https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Michaela.Charvatova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T11:01:57ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19365Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-05-03T08:59:32Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem. Novelizace těchto norem z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
<br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje<ref name=":0">ČESKO. ''Úplné znění zákona 111/1998 SB.,<br />
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů''. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/</ref>“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
<br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce<ref name=":0" />“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecně, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu"<ref name=":1">KŘESŤANOVÁ, Veronika a Irena HOLCOVÁ. Autorské právo a školní práce. ''Forum: časopis Univerzity Karlovy''. 2006, č. 6.</ref>).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ)<ref name=":1" />.<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy<ref>GRULICH, Petr a Iva HOROVÁ. ''K otázce archivování VŠKP: vysokoškolské kvalifikační práce a zásady nakládání s nimi z pohledu archivářů''. Praha, 2007. Dostupné z: http://www.evskp.cz/Dokumentyver/archivace-071026141239.pdf</ref>. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. 'archiválie uložené mimo archiv' ve smyslu zákona 499/04 Sb"<ref>GRULICH, Petr. Pohled archivnictví <br />
na VŠKP<br />
. Hradec Králové, 2005. Dostupné z: dl.webcore.czu.cz/file/djhyUzM3a1p3MHc9.</ref>. <br />
<br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z [[OpenDOAR]] jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
<br />
=== Databáze na stránkách vysokých škol ===<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.<br />
<br />
<references/><br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19234Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-04-26T07:46:12Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem. Novelizace těchto norem z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
<br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje<ref name=":0">ČESKO. ''Úplné znění zákona 111/1998 SB.,<br />
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů''. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/</ref>“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
<br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce<ref name=":0" />“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecně, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu"<ref name=":1">KŘESŤANOVÁ, Veronika a Irena HOLCOVÁ. Autorské právo a školní práce. ''Forum: časopis Univerzity Karlovy''. 2006, č. 6.</ref>).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ)<ref name=":1" />.<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy<ref>GRULICH, Petr a Iva HOROVÁ. ''K otázce archivování VŠKP: vysokoškolské kvalifikační práce a zásady nakládání s nimi z pohledu archivářů''. Praha, 2007. Dostupné z: http://www.evskp.cz/Dokumentyver/archivace-071026141239.pdf</ref>. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. 'archiválie uložené mimo archiv' ve smyslu zákona 499/04 Sb"<ref>GRULICH, Petr. Pohled archivnictví <br />
na VŠKP<br />
. Hradec Králové, 2005. Dostupné z: dl.webcore.czu.cz/file/djhyUzM3a1p3MHc9.</ref>. <br />
<br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z [[OpenDOAR]] jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
Databáze na stránkách vysokých škol<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.<br />
<br />
<references/></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19233Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-04-26T07:45:24Z<p>Michaela.Charvatova: seznam referencí</p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem. Novelizace těchto norem z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
<br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje<ref name=":0">ČESKO. ''Úplné znění zákona 111/1998 SB.,<br />
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů''. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/</ref>“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
<br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce<ref name=":0" />“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecně, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu"<ref name=":1">KŘESŤANOVÁ, Veronika a Irena HOLCOVÁ. Autorské právo a školní práce. ''Forum: časopis Univerzity Karlovy''. 2006, č. 6.</ref>).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ)<ref name=":1" />.<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy<ref>GRULICH, Petr a Iva HOROVÁ. ''K otázce archivování VŠKP: vysokoškolské kvalifikační práce a zásady nakládání s nimi z pohledu archivářů''. Praha, 2007. Dostupné z: http://www.evskp.cz/Dokumentyver/archivace-071026141239.pdf</ref>. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. 'archiválie uložené mimo archiv' ve smyslu zákona 499/04 Sb"<ref>GRULICH, Petr. Pohled archivnictví <br />
na VŠKP<br />
. Hradec Králové, 2005. Dostupné z: dl.webcore.czu.cz/file/djhyUzM3a1p3MHc9.</ref>. <br />
<br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z [[OpenDOAR]] jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
Databáze na stránkách vysokých škol<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.<br />
<references/></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19232Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-04-26T07:43:50Z<p>Michaela.Charvatova: reference</p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem. Novelizace těchto norem z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
<br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje<ref name=":0">ČESKO. ''Úplné znění zákona 111/1998 SB.,<br />
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů''. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/</ref>“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
<br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce<ref name=":0" />“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecně, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu"<ref name=":1">KŘESŤANOVÁ, Veronika a Irena HOLCOVÁ. Autorské právo a školní práce. ''Forum: časopis Univerzity Karlovy''. 2006, č. 6.</ref>).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ)<ref name=":1" />.<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy<ref>GRULICH, Petr a Iva HOROVÁ. ''K otázce archivování VŠKP: vysokoškolské kvalifikační práce a zásady nakládání s nimi z pohledu archivářů''. Praha, 2007. Dostupné z: http://www.evskp.cz/Dokumentyver/archivace-071026141239.pdf</ref>. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. 'archiválie uložené mimo archiv' ve smyslu zákona 499/04 Sb"<ref>GRULICH, Petr. Pohled archivnictví <br />
na VŠKP<br />
. Hradec Králové, 2005. Dostupné z: dl.webcore.czu.cz/file/djhyUzM3a1p3MHc9.</ref>. <br />
<br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z [[OpenDOAR]] jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
Databáze na stránkách vysokých škol<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19231Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-04-26T07:42:17Z<p>Michaela.Charvatova: reference</p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem. Novelizace těchto norem z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
<br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje<ref name=":0">ČESKO. ''Úplné znění zákona 111/1998 SB.,<br />
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů''. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/</ref>“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
