hlavička<ref><i>České hlavičky 2017 | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/</ref><br />
* Noc vědců<ref><i>Noc vědců – Techmania Science Center</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.noc-vedcu.cz/</ref><br />
* Dětská univerzita<br />
* Veletrh vědy<ref><i>Veletrh vědy 2017 – Akademie věd České republiky</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.veletrhvedy.cz/cz/</ref><br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52379
Popularizace vědy
2018-01-28T15:49:30Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>SCALES, Peter C. <i>Caliphate of Córdoba: Berbers and Andalusis in conflict</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* Týden vědy a techniky AV<ref><i>Týden vědy a techniky AV ČR - Týden vědy a techniky AV ČR</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/</ref><br />
* Týden mozku<ref><i>Týden mozku</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenmozku.cz/</ref> v rámci Evropského projektu<br />
* Česká hlava<ref><i>Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/</ref>, Česká hlavička<ref><i>České hlavičky 2017 | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/</ref><br />
* Noc vědců<ref><i>Noc vědců – Techmania Science Center</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.noc-vedcu.cz/</ref><br />
* Dětská univerzita<br />
* Veletrh vědy<ref><i>Veletrh vědy 2017 – Akademie věd České republiky</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.veletrhvedy.cz/cz/</ref><br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=52378
Popularizace vědy
2018-01-28T15:47:55Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejnost. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>SCALES, Peter C. <i>Caliphate of Córdoba: Berbers and Andalusis in conflict</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* Týden vědy a techniky AV<ref><i>Týden vědy a techniky AV ČR - Týden vědy a techniky AV ČR</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/</ref><br />
* Týden mozku<ref><i>Týden mozku</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenmozku.cz/</ref> v rámci Evropského projektu<br />
* Česká hlava<ref><i>Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/</ref>, Česká hlavička<ref><i>České hlavičky 2017 | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/</ref><br />
* Noc vědců<ref><i>Noc vědců – Techmania Science Center</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.noc-vedcu.cz/</ref><br />
* Dětská univerzita<br />
* Veletrh vědy<ref><i>Veletrh vědy 2017 – Akademie věd České republiky</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.veletrhvedy.cz/cz/</ref><br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=50772
Popularizace vědy
2017-12-14T22:28:47Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Související články */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejností. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>SCALES, Peter C. <i>Caliphate of Córdoba: Berbers and Andalusis in conflict</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* Týden vědy a techniky AV<ref><i>Týden vědy a techniky AV ČR - Týden vědy a techniky AV ČR</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/</ref><br />
* Týden mozku<ref><i>Týden mozku</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenmozku.cz/</ref> v rámci Evropského projektu<br />
* Česká hlava<ref><i>Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/</ref>, Česká hlavička<ref><i>České hlavičky 2017 | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/</ref><br />
* Noc vědců<ref><i>Noc vědců – Techmania Science Center</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.noc-vedcu.cz/</ref><br />
* Dětská univerzita<br />
* Veletrh vědy<ref><i>Veletrh vědy 2017 – Akademie věd České republiky</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.veletrhvedy.cz/cz/</ref><br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
* [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání|Vzdělávání dospělých]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=50771
Popularizace vědy
2017-12-14T22:25:45Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Související články */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejností. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>SCALES, Peter C. <i>Caliphate of Córdoba: Berbers and Andalusis in conflict</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* Týden vědy a techniky AV<ref><i>Týden vědy a techniky AV ČR - Týden vědy a techniky AV ČR</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/</ref><br />
* Týden mozku<ref><i>Týden mozku</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenmozku.cz/</ref> v rámci Evropského projektu<br />
