https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Petra.Kubalkova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T14:57:29ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=18432Východiska informační vědy a teorie informace2015-03-31T08:49:58Z<p>Petra.Kubalkova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>.<br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>.<br />
<br />
== Východiska teorie informace <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref> ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref> ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie <ref>SKLENÁK, Vilém a kol. (2001) Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck.</ref> ==<br />
'''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
== Reference ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, J, DIČIKOVÁ, A, VÁCHOVÁ, M. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, V a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VODÁČEK, L, Rosický A. informační management. Praha: Management Press, 1997. ISBN 80-85943-35-2<br />
* VYSOKÝ, P. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, J. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=18332Východiska informační vědy a teorie informace2015-03-22T21:52:31Z<p>Petra.Kubalkova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>.<br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>.<br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref> ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie <ref>SKLENÁK, Vilém a kol. (2001) Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck.</ref> ==<br />
'''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
<references/><br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=18331Východiska informační vědy a teorie informace2015-03-22T21:51:03Z<p>Petra.Kubalkova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>.<br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>.<br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref> ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
<references/><br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=18330Východiska informační vědy a teorie informace2015-03-22T21:49:16Z<p>Petra.Kubalkova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>.<br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>.<br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
<references/><br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=18329Východiska informační vědy a teorie informace2015-03-22T21:48:47Z<p>Petra.Kubalkova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>.<br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>.<br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
<references/>EJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=18328Východiska informační vědy a teorie informace2015-03-22T21:47:42Z<p>Petra.Kubalkova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev <references/><ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>.<br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky <references/><ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <references/><ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>.<br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=18327Východiska informační vědy a teorie informace2015-03-22T21:47:01Z<p>Petra.Kubalkova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>.<br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky <ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>.<br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=18326Východiska informační vědy a teorie informace2015-03-22T21:45:45Z<p>Petra.Kubalkova: /* Historie */</p>
<hr />
<div><br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."'' Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev<ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>.<br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky<ref>CEJPEK, Jiří. (2005) Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum.</ref>. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby <ref>SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. (1965) Teorie informace a jazykověda.Naše řeč, ročník 48, číslo 4.</ref>.<br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13392Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:46:32Z<p>Petra.Kubalkova: /* Literatura */ doplnění citace</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]'''- základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
* SYROVÁTKOVÁ, Jarmila. Teorie informace a jazykověda.''Naše řeč'', ročník 48 (1965), číslo 4. <br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13391Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:44:39Z<p>Petra.Kubalkova: /* Terminologie */</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]'''- základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]] '''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13390Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:44:20Z<p>Petra.Kubalkova: /* Terminologie */ úpravy textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''[[Data]]'''- základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách [[bajt]] a [[bit]]. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou [[znak|znaky]]. <br />
