https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Marketa.Forstova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-28T09:27:18ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=World_Digital_Library_(WDL)&diff=47376World Digital Library (WDL)2017-04-17T08:20:58Z<p>Marketa.Forstova: přidání odkazu</p>
<hr />
<div>Světová [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] je projektem americké [[Kongresová knihovna|Knihovny Kongresu]] s podporou UNESCO a ve spolupráci s knihovnami, archivy, muzei, vzdělávacími institucemi a mezinárodními institucemi z celého světa. <ref>About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/</ref>Obsah WDL je převzat z programu Memory of the World (MWP). WDL vznikla za finanční podpory několika společností a soukromých nadací, například [[Google]], Inc.<ref>VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2016-04-09]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092 </ref><br />
WDL obsahuje přes 13 000 [[Dokument|dokumentů]] z více než 190 zemí. Vyhledávání ve WDL je možné podle data, typu dokumentu, místa nebo instituce. WDL je dostupná v arabštině, angličtině, španělštině, francouzštině, portugalštině, ruštině a čínštině. WDL je dostupná z https://www.wdl.org/en/.<br />
<br /><br /><br />
<br />
===Hlavní cíle WDL===<br />
<br /><br />
* Podpora mezinárodního a mezikulturního porozumění<br />
* Zvětšování kulturního obsahu a jeho rozmanitosti v prostředí internetu<br />
* Poskytování prostředků pro pedagogy, odborníky a širokou veřejnost<br />
* Podpora partnerských institucí ve zmenšování digitální propasti v rámci jednotlivých zemí <ref>About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/</ref><br />
<br />
===Historie===<br />
<br /><br />
V roce 2005 navrhl knihovník Knihovny Kongresu James H. Billington založení WDL komisi UNESCO. Základní myšlenkou bylo vytvořit snadno přístupnou sbírku v prostředí internetu, která by nabízela kulturní bohatství všech zemí. UNESCO začalo s Knihovnou Kongresu spolupracovat. Online verze WDL byla pak spuštěna v roce 2009.<ref>About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/background/</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/></div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kongresov%C3%A1_knihovna&diff=47375Kongresová knihovna2017-04-17T08:16:45Z<p>Marketa.Forstova: /* Současné projekty Kongresové knihovny */</p>
<hr />
<div>'''Kongresová knihovna''' (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických. Knihovna vyvíjí a implementuje mezinárodní knihovnické standardy, vytvořila [[Třídění Kongresové knihovny|vlastní klasifikační systém]], stojí za mezinárodním projektem sdílené katalogizace a je americkým úřadem pro přidělování copyrightu.<ref name>''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
==Současné funkce Kongresové knihovny==<br />
V současné době zastává Kongresová knihovna funkci [[Národní knihovna|národní knihovny]] Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb.<br />
[[File:US-LibraryOfCongress-BookLogo.svg|thumb|Logo Kongresové knihovny]]<br />
===Mezinárodní knihovnické standardy===<br />
Kongresová knihovna vyvíjí mezinárodní knihovnické standardy a podílí se na jejich implementaci. Knihovna stála u vzniku výměnného formátu [[MARC]] a dalších navazujících formátů, vyvinula vlastní klasifikační systém, [[Třídění Kongresové knihovny]], který je rozšířený v amerických i zahraničních knihovnách a poskytuje informace o implementaci [[RDA]] včetně katalogizačních pravidel.<br />
<br />
===Katalogizace===<br />
Významným projektem Kongresové knihovny je kooperativní katalogizační program – Program for Cooperative Cataloging (PCC). Jedná se o čtyři dílčí složky:<br />
* BIBCO (bibliografické záznamy pro monografie)<br />
* CONSER (bibliografické záznamy pro seriály)<br />
* NACO (autoritní záznamy jmenných autorit)<br />
* SACO (autoritní záznamy věcných autorit)<br />
V rámci projektu kooperativní katalogizace si zúčastněné instituce navzájem poskytují katalogizační záznamy vypracované podle společných standardů a šetří tím úsilí vynaložené na katalogizaci. Kongresová knihovna koordinuje tento projekt a poskytuje školení pro jeho účastníky.<ref>''About the PCC''[online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/aba/pcc/about/</ref><br/><br />
Kongresová knihovna poskytuje na základě požadavků nakladatelů službu Cataloging in Publication (CIP) - katalogizace v knize. Služba spočívá ve vytvoření katalogizačního záznamu, který je otištěn přímo v dokumentu a pomáhá knihovnám, které získají takto zpracovaný dokument do svého fondu. Nakladatel má povinnost poskytnout Kongresové knihovně jeden výtisk každé publikace, ke které bylo vytvořeno CIP.<ref>''About CIP'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/publish/cip/about/index.html</ref><br />
<br />
===Copyright===<br />
I když Kongresová knihovna nemá právo [[Povinný výtisk|povinného výtisku]], získává do svého fondu významné množství publikací díky tomu, že je zároveň americkým úřadem pro přidělování [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyrightu]]. Na základě zákona o copyrightu musí žadatel odevzdat dva výtisky díla pro potřeby Kongresové knihovny. <ref>''Overview of the Copyright Office'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.copyright.gov/about/</ref><br />
<br />
===Akvizice===<br />
Kongresová knihovna buduje své sbírky pomocí šesti [[Akvizice|akvizičních metod]]: CIP, copyright, výměna, dar, federální transfer a nákup. Do fondu získává dokumenty různých druhů (knihy, periodika, hudebniny, mapy, audiovizuální dokumenty atd.) z celého světa a jejich výběr se řídí akviziční politikou Kongresové knihovny.<ref>''Acquisitions'' [online]. [cit. 2016-12-29]. https://www.loc.gov/acq/</ref> <br />
<br />
===Meziknihovní výpůjční služba===<br />
Vzhledem ke svému rozsahu poskytuje knihovna [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovní výpůjční služby]] na národní i mezinárodní úrovni. V rámci USA poskytuje Kongresová knihovna meteriály, které nejosu dostupné v menších knihovnách. Dokumenty je možné vypůjčit prostřednictvím některé z akademických, veřejných nebo specializovaných knihoven. Ve Spojených státech je tato služba poskytována zdarma. Spolupracujícím zahraničním institucím poskytuje knihovna mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Pro zahraniční knihovny je tato služba zpoplatněná. <ref>''Interlibrary Loan'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.loc.gov/rr/loan//</ref><br />
<br />
==Současné projekty Kongresové knihovny==<br />
V Kongresové knihovně fungují specializované programy, které dále rozvíjejí její základní činnosti. Jedná se o projekty přibližující široké veřejnosti kulturní dědictví a podporující rozvoj čtenářství, např. ''American Folklife Center'', ''Center for the Book'', ''Poetry & Literature Center'' nebo ''Veterans History Project''. Takovým projektem je i ''[[World Digital Library (WDL)|World Digital Library]]'' (WDL, mezinárodní digitální knihovna), společný projekt Kongresové knihovny, organizace UNESCO a knihoven, archivů, muzeí a vzdělávacích institucí z celého světa. WDL zdarma zpřístupňuje na internetu velké množství dokumentů v různých jazycích z mnoha zemí. Cílem projektu je zpřístupnění kulturního dědictví široké veřejnosti i učitelům a badatelům, zlepšení mezinárodního a mezikulturního porozumění a zmenšení [[Digital divide - digitální propast|digitální propasti]] mezi různými zeměmi.<ref>''About the World Digital Library'' [online]. [cit. 2017-02-15]. Dostupné z https://www.wdl.org/en/about/</ref> Déle jde o rozvíjení služeb pro fyzicky a zrakově hendikepované čtenáře (''NLS – National Library Service for the Blind and Physically Handicapped''). Další programy, jako např. ''FEDLINK'', jsou zaměřené na spolupráci knihoven a dalších informačních institucí. <ref>''Programs'' [online]. [cit. 2017-03-12]. Dostupné z https://www.loc.gov/services-and-programs/</ref><br />
<br />
==Historie==<br />
[[File:LOC Main Reading Room Highsmith.jpg|thumb|Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona]]<br />
Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.<ref name="LoC History"> ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/</ref><br /><br />
<br />
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyright]] zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.<br /><br />
<br />
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele [[Herbert Putnam|Herberta Putnama]], zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém ([[Třídění Kongresové knihovny]] – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovních výpůjčních služeb]], díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů [[Johannes Gutenberg#Gutenbergova Bible|Gutenbergovy Bible]].<br /><br />
<br />
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu [[MARC]], který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.<br />
<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Budovy==<br />
Knihovna Kongresu byla původně umístěna v sídle Kongresu, v budově Kapitolu ve Washingtonu. V rámci Kapitolu se několikrát stěhovala, ať už kvůli potřebě větších prostorů pro uskladnění rozrůstajících se sbírek, nebo ve snaze umístit knihy na místo s lepším protipožárním zabezpečením. V roce 1886 byla povolena stavba vlastní budovy výhradně pro potřeby knihovny. Tato budova, Jefferson Building, byla jediným sídlem Kongresové knihovny až do roku 1939, kdy byla otevřena Adams Building. V roce 1981 se knihovna dále rozšířila do James Madison Memorial Building.<ref name="Legacy History"/><br />
Kromě těchto tří budov umístěných ve Washingtonu se některé dokumenty nacházejí ve Fort Meade v Marylandu a v Audio Visual Conservation Center v Culpeperu ve Virginii, kam byly přesunuty z důvodu nedostatečné kapacity výše zmíněných budov.<ref> BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress</ref><br />
===Jefferson Building===<br />
Vytvoření vlastní budovy pro potřeby Kongresové knihovny navrhl její ředitel Ainsworth Rand Spofford 1871. O sedm let později byla stavba povolena a nová knihovna byla otevřena v roce 1897. Svojí velikostí i architekturou byla poctou klasickému umění a zároveň fungovala po praktické stránce. Později byla pojmenována po Thomasi Jeffersonovi, který se významně zasloužil o budování této instituce v jejích počátcích.<ref name="Legacy History"/><br />
===Adams Building===<br />
Vzhledem k nedostačující kapacitě hlavní budovy navrhl ředitel knihovny Herbert Putnam v roce 1928 stavbu další budovy. Ta byla dokončena v roce 1939 a její jméno připomíná druhého prezidenta Spojených států, který vydal první pokyn k založení Kongresové knihovny v roce 1800. Architektura této budovy je inspirována secesí.<ref name="Legacy History"/><br />
===James Madison Memorial Building===<br />
Poslední z washingtonských sídel Kongresové knihovny je James Madison Memorial Building postavená v roce 1981. Její postavení navrhl ředitel L. Quincy Mumford již v roce 1957. Kromě své knihovní funkce slouží tato budova jako památka Jamese Madisona, čtvrtého prezidenta USA, který se zasloužil o současnou podobu americké ústavy.<ref name="Legacy History"/><br />
<gallery><br />
File:LibraryOfCongress 07130009.jpg|Jefferson Building<br />
File:WashingtonLoC Adams Building.JPG|Adams Building<br />
File:MadisonBuildingLOC.JPG|James Madison Memorial Building<br />
</gallery><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Použitá literatura===<br />
* ''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/<br />
* ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library <br /><br />
* BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress<br />
* COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html <br /><br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/ Oficiální stránky Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
* [[Herbert Putnam]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Kongresová knihovna, národní knihovna.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Knihovny jako fyzické sbírky]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|citace = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|kategorie_a_portály = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|synonyma_a_název = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|obrázky_a_licence = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|prolinkování = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|pravopis = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|typografie = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=46350Třídění Kongresové knihovny2017-03-12T11:47:59Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Třídění Kongresové knihovny''' (Library of Congress Classification - LCC) je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění, jakým je například [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrce Charlese Amiho Cuttera. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tvořeno jedním velkým písmenem a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání.<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herbert_Putnam&diff=46349Herbert Putnam2017-03-12T11:47:12Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Herbert Putnam''' (20. 9. 1861 – 14. 8. 1955) byl americký knihovník, člen [[ALA]] a dlouholetý ředitel [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Během jeho funkčního období vzrůstal význam Kongresové knihovny jakožto [[Národní knihovna|knihovny národní]] a začal se vyvíjet nový klasifikační system, [[Třídění Kongresové knihovny]]. <ref name="LoC Putnam">''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/</ref><br />
==Život==<br />
[[File:Herbert putnam.jpg|thumb|Herbert Putnam]]<br />
Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele Kongresové knihovny, kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Působění v Kongresové knihovně==<br />
V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na novém klasifikačním systému, který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít [[Katalogizace|katalogizační služby]] Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/><br />
<br />
==Vliv na knihovnictví==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* ''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z : https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/ Životopis na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
*[[Kongresová knihovna]]<br />
*[[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Herbert Putnam, Kongresová knihovna, Třídění Kongresové knihovny, LCC.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kongresov%C3%A1_knihovna&diff=46348Kongresová knihovna2017-03-12T11:43:37Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Kongresová knihovna''' (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických. Knihovna vyvíjí a implementuje mezinárodní knihovnické standardy, vytvořila [[Třídění Kongresové knihovny|vlastní klasifikační systém]], stojí za mezinárodním projektem sdílené katalogizace a je americkým úřadem pro přidělování copyrightu.<ref name>''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
==Současné funkce Kongresové knihovny==<br />
V současné době zastává Kongresová knihovna funkci [[Národní knihovna|národní knihovny]] Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb.<br />
[[File:US-LibraryOfCongress-BookLogo.svg|thumb|Logo Kongresové knihovny]]<br />
===Mezinárodní knihovnické standardy===<br />
Kongresová knihovna vyvíjí mezinárodní knihovnické standardy a podílí se na jejich implementaci. Knihovna stála u vzniku výměnného formátu [[MARC]] a dalších navazujících formátů, vyvinula vlastní klasifikační systém, [[Třídění Kongresové knihovny]], který je rozšířený v amerických i zahraničních knihovnách a poskytuje informace o implementaci [[RDA]] včetně katalogizačních pravidel.<br />
<br />
===Katalogizace===<br />
Významným projektem Kongresové knihovny je kooperativní katalogizační program – Program for Cooperative Cataloging (PCC). Jedná se o čtyři dílčí složky:<br />
* BIBCO (bibliografické záznamy pro monografie)<br />
* CONSER (bibliografické záznamy pro seriály)<br />
* NACO (autoritní záznamy jmenných autorit)<br />
* SACO (autoritní záznamy věcných autorit)<br />
V rámci projektu kooperativní katalogizace si zúčastněné instituce navzájem poskytují katalogizační záznamy vypracované podle společných standardů a šetří tím úsilí vynaložené na katalogizaci. Kongresová knihovna koordinuje tento projekt a poskytuje školení pro jeho účastníky.<ref>''About the PCC''[online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/aba/pcc/about/</ref><br/><br />
Kongresová knihovna poskytuje na základě požadavků nakladatelů službu Cataloging in Publication (CIP) - katalogizace v knize. Služba spočívá ve vytvoření katalogizačního záznamu, který je otištěn přímo v dokumentu a pomáhá knihovnám, které získají takto zpracovaný dokument do svého fondu. Nakladatel má povinnost poskytnout Kongresové knihovně jeden výtisk každé publikace, ke které bylo vytvořeno CIP.<ref>''About CIP'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/publish/cip/about/index.html</ref><br />
<br />
===Copyright===<br />
I když Kongresová knihovna nemá právo [[Povinný výtisk|povinného výtisku]], získává do svého fondu významné množství publikací díky tomu, že je zároveň americkým úřadem pro přidělování [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyrightu]]. Na základě zákona o copyrightu musí žadatel odevzdat dva výtisky díla pro potřeby Kongresové knihovny. <ref>''Overview of the Copyright Office'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.copyright.gov/about/</ref><br />
<br />
===Akvizice===<br />
Kongresová knihovna buduje své sbírky pomocí šesti [[Akvizice|akvizičních metod]]: CIP, copyright, výměna, dar, federální transfer a nákup. Do fondu získává dokumenty různých druhů (knihy, periodika, hudebniny, mapy, audiovizuální dokumenty atd.) z celého světa a jejich výběr se řídí akviziční politikou Kongresové knihovny.<ref>''Acquisitions'' [online]. [cit. 2016-12-29]. https://www.loc.gov/acq/</ref> <br />
<br />
===Meziknihovní výpůjční služba===<br />
Vzhledem ke svému rozsahu poskytuje knihovna [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovní výpůjční služby]] na národní i mezinárodní úrovni. V rámci USA poskytuje Kongresová knihovna meteriály, které nejosu dostupné v menších knihovnách. Dokumenty je možné vypůjčit prostřednictvím některé z akademických, veřejných nebo specializovaných knihoven. Ve Spojených státech je tato služba poskytována zdarma. Spolupracujícím zahraničním institucím poskytuje knihovna mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Pro zahraniční knihovny je tato služba zpoplatněná. <ref>''Interlibrary Loan'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.loc.gov/rr/loan//</ref><br />
<br />
==Současné projekty Kongresové knihovny==<br />
V Kongresové knihovně fungují specializované programy, které dále rozvíjejí její základní činnosti. Jedná se o projekty přibližující široké veřejnosti kulturní dědictví a podporující rozvoj čtenářství, např. ''American Folklife Center'', ''Center for the Book'', ''Poetry & Literature Center'' nebo ''Veterans History Project''. Takovým projektem je i ''World Digital Library'' (WDL, mezinárodní digitální knihovna), společný projekt Kongresové knihovny, organizace UNESCO a knihoven, archivů, muzeí a vzdělávacích institucí z celého světa. WDL zdarma zpřístupňuje na internetu velké množství dokumentů v různých jazycích z mnoha zemí. Cílem projektu je zpřístupnění kulturního dědictví široké veřejnosti i učitelům a badatelům, zlepšení mezinárodního a mezikulturního porozumění a zmenšení [[Digital divide - digitální propast|digitální propasti]] mezi různými zeměmi.<ref>''About the World Digital Library'' [online]. [cit. 2017-02-15]. Dostupné z https://www.wdl.org/en/about/</ref> Déle jde o rozvíjení služeb pro fyzicky a zrakově hendikepované čtenáře (''NLS – National Library Service for the Blind and Physically Handicapped''). Další programy, jako např. ''FEDLINK'', jsou zaměřené na spolupráci knihoven a dalších informačních institucí. <ref>''Programs'' [online]. [cit. 2017-03-12]. Dostupné z https://www.loc.gov/services-and-programs/</ref><br />
<br />
==Historie==<br />
[[File:LOC Main Reading Room Highsmith.jpg|thumb|Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona]]<br />
Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.<ref name="LoC History"> ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/</ref><br /><br />
<br />
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyright]] zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.<br /><br />
<br />
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele [[Herbert Putnam|Herberta Putnama]], zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém ([[Třídění Kongresové knihovny]] – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovních výpůjčních služeb]], díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů [[Johannes Gutenberg#Gutenbergova Bible|Gutenbergovy Bible]].<br /><br />
<br />
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu [[MARC]], který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.<br />
<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Budovy==<br />
Knihovna Kongresu byla původně umístěna v sídle Kongresu, v budově Kapitolu ve Washingtonu. V rámci Kapitolu se několikrát stěhovala, ať už kvůli potřebě větších prostorů pro uskladnění rozrůstajících se sbírek, nebo ve snaze umístit knihy na místo s lepším protipožárním zabezpečením. V roce 1886 byla povolena stavba vlastní budovy výhradně pro potřeby knihovny. Tato budova, Jefferson Building, byla jediným sídlem Kongresové knihovny až do roku 1939, kdy byla otevřena Adams Building. V roce 1981 se knihovna dále rozšířila do James Madison Memorial Building.<ref name="Legacy History"/><br />
Kromě těchto tří budov umístěných ve Washingtonu se některé dokumenty nacházejí ve Fort Meade v Marylandu a v Audio Visual Conservation Center v Culpeperu ve Virginii, kam byly přesunuty z důvodu nedostatečné kapacity výše zmíněných budov.<ref> BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress</ref><br />
===Jefferson Building===<br />
Vytvoření vlastní budovy pro potřeby Kongresové knihovny navrhl její ředitel Ainsworth Rand Spofford 1871. O sedm let později byla stavba povolena a nová knihovna byla otevřena v roce 1897. Svojí velikostí i architekturou byla poctou klasickému umění a zároveň fungovala po praktické stránce. Později byla pojmenována po Thomasi Jeffersonovi, který se významně zasloužil o budování této instituce v jejích počátcích.<ref name="Legacy History"/><br />
===Adams Building===<br />
Vzhledem k nedostačující kapacitě hlavní budovy navrhl ředitel knihovny Herbert Putnam v roce 1928 stavbu další budovy. Ta byla dokončena v roce 1939 a její jméno připomíná druhého prezidenta Spojených států, který vydal první pokyn k založení Kongresové knihovny v roce 1800. Architektura této budovy je inspirována secesí.<ref name="Legacy History"/><br />
===James Madison Memorial Building===<br />
Poslední z washingtonských sídel Kongresové knihovny je James Madison Memorial Building postavená v roce 1981. Její postavení navrhl ředitel L. Quincy Mumford již v roce 1957. Kromě své knihovní funkce slouží tato budova jako památka Jamese Madisona, čtvrtého prezidenta USA, který se zasloužil o současnou podobu americké ústavy.<ref name="Legacy History"/><br />
<gallery><br />
File:LibraryOfCongress 07130009.jpg|Jefferson Building<br />
File:WashingtonLoC Adams Building.JPG|Adams Building<br />
File:MadisonBuildingLOC.JPG|James Madison Memorial Building<br />
</gallery><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Použitá literatura===<br />
* ''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/<br />
* ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library <br /><br />
* BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress<br />
* COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html <br /><br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/ Oficiální stránky Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
