https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Sabina.Junova&feedformat=atom
Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]
2024-03-29T07:45:15Z
Příspěvky uživatele
MediaWiki 1.33.0
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70748
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-03-17T09:12:45Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' vedený pod záštitou Knihovnického institutu Národní knihovny proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''. Průzkum z roku 2013 byl svým zaměření, komplexností a reprezentativností prvním průzkumem tohoto typu v ČR. Velkou inspirací mu by průzkum ''Jak čtou české děti'' z roku 2003, což umožnilo v některých aspektech porovnat situaci po deseti letech. Poslední výzkum v roce 2021 přinesl jedinečnou možnost zkoumání toho, jaké dopady na dětské čtenářství má koronavirová pandemie a omezení s ní spojené.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><ref name="cdjc21">Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. ''Nielsen Admosphere'' [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2021:<br />
*Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování [[televize]] (42 %). Starší děti se také často věnují [[Sociální síť|sociálním sítím]] a hraní elektronických her. Oproti roku 2017 výrazně vzrostl počet dětí, které denně hrají elektronické hry a denně sledují videa nebo filmy na různých zařízeních. Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže.<br />
*Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtení]] zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče.<br />
*Přibližně třetina rodičů si myslí, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih a že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy.<br />
*Významná část dětí i dospívajících se při výběru knih ke čtení v době pandemie obracela k domácím knihovnám. Také knihy získávali jako dárky. Třetím nejčastějším způsobem získávání knih v době pandemie byl nákup tištěných knih na [[Internet|internetu]]. <br />
*Dvě třetiny starších dětí před pandemií navštěvovaly [[Veřejná knihovna|veřejné knihovny]]. Pandemie výrazným způsobem ovlivnila využívání [[Služby veřejných a odborných knihoven|služeb veřejných knihoven]], více než polovině respondentů omezení vadila.<ref name="cdjc21"/><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze označit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska [[komunikace]] a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a [[počítač]]. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65 % dětí a 48 % dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<ref>Jiří Trávníček, 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Tr%C3%A1vn%C3%AD%C4%8Dek</ref><br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně ze sedmé edice výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.<ref>Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2018:<br />
*Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31 % čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41 % 1-4x týdně a 28 % méně než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů.<br />
*Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let.<br />
*Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem.<br />
*Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů.<br />
* Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře, a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá.<br />
*Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři.<br />
*Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.<ref>Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. ''Scholastic Inc''. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf</ref><br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních [[Telefon|telefonech]] i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94 %) rodičů říká, že jsou knihovny pro jejich děti důležité, 79 % by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84 %), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81 %) a že jsou bezpečným místem pro děti (79 %). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70 % odpovědělo, že v posledních 12 měsících navštívili veřejnou knihovnu a 55 % dětí ze zúčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88 %), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46 %), chodí na akce knihoven (46 %), používají internet (37 %), setkávají se s přáteli (37 %), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32 %).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Čtenářské výzkumy]]<br><br />
[[Podpora dětského čtenářství]]<br><br />
[[Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty]]<br><br />
[[Čtení a čtenářské dovednosti]]<br />
===Klíčová slova===<br />
čtení, čtenářství, výzkumy, dětské čtenářství, knihovny, Jiří Trávníček<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70202
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-19T12:24:15Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''. Průzkum z roku 2013 byl svým zaměření, komplexností a reprezentativností prvním průzkumem tohoto typu v ČR. Velkou inspirací mu by průzkum ''Jak čtou české děti'' z roku 2003, což umožnilo v některých aspektech porovnat situaci po deseti letech. Poslední výzkum v roce 2021 přinesl jedinečnou možnost zkoumání, jaké dopady na dětské čtenářství má koronavirová pandemie a omezení s ní spojené.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><ref name="cdjc21">Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. ''Nielsen Admosphere'' [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2021:<br />
*Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se také často věnují sociálním sítím a hraní elektronických her. Oproti roku 2017 výrazně vzrostl počet dětí, které denně hrají elektronické hry a denně sledují videa nebo filmy na různých zařízeních. Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže.<br />
*Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče.<br />
*Přibližně třetina rodičů si myslí, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih a že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy.<br />
*Významná část dětí i dospívajících se při výběru knih ke čtení v době pandemie obracela k domácím knihovnám. Také knihy získávali jako dárky. Třetím nejčastějším způsobem získávání knih v době pandemie byl nákup tištěných knih na internetu. <br />
*Dvě třetiny starších dětí před pandemií navštěvovaly veřejné knihovny. Pandemie výrazným způsobem ovlivnila využívání služeb veřejných knihoven, více než polovině respondentů omezení vadila.<ref name="cdjc21"/><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<ref>Jiří Trávníček, 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Tr%C3%A1vn%C3%AD%C4%8Dek</ref><br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně ze sedmé edice výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.<ref>Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2018:<br />
*Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31% čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41% 1-4x týdně a 28% méné než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů.<br />
*Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let.<br />
*Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem.<br />
*Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů.<br />
* Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá.<br />
*Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři.<br />
*Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.<ref>Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. ''Scholastic Inc''. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf</ref><br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
čtení, čtenářství, výzkumy, dětské čtenářství, knihovny, Jiří Trávníček<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70201
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-19T12:07:21Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''. Průzkum z roku 2013 byl svým zaměření, komplexností a reprezentativností prvním průzkumem tohoto typu v ČR. Velkou inspirací mu by průzkum ''Jak čtou české děti'' z roku 2003, což umožnilo v některých aspektech porovnat situaci po deseti letech. Poslední výzkum v roce 2021 přinesl jedinečnou možnost zkoumání, jaké dopady na dětské čtenářství má koronavirová pandemie a omezení s ní spojené.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><ref name="cdjc21">Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. ''Nielsen Admosphere'' [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2021:<br />
*Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se také často věnují sociálním sítím a hraní elektronických her. Oproti roku 2017 výrazně vzrostl počet dětí, které denně hrají elektronické hry a denně sledují videa nebo filmy na různých zařízeních. Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže.<br />
*Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče.<br />
*Přibližně třetina rodičů si myslí, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih a že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy.<ref name="cdjc21"/><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<ref>Jiří Trávníček, 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Tr%C3%A1vn%C3%AD%C4%8Dek</ref><br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně ze sedmé edice výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.<ref>Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2018:<br />
*Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31% čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41% 1-4x týdně a 28% méné než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů.<br />
*Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let.<br />
*Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem.<br />
*Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů.<br />
* Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá.<br />
*Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři.<br />
*Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.<ref>Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. ''Scholastic Inc''. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf</ref><br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70200
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-19T12:03:57Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''. Poslední výzkum v roce 2021 přinesl jedinečnou možnost zkoumání, jaké dopady na dětské čtenářství má koronavirová pandemie a omezení s ní spojené.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><ref name="cdjc2021">Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. ''Nielsen Admosphere'' [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2021:<br />
*Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se také často věnují sociálním sítím a hraní elektronických her. Oproti roku 2017 výrazně vzrostl počet dětí, které denně hrají elektronické hry a denně sledují videa nebo filmy na různých zařízeních. Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže.<br />
*Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče.<br />
*Přibližně třetina rodičů si myslí, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih a že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy.<ref name="cdjc21"/><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<ref>Jiří Trávníček, 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Tr%C3%A1vn%C3%AD%C4%8Dek</ref><br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně ze sedmé edice výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.<ref>Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2018:<br />
*Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31% čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41% 1-4x týdně a 28% méné než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů.<br />
*Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let.<br />
*Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem.<br />
*Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů.<br />
* Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá.<br />
*Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři.<br />
*Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.<ref>Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. ''Scholastic Inc''. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf</ref><br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70199
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-18T17:18:31Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2021:<br />
*<ref>Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. ''Nielsen Admosphere'' [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<ref>Jiří Trávníček, 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Tr%C3%A1vn%C3%AD%C4%8Dek</ref><br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně ze sedmé edice výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.<ref>Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2018:<br />
*Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31% čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41% 1-4x týdně a 28% méné než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů.<br />
*Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let.<br />
*Tímto poklesem děti přichází o výhody, které čtení knih přináší - pomáhá jim porozumět světu, dostat se skrz těžké časy nebo usnadnění komunikace a porozumění aktuálním událostem.<br />
*Za poslední dva roky se zvýšily nároky na výběr knihy jak u dětí, tak u rodičů.<br />
* Přibližně polovina dětí a rodičů si přeje větší diverzitu reprezentace různých kultur, zvyků, náboženství nebo celkově různých životních situací v dětské literatuře a ještě větší podíl si myslí, že je tato diverzita důležitá.<br />
*Častí čtenáři pochází z prostředí, kde jsou podporování ke čtení rodinou, přátel, učiteli a školními knihovníky, mívají doma více knih a jsou obklopeni dalšími čtenáři.<br />
*Za všechny ročníky výzkumu zůstává konzistentní to, že oblíbená kniha naprosté většiny dětí je ta, kterou si samy vybraly.<ref>Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. ''Scholastic Inc''. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf</ref><br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70198
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-18T17:06:12Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2021:<br />
*<ref>Národní knihovna: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021, ©2022. ''Nielsen Admosphere'' [online]. 26.11.2021 [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://www.nielsen-admosphere.cz/news/narodni-knihovna-ceske-deti-a-mladez-jako-ctenari-v-roce-2021</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně ze sedmé edice výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.<ref>Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html</ref><br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky z 2018:<br />
*Tři kritické hodnoty vztahu dětí ke čtení zůstávají poměrně stejné již od roku 2010 - přibližně polovina dětí ráda čte pro zábavu, přibližně polovina souhlasí, že čtení knih pro zábavu je důležité a 31% čte knihy pro zábavu 5-7x týdně, 41% 1-4x týdně a 28% méné než 1x týdně. Přesto byl ve výzkumu zaznamenán pokles častých čtenářů a nárůst málo častých čtenářů.<br />
*Každá edice výzkumu odhalila pokles s rostoucím věkem dětí, který začíná od 9 let.<ref>Kids & Family Reading Report™. 7th Edition. Finding Their Story, ©2019. ''Scholastic Inc''. [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED594490.pdf</ref><br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70166
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-17T10:16:52Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady. Poslední výsledky jsou aktuálně dostupně z výzkumu, který proběhl v roce 2018. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 678 rodičů dětí ve věku 0-5, 1,040 rodičů dětí ve věku 6-17 a jedno jejich dítě ve věku 6-17.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*<ref>Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html</ref><br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70165
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-17T10:06:17Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady.<br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*<ref>Kids & Reading Family Report, ©2019. Scholastic [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné z: https://www.scholastic.com/readingreport/home.html</ref><br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70164
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-17T10:01:07Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Kids & Reading Family Report===<br />
''Kids & Reading Family Report'' je výzkum vydavatelství Scholastic a společnosti Harrison Group, který probíhá v USA na národní úrovni každé dva roky již od roku 2006. V roce 2015 proběhl výzkum poprvé mezinárodně se zapojením Spojeného království, následováno v roce 2016 zapojením Austrálie a Indie a v roce 2017 Kanady.<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70149
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T14:59:36Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Výzkumy Jiřího Trávníčka===<br />
Jiří Trávníček je autorem množství výzkumů (a knižních publikací jejich výsledků) z oblasti čtenářství primárně u dospělých v rámci České republiky.<br />
*2008 - ''Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize''<br />
*2011 - ''Čtenáři a internauti. Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010)''<br />
*2013 - ''Překnížkováno: Co čteme a kupujeme''<br />
*2013 - ''Knihy a jejich lidé: Čtenářské životopisy''<br />
*2014 - ''Knihy kupovati... Dějiny knižního trhu v českých zemích''<br />
*2017 - ''Česká čtenářská republika''<br />
*2019 - ''Rodina, škola, knihovna - Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018)''<br />
<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70148
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T14:03:56Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<br />
*Zajímavé poznatky byly také objeveny u samotných dospělých - je u nich větší pravděpodobnost, že budou využívat služby knihoven a mít zájem o jejich rozšíření, pokud jsou rodiči. Že je pro jejich děti veřejná knihovna důležitá, vnímají více matky, než otcové. Větší důležitost také knihovnám přikládají rodiny s nižšími příjmy.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70147
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T13:59:27Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 v USA pod záštitou Pew Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let. Cílem výzkumu bylo zkoumání vztahů rodičů a děti k veřejným knihovnám.<br><br />
<br><br />
Hlavní výsledky:<br />
*Naprostá většina (94%) rodičů říká, že jsou knihovny pro pro jejich děti důležité, 79% by je dokonce označilo za velmi důležité. <br />
*Jako důvody, proč chtějí, aby jejich děti měli přístup ke knihovnám, uvádí rodiče, že knihovny pomáhají rozvíjet v dětech lásku ke čtení a knihám (84%), zpřístupňují jejich dětem zdroje a informace, ke kterým nemají přístup doma (81%) a že jsou bezpečným místem pro děti (79%). <br />
* Jako důležitou funkci knihovny vnímají rodiče doprovodné programy a lekce pro děti a mládež.<br />
* Z dotazovaných 70% odpovědělo, že v podledních 12 měsicích navštívili veřejnou knihovnu a 55% dětí ze zůčastněných rodin má svou průkazku do knihovny. Ty děti, které knihovny navštěvují, si tam půjčují knihy (88%), dělají domácí úkoly (55%), půjčují CD a DVD (46%), chodí na akce knihoven (46%), používají internet (37%), setkávají se s přáteli (37%), nebo chodí do klubů a programů sponzorovaných knihovnami (32%).<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. ''Pew Research Center'' [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70146
