https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Sara.Bezvodova&feedformat=atom
Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]
2024-03-29T12:10:43Z
Příspěvky uživatele
MediaWiki 1.33.0
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&diff=70946
Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí
2022-03-22T14:47:50Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Metody designu služeb==<br />
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. <br />
<br />
===Výzkumné nástroje===<br />
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. <ref name=":1">VODÁKOVÁ, Dominika. Využití metod designu služeb při analýze a návrhu na zlepšení procesu prezenčních výpůjčních služeb v Moravské zemské knihovně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf</ref> <br />
<br />
===='''Safari službou'''====<br />
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. <ref name=":1">VODÁKOVÁ, Dominika. Využití metod designu služeb při analýze a návrhu na zlepšení procesu prezenčních výpůjčních služeb v Moravské zemské knihovně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf</ref> Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. <br />
<br />
Co je pro výzkum potřeba?<br />
<br />
*<u>čas</u>: vyčleňte si alespoň 30 min a více<br />
*<u>nástroje</u>: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera<br />
*<u>počet lidi</u>: minimálně 1 a více<br />
<br />
Jaký je postup?<br />
<br />
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.<br />
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)<br />
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.<br />
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.<br />
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.<br />
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. <ref> #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou </ref><br />
<br />
===='''Chci aby,...'''====<br />
Další možností je využití výzkumné metody "Chci aby,...". Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. <br />
<br />
Co je pro výzkum potřeba?<br />
<br />
*<u>čas</u>: vyhradit si jeden den a více<br />
*<u>materiál</u>: samolepky nebo lístečky s nápisem "Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele<br />
*<u>lidé</u>: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů<br />
<br />
Jaký je postup?<br />
<br />
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem "''Chci aby, ...''" a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy "tady").<br />
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.<br />
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.<br />
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. <ref>#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby</ref><br />
<br />
===='''Deníky'''====<br />
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. <ref name=":1">VODÁKOVÁ, Dominika. Využití metod designu služeb při analýze a návrhu na zlepšení procesu prezenčních výpůjčních služeb v Moravské zemské knihovně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf</ref><br />
<br />
Co je pro výzkum potřeba?<br />
<br />
*čas: 7 dní a více<br />
*nástroje: deníky, psací potřeby atd.<br />
*počet lidí: 5 a více<br />
<br />
Jaký je postup?<br />
<br />
*Vše si pečlivě naplánujte: od výzkumných otázek, přes rekrutaci participantů, záznamové nástroje, instrukce pro participanty až po sestavení harmonogramu výzkumu.<br />
*Kontaktujte účastníky, odprezentujte jim postup sběru dat. Upřesněte jim, zda budete chtít strukturovanou či nestrukturovanou podobu deníkových zápisků.<br />
*Velmi důležitá je průběžná kontrola a motivace účastníků. Pro jistotu počítejte s tím, že někteří participanti deníky nedokončí.<br />
*Sběr dat může probíhat ihned.<br />
*Po předání deníků interpretujte záznamy. Pokud si nejste jistí interpretací, znovu se spojte s účastníky výzkumu a doptávejte se.<br />
*Zeptejte se participantů na zpětnou vazbu a pocity z výzkumu i z vaší facilitace.<br />
*Ideálním výstupem z deníkových studií jsou identifikované vzory chování - třeba ve formě uživatelských scénářů. <ref>#10 Výzkumný deník [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/47357779497/10-v%C3%BDzkumn%C3%BD-den%C3%ADk</ref><br />
<br />
===Libdesign=== <br />
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.<br />
<br />
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' <br />
<br />
*<u>poznávání</u> (odhalit příležitosti pro inovace)<br />
*<u>analýza</u> (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)<br />
*<u>tvorba</u> (když víte problém, navrhněte řešení)<br />
*<u>testování</u> (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) <ref name=":22">Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/</ref><br />
<br />
===Případová studie===<br />
====Masarykova univerzita v Brně====<br />
Příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr [[Zpětná vazba|zpětné vazby]] v podobě metody Chci, aby tady… <ref name=":3">WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68</ref><br />
<br />
<br /><br />
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==<br />
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. <ref>ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ </ref> Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.<br />
<br />
===Benchmarking===<br />
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. <ref name=":2">NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f</ref> Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. <br />
<br />
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:<br />
<br />
*plánování<br />
*hledání partnerů<br />
*sběr dat<br />
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]<br />
*aplikace změn<br />
<br />
====Benchmarking knihoven====<br />
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.<br />
<br />
====BIX – Bibliotheksindex====<br />
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. <ref name=":13">KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.</ref><br />
<br />
===LibQUAL+®===<br />
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami. <br />
<br />
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: <br />
<br />
*<u>přístup k informacím</u> – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.<br />
*<u>knihovna jako místo</u> – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.<br />
*<u>dojem ze služby</u> – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) <ref>LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f</ref><br />