* [[Herbert Putnam]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Kongresová knihovna, národní knihovna.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Knihovny jako fyzické sbírky]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|citace = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|kategorie_a_portály = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|synonyma_a_název = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|obrázky_a_licence = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|prolinkování = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|pravopis = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|typografie = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&diff=41939Open source2017-01-11T22:05:46Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]<br />
<br />
'''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].<br /><br /><br />
<br />
== Open source software ==<br />
Je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.<ref name="stedron">ŠTĚDROŇ, B. <i>Open Source Software</i>. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.</ref><br />
<br />
== Výhody ==<br />
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit, co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný, bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.<ref><i>Why do people prefer using open source software?</i>. OpenSource.com [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: https://opensource.com/resources/what-open-source</ref><br />
<br />
== Historie ==<br />
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]<br />
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.<br /><br /><br />
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].<br /><br /><br />
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.<ref name="stedron"></ref><br />
== Organizace podporující open source v ČR ==<br />
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.<ref><i>O organizaci</i>. OSS Aliance [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.oss.cz/cs/o_organizaci</ref><br /><br />
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux. <ref><i>Web Proč používat Linux - nový a srozumitelnější</i>. CZLUG [online]. 2007-10-04 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.linux.cz/czlug/TZ20070412.html</ref><br /><br />
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.<ref name="stedron"></ref><br />
<br />
== Známý open source software ==<br />
* ''operační systémy:'' Linux, [http://www.freebsd.cz/ FreeBSD], Android<br />
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL<br />
* ''kancelářský software:'' [http://www.openoffice.org/ OpenOffice.org], [https://cs.libreoffice.org/ LibreOffice]<br />
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome<br />
* ''grafický editor:'' [http://www.gimp.org/ GIMP]<br />
* ''3D grafický editor:'' [http://www.blender.org/ Blender]<br />
* ''multimediální přehrávač:'' [http://www.videolan.org/vlc/ VLC media player]<br />
* ''komprimační program:'' [http://www.7-zip.org/ 7-Zip]<br />
* ''prostředí pro výuku:'' [http://moodle.org Moodle]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
* ŠTĚDROŇ, B. <i>Open Source Software</i>. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Software]]<br />
* [[Linux]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
[[open source]], [[open source software]],<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017<br />
|citace = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017<br />
|kategorie_a_portály = Marketa.Forstova, 11. 1. 2017<br />
|synonyma_a_název = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy = = Marketa.Forstova, 11. 1. 2017<br />
|obrázky_a_licence = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016<br />
|prolinkování = Marketa.Forstova, 11. 1. 2017<br />
|pravopis = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016<br />
|typografie = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_tabulkov%C3%BD_procesor_a_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_rysy_a_funkce._Uve%C4%8Fte_typick%C3%A9_situace,_kdy_je_vhodn%C3%A9_vyu%C5%BE%C3%ADt_tabulkov%C3%BD_procesor._Popi%C5%A1te_pou%C5%BEit%C3%AD_vzorc%C5%AF_v_tabulkov%C3%A9m_procesoru.&diff=41858Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.2017-01-11T10:14:05Z<p>Marketa.Forstova: /* Co je to tabulkový procesor */</p>
<hr />
<div>'''Tabulkový procesor''' je počítačový program zpracovávající data uložená v buňkách tabulky. Program umožňuje použití vzorců pro práci s daty a zobrazuje výsledné hodnoty podle vstupních dat.<ref>BALVÍNOVÁ, Alena. tabulkový procesor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
==Co je to tabulkový procesor==<br />
Tabulkový procesor je počítačový program zobrazující data ve dvojrozměrné tabulce a obsahující vzorce, které pracují s těmito daty. Původní účel tabulkového procesoru je zpracování účetních dat, ale v současnosti má i jiná využití, používá se například pro práci s kvantitativními výsledky vědeckých výzkumů nebo pro matematické výpočty. <ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Spreadsheet. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z https://www.britannica.com/technology/spreadsheet</ref><br /><br />
<br />
Prvním tabulkovým procesorem byl VisiCalc, který byl vyvinut v roce 1979 a dal se použít na [[Osobní počítač|osobním počítači]]. V devadesátých letech se nejpoužívanějším tabulkovým procesorem stal program Excel společnosti Microsoft. Excel fungoval v [[Operační systém|operačním systému]] Windows, na který ostatní tabulkové procesory přešly až se zpožděním. Důvodem, proč je Excel tak rozšířený, nejsou ani tak jeho vlastnosti, jako spíše snaha společností mít tabulkový porocesor kompatibilní s dalšími programy (textovým editorem, databázovými programy). <ref name="Pemberton"> PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.</ref><br />
<br />
==Základní rysy==<br />
Tabulkový procesor může obsahovat data v různých formátech: text, číselné hodnoty, [[Logika|logické]] hodnoty a další speciální formáty, např. časové údaje nebo měny. S těmito speciálními hodnotami je možné pracovat jako s čísly (např. odečíst od sebe dvě data a získat tím počet uplynulých dní). Hodnoty uložené v tabulkovém procesoru je možné používat jako výchozí data pro výpočty a grafická znázornění, řadit je nebo z nich vybírat potřebné hodnoty a upravovat je pomocí funkcí. Tabulkové procesory mají široké využití v mnoha odvětvích lidské činnosti, ať už jde o komerční, akademické nebo osobní cíle. <br />
===Formáty===<br />
Tabulkové procesory generují soubory v různých formátech, které josu mezi sebou více či méně kompatibilní. Univerzálním formátem je CSV. Přípona .csv (comma-separated values – hodnoty oddělené čárkou) označuje soubor, který obsahuje tabulková data v textovém formátu. Hodnoty ve sloupcích jsou oddělené čárkami. Tento formát je čitelný pro různé tabulkové procesory a používá se pro výměnu dat mezi různými tabulkovými procesory nebo například databázovým softwarem a tabulkovým procesorem.<br />
<ref>''CSV'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/csv</ref><br />
<br />
==Využití==<br />
* Tvorba databází<br />
* Export z databázových programů<br />
* Matematické operace<br />
* Účetnictví<br />
* Vizualizace dat – tvorba grafů<br />
* Práce s textovými daty (formátování, řazení, vyhledávání)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový procesor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce:<ref>''Vytvoření jednoduchého vzorce'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Vytvo%C5%99en%C3%AD-jednoduch%C3%A9ho-vzorce-11a5f0e5-38a3-4115-85bc-f4a465f64a8a</ref><br /><br />
<br />
'''Základní matematické operace - vzorce'''<br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|600px|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
'''Základní matematické operace - výsledky'''<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|300px|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
==Základní funkce==<br />
Tabulkové procesory umožňují použití funkcí různých druhů. Stejně jako u vzorců se budu věnovat konkrétním příkladům z tabulkového procesoru Excel. V Excelu jsou funkce rozdělené do několika skupin podle dat se kterými pracují a účelu, ke kterém se používají. Mezi základní funkce patří matematické, textové, vyhledávací, informační, statistické a logické funkce. V tabulkách s přehledem funkcí uvádím český název funkce s anglickým názvem v závorce. Syntaxe je brána podle českého Excelu, v anglickém je třeba mít na paměti některé rozdíly, jako je používání čárek místo středníků mezi jednotlivými atributy funkce.<br />
<br />
===Matematické funkce===<br />
V tabulkovém procesoru je možné počítat s uloženými číselnými daty pomocí matematických funkcí. Kromě základních matematických operací, které se dají vyjádřit také pomocí vzorců, je možné provádět složitější výpočty. Mezi matematické funkce patří například následující:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SUMA|| =SUMA(číslo1; [číslo2];...) || Sečtou se hodnoty (zadané přímo nebo z buněk / pole). || Součet daných hodnot (číslo).<br />
|-<br />
| USEKNOUT|| =USEKNOUT(číslo; [číslice]) || Odstraní desetinná místa z čísla. Pokud je definován argument '''číslice''', zkrátí číslo tak, aby mělo daný počet desetinných míst. Tato funkce nezaokrouhluje, pouze odstraní desetinná místa.|| Číslo bez desetinných míst, případně s přesným počtem desetinných míst definovaných argumentem.<br />
|-<br />
| ZAOKROUHLIT|| =ZAOKROUHLIT(číslo, číslice) || Funkce zaokrouhlí dané číslo na počet desetinných míst, které jsou dány druhým argumentem (číslice).<br /> Pokud je počet desetinných míst 0, zaokrouhluje se na celé číslo.<br /> Pokud je počet desetinných míst záporný, zaokrouhluje se směrem doleva od desetinné čárky (na desítky, stovky, tisíce)|| Zaokrouhlené číslo.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Textové funkce===<br />
Textové funkce umožňují pracovat s textovými hodnotami. <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| VELKÁ (UPPER)|| =VELKÁ(text) || Funkce převede zdrojový text na velká písmena. || Text ve velkých písmenech<br />
|-<br />
| CONCATENATE (CONCATENATE)|| =CONCATENATE(text1;[text2];...) || Spojí řetězce znaků. Pokud chceme spojit dvě buňky do jedné a dát mezi ně mezeru, bude vzorec vypadat následovně:<br /> =CONCATENATE(A1;" ";B1) || Sloučený řetězec znaků<br />
|-<br />
| PROČISTIT (TRIM)|| =PROČISTIT(text) || Odstraní ze zdrojového textu přebytečné hodnoty před textem, za ním a mezi slovy.<br />Pozor, funkce nefunguje na pevné mezery a jiné netisknutelné znaky. || Text bez nadbytečných mezer<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Vyhledávací funkce===<br />
Vyhledávací funkce jsou užitečné k vyhledávání v rozsáhlých tabulkách. Je možné s jejich pomocí rychle vyhledávat hodnoty nebo spojovat různé tabulky, jejichž hodnoty se do určité míry překrývají. Mezi vyhledávací funkce patří například:<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SVYHLEDAT (VLOOKUP)|| =SVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; číslo sloupce; shoda) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v prvním sloupci '''oblasti vyhledávání''' a vypíše hodnotu, která se nachází ve stejném řádku jako hledaná hodnota v '''sloupci''' určeném třetím atributem funkce. Poslední atribut funkce je obvykle '''0''' (v logickém smyslu NEPRAVDA), což značí, že hledáme přesnou shodu s vyhledávanou hodnotou.<br />Tato funkce se hodí, pokud potřebujeme dát dohromady dvě rozsáhlé tabulky mající jeden společný údaj.<br />Je důležité, aby vyhledávané hodnoty byly unikátní, v opačném případě funkce SVYHLEDAT vrátí vždy první výskyt, na který narazí. || Funkce přiřadí hodnotu, která je ve stejném řádku jako vyhledávaná hodnota a ve sloupci, který je zadán. <br />
|-<br />
| POZVYHLEDAT (MATCH)|| =POZVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; [shoda]) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v '''oblasti vyhledávání''' a vypíše číslo řádku, ve kterém se '''hodnota''' nachází. <br />Třetí nepovinný atribut '''shoda''' nabývá hodnoty 1 (hledá se stejná nebo vyšší hodnota), 0 (hledá se stejná hodnota), -1 (hledá se stejná nebo menší hodnota. || Funkce vrátí číslo řádku ze zadaného pole, na kterém se nachází vyhledávaná hodnota.<br />
|-<br />
| INDEX (INDEX)|| =INDEX(pole; řádek; [sloupec]) || Zobrazí se hodnota prvku, který je v zadaném '''řádku''' v '''poli'''. 3. atribut určuje číslo '''sloupce''', ze kterého se má hodnota vypsat. Tento atribut je povinný, pokud má tabulka více sloupců.<br />Funkci INDEX ve spojení s funkcí POZVYHLEDAT je možné použít místo funkce SVYHLEDAT, pokud nechceme vyhledávat podle prvního sloupce v poli. || Hodnota z určeného řádku v tabulce.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Informační funkce===<br />
Informační funkce se používají pro zjišťování informací o hodnotách uvedených v buňkách. Většina z nich vrací logickou hodnotu. Mezi informační funkce patří například následující: <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| TYP (TYPE)|| =TYP(hodnota) || Vrátí typ hodnoty zobrazené buňky a zobrazí příslušný kód. || Číslo (1)<br /><br />
Text (2)<br /><br />
Logická hodnota (4)<br /><br />
Chybová hodnota (16)<br /><br />
Pole (64)<br />
|-<br />
| JE.CHYBA (ISERROR) || =JE.CHYBA(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky chyba, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| JE.TEXT (ISTEXT)|| =JE.TEXT(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky text, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| ISFORMULA (ISFORMULA)|| =ISFORMULA(hodnota) || Zkontroluje, jestli daná buňka obsahuje vzorec, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Logické funkce===<br />
Logické funkce provádějí logické testování hodnot a jejich výsledkem jsou logické hodnoty pravda nebo nepravda. Mezi logické funkce patří například:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| KDYŽ (IF) || =KDYŽ(podmínka; pravda; [nepravda]) || Funkce vyhodnotí logickou '''podmínku''' (např. A2>4) a vrátí určenou podnotu podle toho, jestli je podmínka splněna ('''pravda''') nebo ne ('''nepravda'''). || Vyhodnocení logické podmínky.<br />
|-<br />
|}<br />
<ref>''Funkce aplikace Excel (podle kategorie)'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Funkce-aplikace-Excel-podle-kategorie-5f91f4e9-7b42-46d2-9bd1-63f26a86c0eb?ui=cs-CZ&rs=cs-CZ&ad=CZ</ref><br />
<br />
==Makra==<br />
[[Makro|Makra]] slouží k provádění repetitivních úkonů, které je možné zautomatizovat. V Excelu se makra vytváří pomocí [[Programovací jazyk|programovacího jazyka]] VBA (Visual Basic for Applications). Buď je možné kód přímo napsat, nebo si pomocí speciální funkcionality "Záznam makra" nahrát sled úkonů, které má makro vykonávat.<ref>''Automate tasks with the Macro Recorder'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/en-us/article/Automate-tasks-with-the-Macro-Recorder-974ef220-f716-4e01-b015-3ea70e64937b?ui=en-US&rs=en-US&ad=US</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* BALVÍNOVÁ, Alena. Tabulkový procesor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.<br />
* PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.<br />
* ''Nápověda k Excelu'' [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/excel<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [http://office.ff.cuni.cz/ MS Office pro studenty FF UK] <br />
* [http://office.lasakovi.com/excel/funkce/ms-excel-funkce-cz-en/ Česko-anglický slovník funkcí]<br />
* [https://support.office.com/cs-cz/excel Online nápověda k Excelu]<br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Microsoft Office]]<br />
* [[Software]]<br />
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Tabulkový procesor, Excel, kancelářský balík, software<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herbert_Putnam&diff=41680Herbert Putnam2017-01-08T22:11:35Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Herbert Putnam''' (20. 9. 1861 – 14. 8. 1955) byl americký knihovník, člen [[ALA]] a dlouholetý ředitel [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Během jeho funkčního období vzrůstal význam Kongresové knihovny jakožto [[Národní knihovna|knihovny národní]] a začal se vyvíjet nový klasifikační system, [[Třídění Kongresové knihovny]]. <ref name="LoC Putnam">''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/</ref><br />
==Život==<br />
[[File:Herbert putnam.jpg|thumb|Herbert Putnam]]<br />
Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]], kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Působění v Kongresové knihovně==<br />
V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na [[Třídění Kongresové knihovny|novém klasifikačním systému]], který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít [[Katalogizace|katalogizační služby]] Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/><br />
<br />
==Vliv na knihovnictví==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, [[Třídění Kongresové knihovny]], které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* ''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z : https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/ Životopis na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
*[[Kongresová knihovna]]<br />
*[[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Herbert Putnam, Kongresová knihovna, Třídění Kongresové knihovny, LCC.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41679Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T22:04:45Z<p>Marketa.Forstova: /* Katerizační číslo */</p>
<hr />
<div>'''Třídění Kongresové knihovny''' (Library of Congress Classification - LCC) je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění, jakým je například [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrce [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tvořeno jedním velkým písmenem a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání.<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41678Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T22:02:59Z<p>Marketa.Forstova: /* Notace LCC */</p>
<hr />
<div>'''Třídění Kongresové knihovny''' (Library of Congress Classification - LCC) je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění, jakým je například [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrce [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání.<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41677Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T22:01:28Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Třídění Kongresové knihovny''' (Library of Congress Classification - LCC) je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění, jakým je například [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání.<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herbert_Putnam&diff=41676Herbert Putnam2017-01-08T21:59:41Z<p>Marketa.Forstova: /* Vliv na knihovnictví */</p>
<hr />
<div>'''Herbert Putnam''' (20. 9. 1861 – 14. 8. 1955) byl americký knihovník, člen [[ALA]] a dlouholetý ředitel [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Během jeho funkčního období vzrůstal význam Kongresové knihovny jakožto [[Národní knihovna|knihovny národní]] a začal se vyvíjet nový klasifikační system, [[Třídění Kongresové knihovny]]. <ref name="LoC Putnam">''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/</ref><br />
==Život==<br />
[[File:Herbert putnam.jpg|thumb|Herbert Putnam]]<br />
Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]], kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Působění v Kongresové knihovně==<br />
V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na [[Třídění Kongresové knihovny|novém klasifikačním systému]], který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít [[Katalogizace|katalogizační služby]] Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/><br />
<br />
==Vliv na knihovnictví==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, [[Třídění Kongresové knihovny]], které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* ''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z : https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/ Životopis na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
*[[Kongresová knihovna]]<br />
*[[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Herbert Putnam, Kongresová knihovna, Třídění Kongresové knihovny, LCC.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herbert_Putnam&diff=41675Herbert Putnam2017-01-08T21:58:58Z<p>Marketa.Forstova: /* Působění v Kongresové knihovně */</p>
<hr />
<div>'''Herbert Putnam''' (20. 9. 1861 – 14. 8. 1955) byl americký knihovník, člen [[ALA]] a dlouholetý ředitel [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Během jeho funkčního období vzrůstal význam Kongresové knihovny jakožto [[Národní knihovna|knihovny národní]] a začal se vyvíjet nový klasifikační system, [[Třídění Kongresové knihovny]]. <ref name="LoC Putnam">''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/</ref><br />
==Život==<br />
[[File:Herbert putnam.jpg|thumb|Herbert Putnam]]<br />
Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]], kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Působění v Kongresové knihovně==<br />
V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na [[Třídění Kongresové knihovny|novém klasifikačním systému]], který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít [[Katalogizace|katalogizační služby]] Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/><br />
<br />
==Vliv na knihovnictví==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* ''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z : https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/ Životopis na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
*[[Kongresová knihovna]]<br />
*[[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Herbert Putnam, Kongresová knihovna, Třídění Kongresové knihovny, LCC.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herbert_Putnam&diff=41674Herbert Putnam2017-01-08T21:55:52Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Herbert Putnam''' (20. 9. 1861 – 14. 8. 1955) byl americký knihovník, člen [[ALA]] a dlouholetý ředitel [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Během jeho funkčního období vzrůstal význam Kongresové knihovny jakožto [[Národní knihovna|knihovny národní]] a začal se vyvíjet nový klasifikační system, [[Třídění Kongresové knihovny]]. <ref name="LoC Putnam">''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/</ref><br />
==Život==<br />
[[File:Herbert putnam.jpg|thumb|Herbert Putnam]]<br />
Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]], kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Působění v Kongresové knihovně==<br />
V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na novém klasifikačním systému, který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít [[Katalogizace|katalogizační služby]] Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států Amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Vliv na knihovnictví==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* ''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z : https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/ Životopis na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
*[[Kongresová knihovna]]<br />
*[[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Herbert Putnam, Kongresová knihovna, Třídění Kongresové knihovny, LCC.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Seymour_Lubetzky&diff=41673Seymour Lubetzky2017-01-08T21:51:34Z<p>Marketa.Forstova: /* Anglo-americká katalogizační pravidla */</p>
<hr />
<div><br />
'''Seymour Lubetzky''' (28. dubna 1898 – 5. dubna 2003) byl významným '''teoretikem''' v oblasti knihovnictví, '''knihovníkem''', ale také '''spisovatelem''' a '''pedagogem'''. Začínal jako knihovník v knihovně Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Od ledna 1943 pracoval v Library of Congress (LC). Od roku 1960 působil jako profesor na School of Library Service na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). <br />
Známý se stal zejména díky práci na '''katalogizačních pravidlech, principech a zásadách'''. Lubetzky je dnes označován za jednoho z největších myslitelů v oblasti knihovnictví a katalogizace 20. století. Dá se říci, že svými myšlenkami ovlivnil oblast katalogizace mezi lety 1939-1998.<ref name="UCLA">ENGLE, Shaena. Seymour Lubetzky, UCLA Professor Emeritus and Pioneer in Cataloging, Dies at 104. [online].[cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://newsroom.ucla.edu/releases/Seymour-Lubetzky-UCLA-Professor-4141.</ref>. Lubetzky zemřel v Los Angeles v roce 2003, tři týdny před svými 105. narozeninami.<br />