<br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce<ref name=":0" />“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecně, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu"<ref name=":1">KŘESŤANOVÁ, Veronika a Irena HOLCOVÁ. Autorské právo a školní práce. Forum: časopis Univerzity Karlovy. 2006, č. 6.</ref>).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ)<ref name=":1" />.<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. „archiválie uložené mimo archiv“ ve smyslu zákona 499/04 Sb. <br />
<br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z OpenDOAR jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
Databáze na stránkách vysokých škol<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19230Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-04-26T07:40:51Z<p>Michaela.Charvatova: reference</p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem. Novelizace těchto norem z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
<br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje<ref name=":0">ČESKO. ''Úplné znění zákona 111/1998 SB.,<br />
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů''. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/</ref>“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
<br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce<ref name=":0" />“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecne, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplívajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ).<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. „archiválie uložené mimo archiv“ ve smyslu zákona 499/04 Sb. <br />
<br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z OpenDOAR jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
Databáze na stránkách vysokých škol<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19229Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-04-26T07:39:31Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem. Novelizace těchto norem z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
<br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
<br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „ v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecne, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplívajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ).<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. „archiválie uložené mimo archiv“ ve smyslu zákona 499/04 Sb. <br />
<br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z OpenDOAR jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
Databáze na stránkách vysokých škol<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19228Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-04-26T07:08:58Z<p>Michaela.Charvatova: /* Zveřejňování tištěných VŠKP */ úprava odstavců</p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem, jejichž novelizace z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy až zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
<br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
<br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „ v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecne, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplívajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ).<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. „archiválie uložené mimo archiv“ ve smyslu zákona 499/04 Sb. <br />
<br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z OpenDOAR jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
Databáze na stránkách vysokých škol<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Praktiky_zve%C5%99ej%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD_vysoko%C5%A1kolsk%C3%BDch_prac%C3%AD_v_%C4%8CR&diff=19227Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR2015-04-26T07:06:36Z<p>Michaela.Charvatova: vytvoření</p>
<hr />
<div>Zveřejňování [[Vysokoškolské kvalifikační práce|vysokoškolských kvalifikační prací]] (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem, jejichž novelizace z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy až zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP. <br />
== Novelizace legislativy ==<br />
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací. <br />
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem. <br />
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „ v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.<br />
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.<br />
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:<br />
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecne, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu).<br />
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.<br />
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:<br />
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplívajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia). <br />
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ).<br />
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==<br />
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. „archiválie uložené mimo archiv“ ve smyslu zákona 499/04 Sb. <br />
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo i Univerzity Karlovy.<br />
== Zveřejňování elektronických VŠKP == <br />
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).<br />
=== Institucionální repozitáře ===<br />
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z OpenDOAR jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.<br />
=== Studijní informační systémy ===<br />
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích <br />
Databáze na stránkách vysokých škol<br />
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.<br />
== Registry VŠKP ==<br />
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=18421Diskuse:Šedá literatura2015-03-30T16:45:49Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>V článku jsem opravila reference, zdroje obrázků, formátování. Teď je vše v pořádku. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 8. 1. 2015, 19:16 (UTC)<br />
<br />
Prosím Vás o nezasahování do mých editací. Děkuji. --[[Uživatel:Tereza.Hrychová|Tereza.Hrychová]] ([[Diskuse s uživatelem:Tereza.Hrychová|diskuse]]) 28. 2. 2015, 09:12 (UTC) (editor)<br />
<br />
<br />
Dobrý den, do hesla zasahovat musím, upravujeme ho v rámci semináře o šedé literatuře. Koneckonců smysl wikipedie je o tom, že nepřispívá pouze jednotlivec. S pozdravem --[[Uživatel:Michaela.Charvatova|Michaela.Charvatova]] ([[Diskuse s uživatelem:Michaela.Charvatova|diskuse]]) 30. 3. 2015, 16:45 (UTC)</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=18419Šedá literatura2015-03-30T16:43:23Z<p>Michaela.Charvatova: přidání odkazů na hesla vznikající v rámci semináře o šl</p>
<hr />
<div>'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''"Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli."''<ref name="scho">SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf</ref><br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''"...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"''<ref name="scho"/> k závěru definice. <br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''"Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost."''<ref name="scho"/><br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).<ref name="scho"/><br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<ref>Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html</ref><br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<ref>PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28</ref><br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.<ref name="tech">''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/</ref><br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<ref>About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html</ref><br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<ref name="tech"/><br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury<br />