<br />
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se zpětnou vazbou od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).<br />
<br />
===Total Quality Management (TQM)===<br />
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. <br />
<br />
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:<br />
<br />
*<u>Total</u> – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace<br />
*<u>Quality</u> – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci<br />
*<u>[[Management]]</u> – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi<br />
<br />
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu organizace a je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. <ref>Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management</ref> Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. <ref>Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ </ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
*ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf<br />
*CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.<br />
*Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.<br />
*Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.<br />
*Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.<br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
*[[Design služeb]]<br />
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]<br />
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]<br />
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]<br />
*[[Služby veřejných knihoven]]<br />
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]<br />
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]<br />
*[[Statistika]]<br />
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]<br />
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]<br />
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]<br />
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb <br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Design_a_kvalita_slu%C5%BEeb_v_knihovn%C3%A1ch_a_informa%C4%8Dn%C3%ADch_instituc%C3%ADch:_metody_designu_slu%C5%BEeb,_vybran%C3%A9_metody_hodnocen%C3%AD_kvality_slu%C5%BEeb,_p%C5%99%C3%ADklady_z_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_i_ze_zahrani%C4%8D%C3%AD&diff=70945
Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí
2022-03-22T14:41:58Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Metody designu služeb==<br />
[[Design služeb]] je proces, který se využívá pro návrh nových nebo vylepšení stávajících služeb. Za tímto účelem je důležité vědět, jaká je role služby, jaká je její podstata, ale hlavně to, kdo jsou její uživatelé a jak službu vnímají. Pro jejich poznání a pro získání [[Informace|informací]] o tom, jaká by podle nich služba měla být, je určena řada [[Výzkum a metody v informační vědě|výzkumných nástrojů a metod]]. V designovém procesu se nevyskytují pouze metody, jako jsou [[Rozhovor|rozhovory]] nebo [[Dotazník|dotazníky]]. Design služeb pracuje s více metodami, které umožňují jejich pružné upravení pro vlastní potřeby všech, kteří s nimi budou pracovat. <br />
<br />
===Výzkumné nástroje===<br />
Výzkumné nástroje pomáhají při primárním určování a podrobném poznávání cílové skupiny. Umožňují do hloubky porozumět potřebám a očekáváním uživatelů, což je považováno za pomyslný odrazový můstek do dalšího výzkumu. <ref name=":1">VODÁKOVÁ, Dominika. Využití metod designu služeb při analýze a návrhu na zlepšení procesu prezenčních výpůjčních služeb v Moravské zemské knihovně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf</ref> <br />
<br />
====Safari službou====<br />
Jedním z výzkumných nástrojů je safari službou, což je výzkumná metoda podobná [[Mystery Shopping|Mystery Shoppingu]]. Zaměřuje se na identifikaci slabých a silných stránek služby jako celku. Nástroj umožňuje výzkumníkovi na službu nahlížet nejen z pohledu uživatele, ale také si ji projít z jeho pozice. <ref name=":1">VODÁKOVÁ, Dominika. Využití metod designu služeb při analýze a návrhu na zlepšení procesu prezenčních výpůjčních služeb v Moravské zemské knihovně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf</ref> Metoda klade důraz na osobní zkušenost, při které výzkumník sleduje všechny detaily, kontaktní místa a interakce, které ovlivňují prožitek ze služby. Využití této služby je vhodné v první fázi výzkumu, kdy výzkumník zjišťuje, jaké jsou problémy a nedostatky služby anebo v situaci, kdy se chce výzkumník vcítit do role uživatele a zjistit, jaký požitek ze služeb uživatel má. <br />
<br />
Co je pro výzkum potřeba?<br />
<br />
*<u>čas</u>: vyčleňte si alespoň 30 min a více<br />
*<u>nástroje</u>: tužka, papír nebo tablet, fotoaparát či kamera<br />
*<u>počet lidi</u>: minimálně 1 a více<br />
<br />
Jaký je postup?<br />
<br />
*Na počátku je potřeba vyčlenit si dostatek času na průchod službou, kterou jste se rozhodli zkoumat.<br />
*Vyberte vhodné nástroje, pomocí nichž budete zaznamenávat zkušenosti se službou (tužka, papír atd.)<br />
*Připravte si scénář (určete, na co se chcete primárně zaměřit). Sledovat můžete například prostředí, chování lidí atd.<br />
*Všechny myšlenky, pocity a zkušenosti si pečlivě po celou dobu výzkumu zaznamenávejte.<br />
*Aktivně a kreativně si službu vyzkoušejte do všech možných detailů.<br />
*Navrhněte, jak službu zlepšit a zkvalitnit. <ref> #27 Safari službou [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156482495619/27-safari-slu%C5%BEbou </ref><br />
<br />
====Chci aby,...====<br />
Další možností je využití výzkumné metody "Chci aby,...". Jedná se o jednoduchou metodu, která nám pomáhá odhalit, jaká přání mají naši uživatelé. Využití této metody je vhodné jak pro dlouhodobé, tak pro krátkodobé výzkumy přání skupiny lidí. Umožňuje nám získat netradiční nápady na zlepšení našich služeb a navázat kontakty se zákazníky. <br />
<br />
Co je pro výzkum potřeba?<br />
<br />
*<u>čas</u>: vyhradit si jeden den a více<br />
*<u>materiál</u>: samolepky nebo lístečky s nápisem "Chci, aby...; dále nástěnku nebo sběrný box na lístečky, propisky pro uživatele<br />
*<u>lidé</u>: jeden výzkumník a nejméně 10 participantů<br />
<br />
Jaký je postup?<br />
<br />
*Nejprve si vytvořte lístečky s nápisem "''Chci aby, ...''" a doplňte místo (např. v [[Veřejná knihovna|knihovně]], nebo jen slovy "tady").<br />