* Česká hlava<ref><i>Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/</ref>, Česká hlavička<ref><i>České hlavičky 2017 | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/</ref><br />
* Noc vědců<ref><i>Noc vědců – Techmania Science Center</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.noc-vedcu.cz/</ref><br />
* Dětská univerzita<br />
* Veletrh vědy<ref><i>Veletrh vědy 2017 – Akademie věd České republiky</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.veletrhvedy.cz/cz/</ref><br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Související články ===<br />
* [[Chápání informační politiky]]<br />
* [[Informační gramotnost]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=50770
Popularizace vědy
2017-12-14T22:20:10Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Související články */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejností. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>SCALES, Peter C. <i>Caliphate of Córdoba: Berbers and Andalusis in conflict</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* Týden vědy a techniky AV<ref><i>Týden vědy a techniky AV ČR - Týden vědy a techniky AV ČR</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/</ref><br />
* Týden mozku<ref><i>Týden mozku</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenmozku.cz/</ref> v rámci Evropského projektu<br />
* Česká hlava<ref><i>Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/</ref>, Česká hlavička<ref><i>České hlavičky 2017 | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/</ref><br />
* Noc vědců<ref><i>Noc vědců – Techmania Science Center</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.noc-vedcu.cz/</ref><br />
* Dětská univerzita<br />
* Veletrh vědy<ref><i>Veletrh vědy 2017 – Akademie věd České republiky</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.veletrhvedy.cz/cz/</ref><br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Související články ===<br />
[['''Chápání informační politiky/old'''|Chápání informační politiky/old]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=50769
Popularizace vědy
2017-12-14T22:16:34Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Odkazy */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejností. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>SCALES, Peter C. <i>Caliphate of Córdoba: Berbers and Andalusis in conflict</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* Týden vědy a techniky AV<ref><i>Týden vědy a techniky AV ČR - Týden vědy a techniky AV ČR</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/</ref><br />
* Týden mozku<ref><i>Týden mozku</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenmozku.cz/</ref> v rámci Evropského projektu<br />
* Česká hlava<ref><i>Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/</ref>, Česká hlavička<ref><i>České hlavičky 2017 | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/</ref><br />
* Noc vědců<ref><i>Noc vědců – Techmania Science Center</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.noc-vedcu.cz/</ref><br />
* Dětská univerzita<br />
* Veletrh vědy<ref><i>Veletrh vědy 2017 – Akademie věd České republiky</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.veletrhvedy.cz/cz/</ref><br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Související články ===<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny</div>
Ludvik.Steiner
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_v%C4%9Bdy&diff=50768
Popularizace vědy
2017-12-14T21:50:45Z
<p>Ludvik.Steiner: /* Popularizace */</p>
<hr />
<div>'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejností. <br />
== Historie ==<br />
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů, tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny. Hlavním zdrojem byl [[Córdobský chalífát|Córdobský chalífát]] [Freid aj, 2013, s. 410, 412]<ref>FRIED, Johannes a Ernst-Dieter HEHL. <i>Dějiny světa: globální dějiny od počátků do 21. století. 3, Výklady světa a světová náboženství 600 až 1500. Přeložil Jan HLAVIČKA, přeložil Pavel KOLMAČKA, přeložil</i>. Praha: Vyšehrad, 2013, 477 s. ISBN 9788074293436.</ref> <ref>SCALES, Peter C. <i>Caliphate of Córdoba: Berbers and Andalusis in conflict</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Caliphate_of_Córdoba</ref>. V křesťanské Evropě byla vzdělanost výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. Ta financuje vznik univerzit ([od 11. stol.], [neprovádějí výzkum, pouze učí)] a akademií ([od 15. stol.], [nadšenci, neprofesionálové provádějí výzkum]). S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se v Evropě začíná šířit větší množství tiskovin a písmo se stává dostupnější pro šírší veřejnost. Během 17.-18. stol. se začíná postupně šířit povinná školní docházka a začínají se vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století vznikají první výzkumné ústavy (vědci provádí výzkum, stávají se profesionálové) a rozvíjí se [[ofset]]. Na počátku 20. stol. vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]]. Do doby před 2. světovou válkou se věda vyvíjela odděleně od okolního světa. Samostatná pracoviště prováděla vlastní výzkumy. Nespolupracovala s ostatními institucemi a širokou veřejností. Po válce se situace otáčí a o šíření a popularizaci vědy se už nezasluhují jen nadšenci a amatéři, ale i vědecká komunita. Na konci 20. stol. vzniká [[internet]].<br />