<br />
'''Informace '''- data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová. <br />
<br />
'''[[Entropie]] '''- neurčitost, neuspořádanost <br />
<br />
'''Znalosti '''- vznikají zasazením určitého množství informací do kontextu. Jsou tedy definovány v kontextu jiných informací. <br />
<br />
'''Vědomosti '''- chápány ve smyslu vzdělávacího procesu jako souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů. <br />
<br />
'''[[Informační systém]] '''- externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být [[údaj]], [[dokument]], člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd. <br />
<br />
'''Hodnota informace '''- subjektivní hodnota dat. <br />
<br />
'''[[Kybernitika]] '''- studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces. <br />
<br />
'''[[Bariéra]] '''- překážka v toku informací k [[uživatel|uživateli]]. <br />
<br />
'''[[Šum]]'''- způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací. <br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13386Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:39:16Z<p>Petra.Kubalkova: /* Etapy vývoje informační vědy */ drobné úpravy textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo '''Norberta Wienera''' "'''Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine'''". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem [[American Society for Information Science]] v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13385Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:38:17Z<p>Petra.Kubalkova: /* Etapy vývoje informační vědy */ úprava textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování''' (1895-1945)je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vznikem průřezových vědních oborů. Nejdůležitějšími vědními proudy pro informační vědu je jednak sociální a humanitní a jednak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování''' (1945-1970)je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání''' (od 70. let)je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA. <br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13384Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:37:16Z<p>Petra.Kubalkova: /* Pragmatická teorie informace */ doplnění textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Pragmatická teorie informace považuje informaci za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu, musí být relevantní a nová. V [[pragmatika|pragmatice]] jde o praktické nakládání s informacemi a je hraniční disciplínou mezi lingvistikou a filosofií. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje se slovníkovým významem slov, ale hodnotí i záměr a strategii mluvčího, situace a kontextu výpovědí.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13381Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:36:24Z<p>Petra.Kubalkova: /* Sémantická teorie informace */ doplnění textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sémantická teorie informace se soustředí na to, že sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.[[Sémantika]] je pak nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – [[morfém|morfémů]], slov, slovních spojení a vět, popř. i vyšších textových jednotek.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13380Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:35:25Z<p>Petra.Kubalkova: /* Syntaktická teorie informace */ doplnění textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Podle syntaktické teorie informace je informace chápána jako určitá posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků. Syntaktický popis pracuje se statistickými metodami při zkoumání jazykových stylů, identifikuje autorství, měří stupně příbuznosti určitého souboru jazyků. Syntaktická teorie informace vychází z matematické lingvistiky, kterou popsal ve svém článku '''"Mathematical linguistics"''' ("Matematická lingvistika") [[David W. Plath]].<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13379Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:34:26Z<p>Petra.Kubalkova: /* Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech */ úpravy textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesy jsou takové procesy, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie jako zákon akce a reakce kdy získání jedné informace vede k hledání další informace. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13378Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:33:54Z<p>Petra.Kubalkova: /* Systémový přístup */ úpravy textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním [[Ludwig von Bertalanffy]]. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích:<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí <br />
* systém může být současně prvkem vyššího řádu <br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu. <br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem. <br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesu jsou takové, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13376Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:32:16Z<p>Petra.Kubalkova: /* Mechanistický přístup */ úprava textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Mechanistický přístup založil již [[Isaak Newton]]. Chápe objekt jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích.<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí<br />