*Následně kartičky umístěte na vhodná místa a přiložte k nim propisky na psaní. Místo by mělo být dobře viditelně označené a nemělo by se nacházet pod dohledem zaměstnanců.<br />
*Informujte uživatele o existenci těchto lístečků a lístečky pravidelně sbírejte.<br />
*Na závěr vše vyhodnoťte a realizovatelné návrhy uveďte do praxe. Vhodné je o této skutečnosti uživatele informovat. <ref>#25 Chci aby,… [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/156756516344/25-chci-aby</ref><br />
<br />
====Deníky====<br />
Dalším výzkumným nástrojem, jsou deníky. Deníky jsou prostá metoda, při jejichž realizaci záleží hlavně na ochotě uživatelů služby vést si svůj deník o službě. Poskytují možnost se uživateli skutečně přiblížit a jít v rámci průzkumu služby do velké hloubky, nevýhodou je ovšem časová náročnost této metody. <ref name=":1">VODÁKOVÁ, Dominika. Využití metod designu služeb při analýze a návrhu na zlepšení procesu prezenčních výpůjčních služeb v Moravské zemské knihovně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková. [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kvwo6/Plny_text_diplomove_prace.pdf</ref><br />
<br />
Co je pro výzkum potřeba?<br />
<br />
*čas: 7 dní a více<br />
*nástroje: deníky, psací potřeby atd.<br />
*počet lidí: 5 a více<br />
<br />
Jaký je postup?<br />
<br />
*Vše si pečlivě naplánujte: od výzkumných otázek, přes rekrutaci participantů, záznamové nástroje, instrukce pro participanty až po sestavení harmonogramu výzkumu.<br />
*Kontaktujte účastníky, odprezentujte jim postup sběru dat. Upřesněte jim, zda budete chtít strukturovanou či nestrukturovanou podobu deníkových zápisků.<br />
*Velmi důležitá je průběžná kontrola a motivace účastníků. Pro jistotu počítejte s tím, že někteří participanti deníky nedokončí.<br />
*Sběr dat může probíhat ihned.<br />
*Po předání deníků interpretujte záznamy. Pokud si nejste jistí interpretací, znovu se spojte s účastníky výzkumu a doptávejte se.<br />
*Zeptejte se participantů na zpětnou vazbu a pocity z výzkumu i z vaší facilitace.<br />
*Ideálním výstupem z deníkových studií jsou identifikované vzory chování - třeba ve formě uživatelských scénářů. <ref>#10 Výzkumný deník [online].. [cit. 2021-03-07] Dostupné z: https://100metod.cz/post/47357779497/10-v%C3%BDzkumn%C3%BD-den%C3%ADk</ref><br />
<br />
===Libdesign=== <br />
Jednou z konferencí, která se designu služeb aplikovanému do prostředí knihoven věnuje, je [https://libdesign.kisk.cz/ Libdesign]. Designu služeb v knihovnách, neziskových [[Organizace|organizacích]] i veřejném sektoru se věnujeme od roku 2014, kdy projekt vznikl pod střechou [https://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví] na Filozofické fakultě [https://www.muni.cz/en Masarykovy univerzity]. Jako inspiraci nebo rychlého průvodce mohou knihovny kdykoli během jednotlivých fází designového procesu využít mimo jiné sadu 35 karet, které projektový tým vytvořil.<br />
<br />
'''Při designování projdete 4 fázemi:''' <br />
<br />
*<u>poznávání</u> (odhalit příležitosti pro inovace)<br />
*<u>analýza</u> (hledejte odpovědi na otázky CO, JAK, PROČ)<br />
*<u>tvorba</u> (když víte problém, navrhněte řešení)<br />
*<u>testování</u> (abyste měli jistotu, že řešení dosáhne cílů, prototyp testujte) <ref name=":22">Libdesign [online].[cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://libdesign.kisk.cz/</ref><br />
<br />
===Případové studie===<br />
====Masarykova univerzita v Brně====<br />
Dalším příkladem je výzkum, který proběhl v roce 2014 v [[Ústřední knihovna|Ústřední knihovně]] Masarykovy univerzity v Brně. [[Kvantitativní výzkum|Kvantitativní šetření]] provedené pomocí dotazníků bylo využito ke změnám a zlepšení uživatelského prostředí v knihovně, kde po ukončení výzkumu vznikl prostor pro společné studium, který zároveň poskytuje možnost občerstvení a relaxace. Knihovna v rámci designového procesu využila metody, jako jsou dotazníky a [[Anketa|ankety]]. Průběžně také využívala metod pro sběr [[Zpětná vazba|zpětné vazby]] v podobě metody Chci, aby tady… <ref name=":3">WALTEROVÁ, Denisa. Design služeb 2x v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. DESIGN KISK [online]. 2019 [cit. 2021-02-22] Dostupné z: https://medium.com/design-kisk/design-slu%C5%BEeb-2x-v-%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD-knihovn%C4%9B-filozofick%C3%A9-fakulty-masarykovy-univerzity-5e480483db68</ref><br />
<br />
<br /><br />
==Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích==<br />
Je potřeba, aby knihovny poskytovaly co nejkvalitnější služby, neboť kvalita služeb souvisí se [[Měření spokojenosti uživatelů|spokojeností uživatelů]]. Nejvýznamnějším přístupem pro řízení a měření kvality služeb je přístup, který je založený na jejich spotřebitelích. Úroveň spokojenosti uživatele a tím i kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií. <ref>ZAPLETALOVÁ, Šárka. Marketing služeb a kvality (2.). Marketingové noviny. 2003. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_1556/ </ref> Hodnocení kvality výkonů a výběr [[Ukazatele výkonnosti|ukazatelů výkonosti]] závisí na daných cílech knihovny. Většina metod, které se používají v souvislosti s ukazateli výkonnosti je matematická. Pro doplnění [[Statistika|statistických údajů]] se používají výsledky různých jiných výzkumů, jako jsou například ankety o spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|čtenářů]], jejichž údaje jsou subjektivní. Hodnotit služby můžeme použitím sběru a následným využití statistických dat, [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.|Standardem pro dobrou knihovnu]], metodou [[Statistika a benchmarking v knihovnách|benchmarkingu]] či zjišťováním spokojenosti uživatelů.<br />
<br />
===Benchmarking===<br />
Mezi nejčastěji využívané definice benchmarkingu patří ta ze slovníku Americké společnosti pro kvalitu. Dle něj je benchmarking technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují špičku. Poznávají, jak tyto organizace světovou výkonnost dosáhly a využívají získané informace ke zlepšování své vlastní výkonnosti. <ref name=":2">NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu kvality: co, proč a jak měřit? Praha: Management Press, 2016. s. 187. ISBN 978-80-7261-426-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8edb82e0-3c33-11e9-9be5-5ef3fc9bb22f</ref> Smyslem je, aby knihovny znaly své silné a slabé stránky a věděly, kde mají limity, na kterých je potřeba zapracovat. Díky této metodě knihovny mohou lépe porozumět chování a potřebám svých uživatelů. <br />
<br />