<br />
== Život ==<br />
Seymour Lubetzky se narodil v [[Zelwa|Zelwě]]. V době jeho narození bylo město součástí Ruska, poté Polska, Sovětského svazu i Běloruska<ref name="Carpenter">CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging [online]. In: ''Cataloging & Classification Quarterly'', 1998, 25(2-3), 181-190. [cit. 2016-01-19] Publikováno: 2009-23-10. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1300/J104v25n02_14. ISSN: 0163-9374 (Print) 1544-4554 (Online)</ref>. Dnes se město nachází opět na území Polska<ref name="Zelwa">Zelwa. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Datum poslední editace 09.03. 2013 v 02:15. [cit. 2016-01-20]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Zelwa,_Sejny_County</ref>. Jako datum jeho narození je uváděn 28. duben 1898, nicméně oficiální záznamy o tomto datu nejsou k dispozici. Tato skutečnost je způsobena částečně politickými nepokoji v této oblasti i 2. světovou válkou. Základní školu navštěvoval Lubetzky v Polsku. Po absolvování školy navštěvoval učitelský ústav a stal se učitelem pro základní i střední školy sponzorované organizací [[Tarbut|Tarbut]]. Tarbut, jejíž název znamená hebrejské slovo pro "kulturu", byla síť světských, hebrejský jazyk používajících škol. Působila mezi světovými válkami zejména v Polsku, Rumunsku a Litvě<ref name="Tarbut">Tarbut. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2003. Datum poslední editace 15.09. 2015 v 04:14. [cit. 2016-01-20]. Anglická verze. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Zelwa,_Sejny_County</ref>. Lubetzky získal od této organizace certifikát pro nejlepšího učitele v Polsku. Z politických a sociálních důvodů emigroval Lubetzky (stejně jako předtím jeho dvě sestry a bratr)v roce 1927 do USA. Bakalářský titul získal na Kalifornské univerzitě v Los Angeles v roce 1931, poté studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal magisterský titul (M.A.)<ref name="Carpenter"></ref>.<br />
<br />
== Profesní kariéra ==<br />
[[File:Powell_Library,_UCLA_(front_view).jpg|thumb|upright 2.0|Budova Powell Library, University of California, Los Angeles]]<br />
Po ukončení studií se začal Lubetzky věnovat knihovnictví. V roce 1934 získal "Certificate of Librarianship". V roce 1936 začal pracovat v knihovně Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Jeho učitelem se stal Jens Nyholm. Byl to právě on, kdo při konání výroční konference [[Americká knihovnická asociace|Americké knihovnické asociace]] (ALA) v San Franciscu v roce 1939, navrhl Lubetzkému, aby napsal článek,který reagoval na dokumenty, které byly již dříve předloženy výboru konference. Během své práce katalogizátora v knihovně UCLA napsal pak Lubetzky další články, které se týkaly aktuální katalogizační praxe. V lednu roku 1943 začal pracovat na oddělení zpracování [[Library of Congress|Library of Congress]] (LC), kde byl pověřen úkolem přezkoumat pravidla popisu. Tato jeho práce vyvrcholila v roce 1949, kdy byla vydána tzv. zelená kniha, kterou následovala ještě tzv. červená kniha. Význam jeho práce je nutné znát v kontextu tehdejší situace v katalogizační praxi, která byla velmi složitá a nepřehledná<ref name="Carpenter"></ref>.Na počátku 50. let požádala ALA Seymora Lubetzkyho, aby analyzoval její pravidla z roku 1949. Výsledkem byla zpráva '''Cataloging Rules and Principles'''; a Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for their Revision, '''publikovaná v roce 1953,''' ve které kritizoval nedostatky pravidel pro jmenný popis a pro tvorbu záhlaví. Navrhl plán jejich revize, přičemž prosazoval méně komplikovaná pravidla založená na '''základních principech''' spíše než na "případech". V roce 1956 byl jmenován editorem připravované revize anglo-amerických pravidel. Roku 1960 pak publikoval svůj koncept základních katalogizačních principů nazvaný Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry. Jeho návrhy se staly základem tzv. Pařížských principů<ref name="Halmichová"></ref>. <br />
Je zřejmé, že když se při Kalifornské univerzitě zakládala knihovnická fakulta, byla pro pozici vyučujícího katalogizace jediná možná volba - Seymour Lubetzky. Lubetzky odešel z Library of Congress a začal zde vyučovat v roce 1960. Vychoval zde generaci výjimečných katalogizátorů. Lubetzky ukončil svou profesní kariéru v roce 1968. I po svém odchodu do důchodu stále přispíval do odborné literatury a vystupoval na konferencích<ref name="Carpenter"></ref>.<br />
<br />
== Pařížská konference ==<br />
Tímto stručným názvem se označuje '''mezinárodní konference o katalogizačních principech''', která se konala '''v Paříži ve dnech 9.-18. října 1961''' (1st International Conference on Cataloguing Principles). Konference se zúčastnilo 105 delegátů z 53 zemí, 12 mezinárodních organizací a 104 pozorovatelů z 20 zemí (tehdejší Československo zastupoval Miroslav Nádvorník)<ref name="Halmichová">HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková.</ref>.<br />
Podařilo se dosáhnout hlavního cíle konference, tj. '''sjednocení formulace záhlaví''', jakožto nejdůležitějšího údaje záznamu pro jmenný katalog. Hlavním výsledkem konference bylo přijetí tzv. '''Prohlášení zásad''' (Statement of Principles) známého také jako [[Pařížské principy|Pařížské principy]] (Paris Principles). Tyto principy se staly základem pro další mezinárodní kooperaci při rozvoji katalogizačních pravidel. Řada zemí podle nich následně upravila svá katalogizační pravidla<ref name="Halmichová"></ref>.<br />
Závěrečné usnesení konference obsahovalo celkem 8 rezolucí. Rezoluce I obsahovala vlastní Prohlášení zásad, rezoluce II a III se zabývaly organizačním zajištěním mezinárodní spolupráce v oblasti katalogizace a rezoluce V, VI, VII a VIII navrhovaly další postupy.<ref name="Halmichová"></ref><br />
<br />
== Anglo-americká katalogizační pravidla ==<br />
V roce 1904 se '''Americká knihovnická asociace''' (American Library Association, ALA) a '''britská Knihovnická asociace''' (Library Association, LA) dohodly na spolupráci na vývoji '''společných katalogizačních pravidel.''' Výsledná sloučená anglo-americká '''Pravidla popisu pod autorem a pod názvem''' byla publikována roku 1908. Zahrnovala pravidla pro ''bibliografický popis'' i pro volbu ''autorských a názvových záhlaví''. Vyšla v oddělených vydáních '''pro USA''' (Catalog Rules, Author and Title Entries) a '''pro Anglii''' (Cataloguing Rules, Author and Title Entries). Jednalo o '''první mezinárodní spolupráci''' v oblasti tvorby katalogizačních pravidel.<ref name="Halmichová"></ref><br />
Ve 30. letech začaly probíhat diskuse mezi ALA a LA o revizi anglo-amerických pravidel. Důvodem byl zejména nárůst knihoven, které odebíraly od [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]] katalogizační lístky (vytvořené podle vlastních pravidel Kongresové knihovny), zatímco anglo-americká katalogizační pravidla z roku 1908 nebyla tak využívaná. Proto ALA v roce 1930 vytvořila podvýbor, který měl začít pracovat na revizi katalogizačních pravidel a označit hlavní problémy. '''V roce 1941''' bylo publikováno předběžné (preliminary) '''druhé vydání anglo-amerických pravidel.'''<ref name="Halmichová"></ref> <br />
Protože bylo vydání z roku 1941 '''kritizováno''' jako příliš podrobné a komplikované, vydala ALA '''v roce 1949 nově revidovaná, zjednodušená pravidla '''A.L.A. Cataloging Rules for Author and Title Entries, ta však obsahovala pouze pravidla pro záhlaví. Proto '''Kongresová knihovna''' ještě ve stejném roce vydala '''vlastní pravidla''' pro bibliografický popis Rules for Descriptive Cataloging in the Library of Congress, která byla mnohem jednodušší než pravidla ALA z roku 1941.''' Byla přijata ALA a později v prakticky nezměněné podobě zahrnuta do prvního vydání AACR v roce 1967'''.<ref name="Halmichová"></ref><br />
[[File:Library_of_Congress_Interior_Jan_2006.jpg|thumb|left|Panoramatický pohled do vstupní haly Library of Congress ve Washingtonu]]<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
*'''1977''' - '''Melvil Dewey Award''', jako uznání za přínos pro teorii i praxi v oblasti katalogizace a bibliografie <ref name="UCLA"></ref><br />
*'''2002''' - '''Honorary Membership''' - nejvyšší čestné vyznamenání ALA, za celoživotní přínos v oblasti katalogizace <ref name="ocenění">Honoring the Best of the Best: ALA Award Winners 2002. American Libraries, 2002, vol. 33, no. 8. pp. 54-63. ISSN 0002-9769.</ref><br /><br />
<br /><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<ref name="dílo">GALEFFI, Agnese. Biographical and Cataloguing Common Ground: Panizzi and Lubetzky, Kindred Spirits Separated by a Century. Library & Information History. [online].[cit. 2016-01-22] 2009, roč. 25, č. 4, s. 227-246. ISSN 17583489.</ref> <br />
<br />
=== Monografie ===<br />
*1943 - Lubetzky, Seymour. Manual of Descriptive Cataloging: Preliminary Draft, for Official Use Only. Library of Congress 1943.<br />
*1960 - Lubetzky, Seymour. Code of cataloging rules: author and title entry. An unfinished draft for a new edition of cataloging rules. American Library Association, 1960.<br />
*1969 - Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging: Final Report. Los Angeles: Institute of Library Research, 1969.<br />
*1969 - Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging: Problems and Principles. Institute of Library Research, 1969.<br />
*1969 - Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging: Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles: Institute of Library Research, 1969.<br />
*1976 - Lubetzky, Seymour. Cataloging Rules and Principles: A Critique of the A.L.A. Rules for Entry and a Proposed Design for Their Revision. University Microfilms International, 1976.<br />
*2001 - Lubetzky, Seymour. Writings on the Classical Art of Cataloging. Libraries Unlimited, 2001.<br />
<br />
=== Články ===<br />
*1956 - Lubetzky,Seymour. Panizzi vs the ‘finding catalog’In Journal of Cataloging & Classification 12 (1956).<br />
*1959 - Lubetzky, Seymour. Report on the revision of the ALA cataloging rules (with summary of discussion), In Catholic Library Association Proceedings of the thirty-fi fth annual conference held in Chicago,Illinois, March 31–April 3, 1959 (Villanovaaa: Catholic Library Association, 1959)<br />
*1972 - Lubetzky, Seymour, Hayes, R.M. Bibliographic Dimensions in Information Control. American Documentation (Pre-1986).<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference<br /> ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použité zdroje<br />===<br />
*CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging [online]. In: ''Cataloging & Classification Quarterly'', 1998, 25(2-3), 181-190. [cit. 2016-01-19] Publikováno: 2009-23-10. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1300/J104v25n02_14. ISSN: 0163-9374 (Print) 1544-4554 (Online)<br />
*HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková<br />
*ENGLE, Shaena. Seymour Lubetzky, UCLA Professor Emeritus and Pioneer in Cataloging, Dies at 104. [online].[cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://newsroom.ucla.edu/releases/Seymour-Lubetzky-UCLA-Professor-4141.<br />
*Honoring the Best of the Best: ALA Award Winners 2002. ''In: American Libraries'', 2002, vol. 33, no. 8., pp. 54-63. online].[cit. 2016-01-22]. ISSN 0002-9769.<br />
*GALEFFI, Agnese. Biographical and Cataloguing Common Ground: Panizzi and Lubetzky, Kindred Spirits Separated by a Century. ''In: Library & Information History.'' 2009, roč. 25, č. 4, s. 227-246. [online].[cit. 2016-01-22]. ISSN 1758-3489.<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Informační věda, knihovnictví, knihovníci, katalogizace<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Seymour Lubetzky]]<br />
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo&diff=41672Předmětové heslo2017-01-08T21:50:20Z<p>Marketa.Forstova: přidání odkazu</p>
<hr />
<div>'''Předmětová hesla''' jsou nedílnou součástí věcného pořádání informací a jsou spojena s [[předmětový katalog|předmětovými katalogy]]. Patří k prekoordinovaným předmětovým [[selekční jazyky|selekčním jazykům]], což znamená, že všechna témata dokumentů nebo dotazů jsou vyjádřena množinou slov přirozeného jazyka, která vytváří syntaktický celek. Každý člen hesla má pevně stanovené místo a posloupnost těchto členů je dána povahou složeného tématu dokumentu. Použití předmětových hesel předpokládá vyřešení logických, lingvistických a sémantických otázek (např. rododruhové vztahy, synonymie, homonymie atd.) prostřednictvím propracovaného systému vylučovacích a přidružovacích odkazů a vysvětlivek. To vyžaduje existenci normativního hesláře jako [[Řízený slovník|řízeného slovníku]]. <ref>KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s</ref> Nejznámější řízený slovník, který předmětová hesla spravuje je '''systém Library of Congress Subject Headings''' (LCSH). <ref>BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.</ref> V České republice se předmětovými hesly zabývá Předmětová hesla Národní knihovny ČR (PHNK), která jsou tvořena právě podle pravidel [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]].<br />
<br />
== Definice ==<br />
TDKIV definuje předmětové heslo jako „ ''jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). První prvek v pořadí se nazývá heslo (vstupní prvek), následující prvek je označován jako podheslo, které specifikuje význam hesla. Heslo i podhesla mohou být specifikována doplňkem, který se uvádí v závorce. Podle obsahové charakteristiky se rozlišují hesla a podhesla tematická, geografická, historická, chronologická, korporativní, názvová, personální a formální.''“<ref>Balíková, Marie. předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001615&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
== Aplikace ==<br />
'''Předmětové heslo''' se skládá z jednoho nebo více prvků - '''hesla''' a '''podhesla''', která se navzájem oddělují pomlčkou s mezerou. [[Heslo]] i podhesla mohou být upřesněna doplňkem. Ten se u hesla uvádí v kulatých závorkách.<br />
<br />
Příklad: Cukrovka (řepa)<br />
<br />
První slovo hesla se píše na začátku s velkým písmenem a podstatná jména se většinou uvádějí v 1. pádě množného čísla.<br />
<br />
Příklad: Automobily – konstrukce – učebnice<ref>PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf</ref><br />
<br />
=== Jednotlivé části předmětového hesla ===<br />
<br />
'''Heslo''' je první prvek předmětového hesla. Je vyjádřením nejvýznamnějšího pojmu charakterizujícího dokument po obsahové stránce. Stejným heslem jsou označeny i další dokumenty, které jsou po obsahové stránce obdobné, řeší stejný problém.<br />
'''Podheslo''' zpřesňuje heslo po obsahové stránce, případně i po formální stránce. Staví heslo do určitých vztahů k dalším pojmům. Pokud je v předmětovém hesle použito více podhesel, jsou dávána do pořadí, která odpovídají logickému sledu jednotlivých prvků předmětového hesla. Podhesel se používá tolik, kolik je jich potřeba k co nejpřesnějšímu vyjádření obsahové charakteristiky dokumentu.<br />
'''Předmětový heslář''' je abecedně uspořádaný seznam jednotlivých prvků, tedy lexikálních jednotek, ze kterých se skládají jednotlivá předmětová hesla v daném konkrétním katalogu. Pomáhá při odstraňování synonymie, také subjektivního přístupu k tvorbě hesel nebo uživatelských dotazů a zajišťuje jednotnost při jejich zpracování. Jednotlivé vybrané lexikální jednotky, hesla, které vytvářejí selekční obraz dokumentu na základě [[obsahová analýza|obsahové analýzy]], jsou součástí předmětových heslářů, nebo také řízených slovníků, tezaurů a to podle typu použitého předmětového selekčního jazyka.<ref name="heslo">Předmětové heslo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-27]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edm%C4%9Btov%C3%A9_heslo</ref><br />
<br />
== Tvorba předmětového hesla ==<br />
<br />
Tvorba předmětového hesla se provádí '''na základě obsahové analýzy''' konkrétního dokumentu a to induktivní metodou, tedy „zdola“ a za použití souboru věcných autorit. Při tvorbě nelze vycházet jen z názvu dokumentu. Volí se vždy nejužší, nejpodrobnější pojem. Při vytváření předmětového hesla se dává přednost vyjádření obsahu dokumentu podstatným jménem, případně spojením dvou podstatných jmen či pomocí podstatného a přídavného jména. Podstatné jméno se uvádí vždy v 1. pádě množného čísla. Dříve se u víceslovného předmětového hesla používala inverze, tzv. priorita substantiva, což znamenalo, že první v předmětovém hesle bylo vždy podstatné jméno. Dnes se tento způsob při tvorbě hesla již nepoužívá, protože v elektronickém prostředí dnešních katalogů ztrácí význam. K výhodám systému tvorby předmětových hesel patří podrobné vyjádření obsahu dokumentu, maximální informační hodnota celého předmětového hesla a tím také odpovídající informační služby pro uživatele. K nevýhodám, které se objevily až v elektronickém prostředí, patří rozklad víceslovných hesel nebo délka celého předmětového řetězce – mnohdy se nezobrazuje na jednom řádku, konce se ztrácejí nebo se objevují na druhém řádku.<ref name="heslo" /><br />
<br />
== Řízený slovník ==<br />
<br />
Jedním z nejznámějších řízených slovníků, který '''spravuje předmětová hesla''', je systém '''Library of Congress Subject Headings (LCSH)'''. Je rozšířený do asi 20 zemí světa. Systém LCSH byl použit jako základ, když se v polovině 90. let 20. století, vytvářely v Národní knihovně ČR zásady koncepce věcného zpracování dokumentů podle uznávaných mezinárodních standardů. Použit byl proto, že představuje nejrozšířenější a nejvíce propracovaný typ univerzálního předmětového selekčního jazyka, který je používaný při indexaci dokumentů. V současnosti neexistuje jiný systém, který by byl tak propracovaný, měl takovou tradici ve zpracování dokumentů a podpůrné zázemí. Důležité také je, že ve srovnání s jinými pořádacími systémy, je snadné systém LCSH přizpůsobit danému elektronickému prostředí v konkrétním systému a to s vynaložením menších finančních prostředků a času.<br />
V ČR z něj vychází Národní knihovna České republiky při tvorbě souboru věcných autorit. Používají se při tvorbě předmětových hesel, které jsou přiřazeny k bibliografickému záznamu zpracovaného dokumentu.<ref name="heslo" /><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Literatura ===<br />
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.<br />
* Balíková, . předmětové heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001615&local_base=KTD.<br />
* PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace. NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Institucionální digitální repozitář: Studijní knihovna pro výzkum vývoje NTK [online]. 2012 [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf <br />
* BALÍKOVÁ, Marie. Soubor věcných autorit a jeho funkce v elektronickém prostředí. In: Sborník ze semináře CASLIN 2001 [online]. [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://klement.nkp.cz/Caslin/caslin01/sbornik/autority-vec.htm.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
<br />
[[Selekční jazyky]]<br /><br />
[[Obsahová analýza]]<br /><br />
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
<br />
předmětové heslo, heslo, předmětové katalogy, věcné pořádání informací, selekční jazyky<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]][[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Henriette_Avram&diff=41670Henriette Avram2017-01-08T21:48:30Z<p>Marketa.Forstova: /* Ocenění */</p>
<hr />
<div>'''Henriette Davidson Avram''' (7. října 1919, New York - 22. dubna 2006, Miami), byla programátorka a systémová analytička. Přestože knihovnictví nevystudovala, sehrála v jeho vývoji významnou roli vytvořením formátu [[MARC]].<br />
<ref name="Avramová">Henriette D. Avramová. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 3.9.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram</ref><br />
<br />
== Život ==<br />
Avram se narodila do rodiny reportérky a obchodníka se součástkami do hodinek. <ref name="Avramová"/> <br />
Jelikož mnoho jejich příbuzných zemřelo na rakovinu, chtěla se stát lékařkou. Dva roky studovala lékařství na Hunter College, ale z finančních důvodů musela studium ukončit. V roce 1941 se provdala ta Herberta Avrama, s nímž měla tři děti.<br />
Po studiích matematiky na Univerzitě Georga Washingtona nastoupila do Národní bezpečnostní agentury, kde se naučila programovat. <ref name="život">Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Ikaros, 2007 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera</ref><br />
<br />
V roce 1965 nastoupila Avram do '''Kanceláře informačních systémů''' (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů. Zde vznikl projekt [[MARC|MARC]].<br />
Jejím dalším projektem byl [[RECON|RECON]], který měl umožnit retrospektivní převod záznamů a automatické přiřazování tagů, indikátorů a kódů podpolí.<br />
V roce 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office). Později se stala První ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování, které odpovídalo za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. <ref name="život"/><br />
<br />
== Projekt MARC ==<br />
MARC (Machine-Readable Cataloging, česky strojově čitelná katalogizace) je [[Digitální formát|digitální formát]] pro zápis dokumentů do katalogů knihoven.<ref name="marc">MARC standards. OMICS International [online]. [b.m.]: [b.n.]., [b.r.] [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards</ref><br />
Cílem projektu byl strojový záznam dokumentu a možnost jeho sdílení mezi jednotlivými knihovnami. Do projektu se zapojilo 16 knihoven, které testovaly funkčnost systému. První páska se záznamy byla distribuovaná v listopadu 1966. Následovala revidovaná verze známá pod názvem USMARC. <ref name="život"/><br />
<br />
V roce 1971 se MARC stalo ANSI standardem a roku 1973 ISO normou (ISO 2709).<ref name="život"/><br />
<br />
Z formátu MARC následně vychází další formáty jako [[UNIMARC|UNIMARC]], [[UKMARC|UKMARC]] či, dnes nejvíce používaný, [[MARC 21|MARC 21]].<br />
<br />
=== Záznam v MARC ===<br />
Záznam je rozdělen na '''tři části'''. První část jsou tři znaky (čísla od 001 do 999), které označují oblast zápisu - zda se jedná o informace o autorovi, vydání, edici apod. Například pole 245 jsou údaje o názvu.<br />
Dále mohou (ale nemusí) následovat indikátory, které upřesňují obsah pole. V případě pole 245, může druhé podpole určovat počet znaků, které nejsou relevantní pro řazení záznamu. Mohou to být například členy v angličtině - př. 245 04 $a The Sun, první čtyři znaky (The) jsou při řazení záznamu irelevantní pole od čísla 006 (do 006 jsou to různé kontrolní záznamy a data) děleny do dílčích polí pomocí písmene či čísla. V případě čísla 245 se záznam dále člení např. na a, b, n: a označuje název, b podnázev, n část díla. <ref name="život"/> <ref name="marc"/> <ref>MARC. Wiki knihovna.cz [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 20.2.2012 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura</ref><br />
<br />
=== MARC 21 ===<br />
Vznikl v roce 1999 sloučením několika formátů MARC. Vývojáři si dali za cíl více zpřístupnit MARC mezinárodním komunitám.<br />
Obsahuje '''formáty pro pět typů dat''': [[Bibliografická data|bibliografická data]], autoritní data, data o komunitách, data o vlastnících a formát pro [[Klasifikace dat|klasifikaci dat]]. <ref name="marc"/><br />
Bohužel, MARC 21 není, na rozdíl od MARC, pro nezasvěcence snadno čitelný.<br />
<br />
== Projekt RECON == <br />
RECON (REtrospektive CONversion, zpětná konverze)<br />
Projekt [[MARC|MARC]] způsobil na knihovnické scéně Spojených států velký poprask. Knihovny chtěly nejen strojově čitelný záznam nových dokumentů, ale i '''retrospektivní převod záznamů''' již zařazených dokumentů. V tomto případě hrozila spousta odchylek, chyb a různost záznamů. Po finanční stránce by se jednalo o finančně velmi nákladný cíl. Henriette Avram se stala vedoucím projektu. Jedním z cílů bylo převést záznamy, které budou užitečné velkému počtu knihoven, a to ve standardu, který se využívá pro záznamy nových dokumentů. <br />
Projekt proběhl v letech 1969-1971. Bylo převedeno asi 58 000 záznamů. V průběhu projektu se vyvíjely postupy a programy pro automatizaci rozpoznávání formátu, které by automaticky identifikovaly a přiřazovaly záznamům tagy, indikátory a podpole <ref name="Avramová"/><br />
Projekt nebyl z finančních důvodů dokončen.<br />
<br />
==Ocenění==<br />