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T13:39:31Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br><br />
<br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac"/><br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
Výzkum ''Parents, Children, Libraries, and Reading'' proběhl v říjnu a listopadu 2012 pod záštitou Pwe Research Center v rámci projektu Internet & American Life project. Sběr vzorku probíhal skrz telefonické rozhovory (na mobilních telefonech i pevných linkách). Zúčastnilo se 2525 Američanů starších 18 let, z nichž 584 byli rodiče dětí do 18 let.<ref name="cdjc14"/><ref>ZICKUHR, Kathryn, Lee RAINIE a Kristen PURCELL, ©2022. Parents, Children, Libraries, and Reading. Pew Research Center [online]. May 1, 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/internet/2013/05/01/parents-children-libraries-and-reading-3/</ref><br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70145
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T12:31:32Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br><br />
<br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí. Práce s četbou v hodinách, domácí úkoly a následné zúročení samostatné četby při výuce dítě ve čtenářství motivují. Podpora čtenářství se škole vyplácí tím, že prostřednictvím četby a jejím zhodnocením si děti zlepšují vztah ke škole a výuce. Dětské čtenáře většinou škola baví a mívají dobré známky.<br />
*Čtení ve volném čase dětí konkuruje televize a počítač. Televizi sleduje naprostá většina dětí, dvě třetiny používají alespoň jednou týdně počítač. Čtenáře najdeme častěji v rodinách, kde je čas u televize regulován nebo je dítě motivováno k jiným aktivitám. Riziko, že dítě nečte, stoupá v případě, že má televizi ve svém pokoji a sledování není nijak omezeno. Práce s počítačem a čtení se navzájem pozitivně ovlivňují.<br />
*Naprostá většina dětí má možnost navštěvovat veřejnou knihovnou. Alespoň jednou ji využilo 65% dětí a 48% dětí ji používá běžně. Knihovny jim slouží především k půjčování knih. Ve spolupráci se školou mají knihovny možnost sehrát roli v získávání dítěte pro četbu, nalákat ho aktivnějším přístupem nebo dalšími médii.<ref name="cdjc14"/><ref name="gac"/><br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70144
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T12:16:41Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br><br />
<br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*Děti mají čtení spojeno s dalšími volnočasovými aktivitami. Strukturované a na dítě a jeho vzdělání komunikačně zaměřené rodinné prostředí, které dítě stimuluje ve volném čase k řadě činností, má pozitivní vliv i na jeho čtenářství. Kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času pozitivně stimuluje intenzitu čtení dítěte. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny (vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání, vyšší příjem). Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. <br />
*Škola je druhým partnerem hrajícím důležitou roli při utváření čtenářských návyků dětí.<br />
<ref name="cdjc14"/><ref name="gac"/><br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70143
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T12:07:00Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum ''České děti jako čtenáři'' proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021, přičemž v roce 2017 proběhl pod názvem ''České děti a mládež jako čtenáři''.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><ref name="cdjc17">FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti a mládež jako čtenáři 2017''. Brno: Host, 2018, 150 stran : ilustrace (převážně barevné), grafická znázornění, formuláře ; 23 cm. ISBN 978-80-7577-804-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br><br />
<br />
Hlavní výsledky:<br />
* Přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost).<br />
*<br />
<ref name="gac"/><ref name="cdjc14"/><br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70142
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T11:52:05Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum České děti jako čtenáři proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021.<br />
<ref name="cdjc14">PRÁZOVÁ, Irena, Kateřina HOMOLOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. ''České děti jako čtenáři''. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2014, 135 stran : grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7491-492-8.</ref><br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<ref name="gac">Jak čtou české děti?: Stručná zpráva o výsledcích analýzy. ''GAC.cz'' [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_CTEN_jak_ctou_ceske_deti_strucna_zprava.pdf</ref><br><br />
<br />
Hlavní výsledky:<br />
* přibližně polovinu českých dětí lze ozančit za čtenáře (čtou alespoň 1-2krát týdně) a přibližně polovinu také čtení baví (není to pro ně jen povinnost)<br />
*<br />
<ref name="gac"/><ref name="cdjc14"/><br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70141
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T11:36:19Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum České děti jako čtenáři proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021.<br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 s využitím standardizovaných papírových dotazníků a asistence tazatele v domácnostech respondentů, přičemž byly získány odpovědi od 1092 respondentů. Mezi předměty zájmu výzkumu patřily čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10 – 14 let, význam školy a rodiny v životě malých čtenářů, vliv médií na vztah dítěte ke knize a také role knihoven v podpoře dětského čtenářství. Důležitým novým poznatkem, který tento výzkum přinesl, byl pohled na čtenářství dětí skrze rodinu, ne školu.<br><br />
<br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70138
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-16T11:23:04Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum České děti jako čtenáři proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021.<br />
===Jak čtou české děti===<br />
Výzkum ''Jak čtou české děti'' byl uskutečněn za spolupráce firem Investorsko inženýrská a.s. a Gabal, Analysis & Consulting. Sběr vzorků pro výzkum proběhl v roce 2002 a byly při něm získány odpovědi od 1092 respondentů. Cílem projektu byla snaha o zmapování čtenářských motivací a návyků mezi dětmi ve věku 10 – 14 let.<br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
===Parents, Children, Libraries, and Reading===<br />
===PISA: Programme for International Student Assessment===<br />
<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=70022
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-02-12T14:21:41Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
Výzkum České děti jako čtenáři proběhl zatím třikrát - poprvé v roce 2013 a dále v letech 2017 a 2021.<br />
===Jak čtou české děti===<br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_v_oblasti_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99stv%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD,_interpretace_v%C3%BDsledk%C5%AF&diff=69638
Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků
2022-01-28T16:13:20Z
<p>Sabina.Junova: Založena nová stránka s textem „==České výzkumy== ===České děti jako čtenáři=== ===Jak čtou české děti=== ===Čtenáři a čtení v České republice=== ===Překnížkováno=…“</p>
<hr />
<div>==České výzkumy==<br />
===České děti jako čtenáři===<br />
===Jak čtou české děti===<br />
===Čtenáři a čtení v České republice===<br />
===Překnížkováno===<br />
==Zahraniční výzkumy==<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69637
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-28T15:29:31Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
Možnosti využití biblioterapie jsou široké. Obzvláště nápomocným prostředkem může být v případech úzkostí, deprese, poruch příjmu potravy, existenčních starostech, problémech ve vztazích nebo závislostech na návykových látkách. Své využití může mít i ve zvládání hněvu, společensky vhodného chování, stydlivosti, zármutku, odmítnutí nebo negativním dopadům společnosti jakými jsou rasismus, sexismus či ageismus. <ref>LINDBERG, Sara, Ⓒ 2022. What Is Bibliotherapy?. ''Verywell Mind'' [online]. Dotdash [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://www.verywellmind.com/what-is-bibliotherapy-4687157</ref><br />
===Limity===<br />
Tyto typy terapie nemusí být vhodným prostředkem pro každého. Opětované vystavení myšlenkám na své traumatické zkušenosti může být náročné a někteří jedinci se z toho mohou cítit přehlceni. Pokud se máme bavit o univerzálním využití verbálních terapií, je důležitá kontrola kvality poskytovaných služeb.<ref>JONES, Jill K., John F. EVANS a Raymond C. BARFIELD, 2021. The Utility of Verbal Therapy for Pediatric Cancer Patients and Survivors: Expressive Writing, Video Narratives, and Bibliotherapy Exercises. ''Frontiers in Pediatrics'' [online]. 9, 1-9 [cit. 2021-10-29]. Dostupné také z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fped.2021.579003/full.</ref><br><br />
<br><br />
John Pardneck upozorňuje na to, že by biblioterapie měla být použita pouze jako doplňková forma terapie, ideálně ke klasické terapii, případně je možné ji doplnit podpůrnými kreativními terapiemi jako je arteterapie nebo muzikoterapie. Také důrazně připomíná důležitost výběru té správné literatury.<ref>PARDNECK, John T., 1992. Bibliotherapy and cancer patients. ''Family Therapy: The Journal of the California Graduate School of Family Psychology''. 19(3), 223–232. ISSN 0091-6544. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&AN=24694415&lang=cs&site=ehost-live.</ref><br />