Procesy fungování benchmarkingu vycházejí z různých [[Model|modelů]] a přístupů. Ty se často podobají modelu Petera Brophyho, který je rozděluje do pěti základních kroků:<br />
<br />
*plánování<br />
*hledání partnerů<br />
*sběr dat<br />
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy|analýza dat]]<br />
*aplikace změn<br />
<br />
====Benchmarking knihoven====<br />
V České republice se tato metoda využívá v projektu [https://www.benchmarkingknihoven.cz/ Benchmarking knihoven]. Od roku 2006 jej provozuje [[Národní knihovna ČR]] a ročně se do projektu zapojí více než 350 českých a slovenských knihoven. Podmínkou je poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.<br />
<br />
====BIX – Bibliotheksindex====<br />
V zahraničí jsme se mohli setkat například s projektem BIX – [http://bix-bibliotheksindex.de/ Bibliotheksindex] z Německa. Projekt však skončil v roce 2015. V posledním roce jeho funkce využilo 145 veřejných a 64 [[Akademická knihovna|akademických knihoven]]. Cílem projektu bylo sledovat čtyři základní dimenze, konkrétně se jednalo o základní podmínky pro uspokojení požadavků uživatelů, orientaci na uživatele, elektronickou efektivnost a pracovníky knihoven. <ref name=":13">KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2021-01-12]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.</ref><br />
<br />
===LibQUAL+®===<br />
Tato metoda slouží k měření spokojenosti čtenářů akademických knihoven. Tento komerční systém vznikl díky iniciativě amerického sdružení [[Association of Research Libraries]] (Sdružení vědeckých knihoven). Patří do skupiny vyhodnocovacích nástrojů a slouží pro statistické zpracování dat sledovaných knihovnami. <br />
<br />
Využívá měření [[Měření spokojenosti uživatelů knihoven|spokojenosti uživatelů knihoven]] prostřednictvím dotazníků a je založen na třech klíčových dimenzích kvality služeb akademických knihoven: <br />
<br />
*<u>přístup k informacím</u> – existence relevantních [[Informační zdroj|informačních zdrojů]], možnost [[Tisk|tisku]], vhodná otevírací doba apod.<br />
*<u>knihovna jako místo</u> – klid, pohodlí, možnost týmového učení v knihovně atd.<br />
*<u>dojem ze služby</u> – týká se především chování pracovníků knihovny (jako je jejich připravenost odpovídat na otázky, ochotu pomoci, poskytování individuální pozornosti, porozumění potřebám klientů apod.) <ref>LUKÁŠOVÁ, Růžena a Ekonomicko-správní fakulta. Měření spokojenosti občanů s veřejnými službami jako součást řízení kvality v organizacích veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-210-5112-6. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62492750-49e4-11e4-a450-5ef3fc9bb22f</ref><br />
<br />
Mezi cíle [https://www.libqual.org/home LibQUAL+®] patří mimo jiné pomoci knihovnám, aby lépe porozuměly uživatelskému vnímání kvality knihovnických potřeb a pracovat se zpětnou vazbou od uživatelů za účelem poskytovaní lepších knihovnických služeb. Tento nástroj se využívá v knihovnách po celém světě (jako například v USA, Kanadě, Francii, Finsku či Spojených arabských emirátech).<br />
<br />
===Total Quality Management (TQM)===<br />
Jednou z dalších metod je metoda [[Total Quality Management|TQM]], což je velmi komplexní metoda řízení, která klade důraz na řízení kvality ve všech dimenzích života organizace. <br />
<br />
Existuje celá řada různých forem a výkladů TQM, nicméně společné rysy lze vyčíst z písmen jeho zkratky:<br />
<br />
*<u>Total</u> – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace<br />
*<u>Quality</u> – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci<br />
*<u>[[Management]]</u> – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi<br />
<br />
Tento manažerský přístup se soustředí na kvalitu organizace a je založený na zapojení všech jejich členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch. Úspěch by měl být zajištěn skrze spokojeného zákazníka. <ref>Total Quality Management (TQM), 2014. In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2020, 09.10.2014 [cit. 2020-11-25]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management</ref> Pomáhá knihovnám, aby pracovaly na neustálém zlepšování svých služeb. TQM se zabývá hodnotami, jako je školení a rozvoj zaměstnanců a chápáním potřeb služeb zákazníků, čím odpovídá i hodnotám a přístupům knihoven. <ref>Total Quality Management (TQM), 2018. Library and Information Science Network [online]. 15.8.2018 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: http://www.lisbdnet.com/total-quality-management-tqm/ </ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
*ŠMEHLÍK, David. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry. Brno: Flow, 2014, 96 s. ISBN 978-80-905480-3-9. Dostupné také z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb.pdf<br />
*CULÉN, Alma Leora et al. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Vydání první. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 83 stran. ISBN 978-80-210-8358-5.<br />
*Popovič, Eva, ed. a Skučková, Blanka, ed. Libraries and librarianship in the Czech Republic. 2nd updated ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7050-572-4.<br />
*Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6.<br />
*Nenadál, Jaroslav, Vykydal, David a Halfarová, Petra. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. 265 s. ISBN 978-80-7261-224-6.<br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
*[[Design služeb]]<br />
*[[Metody designu služeb v knihovně a informační instituci]]<br />
*[[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]]<br />
*[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]<br />
*[[Služby veřejných knihoven]]<br />
*[[Metody zjišťování informačních potřeb]]<br />
*[[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]<br />
*[[Statistika]]<br />
*[[Měření spokojenosti uživatelů knihoven]]<br />
*[[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]<br />
*[[Výzkum a metody v informační vědě]]<br />
*[[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
design, design služeb, služby knihoven, knihovny, informační instituce, hodnocení kvality služeb, benchmarking, měření kvality služeb <br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_form%C3%A1ty_soubor%C5%AF_HTML_a_XML._Popi%C5%A1te,_k_%C4%8Demu_se_pou%C5%BE%C3%ADvaj%C3%AD._Uve%C4%8Fte_n%C4%9Bkolik_z%C3%A1kladn%C3%ADch_zna%C4%8Dek_HTML_a_popi%C5%A1te_jejich_v%C3%BDznam.&diff=70739
Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.