* 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci (od té doby se považovala za knihovnici, přestože knihovnictví nevystudovala)<br />
* 1974 - Federal Women´s Award<br />
* 1981 - [[Malvin Dewey|Malvin Dewey]] Award<br />
* 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví<br />
* 1990 - Professional Award od Special Libraries Association<br />
* 1992 - ocenění uložené [[Kongresová knihovna|Kongresovou knihovnou]] za význačné služby<br />
<ref name="Avramová"/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/Henriette_D._Avram <br />
*http://research.omicsgroup.org/index.php/MARC_standards <br />
*http://wiki.knihovna.cz/index.php/MARC#Literatura <br />
*http://ikaros.cz/henriette-d-avramova-jeji-osobni-zivot-a-kariera <br />
<br />
=== Související články ===<br />
[https://wikisofia.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_automatizovan%C3%A9_syst%C3%A9my_a_knihovnick%C3%BD_software Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
katalogizace, MARC, knihovnictví, digitalizace, automatizace<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&diff=41665Mundaneum2017-01-08T21:26:23Z<p>Marketa.Forstova: /* Historie */</p>
<hr />
<div>'''Mundaneum''', neboli také papírový Google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a [[Henri La Fontaine|Henrim La Fontainem]]. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons. Shromažďovalo informace ve formě odkazových metadat, vlastnilo i část celých publikací, ale nezaměřovalo se na ně. <br />
== Historie ==<br />
U vzniku Mundanea stáli dva belgičtí právnící [[Paul Otlet]] a [[Henri La Fontaine]]. Jejich spolupráce začala na konci 19. století a ze společného zájmu o bibliografii vznikl nápad vytvořit mezinárodní [[Katalog|katalog]], ve kterém by byly zaznamenány všechny vydané [[Dokument|dokumenty]]. V roce 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie), který měl pracovat na tvorbě tohoto katalogu. Pro klasifikaci dokumentů vytvořili Otlet s La Fontainem vlastní systém zvaný MDT – [[Mezinárodní desetinné třídění]].<br />
[[Soubor:Le Répertoire Bibliographique Universel vers 1900.jpg|náhled|vpravo|Zařazování v archivu]]<br />
<br />
Projekt Mundanea byl poprvé představen v roce 1910 na Světové výstavě v Bruselu. Mělo se jednat o instituci shromažďující veškeré vědění světa a jeho zprostředkování uživatelům. O deset let později bylo Mundaneum, neboli Světový palác, otevřeno veřejnosti. Jeho součástí bylo mezinárodní muzem a mezinárodní a bibliografické instituce založené Otletem a La Fontainem. Zároveň zde začala fungovat mezinárodní univerzita a Mundaneum se stalo dějištěm mnoha konferencí a kongresů. Další plánovaný rozvoj byl přerušen druhou světovou válkou. Mundaneum bylo zavřeno a sbírky byly přestěhovány. V průběhu následujících desetiletí se ještě několikrát přesouvaly, než byly umístěny a znovu zpřístupněny v belgickém Monsu.<ref name="Mundaneum">''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique </ref><br />
<br />
Archivy Mundanea obsahují něco okolo šesti kilometrů dokumentů. Kromě soukromých sbírek [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a [[Henri La Fontaine|Henriho La Fontaina]] a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných destiček a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit, jsou v Mundaneu umístěny sbírky dokumentů týkající se tří základních témat: pacifismus, anarchismus a feminismus. <ref>''Le Mundaneum, un centre d’archive de renommée internationale'' [online]. [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
[[Soubor:Drawers.jpg|náhled|vpravo|Archiv]]<br />
Dnes prostory Mundanea fungují jako výstavní prostor představující Mundaneum samotné i jeho zakladatele, Paula Otleta a Henriho La Fontaina. Cílem znovuotevřené instituce je zachovat a ochránit archiv Mundanea a ukázat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2013 se Mundaneum zařadilo na seznam UNESCO v programu Paměť světa. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům.<ref name="Mundaneum"/><br /><br />
<br />
==Papírový Google?==<br />
Mundaneum je v současnosti často označováno jako „papírový [[Google]]“. Ačkoli přímý vliv Otletova a La Fontainova počinu na vývoj [[Internet|internetu]] bychom hledali těžko, není možné přehlédnout vizionářské myšlenky, které tento projekt představoval. Otlet ve svých dílech předkládal nový pohled na získávání informací. Místo přímého vyhledávání uživatelů v knihách navrhoval získávání na dálku, kdy by se ze zpracované databáze veškerého vědění daly jednotlivé vyhledávané [[Informace|informace]] zobrazovat na monitor, kde by mohlo být vidět více [[Dokument|dokumentů]] najednou a daly by se vzájemně propojovat. Velké databáze zaznamenaných informací by byly shromážděny na jednom místě, kde by je vyškolený personál vyhledával a doručoval koncovým uživatelům. Pod tím místem si v současnosti můžeme snadno představit web a pod vyškoleným personálem Google.<br />
<ref name="Glut">WRIGHT, Alex. ''Glut: Mastering Information through the Ages'' [online]. Joseph Henry Press: 2007 [cit. 2016-12-04]. Dostupné z databáze ProQuest ebrary. ISBN 978-0-309-10238-4.</ref><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
=== Použitá literatura ===<br />
* RAYWARD, W. Boyd. ''Visions of Xanadu: Paul Otlet (1868-1944) and Hypertext'' [online]. 1994. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm<br />
* WRIGHT, Alex. ''Glut: Mastering Information through the Ages'' [online]. Joseph Henry Press: 2007 [cit. 2016-12-04]. Dostupné z databáze ProQuest ebrary. ISBN 978-0-309-10238-4.<br />
* ''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.mundaneum.org/ Oficiální stránky Mundanea]<br />
* [http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/memory-of-the-world/register/full-list-of-registered-heritage/registered-heritage-page-9/universal-bibliographic-repertory/ Mundaneum na stránkách projektu UNESCO Paměť světa]<br />
=== Související články ===<br />
* [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]<br />
* [[Paul Otlet]]<br />
* [[Henri La Fontaine]]<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Archiv, Wikipedie, Paul Otlet, Henri La Fontaine<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály<br />
|synonyma_a_název = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|obrázky_a_licence = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|prolinkování<br />
|pravopis<br />
|typografie = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41664Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T21:21:20Z<p>Marketa.Forstova: /* Vlastnosti LCC */</p>
<hr />
<div>'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění, jakým je například [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání.<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41663Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T21:16:20Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání.<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41662Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T21:15:00Z<p>Marketa.Forstova: /* Pravidla pro řazení knih na regál */</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
Dokumenty jsou opatřeny štítky se signaturou tak, aby byla čitelná po řádcích. Štítek je obvykle nalepen na hřbetní stranu knihy. Na prvním řádku jsou písmena označující hlavní třídu a podtřídu. Druhý řádek obsahuje konkrétní zařazení dokumentu v podtřídě. Na dalším řádku následuje katerizační číslo (případně čísla). Na posledním řádkuje rok vydání. Knihy je pak možné řadit tematicky podle tříd, poté podle katerizačních čísela a následně podle roku vydání.<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41661Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T21:13:47Z<p>Marketa.Forstova: /* Pravidla vytváření signatur */</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
Pro vytvoření [[Signatura|signatury]] je potřeba dílo zařadit co nejpřesněji do některé ze tříd LCC. Poté je potřeba ověřit správnost [[Indexace|indexace]] srovnáním s dalšími díly na stejné téma, které již jsou indexované. U děl věnujících se jednomu tématu se přiřadí číslo třídy, která mu nejvíce odpovídá. Pokud se dílo věnuje nějakému tématu s ohledem na různá hlediska, např. formu, místo nebo časové období, přiřadí se číslo třídy zahrnující oba parametry (dané téma i hledisko), v případě více parametrů se bere ohled na ten důležitější. U indexování děl s více tématy je potřeba řídit se instrukcemi v tabulkách, případně rozhodnout, které téma je nejdůležitější, nebo se použije širší termín zahrnující všechna témata.<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41660Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T21:11:38Z<p>Marketa.Forstova: Zrušena verze 41658 od uživatele Marketa.Forstova (diskuse)</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41658Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T21:10:05Z<p>Marketa.Forstova: /* Struktura LCC */</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy. Třídění Kongresové knihovny používá tabulky třídění, ve kterých je každé heslo vyjádřeno explicitně. Hlavní tabulky obsahují hesla a pomocné tabulky slouží k jejich bližší specifikaci.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41657Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T19:42:27Z<p>Marketa.Forstova: /* Notace LCC */</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci [[Charles Ami Cutter|Charlese Amiho Cuttera]]. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41656Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T19:41:04Z<p>Marketa.Forstova: /* Notace LCC */</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
Pro vytvoření notace LCC se používají velká písmena latinské abecedy a arabské číslice. Hlavní třídy a podtřídy jsou označeny písmeny. Podhesla v každé třídě nebo podtřídě jsou označena čísly 1–9999. V případě nedostatku čísel je možné použít desetinná čísla. Za tímto alfanumerickým kódem nazývaným číslo třídy (class number) následuje tzv. katerizační číslo (Cutter number) pojmenované podle svého tvůrci Charlese Amiho Cuttera. Katerizačnímu číslu předchází tečka a tvoří jej velké písmeno latinské abecedy a jedno nebo více arabských číslic.<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41654Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T19:26:28Z<p>Marketa.Forstova: /* Vlastnosti LCC */</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41586Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T10:41:43Z<p>Marketa.Forstova: /* Katerizační čísla */</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
Literary warrant = klasifikace doložená v literatuře. Založené na publikovaných dokumentech, ne všeobecné uspořádání lidského vědění<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
<br />
==Katerizační číslo==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abecedně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení. Katerizační číslo nemusí být tvořeno jen podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu.<br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41585Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T10:33:55Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
Literary warrant = klasifikace doložená v literatuře. Založené na publikovaných dokumentech, ne všeobecné uspořádání lidského vědění<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
<br />
==Katerizační čísla==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abeceddně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení.<br />
Katerizační číslo nemusí být tvořeno jedn podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu. <br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=LCC&diff=41584LCC2017-01-08T10:20:56Z<p>Marketa.Forstova: Přesměrování na Třídění Kongresové knihovny</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Třídění Kongresové knihovny]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Library_of_Congress_Classification&diff=41583Library of Congress Classification2017-01-08T10:20:15Z<p>Marketa.Forstova: Přesměrování na Třídění Kongresové knihovny</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Třídění Kongresové knihovny]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_Kongresov%C3%A9_knihovny&diff=41582Třídění Kongresové knihovny2017-01-08T10:17:24Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
<br />
'''Třídění Kongresové knihovny''' je [[Klasifikační systém|klasifikační systém]] vyvinutý pro potřeby americké [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Tento systém je rozšířen v mnoha dalších akademických a vědeckých knihovnách ve Spojených státech i v zahraničí. V České republice jej používá [[Národní technická knihovna]].<br />
==Vznik==<br />
Kongresová knihovna začala vytvářet vlastní systém třídění na konci 19. století. Na vzniku LCC se podílel významný knihovník [[Charles Ami Cutter]]. První stručný přehled nového klasifikačního systému byl publikován v roce 1904, kompletní tabulky kromě třídy K (právo) byly dokončeny v roce 1948. <br />
==Vlastnosti LCC==<br />
LCC je koncipováno jako praktický nástroj k organizaci sbírek Kongresové knihovny, nejedná se o univerzální nástroj usilující o klasifikaci lidského vědění. Vzhledem ke kvantitativnímu i obsahovému rozsahu sbírek Kongresové knihovny tato kalsifikace vyhovuje i mnoha jiným knihovnám. <br />
Literary warrant = klasifikace doložená v literatuře. Založené na publikovaných dokumentech, ne všeobecné uspořádání lidského vědění<br />
LCC se řadí mezi [[Enumerativní systém|enumerativní systémy]], které jsou charakteristické zaznamenáním jednotlivých témat v tabulkách třídění. Kromě hlavních tabulek (schedules) se používají pomocné tabulky určující bližší specifikaci hesla. <br />
Do LCC se snadno zařazují nová hesla nebo celé kategorie. V číselných řadách jsou neobsazené místa, kam je možné zařadit nová hesla. Pokud již místo není, je možné rozšířit stávající čísla o desetinná místa.<br />
==Struktura LCC==<br />
LCC je rozdělené do hlavních tříd (main class) odpovídajících vědním disciplínám. Hlavních tříd je 21 a každá z nich je označena velkým písmenem latinské abecedy. Hlavní třídy se dále dělí na podtřídy (subclass) odpovídající vědním oborům jednotlivých disciplíny. Podtřídy jsou označené dvěma nebo třemi písmeny. Dalším stupněm klasfikace jsou podhesla (subdivision), která dále specifikují podtřídy.<br />
<br />
==Notace LCC==<br />
<br />
==Katerizační čísla==<br />
Katerizační číslo umožňuje zachování abecedního pořádku jednotek v rámci LCC nebo při řazení ne regálech. Číslo je tovřeno jedním velkým písmen a jedním nebo dvěma arabskými číslicemi, ale v případě potřeby může být číslo delší. Katerizační číslo vychází z osobního jména nebo jména korporace, geografického názvu, tématu nebo názvu díla. <br />
Katerizační číslo může sloužit jako číslo jednotky a umožňuje tím abecední řazení dokumentů na regálech. Jednotky je možné uspořádat abeceddně podle hlavního záhlaví. Číslo je tvořeno podle katerizační tabulky a vytváří se na základě prvních znaků z hlavního záhlaví. Znaky z tabulky se přiřazují podle následujících pravidel:<br />
* U písmen se nepoužívá diakritika<br />
* Vynechávají se členy<br />
* Pro písmena, která nejsou zahrnutá v tabulce, se používá nejbližší nejnižší nebo nejvyšší číslo<br />
* Nepoužívají se čísla 0 a 1<br />
* Pro číslice se používají katerizační čísla .A12–.A19<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
Katerizační tabulka poskytuje jistou volnost v přidělování čísel, takže je potřeba sledovat, jaká čísla byla přidělena ostatním dokumentům na regále a přizpůsobit jim nově přidělená čísla tak, aby řazení na základě katerizačního čísla nadále odpovídalo abecednímu řazení.<br />
Katerizační číslo nemusí být tvořeno jedn podle hlavního záhlaví, v některých případech je možné jej vytvořit na základě předmětu. <br />
<br />
==Pravidla vytváření signatur==<br />
<br />
==Pravidla pro řazení knih na regál==<br />
<br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Zdroje===<br />
Heslo vychází z diplomové práce:<br />
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. ''Transformace knihovních fondů ČVUT : implementace Třídění Kongresové knihovny. [Transformation of CTU Libraries’ collection : Library of Congress Classification Implementation].'' Praha, 2007. 92 s., 14 s. příl. + 1 CDROM. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová.<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/catdir/cpso/lcco/ Popis LCC na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Třídění Kongresové knihovny, LCC, Library of Congress Classification, Kongresová knihovna, Charles Ami Cutter.</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatelka:Marketa.Forstova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=41581Uživatelka:Marketa.Forstova/pískoviště2017-01-08T10:12:00Z<p>Marketa.Forstova: /* Katerizační tabulka */</p>
<hr />
<div>==Herbert Purnam==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
„Universal in Scope: National in Service.“ (Univerzální svým rozsahem, národní svými službami.)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový processor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce: <br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Katerizační tabulka==<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| u<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Linked Data Service===<br />
The Library of Congress Linked Data Service enables both humans and machines to programmatically access authority data at the Library of Congress. This service is influenced by - and implements - the Linked Data movement's approach of exposing and inter-connecting data on the Web via dereferenceable URIs.<ref>''About'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://id.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
* Legislativní literatura pro potřeby Kongresu i veřejnosti<br />
* Konzervační funkce<br />
* Vydavatelská činnost <ref>''Services & Programs'' [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z https://www.loc.gov/services/</ref><br />
<br />
<references/><br />
<br />
==Hesla==<br />
===Vytváření odborných textů na platformě wiki===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Herbert Putnam]]<br />
* [[Mundaneum]]<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
===Knihovnické procesy a technologie===<br />
* [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]<br />
* [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.]]<br />
===Úvod do informační vědy===<br />
* [[Charles Babbage]]<br />
* [[Henri La Fontaine]]<br />
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]<br />
===Sociální komunikace===<br />
* [[Telegraf]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatelka:Marketa.Forstova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=41580Uživatelka:Marketa.Forstova/pískoviště2017-01-08T10:11:12Z<p>Marketa.Forstova: /* Katerizační tabulka */</p>
<hr />
<div>==Herbert Purnam==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
„Universal in Scope: National in Service.“ (Univerzální svým rozsahem, národní svými službami.)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový processor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce: <br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Katerizační tabulka==<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! colspan="9" | Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 2 || ch<br /> 3|| e<br /> 4|| h-i<br /> 5|| m-p<br /> 6|| t<br /> 7|| u<br /> 8|| w-z<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />použij čísla 2-29<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:||a<br /> 3|| e<br /> 4|| i<br /> 5|| o<br /> 6|| r<br /> 7|| t<br /> 8|| y<br /> 9||<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:||a-d<br /> 3|| e-h<br /> 4|| i-l<br /> 5|| m-o<br /> 6|| p-r<br /> 7|| t-v<br /> 8|| w-z<br /> 9||<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Linked Data Service===<br />
The Library of Congress Linked Data Service enables both humans and machines to programmatically access authority data at the Library of Congress. This service is influenced by - and implements - the Linked Data movement's approach of exposing and inter-connecting data on the Web via dereferenceable URIs.<ref>''About'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://id.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
* Legislativní literatura pro potřeby Kongresu i veřejnosti<br />
* Konzervační funkce<br />
* Vydavatelská činnost <ref>''Services & Programs'' [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z https://www.loc.gov/services/</ref><br />
<br />
<references/><br />
<br />
==Hesla==<br />
===Vytváření odborných textů na platformě wiki===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Herbert Putnam]]<br />
* [[Mundaneum]]<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
===Knihovnické procesy a technologie===<br />
* [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]<br />
* [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.]]<br />
===Úvod do informační vědy===<br />
* [[Charles Babbage]]<br />
* [[Henri La Fontaine]]<br />
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]<br />
===Sociální komunikace===<br />
* [[Telegraf]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatelka:Marketa.Forstova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=41577Uživatelka:Marketa.Forstova/pískoviště2017-01-08T10:03:33Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>==Herbert Purnam==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
„Universal in Scope: National in Service.“ (Univerzální svým rozsahem, národní svými službami.)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový processor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce: <br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Katerizační tabulka==<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Katerizační tabulka<br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />pro druhé písmeno použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
(Finanční, Statistické, Inženýrské)<br />
<br />
===Linked Data Service===<br />
The Library of Congress Linked Data Service enables both humans and machines to programmatically access authority data at the Library of Congress. This service is influenced by - and implements - the Linked Data movement's approach of exposing and inter-connecting data on the Web via dereferenceable URIs.<ref>''About'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://id.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
* Legislativní literatura pro potřeby Kongresu i veřejnosti<br />
* Konzervační funkce<br />
* Vydavatelská činnost <ref>''Services & Programs'' [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z https://www.loc.gov/services/</ref><br />
<br />
<references/><br />
<br />
==Hesla==<br />
===Vytváření odborných textů na platformě wiki===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Herbert Putnam]]<br />
* [[Mundaneum]]<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
===Knihovnické procesy a technologie===<br />
* [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]<br />
* [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.]]<br />
===Úvod do informační vědy===<br />
* [[Charles Babbage]]<br />
* [[Henri La Fontaine]]<br />
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]<br />
===Sociální komunikace===<br />
* [[Telegraf]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatelka:Marketa.Forstova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=41576Uživatelka:Marketa.Forstova/pískoviště2017-01-08T09:58:19Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>==Herbert Purnam==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
„Universal in Scope: National in Service.“ (Univerzální svým rozsahem, národní svými službami.)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový processor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce: <br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| První písmeno samohláska<br />pro druhé písmeno použij číslo: ||b<br /> 2 || d<br /> 3|| l-m<br /> 4|| n<br /> 5|| p<br /> 6|| r<br /> 7|| s-t<br /> 8|| u-y<br /> 9<br />
|-<br />