==Osobnosti==<br />
===Samuel McChord Crothers (1857-1927)===<br />
Samuel McChord Crothers byl americký esejista a unitářský duchovní, který se zasloužil o zavedení termínu biblioterapie. Praxi biblioterapie, kde doktor léčí své pacienty knižními doporučeními na míru, popsal ve své satirické eseji ''A Literary Clinic''.<ref>MCCHORD CROTHERS, Samuel, Ⓒ 2022. A Literary Clinic. ''The Atlantic'' [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/magazine/archive/1916/09/literary-clinic/609754/</ref><br />
===Lidmila Vášová (1939-2020)===<br />
PhDr. Lidmila Vášová byla českou představitelkou knihovictví, bibliopedagogiky a bibliopsychologie. Dlouhodobě působila jako pedagožka na Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK, kde vedla semináře a přednášky na pedagogicko-psychologická témata aplikovaná v oboru knihovní a informační vědy, zejména na otázky čtení, čtenáře a čtenářství a také biblioterapii. Podílela se také na zpracování odborných hesel pro Českou terminologickou databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV).<ref>Lidmila Vášová, 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidmila_V%C3%A1%C5%A1ov%C3%A1</ref><br />
===Marcela Kořínková===<br />
Marcela Kořínková je knihovnice v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska, kde také praktikuje biblioterapii. Absolvovala mnoho seminářů, kterými si doplnila vzdělání a pro aplikování biblioterapie na lidi má několik certifikátů. Se svými přednáškami navštěvuje knihovny po celé republice.<ref>KUNCOVÁ, Jarmila. Správně zvolený text z knížky může při biblioterapii pomoci. ''Kroměřížský deník'' [online]. 6.12.2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/spravne-zvoleny-text-z-knizky-muze-pri-biblioterapii-pomoci-20151204.html</ref><br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměřížska===<br />
V Knihovně Kroměřížska poskytují zatím u nás ojedinělou službu biblioterapie. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Biblioterapie]]<br />
===Klíčová slova===<br />
biblioterapie, BiblioHelp, <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69636
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-28T15:15:48Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
Možnosti využití biblioterapie jsou široké. Obzvláště nápomocným prostředkem může být v případech úzkostí, deprese, poruch příjmu potravy, existenčních starostech, problémech ve vztazích nebo závislostech na návykových látkách. Své využití může mít i ve zvládání hněvu, společensky vhodného chování, stydlivosti, zármutku, odmítnutí nebo negativním dopadům společnosti jakými jsou rasismus, sexismus či ageismus. <ref>LINDBERG, Sara, Ⓒ 2022. What Is Bibliotherapy?. ''Verywell Mind'' [online]. Dotdash [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://www.verywellmind.com/what-is-bibliotherapy-4687157</ref><br />
===Limity===<br />
Tyto typy terapie nemusí být vhodným prostředkem pro každého. Opětované vystavení myšlenkám na své traumatické zkušenosti může být náročné a někteří jedinci se z toho mohou cítit přehlceni. Pokud se máme bavit o univerzálním využití verbálních terapií, je důležitá kontrola kvality poskytovaných služeb.<ref>JONES, Jill K., John F. EVANS a Raymond C. BARFIELD, 2021. The Utility of Verbal Therapy for Pediatric Cancer Patients and Survivors: Expressive Writing, Video Narratives, and Bibliotherapy Exercises. ''Frontiers in Pediatrics'' [online]. 9, 1-9 [cit. 2021-10-29]. Dostupné také z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fped.2021.579003/full.</ref><br><br />
<br><br />
John Pardneck upozorňuje na to, že by biblioterapie měla být použita pouze jako doplňková forma terapie, ideálně ke klasické terapii, případně je možné ji doplnit podpůrnými kreativními terapiemi jako je arteterapie nebo muzikoterapie. Také důrazně připomíná důležitost výběru té správné literatury.<ref>PARDNECK, John T., 1992. Bibliotherapy and cancer patients. ''Family Therapy: The Journal of the California Graduate School of Family Psychology''. 19(3), 223–232. ISSN 0091-6544. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&AN=24694415&lang=cs&site=ehost-live.</ref><br />
==Osobnosti==<br />
===Samuel McChord Crothers (1857-1927)===<br />
Samuel McChord Crothers byl americký esejista a unitářský duchovní, který se zasloužil o zavedení termínu biblioterapie. Praxi biblioterapie, kde doktor léčí své pacienty knižními doporučeními na míru, popsal ve své satirické eseji ''A Literary Clinic''.<ref>MCCHORD CROTHERS, Samuel, Ⓒ 2022. A Literary Clinic. ''The Atlantic'' [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/magazine/archive/1916/09/literary-clinic/609754/</ref><br />
===Marcela Kořínková===<br />
Marcela Kořínková je knihovnice v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska, kde také praktikuje biblioterapii. Absolvovala mnoho seminářů, kterými si doplnila vzdělání a pro aplikování biblioterapie na lidi má několik certifikátů. Se svými přednáškami navštěvuje knihovny po celé republice.<ref>KUNCOVÁ, Jarmila. Správně zvolený text z knížky může při biblioterapii pomoci. ''Kroměřížský deník'' [online]. 6.12.2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/spravne-zvoleny-text-z-knizky-muze-pri-biblioterapii-pomoci-20151204.html</ref><br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměřížska===<br />
V Knihovně Kroměřížska poskytují zatím u nás ojedinělou službu biblioterapie. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Biblioterapie]]<br />
===Klíčová slova===<br />
biblioterapie, BiblioHelp, <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69635
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-28T14:21:51Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
Možnosti využití biblioterapie jsou široké. Obzvláště nápomocným prostředkem může být v případech úzkostí, deprese, poruch příjmu potravy, existenčních starostech, problémech ve vztazích nebo závislostech na návykových látkách. Své využití může mít i ve zvládání hněvu, společensky vhodného chování, stydlivosti, zármutku, odmítnutí nebo negativním dopadům společnosti jakými jsou rasismus, sexismus či ageismus. <ref>LINDBERG, Sara, Ⓒ 2022. What Is Bibliotherapy?. ''Verywell Mind'' [online]. Dotdash [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://www.verywellmind.com/what-is-bibliotherapy-4687157</ref><br />
===Limity===<br />
Tyto typy terapie nemusí být vhodným prostředkem pro každého. Opětované vystavení myšlenkám na své traumatické zkušenosti může být náročné a někteří jedinci se z toho mohou cítit přehlceni. Pokud se máme bavit o univerzálním využití verbálních terapií, je důležitá kontrola kvality poskytovaných služeb.<ref>JONES, Jill K., John F. EVANS a Raymond C. BARFIELD, 2021. The Utility of Verbal Therapy for Pediatric Cancer Patients and Survivors: Expressive Writing, Video Narratives, and Bibliotherapy Exercises. ''Frontiers in Pediatrics'' [online]. 9, 1-9 [cit. 2021-10-29]. Dostupné také z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fped.2021.579003/full.</ref><br><br />
<br><br />
John Pardneck upozorňuje na to, že by biblioterapie měla být použita pouze jako doplňková forma terapie, ideálně ke klasické terapii, případně je možné ji doplnit podpůrnými kreativními terapiemi jako je arteterapie nebo muzikoterapie. Také důrazně připomíná důležitost výběru té správné literatury.<ref>PARDNECK, John T., 1992. Bibliotherapy and cancer patients. ''Family Therapy: The Journal of the California Graduate School of Family Psychology''. 19(3), 223–232. ISSN 0091-6544. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&AN=24694415&lang=cs&site=ehost-live.</ref><br />
==Osobnosti==<br />
===Samuel McChord Crothers (1857-1927)===<br />
Samuel McChord Crothers byl americký unitářský duchovní, který se zasloužil o zavedení termínu biblioterapie.<br />
===Marcela Kořínková===<br />
Marcela Kořínková je knihovnice v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska, kde také praktikuje biblioterapii. Absolvovala mnoho seminářů, kterými si doplnila vzdělání a pro aplikování biblioterapie na lidi má několik certifikátů. Se svými přednáškami navštěvuje knihovny po celé republice.<ref>KUNCOVÁ, Jarmila. Správně zvolený text z knížky může při biblioterapii pomoci. ''Kroměřížský deník'' [online]. 6.12.2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/spravne-zvoleny-text-z-knizky-muze-pri-biblioterapii-pomoci-20151204.html</ref><br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměřížska===<br />
V Knihovně Kroměřížska poskytují zatím u nás ojedinělou službu biblioterapie. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Biblioterapie]]<br />
===Klíčová slova===<br />
biblioterapie, BiblioHelp, <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69634
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-28T13:41:31Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
Tyto typy terapie nemusí být vhodným prostředkem pro každého. Opětované vystavení myšlenkám na své traumatické zkušenosti může být náročné a někteří jedinci se z toho mohou cítit přehlceni. Pokud se máme bavit o univerzálním využití verbálních terapií, je důležitá kontrola kvality poskytovaných služeb.<ref>JONES, Jill K., John F. EVANS a Raymond C. BARFIELD, 2021. The Utility of Verbal Therapy for Pediatric Cancer Patients and Survivors: Expressive Writing, Video Narratives, and Bibliotherapy Exercises. ''Frontiers in Pediatrics'' [online]. 9, 1-9 [cit. 2021-10-29]. Dostupné také z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fped.2021.579003/full.</ref><br><br />
<br><br />