2022-03-16T16:42:21Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Formáty HTML a XML==<br />
'''Soubory formátu [[HTML]] (Hypertext Markup Language) neboli [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|značkovací jazyk]] a [[Využití formátu XML v knihovnických aplikacích|XML]] (eXtensive Markup Language) neboli rozšiřitelný značkovací jazyk''' jsou formátované textové soubory, obsahující kromě vlastního textu i značky (tagy), které definují, jak se má text zobrazovat. Tyto jazyky jsou určené pro tvorbu [[World Wide Web|webu]]. <br />
Formát souborů '''HTML''' je formát textového souboru s koncovou příponou html/htm. Tyto soubory obsahují text psaný jazykem HTML pro tvorbu webových stránek, které jsou propojeny [[Hypertext|hypertextovými]] odkazy. Tento značkovací jazyk strukturuje (nadpis, odstavec, seznam...) text pomocí značek neboli tagů. <br />
Formát souborů '''XML''' je novějším jazykem než HTML a je určen pro výměnu a popis [[Data|dat]].<br />
<br />
===Rozdíl mezi HTML a XML===<br />
HTML je určeno k '''zobrazování dat''' a jejich úpravu, zatímco XML je určeno pouze k popisu dat a zaměřuje se na to '''co jsou data'''.<br />
<br />
==HTML (Hypertext Markup Language)==<br />
je standardní značkovací jazyk což znamená, že jeho pomocí značkujeme části textu tak, aby prohlížeč poznal jak chceme aby vypadal výsledný text. Značkám se říká tagy. Jazyk je používaný pro dokumenty určené k zobrazení ve webovém prohlížeči. Existují přímo určené programy pro tvorbu webových stránek pomocí jazyka HTML. Jde například o [[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Vymezte textové editory oproti aplikacím pro počítačovou sazbu. Uveďte příklady textových editorů. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|textový editor]] ''PS pad'' nebo ''Top Style''. Editory zvýrazňují [[syntax]] a upozorňují na překlepy. <br />
<br />
===Tagy===<br />
<br />
Jazyk HTML je charakterizován množinou '''značek''' (tzv. ''tagů'') a jejich '''vlastností''' (''atributy''). Tagy jsou uzavřeny do špičatých závorek a mají dvě části: ''začáteční a koncovou část'', obě části mají svůj předem určený vzhled. Mezi značky se uzavírají části textu dokumentu a tím se určuje význam obsaženého textu. Část dokumentu tvořená otevírací značkou, nějakým obsahem a odpovídající ukončovací značkou tvoří '''prvek''' (''element'') dokumentu. Součástí obsahu prvku mohou být další vnořené prvky.<ref name=":0">Hypertext Markup Language. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-04-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypertext_Markup_Language</ref><br />
<br />
Značky lze '''z hlediska významu''' rozdělit na tři základní skupiny:<ref name=":0" /><br />
<br />
*'''Strukturální značky''' <br />
**rozvrhují strukturu dokumentu a dodávají mu formu<br />
**příklad: odstavce (<nowiki><p>), nadpisy (<h1>, <h2>).</nowiki><br />
*'''Popisné (sémantické) značky''' <br />
**popisují povahu obsahu prvku, současný trend je orientován právě na sémantické značky, které usnadňují automatizované zpracovávání dokumentů a vyhledávání informací<br />
**příklad: nadpis (<title>), adresa (<address>).<br />
*'''Stylistické značky'''<br />
**určují vzhled prvku při zobrazení, od tohoto druhu značek se postupně upouští<br />
**příklad: značka pro tučné písmo (<nowiki><b>).</nowiki><br />
<br />
Podle toho, zda se vyskytují ve dvojicí nebo samostatně, rozlišujeme značky<br />
<br />
*'''párové''' (například odstavec <nowiki><p> </p></nowiki>)<br />
*'''nepárové''' (například zalomení řádku <nowiki><br></nowiki>)<br />
<br />
<br><br />
[[Soubor:TAGY.png|Tagy|center]]<br />
<br><br />
===Struktura HTML dokumentu<ref name=":0" />===<br />
<br />
*'''Deklarace typu dokumentu''': značka <!DOCTYPE html> sděluje prohlížeči, že otevřel HTML dokument.<br />
*'''Kořenový element:''' značky <html> a </html> označují začátek, respektive konec celého dokumentu.<br />
*'''Hlavička dokumentu:''' <head> a </head> označují začátek a konec hlavičky dokumentu, která se sice nezobrazuje, ale obsahuje metadata vztahující se k celému dokumentu (např. název dokumentu, autora, klíčová slova, kaskádové styly atd.).<br />
*'''Tělo dokumentu:''' <body> a </body> označují tělo dokumentu, zahrnující vlastní obsah dokumentu.<br />
<br />
<br><br />
[[Soubor:Htmlkod.png|struktura kódu jednoduché webové stránky|center]] <ref>[http://polopate.jakpsatweb.cz/index.php?page=struktura Struktura kódu stránky. In: ''Jak dobře začít s tvorbou webu - po lopatě.'' Dostupné z: http://polopate.jakpsatweb.cz/index.php?page=struktura]</ref><br />
<br />
<br><br />
==Literatura== <br />
<br />
*Obsah stránek HTML. In: ''Jak psat web - po lopatě''. Dostupné z: http://polopate.jakpsatweb.cz/index.php?page=uvod<br />
*KOSEK, Jiří. ''K čemu můžeme XML použít již dnes''. 2000-2001. dostupné z: https://www.kosek.cz/clanky/swn-xml/ar01s09.html<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
*[[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]]<br />
*[[Využití formátu XML v knihovnických aplikacích]]<br />
*[[Webová stránka]]<br />
*[[World Wide Web]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
HTML, XML, značkovací jazyky<br />
<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_software&diff=70703
Vzdělávací software
2022-03-15T14:06:39Z
<p>Sara.Bezvodova: Sara.Bezvodova přesunul stránku Vzdělávací software na Vzdělávací software a jeho hodnocení</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[Vzdělávací software a jeho hodnocení]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_software_a_jeho_hodnocen%C3%AD&diff=70702