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references/> <br />
<br />
=== Použitá literatura === <br />
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html<br />
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html<br />
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br />
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br />
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf<br />
<br />
=== Zdroje obrázků ===<br />
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html<br />
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
<br />
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL<br />
<br />
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=18417Šedá literatura2015-03-30T16:28:01Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''"Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli."''<ref name="scho">SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf</ref><br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''"...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"''<ref name="scho"/> k závěru definice. <br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''"Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost."''<ref name="scho"/><br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).<ref name="scho"/><br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<ref>Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html</ref><br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<ref>PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28</ref><br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.<ref name="tech">''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/</ref><br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<ref>About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html</ref><br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<ref name="tech"/><br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
'''NUŠL''' - Národní úložiště šedé literatury<br />
:* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
'''OpenGrey''' - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references/> <br />
<br />
=== Použitá literatura === <br />
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html<br />
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html<br />
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br />
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br />
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf<br />
<br />
=== Zdroje obrázků ===<br />
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html<br />
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
<br />
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL<br />
<br />
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&diff=18339Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře2015-03-23T16:54:41Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
<br />
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu "Studijní web k šedé literatuře"<br />
<br />
=== Skupina A ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|-<br />
| Rozcestník + Definice +Typologie || Charvátová<br />
|-<br />
| [[NUŠL]] || Jirásková<br />
|-<br />
| [[Theses.cz]] || Pappová<br />
|-<br />
| [[GreyNet]] || <br />
|-<br />
| [[OpenGrey]] || Opatrná<br />
|-<br />
| [[Grey Guide]] || <br />
|-<br />
| [[International Conference on Grey Literature]] || <br />
|-<br />
| [[The Grey Journal]] || <br />
|-<br />
| [[Enhanced Publications]] || <br />
|-<br />
| [[Research Data]] || <br />
|-<br />
| [[OpenAire]] || <br />
|-<br />
| [[DANS]] || <br />
|}<br />
<br />
=== Skupina B ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]] ||<br />
|- <br />
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]] ||Ema Juranová<br />
|- <br />
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]] ||<br />
|- <br />
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]] || Charvátová<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]] ||<br />
|- <br />
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
<br />
|}</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&diff=18333Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře2015-03-23T12:32:14Z<p>Michaela.Charvatova: úprava témat</p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
<br />
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu "Studijní web k šedé literatuře"<br />
<br />
=== Skupina A ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|-<br />
| Rozcestník + Definice +Typologie || Charvátová<br />
|-<br />
| [[NUŠL]] || <br />
|-<br />
| [[Theses.cz]] || <br />
|-<br />
| [[GreyNet]] || <br />
|-<br />
| [[OpenGrey]] || <br />
|-<br />
| [[Grey Guide]] || <br />
|-<br />
| [[International Conference on Grey Literature]] || <br />
|-<br />
| [[The Grey Journal]] || <br />
|-<br />
| [[Enhanced Publications]] || <br />
|-<br />
| [[Research Data]] || <br />
|-<br />
| [[OpenAire]] || <br />
|-<br />
| [[DANS]] || <br />
|}<br />
<br />
<br />
=== Skupina B ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]] ||<br />
|- <br />
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]] ||<br />
|- <br />
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]] ||<br />
|- <br />
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]] ||<br />
|- <br />
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
<br />
|}</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=18002Šedá literatura2015-02-27T13:46:33Z<p>Michaela.Charvatova: oprava prolinkováníí</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokumenty|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''"Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli."'' <ref>SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf</ref><br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''"...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"'' k závěru definice. <ref>SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf</ref><br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''"Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost."''<br />
<ref>SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf</ref><br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).<ref>SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf</ref><br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<sup>2</sup><br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<sup>3</sup><br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <sup>4</sup><br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<sup>5</sup><br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<sup>4</sup><br />
<br />
== [[Digitální repozitář|Repozitáře]] šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references/> <br />
<br />
<sup>1</sup> SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf.<br /><br />
<br />
<sup>2</sup>Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html<br /><br />
<br />
<sup>3</sup>PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br /><br />
<br />
<sup>4</sup>''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br /><br />
<br />
<sup>5</sup>About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html<br /><br />
<br />
== Klíčová slova ==<br />
<br />
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL<br />
<br />
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&diff=18001Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře2015-02-27T13:42:46Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
<br />
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu "Studijní web k šedé literatuře"<br />
<br />