John Pardneck upozorňuje na to, že by biblioterapie měla být použita pouze jako doplňková forma terapie, ideálně ke klasické terapii, případně je možné ji doplnit podpůrnými kreativními terapiemi jako je arteterapie nebo muzikoterapie. Také důrazně připomíná důležitost výběru té správné literatury.<ref>PARDNECK, John T., 1992. Bibliotherapy and cancer patients. ''Family Therapy: The Journal of the California Graduate School of Family Psychology''. 19(3), 223–232. ISSN 0091-6544. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&AN=24694415&lang=cs&site=ehost-live.</ref><br />
==Osobnosti==<br />
===Samuel McChord Crothers (1857-1927)===<br />
Samuel McChord Crothers byl americký unitářský duchovní, který se zasloužil o zavedení termínu biblioterapie.<br />
===Marcela Kořínková===<br />
Marcela Kořínková je knihovnice v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska, kde také praktikuje biblioterapii. Absolvovala mnoho seminářů, kterými si doplnila vzdělání a pro aplikování biblioterapie na lidi má několik certifikátů. Se svými přednáškami navštěvuje knihovny po celé republice.<ref>KUNCOVÁ, Jarmila. Správně zvolený text z knížky může při biblioterapii pomoci. ''Kroměřížský deník'' [online]. 6.12.2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/spravne-zvoleny-text-z-knizky-muze-pri-biblioterapii-pomoci-20151204.html</ref><br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměřížska===<br />
V Knihovně Kroměřížska poskytují zatím u nás ojedinělou službu biblioterapie. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Biblioterapie]]<br />
===Klíčová slova===<br />
biblioterapie, BiblioHelp, <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69633
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-28T13:26:58Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
Tyto typy terapie nemusí být vhodným prostředkem pro každého. Opětované vystavení myšlenkám na své traumatické zkušenosti může být náročné a někteří jedinci se z toho mohou cítit přehlceni. Pokud se máme bavit o univerzálním využití verbálních terapií, je důležitá kontrola kvality poskytovaných služeb.<br><br />
John Pardneck upozorňuje na to, že by biblioterapie měla být použita pouze jako doplňková forma terapie, ideálně ke klasické terapii, případně je možné ji doplnit podpůrnými kreativními terapiemi jako je arteterapie nebo muzikoterapie. Také důrazně připomíná důležitost výběru té správné literatury.<br />
==Osobnosti==<br />
===Samuel McChord Crothers (1857-1927)===<br />
Samuel McChord Crothers byl americký unitářský duchovní, který se zasloužil o zavedení termínu biblioterapie.<br />
===Marcela Kořínková===<br />
Marcela Kořínková je knihovnice v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska, kde také praktikuje biblioterapii. Absolvovala mnoho seminářů, kterými si doplnila vzdělání a pro aplikování biblioterapie na lidi má několik certifikátů. Se svými přednáškami navštěvuje knihovny po celé republice.<ref>KUNCOVÁ, Jarmila. Správně zvolený text z knížky může při biblioterapii pomoci. ''Kroměřížský deník'' [online]. 6.12.2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/spravne-zvoleny-text-z-knizky-muze-pri-biblioterapii-pomoci-20151204.html</ref><br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměřížska===<br />
V Knihovně Kroměřížska poskytují zatím u nás ojedinělou službu biblioterapie. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Biblioterapie]]<br />
===Klíčová slova===<br />
biblioterapie, BiblioHelp, <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69632
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-28T13:01:04Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
===Marcela Kořínková===<br />
Marcela Kořínková je knihovnice v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska, kde také praktikuje biblioterapii. Absolvovala mnoho seminářů, kterými si doplnila vzdělání a pro aplikování biblioterapie na lidi má několik certifikátů. Se svými přednáškami navštěvuje knihovny po celé republice.<ref>KUNCOVÁ, Jarmila. Správně zvolený text z knížky může při biblioterapii pomoci. ''Kroměřížský deník'' [online]. 6.12.2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/spravne-zvoleny-text-z-knizky-muze-pri-biblioterapii-pomoci-20151204.html</ref><br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměřížska===<br />
V Knihovně Kroměřížska poskytují zatím u nás ojedinělou službu biblioterapie. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Biblioterapie]]<br />
===Klíčová slova===<br />
biblioterapie, BiblioHelp, <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69523
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-21T18:19:54Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměřížska===<br />
V Knihovně Kroměřížska působí jako knihovnice v oddělení pro děti a mládež Marcela Kořínková, která zde praktikuje biblioterapii. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. Se svým programem také vyjíždí do dalších knihoven po republice. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Biblioterapie]]<br />
===Klíčová slova===<br />
biblioterapie, BiblioHelp, <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69522
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-21T18:10:24Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměřížska===<br />
V Knihovně Kroměřížska působí jako knihovnice v oddělení pro děti a mládež Marcela Kořínková, která zde praktikuje biblioterapii. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. Se svým programem také vyjíždí do dalších knihoven po republice. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69521
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-21T18:00:26Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměříž [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměříž===<br />
===BiblioHelp===<br />
BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.<ref>O projektu, © 2009. ''BiblioHelp'' [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu</ref><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69520
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-21T17:31:07Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
<br><br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.<br><br />
<br><br />
Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time''. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*'''Receptivní''' (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*'''Symbolická''' (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*'''Expresivní''' (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<ref>FABINOVÁ, Petra, 2010. ''Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti'' [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.</ref><br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*'''Klinická''' - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*'''Institucionální''' - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*'''Vývojová''' - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. ''Čtenář: měsíčník pro knihovny'' [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref><br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<ref>MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. ''Biblioterapie (Inflow)'' [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.</ref><br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.</ref><br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<ref>Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměříž [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.</ref><br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<ref>PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. ''Branické sanatorium Moniky Plocové'' [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.</ref><br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměříž===<br />
===BiblioHelp===<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69519
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-21T17:23:20Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*Receptivní (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.<br />
*Symbolická (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).<br />
*Expresivní (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.<br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
*Klinická - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta. <br />
*Institucionální - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.<br />
*Vývojová - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.<br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
===Knihovna Kroměříž===<br />
===BiblioHelp===<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69405
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2022-01-17T14:14:24Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, telefonické, písemné a elektronické.<br />
===Osobní===<br />
Osobní dotazování je založeno na přímé [[Komunikace|komunikaci]] (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem, protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, [[Motivace|motivaci]] respondenta nebo získání dodatečných [[Informace|informací]] [[Pozorování|pozorováním]]. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíhá pouze sluchem. Jeho výhodou je, že je možné rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením [[Internet|internetu]], ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využitím [[Počítač|počítačů]], jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou být zkreslené.<ref name="marketing"/><ref name="tul"/><br />
====Elektronické====<br />
Elektronické dotazování (také internetové nebo počítačové dotazování) lze považovat za podskupinu písemného dotazování, respondenti nejčastěji vyplňují dotazník sami. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu, zveřejněním na [[Webová stránka|webových stránkách]]. Jedná se o nejmladší z druhů dotazování. Výhodou je velice nízká finanční a časová náročnost. Do elektronického dotazování je také možné zapojit podpůrné vizuály jako obrázky nebo videa. Nevýhodou, stejně jako u písemného dotazování, bývá nízká návratnost a odpovědi pouze od určitých skupin lidí.<ref name="marketing"/><ref>ŠRÁMEK, Jan. Metody sběru dat v kvantitativním výzkumu. ''Focus'' [online]. 27. 4. 2009 [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://www.focus-age.cz/m-journal/marketingovy-vyzkum/metody-sberu-dat-v-kvantitativnim-vyzkumu__s390x5140.html</ref><br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajišťuje jednotnou šablonu pro zapisování [[Data|dat]] a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozhovor===<br />