Vzdělávací software a jeho hodnocení
2022-03-15T14:06:38Z
<p>Sara.Bezvodova: Sara.Bezvodova přesunul stránku Vzdělávací software na Vzdělávací software a jeho hodnocení</p>
<hr />
<div>[[Soubor:Duolingo, mem-referenco, 1.jpeg|náhled|vpravo|350x350px|Vzdělávací software Duolingo]]<br />
[[E-learning|Vzdělávací program]] můžeme definovat jako [[software]], který díky moderní technologii přináší nové možnosti v edukaci. Program by měl předávat edukačně upravený obsah jedinci, který se vzdělává, a vést jej k rozvoji a vzdělávání. Měl by mít stanovený pedagogický cíl a studenta podněcovat k naplnění onoho cíle. Výhodou edukačních programů je, že jsou dostupné uživatelům po celém světě. Odbourávají tak překážky demografické, sociální a mobilní.<ref>VAN NULAND, Sonya E., Roy EAGLESON a Kem A. ROGERS. Educational software usability: Artifact or Design?. Anatomical sciences education [online]. 2017, 10(2), 190-199 [cit. 2022-03-14]. ISSN 1935-9772. Dostupné z: doi:10.1002/ase.1636</ref> <br />
<br />
==Typologie vzdělávacích programů==<br />
<br />
P. Tchounikine ve své knize ''Computer Science and Educational Software Design'' definoval základní typologii vzdělávacích programů. Mezi ně řadí: <br />
<br />
'''Inteligentní doučovací systém''' (Intelligent Tutoring Systems) – vede studenty k edukaci skrze lidské problémy a přizpůsobuje učivo potřebám jedince. Uživatelé, tak mají možnost řešit edukační a lidské problémy, které prohloubí znalosti koncového uživatele. [[Zpětná vazba]] by měla být uzpůsobena profilu uživatele, program by měl nabídnout přizpůsobení učiva, výpomoc při řešení úkolů a správná řešení.<br />
<br />
''Příklad'': Příkladem může být online kurz [https://www.avast.com/cz/besafeonline/ Buď safe online], který vznikl na základě spolupráce společnosti Avast a Jiřího Krále. Uživatelům tak přestavují možná rizika, se kterými se mohou v internetovém prostředí setkat. Každé téma je představeno skrze vytvořené situace, jež uživatelům pomůže lépe zafixovat bezpečné zásady používaní [[Internet|internetu]].<ref>Buď safe online. Avast [online]. Avast Software, © 1988 – 2022 [cit. 2022-03-09]. Dostupné z: https://www.avast.com/cz/besafeonline/</ref> <br />
<br />
'''Mikrosvěty, [[virtuální realita]], simulace''' (Microworlds, simulations or virtual reality pedagogical environments) – rozhraní těchto vzdělávacích programů musí být uzpůsobené pro vzdělávání, pokud se v programu pracuje s herními prvky. V případě, že je tento prvek dostatečně ošetřen, je možné uživatele plně vtáhnout do [[Kyberprostor|virtuálního světa]], který jim lépe přibližuje edukační obsah. Může se tedy jednat i o edukační hry, které jsou velmi populární. <br />
<br />
''Příklad'': [https://exoplanets.nasa.gov/eyes-on-exoplanets/#/ NASA eyes on exoplanets] je výukový 3D program, kde jsou uživatelé přeneseni do virtuálního modelu vesmíru. Uživatelé tak mají možnost, pomocí vybraných teleskopů detailně prozkoumávat vesmír a vybrané planety. U každého objektu jsou uvedeny základní informace, které prohlubují edukační záměr.<ref>NASA eyes on exoplanets. Exoplanet Exploration: Planets Beyond Our Solar System [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné z: https://exoplanets.nasa.gov/eyes-on-exoplanets/#/</ref><br />
<br />
'''Hypermediální vzdělávací prostředí''' (Hypermedia learning environments) – prostředí, které využívá integraci různých typů zdrojů (text, video, audio a obrázky).<br />
<br />
''Příklad'': Edukační program [https://www.vangoghmuseum.nl/en/secondary-education/lessons?fbclid=IwAR0yeK51lSmG9x0etOCcsozVnQrT6pUYJOCA_0S3eO1iFrhuXnucGsC2340 V - Van Gogh's friend] byl vytvořen Van Gogh museum. Tento program uživatelům přibližuje tématiku UV světla v[[Muzeum| muzejních institucí]]. Program je plný obrazových a textových materiálů. Na výuku je následně navázáno návodem výroby vlastní UV svítilny.<ref>UV - Van Gogh's friend. Van Gogh Museum [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné z: https://www.vangoghmuseum.nl/en/secondary-education/lessons?fbclid=IwAR0yeK51lSmG9x0etOCcsozVnQrT6pUYJOCA_0S3eO1iFrhuXnucGsC2340</ref> <br />
<br />
'''Výukové prostředí založené na spolupráci''' (Collaborative learning environments) – hlavním cílem programu je podpořit interaktivitu mezi studenty a lektory. Studenti mají možnost pracovat se svými nápady třeba skrze [[brainstorming]] a [[Motivace|motivovat]] se ve vzdělávání.<br />
<br />
''Příklad'': [https://colab.research.google.com/ Colab] nebo Colaboratory je online edukační program, který nabízí možnost kolaborace více uživatelů na jednom místě. Studenti se tak mohou se tak mohou společně učit [[Programovací jazyk|programování]] v jazyce [[Python]] a následně vědomosti aplikovat v praxi.<ref>Colab [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné z: https://colab.research.google.com/</ref> <br />
<br />
'''Online vzdělávací programy''' (On-line learning platforms) – oproti ostatním vzdělávacím programům poskytují přístup k externím zdrojům, cvičením a kurzům. Dále podněcují komunikaci mezi účastníky a lektory skrze komunikační nástroje jako může být ''chat''.<br />
<br />
''Příklad'': [https://www.mooc.org/ Massive Open Online Courses (MOOCs)] je internetový portál, který zprostředkovává online vzdělávací kurzy pro každého. Většina kurzů je ve formě videozáznamů, doplněné o další materiály (např. úkoly, infografiky, odborné články, test). Uživatelé mohou při studiu využít i diskusní fórum. Většina kurzů je zdarma. <br />