=== Skupina A ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|-<br />
| Rozcestník + Definice +Typologie || Charvátová<br />
|-<br />
| [[NUŠL]] || <br />
|-<br />
| [[Theses.cz]] || <br />
|-<br />
| [[GreyNet]] || <br />
|-<br />
| [[OpenGrey]] || <br />
|-<br />
| [[Grey Guide]] || <br />
|-<br />
| [[International Conference on Grey Literature]] a [[The Grey Journal]] || <br />
|-<br />
| [[Enhanced Publications]] || <br />
|-<br />
| [[Research Data]] || <br />
|-<br />
| [[OpenAire]] || <br />
|-<br />
| [[DANS]] || <br />
|}<br />
<br />
<br />
=== Skupina B ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]] ||<br />
|- <br />
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]] ||<br />
|- <br />
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]] ||<br />
|- <br />
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]] ||<br />
|- <br />
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
<br />
|}</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&diff=18000Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře2015-02-27T13:42:17Z<p>Michaela.Charvatova: příprava odkazů</p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
<br />
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu "Studijní web k šedé literatuře"<br />
<br />
=== Skupina A ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|-<br />
| Rozcestník + Definice +Typologie || Charvátová<br />
|-<br />
| [[NUŠL]] || <br />
|-<br />
| [[Theses.cz]] || <br />
|-<br />
| [[GreyNet]] || <br />
|-<br />
| [[OpenGrey]] || <br />
|-<br />
| [[Grey Guide]] || <br />
|-<br />
| [[International Conference on Grey Literature a The Grey Journal]] || <br />
|-<br />
| [[Enhanced Publications]] || <br />
|-<br />
| [[Research Data]] || <br />
|-<br />
| [[OpenAire]] || <br />
|-<br />
| [[DANS]] || <br />
|}<br />
<br />
<br />
=== Skupina B ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa]] ||<br />
|- <br />
| [[Šedá literatura na sociálních sítích]] ||<br />
|- <br />
| [[Vzdělávací weby k šedé literatuře]] ||<br />
|- <br />
| [[Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva]] ||<br />
|- <br />
| [[Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]] ||<br />
|- <br />
| [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa]] ||<br />
|- <br />
| [[Seznam multioborových databází šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
| [[Seznam oborových databází šedé literatury]] ||<br />
|- <br />
<br />
|}</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&diff=17999Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře2015-02-27T13:39:04Z<p>Michaela.Charvatova: tabulky</p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
<br />
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu "Studijní web k šedé literatuře"<br />
<br />
=== Skupina A ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|-<br />
| Rozcestník + Definice +Typologie || Charvátová<br />
|-<br />
| NUŠL || <br />
|-<br />
| Theses.cz || <br />
|-<br />
| GreyNet || <br />
|-<br />
| OpenGrey || <br />
|-<br />
| Grey Guide || <br />
|-<br />
| International Conference on Grey Literature a The Grey Journal || <br />
|-<br />
| Enhanced Publications || <br />
|-<br />
| Research Data || <br />
|-<br />
| OpenAire || <br />
|-<br />
| DANS || <br />
|}<br />
<br />
<br />
=== Skupina B ===<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Heslo !! Jméno studenta<br />
|- <br />
| Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR ||<br />
|- <br />
| Šedá literatura (vyjma VŠKP) na Slovensku ||<br />
|- <br />
| Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě ||<br />
|- <br />
| Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe ||<br />
|- <br />
| Šedá literatura (vyjma VŠKP) ve zbytku světa ||<br />
|- <br />
| Šedá literatura na sociálních sítích ||<br />
|- <br />
| Vzdělávací weby k šedé literatuře ||<br />
|- <br />
| Zveřejňování šedé literatury z pohledu českého Autorského práva ||<br />
|- <br />
| Možnosti využití volných licencí pro publikování šedé literatury ||<br />
|- <br />
| Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR, ||<br />
|- <br />
| Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě ||<br />
|- <br />
| Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací ve zbytku světa ||<br />
|- <br />
| Seznam multioborových databází šedé literatury ||<br />
|- <br />
| Seznam oborových databází šedé literatury ||<br />
|- <br />
<br />
|}</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Studijn%C3%AD_web_k_%C5%A1ed%C3%A9_literatu%C5%99e&diff=17997Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře2015-02-27T13:27:25Z<p>Michaela.Charvatova: založení</p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
Seznam hesel k vytvoření v rámci předmětu "Studijní web k šedé literatuře"</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty&diff=17996Portál:Projekty2015-02-27T13:24:47Z<p>Michaela.Charvatova: přidání projektu Studijní web k šedé literatuře</p>
<hr />
<div>== Probíhající projekty ==<br />
[[Wikisofia redakce]]<br />
{| class="wikitable" width="100%"<br />
|-<br />
! Instituce<br />
! Projekt<br />
! Vyučující<br />
|-<br />
| [[Informační studia a knihovnictví]]<br />
| [[Informační studia a knihovnictví (2014-2015)- státnicové okruhy]]<br />
|<br />
|-<br />
|-<br />
<br />
|-<br />
| [[Portál:Psychologie|Katedra psychologie]]<br />
| [[Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje|Informační systémy a zdroje (2014-2015)]]<br />
|<br />
|-<br />
|-<br />
|<br />
<br />
|<br />
|-<br />
| [[Portál:Pedagogika|Katedra pedagogiky]]<br />
| [[Portál:Projekty/Pedagogika (2013-2014)|Pedagogika (2013-2014)]]<br />
|<br />
|-<br />
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]<br />
| [[Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)|Informační studia a knihovnictví (2013-2014)]]<br />
|<br />
|-<br />
| [[Portál:Sociologie|Katedra sociologie]]<br />
| [[Portál:Projekty/Sociologie (2013-2014)|Sociologie (2013-2014)]]<br />
|<br />
|-<br />
|-<br />
| [[Portál:Anglický jazyk|Ústav anglického jazyka a didaktiky]]<br />
| [[Portál:Projekty/Dějiny anglického jazyka|Dějiny anglického jazyka]]<br />
|<br />
|-<br />
| [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]]<br />
| [[Portál:Projekty/Studijní web k šedé literatuře|Studijní web k šedé literatuře (2015)]]<br />
|}<br />
<br />
== Archivované projekty ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4717Šedá literatura2014-06-15T21:55:30Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokumenty|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli" <sup>1</sup><br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice <sup>1</sup><br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<sup>1</sup><br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).<sup>2</sup><br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<sup>2</sup><br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<sup>3</sup><br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <sup>4</sup><br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<sup>5</sup><br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<sup>4</sup><br />
<br />
== [[repozitáře|Repozitáře]] šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<sup>1</sup> SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf.<br /><br />
<br />
<sup>2</sup>Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html<br /><br />
<br />
<sup>3</sup>PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br /><br />
<br />
<sup>4</sup>''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br /><br />
<br />