<br />
== Vědecká komunikace a popularizace ==<br />
=== [[Vědecké poznání vs. laické poznání|Vědecká komunikace]] ===<br />
Snaží se být objektivní. Dělí se na psanou a mluvenou.<br />
==== psaná ====<br />
se liší svojí složitou stavbou souvětí, spisovným jazykem a slovní zásobou (odborné termíny). Styl je věcný, odborný, nepoužívá květnatý jazyk.<br />
<br />
==== mluvená ====<br />
oproti psané je stavba jednodušší. Často obsahuje lidový jazyk. Informace se opakují a dává se více příkladů.[[Soubor:Popu-page-001.jpg|náhled|Popularizační pyramida [Čmejrková, 1996, s. 207]]]<br />
<br />
=== Popularizace ===<br />
je zaměřena na příjemce. Snaží se o zjednodušení výkladu. Složitost se dělí podle toho, pro koho je výklad určen (popularizační pyramida)<ref>ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ. <i>Jak napsat odborný text</i>. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 8085927691.</ref>. <br />
<br />
'''Cílové skupiny:'''<br />
* Široká veřejnost<br />
* Základní a střední školy<br />
* Potencionální vědci<br />
* Vědci z jiných oborů<br />
* [[Financování vědy v ČR|Zdroje financování]]: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí<ref>GREENBERG, Daniel S. <i>Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism</i>. Chicago: University of Chicago Press, 2007, 324 s. ISBN 9780226306254.</ref><br />
'''Vědecké instituce''' se podílejí na popularizaci řadou akcí (festivaly, přednášky, semináře, výstavy, dílny):<br />
<br />
V ČR<br />
* Týden vědy a techniky AV<ref><i>Týden vědy a techniky AV ČR - Týden vědy a techniky AV ČR</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/</ref><br />
* Týden mozku<ref><i>Týden mozku</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.tydenmozku.cz/</ref> v rámci Evropského projektu<br />
* Česká hlava<ref><i>Hájíme zájmy české vědy doma i v zahraničí | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/</ref>, Česká hlavička<ref><i>České hlavičky 2017 | Česká hlava</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.ceskahlava.cz/cz/ceske-hlavicky/</ref><br />
* Noc vědců<ref><i>Noc vědců – Techmania Science Center</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.noc-vedcu.cz/</ref><br />
* Dětská univerzita<br />
* Veletrh vědy<ref><i>Veletrh vědy 2017 – Akademie věd České republiky</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.veletrhvedy.cz/cz/</ref><br />
* Výstavy<br />
<br />
== Média a popularizace ==<br />
postoj médií k vědě je rozporuplný. Na jedné straně je věda vítána, na straně druhé různým způsobem manipulována. Musí být zajímavá, zábavná a její role je spíše doplňková. <br />
=== Rozhlas ===<br />
záleží zcela na financování. Komerční rozhlas vědu přehlíží. Veřejnoprávní vysílání popularizační pořady zařazuje a jsou na dobré úrovni. <br />
=== Televize ===<br />
jako u rozhlasu závisí na způsobu financování. Veřejnoprávní televize zařazuje do svého vysílání vědecké pořady především z ČR. Není tak závislá na sledovanosti a je kladen důraz na kvalitu. Komerční vysílají popularizační pořady, ale hlavní kritérium je atraktivita. Proto jich není mnoho, a pokud ano, tak jsou ze zahraničí. <br />
=== Tisk ===<br />
pokud se nejedná o popularizační časopis, jedná se především o přílohu a zájem je okrajový. Velká část se přejímá ze zahraničí, okomentovaná českým vědcem. Jedná se o spolupráci novináře s vědcem. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá. Text je srozumitelný, vědec vykazuje činnost.<br />
<br />
== Internet a popularizace ==<br />
internet poskytuje nebývalý rozmach informací. Vědci nejsou zcela závislý na vydavatelích a médiích. Komunikace se zrychlila a umožnila okamžité publikování. Vznikl projekt Open Access, kde je možné ukládat, prohlížet a stahovat vědecké články bez omezení a poplatku. Na druhé straně jsou komerční databáze, které za zprostředkování článků požadují poplatek. Zpřístupnění abstraktů pomáhá určit, jestli má daný článek smysl použít nebo ne. Starší a méně užívané články nabízejí zdarma. Okamžité stažení odkukoli a kdykoli je velkým přínosem.<br />
<br />
== Knihovny a popularizace ==<br />