<ref>Massive Open Online Courses (MOOCs) [online]. edX, © 2021 [cit. 2022-03-15]. Dostupné z: https://www.mooc.org/></ref> <br />
<br />
'''Mobilní výuková zařízení''' (Mobile learning devices) – jedná se o aplikace uzpůsobené pro práci na mobilní zařízení a příslušných [[Hardware počítače|hardwarových zařízení]]. Může se jednat i o speciální výukové aplikace, které podporují návštěvu muzejních institucí, které následně doplňují muzejní výklad.<br />
<br />
''Příklad'': [https://cs.duolingo.com/ Duolingo] je zábavná vzdělávací aplikace, která uživatelům umožnuje skrze krátké a rychlé lekce, učit se novým jazykům. Uživatelé si tak osvojí a zlepší své komunikační dovednosti. Uživatelé si mohou výklad upravit podle svého tempa a díky kombinaci zábavných her a výzev jsou uživatelé motivováni pokračovat ve studiu.<ref>Duolingo [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné z: https://cs.duolingo.com/</ref><br />
<br />
==Evaluace vzdělávacích programů==<br />
<br />
Evaluaci vzdělávacích programů je nutné se věnovat jak po pedagogické, tak po designové stránce. Program by měl být hodnocen před vydáním a po vydání.<br />
<br />
===Hodnocení vzdělávacích programů z pohledu Pierra Tchounikineho===<br />
Obecnému představení konceptu se autor věnuje v knize ''Computer Science and Educational Software Design''. Následující body je možné využít v rámci evaluace edukačních programů.<br />
<br />
'''Pedagogické rozhraní''' (Pedagogical Setting) obsahuje [[informace]], které vedou studenty k rozvoji činnosti a dosažení pedagogického cíle. Mělo by rovněž vést studenty k řešení problémů a podporovat interaktivitu mezi studenty. Každý dílčí prvek by měl mít implementovaný rozdílný design a celé pedagogické rozhraní by mělo odpovídat celému zážitku z programu.<br />
<br />
'''Výukového rozhraní''' (Teaching Setting) – obsahuje edukační materiál, který vychází z lidských, materiálních a institucionálních rysů.<br />
<br />
'''Aktivita''' (Activity) je činnost, do níž jsou studenti aktivně zapojeni. Důležité je hodnotit, zda aktivita odpovídá pokynům z úkolu. ''Je aktivita spojena s pedagogickým cílem? Je reálné dosáhnout pedagogického cíle?''<br />
<br />
'''Pedagogický cíl''' (Pedagogical Objective) je možné definovat jako záměr, jehož by měl student dosáhnout na konci programu. Každý program by měl mít stanovený cíl. Právě skrze evaluaci programů je možné jej vyhodnotit a zjistit, zda je reálné ho dosáhnout. Pedagogický cíl programu může být odlišný od školských cílů.<br />
<br />
'''Design pedagogického rozhraní''' (Pedagogical Setting Design) obsahuje všechny nutné prvky pro edukační aplikaci, jako jsou studentské aktivity, rozdělení rolí uživatelům, obsah, učební metody a rozšiřující informace k objektům. V případě evaluace je nutné se zaměřit na hodnocení ovládáním aplikace, strukturou, responzivitou, na nízkoprahovost (dostupnost). Důležité je se při evaluaci ptát na uživatelskou přívětivost aplikace. Má program stanovenou strukturu? Je rozhraní uzpůsobené pro práci s žáky? '''V rámci pojmu design pedagogického rozhraní pracuje Tchounikine s pojmem pedagogický scénář''' (Pedagogical Scenario), jenž popisuje výuku a dílčí aktéry, jako jsou program, úkoly, dílčí úlohy a omezení, které je nutno dodržovat za účelem dosažení pedagogického cíle.<br />
<br />
===Hodnocení vzdělávacích programů z pohledu Evy Kroutilové===<br />
Podobně s evaluací pracuje i E. Kroutilová, která hodnotí jazykové vzdělávací programy z pedagogicko-psychologického pohledu. Evaluaci programů vnímá jako klíčovou z edukačního pohledu pro stanovení kvality programu. Odborní pracovníci a učitelé by měli analyzovat funkčnost programu, vyhodnotit pedagogický cíl a stanovit cestu k dosažení. Dle jejího názoru je pro evaluaci důležité zaměřit se na tato kritéria:<br />
<br />
'''Motivační kritérium'''<br />
*Podněcuje hlubší vzdělávání?<br />
*Podněcuje zájem o látku?<br />
<br />
'''Kreativní kritérium'''<br />
*Podporuje tvořivé myšlení?<br />
*Provázanost tématu<br />
*Navazují na sebe dílčí edukační programy?<br />
*Je téma provázané s dalšími výukovými materiály?<br />
<br />
'''Kognitivní procesy'''<br />
*Je program uzpůsobený pro individuální tempa?<br />
*Nabízí program různé úrovně obtížnosti?<br />
*Mění se typy úkolů a cvičení?<br />
<br />
'''Socializační kritérium'''<br />
*Obsahuje program jiné formy edukace než cvičení?<br />
*Je možnost pracovat ve skupině?<br />
<br />
===Hodnocení vzdělávacích programů z pohledu Elissavet a Economides===<br />
<br />
Elissavet a Economides pohlíží na hodnocení vzdělávacích programů podle následujících kritérií. Dle jejich názoru by podobně jako školní učebnice měl být i edukační program pravidelně aktualizován, aby byla data stále relevantní. Pokud obsah obsahuje odkazy, je nutno pravidelně kontrolovat, zda jsou uvedené stránky funkční.<ref>ELISSAVET, G a A.A ECONOMIDES. Evaluation factors of educational software. Proceedings International Workshop on Advanced Learning Technologies. IWALT 2000. Advanced Learning Technology: Design and Development Issues [online]. IEEE, 2000, 113–116 [cit. 2021-12-14]. ISBN 9780769506531. Dostupné z: doi:10.1109/IWALT.2000.890581</ref><br />
<br />
'''Softwarová přívětivost''' (Software Acceptability) zahrnuje veškerý obsah, jeho prezentaci a organizaci informací ''(content, presentation, content organisation)'' v programu. Každé z těchto kritérií je pro hodnocení důležité.<br />
<br />
'''Obsah''' je souhrn informací, které jsou obsaženy v edukačním programu. Informace by měly být vědecky podložené, přesné, informačně relevantní k cílové skupině. Měla by podněcovat logické myšlení a motivovat ke vzdělání.<br />