<sup>5</sup>About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html<br /></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4716Šedá literatura2014-06-15T21:53:44Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli" <sup>1</sup><br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice <sup>1</sup><br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<sup>1</sup><br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<sup>2</sup><br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<sup>2</sup><br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<sup>3</sup><br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <sup>4</sup><br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<sup>5</sup><br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<sup>4</sup><br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<sup>1</sup> SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf.<br /><br />
<br />
<sup>2</sup>Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html<br /><br />
<br />
<sup>3</sup>PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br /><br />
<br />
<sup>4</sup>''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br /><br />
<br />
<sup>5</sup>About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html<br /></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4715Šedá literatura2014-06-15T21:52:50Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli" <sup>1</sup><br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice <sup>1</sup><br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<sup>1</sup><br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<sup>2</sup><br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<sup>2</sup><br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<sup>3</sup><br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <sup>4</sup><br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<sup>5</sup><br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<sup>4</sup><br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<sup>1</sup> SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf.<br /><br />
<br />
<sup>2</sup>Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html<br /><br />
<br />
<sup>3</sup>PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br /><br />
<br />
<sup>4</sup>''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br /><br />
<br />
<sup>5</sup>About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html<br /></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4646Šedá literatura2014-06-13T22:20:39Z<p>Michaela.Charvatova: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější oborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br /><br />
<br />
PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br /><br />
<br />
SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf.<br /></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4645Šedá literatura2014-06-13T22:20:13Z<p>Michaela.Charvatova: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější oborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br /><br />
<br />
PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br /><br />
<br />
SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf.<br /></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4644Šedá literatura2014-06-13T22:19:43Z<p>Michaela.Charvatova: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější oborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf.<br /><br />
<br />
''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br /><br /><br />
<br />
PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br /></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4643Šedá literatura2014-06-13T22:19:02Z<p>Michaela.Charvatova: /* Použitá literatura */</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější oborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf.<br /><br />
''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/<br /><br />
PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28<br /></div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4642Šedá literatura2014-06-13T22:00:26Z<p>Michaela.Charvatova: /* Seminář o zpřístupňování šedé literatury */</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější oborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====<br />
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&diff=4641Soubor:Typologie nušl.PNG2014-06-13T21:52:29Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Autor: nusl.cz<br />
Licence: CC BY-SA</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4640Šedá literatura2014-06-13T21:49:28Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
* GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
* NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
GreyNet, neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis Grey Journal, věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.<br />
== Konference a semináře ==<br />
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====<br />
Nejvýznamnější oborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.<br />
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ==== <br />
<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4639Šedá literatura2014-06-13T21:37:47Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====<br />
NUŠL - Národní úložiště šedé literatury<br />
:vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]<br />
:vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]<br />
OpenGrey - evropská systém k ukládání šedé literatury, nástupník OpenSigle [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4638Šedá literatura2014-06-13T21:33:34Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
<br />
==== OpenGrey ====<br />
<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4637Šedá literatura2014-06-13T21:32:10Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS).<br />
[[Soubor:GL-Typology.png|náhled]]<br />
<br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
<br />
==== OpenGrey ====<br />
<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4636Šedá literatura2014-06-13T21:30:23Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS). - odkaz <br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
[[File:typologie nušl.PNG|400px]]<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
<br />
==== OpenGrey ====<br />
<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&diff=4635Soubor:Typologie nušl.PNG2014-06-13T21:29:46Z<p>Michaela.Charvatova: MsUpload</p>
<hr />
<div>MsUpload</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:GL-Typology.png&diff=4634Soubor:GL-Typology.png2014-06-13T21:27:15Z<p>Michaela.Charvatova: MsUpload</p>
<hr />
<div>MsUpload</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4632Šedá literatura2014-06-13T21:15:50Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných dokumentů. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. <br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: "Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v elektronické i tištěné podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli"<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. "Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny autorskými právy. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány knihovnami nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost"<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS). - odkaz <br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
firemní literatura<br />
konferenční materiály<br />
vysokoškolské kvalifikační práce<br />
zprávy<br />
autorské práce<br />
propagační materiály<br />
analytické a metodické materiály<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
<br />
==== OpenGrey ====<br />