* systém může být současné prvkem vyššího řádu<br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu<br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem.<br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesu jsou takové, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13375Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:31:42Z<p>Petra.Kubalkova: /* Východiska */ doplnění textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska teorie informace ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Založený již Isaakem Newtonem, chápe objekt, jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích.<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí<br />
* systém může být současné prvkem vyššího řádu<br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu<br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem.<br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesu jsou takové, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13374Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:30:59Z<p>Petra.Kubalkova: /* Historie */ úpravy textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli [[C.E. Shannon]],[[R.A. Fischer]],[[N. Wiener]]. <br />
<br />
'''N. Wiener''' je považován za zakladatele '''definice informace''', která říká, že ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Wiener tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev. <br />
<br />
Za zakladatele '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „'''A mathematical theory of communication'''“ („Magna charta informačního věku“). V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v níž hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Založený již Isaakem Newtonem, chápe objekt, jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích.<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí<br />
* systém může být současné prvkem vyššího řádu<br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu<br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem.<br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesu jsou takové, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13373Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:27:32Z<p>Petra.Kubalkova: /* Definice */ úpravy textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' je věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli <br />
[[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]], [[N. Wiener]].<br />
<br />
'''N. Weiner''' je považován za zakladatele '''definice informace''', kterou definoval jako ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Winer tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev.<br />
<br />
Zakladatelem '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „A mathematical theory of communication“ neboli „'''Magna charta informačního věku'''“. V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace, jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v které hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Založený již Isaakem Newtonem, chápe objekt, jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích.<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí<br />
* systém může být současné prvkem vyššího řádu<br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu<br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem.<br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesu jsou takové, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=13372Východiska informační vědy a teorie informace2015-01-02T12:26:56Z<p>Petra.Kubalkova: /* Definice */ úpravy textu</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky'' Information science'') je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy je studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány - tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' - věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli <br />
[[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]], [[N. Wiener]].<br />
<br />
'''N. Weiner''' je považován za zakladatele '''definice informace''', kterou definoval jako ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Winer tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev.<br />
<br />
Zakladatelem '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „A mathematical theory of communication“ neboli „'''Magna charta informačního věku'''“. V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace, jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v které hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Založený již Isaakem Newtonem, chápe objekt, jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích.<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí<br />
* systém může být současné prvkem vyššího řádu<br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu<br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem.<br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesu jsou takové, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDchodiska_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy_a_teorie_informace&diff=4633Východiska informační vědy a teorie informace2014-06-13T21:17:05Z<p>Petra.Kubalkova: Založena nová stránka: == Definice == '''Informační věda''' (anglicky Information science)je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní) užším smyslu je chápána jako věda …</p>