| První písmeno S<br />pro druhé písmeno použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| První písmeno Qu<br />pro druhé písmeno použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| První písmeno Qa-Qt<br />pro druhé písmeno použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| První písmeno souhláska<br />pro druhé písmeno použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| Pro rozšíření<br />místo písmena použij číslo:|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
(Finanční, Statistické, Inženýrské)<br />
<br />
===Linked Data Service===<br />
The Library of Congress Linked Data Service enables both humans and machines to programmatically access authority data at the Library of Congress. This service is influenced by - and implements - the Linked Data movement's approach of exposing and inter-connecting data on the Web via dereferenceable URIs.<ref>''About'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://id.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
* Legislativní literatura pro potřeby Kongresu i veřejnosti<br />
* Konzervační funkce<br />
* Vydavatelská činnost <ref>''Services & Programs'' [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z https://www.loc.gov/services/</ref><br />
<br />
<references/><br />
<br />
==Hesla==<br />
===Vytváření odborných textů na platformě wiki===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Herbert Putnam]]<br />
* [[Mundaneum]]<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
===Knihovnické procesy a technologie===<br />
* [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]<br />
* [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.]]<br />
===Úvod do informační vědy===<br />
* [[Charles Babbage]]<br />
* [[Henri La Fontaine]]<br />
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]<br />
===Sociální komunikace===<br />
* [[Telegraf]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_tabulkov%C3%BD_procesor_a_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_rysy_a_funkce._Uve%C4%8Fte_typick%C3%A9_situace,_kdy_je_vhodn%C3%A9_vyu%C5%BE%C3%ADt_tabulkov%C3%BD_procesor._Popi%C5%A1te_pou%C5%BEit%C3%AD_vzorc%C5%AF_v_tabulkov%C3%A9m_procesoru.&diff=41392Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.2017-01-05T17:49:28Z<p>Marketa.Forstova: /* Logické funkce */</p>
<hr />
<div>'''Tabulkový procesor''' je počítačový program zpracovávající data uložená v buňkách tabulky. Program umožňuje použití vzorců pro práci s daty a zobrazuje výsledné hodnoty podle vstupních dat.<ref>BALVÍNOVÁ, Alena. tabulkový procesor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
==Co je to tabulkový procesor==<br />
Tabulkový procesor je počítačový program zobrazující data ve dvojrozměrné tabulce a obsahující vzorce, které pracují s těmito daty. Původní účel tabulkového procesoru je zpracování účetních dat, ale v současnosti má i jiná využití, používá se například pro práci s kvantitativními výsledky vědeckých výzkumů nebo pro matematické výpočty. <ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Spreadsheet. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z https://www.britannica.com/technology/spreadsheet</ref><br /><br />
<br />
Prvním tabulkovým procesorem byl VisiCalc, který byl vyvinut v roce 1979 a dal se použít na [[Osobní počítač|osobním počítači]]. V devadesátých letech se nejpoužívanějším tabulkovým procesorem stal program Excel společnosti Microsoft. Excel fungoval v [[Operační system|operačním systému]] Windows, na který ostatní tabulkové procesory přešly až se zpožděním. Důvodem, proč je Excel tak rozšířený, nejsou ani tak jeho vlastnosti, jako spíše snaha společností mít tabulkový porocesor kompatibilní s dalšími programy (textovým editorem, databázovými programy). <ref name="Pemberton"> PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.</ref><br />
<br />
==Základní rysy==<br />
Tabulkový procesor může obsahovat data v různých formátech: text, číselné hodnoty, [[Logika|logické]] hodnoty a další speciální formáty, např. časové údaje nebo měny. S těmito speciálními hodnotami je možné pracovat jako s čísly (např. odečíst od sebe dvě data a získat tím počet uplynulých dní). Hodnoty uložené v tabulkovém procesoru je možné používat jako výchozí data pro výpočty a grafická znázornění, řadit je nebo z nich vybírat potřebné hodnoty a upravovat je pomocí funkcí. Tabulkové procesory mají široké využití v mnoha odvětvích lidské činnosti, ať už jde o komerční, akademické nebo osobní cíle. <br />
===Formáty===<br />
Tabulkové procesory generují soubory v různých formátech, které josu mezi sebou více či méně kompatibilní. Univerzálním formátem je CSV. Přípona .csv (comma-separated values – hodnoty oddělené čárkou) označuje soubor, který obsahuje tabulková data v textovém formátu. Hodnoty ve sloupcích jsou oddělené čárkami. Tento formát je čitelný pro různé tabulkové procesory a používá se pro výměnu dat mezi různými tabulkovými procesory nebo například databázovým softwarem a tabulkovým procesorem.<br />
<ref>''CSV'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/csv</ref><br />
<br />
==Využití==<br />
* Tvorba databází<br />
* Export z databázových programů<br />
* Matematické operace<br />
* Účetnictví<br />
* Vizualizace dat – tvorba grafů<br />
* Práce s textovými daty (formátování, řazení, vyhledávání)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový procesor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce:<ref>''Vytvoření jednoduchého vzorce'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Vytvo%C5%99en%C3%AD-jednoduch%C3%A9ho-vzorce-11a5f0e5-38a3-4115-85bc-f4a465f64a8a</ref><br /><br />
<br />
'''Základní matematické operace - vzorce'''<br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|600px|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
'''Základní matematické operace - výsledky'''<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|300px|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
==Základní funkce==<br />
Tabulkové procesory umožňují použití funkcí různých druhů. Stejně jako u vzorců se budu věnovat konkrétním příkladům z tabulkového procesoru Excel. V Excelu jsou funkce rozdělené do několika skupin podle dat se kterými pracují a účelu, ke kterém se používají. Mezi základní funkce patří matematické, textové, vyhledávací, informační, statistické a logické funkce. V tabulkách s přehledem funkcí uvádím český název funkce s anglickým názvem v závorce. Syntaxe je brána podle českého Excelu, v anglickém je třeba mít na paměti některé rozdíly, jako je používání čárek místo středníků mezi jednotlivými atributy funkce.<br />
<br />
===Matematické funkce===<br />
V tabulkovém procesoru je možné počítat s uloženými číselnými daty pomocí matematických funkcí. Kromě základních matematických operací, které se dají vyjádřit také pomocí vzorců, je možné provádět složitější výpočty. Mezi matematické funkce patří například následující:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SUMA|| =SUMA(číslo1; [číslo2];...) || Sečtou se hodnoty (zadané přímo nebo z buněk / pole). || Součet daných hodnot (číslo).<br />
|-<br />
| USEKNOUT|| =USEKNOUT(číslo; [číslice]) || Odstraní desetinná místa z čísla. Pokud je definován argument '''číslice''', zkrátí číslo tak, aby mělo daný počet desetinných míst. Tato funkce nezaokrouhluje, pouze odstraní desetinná místa.|| Číslo bez desetinných míst, případně s přesným počtem desetinných míst definovaných argumentem.<br />
|-<br />
| ZAOKROUHLIT|| =ZAOKROUHLIT(číslo, číslice) || Funkce zaokrouhlí dané číslo na počet desetinných míst, které jsou dány druhým argumentem (číslice).<br /> Pokud je počet desetinných míst 0, zaokrouhluje se na celé číslo.<br /> Pokud je počet desetinných míst záporný, zaokrouhluje se směrem doleva od desetinné čárky (na desítky, stovky, tisíce)|| Zaokrouhlené číslo.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Textové funkce===<br />
Textové funkce umožňují pracovat s textovými hodnotami. <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| VELKÁ (UPPER)|| =VELKÁ(text) || Funkce převede zdrojový text na velká písmena. || Text ve velkých písmenech<br />
|-<br />
| CONCATENATE (CONCATENATE)|| =CONCATENATE(text1;[text2];...) || Spojí řetězce znaků. Pokud chceme spojit dvě buňky do jedné a dát mezi ně mezeru, bude vzorec vypadat následovně:<br /> =CONCATENATE(A1;" ";B1) || Sloučený řetězec znaků<br />
|-<br />
| PROČISTIT (TRIM)|| =PROČISTIT(text) || Odstraní ze zdrojového textu přebytečné hodnoty před textem, za ním a mezi slovy.<br />Pozor, funkce nefunguje na pevné mezery a jiné netisknutelné znaky. || Text bez nadbytečných mezer<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Vyhledávací funkce===<br />
Vyhledávací funkce jsou užitečné k vyhledávání v rozsáhlých tabulkách. Je možné s jejich pomocí rychle vyhledávat hodnoty nebo spojovat různé tabulky, jejichž hodnoty se do určité míry překrývají. Mezi vyhledávací funkce patří například:<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SVYHLEDAT (VLOOKUP)|| =SVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; číslo sloupce; shoda) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v prvním sloupci '''oblasti vyhledávání''' a vypíše hodnotu, která se nachází ve stejném řádku jako hledaná hodnota v '''sloupci''' určeném třetím atributem funkce. Poslední atribut funkce je obvykle '''0''' (v logickém smyslu NEPRAVDA), což značí, že hledáme přesnou shodu s vyhledávanou hodnotou.<br />Tato funkce se hodí, pokud potřebujeme dát dohromady dvě rozsáhlé tabulky mající jeden společný údaj.<br />Je důležité, aby vyhledávané hodnoty byly unikátní, v opačném případě funkce SVYHLEDAT vrátí vždy první výskyt, na který narazí. || Funkce přiřadí hodnotu, která je ve stejném řádku jako vyhledávaná hodnota a ve sloupci, který je zadán. <br />
|-<br />
| POZVYHLEDAT (MATCH)|| =POZVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; [shoda]) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v '''oblasti vyhledávání''' a vypíše číslo řádku, ve kterém se '''hodnota''' nachází. <br />Třetí nepovinný atribut '''shoda''' nabývá hodnoty 1 (hledá se stejná nebo vyšší hodnota), 0 (hledá se stejná hodnota), -1 (hledá se stejná nebo menší hodnota. || Funkce vrátí číslo řádku ze zadaného pole, na kterém se nachází vyhledávaná hodnota.<br />
|-<br />
| INDEX (INDEX)|| =INDEX(pole; řádek; [sloupec]) || Zobrazí se hodnota prvku, který je v zadaném '''řádku''' v '''poli'''. 3. atribut určuje číslo '''sloupce''', ze kterého se má hodnota vypsat. Tento atribut je povinný, pokud má tabulka více sloupců.<br />Funkci INDEX ve spojení s funkcí POZVYHLEDAT je možné použít místo funkce SVYHLEDAT, pokud nechceme vyhledávat podle prvního sloupce v poli. || Hodnota z určeného řádku v tabulce.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Informační funkce===<br />
Informační funkce se používají pro zjišťování informací o hodnotách uvedených v buňkách. Většina z nich vrací logickou hodnotu. Mezi informační funkce patří například následující: <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| TYP (TYPE)|| =TYP(hodnota) || Vrátí typ hodnoty zobrazené buňky a zobrazí příslušný kód. || Číslo (1)<br /><br />
Text (2)<br /><br />
Logická hodnota (4)<br /><br />
Chybová hodnota (16)<br /><br />
Pole (64)<br />
|-<br />
| JE.CHYBA (ISERROR) || =JE.CHYBA(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky chyba, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| JE.TEXT (ISTEXT)|| =JE.TEXT(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky text, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| ISFORMULA (ISFORMULA)|| =ISFORMULA(hodnota) || Zkontroluje, jestli daná buňka obsahuje vzorec, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Logické funkce===<br />
Logické funkce provádějí logické testování hodnot a jejich výsledkem jsou logické hodnoty pravda nebo nepravda. Mezi logické funkce patří například:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| KDYŽ (IF) || =KDYŽ(podmínka; pravda; [nepravda]) || Funkce vyhodnotí logickou '''podmínku''' (např. A2>4) a vrátí určenou podnotu podle toho, jestli je podmínka splněna ('''pravda''') nebo ne ('''nepravda'''). || Vyhodnocení logické podmínky.<br />
|-<br />
|}<br />
<ref>''Funkce aplikace Excel (podle kategorie)'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Funkce-aplikace-Excel-podle-kategorie-5f91f4e9-7b42-46d2-9bd1-63f26a86c0eb?ui=cs-CZ&rs=cs-CZ&ad=CZ</ref><br />
<br />
==Makra==<br />
[[Makro|Makra]] slouží k provádění repetitivních úkonů, které je možné zautomatizovat. V Excelu se makra vytváří pomocí [[Programovací jazyk|programovacího jazyka]] VBA (Visual Basic for Applications). Buď je možné kód přímo napsat, nebo si pomocí speciální funkcionality "Záznam makra" nahrát sled úkonů, které má makro vykonávat.<ref>''Automate tasks with the Macro Recorder'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/en-us/article/Automate-tasks-with-the-Macro-Recorder-974ef220-f716-4e01-b015-3ea70e64937b?ui=en-US&rs=en-US&ad=US</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* BALVÍNOVÁ, Alena. Tabulkový procesor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.<br />
* PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.<br />
* ''Nápověda k Excelu'' [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/excel<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [http://office.ff.cuni.cz/ MS Office pro studenty FF UK] <br />
* [http://office.lasakovi.com/excel/funkce/ms-excel-funkce-cz-en/ Česko-anglický slovník funkcí]<br />
* [https://support.office.com/cs-cz/excel Online nápověda k Excelu]<br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Microsoft Office]]<br />
* [[Software]]<br />
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Tabulkový procesor, Excel, kancelářský balík, software<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Open_source&diff=41386Diskuse:Open source2017-01-05T15:10:35Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>Ahoj, článek vypadá pěkně a je srozumitelný, jen zkus prosím upravit pár wikiformalit:<br />
* Na konci článku by měla být sekce Odkazy s podsekcemi Reference, Související články, Klíčová slova (případně další, pokud se hodí). Doporučená struktura včetně pořadí podsekcí viz [[Nápověda:Struktura článku|nápověda]]<br />
* Citace elektronických zdrojů by měly být také podle ČSN ISO 690<br />
* Článek by měla uvozovat jedna věta či krátký odstavec představující dané téma. Bylo by možné dát na začátek stručný úvod a odrážky Open source a Open source software uvést až potom, jako samostatnou kapitolu?<br />
Díky<br />
--[[Uživatel:Marketa.Forstova|Markéta Forstová]] ([[Diskuse s uživatelem:Marketa.Forstova|diskuse]]) 10. 11. 2016, 21:09 (CET)<br />
<br />
Ahoj, děkuji za opravy, ještě doplňuji pár poznámek:<br />
* Mohl bys prosím doplnit související články do sekce Odkazy? Např. [[Software]] a [[Linux]]<br />
* Možná by stálo za to zařadit do kategorie Informační technologie, knihovnické technologie.<br />
* Bylo by možné prolinkovat (externě, např. [http://www.freebsd.cz/ FreeBSD]...)<br />
Děkuji!</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Open_source&diff=41384Open source2017-01-05T15:02:46Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Linux Mint 13 RC.png|náhled|vpravo|Linux Mint je linuxová distribuce založena na jádře Ubuntu]]<br />
<br />
'''Open source''' je obecně jakákoliv veřejná [[informace]], u které je nutno splnit svobodu šíření. Svobodou přístupu však nedefinuje tak, že by informace měla být získána zdarma. Nejčastěji se s tímto termínem setkáváme jako s open source [[software]].<br /><br /><br />
<br />
== Open source software ==<br />
Je takový program, který má svůj zdrojový kód veřejně dostupný. Programy jsou vyvíjeny pod některou z licencí organizace Open Source Initiative (např. GNU). Tyto licence umožňují koncovým uživatelům při splnění určitých podmínek program spouštět za libovolným účelem, studovat jejich zdrojový kód a i pro své potřeby tento kód upravovat. Získání licence open source software může být poskytováno zdarma, ale i zpoplatněně. Ovšem bez ohledu na způsob získání licence, může koncový uživatel dle podmínek licence software dále kopírovat, upravovat a i jeho pozměněné verze dále šířit.<ref name="stedron">ŠTĚDROŇ, B. <i>Open Source Software</i>. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.</ref><br />
<br />
== Výhody ==<br />
Open source software nabízí několik základních výhod oproti proprietárním programům (programům s uzavřeným kódem). '''Kontrola''' - díky otevřenému kódu může uživatel přesně zjistit, co program dělá. Má tedy plnou kontrolu nad procesem. '''Bezpečnost''' - vzhledem ke skutečnosti, že kód programu je veřejně dostupný, bývá často zkoumán odborníky po celém světě, bezpečnostní chyby tedy bývají rychleji nalezeny a i opraveny. '''Stabilita''' - open source programy se vyznačují dlouhodobou podporou, vývojem a aktualizacemi. Přesto, že se původní vývojáři přestanou danému projektu věnovat, v rámci komunity se zpravidla najdou zástupci, kteří ve vývoji programu pokračují.<ref><i>Why do people prefer using open source software?</i>. OpenSource.com [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: https://opensource.com/resources/what-open-source</ref><br />
<br />
== Historie ==<br />
[[Soubor:Open Source Initiative keyhole.svg|50px|náhled|vpravo|Logo Open Source Initiative]]<br />
* Termín open source byl zaveden v roce 1997. V té době Eric Raymond uveřejnil esej ''„Katedrála a Bazar“'', ve které odůvodnil, proč je open source pro kvalitu programů prospěšný.<br /><br /><br />
* V roce 1998 reagovala na nový trend firma Netscape oznámením, že zveřejní zdrojový kód ke svému internetovém prohlížeči Netscape Navigator 5.0 jako open source. Toto rozhodnutí významně podpořilo důvěryhodnost open source komunity. Ještě téhož roku Eric Raymond a Bruce Perens zakládají '''Open Source Iniciative – OSI'''. Činnost této organizace směrem k informovanosti široké veřejnosti o výhodách open source získala následně zájem komerčních firem i podporu [[Linux|Linuxu]].<br /><br /><br />
* V roce 1999 koupila firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice a věnovala open source komunitě jeho zdrojové kódy. Tak umožnila vznik dnes velmi populárního kancelářského balíku OpenOffice.<ref name="stedron"></ref><br />
== Organizace podporující open source v ČR ==<br />
* '''OSS Alliance''' - nezisková organizace poskytující informace správním orgánům, které zvažují přechod na open source programy pro činnost státní správy, samosprávy a soukromého sektoru. Zároveň podporuje open source software jako takový. OSS Alliance funguje pod záštitou Ministerstva vnitra ČR, ČVUT a Českého helsinského výboru.<ref><i>O organizaci</i>. OSS Aliance [online]. 2016 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.oss.cz/cs/o_organizaci</ref><br /><br />
* '''CZLUG''' - české sdružení uživatelů operačního systému Linux sdružuje správce, vývojáře a uživatele. Snaží se vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj a využití operačního systému Linux. <ref><i>Web Proč používat Linux - nový a srozumitelnější</i>. CZLUG [online]. 2007-10-04 [cit. 2016-11-09]. Dostupné z: http://www.linux.cz/czlug/TZ20070412.html</ref><br /><br />
* '''FFII.cz''' - česká sekce neziskové organizace Foundation for a Free Information Infrastructure. Prosazuje otevřené formáty a svobodu komunikace.<ref name="stedron"></ref><br />
<br />
== Známý open source software ==<br />
* ''operační systémy:'' Linux, FreeBSD, Android<br />
* ''databázové servery:'' MySQL, PostgreSQL<br />
* ''kancelářský software:'' OpenOffice.org, LibreOffice<br />
* ''internetové prohlížeče:'' Mozilla Firefox, Chrome<br />
* ''grafický editor:'' GIMP<br />
* ''3D grafický editor:'' Blender<br />
* ''multimediální přehrávač:'' VLC media player<br />
* ''komprimační program:'' 7-Zip<br />
* ''prostředí pro výuku:'' Moodle<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
* ŠTĚDROŇ, B. <i>Open Source Software</i>. Praha: Grada Publishing, 2009. 287s. ISBN 978-80-247-3047-9.<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
[[open source]], [[open source software]],<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017<br />
|citace = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017<br />
|kategorie_a_portály<br />
|synonyma_a_název = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy =<br />
|obrázky_a_licence = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016<br />
|prolinkování<br />
|pravopis = Marketa.Forstova, 10. 11. 2016<br />
|typografie = Marketa.Forstova, 5. 1. 2017<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mundaneum&diff=41381Mundaneum2017-01-05T14:53:22Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Mundaneum''', neboli také papírový Google, byl místem shromažďujícím co nejvíce lidského vědění, založen v roce 1910 [[Paul Otlet|Paulem Otletem]] a [[Henri La Fontaine|Henrim La Fontainem]]. Dnes slouží jako výstavní prostor a archiv. Nachází se v Belgii ve městě Mons. Shromažďovalo informace ve formě odkazových metadat, vlastnilo i část celých publikací, ale nezaměřovalo se na ně. <br />
== Historie ==<br />
U vzniku Mundanea stáli dva belgičtí právnící [[Paul Otlet]] a [[Henri La Fontaine]]. Jejich spolupráce začala na konci 19. století a ze společného zájmu o bibliografii vznikl nápad vytvořit mezinárodní katalog, ve kterém by byly zaznamenány všechny vydané dokumenty. V roce 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav (l’Office internationale de la bibliographie), který měl pracovat na tvorbě tohoto katalogu. Pro klasifikaci dokumentů vytvořili Otlet s La Fontainem vlastní systém zvaný MDT – [[Mezinárodní desetinné třídění]].<br />
[[Soubor:Le Répertoire Bibliographique Universel vers 1900.jpg|náhled|vpravo|Zařazování v archivu]]<br />
<br />
Projekt Mundanea byl poprvé představen v roce 1910 na Světové výstavě v Bruselu. Mělo se jednat o instituci shromažďující veškeré vědění světa a jeho zprostředkování uživatelům. O deset let později bylo Mundaneum, neboli Světový palác, otevřeno veřejnosti. Jeho součástí bylo mezinárodní muzem a mezinárodní a bibliografické instituce založené Otletem a La Fontainem. Zároveň zde začala fungovat mezinárodní univerzita a Mundaneum se stalo dějištěm mnoha konferencí a kongresů. Další plánovaný rozvoj byl přerušen druhou světovou válkou. Mundaneum bylo zavřeno a sbírky byly přestěhovány. V průběhu následujících desetiletí se ještě několikrát přesouvaly, než byly umístěny a znovu zpřístupněny v belgickém Monsu.<ref name="Mundaneum">''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique </ref><br />
<br />
Archivy Mundanea obsahují něco okolo šesti kilometrů dokumentů. Kromě soukromých sbírek [[Paul Otlet|Paula Otleta]] a [[Henri La Fontaine|Henriho La Fontaina]] a kolekce novin, plakátů, pohledů, skleněných destiček a dalších menších předmětů, které dokázali jeho zakladatelé nashromáždit, jsou v Mundaneu umístěny sbírky dokumentů týkající se tří základních témat: pacifismus, anarchismus a feminismus. <ref>''Le Mundaneum, un centre d’archive de renommée internationale'' [online]. [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: http://archives.mundaneum.org</ref> <br />
==Současnost==<br />
[[Soubor:Drawers.jpg|náhled|vpravo|Archiv]]<br />
Dnes prostory Mundanea fungují jako výstavní prostor představující Mundaneum samotné i jeho zakladatele, Paula Otleta a Henriho La Fontaina. Cílem znovuotevřené instituce je zachovat a ochránit archiv Mundanea a ukázat ho dalším generacím ve formě výstav, kolokvií a přednášek. V roce 2013 se Mundaneum zařadilo na seznam UNESCO v programu Paměť světa. V roce 2015 byly jeho prostory kompletně renovovány a zpřístupněny i invalidům.<ref name="Mundaneum"/><br /><br />
<br />
==Papírový Google?==<br />
Mundaneum je v současnosti často označováno jako „papírový [[Google]]“. Ačkoli přímý vliv Otletova a La Fontainova počinu na vývoj [[Internet|internetu]] bychom hledali těžko, není možné přehlédnout vizionářské myšlenky, které tento projekt představoval. Otlet ve svých dílech předkládal nový pohled na získávání informací. Místo přímého vyhledávání uživatelů v knihách navrhoval získávání na dálku, kdy by se ze zpracované databáze veškerého vědění daly jednotlivé vyhledávané [[Informace|informace]] zobrazovat na monitor, kde by mohlo být vidět více [[Dokument|dokumentů]] najednou a daly by se vzájemně propojovat. Velké databáze zaznamenaných informací by byly shromážděny na jednom místě, kde by je vyškolený personál vyhledával a doručoval koncovým uživatelům. Pod tím místem si v současnosti můžeme snadno představit web a pod vyškoleným personálem Google.<br />