<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4603Šedá literatura2014-06-13T14:05:29Z<p>Michaela.Charvatova: /* Typologie NUŠL */</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu dokumentů, které nejsou vydávány klasickými nakladately a vydavateli, často jsou obtížně dostupné. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky.<br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Tato definice zní: <br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla zohledňit ...<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS). - odkaz <br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu<br />
firemní literatura<br />
konferenční materiály<br />
vysokoškolské kvalifikační práce<br />
zprávy<br />
autorské práce<br />
propagační materiály<br />
analytické a metodické materiály<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
<br />
==== OpenGrey ====<br />
<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4602Šedá literatura2014-06-13T14:02:47Z<p>Michaela.Charvatova: /* Typologie podle druhu dokumentů */</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu dokumentů, které nejsou vydávány klasickými nakladately a vydavateli, často jsou obtížně dostupné. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky.<br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Tato definice zní: <br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla zohledňit ...<br />
<br />
== Typologie šedé literatury ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS). - odkaz <br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
<br />
==== OpenGrey ====<br />
<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4601Šedá literatura2014-06-13T14:01:05Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu dokumentů, které nejsou vydávány klasickými nakladately a vydavateli, často jsou obtížně dostupné. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky.<br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Tato definice zní: <br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla zohledňit ...<br />
<br />
== Typologie podle druhu dokumentů ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS). - odkaz <br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
<br />
==== OpenGrey ====<br />
<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4600Šedá literatura2014-06-13T13:56:03Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu dokumentů, které nejsou vydávány klasickými nakladately a vydavateli, často jsou obtížně dostupné. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky.<br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Tato definice zní: <br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: "" k závěru definice<br />
==== Pražská definice ====<br />
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla zohledňit ...<br />
<br />
== Typologie podle druhu dokumentů ==<br />
==== Grey Literature Typology ====<br />
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina "Working Group for Grey Literature Typology", ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako konceptuální model (RDF slovník vyjádřený ve SKOS). - odkaz <br />
<br />
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.<br />
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: <br />
GreyNet (the Grey Literature Network Service)<br />
OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)<br />
Registry of Open Access Repositories (ROAR)<br />
ASEP (repozitář Akademie věd ČR)<br />
NUŠL (Národní úložiště šedé literatury)<br />
RIV (Rejstřík informací o výsledcích)<br />
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.<br />
<br />
==== Typologie NUŠL ====<br />
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část "typologie podle druhu dokumentu" užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie. <br />
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:<br />
# Region: pouze Česká republika<br />
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění<br />
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty<br />
# Obsah: pouze odborná literatura<br />
# Periodicita<br />
# Jazyk<br />
# Forma: elektronická/klasická<br />
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura<br />
# Druh dokumentu<br />
<br />
<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
<br />
== Konference a semináře ==<br />
<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem internetu se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do repozitářů je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře už z podstaty zajišťují dlouhodobé uchovávání a díky shromáždění do jednoho místa mohou být i snáze dohledatelné.<br />
<br />
==== OpenGrey ====<br />
<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4599Šedá literatura2014-06-13T12:53:04Z<p>Michaela.Charvatova: </p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu dokumentů, které nejsou vydávány klasickými nakladately a vydavateli, často jsou obtížně dostupné. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky.<br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
==== Lucemburská definice ====<br />
<br />
==== Rozšířená Lucemburská definice ====<br />
<br />
==== Pražská definice ====<br />
<br />
== Typologie ==<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
== Konference a semináře ==<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
==== OpenGrey ====<br />
==== Národní repozitář šedé literatury ====<br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&diff=4598Šedá literatura2014-06-13T12:51:31Z<p>Michaela.Charvatova: Založena nová stránka: Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu dokumentů, které nejsou vydávány klasickými na…</p>
<hr />
<div>Termín šedá literatura (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu dokumentů, které nejsou vydávány klasickými nakladately a vydavateli, často jsou obtížně dostupné. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky.<br />
<br />
== Definice ==<br />
<br />
===== Lucemburská definice =====<br />
<br />
===== Rozšířená Lucemburská definice =====<br />
<br />
===== Pražská definice =====<br />
<br />
== Typologie ==<br />
<br />
== GreyNet ==<br />
== Konference a semináře ==<br />
== Repozitáře šedé literatury ==<br />
===== OpenGrey =====<br />
===== Národní repozitář šedé literatury =====<br />
<br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&diff=4592Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)2014-06-13T12:28:53Z<p>Michaela.Charvatova: /* Informační zdroje, podpora, kanály */</p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
== Státnicové otázky ==<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
<br />
|| || [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || <br />
|-<br />
|| || [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] || Jan Vlnas || <br />
|-<br />
|| || [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ]] || Kristýna Fridrichová || <br />
|-<br />
|| || [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy ]] ||Anna Pačesová || <br />
|-<br />
|| || [[Právo a internet ]] ||Zuzana Sommerová || <br />
|-<br />
|| || [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || <br />
|-<br />
|| || [[HCI ]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Hesla setříděná dle JITA Classification Schema==<br />
=== Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[Knihovnictví a informační věda jako oblast]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační teorie a teorie knihovnictví]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Vztah knihovnictví a informační vědy s dalšími obory]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
=== Využívání informací, sociologické aspekty ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[Použití a vliv informací (Knihovnictví a IS)|Použití a vliv informací]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Bibliometrické metody]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informace a společnost]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační společnost]] ||Karolína Cisáriková || <br />