[[Rozhovor]] (nebo také interview) je druh dotazování, který vede tazatel s respondentem. Podle povahy rozhovorů se mění požadavky na tazatele. Kvalitativní (hloubkové) rozhovory vede zpravidla jeden tazatel, který by měl disponovat patřičným vzděláním. Kvantitativní rozhovory může vést více tazatelů, na které jsou kladeny menší nároky.<br><br />
Strukturovaný (řízený) rozhovor se drží pevně dané struktury pořadí a znění otázek a postupu. Výsledky takového typu rozhovoru jsou snadno srovnatelné, neumožňuje ale prostor pro zkoumání širší oblasti dotazování.<br><br />
V polostrukturovaném rozhovoru má tazatel seznam otázek, které při něm musí zaznít. Znění otázek se ale může v jednotlivých rozhovorech lišit, v případě nepochopení respondentem mohou být přeformulovány, případně se mohou objevit další otázky, které volně vyplynou z průběhu dotazování.<br><br />
Nestrukturovaný rozhovor má nejnižší závaznost pokynů. Otázky při něm přirozeně vyplývají z komunikace a průběhu rozhovoru v rámci jeho tématu. Umožňuje objevovat širší souvislosti ve zkoumaném tématu, je ale poté obtížné srovnávat odpovědi jednotlivých respondentů, protože je průběh dotazování u každého jiný.<ref name="marketing"/><ref>Interview (výzkum), 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interview_(v%C3%BDzkum)</ref><br />
===Focus group===<br />
Metoda focus group, známá také jako ohnisková nebo diskusní skupina, je formou skupinového rozhovoru. Jedná se o metodu využívanou především v [[Kvalitativní výzkum|kvalitativních výzkumech]]. Často se s nimi můžeme setkat v marketingových výzkumech, např. pro zjišťování motivů jednání, testování reklamních nápadů, důvodů odmítání produktu. Sloužit také může k tvorbě hypotéz jako zdroj předběžných údajů pro následný [[kvantitativní výzkum]]. Zpravidla by se mělo jednat o skupinu 8-10 respondentů z cílové skupiny vedenou moderátorem, jejímž účelem je skupinová interakce účastníků. Realizovat se mohou jednou i vícekrát. Rizikem může být přítomnost dominantních jedinců, kteří mohou ovlivnit zbytek skupiny svými názory.<ref name="marketing"/><ref>Focus group(s), © 2021. ''MediaGuru.cz'' [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/slovnik/klicova-slova/focus-group-s/</ref><br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např. Myslíte si také, že brát drogy je špatné?<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např. Není to frustrující, když vás někdo přerušuje?<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. Jak dlouho používáte počítač? (denně? tento konkrétní? za celý život?)<br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br><br />
[[Rozhovor]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69394
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-17T11:11:40Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
Dělení podle Tanji C. Vollmer:<br />
*Receptivní<br />
*Symbolická<br />
*Expresivní<br />
Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:<br />
<br />
===Dílčí metody===<br />
*'''Hagioterapie''' je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<br />
*'''Fabuloterapie''' (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<br />
*'''Imagoterapie''' zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<br />
*'''Poetoterapie''' (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69393
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-17T11:07:23Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
===Dílčí metody===<br />
*Hagioterapie je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.<br />
*Fabuloterapie (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.<br />
*Imagoterapie zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.<br />
*Poetoterapie (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.<br />
<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69392
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-17T11:02:44Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.</ref><br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
===Dílčí metody===<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69391
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-17T11:02:27Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<ref>CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.<ref/><br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
===Dílčí metody===<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69390
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-17T11:01:13Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize ''Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time'' (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii. Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.<br><br />
Nejjednodušeji ji lze nazvat jako '''léčbu knihou'''.<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
===Dílčí metody===<br />
===Možnosti===<br />
===Limity===<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie:_definice_pojmu,_mo%C5%BEnosti_a_limity_vyu%C5%BEit%C3%AD,_kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9_osobnosti_a_vybran%C3%A9_projekty&diff=69190
Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty
2022-01-05T11:30:18Z
<p>Sabina.Junova: Založena nová stránka s textem „==Definice== ===Dělení biblioterapie=== ===Dílčí metody=== ==Možnosti a limity== ==Osobnosti== ==Vybrané projekty== ==Odkazy== ===Reference=== <refe…“</p>
<hr />
<div>==Definice==<br />
===Dělení biblioterapie===<br />
===Dílčí metody===<br />
==Možnosti a limity==<br />
==Osobnosti==<br />
==Vybrané projekty==<br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69188
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2022-01-05T11:20:43Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, telefonické, písemné a elektronické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíha pouze sluchem. Jeho výhodami je, že se může rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využítím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou výt zkreslené.<ref name="marketing"/><ref name="tul"/><br />
====Elektronické====<br />
Elektronické dotazování (také internetové nebo počítačové dotazování) lze považovat za podskupinu písemného dotazování, respondenti nejčastěli vyplňují dotazník sami. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu, zveřejněním na webových stránkách. Jedná se o nejmladší z druhů dotazování. Výhodou je velice nízká finanční a časová náročnost. Do elektronického dotazování je také možné zapojit podpůrné vizuály jako obrázky nebo videa. Nevýhodou, stejně jako u písemného dotazování, bývá nízká návratnosta také odpovědi pouze od určitých skupin lidí.<ref name="marketing"/><ref>ŠRÁMEK, Jan. Metody sběru dat v kvantitativním výzkumu. ''Focus'' [online]. 27. 4. 2009 [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://www.focus-age.cz/m-journal/marketingovy-vyzkum/metody-sberu-dat-v-kvantitativnim-vyzkumu__s390x5140.html</ref><br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozhovor===<br />
Rozhovor (nebo také interview) je druh dotazování, který vede tazatel s respondentem. Podle povahy rozhovorů se mění požadavky na tazatele. Kvalitativní (hloubkové) rozhovory vede zpravidla jeden tazatel, který by měl disponovat patřičným vzděláním. Kvantitativní rozhovory může vést více tazatelů, na které jsou kladeny menší nároky.<br><br />
Strukturovaný (řízený) rozhovor se drží pevně dané struktury pořádí a znění otázek a postupu. Výsledky takového typu rozhovoru jsou snadno srovnatelné, neumožňuje ale prostor pro zkoumání širší oblasti dotazování.<br><br />
V polostrukturovaném rozhovoru má tazatel seznam otázek, které při něm musí zaznít. Znění otázek se ale může v jednotlivých rozhovorech lišit, v případě nepochopení respondentem mohou být přeformulovány, případně se mohou objevit další otázky, které volně vyplynou z průběhu dotazování.<br><br />
Nestrukturovaný rozhovor má nejnižší závaznost pokynů. Otázky při něm přirozeně vyplývají z komunikace a průběhu rozhovoru v rámci jeho tématu. Umož%nuje objevova širší souvislosti ve zkoumaném tématu, je ale poté obtížné stovnávat odpovědi jednotlivých respondentů, protože je průběh dotazování u každého jiný.<ref name="marketing"/><ref>Interview (výzkum), 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interview_(v%C3%BDzkum)</ref><br />
===Focus group===<br />
Metoda focus group, známá také jako ohnisková nebo diskusní skupina, je formou skupinového rozhovoru. Jedná se o metodu využívanou především v kvalitativních výzkumech. Často se s nimi můžeme setkat v marketingových výzkumech, např. pro zjišťování motivů jednání, testování reklamních nápadů, důvodů odmítání produktu. Sloužit také může k tvorbě hypotéz jako zdroj předběžných údajů pro následný kvantitativní výzkum. Zpravidla by se mělo jednat o skupinu 8-10 respondentů z cílové skupiny vedenou moderátorem, jejímž účelem je skupinová interakce účastníků. Realizovat se mohou jednou i vícekrát. Rizikem může být přítomnost dominantních jedinců, kteří mohou ovlivnit zbytek skupiny svými názory.<ref name="marketing"/><ref>Focus group(s), © 2021. ''MediaGuru.cz'' [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/slovnik/klicova-slova/focus-group-s/</ref><br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např. Myslíte si také, že brát drogy je špatné?<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např. Není to frustrující, když vás někdo přerušuje?<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. Jak dlouho používáte počítač? (děnně? tento konkrétní? za celý život?)<br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69108