<ref name="Glut">WRIGHT, Alex. ''Glut: Mastering Information through the Ages'' [online]. Joseph Henry Press: 2007 [cit. 2016-12-04]. Dostupné z databáze ProQuest ebrary. ISBN 978-0-309-10238-4.</ref><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
=== Použitá literatura ===<br />
* RAYWARD, W. Boyd. ''Visions of Xanadu: Paul Otlet (1868-1944) and Hypertext'' [online]. 1994. [cit. 2015-12-19]. Dostupné z http://people.lis.illinois.edu/~wrayward/otlet/xanadu.htm<br />
* WRIGHT, Alex. ''Glut: Mastering Information through the Ages'' [online]. Joseph Henry Press: 2007 [cit. 2016-12-04]. Dostupné z databáze ProQuest ebrary. ISBN 978-0-309-10238-4.<br />
* ''Historique'' [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné z http://archives.mundaneum.org/fr/historique<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.mundaneum.org/ Oficiální stránky Mundanea]<br />
* [http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/memory-of-the-world/register/full-list-of-registered-heritage/registered-heritage-page-9/universal-bibliographic-repertory/ Mundaneum na stránkách projektu UNESCO Paměť světa]<br />
=== Související články ===<br />
* [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]<br />
* [[Paul Otlet]]<br />
* [[Henri La Fontaine]]<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Archiv, Wikipedie, Paul Otlet, Henri La Fontaine<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje<br />
|citace<br />
|kategorie_a_portály<br />
|synonyma_a_název = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|obrázky_a_licence = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|prolinkování<br />
|pravopis<br />
|typografie = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kongresov%C3%A1_knihovna&diff=41379Kongresová knihovna2017-01-05T14:49:41Z<p>Marketa.Forstova: /* Související články */</p>
<hr />
<div>'''Kongresová knihovna''' (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických. Knihovna vyvíjí a implementuje mezinárodní knihovnické standardy, vytvořila [[Třídění Kongresové knihovny|vlastní klasifikační systém]], stojí za mezinárodním projektem sdílené katalogizace a je americkým úřadem pro přidělování copyrightu.<ref name>''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
==Současné funkce Kongresové knihovny==<br />
V současné době zastává Kongresová knihovna funkci [[Národní knihovna|národní knihovny]] Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb.<br />
[[File:US-LibraryOfCongress-BookLogo.svg|thumb|Logo Kongresové knihovny]]<br />
===Mezinárodní knihovnické standardy===<br />
Kongresová knihovna vyvíjí mezinárodní knihovnické standardy a podílí se na jejich implementaci. Knihovna stála u vzniku výměnného formátu [[MARC]] a dalších navazujících formátů, vyvinula vlastní klasifikační systém, [[Třídění Kongresové knihovny]], který je rozšířený v amerických i zahraničních knihovnách a poskytuje informace o implementaci [[RDA]] včetně katalogizačních pravidel.<br />
<br />
===Katalogizace===<br />
Významným projektem Kongresové knihovny je kooperativní katalogizační program – Program for Cooperative Cataloging (PCC). Jedná se o čtyři dílčí složky:<br />
* BIBCO (bibliografické záznamy pro monografie)<br />
* CONSER (bibliografické záznamy pro seriály)<br />
* NACO (autoritní záznamy jmenných autorit)<br />
* SACO (autoritní záznamy věcných autorit)<br />
V rámci projektu kooperativní katalogizace si zúčastněné instituce navzájem poskytují katalogizační záznamy vypracované podle společných standardů a šetří tím úsilí vynaložené na katalogizaci. Kongresová knihovna koordinuje tento projekt a poskytuje školení pro jeho účastníky.<ref>''About the PCC''[online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/aba/pcc/about/</ref><br/><br />
Kongresová knihovna poskytuje na základě požadavků nakladatelů službu Cataloging in Publication (CIP) - katalogizace v knize. Služba spočívá ve vytvoření katalogizačního záznamu, který je otištěn přímo v dokumentu a pomáhá knihovnám, které získají takto zpracovaný dokument do svého fondu. Nakladatel má povinnost poskytnout Kongresové knihovně jeden výtisk každé publikace, ke které bylo vytvořeno CIP.<ref>''About CIP'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/publish/cip/about/index.html</ref><br />
<br />
===Copyright===<br />
I když Kongresová knihovna nemá právo [[Povinný výtisk|povinného výtisku]], získává do svého fondu významné množství publikací díky tomu, že je zároveň americkým úřadem pro přidělování [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyrightu]]. Na základě zákona o copyrightu musí žadatel odevzdat dva výtisky díla pro potřeby Kongresové knihovny. <ref>''Overview of the Copyright Office'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.copyright.gov/about/</ref><br />
<br />
===Akvizice===<br />
Kongresová knihovna buduje své sbírky pomocí šesti [[Akvizice|akvizičních metod]]: CIP, copyright, výměna, dar, federální transfer a nákup. Do fondu získává dokumenty různých druhů (knihy, periodika, hudebniny, mapy, audiovizuální dokumenty atd.) z celého světa a jejich výběr se řídí akviziční politikou Kongresové knihovny.<ref>''Acquisitions'' [online]. [cit. 2016-12-29]. https://www.loc.gov/acq/</ref> <br />
<br />
===Meziknihovní výpůjční služba===<br />
Vzhledem ke svému rozsahu poskytuje knihovna [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovní výpůjční služby]] na národní i mezinárodní úrovni. V rámci USA poskytuje Kongresová knihovna meteriály, které nejosu dostupné v menších knihovnách. Dokumenty je možné vypůjčit prostřednictvím některé z akademických, veřejných nebo specializovaných knihoven. Ve Spojených státech je tato služba poskytována zdarma. Spolupracujícím zahraničním institucím poskytuje knihovna mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Pro zahraniční knihovny je tato služba zpoplatněná. <ref>''Interlibrary Loan'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.loc.gov/rr/loan//</ref><br />
<br />
==Historie==<br />
[[File:LOC Main Reading Room Highsmith.jpg|thumb|Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona]]<br />
Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.<ref name="LoC History"> ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/</ref><br /><br />
<br />
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyright]] zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.<br /><br />
<br />
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele [[Herbert Putnam|Herberta Putnama]], zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém ([[Třídění Kongresové knihovny]] – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovních výpůjčních služeb]], díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů [[Johannes Gutenberg#Gutenbergova Bible|Gutenbergovy Bible]].<br /><br />
<br />
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu [[MARC]], který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.<br />
<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Budovy==<br />
Knihovna Kongresu byla původně umístěna v sídle Kongresu, v budově Kapitolu ve Washingtonu. V rámci Kapitolu se několikrát stěhovala, ať už kvůli potřebě větších prostorů pro uskladnění rozrůstajících se sbírek, nebo ve snaze umístit knihy na místo s lepším protipožárním zabezpečením. V roce 1886 byla povolena stavba vlastní budovy výhradně pro potřeby knihovny. Tato budova, Jefferson Building, byla jediným sídlem Kongresové knihovny až do roku 1939, kdy byla otevřena Adams Building. V roce 1981 se knihovna dále rozšířila do James Madison Memorial Building.<ref name="Legacy History"/><br />
Kromě těchto tří budov umístěných ve Washingtonu se některé dokumenty nacházejí ve Fort Meade v Marylandu a v Audio Visual Conservation Center v Culpeperu ve Virginii, kam byly přesunuty z důvodu nedostatečné kapacity výše zmíněných budov.<ref> BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress</ref><br />
===Jefferson Building===<br />
Vytvoření vlastní budovy pro potřeby Kongresové knihovny navrhl její ředitel Ainsworth Rand Spofford 1871. O sedm let později byla stavba povolena a nová knihovna byla otevřena v roce 1897. Svojí velikostí i architekturou byla poctou klasickému umění a zároveň fungovala po praktické stránce. Později byla pojmenována po Thomasi Jeffersonovi, který se významně zasloužil o budování této instituce v jejích počátcích.<ref name="Legacy History"/><br />
===Adams Building===<br />
Vzhledem k nedostačující kapacitě hlavní budovy navrhl ředitel knihovny Herbert Putnam v roce 1928 stavbu další budovy. Ta byla dokončena v roce 1939 a její jméno připomíná druhého prezidenta Spojených států, který vydal první pokyn k založení Kongresové knihovny v roce 1800. Architektura této budovy je inspirována secesí.<ref name="Legacy History"/><br />
===James Madison Memorial Building===<br />
Poslední z washingtonských sídel Kongresové knihovny je James Madison Memorial Building postavená v roce 1981. Její postavení navrhl ředitel L. Quincy Mumford již v roce 1957. Kromě své knihovní funkce slouží tato budova jako památka Jamese Madisona, čtvrtého prezidenta USA, který se zasloužil o současnou podobu americké ústavy.<ref name="Legacy History"/><br />
<gallery><br />
File:LibraryOfCongress 07130009.jpg|Jefferson Building<br />
File:WashingtonLoC Adams Building.JPG|Adams Building<br />
File:MadisonBuildingLOC.JPG|James Madison Memorial Building<br />
</gallery><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Použitá literatura===<br />
* ''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/<br />
* ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library <br /><br />
* BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress<br />
* COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html <br /><br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/ Oficiální stránky Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
* [[Herbert Putnam]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Kongresová knihovna, národní knihovna.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Knihovny jako fyzické sbírky]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|citace = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|kategorie_a_portály = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|synonyma_a_název = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|obrázky_a_licence = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|prolinkování = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|pravopis = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|typografie = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kongresov%C3%A1_knihovna&diff=41378Kongresová knihovna2017-01-05T14:47:25Z<p>Marketa.Forstova: /* Copyright */</p>
<hr />
<div>'''Kongresová knihovna''' (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických. Knihovna vyvíjí a implementuje mezinárodní knihovnické standardy, vytvořila [[Třídění Kongresové knihovny|vlastní klasifikační systém]], stojí za mezinárodním projektem sdílené katalogizace a je americkým úřadem pro přidělování copyrightu.<ref name>''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
==Současné funkce Kongresové knihovny==<br />
V současné době zastává Kongresová knihovna funkci [[Národní knihovna|národní knihovny]] Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb.<br />
[[File:US-LibraryOfCongress-BookLogo.svg|thumb|Logo Kongresové knihovny]]<br />
===Mezinárodní knihovnické standardy===<br />
Kongresová knihovna vyvíjí mezinárodní knihovnické standardy a podílí se na jejich implementaci. Knihovna stála u vzniku výměnného formátu [[MARC]] a dalších navazujících formátů, vyvinula vlastní klasifikační systém, [[Třídění Kongresové knihovny]], který je rozšířený v amerických i zahraničních knihovnách a poskytuje informace o implementaci [[RDA]] včetně katalogizačních pravidel.<br />
<br />
===Katalogizace===<br />
Významným projektem Kongresové knihovny je kooperativní katalogizační program – Program for Cooperative Cataloging (PCC). Jedná se o čtyři dílčí složky:<br />
* BIBCO (bibliografické záznamy pro monografie)<br />
* CONSER (bibliografické záznamy pro seriály)<br />
* NACO (autoritní záznamy jmenných autorit)<br />
* SACO (autoritní záznamy věcných autorit)<br />
V rámci projektu kooperativní katalogizace si zúčastněné instituce navzájem poskytují katalogizační záznamy vypracované podle společných standardů a šetří tím úsilí vynaložené na katalogizaci. Kongresová knihovna koordinuje tento projekt a poskytuje školení pro jeho účastníky.<ref>''About the PCC''[online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/aba/pcc/about/</ref><br/><br />
Kongresová knihovna poskytuje na základě požadavků nakladatelů službu Cataloging in Publication (CIP) - katalogizace v knize. Služba spočívá ve vytvoření katalogizačního záznamu, který je otištěn přímo v dokumentu a pomáhá knihovnám, které získají takto zpracovaný dokument do svého fondu. Nakladatel má povinnost poskytnout Kongresové knihovně jeden výtisk každé publikace, ke které bylo vytvořeno CIP.<ref>''About CIP'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/publish/cip/about/index.html</ref><br />
<br />
===Copyright===<br />
I když Kongresová knihovna nemá právo [[Povinný výtisk|povinného výtisku]], získává do svého fondu významné množství publikací díky tomu, že je zároveň americkým úřadem pro přidělování [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyrightu]]. Na základě zákona o copyrightu musí žadatel odevzdat dva výtisky díla pro potřeby Kongresové knihovny. <ref>''Overview of the Copyright Office'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.copyright.gov/about/</ref><br />
<br />
===Akvizice===<br />
Kongresová knihovna buduje své sbírky pomocí šesti [[Akvizice|akvizičních metod]]: CIP, copyright, výměna, dar, federální transfer a nákup. Do fondu získává dokumenty různých druhů (knihy, periodika, hudebniny, mapy, audiovizuální dokumenty atd.) z celého světa a jejich výběr se řídí akviziční politikou Kongresové knihovny.<ref>''Acquisitions'' [online]. [cit. 2016-12-29]. https://www.loc.gov/acq/</ref> <br />
<br />
===Meziknihovní výpůjční služba===<br />
Vzhledem ke svému rozsahu poskytuje knihovna [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovní výpůjční služby]] na národní i mezinárodní úrovni. V rámci USA poskytuje Kongresová knihovna meteriály, které nejosu dostupné v menších knihovnách. Dokumenty je možné vypůjčit prostřednictvím některé z akademických, veřejných nebo specializovaných knihoven. Ve Spojených státech je tato služba poskytována zdarma. Spolupracujícím zahraničním institucím poskytuje knihovna mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Pro zahraniční knihovny je tato služba zpoplatněná. <ref>''Interlibrary Loan'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.loc.gov/rr/loan//</ref><br />
<br />
==Historie==<br />
[[File:LOC Main Reading Room Highsmith.jpg|thumb|Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona]]<br />
Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.<ref name="LoC History"> ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/</ref><br /><br />
<br />
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyright]] zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.<br /><br />
<br />
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele [[Herbert Putnam|Herberta Putnama]], zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém ([[Třídění Kongresové knihovny]] – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovních výpůjčních služeb]], díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů [[Johannes Gutenberg#Gutenbergova Bible|Gutenbergovy Bible]].<br /><br />
<br />
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu [[MARC]], který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.<br />
<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Budovy==<br />
Knihovna Kongresu byla původně umístěna v sídle Kongresu, v budově Kapitolu ve Washingtonu. V rámci Kapitolu se několikrát stěhovala, ať už kvůli potřebě větších prostorů pro uskladnění rozrůstajících se sbírek, nebo ve snaze umístit knihy na místo s lepším protipožárním zabezpečením. V roce 1886 byla povolena stavba vlastní budovy výhradně pro potřeby knihovny. Tato budova, Jefferson Building, byla jediným sídlem Kongresové knihovny až do roku 1939, kdy byla otevřena Adams Building. V roce 1981 se knihovna dále rozšířila do James Madison Memorial Building.<ref name="Legacy History"/><br />
Kromě těchto tří budov umístěných ve Washingtonu se některé dokumenty nacházejí ve Fort Meade v Marylandu a v Audio Visual Conservation Center v Culpeperu ve Virginii, kam byly přesunuty z důvodu nedostatečné kapacity výše zmíněných budov.<ref> BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress</ref><br />
===Jefferson Building===<br />
Vytvoření vlastní budovy pro potřeby Kongresové knihovny navrhl její ředitel Ainsworth Rand Spofford 1871. O sedm let později byla stavba povolena a nová knihovna byla otevřena v roce 1897. Svojí velikostí i architekturou byla poctou klasickému umění a zároveň fungovala po praktické stránce. Později byla pojmenována po Thomasi Jeffersonovi, který se významně zasloužil o budování této instituce v jejích počátcích.<ref name="Legacy History"/><br />
===Adams Building===<br />
Vzhledem k nedostačující kapacitě hlavní budovy navrhl ředitel knihovny Herbert Putnam v roce 1928 stavbu další budovy. Ta byla dokončena v roce 1939 a její jméno připomíná druhého prezidenta Spojených států, který vydal první pokyn k založení Kongresové knihovny v roce 1800. Architektura této budovy je inspirována secesí.<ref name="Legacy History"/><br />
===James Madison Memorial Building===<br />
Poslední z washingtonských sídel Kongresové knihovny je James Madison Memorial Building postavená v roce 1981. Její postavení navrhl ředitel L. Quincy Mumford již v roce 1957. Kromě své knihovní funkce slouží tato budova jako památka Jamese Madisona, čtvrtého prezidenta USA, který se zasloužil o současnou podobu americké ústavy.<ref name="Legacy History"/><br />
<gallery><br />
File:LibraryOfCongress 07130009.jpg|Jefferson Building<br />
File:WashingtonLoC Adams Building.JPG|Adams Building<br />
File:MadisonBuildingLOC.JPG|James Madison Memorial Building<br />
</gallery><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Použitá literatura===<br />
* ''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/<br />
* ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library <br /><br />
* BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress<br />
* COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html <br /><br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/ Oficiální stránky Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Kongresová knihovna, národní knihovna.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Knihovny jako fyzické sbírky]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|citace = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|kategorie_a_portály = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|synonyma_a_název = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|obrázky_a_licence = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|prolinkování = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|pravopis = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|typografie = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Library_of_Congress&diff=41377Library of Congress2017-01-05T14:40:46Z<p>Marketa.Forstova: Přesměrování na Kongresová knihovna</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Kongresová knihovna]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kongresov%C3%A1_knihovna&diff=41376Kongresová knihovna2017-01-05T14:40:00Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Kongresová knihovna''' (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických. Knihovna vyvíjí a implementuje mezinárodní knihovnické standardy, vytvořila [[Třídění Kongresové knihovny|vlastní klasifikační systém]], stojí za mezinárodním projektem sdílené katalogizace a je americkým úřadem pro přidělování copyrightu.<ref name>''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
==Současné funkce Kongresové knihovny==<br />
V současné době zastává Kongresová knihovna funkci [[Národní knihovna|národní knihovny]] Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb.<br />
[[File:US-LibraryOfCongress-BookLogo.svg|thumb|Logo Kongresové knihovny]]<br />
===Mezinárodní knihovnické standardy===<br />
Kongresová knihovna vyvíjí mezinárodní knihovnické standardy a podílí se na jejich implementaci. Knihovna stála u vzniku výměnného formátu [[MARC]] a dalších navazujících formátů, vyvinula vlastní klasifikační systém, [[Třídění Kongresové knihovny]], který je rozšířený v amerických i zahraničních knihovnách a poskytuje informace o implementaci [[RDA]] včetně katalogizačních pravidel.<br />
<br />
===Katalogizace===<br />
Významným projektem Kongresové knihovny je kooperativní katalogizační program – Program for Cooperative Cataloging (PCC). Jedná se o čtyři dílčí složky:<br />
* BIBCO (bibliografické záznamy pro monografie)<br />
* CONSER (bibliografické záznamy pro seriály)<br />
* NACO (autoritní záznamy jmenných autorit)<br />
* SACO (autoritní záznamy věcných autorit)<br />
V rámci projektu kooperativní katalogizace si zúčastněné instituce navzájem poskytují katalogizační záznamy vypracované podle společných standardů a šetří tím úsilí vynaložené na katalogizaci. Kongresová knihovna koordinuje tento projekt a poskytuje školení pro jeho účastníky.<ref>''About the PCC''[online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/aba/pcc/about/</ref><br/><br />
Kongresová knihovna poskytuje na základě požadavků nakladatelů službu Cataloging in Publication (CIP) - katalogizace v knize. Služba spočívá ve vytvoření katalogizačního záznamu, který je otištěn přímo v dokumentu a pomáhá knihovnám, které získají takto zpracovaný dokument do svého fondu. Nakladatel má povinnost poskytnout Kongresové knihovně jeden výtisk každé publikace, ke které bylo vytvořeno CIP.<ref>''About CIP'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://www.loc.gov/publish/cip/about/index.html</ref><br />
<br />
===Copyright===<br />
I když Kongresová knihovna nemá právo [[Povinný výtisk|povinného výtisku]], získává do svého fondu významné množství publikací díky tomu, že je zároveň americkým úřadem pro přidělování [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyrightu]].<ref>''Overview of the Copyright Office'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.copyright.gov/about/</ref> <br />
<br />
===Akvizice===<br />
Kongresová knihovna buduje své sbírky pomocí šesti [[Akvizice|akvizičních metod]]: CIP, copyright, výměna, dar, federální transfer a nákup. Do fondu získává dokumenty různých druhů (knihy, periodika, hudebniny, mapy, audiovizuální dokumenty atd.) z celého světa a jejich výběr se řídí akviziční politikou Kongresové knihovny.<ref>''Acquisitions'' [online]. [cit. 2016-12-29]. https://www.loc.gov/acq/</ref> <br />
<br />
===Meziknihovní výpůjční služba===<br />
Vzhledem ke svému rozsahu poskytuje knihovna [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovní výpůjční služby]] na národní i mezinárodní úrovni. V rámci USA poskytuje Kongresová knihovna meteriály, které nejosu dostupné v menších knihovnách. Dokumenty je možné vypůjčit prostřednictvím některé z akademických, veřejných nebo specializovaných knihoven. Ve Spojených státech je tato služba poskytována zdarma. Spolupracujícím zahraničním institucím poskytuje knihovna mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Pro zahraniční knihovny je tato služba zpoplatněná. <ref>''Interlibrary Loan'' [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné z https://www.loc.gov/rr/loan//</ref><br />
<br />
==Historie==<br />
[[File:LOC Main Reading Room Highsmith.jpg|thumb|Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona]]<br />
Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.<ref name="LoC History"> ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/</ref><br /><br />
<br />
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft#Copyright|copyright]] zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.<br /><br />
<br />
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele [[Herbert Putnam|Herberta Putnama]], zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém ([[Třídění Kongresové knihovny]] – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)| meziknihovních výpůjčních služeb]], díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů [[Johannes Gutenberg#Gutenbergova Bible|Gutenbergovy Bible]].<br /><br />