|-<br />
|| || [[Informační ekonomika]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační politika]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Rozšiřování informací]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Analýza informačních potřeb]], [[analýza informačních požadavků]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Uživatelská rozhraní a použitelnost]] ||Václav Sahula || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Uživatelé, gramotnost a čtení ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka <br />
|-<br />
|| || [[Kategorie uživatelů (Knihovnictví a IS)|Kategorie uživatelů: děti, mladiství, sociální skupiny]] || || <br />
|-<br />
|| || Příprava uživatelů, podpora, aktivity, vzdělávání || || <br />
|-<br />
|| || [[Gramotnost (Knihovnictví a IS)|Informační gramotnost]] || Kristýna Fousková || <br />
|-<br />
|| || [[Čtení a vyprávění příběhů]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Vyprávění příběhů (storytelling)]] || Mária Kadučáková || <br />
|-<br />
|| || [[Biblioterapie (Knihovnictví a IS)|Biblioterapie]] || Tereza Hrychová || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Knihovny jako fyzické sbírky ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || světové knihovny || || <br />
|-<br />
|| || národní knihovny ||Adéla Krčková || <br />
|-<br />
|| || veřejné knihovny || Romana Friessová || <br />
|-<br />
|| || akademické knihovny || || <br />
|-<br />
|| || [[školní knihovny]] || Petra Šicová || <br />
|-<br />
|| || knihovny státní správy || || <br />
|-<br />
|| || soukromé knihovny || || <br />
|-<br />
|| || odborné knihovny || || <br />
|-<br />
|| || vědecké knihovny || || <br />
|-<br />
|| || technické knihovny || || <br />
|-<br />
|| || lékařské knihovny || || <br />
|-<br />
|| || archivy || Barbora Obstová|| <br />
|-<br />
|| || muzea || || |-<br />
|}<br />
<br />
=== Vydavatelství /nakladatelství a legislativní otázky ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || hromadné sdělovací prostředky ||Jan Sadílek || <br />
|-<br />
|| || tisk, elektronické publikování, vysílání || Lenka Krsová || <br />
|-<br />
|| || knižní prodej || || <br />
|-<br />
|| || [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]] || Věnceslava Zellerová|| <br />
|-<br />
|| || Intelektuální svoboda ||Josef Pelant || <br />
|-<br />
|| || [[cenzura (na internetu) ]] || Jana Nowaková || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Management ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || spolupráce || || <br />
|-<br />
|| || [[marketing]] || Tereza Bártová|| <br />
|-<br />
|| || finance || || <br />
|-<br />
|| || [[public relations]] || Zita Kadlecová || <br />
|-<br />
|| || [[personální management]] || Šárka Jilečková || <br />
|-<br />
|| || financování || || <br />
|-<br />
|| || místní státní správ || || <br />
|-<br />
|| || reorganizace || || <br />
|-<br />
|| || nečleněné autority || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Průmysl, povolání, vzdělání ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[informační průmysl]] ||Pavla Hubálková || <br />
|-<br />
|| || softwarový průmysl || || <br />
|-<br />
|| || počítačový a telekomunikační průmysl || || <br />
|-<br />
|| || [[organizace]] || || <br />
|-<br />
|| || [[zaměstnanci]] || || <br />
|-<br />
|| || biografie || || <br />
|-<br />
|| || hlediska vzdělávacího plánu || || <br />
|-<br />
|| || vzdělání || || <br />
|-<br />
|| || [[školení]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Informační zdroje, podpora, kanály ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
<br />
|| || [[šedá literatura]] || Michaela Charvátová || <br />
|-<br />
|| || archivní materiály || || <br />
|-<br />
|| || vzácné knihy a rukopisy || || <br />
|-<br />
|| || tištěné zdroje || || <br />
|-<br />
|| || mikrofiše || || <br />
|-<br />
|| || netištěné zdroje || || <br />
|-<br />
|| || audiovizuální zdroje, multimediální zdroje || Jindřich Pecinovský|| <br />
|-<br />
<br />
|| || [[opac]] || Marek Čejka || <br />
|-<br />
|| || elektronické časopisy || || <br />
|-<br />
|| || elektronické knihy || Johana Bradaričová || <br />
|-<br />
|| || elektronické zdroje || || <br />
<br />
|-<br />
|| || repozitáře || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Zpracování informací a informační servis ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || katalogizace, bibliografická kontrola || || <br />
|-<br />
|| || obsahová analýza || || <br />
|-<br />
|| || jazkykový rejstřík, systémový rejsřík, rejstřík postupů || || <br />
|-<br />
|| || reprezentace znalostí ||Matej Komín|| <br />
|-<br />
|| || datové a a metadatové struktury ||Václav Sahula || <br />
|-<br />
|| || přenos informací, protokoly, formáty, techniky || || <br />
|-<br />
|| || [[Hypertext a hypermedia|prezentace informací: hypertext, hypermedia]] ||Jakub Janovský || <br />
|-<br />
|| || filtrování || || <br />
|-<br />
|| || referenční práce || || <br />
|-<br />
|| || návrh, vývoj, implementace a údržba || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[akvizice]] || Lucie Königsmarková || <br />
|-<br />
|| || výběry || || <br />
|-<br />
|| || [[revize]] || Helena Šimánová || <br />
|-<br />
|| || evidence || || <br />
|-<br />
|| || ochrana papíru || || <br />
|-<br />
|| || [[digitalizace]] || Natalie Ostráková || <br />
|-<br />
|| || dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů || Tereza Prchalová || <br />
|-<br />
|| || výpůjčky || || <br />
|-<br />
|| || dodávání dokumentů || || <br />
|-<br />
|| || [[meziknihovní výpůjční služby]] || Kristýna Mrázová|| <br />
|-<br />
|| || výstavba knihoven || || <br />
|-<br />
|| || Centrum informačních zdrojů || || <br />
|-<br />
|| || knihovny, archivy a muzejní budovy || || <br />
|-<br />
|| || nábytek || || <br />
|-<br />
<br />
|| || architektura || || <br />
|-<br />
|| || plánování, design, stěhování || || <br />
|-<br />
|| || [[bezpečnost, ochrana]] || Simona Kutná|| <br />
|-<br />
|| || [[Plánování pro případ katastrof a pohrom]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== informační technologie, knihovnické technologie ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || telekomunikace || || <br />
|-<br />
|| || [[počítačová síť - internet, včetně www]] ||Pavel Klimunda || <br />
|-<br />
|| || [[počítače]] || || <br />
|-<br />
|| || scanery ||Vojtěch Hlavsa || <br />
|-<br />
|| || digitální fotoaparáty ||Martina Podhůrská || <br />
|-<br />
|| || kopírovací stroje || || <br />
|-<br />
|| || [[počítačová a síťová bezpečnost]] || || <br />
|-<br />
|| || ověřování a přístup || || <br />
|-<br />
|| || [[Asymetrické šifrování]] ||Tomáš Bachtík || <br />
|-<br />
|| || [[software]] || Josef Rosol || <br />
|-<br />
|| || softwarové metodologie a inženýrské postupy || || <br />
|-<br />
|| || automatizované zpracování jazyka || || <br />
|-<br />
|| || automatické vyhledávání textu || || <br />
|-<br />
|| || [[Systém řízení báze dat|systém pro řízení databází]] || Martin Večeřa || <br />
|-<br />
|| || Objektově orientované systémy databází || || <br />
|-<br />
|| || Inteligentí prostředky, inteligentní agenti || Daria Roik || <br />
|-<br />
|| || [[knihovnické automatizované systémy, knihovnické software]] ||Zuzana Burkertová || <br />
|-<br />
|| || [[opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]] ||Jaroslav Pleskot|| <br />
|-<br />
|| || vyhledávače, vyhledávací nástroje ||Jana Jůzová || <br />
|-<br />
|| || Archivace webu ||Michal Pupcsik || <br />
|-<br />
|}</div>Michaela.Charvatovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&diff=3278Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)2014-04-14T13:00:50Z<p>Michaela.Charvatova: /* Informační zdroje, podpora, kanály */</p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