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-30T14:11:04Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, telefonické, písemné a elektronické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíha pouze sluchem. Jeho výhodami je, že se může rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využítím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou výt zkreslené.<ref name="marketing"/><ref name="tul"/><br />
====Elektronické====<br />
Elektronické dotazování (také internetové nebo počítačové dotazování) lze považovat za podskupinu písemného dotazování, respondenti nejčastěli vyplňují dotazník sami. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu, zveřejněním na webových stránkách. Jedná se o nejmladší z druhů dotazování. Výhodou je velice nízká finanční a časová náročnost. Do elektronického dotazování je také možné zapojit podpůrné vizuály jako obrázky nebo videa. Nevýhodou, stejně jako u písemného dotazování, bývá nízká návratnosta také odpovědi pouze od určitých skupin lidí.<ref name="marketing"/><ref>ŠRÁMEK, Jan. Metody sběru dat v kvantitativním výzkumu. ''Focus'' [online]. 27. 4. 2009 [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://www.focus-age.cz/m-journal/marketingovy-vyzkum/metody-sberu-dat-v-kvantitativnim-vyzkumu__s390x5140.html</ref><br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozhovor===<br />
Rozhovor (nebo také interview) je druh dotazování, který vede tazatel s respondentem. Podle povahy rozhovorů se mění požadavky na tazatele. Kvalitativní (hloubkové) rozhovory vede zpravidla jeden tazatel, který by měl disponovat patřičným vzděláním. Kvantitativní rozhovory může vést více tazatelů, na které jsou kladeny menší nároky.<br><br />
Strukturovaný (řízený) rozhovor se drží pevně dané struktury pořádí a znění otázek a postupu. Výsledky takového typu rozhovoru jsou snadno srovnatelné, neumožňuje ale prostor pro zkoumání širší oblasti dotazování.<br><br />
V polostrukturovaném rozhovoru má tazatel seznam otázek, které při něm musí zaznít. Znění otázek se ale může v jednotlivých rozhovorech lišit, v případě nepochopení respondentem mohou být přeformulovány, případně se mohou objevit další otázky, které volně vyplynou z průběhu dotazování.<br><br />
Nestrukturovaný rozhovor má nejnižší závaznost pokynů. Otázky při něm přirozeně vyplývají z komunikace a průběhu rozhovoru v rámci jeho tématu. Umož%nuje objevova širší souvislosti ve zkoumaném tématu, je ale poté obtížné stovnávat odpovědi jednotlivých respondentů, protože je průběh dotazování u každého jiný.<ref name="marketing"/><ref>Interview (výzkum), 2001-. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interview_(v%C3%BDzkum)</ref><br />
===Focus group===<br />
Metoda focus group, známá také jako ohnisková nebo diskusní skupina, je formou skupinového rozhovoru. Jedná se o metodu využívanou především v kvalitativních výzkumech. Často se s nimi můžeme setkat v marketingových výzkumech, např. pro zjišťování motivů jednání, testování reklamních nápadů, důvodů odmítání produktu. Sloužit také může k tvorbě hypotéz jako zdroj předběžných údajů pro následný kvantitativní výzkum. Zpravidla by se mělo jednat o skupinu 8-10 respondentů z cílové skupiny vedenou moderátorem, jejímž účelem je skupinová interakce účastníků. Realizovat se mohou jednou i vícekrát. Rizikem může být přítomnost dominantních jedinců, kteří mohou ovlivnit zbytek skupiny svými názory.<ref name="marketing"/><ref>Focus group(s), © 2021. ''MediaGuru.cz'' [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/slovnik/klicova-slova/focus-group-s/</ref><br />
==Příklady výzkumů (externí odkazy)==<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. <br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69081
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-30T08:58:27Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, telefonické, písemné a elektronické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíha pouze sluchem. Jeho výhodami je, že se může rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využítím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou výt zkreslené.<ref name="marketing"/><ref name="tul"/><br />
====Elektronické====<br />
Elektronické dotazování (také internetové nebo počítačové dotazování) lze považovat za podskupinu písemného dotazování, respondenti nejčastěli vyplňují dotazník sami. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu, zveřejněním na webových stránkách. Jedná se o nejmladší z druhů dotazování. Výhodou je velice nízká finanční a časová náročnost. Do elektronického dotazování je také možné zapojit podpůrné vizuály jako obrázky nebo videa. Nevýhodou, stejně jako u písemného dotazování, bývá nízká návratnosta také odpovědi pouze od určitých skupin lidí.<ref name="marketing"/><ref>ŠRÁMEK, Jan. Metody sběru dat v kvantitativním výzkumu. ''Focus'' [online]. 27. 4. 2009 [cit. 2021-12-30]. Dostupné z: https://www.focus-age.cz/m-journal/marketingovy-vyzkum/metody-sberu-dat-v-kvantitativnim-vyzkumu__s390x5140.html</ref><br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozhovor===<br />
===Focus group===<br />
Metoda focus group, známá také jako ohnisková nebo diskusní skupina, je formou skupinového rozhovoru. Jedná se o metodu využívanou především v kvalitativních výzkumech. Často se s nimi můžeme setkat v marketingových výzkumech, např. pro zjišťování motivů jednání, testování reklamních nápadů, důvodů odmítání produktu. Sloužit také může k tvorbě hypotéz jako zdroj předběžných údajů pro následný kvantitativní výzkum. Zpravidla by se mělo jednat o skupinu 8-10 respondentů z cílové skupiny vedenou moderátorem, jejímž účelem je skupinová interakce účastníků. Realizovat se mohou jednou i vícekrát. Rizikem může být přítomnost dominantních jedinců, kteří mohou ovlivnit zbytek skupiny svými názory.<ref name="marketing"/><ref>Focus group(s), © 2021. ''MediaGuru.cz'' [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/slovnik/klicova-slova/focus-group-s/</ref><br />
==Příklady výzkumů (externí odkazy)==<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. <br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69080
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-29T19:02:05Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, písemné internetové (online) a telefonické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíha pouze sluchem. Jeho výhodami je, že se může rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využítím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou výt zkreslené.<ref name="marketing"/><ref name="tul"/><br />
====Elektronické====<br />
Elektronické dotazování (nebo také online dotazování) lze považovat za podskupinu písemného dotazování. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu.<br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozhovor===<br />
===Focus group===<br />
Metoda focus group, známá také jako ohnisková nebo diskusní skupina, je formou skupinového rozhovoru. Jedná se o metodu využívanou především v kvalitativních výzkumech. Často se s nimi můžeme setkat v marketingových výzkumech, např. pro zjišťování motivů jednání, testování reklamních nápadů, důvodů odmítání produktu. Sloužit také může k tvorbě hypotéz jako zdroj předběžných údajů pro následný kvantitativní výzkum. Zpravidla by se mělo jednat o skupinu 8-10 respondentů z cílové skupiny vedenou moderátorem, jejímž účelem je skupinová interakce účastníků. Realizovat se mohou jednou i vícekrát. Rizikem může být přítomnost dominantních jedinců, kteří mohou ovlivnit zbytek skupiny svými názory.<ref name="marketing"/><ref>Focus group(s), © 2021. ''MediaGuru.cz'' [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/slovnik-a-mediatypy/slovnik/klicova-slova/focus-group-s/</ref><br />
==Příklady výzkumů (externí odkazy)==<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. <br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69079
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-29T18:58:58Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, písemné internetové (online) a telefonické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíha pouze sluchem. Jeho výhodami je, že se může rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využítím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou výt zkreslené.<ref name="marketing"/><ref name="tul"/><br />
====Elektronické====<br />
Elektronické dotazování (nebo také online dotazování) lze považovat za podskupinu písemného dotazování. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu.<br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozhovor===<br />
===Focus group===<br />
Metoda focus group, známá také jako ohnisková nebo diskusní skupina, je formou skupinového rozhovoru. Jedná se o metodu využívanou především v kvalitativních výzkumech. Často se s nimi můžeme setkat v marketingových výzkumech, např. pro zjišťování motivů jednání, testování reklamních nápadů, důvodů odmítání produktu. Sloužit také může k tvorbě hypotéz jako zdroj předběžných údajů pro následný kvantitativní výzkum. Zpravidla by se mělo jednat o skupinu 8-10 respondentů z cílové skupiny vedenou moderátorem, jejímž účelem je skupinová interakce účastníků.<br />
==Příklady výzkumů (externí odkazy)==<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. <br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69078
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-29T18:46:45Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, písemné internetové (online) a telefonické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíha pouze sluchem. Jeho výhodami je, že se může rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využítím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou výt zkreslené.<ref name="marketing"/><ref name="tul"/><br />