<hr />
<div>== Definice ==<br />
'''Informační věda''' (anglicky Information science)je věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní) užším smyslu je chápána jako věda zkoumající vznik, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a chápání informací. Cílem informační vědy studovat cesty a vlastnosti cest, kterými jsou informace zpracovávány tedy informační a komunikační procesy.<br />
<br />
'''Teorie informace''' - věda, která se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska. Teorie informace se stala základem kybernetiky. Teorie informace operuje s počtem a mírou informace měřenou v jednotkách [[bit]] a [[bajt]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
První publikace na téma teorie informace se začínají objevovat od 20. let dvacátého století. Plný rozvoj nastal po 2. světové válce. Hlavními aktéry byli <br />
[[C.E. Shannon]], [[R.A. Fischer]], [[N. Wiener]].<br />
<br />
'''N. Weiner''' je považován za zakladatele '''definice informace''', kterou definoval jako ''"informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním."''. Winer tedy pojmenoval informaci jako psychofyziologický jev.<br />
<br />
Zakladatelem '''teorie informace''' je pokládán '''C. E. Shannon'''. Shannon se v roce 1939 začal zabývat otázkou, jak využít komunikační kanály (telefon, telegraf, televizi apod.). Začal tak vytvářet teorii o existenci matematických vztahů mezi dobou přenosu, šířkou frekvenčního pásma, šumem a množstvím přenesené informace. V roce 1948 pak publikoval společně s matematikem Warrenem Weaverem v článku „A mathematical theory of communication“ neboli „'''Magna charta informačního věku'''“. V tomto článku definoval, že při měření informace (považované zde za veličinu) je třeba se soustředit na syntaxi informace, která je měřitelná statistickými prostředky. <br />
<br />
Pojmem informace, jako měřitelné veličiny se zabýval také filozof '''J. Patočka''' ve stati "'''Filozofie a společenský problém informace'''", v které hledal historické kořeny matematicko-statistické informace v dějinách vědy a to ve vztahu k filozofii a ostatním vědám. Patočka považuje objevení pojmu informace jako měřitelné veličiny za jeden z důležitých výsledků racionalizmu moderní doby. <br />
<br />
== Východiska ==<br />
=== Mechanistický přístup ===<br />
Založený již Isaakem Newtonem, chápe objekt, jako souhrn jednotlivých částí a vlastnosti objektu odvozuje z vlastností jeho částí. Neuvažuje o vzájemném ovlivňování těchto částí.<br />
<br />
=== Systémový přístup ===<br />
Systémový přístup k informaci založil svým bádáním Ludwig von Bertalanffy. Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém je chápán jako množina prvků ve vzájemných interakcích.<br />
* systém je komplexem vzájemně spjatých prvků<br />
* systém vyjadřuje zvláštní jednotku okolí<br />
* systém může být současné prvkem vyššího řádu<br />
* prvek systému může být současně prvkem nižšího řádu<br />
V této teorii je důležité rozlišovat mezi systémem a prvkem.<br />
<br />
=== Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech ===<br />
Informace neexistují jinak než v kontextu. Tyto jednotlivé kontextové vazby se dají nazvat procesem, které jsou vzájemně energeticky vázané. Informačně vázané procesu jsou takové, kdy jeden proces je příčinou procesu jiného. Známe z fyziky a chemie. <br />
<br />
=== Syntaktická teorie informace ===<br />
Informace chápe jako určitou posloupnost znaků, které odesílatel volně volí z určitého předem daného souboru znaků. Míra entropie se týká technického nerozeznání znaků.<br />
<br />
=== Sémantická teorie informace ===<br />
Sdělování znaků je vázáno na možnosti a významy, které musí být alespoň částečně být známy odesílateli i příjemci. Míra entropie se týká věcného obsahu.<br />
<br />
=== Pragrmatická teorie informace ===<br />
Informace je považována za něco, co snižuje nejistotu člověka. Rostoucí nejistota znamená, že ubývá informací. Má-li informace snížit nejistotu musí být relevantní a nová.<br />
<br />
<br />
== Etapy vývoje informační vědy ==<br />
# '''Období formování (1895-1945)''' je ovlivněno vznikem nových vědních disciplín a vzniku průřezových vědních oborů. Nejdůležitější vědní proudy pro informační vědu pak byl sociální a humanitní, druhý pak matematicko-technický a kybernetický.<br />
# '''Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945-1970)''' je ovlivněn zrodem kybernetiky v roce 1948, kdy vyšlo dílo Norberta Wienera "Cybernetics, or Control and Comunication in the Animal and Machine". Etapa se vyznačuje přechodem od dokumentace (knihovnicko-bibliografických a dokumentačních koncepcí) ke koncepcím informačně komunikačním.<br />
# '''Období dozrávání (od 70. let)''' je datováno vznikem American Society for Information Science v roce 1968 v USA.<br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
'''Data''' - základní jednotka informační vědy a informačního procesu. Měřitelná v jednotkách bajt a bit. Data zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů. Základem dat jsou '''znaky'''.<br />