<br />
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu [[MARC]], který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.<br />
<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Budovy==<br />
Knihovna Kongresu byla původně umístěna v sídle Kongresu, v budově Kapitolu ve Washingtonu. V rámci Kapitolu se několikrát stěhovala, ať už kvůli potřebě větších prostorů pro uskladnění rozrůstajících se sbírek, nebo ve snaze umístit knihy na místo s lepším protipožárním zabezpečením. V roce 1886 byla povolena stavba vlastní budovy výhradně pro potřeby knihovny. Tato budova, Jefferson Building, byla jediným sídlem Kongresové knihovny až do roku 1939, kdy byla otevřena Adams Building. V roce 1981 se knihovna dále rozšířila do James Madison Memorial Building.<ref name="Legacy History"/><br />
Kromě těchto tří budov umístěných ve Washingtonu se některé dokumenty nacházejí ve Fort Meade v Marylandu a v Audio Visual Conservation Center v Culpeperu ve Virginii, kam byly přesunuty z důvodu nedostatečné kapacity výše zmíněných budov.<ref> BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress</ref><br />
===Jefferson Building===<br />
Vytvoření vlastní budovy pro potřeby Kongresové knihovny navrhl její ředitel Ainsworth Rand Spofford 1871. O sedm let později byla stavba povolena a nová knihovna byla otevřena v roce 1897. Svojí velikostí i architekturou byla poctou klasickému umění a zároveň fungovala po praktické stránce. Později byla pojmenována po Thomasi Jeffersonovi, který se významně zasloužil o budování této instituce v jejích počátcích.<ref name="Legacy History"/><br />
===Adams Building===<br />
Vzhledem k nedostačující kapacitě hlavní budovy navrhl ředitel knihovny Herbert Putnam v roce 1928 stavbu další budovy. Ta byla dokončena v roce 1939 a její jméno připomíná druhého prezidenta Spojených států, který vydal první pokyn k založení Kongresové knihovny v roce 1800. Architektura této budovy je inspirována secesí.<ref name="Legacy History"/><br />
===James Madison Memorial Building===<br />
Poslední z washingtonských sídel Kongresové knihovny je James Madison Memorial Building postavená v roce 1981. Její postavení navrhl ředitel L. Quincy Mumford již v roce 1957. Kromě své knihovní funkce slouží tato budova jako památka Jamese Madisona, čtvrtého prezidenta USA, který se zasloužil o současnou podobu americké ústavy.<ref name="Legacy History"/><br />
<gallery><br />
File:LibraryOfCongress 07130009.jpg|Jefferson Building<br />
File:WashingtonLoC Adams Building.JPG|Adams Building<br />
File:MadisonBuildingLOC.JPG|James Madison Memorial Building<br />
</gallery><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Použitá literatura===<br />
* ''About the Library'' [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/<br />
* ''History of the Library'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library <br /><br />
* BILLINGTON, James H. ''Library of Congress''. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress<br />
* COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html <br /><br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/ Oficiální stránky Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
* [[Národní knihovna]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Kongresová knihovna, národní knihovna.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Knihovny jako fyzické sbírky]]<br />
<br />
{{Redakce<br />
|zdroje = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|citace = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|kategorie_a_portály = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|synonyma_a_název = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|členění_a_nadpisy = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|obrázky_a_licence = Vit.Benes, 10. 11. 2016<br />
|prolinkování = Vit.Benes, 17. 12. 2016<br />
|pravopis = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
|typografie = Vit.Benes, 14. 11. 2016<br />
}}</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herbert_Putnam&diff=41375Herbert Putnam2017-01-05T14:36:50Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>'''Herbert Putnam''' (20. 9. 1861 – 14. 8. 1955) byl americký knihovník, člen [[ALA]] a dlouholetý ředitel [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Během jeho funkčního období vzrůstal význam Kongresové knihovny jakožto knihovny národní a začal se vyvíjet nový klasifikační system, [[Třídění Kongresové knihovny]]. <ref name="LoC Putnam">''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/</ref><br />
==Život==<br />
[[File:Herbert putnam.jpg|thumb|Herbert Putnam]]<br />
Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]], kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Působění v Kongresové knihovně==<br />
V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na novém klasifikačním systému, který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly využít [[Katalogizace|katalogizační služby]] Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států Amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Vliv na knihovnictví==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* ''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z : https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/ Životopis na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
*[[Kongresová knihovna]]<br />
*[[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Herbert Putnam, Kongresová knihovna, Třídění Kongresové knihovny, LCC.<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Herbert_Putnam&diff=41374Herbert Putnam2017-01-05T14:32:55Z<p>Marketa.Forstova: /* Vliv na knihovnictví */</p>
<hr />
<div>{{Pracuje se|dvou týdnů}}<br />
'''Herbert Putnam''' (20. 9. 1861 – 14. 8. 1955) byl americký knihovník, člen [[ALA]] a dlouholetý ředitel [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]]. Během jeho funkčního období vzrůstal význam Kongresové knihovny jakožto knihovny národní a začal se vyvíjet nový klasifikační system, [[Třídění Kongresové knihovny]]. <ref name="LoC Putnam">''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/</ref><br />
==Život==<br />
[[File:Herbert putnam.jpg|thumb|Herbert Putnam]]<br />
Herbert Putnam vystudoval práva a v počátcích své kariéry se věnoval kromě knihovnictví i tomuto oboru. Mezi lety 1884–1891 pracoval v knihovně v Minneapolis. Poté se přesunul do Bostonu, kde se několik let živil jako právník, než se vrátil ke knihovnické profesi, tentokrát v bostonské veřejné knihovně, kde působil v letech 1895–1899. V té době byl také činný v [[ALA|Americké knihovnické asociaci]], jíž předsedal od roku 1898 do roku 1904.<ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Herbert Putnam. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Herbert-Putnam</ref> Pro knihovní vědu je ovšem nejvýznamnější jeho dlouholeté působení v čele [[Kongresová knihovna|Kongresové knihovny]], kde se zasloužil o vývoj nového klasifikačního systému, zavedl meziknihovní výpůjčky a podporoval sdílenou katalogizaci.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Působění v Kongresové knihovně==<br />
V roce 1899, po smrti řiditele Kongresové knihovny Johna Russela Younga, se ALA vložila do rozhodování o novém kandidátovi a navrhla americkému prezidentovi Williamu McKinleymu, aby do funkce jmenoval Herberta Putnama. Tento návrh byl přijat jak prezidentem, tak senátem, a Kongresová knihovna získala na následujících čtyřicet let ředitele. Putnam se rozhodl posílit roli Kongresové knihovny jakožto knihovny národní. Klíčovou funkcí měly být služby ostatním knihovnám. Pracoval na novém klasifikačním systému, který byl založen na jeho vlastním systému třídění a [[Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinném třídění]]. Další novinkou, kterou zavedl, byla [[Meziknihovní výpůjční služba (MVS)|meziknihovní výpujční služba]] umožňující Američanům přístup k dokumentům Kongresové knihovny. Kromě toho také Putnam inicioval prodej a distribuci katalogizačních lístků, takže jiné knihovny mohly vyuřít katalogizační služby Kongresové knihovny. Mezi další úspěchy se řadí souhlas prezidenta Theodora Roosevelta, který podporoval rozšiřování funkcí knihovny a svolil k přemístění prezidentských dokumentů do knihovny. Během Putnamova funkčního období se také významně rozrostly sbírky v oblasti cizojazyčné literatury. V roce 1921 byly v Kongresové knihovně uloženy dva klíčové dokumenty symbolizující americkou demokracii: Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států Amerických. Zatímco v první polovině svého funkčního období se Putnam věnoval spolupráci s ostatními knihovnami a ALA, od 30. let se zaměřil více na budování sbírek a méně pracoval na posilování úlohy Kongresové knihovny mezi ostatními knihovnami.<ref name="LoC Putnam"/><br />
==Vliv na knihovnictví==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
==Odkazy ==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* ''Herbert Putnam - Previous Librarians of Congress'' [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z : https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/herbert-putnam/ Životopis na stránkách Kongresové knihovny] <br />
<br />
===Související články===<br />
*[[Kongresová knihovna]]<br />
*[[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Herbert Putnam, Kongresová knihovna, Třídění Kongresové knihovny, LCC.</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatelka:Marketa.Forstova/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&diff=41373Uživatelka:Marketa.Forstova/pískoviště2017-01-05T14:31:54Z<p>Marketa.Forstova: </p>
<hr />
<div>==Herbert Purnam==<br />
Herbert Purnam je pro knihovnictví významný zejména svým působením v Kongresové knihovně. Byl prvním zkušeným profesionálním knihovníkem, který stál v jejím čele (předchozí ředitelé nebyli z oboru) a rozšířil její služby, aby zpřístupnil její fond americkým občanům. Spolupracoval s americkým knihovnickým hnutím a zasloužil se o to, že se z Kongresové knihovny stala centrální americká knihovna podporující ostatní. Důležitou iniciativou bylo zavedení nového klasifikačního systému, Třídění Kongresové knihovny, které je nyní rozšířené v různých částech světa.<ref name="Legacy History"> COLE, John Y. ''Jefferson's Legacy. A Brief History'' [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/toc.html</ref><br />
<br />
„Universal in Scope: National in Service.“ (Univerzální svým rozsahem, národní svými službami.)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový processor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce: <br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|náhled|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
| xxx|| =xxx(xxx) || Co se stane || xxx<br /> xxx<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
<br />
(Finanční, Statistické, Inženýrské)<br />
<br />
===Linked Data Service===<br />
The Library of Congress Linked Data Service enables both humans and machines to programmatically access authority data at the Library of Congress. This service is influenced by - and implements - the Linked Data movement's approach of exposing and inter-connecting data on the Web via dereferenceable URIs.<ref>''About'' [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné z http://id.loc.gov/about/</ref><br />
<br />
* Legislativní literatura pro potřeby Kongresu i veřejnosti<br />
* Konzervační funkce<br />
* Vydavatelská činnost <ref>''Services & Programs'' [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z https://www.loc.gov/services/</ref><br />
<br />
<references/><br />
<br />
==Hesla==<br />
===Vytváření odborných textů na platformě wiki===<br />
* [[Kongresová knihovna]]<br />
* [[Herbert Putnam]]<br />
* [[Mundaneum]]<br />
* [[Třídění Kongresové knihovny]]<br />
===Knihovnické procesy a technologie===<br />
* [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]<br />
* [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.]]<br />
===Úvod do informační vědy===<br />
* [[Charles Babbage]]<br />
* [[Henri La Fontaine]]<br />
* [[Mezinárodní desetinné třídění]]<br />
===Sociální komunikace===<br />
* [[Telegraf]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_tabulkov%C3%BD_procesor_a_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_rysy_a_funkce._Uve%C4%8Fte_typick%C3%A9_situace,_kdy_je_vhodn%C3%A9_vyu%C5%BE%C3%ADt_tabulkov%C3%BD_procesor._Popi%C5%A1te_pou%C5%BEit%C3%AD_vzorc%C5%AF_v_tabulkov%C3%A9m_procesoru.&diff=41357Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.2017-01-04T20:46:45Z<p>Marketa.Forstova: /* Textové funkce */</p>
<hr />
<div>'''Tabulkový procesor''' je počítačový program zpracovávající data uložená v buňkách tabulky. Program umožňuje použití vzorců pro práci s daty a zobrazuje výsledné hodnoty podle vstupních dat.<ref>BALVÍNOVÁ, Alena. tabulkový procesor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
==Co je to tabulkový procesor==<br />
Tabulkový procesor je počítačový program zobrazující data ve dvojrozměrné tabulce a obsahující vzorce, které pracují s těmito daty. Původní účel tabulkového procesoru je zpracování účetních dat, ale v současnosti má i jiná využití, používá se například pro práci s kvantitativními výsledky vědeckých výzkumů nebo pro matematické výpočty. <ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Spreadsheet. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z https://www.britannica.com/technology/spreadsheet</ref><br /><br />
<br />
Prvním tabulkovým procesorem byl VisiCalc, který byl vyvinut v roce 1979 a dal se použít na [[Osobní počítač|osobním počítači]]. V devadesátých letech se nejpoužívanějším tabulkovým procesorem stal program Excel společnosti Microsoft. Excel fungoval v [[Operační system|operačním systému]] Windows, na který ostatní tabulkové procesory přešly až se zpožděním. Důvodem, proč je Excel tak rozšířený, nejsou ani tak jeho vlastnosti, jako spíše snaha společností mít tabulkový porocesor kompatibilní s dalšími programy (textovým editorem, databázovými programy). <ref name="Pemberton"> PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.</ref><br />
<br />
==Základní rysy==<br />
Tabulkový procesor může obsahovat data v různých formátech: text, číselné hodnoty, [[Logika|logické]] hodnoty a další speciální formáty, např. časové údaje nebo měny. S těmito speciálními hodnotami je možné pracovat jako s čísly (např. odečíst od sebe dvě data a získat tím počet uplynulých dní). Hodnoty uložené v tabulkovém procesoru je možné používat jako výchozí data pro výpočty a grafická znázornění, řadit je nebo z nich vybírat potřebné hodnoty a upravovat je pomocí funkcí. Tabulkové procesory mají široké využití v mnoha odvětvích lidské činnosti, ať už jde o komerční, akademické nebo osobní cíle. <br />
===Formáty===<br />
Tabulkové procesory generují soubory v různých formátech, které josu mezi sebou více či méně kompatibilní. Univerzálním formátem je CSV. Přípona .csv (comma-separated values – hodnoty oddělené čárkou) označuje soubor, který obsahuje tabulková data v textovém formátu. Hodnoty ve sloupcích jsou oddělené čárkami. Tento formát je čitelný pro různé tabulkové procesory a používá se pro výměnu dat mezi různými tabulkovými procesory nebo například databázovým softwarem a tabulkovým procesorem.<br />
<ref>''CSV'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/csv</ref><br />
<br />
==Využití==<br />
* Tvorba databází<br />
* Export z databázových programů<br />
* Matematické operace<br />
* Účetnictví<br />
* Vizualizace dat – tvorba grafů<br />
* Práce s textovými daty (formátování, řazení, vyhledávání)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový procesor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce:<ref>''Vytvoření jednoduchého vzorce'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Vytvo%C5%99en%C3%AD-jednoduch%C3%A9ho-vzorce-11a5f0e5-38a3-4115-85bc-f4a465f64a8a</ref><br /><br />
<br />
'''Základní matematické operace - vzorce'''<br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|600px|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
'''Základní matematické operace - výsledky'''<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|300px|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
==Základní funkce==<br />
Tabulkové procesory umožňují použití funkcí různých druhů. Stejně jako u vzorců se budu věnovat konkrétním příkladům z tabulkového procesoru Excel. V Excelu jsou funkce rozdělené do několika skupin podle dat se kterými pracují a účelu, ke kterém se používají. Mezi základní funkce patří matematické, textové, vyhledávací, informační, statistické a logické funkce. V tabulkách s přehledem funkcí uvádím český název funkce s anglickým názvem v závorce. Syntaxe je brána podle českého Excelu, v anglickém je třeba mít na paměti některé rozdíly, jako je používání čárek místo středníků mezi jednotlivými atributy funkce.<br />
<br />
===Matematické funkce===<br />
V tabulkovém procesoru je možné počítat s uloženými číselnými daty pomocí matematických funkcí. Kromě základních matematických operací, které se dají vyjádřit také pomocí vzorců, je možné provádět složitější výpočty. Mezi matematické funkce patří například následující:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SUMA|| =SUMA(číslo1; [číslo2];...) || Sečtou se hodnoty (zadané přímo nebo z buněk / pole). || Součet daných hodnot (číslo).<br />
|-<br />
| USEKNOUT|| =USEKNOUT(číslo; [číslice]) || Odstraní desetinná místa z čísla. Pokud je definován argument '''číslice''', zkrátí číslo tak, aby mělo daný počet desetinných míst. Tato funkce nezaokrouhluje, pouze odstraní desetinná místa.|| Číslo bez desetinných míst, případně s přesným počtem desetinných míst definovaných argumentem.<br />
|-<br />
| ZAOKROUHLIT|| =ZAOKROUHLIT(číslo, číslice) || Funkce zaokrouhlí dané číslo na počet desetinných míst, které jsou dány druhým argumentem (číslice).<br /> Pokud je počet desetinných míst 0, zaokrouhluje se na celé číslo.<br /> Pokud je počet desetinných míst záporný, zaokrouhluje se směrem doleva od desetinné čárky (na desítky, stovky, tisíce)|| Zaokrouhlené číslo.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Textové funkce===<br />
Textové funkce umožňují pracovat s textovými hodnotami. <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| VELKÁ (UPPER)|| =VELKÁ(text) || Funkce převede zdrojový text na velká písmena. || Text ve velkých písmenech<br />
|-<br />
| CONCATENATE (CONCATENATE)|| =CONCATENATE(text1;[text2];...) || Spojí řetězce znaků. Pokud chceme spojit dvě buňky do jedné a dát mezi ně mezeru, bude vzorec vypadat následovně:<br /> =CONCATENATE(A1;" ";B1) || Sloučený řetězec znaků<br />
|-<br />
| PROČISTIT (TRIM)|| =PROČISTIT(text) || Odstraní ze zdrojového textu přebytečné hodnoty před textem, za ním a mezi slovy.<br />Pozor, funkce nefunguje na pevné mezery a jiné netisknutelné znaky. || Text bez nadbytečných mezer<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Vyhledávací funkce===<br />
Vyhledávací funkce jsou užitečné k vyhledávání v rozsáhlých tabulkách. Je možné s jejich pomocí rychle vyhledávat hodnoty nebo spojovat různé tabulky, jejichž hodnoty se do určité míry překrývají. Mezi vyhledávací funkce patří například:<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SVYHLEDAT (VLOOKUP)|| =SVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; číslo sloupce; shoda) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v prvním sloupci '''oblasti vyhledávání''' a vypíše hodnotu, která se nachází ve stejném řádku jako hledaná hodnota v '''sloupci''' určeném třetím atributem funkce. Poslední atribut funkce je obvykle '''0''' (v logickém smyslu NEPRAVDA), což značí, že hledáme přesnou shodu s vyhledávanou hodnotou.<br />Tato funkce se hodí, pokud potřebujeme dát dohromady dvě rozsáhlé tabulky mající jeden společný údaj.<br />Je důležité, aby vyhledávané hodnoty byly unikátní, v opačném případě funkce SVYHLEDAT vrátí vždy první výskyt, na který narazí. || Funkce přiřadí hodnotu, která je ve stejném řádku jako vyhledávaná hodnota a ve sloupci, který je zadán. <br />
|-<br />
| POZVYHLEDAT (MATCH)|| =POZVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; [shoda]) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v '''oblasti vyhledávání''' a vypíše číslo řádku, ve kterém se '''hodnota''' nachází. <br />Třetí nepovinný atribut '''shoda''' nabývá hodnoty 1 (hledá se stejná nebo vyšší hodnota), 0 (hledá se stejná hodnota), -1 (hledá se stejná nebo menší hodnota. || Funkce vrátí číslo řádku ze zadaného pole, na kterém se nachází vyhledávaná hodnota.<br />
|-<br />
| INDEX (INDEX)|| =INDEX(pole; řádek; [sloupec]) || Zobrazí se hodnota prvku, který je v zadaném '''řádku''' v '''poli'''. 3. atribut určuje číslo '''sloupce''', ze kterého se má hodnota vypsat. Tento atribut je povinný, pokud má tabulka více sloupců.<br />Funkci INDEX ve spojení s funkcí POZVYHLEDAT je možné použít místo funkce SVYHLEDAT, pokud nechceme vyhledávat podle prvního sloupce v poli. || Hodnota z určeného řádku v tabulce.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Informační funkce===<br />
Informační funkce se používají pro zjišťování informací o hodnotách uvedených v buňkách. Většina z nich vrací logickou hodnotu. Mezi informační funkce patří například následující: <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| TYP (TYPE)|| =TYP(hodnota) || Vrátí typ hodnoty zobrazené buňky a zobrazí příslušný kód. || Číslo (1)<br /><br />
Text (2)<br /><br />
Logická hodnota (4)<br /><br />
Chybová hodnota (16)<br /><br />
Pole (64)<br />
|-<br />
| JE.CHYBA (ISERROR) || =JE.CHYBA(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky chyba, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| JE.TEXT (ISTEXT)|| =JE.TEXT(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky text, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| ISFORMULA (ISFORMULA)|| =ISFORMULA(hodnota) || Zkontroluje, jestli daná buňka obsahuje vzorec, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Logické funkce===<br />
Logické funkce provádějí logické testování hodnot a jejich výsledkem jsou logické hodnoty pravda nebo nepravda. Mezi logické unkce patří například:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| KDYŽ (IF) || =KDYŽ(podmínka; pravda; [nepravda]) || Funkce vyhodnotí logickou '''podmínku''' (např. A2>4) a vrátí určenou podnotu podle toho, jestli je podmínka splněna ('''pravda''') nebo ne ('''nepravda'''). || Vyhodnocení logické podmínky.<br />
|-<br />
|}<br />
<ref>''Funkce aplikace Excel (podle kategorie)'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Funkce-aplikace-Excel-podle-kategorie-5f91f4e9-7b42-46d2-9bd1-63f26a86c0eb?ui=cs-CZ&rs=cs-CZ&ad=CZ</ref><br />
<br />
==Makra==<br />
[[Makro|Makra]] slouží k provádění repetitivních úkonů, které je možné zautomatizovat. V Excelu se makra vytváří pomocí [[Programovací jazyk|programovacího jazyka]] VBA (Visual Basic for Applications). Buď je možné kód přímo napsat, nebo si pomocí speciální funkcionality "Záznam makra" nahrát sled úkonů, které má makro vykonávat.<ref>''Automate tasks with the Macro Recorder'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/en-us/article/Automate-tasks-with-the-Macro-Recorder-974ef220-f716-4e01-b015-3ea70e64937b?ui=en-US&rs=en-US&ad=US</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* BALVÍNOVÁ, Alena. Tabulkový procesor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.<br />
* PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.<br />
* ''Nápověda k Excelu'' [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/excel<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [http://office.ff.cuni.cz/ MS Office pro studenty FF UK] <br />
* [http://office.lasakovi.com/excel/funkce/ms-excel-funkce-cz-en/ Česko-anglický slovník funkcí]<br />
* [https://support.office.com/cs-cz/excel Online nápověda k Excelu]<br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Microsoft Office]]<br />
* [[Software]]<br />
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Tabulkový procesor, Excel, kancelářský balík, software<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_tabulkov%C3%BD_procesor_a_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_rysy_a_funkce._Uve%C4%8Fte_typick%C3%A9_situace,_kdy_je_vhodn%C3%A9_vyu%C5%BE%C3%ADt_tabulkov%C3%BD_procesor._Popi%C5%A1te_pou%C5%BEit%C3%AD_vzorc%C5%AF_v_tabulkov%C3%A9m_procesoru.&diff=41356Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.2017-01-04T20:45:44Z<p>Marketa.Forstova: /* Matematické funkce */</p>