====Elektronické====<br />
Elektronické dotazování (nebo také online dotazování) lze považovat za podskupinu písemného dotazování. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu.<br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozohovor===<br />
===Focus group===<br />
==Příklady (externí odkazy)==<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. <br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69077
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-29T18:36:12Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, písemné internetové (online) a telefonické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíha pouze sluchem. Jeho výhodami je, že se může rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využítím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
Písemné dotazování spočívá v doručení fyzického dotazníku respondentům. Doručení a zpětné shromáždění může probíhat např. poštou, při koupi výrobku, osobně. Důležitá je pečlivá příprava dotazníku, jelikož tazatel nemá možnost do průběhu dotazování již poté zasáhnout. Výhodou je, že dotazovaní mají možnost dotazník vyplnit kdykoliv a plně se na něj tak soustředit. Také nemůže dojít k ovlivnění odpovědí tazatelem. Nevýhodami jsou pomalá odezva a často malá návratnost. Nelze také kontrolovat, kdo dotazník vyplnil a zda odpovídal upřímně, výsledky tak mohou výt zkreslené.<ref name="marketing"/><ref name="tul"/><br />
====Elektronické====<br />
Elektronické dotazování lze považovat za podskupinu písemného dotazování. Rozdíl je, že dotazování a zodpovídání neprobíhá na papíře, ale skrz elektronickou poštu nebo po internetu.<br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozohovor===<br />
===Focus group===<br />
===Příklady (externí odkazy)===<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. <br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69076
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-29T18:01:25Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, písemné internetové (online) a telefonické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Telefonické dotazování je nejrychlejší technika pro shromažďování informací. Je podobné osobnímu dotazování s tím rozdílem, že probíha pouze sluchem. Jeho výhodami je, že se může rychle, levně a snadno oslovit velké množství respondentů. Výraznou nevýhodou je, že dotazování nemůže být dlouhé, při telefonickém dotazování dochází k rychlejší ztrátě pozornosti a zájmu dotazovaných. Nemusí také být snadné přesvědčit respondenta k zodpovězení otázek (volání v nevhodnou dobu, obtěžování). Bylo populárním nástrojem v době před masovým rozšířením internetu, ale kdy již většina populace vlastnila mobilní telefon. Dnes je již často nahrazováno elektronickým dotazováním. V současnosti je nejčastěji používáno při zpětném volání zákazníků a při dotazování firem, které mají databáze telefonních čísel. Telefonické dotazování může být také spojeno s využítím počítačů, jedná se o tzv. CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing).<ref name="marketing"/><ref name="tul">6 Metody a techniky sběru primárních dat [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/217889488-6-metody-a-techniky-sberu-primarnich-dat.html</ref><br />
===Písemné===<br />
====Elektronické====<br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozohovor===<br />
===Focus group===<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. Kolik času týdně trávíte nakupováním a péčí o děti?<br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např. Kolik lidí na světě si myslíte že používá internet?<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např. <br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69075
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-29T17:03:28Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, písemné internetové (online) a telefonické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
Při telefonickém <br />
===Písemné===<br />
====Elektronické====<br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozohovor===<br />
===Focus group===<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. <br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např.<br />
*s dvojitým záporem - např. Myslíte si, že by se neměly nepoužívat tělesné tresty?<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např.<br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69074
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-29T16:47:00Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, písemné internetové (online) a telefonické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face</ref><br />
===Telefonické===<br />
===Písemné===<br />
====Elektronické====<br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozohovor===<br />
===Focus group===<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. <br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např.<br />
*s dvojitým záporem - např.<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např.<br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dotazovac%C3%AD_metody._Popi%C5%A1te_z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_dotazovac%C3%ADch_metod_a_popi%C5%A1te_je_na_podrobn%C3%BDch_p%C5%99%C3%ADkladech._Uve%C4%8Fte_hlavn%C3%AD_z%C3%A1sady_tvorby_dotazn%C3%ADku&diff=69073
Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku
2021-12-29T16:44:22Z
<p>Sabina.Junova: </p>
<hr />
<div>==Dotazování==<br />
Metody dotazování můžeme dělit podle způsobu kontaktování respondentů na osobní, písemné internetové (online) a telefonické.<br />
===Osobní===<br />
Ososbní dotazování je založeno na přímé komunikaci (tzv. face to face) tazatele s respondentem. Mezi výhody tohoto způsobu patří velmi vysoká návratnost odpovědí. Osobní dotazování také umožňuje vysokou kontrolu tazatele nad jeho průběhem protože poskytuje prostor pro upřesnění pokládaných otázek, motivaci respondenta nebo získání dodatečných informací pozorováním. Mimo to umožňuje dosažení skupin obyvatel, které by nebylo možné dosáhnout jinými technikami (např. online nebo telefonem) a zajištění reprezentativního vzorku výběrem respondentů. Mezi nevýhody patří časová a finanční náročnost pro tazatele a potřeba větší ochoty a schopnosti spolupracovat od respondentů než u jiných typů dotazování.<ref name="marketing">SVOBODOVÁ, Hana. LENKA MYNÁŘOVÁ. ''Moderní metody a techniky marketingového výzkumu''. Grada, 2011, 1 online zdroj (304 stran). ISBN 978-80-247-7298-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/moderni-metody-a-techniky-marketingoveho-vyzkumu-569/</ref><ref>Osobní dotazování (face to face), © 2021. ''Centrum pro výzkum veřejného mínění'' [online]. CVVM [cit. 2021-12-29]. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/vyzkumy/nabidka-vyzkumu/osobni-dotazovani-face-to-face<ref/><br />
===Písemné===<br />
===Online===<br />
===Telefonické===<br />
==Dotazovací metody==<br />
===Dotazník===<br />
Dotazník je nástrojem v dotazování, který má podobu formuláře obsahujícího sérii otázek, na které respondenti odpovídají. Dotazník slouží k získávání informací od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces dotazování, zajíšťuje jednotnou šablonu pro zapisování dat a tím ulehčuje zpracování dat. Jedná se v podstatě o písemnou formu řízeného rozhovoru.<br><br />
Ve strukturovaném dotazníku se nachází primárně uzavřené otázky zasazené do pevné logické struktury. Mezi jeho výhody patří rychlost a jednoduchost vyplnění, srovnatelnost odpovědí a snadnost zpracování. Nevýhodou je nižší informační hodnota, jelikož si respondent musí vybrat z nabízených možností i když by jeho odpověď mohla být jiná.<br><br />
V polostrukturovaném dotazníku se objevují jak otázky uzavřené, tak i otevřené nebo polouzavřené. To umožňuje získat od respondentů podrobnější odpovědi, zároveň se ale vyhodnocení dotazníku stává náročnějším.<ref name="marketing"/><br />
===Rozohovor===<br />
===Focus group===<br />
==Tvorba dotazníku==<br />
===Postup===<br />
#Rozhodněte o tom, jaké informace požadujete.<br />
#Definujte cílovou skupinu, respondenty.<br />
#Zvolte způsob(y) dosažení vašich cílových respondentů.<br />
#Rozhodněte o obsahu otázky.<br />
#Vypracujte nejvhodnější znění otázky.<br />
#Vložte otázky do smysluplného pořadí a formátu.<br />
#Zkontrolujte délku dotazníku.<br />
#Předem otestujte dotazník.<br />
#Vytvořte finální formulář dotazníku.<br />
===Zásady===<br />
'''Jakým otázkám se vyhýbat nebo si dávat pozor při jejich pokládání?''':<br />
*dvouhlavňové (zahrnutí dvou problémů do jedné otázky) - např. <br />
*navádějící (podsouvající respondentovi názor) - např.<br />
*emotivní (hrající na city respondenta) - např.<br />
*kladoucí přílišné nároky na přemýšlení/odhadování respondenta - např.<br />
*s dvojitým záporem - např.<br />
*s nepřesnými instrukcemi - např.<br />
*využívající prestiž některých povolání/lidí - např. Lékaři tvrdí, že kouření způsobuje rakovinu plic. Souhlasíte?<br />
*tázající se po nelegálním chování/intimních záležitostech - např. Ukradl/a jste někdy něco v obchodě?<br />
==Odkazy==<br />
===Literatura===<br />
K vypracování článku byly použity učební texty Michaely Slussareff k předmětu ''Metody výzkumu''.<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
===Související články===<br />
[[Typy výzkumu v informační vědě]]<br><br />
[[Kvalitativní výzkum]]<br><br />
[[Kvantitativní výzkum]]<br><br />
[[Výzkumné metody]]<br><br />
[[Jednotlivé kroky při realizaci kvalitativního výzkumu]]<br />
===Klíčová slova===<br />
výzkum, metody výzkumu, dotazování, rozhovor, dotazník, focus group<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sabina.Junova