<br />
'''Informace''' - jsou data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. informace musí být pro příjemce nová.<br />
<br />
'''Entropie''' - neurčitost, neuspořádanost<br />
<br />
'''Znalosti''' - znalosti vznikají zasazením určitého množství do kontextu a jsou definovány v kontextu jiných informací.<br />
<br />
"Vědomosti" - jsou chápány ve smyslu vzdělávacího procesu, obsahují souhrn již dříve ověřených a zapamatovatelných faktů.<br />
<br />
'''Informační systém''' - externí zdroj s uloženými poznatky obsahující informace. Prvkem informačního systému může být údaj, dokument, člověk, stroj, pravidla logického zpracování údajů atd.<br />
<br />
'''Hodnota informace''' - je subjektivní hodnota dat.<br />
<br />
'''Kybernitika''' - studuje chování složitých organizovaných otevřených systémů technických, sociálních a biologických. Kybernetika chápe řízení jako informační proces.<br />
<br />
'''Bariéra''' - překážka v toku informací k uživateli.<br />
<br />
'''Šum''' - způsobuje změny kvality přenášené informace, překážka při vzniku, získávání, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
* VYMĚTAL, Jan, DIČIKOVÁ, Anna, VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.<br />
* SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. 507 s. ISBN 80-7179-409-0.<br />
* VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. In Vesmír. 83 vol. Praha : Vesmir, 2004. Dostupný z https://kmlinux.fjfi.cvut.cz/~balkolub/Vyuka/ShannonZivotopis.pdf</div>Petra.Kubalkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&diff=4108Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)2014-06-02T09:04:42Z<p>Petra.Kubalkova: /* Státnicové otázky */</p>
<hr />
<div>'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''<br />
== Státnicové otázky ==<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
<br />
|| || [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || <br />
|-<br />
|| || [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] || Jan Vlnas || <br />
|-<br />
|| || [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy ]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Právo a internet ]] ||Zuzana Sommerová || <br />
|-<br />
|| || [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || <br />
|-<br />
|| || [[HCI ]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Hesla setříděná dle JITA Classification Schema==<br />
=== Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[Knihovnictví a informační věda jako oblast]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační teorie a teorie knihovnictví]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Vztah knihovnictví a informační vědy s dalšími obory]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
=== Využívání informací, sociologické aspekty ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[Použití a vliv informací (Knihovnictví a IS)|Použití a vliv informací]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Bibliometrické metody]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informace a společnost]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační společnost]] ||Karolína Cisáriková || <br />
|-<br />
|| || [[Informační ekonomika]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Informační politika]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Rozšiřování informací]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Analýza informačních potřeb]], [[analýza informačních požadavků]] || || <br />
|-<br />
|| || [[Uživatelská rozhraní a použitelnost]] ||Václav Sahula || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Uživatelé, gramotnost a čtení ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka <br />
|-<br />
|| || [[Kategorie uživatelů (Knihovnictví a IS)|Kategorie uživatelů: děti, mladiství, sociální skupiny]] ||Adéla Krčková || <br />
|-<br />
|| || Příprava uživatelů, podpora, aktivity, vzdělávání || || <br />
|-<br />
|| || [[Gramotnost (Knihovnictví a IS)|Informační gramotnost]] || Kristýna Fousková || <br />
|-<br />
|| || [[Čtení a vyprávění příběhů]] || Mária Kadučáková || <br />
|-<br />
|| || [[Biblioterapie (Knihovnictví a IS)|Biblioterapie]] || Tereza Hrychová || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Knihovny jako fyzické sbírky ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || světové knihovny || || <br />
|-<br />
|| || národní knihovny || || <br />
|-<br />
|| || veřejné knihovny || Romana Friessová || <br />
|-<br />
|| || akademické knihovny || || <br />
|-<br />
|| || školní knihovny || Petra Šicová || <br />
|-<br />
|| || knihovny státní správy || || <br />
|-<br />
|| || soukromé knihovny || || <br />
|-<br />
|| || odborné knihovny || || <br />
|-<br />
|| || vědecké knihovny || || <br />
|-<br />
|| || technické knihovny || Kristýna Fridrichová || <br />
|-<br />
|| || lékařské knihovny || || <br />
|-<br />
|| || archivy || Barbora Obstová|| <br />
|-<br />
|| || muzea || || |-<br />
|}<br />
<br />
=== Vydavatelství /nakladatelství a legislativní otázky ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || hromadné sdělovací prostředky ||Jan Sadílek || <br />
|-<br />