<hr />
<div>'''Tabulkový procesor''' je počítačový program zpracovávající data uložená v buňkách tabulky. Program umožňuje použití vzorců pro práci s daty a zobrazuje výsledné hodnoty podle vstupních dat.<ref>BALVÍNOVÁ, Alena. tabulkový procesor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
==Co je to tabulkový procesor==<br />
Tabulkový procesor je počítačový program zobrazující data ve dvojrozměrné tabulce a obsahující vzorce, které pracují s těmito daty. Původní účel tabulkového procesoru je zpracování účetních dat, ale v současnosti má i jiná využití, používá se například pro práci s kvantitativními výsledky vědeckých výzkumů nebo pro matematické výpočty. <ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Spreadsheet. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z https://www.britannica.com/technology/spreadsheet</ref><br /><br />
<br />
Prvním tabulkovým procesorem byl VisiCalc, který byl vyvinut v roce 1979 a dal se použít na [[Osobní počítač|osobním počítači]]. V devadesátých letech se nejpoužívanějším tabulkovým procesorem stal program Excel společnosti Microsoft. Excel fungoval v [[Operační system|operačním systému]] Windows, na který ostatní tabulkové procesory přešly až se zpožděním. Důvodem, proč je Excel tak rozšířený, nejsou ani tak jeho vlastnosti, jako spíše snaha společností mít tabulkový porocesor kompatibilní s dalšími programy (textovým editorem, databázovými programy). <ref name="Pemberton"> PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.</ref><br />
<br />
==Základní rysy==<br />
Tabulkový procesor může obsahovat data v různých formátech: text, číselné hodnoty, [[Logika|logické]] hodnoty a další speciální formáty, např. časové údaje nebo měny. S těmito speciálními hodnotami je možné pracovat jako s čísly (např. odečíst od sebe dvě data a získat tím počet uplynulých dní). Hodnoty uložené v tabulkovém procesoru je možné používat jako výchozí data pro výpočty a grafická znázornění, řadit je nebo z nich vybírat potřebné hodnoty a upravovat je pomocí funkcí. Tabulkové procesory mají široké využití v mnoha odvětvích lidské činnosti, ať už jde o komerční, akademické nebo osobní cíle. <br />
===Formáty===<br />
Tabulkové procesory generují soubory v různých formátech, které josu mezi sebou více či méně kompatibilní. Univerzálním formátem je CSV. Přípona .csv (comma-separated values – hodnoty oddělené čárkou) označuje soubor, který obsahuje tabulková data v textovém formátu. Hodnoty ve sloupcích jsou oddělené čárkami. Tento formát je čitelný pro různé tabulkové procesory a používá se pro výměnu dat mezi různými tabulkovými procesory nebo například databázovým softwarem a tabulkovým procesorem.<br />
<ref>''CSV'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/csv</ref><br />
<br />
==Využití==<br />
* Tvorba databází<br />
* Export z databázových programů<br />
* Matematické operace<br />
* Účetnictví<br />
* Vizualizace dat – tvorba grafů<br />
* Práce s textovými daty (formátování, řazení, vyhledávání)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový procesor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce:<ref>''Vytvoření jednoduchého vzorce'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Vytvo%C5%99en%C3%AD-jednoduch%C3%A9ho-vzorce-11a5f0e5-38a3-4115-85bc-f4a465f64a8a</ref><br /><br />
<br />
'''Základní matematické operace - vzorce'''<br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|600px|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
'''Základní matematické operace - výsledky'''<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|300px|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
==Základní funkce==<br />
Tabulkové procesory umožňují použití funkcí různých druhů. Stejně jako u vzorců se budu věnovat konkrétním příkladům z tabulkového procesoru Excel. V Excelu jsou funkce rozdělené do několika skupin podle dat se kterými pracují a účelu, ke kterém se používají. Mezi základní funkce patří matematické, textové, vyhledávací, informační, statistické a logické funkce. V tabulkách s přehledem funkcí uvádím český název funkce s anglickým názvem v závorce. Syntaxe je brána podle českého Excelu, v anglickém je třeba mít na paměti některé rozdíly, jako je používání čárek místo středníků mezi jednotlivými atributy funkce.<br />
<br />
===Matematické funkce===<br />
V tabulkovém procesoru je možné počítat s uloženými číselnými daty pomocí matematických funkcí. Kromě základních matematických operací, které se dají vyjádřit také pomocí vzorců, je možné provádět složitější výpočty. Mezi matematické funkce patří například následující:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SUMA|| =SUMA(číslo1; [číslo2];...) || Sečtou se hodnoty (zadané přímo nebo z buněk / pole). || Součet daných hodnot (číslo).<br />
|-<br />
| USEKNOUT|| =USEKNOUT(číslo; [číslice]) || Odstraní desetinná místa z čísla. Pokud je definován argument '''číslice''', zkrátí číslo tak, aby mělo daný počet desetinných míst. Tato funkce nezaokrouhluje, pouze odstraní desetinná místa.|| Číslo bez desetinných míst, případně s přesným počtem desetinných míst definovaných argumentem.<br />
|-<br />
| ZAOKROUHLIT|| =ZAOKROUHLIT(číslo, číslice) || Funkce zaokrouhlí dané číslo na počet desetinných míst, které jsou dány druhým argumentem (číslice).<br /> Pokud je počet desetinných míst 0, zaokrouhluje se na celé číslo.<br /> Pokud je počet desetinných míst záporný, zaokrouhluje se směrem doleva od desetinné čárky (na desítky, stovky, tisíce)|| Zaokrouhlené číslo.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Textové funkce===<br />
Textové funkce umožňují procovat s textovými hodnotami. <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| VELKÁ (UPPER)|| =VELKÁ(text) || Funkce převede zdrojový text na velká písmena. || Text ve velkých písmenech<br />
|-<br />
| CONCATENATE (CONCATENATE)|| =CONCATENATE(text1;[text2];...) || Spojí řetězce znaků. Pokud chceme spojit dvě buňky do jedné a dát mezi ně mezeru, bude vzorec vypadat následovně:<br /> =CONCATENATE(A1;" ";B1) || Sloučený řetězec znaků<br />
|-<br />
| PROČISTIT (TRIM)|| =PROČISTIT(text) || Odstraní ze zdrojového textu přebytečné hodnoty před textem, za ním a mezi slovy.<br />Pozor, funkce nefunguje na pevné mezery a jiné netisknutelné znaky. || Text bez nadbytečných mezer<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Vyhledávací funkce===<br />
Vyhledávací funkce jsou užitečné k vyhledávání v rozsáhlých tabulkách. Je možné s jejich pomocí rychle vyhledávat hodnoty nebo spojovat různé tabulky, jejichž hodnoty se do určité míry překrývají. Mezi vyhledávací funkce patří například:<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SVYHLEDAT (VLOOKUP)|| =SVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; číslo sloupce; shoda) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v prvním sloupci '''oblasti vyhledávání''' a vypíše hodnotu, která se nachází ve stejném řádku jako hledaná hodnota v '''sloupci''' určeném třetím atributem funkce. Poslední atribut funkce je obvykle '''0''' (v logickém smyslu NEPRAVDA), což značí, že hledáme přesnou shodu s vyhledávanou hodnotou.<br />Tato funkce se hodí, pokud potřebujeme dát dohromady dvě rozsáhlé tabulky mající jeden společný údaj.<br />Je důležité, aby vyhledávané hodnoty byly unikátní, v opačném případě funkce SVYHLEDAT vrátí vždy první výskyt, na který narazí. || Funkce přiřadí hodnotu, která je ve stejném řádku jako vyhledávaná hodnota a ve sloupci, který je zadán. <br />
|-<br />
| POZVYHLEDAT (MATCH)|| =POZVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; [shoda]) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v '''oblasti vyhledávání''' a vypíše číslo řádku, ve kterém se '''hodnota''' nachází. <br />Třetí nepovinný atribut '''shoda''' nabývá hodnoty 1 (hledá se stejná nebo vyšší hodnota), 0 (hledá se stejná hodnota), -1 (hledá se stejná nebo menší hodnota. || Funkce vrátí číslo řádku ze zadaného pole, na kterém se nachází vyhledávaná hodnota.<br />
|-<br />
| INDEX (INDEX)|| =INDEX(pole; řádek; [sloupec]) || Zobrazí se hodnota prvku, který je v zadaném '''řádku''' v '''poli'''. 3. atribut určuje číslo '''sloupce''', ze kterého se má hodnota vypsat. Tento atribut je povinný, pokud má tabulka více sloupců.<br />Funkci INDEX ve spojení s funkcí POZVYHLEDAT je možné použít místo funkce SVYHLEDAT, pokud nechceme vyhledávat podle prvního sloupce v poli. || Hodnota z určeného řádku v tabulce.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Informační funkce===<br />
Informační funkce se používají pro zjišťování informací o hodnotách uvedených v buňkách. Většina z nich vrací logickou hodnotu. Mezi informační funkce patří například následující: <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| TYP (TYPE)|| =TYP(hodnota) || Vrátí typ hodnoty zobrazené buňky a zobrazí příslušný kód. || Číslo (1)<br /><br />
Text (2)<br /><br />
Logická hodnota (4)<br /><br />
Chybová hodnota (16)<br /><br />
Pole (64)<br />
|-<br />
| JE.CHYBA (ISERROR) || =JE.CHYBA(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky chyba, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| JE.TEXT (ISTEXT)|| =JE.TEXT(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky text, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| ISFORMULA (ISFORMULA)|| =ISFORMULA(hodnota) || Zkontroluje, jestli daná buňka obsahuje vzorec, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Logické funkce===<br />
Logické funkce provádějí logické testování hodnot a jejich výsledkem jsou logické hodnoty pravda nebo nepravda. Mezi logické unkce patří například:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| KDYŽ (IF) || =KDYŽ(podmínka; pravda; [nepravda]) || Funkce vyhodnotí logickou '''podmínku''' (např. A2>4) a vrátí určenou podnotu podle toho, jestli je podmínka splněna ('''pravda''') nebo ne ('''nepravda'''). || Vyhodnocení logické podmínky.<br />
|-<br />
|}<br />
<ref>''Funkce aplikace Excel (podle kategorie)'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Funkce-aplikace-Excel-podle-kategorie-5f91f4e9-7b42-46d2-9bd1-63f26a86c0eb?ui=cs-CZ&rs=cs-CZ&ad=CZ</ref><br />
<br />
==Makra==<br />
[[Makro|Makra]] slouží k provádění repetitivních úkonů, které je možné zautomatizovat. V Excelu se makra vytváří pomocí [[Programovací jazyk|programovacího jazyka]] VBA (Visual Basic for Applications). Buď je možné kód přímo napsat, nebo si pomocí speciální funkcionality "Záznam makra" nahrát sled úkonů, které má makro vykonávat.<ref>''Automate tasks with the Macro Recorder'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/en-us/article/Automate-tasks-with-the-Macro-Recorder-974ef220-f716-4e01-b015-3ea70e64937b?ui=en-US&rs=en-US&ad=US</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* BALVÍNOVÁ, Alena. Tabulkový procesor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.<br />
* PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.<br />
* ''Nápověda k Excelu'' [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/excel<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [http://office.ff.cuni.cz/ MS Office pro studenty FF UK] <br />
* [http://office.lasakovi.com/excel/funkce/ms-excel-funkce-cz-en/ Česko-anglický slovník funkcí]<br />
* [https://support.office.com/cs-cz/excel Online nápověda k Excelu]<br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Microsoft Office]]<br />
* [[Software]]<br />
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Tabulkový procesor, Excel, kancelářský balík, software<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>Marketa.Forstovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_tabulkov%C3%BD_procesor_a_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_rysy_a_funkce._Uve%C4%8Fte_typick%C3%A9_situace,_kdy_je_vhodn%C3%A9_vyu%C5%BE%C3%ADt_tabulkov%C3%BD_procesor._Popi%C5%A1te_pou%C5%BEit%C3%AD_vzorc%C5%AF_v_tabulkov%C3%A9m_procesoru.&diff=41355Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.2017-01-04T20:43:23Z<p>Marketa.Forstova: /* Co je to tabulkový procesor */</p>
<hr />
<div>'''Tabulkový procesor''' je počítačový program zpracovávající data uložená v buňkách tabulky. Program umožňuje použití vzorců pro práci s daty a zobrazuje výsledné hodnoty podle vstupních dat.<ref>BALVÍNOVÁ, Alena. tabulkový procesor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
==Co je to tabulkový procesor==<br />
Tabulkový procesor je počítačový program zobrazující data ve dvojrozměrné tabulce a obsahující vzorce, které pracují s těmito daty. Původní účel tabulkového procesoru je zpracování účetních dat, ale v současnosti má i jiná využití, používá se například pro práci s kvantitativními výsledky vědeckých výzkumů nebo pro matematické výpočty. <ref name="Britannica">The Editors of Encyclopædia Britannica. Spreadsheet. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné z https://www.britannica.com/technology/spreadsheet</ref><br /><br />
<br />
Prvním tabulkovým procesorem byl VisiCalc, který byl vyvinut v roce 1979 a dal se použít na [[Osobní počítač|osobním počítači]]. V devadesátých letech se nejpoužívanějším tabulkovým procesorem stal program Excel společnosti Microsoft. Excel fungoval v [[Operační system|operačním systému]] Windows, na který ostatní tabulkové procesory přešly až se zpožděním. Důvodem, proč je Excel tak rozšířený, nejsou ani tak jeho vlastnosti, jako spíše snaha společností mít tabulkový porocesor kompatibilní s dalšími programy (textovým editorem, databázovými programy). <ref name="Pemberton"> PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.</ref><br />
<br />
==Základní rysy==<br />
Tabulkový procesor může obsahovat data v různých formátech: text, číselné hodnoty, [[Logika|logické]] hodnoty a další speciální formáty, např. časové údaje nebo měny. S těmito speciálními hodnotami je možné pracovat jako s čísly (např. odečíst od sebe dvě data a získat tím počet uplynulých dní). Hodnoty uložené v tabulkovém procesoru je možné používat jako výchozí data pro výpočty a grafická znázornění, řadit je nebo z nich vybírat potřebné hodnoty a upravovat je pomocí funkcí. Tabulkové procesory mají široké využití v mnoha odvětvích lidské činnosti, ať už jde o komerční, akademické nebo osobní cíle. <br />
===Formáty===<br />
Tabulkové procesory generují soubory v různých formátech, které josu mezi sebou více či méně kompatibilní. Univerzálním formátem je CSV. Přípona .csv (comma-separated values – hodnoty oddělené čárkou) označuje soubor, který obsahuje tabulková data v textovém formátu. Hodnoty ve sloupcích jsou oddělené čárkami. Tento formát je čitelný pro různé tabulkové procesory a používá se pro výměnu dat mezi různými tabulkovými procesory nebo například databázovým softwarem a tabulkovým procesorem.<br />
<ref>''CSV'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z http://it-slovnik.cz/pojem/csv</ref><br />
<br />
==Využití==<br />
* Tvorba databází<br />
* Export z databázových programů<br />
* Matematické operace<br />
* Účetnictví<br />
* Vizualizace dat – tvorba grafů<br />
* Práce s textovými daty (formátování, řazení, vyhledávání)<br />
<br />
==Použití vzorců==<br />
Vzhledem k tomu, že Excel je jedním z nejpoužívanějších tabulkových procesorů, budu konkrétní příklady uvádět tak, jak fungují v tomto programu.<br />
===Základní matematické operace===<br />
Tabulkový procesor umí provádět základní matematické operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení. Pro jejich vyjádření se používají operátory +, -, * a /. Před vzorcem samotným je vždy znak =. Hodnoty, se kterými pracujeme, je možné vybrat z tabulky nebo zadat přímo do vzorce:<ref>''Vytvoření jednoduchého vzorce'' [Online]. [cit. 31.12.2016]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Vytvo%C5%99en%C3%AD-jednoduch%C3%A9ho-vzorce-11a5f0e5-38a3-4115-85bc-f4a465f64a8a</ref><br /><br />
<br />
'''Základní matematické operace - vzorce'''<br />
[[File:základní operace vzorce.JPG|center|600px|Základní matematické operace - vzorce]]<br />
'''Základní matematické operace - výsledky'''<br />
[[File:základní operace výsledky.JPG|center|300px|Základní matematické operace - výsledky]]<br />
<br />
==Základní funkce==<br />
Tabulkové procesory umožňují použití funkcí různých druhů. Stejně jako u vzorců se budu věnovat konkrétním příkladům z tabulkového procesoru Excel. V Excelu jsou funkce rozdělené do několika skupin podle dat se kterými pracují a účelu, ke kterém se používají. Mezi základní funkce patří matematické, textové, vyhledávací, informační, statistické a logické funkce. V tabulkách s přehledem funkcí uvádím český název funkce s anglickým názvem v závorce. Syntaxe je brána podle českého Excelu, v anglickém je třeba mít na paměti některé rozdíly, jako je používání čárek místo středníků mezi jednotlivými atributy funkce.<br />
<br />
===Matematické funkce===<br />
V tabulkovém procesoru je možné počítat s uloženými čiselnými daty pomocí matematických funkcí. Kromě základních matematických operací, které se dají vyjádřit také pomocí vzorců, je možné provádět složitější matematické operace. Mezi matematické funkce patří například následující:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SUMA|| =SUMA(číslo1; [číslo2];...) || Sečtou se hodnoty (zadané přímo nebo z buněk / pole). || Součet daných hodnot (číslo).<br />
|-<br />
| USEKNOUT|| =USEKNOUT(číslo; [číslice]) || Odstraní desetinná místa z čísla. Pokud je definován argument '''číslice''', zkrátí číslo tak, aby mělo daný počet desetinných míst. Tato funkce nezaokrouhluje, pouze odstraní desetinná místa.|| Číslo bez desetinných míst, případně s přesným počtem desetinných míst definovaných argumentem.<br />
|-<br />
| ZAOKROUHLIT|| =ZAOKROUHLIT(číslo, číslice) || Funkce zaokrouhlí dané číslo na počet desetinných míst, které jsou dány druhým argumentem (číslice).<br /> Pokud je počet desetinných míst 0, zaokrouhluje se na celé číslo.<br /> Pokud je počet desetinných míst záporný, zaokrouhluje se směrem doleva od desetinné čárky (na desítky, stovky, tisíce)|| Zaokrouhlené číslo.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Textové funkce===<br />
Textové funkce umožňují procovat s textovými hodnotami. <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| VELKÁ (UPPER)|| =VELKÁ(text) || Funkce převede zdrojový text na velká písmena. || Text ve velkých písmenech<br />
|-<br />
| CONCATENATE (CONCATENATE)|| =CONCATENATE(text1;[text2];...) || Spojí řetězce znaků. Pokud chceme spojit dvě buňky do jedné a dát mezi ně mezeru, bude vzorec vypadat následovně:<br /> =CONCATENATE(A1;" ";B1) || Sloučený řetězec znaků<br />
|-<br />
| PROČISTIT (TRIM)|| =PROČISTIT(text) || Odstraní ze zdrojového textu přebytečné hodnoty před textem, za ním a mezi slovy.<br />Pozor, funkce nefunguje na pevné mezery a jiné netisknutelné znaky. || Text bez nadbytečných mezer<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Vyhledávací funkce===<br />
Vyhledávací funkce jsou užitečné k vyhledávání v rozsáhlých tabulkách. Je možné s jejich pomocí rychle vyhledávat hodnoty nebo spojovat různé tabulky, jejichž hodnoty se do určité míry překrývají. Mezi vyhledávací funkce patří například:<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| SVYHLEDAT (VLOOKUP)|| =SVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; číslo sloupce; shoda) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v prvním sloupci '''oblasti vyhledávání''' a vypíše hodnotu, která se nachází ve stejném řádku jako hledaná hodnota v '''sloupci''' určeném třetím atributem funkce. Poslední atribut funkce je obvykle '''0''' (v logickém smyslu NEPRAVDA), což značí, že hledáme přesnou shodu s vyhledávanou hodnotou.<br />Tato funkce se hodí, pokud potřebujeme dát dohromady dvě rozsáhlé tabulky mající jeden společný údaj.<br />Je důležité, aby vyhledávané hodnoty byly unikátní, v opačném případě funkce SVYHLEDAT vrátí vždy první výskyt, na který narazí. || Funkce přiřadí hodnotu, která je ve stejném řádku jako vyhledávaná hodnota a ve sloupci, který je zadán. <br />
|-<br />
| POZVYHLEDAT (MATCH)|| =POZVYHLEDAT(hodnota; oblast vyhledávání; [shoda]) || Funkce vyhledá '''hodnotu''' v '''oblasti vyhledávání''' a vypíše číslo řádku, ve kterém se '''hodnota''' nachází. <br />Třetí nepovinný atribut '''shoda''' nabývá hodnoty 1 (hledá se stejná nebo vyšší hodnota), 0 (hledá se stejná hodnota), -1 (hledá se stejná nebo menší hodnota. || Funkce vrátí číslo řádku ze zadaného pole, na kterém se nachází vyhledávaná hodnota.<br />
|-<br />
| INDEX (INDEX)|| =INDEX(pole; řádek; [sloupec]) || Zobrazí se hodnota prvku, který je v zadaném '''řádku''' v '''poli'''. 3. atribut určuje číslo '''sloupce''', ze kterého se má hodnota vypsat. Tento atribut je povinný, pokud má tabulka více sloupců.<br />Funkci INDEX ve spojení s funkcí POZVYHLEDAT je možné použít místo funkce SVYHLEDAT, pokud nechceme vyhledávat podle prvního sloupce v poli. || Hodnota z určeného řádku v tabulce.<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Informační funkce===<br />
Informační funkce se používají pro zjišťování informací o hodnotách uvedených v buňkách. Většina z nich vrací logickou hodnotu. Mezi informační funkce patří například následující: <br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| TYP (TYPE)|| =TYP(hodnota) || Vrátí typ hodnoty zobrazené buňky a zobrazí příslušný kód. || Číslo (1)<br /><br />
Text (2)<br /><br />
Logická hodnota (4)<br /><br />
Chybová hodnota (16)<br /><br />
Pole (64)<br />
|-<br />
| JE.CHYBA (ISERROR) || =JE.CHYBA(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky chyba, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| JE.TEXT (ISTEXT)|| =JE.TEXT(hodnota) || Zkontroluje, jestli je hodnota dané buňky text, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
| ISFORMULA (ISFORMULA)|| =ISFORMULA(hodnota) || Zkontroluje, jestli daná buňka obsahuje vzorec, a vrátí logickou hodnotu. || PRAVDA<br /><br />
NEPRAVDA<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
===Logické funkce===<br />
Logické funkce provádějí logické testování hodnot a jejich výsledkem jsou logické hodnoty pravda nebo nepravda. Mezi logické unkce patří například:<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Funkce!! Syntaxe!! Popis!! Výsledek <br />
|-<br />
| KDYŽ (IF) || =KDYŽ(podmínka; pravda; [nepravda]) || Funkce vyhodnotí logickou '''podmínku''' (např. A2>4) a vrátí určenou podnotu podle toho, jestli je podmínka splněna ('''pravda''') nebo ne ('''nepravda'''). || Vyhodnocení logické podmínky.<br />
|-<br />
|}<br />
<ref>''Funkce aplikace Excel (podle kategorie)'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/article/Funkce-aplikace-Excel-podle-kategorie-5f91f4e9-7b42-46d2-9bd1-63f26a86c0eb?ui=cs-CZ&rs=cs-CZ&ad=CZ</ref><br />
<br />
==Makra==<br />
[[Makro|Makra]] slouží k provádění repetitivních úkonů, které je možné zautomatizovat. V Excelu se makra vytváří pomocí [[Programovací jazyk|programovacího jazyka]] VBA (Visual Basic for Applications). Buď je možné kód přímo napsat, nebo si pomocí speciální funkcionality "Záznam makra" nahrát sled úkonů, které má makro vykonávat.<ref>''Automate tasks with the Macro Recorder'' [Online]. [cit. 03.01.2017]. Dostupné z https://support.office.com/en-us/article/Automate-tasks-with-the-Macro-Recorder-974ef220-f716-4e01-b015-3ea70e64937b?ui=en-US&rs=en-US&ad=US</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Použitá literatura===<br />
* BALVÍNOVÁ, Alena. Tabulkový procesor. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-12-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000257&local_base=KTD.<br />
* PEMBERTON, J D; ROBSON, A J. Spreadsheets in business. In: ''Industrial Management & Data Systems'' [online]. 2000, '''100'''(8), 379-388 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z databáze: ProQuest Central. ISSN 0263-5577.<br />
* ''Nápověda k Excelu'' [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné z https://support.office.com/cs-cz/excel<br />
<br />
===Externí odkazy===<br />
* [http://office.ff.cuni.cz/ MS Office pro studenty FF UK] <br />
* [http://office.lasakovi.com/excel/funkce/ms-excel-funkce-cz-en/ Česko-anglický slovník funkcí]<br />
* [https://support.office.com/cs-cz/excel Online nápověda k Excelu]<br />
<br />
===Související články===<br />
* [[Microsoft Office]]<br />
* [[Software]]<br />
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
Tabulkový procesor, Excel, kancelářský balík, software<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>Marketa.Forstova