knihovny jsou důležitým prvkem při popularizaci vědy. Zpřístupňují dokumenty, které jsou v knihovně nebo poskytují meziknihovní výpůjčky. Nabízejí rešeršní služby. Digitalizují starší dokumenty. Nakupují služby od komerčních firem, které potom mohou čtenáři využívat. Mezi ně patří přístup k placeným databázím. V tomto ohledu jsou lépe vybavené knihovny odborné. <br />
Knihovny poskytují informační vzdělání a pořádají různé akce (Noc a Andersenem, Muzejní noc, Autorské čtení, přednášky, besídky atd.). <br />
<br />
<br />
== Ostatní organizace a popularizace ==<br />
mezi další organizace popularizující vědu patří vědecká centra, planetária, galerie, [[muzea]], skanzeny, zoologické a botanické zahrady.<br />
<br />
== Popularizující pořady ==<br />
=== u nás ===<br />
* Osel - internetový časopis<ref><i>:: OSEL.CZ ::: :: OSEL.CZ ::</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.osel.cz/</ref><br />
* 21. století - populárně-vědecký časopis<ref><i>21.století</i>. Dostupné také z: https://21stoleti.cz/</ref><br />
* Leonardo - rozhlasový program českého rozhlasu<ref><i>Leonardo - věda a technika jasně a přehledně</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/</ref><br />
* Hyde Park - televizní pořad ČT24<ref><i>Hyde Park ČT24</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/</ref><br />
* Okna vesmíru dokořán - populárně naučný televizní seriál (1981-1998) - Jiří Grygar<ref><i>Okna vesmíru dokořán</i>. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Okna_vesmíru_dokořán</ref><br />
* Záhady duše - populárně naučný televizní cyklus - (2011) - Cyril Höschel<ref><i>Záhady duše</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/</ref><br />
* Emoce a my - populárně naučný televizní cyklus - (2013) - Cyril Höschel<ref><i>Emoce a my</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10397272551-emoce-a-my/</ref><br />
* Bohové a mýty staré Evropy - populárně naučný televizní cyklus - (2014) - Václav Cílek<ref><i>Bohové a mýty staré Evropy</i>. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/</ref><br />
<br />
=== v zahraničí ===<br />
V produkci populárně naučných televizních dokumentů dominují USA a Velká Británie. Zde uvedeme pouze 2. <br />
* Kosmos (Cosmos) - populárně naučný televizní cyklus - (1980) - Carl Sagan<ref><i>Cosmos: A Personal Voyage</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmos:_A_Personal_Voyage</ref><br />
* Živá planeta (The Living Planet) - populárně naučný televizní cyklus (1984) - David Attenborough<ref><i>BBC Two - The Living Planet - Episode guide</i> [online]. [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/programmes/b01qwhk1/episodes/guide</ref><ref><i>The Living Planet</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Living_Planet</ref><br />
<br />
== Popularizátoři ==<br />
=== U nás ===<br />
Václav Cílek [Adam, 2008, s. 92]<ref name="adam" /> <ref><i>Václav Cílek</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Václav_Cílek</ref>- geologie<br />
<br />
Jiří Grygar [Adam, 2008, s. 190]<ref name="adam">ADAM, Jan. <i>Osobnosti - Česko: Ottův slovník</i>. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 823 s. ISBN 9788073607968.</ref> <ref><i>Jiří Grygar</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jiří_Grygar</ref>- astronomie<br />
<br />
Cyril Höschl [Adam, 2008, s. 240]<ref name="adam" /> <ref><i>Cyril Höschl</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyril_Höschl</ref>- psychiatrie<br />
<br />
Anna Strunecká<ref><i>O Anně Strunecké - Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</i> [online]. [cit. 2017-12-5]. Dostupné z: http://www.strunecka.cz/anna-strunecka/</ref> - chemie<br />
<br />
Petr Vopěnka [Adam, 2008, s.780]<ref name="adam" /> <ref><i>Petr Vopěnka</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Vopěnka</ref>- matematika, filozofie<br />
<br />
=== V zahraničí ===<br />
David Attenborough<ref><i>David Atenborough</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/David_Attenborough</ref> - biologie<br />
<br />
Stephen Hawking<ref><i>Stephen Hawking</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Michio Kaku<ref><i>Michio Kaku</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Michio_Kaku</ref> - teoretická fyzika<br />
<br />
Linus Pauling<ref><i>Linus Pauling</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Pauling</ref> - chemie<br />
<br />
Carl Edward Sagan<ref><i>Carl Sagan</i>. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Sagan</ref> - astronomie<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
ŠUPOVÁ, Lucie. Role knihoven a informačních institucí ve vědecké komunikaci [online]. 2011 [cit. 2017-12-14]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93427. Vedoucí práce Petra Štogrová Jedličková.<br />
=== Klíčová slova ===<br />
věda, popularizace, komunikace, média, internet, knihovny</div>
Ludvik.Steiner