|| || tisk, elektronické publikování, vysílání || || <br />
|-<br />
|| || knižní prodej || || <br />
|-<br />
|| || [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]] || Věnceslava Zellerová|| <br />
|-<br />
|| || Intelektuální svoboda || || <br />
|-<br />
|| || [[cenzura (na internetu) ]] || Jana Nowaková || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Management ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || spolupráce || || <br />
|-<br />
|| || [[marketing]] || Tereza Bártová|| <br />
|-<br />
|| || finance || || <br />
|-<br />
|| || [[public relations]] || Zita Kadlecová || <br />
|-<br />
|| || personální management || Šárka Jilečková || <br />
|-<br />
|| || financování || || <br />
|-<br />
|| || místní státní správ || || <br />
|-<br />
|| || reorganizace || || <br />
|-<br />
|| || nečleněné autority || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Průmysl, povolání, vzdělání ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[informační průmysl]] ||Pavla Hubálková || <br />
|-<br />
|| || softwarový průmysl || || <br />
|-<br />
|| || počítačový a telekomunikační průmysl || || <br />
|-<br />
|| || [[organizace]] || || <br />
|-<br />
|| || [[zaměstnanci]] || || <br />
|-<br />
|| || biografie || || <br />
|-<br />
|| || hlediska vzdělávacího plánu || || <br />
|-<br />
|| || vzdělání || || <br />
|-<br />
|| || [[školení]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Informační zdroje, podpora, kanály ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
<br />
|| || šedá literatura || Michaela Charvátová || <br />
|-<br />
|| || archivní materiály || || <br />
|-<br />
|| || vzácné knihy a rukopisy || || <br />
|-<br />
|| || tištěné zdroje || || <br />
|-<br />
|| || mikrofiše || || <br />
|-<br />
|| || netištěné zdroje || || <br />
|-<br />
|| || audiovizuální zdroje, multimediální zdroje || Jindřich Pecinovský|| <br />
|-<br />
<br />
|| || [[opac]] || Marek Čejka || <br />
|-<br />
|| || elektronické časopisy || || <br />
|-<br />
|| || elektronické knihy || Johana Bradaričová || <br />
|-<br />
|| || elektronické zdroje || || <br />
<br />
|-<br />
|| || repozitáře || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Zpracování informací a informační servis ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || katalogizace, bibliografická kontrola || || <br />
|-<br />
|| || obsahová analýza || || <br />
|-<br />
|| || jazkykový rejstřík, systémový rejsřík, rejstřík postupů || || <br />
|-<br />
|| || reprezentace znalostí ||Matej Komín|| <br />
|-<br />
|| || datové a a metadatové struktury || || <br />
|-<br />
|| || přenos informací, protokoly, formáty, techniky || || <br />
|-<br />
|| || prezentace informací: hypertext, hypermedi || || <br />
|-<br />
|| || filtrování || || <br />
|-<br />
|| || referenční práce || || <br />
|-<br />
|| || návrh, vývoj, implementace a údržba || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || [[akvizice]] || Lucie Königsmarková || <br />
|-<br />
|| || výběry || || <br />
|-<br />
|| || revize || || <br />
|-<br />
|| || evidence || || <br />
|-<br />
|| || ochrana papíru || || <br />
|-<br />
|| || digitalizace || Natalie Ostráková || <br />
|-<br />
|| || ochrana digitálních dokumentů || Tereza Prchalová || <br />
|-<br />
|| || výpůjčky || || <br />
|-<br />
|| || dodávání dokumentů || || <br />
|-<br />
|| || [[meziknihovní výpůjční služby]] || Kristýna Mrázová|| <br />
|-<br />
|| || výstavba knihoven || || <br />
|-<br />
|| || Centrum informačních zdrojů || || <br />
|-<br />
|| || knihovny, archivy a muzejní budovy || || <br />
|-<br />
|| || nábytek || || <br />
|-<br />
<br />
|| || architektura || || <br />
|-<br />
|| || plánování, design, stěhování || || <br />
|-<br />
|| || [[bezpečnost, ochrana]] || Simona Kutná|| <br />
|-<br />
|| || [[Plánování pro případ katastrof a pohrom]] || || <br />
|-<br />
|}<br />
<br />
=== informační technologie, knihovnické technologie ===<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka<br />
|-<br />
|| || telekomunikace || || <br />
|-<br />
|| || [[počítačová síť - internet, včetně www]] ||Pavel Klimunda || <br />
|-<br />
|| || [[počítače]] ||Josef Pelant || <br />
|-<br />
|| || scanery ||Vojtěch Hlavsa || <br />
|-<br />
|| || digitální fotoaparáty ||Martina Podhůrská || <br />
|-<br />
|| || kopírovací stroje || || <br />
|-<br />
|| || [[počítačová a síťová bezpečnost]] || || <br />
|-<br />
|| || ověřování a přístup || || <br />
|-<br />
|| || [[software]] || || <br />
|-<br />
|| || softwarové metodologie a inženýrské postupy || || <br />
|-<br />
|| || automatizované zpracování jazyka || || <br />
|-<br />
|| || automatické vyhledávání textu || || <br />
|-<br />
|| || systém pro řízení databází || Martin Večeřa || <br />
|-<br />
|| || Objektově orientované systémy databází || || <br />
|-<br />
|| || Inteligentí prostředky, inteligentní agenti || Daria Roik || <br />
|-<br />
|| || [[knihovnické automatizované systémy, knihovnické software]] ||Zuzana Burkertová || <br />
|-<br />
|| || [[opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]] ||Jaroslav Pleskot|| <br />
|-<br />
|| || vyhledávače, vyhledávací nástroje ||Jana Jůzová || <br />
|-<br />
|}</div>Petra.Kubalkova