<br />
=== Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[Knihovnictví a informační věda jako oblast]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační teorie a teorie knihovnictví]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Vztah knihovnictví a informační vědy s dalšími obory]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
=== Information use and sociology of information ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[Použití a vliv informací (Knihovnictví a IS)|Použití a vliv informací]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Bibliometrické metody]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informace a společnost]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační společnost]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační ekonomika]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační politika]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Rozšiřování informací]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Analýza informačních potřeb]], [[analýza informačních požadavků]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Uživatelská rozhraní a použitelnost]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Uživatelé, gramostnost a čtení ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[Uživatelské studie (Knihovnictví a IS)|Uživatelské studie]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Kategorie uživatelů (Knihovnictví a IS)|Kategorie uživatelů: děti, mladiství, sociální skupiny]] || || <br />
|-<br />
|| || Příprava uživatelů, podpora, aktivity, vzdělávání || || <br />
|-<br />
|| || [[Gramotnost (Knihovnictví a IS)|Gramotnost]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Čtení a vyprávění příběhů]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Knihovny jako fyzické sbírky ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || světové knihovny || || <br />
|-<br />
|| || národní knihovny || || <br />
|-<br />
|| || veřejné knihovny || || <br />
|-<br />
|| || akademické knihovny || || <br />
|-<br />
|| || školní knihovny || || <br />
|-<br />
|| || knihovny státní správy || || <br />
|-<br />
|| || soukromé knihovny || || <br />
|-<br />
|| || odborné knihovny || || <br />
|-<br />
|| || vědecké knihovny || || <br />
|-<br />
|| || technické knihovny || || <br />
|-<br />
|| || lékařské knihovny || || <br />
|-<br />
|| || archivy || || <br />
|-<br />
|| || muzea || || |-<br />
|}<br />
<br />
=== vydavatelství /nakladatelství a legislativní otázky ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || hromadné sdělovací prostředky || || <br />
|-<br />
|| || tisk, elektronické publikování, vysílání || || <br />
|-<br />
|| || knižní prodej || || <br />
|-<br />
|| || Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft || || <br />
|-<br />
|| || Intelektuální svoboda || || <br />
|-<br />
|| || cenzura || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== management ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || spolupráce || || <br />
|-<br />
|| || marketing || || <br />
|-<br />
|| || finance || || <br />
|-<br />
|| || public relations || Zita Kadlecová || <br />
|-<br />
|| || personální management || || <br />
|-<br />
|| || financování || || <br />
|-<br />
|| || místní státní správ || || <br />
|-<br />
|| || reorganizace || || <br />
|-<br />
|| || nečleněné autority || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== průmysl, povolání, vzdělání ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || informační průmysl || || <br />
|-<br />
|| || softwarový průmysl || || <br />
|-<br />
|| || počítačový a telekomunikační průmysl || || <br />
|-<br />
|| || organizace || || <br />
|-<br />
|| || zaměstanci || || <br />
|-<br />
|| || biografie || || <br />
|-<br />
|| || hlediska vzdělávacího plánu || || <br />
|-<br />
|| || vzdělání || || <br />
|-<br />
|| || školení || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Informační zdroje, podpora, kanály ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || časopisy, noviny || || <br />
|-<br />
|| || šedá literatura || Michaela Charvátová || <br />
|-<br />
|| || archivní materiály || || <br />
|-<br />
|| || vzácné knihy a rukopisy || || <br />
|-<br />
|| || tištěné zdroje || || <br />
|-<br />
|| || mikrofiše || || <br />
|-<br />
|| || netištěné zdroje || || <br />
|-<br />
|| || audiovizuální zdroje, multimediální zdroje || || <br />
|-<br />
|| || elektronické média || || <br />
|-<br />
|| || cd-rom || || <br />
|-<br />
|| || online zdroje || || <br />
|-<br />
|| || databáze a databázové sítě || || <br />
|-<br />
|| || opac || || <br />
|-<br />
|| || elektronické časopisy || || <br />
|-<br />
|| || elektronické knihy || || <br />
|-<br />
|| || elektronické zdroje || || <br />
|-<br />
|| || webové stránky || || <br />
|-<br />
|| || portály || || <br />
|-<br />
|| || repozitáře || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Zpracování informací a informační servis ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || katalogizace, bibliografická kontrola || || <br />
|-<br />
|| || obsahová analýza || || <br />
|-<br />
|| || jazkykový rejstřík, systémový rejsřík, rejstřík postupů || || <br />
|-<br />
|| || reprezentace znalostí || || <br />
|-<br />
|| || datové a a metadatové struktury || || <br />
|-<br />
|| || přenos informací, protokoly, formáty, techniky || || <br />
|-<br />
|| || prezentace informací: hypertext, hypermedi || || <br />
|-<br />
|| || filtrování || || <br />
|-<br />
|| || referenční práce || || <br />
|-<br />
|| || návrh, vývoj, implementace a údržba || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || akvizice || || <br />
|-<br />
|| || výběry || || <br />
|-<br />
|| || revize || || <br />
|-<br />
|| || evidence || || <br />
|-<br />
|| || ochrana papíru || || <br />
|-<br />
|| || digitalizace || || <br />
|-<br />
|| || ochrana digitálních dokumentů || || <br />
|-<br />
|| || výpůjčky || || <br />
|-<br />
|| || dodávání dokumentů || || <br />
|-<br />
|| || meziknihovní výpůjční služby || || <br />
|-<br />
|| || výstavba knihoven || || <br />
|-<br />
|| || Centrum informačních zdrojů || || <br />
|-<br />
|| || knihovny, archivy a muzejní budovy || || <br />
|-<br />
|| || nábytek || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || architektura || || <br />
|-<br />
|| || plánování, design, stěhování || || <br />
|-<br />
|| || bezpečnost, ochrana || || <br />
|-<br />
|| || Plánování pro případ katastrof a pohrom || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== informační technologie, knihovnické technologie ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || telekomunikace || || <br />
|-<br />
|| || počítačová síť - internet, včetně www || || <br />
|-<br />
|| || počítače || || <br />
|-<br />
|| || scanery || || <br />
|-<br />
|| || digitální fotoaparáty || || <br />
|-<br />
|| || kopírovací stroje || || <br />
|-<br />
|| || počítačová a síťová bezpečnost || || <br />
|-<br />
|| || ověřování a přístup || || <br />
|-<br />
|| || software || || <br />
|-<br />
|| || softwarové metodologie a inženýrské postupy || || <br />
|-<br />
|| || automatizované zpracování jazyka || || <br />
|-<br />
|| || automatické vyhledávání textu || || <br />
|-<br />
|| || systém pro řízení databází || || <br />
|-<br />
|| || Objektově orientované systémy databází || || <br />
|-<br />
|| || Inteligentí prostředky, inteligentní agenti || || <br />
|-<br />
|| || knihovnické automatizované systémy, knihovnické software || || <br />
|-<br />
|| || opac, veřejně přístupné katalogy || || <br />
|-<br />
|| || vyhledávače, vyhledávací nástroje || || <br />
|-<br />
|}</div>Michaela.Charvatova