<br />
'''Prezentaci''' obsahu lze definovat jako sestavení informací v programu. Mezi dva základní faktory se řadí struktura a motivace. Žáky by měl obsah interaktivní formou zapojovat do výuky. Jedinec by měl mít možnost participovat na aktivitách. Možnost participace by měla být přizpůsobena věku a kognitivním možnostem jedince<br />
<br />
'''Organizace kontextu''': Obsah by měl být interaktivní a měl by zapojovat studenta. Informace by měly být uspořádány do menších úseků a doplněny o otázky, opakování a podobně. Dále je důležité se zaměřit na to, zda je program uživatelsky přívětivý.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/> <br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
<br />
*KROUTILOVÁ, Eva. K výukovému softwaru v německém jazyce a jeho evaluaci. Diplomová práce (Mgr.)-Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta, 2007, 2007, 137, [4] s. příl.: il. + 1 CD.<br />
<br />
*TCHOUNIKINE, Pierre. Computer Science and Educational Software Design A Resource for Multidisciplinary Work in Technology Enhanced Learning. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg, 2011, 1 online resource (194 p.). ISBN 3-642-20003-6. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-642-20003-8<br />
<br />
*VAN NULAND, Sonya E, Roy EAGLESON a Kem A ROGERS. Educational software usability: Artifact or Design? Anatomical sciences education [online]. 2017, 10(2), 190-199 [cit. 2021-12-02]. ISSN 1935-9772. Dostupné z: doi:10.1002/ase.16<br />
<br />
===Související články===<br />
[[Software]]<br /><br />
[[E-learning]]<br /><br />
[[E-learning v českém mimoškolním prostředí]]<br /><br />
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]<br /><br />
[[Grantové programy vhodné pro oblast knihovnických a informačních služeb – charakteristika, obsah, zaměření, omezení]]<br /><br />
[[Massive open online course (MOOC)]]<br /><br />
[[Scratch]]<br /><br />
<br />
<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Vzdělávání, vzdělávací software, vzdělávání a nová media, E-learning<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-government:_a)_Rozvoj_ICT_slu%C5%BEeb_ve%C5%99ejn%C3%A9_spr%C3%A1vy_a_z%C3%A1kladn%C3%AD_registry,_b)_GDPR_a_ochrana_osobn%C3%ADch_%C3%BAdaj%C5%AF&diff=69549
E-government: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů
2022-01-23T15:46:44Z
<p>Sara.Bezvodova: Sara.Bezvodova přesunul stránku EGovernment: a)Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b)GDPR a ochrana osobních údajů na E-government: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů</p>
<hr />
<div>==eGovernment==<br />
Myšlenkou tzv. [[E-government|eGovernmentu]] je správa věcí veřejných za pomoci využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. <ref name="minis">Co je eGovernment? Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx</ref> Slouží k výměně [[Informace|informací]] s občany se soukromými organizacemi i jinými veřejnými institucemi a očekává se od něj poskytování rychlých, dostupných a kvalitních [[Informační služby|informačních služeb]]. Měl by především usnadnit styk veřejnosti s úřady. <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref><br />
<br />
'''Nejčastěji zmiňované výhody elektronizace státní správy jsou:'''<br />
<br />
*snížení počtu pracovníků a tím i snížení nákladů,<br />
*zrychlení a zjednodušení administrativních procesů,<br />
*vyšší spokojenost konzumentů služby a jejich větší pohodlí,<br />
*snížení chybovosti poskytnutých [[Data|dat]],<br />
*flexibilita (služby mohou být poskytnuty i mimo pracovní hodiny instituce). <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref><br />
*přinést občanům, školám, podnikům a administrativě on-line služby,<br />
*vytvoření [[Počítačová gramotnost|počítačově gramotné]] společnosti podporované soukromým sektorem připraveným poskytnout finančními prostředky,<br />
*zajistění, aby proces zavádění byl pro celou společnost a aby vybudoval u uživatelů důvěru a posílil společenskou soudržnost. <ref name="moodl">NOVOTNÁ, Jitka. E-government - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1184998/mod_resource/content/2/08_e_government.pdf</ref><br />
<br />
'''Mezi hlavní cíle eGovernmentu patří:'''<br />
<br />
#<u>usnadnit styk veřejnosti s úřady,</u> a to zejména z hlediska úspory času (ať už se to týká občanů nebo podnikatelů) a zajistit větší efektivitu fungování úřadů.<br />
#<u>ušetřit finance</u> potřebné na výplatu "zbytečných" úředníků a následně ušetřit další peníze, jak na straně veřejnosti, tak na straně úřadů, uchováváním veškeré agendy pouze v elektronické podobě.<br />
<br />
===Tři pilíře eGovernmentu===<br />
Mezi základní pilíře eGovernmentu vybudované v letech 2007–2013 patří síť kontaktních míst veřejné správy [https://www.czechpoint.cz/public/ Czech POINT], [https://www.datoveschranky.info/dulezite-informace/provozni-rad systém datových schránek] a [https://www.szrcr.cz/cs/ základní registry], které by měly dohromady přinést pohodlnější přístup k veřejným službám. Od roku 2018 je pak zásadním stavebním prvkem [https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/european-digital-identity_cs celoevropská elektronická identita]. <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref><br />
<br />
====Czech POINT====<br />
'''Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál''' (Czech POINT) je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Konkrétním úkolem Czech POINTu je sloužit jako asistované místo pro výkon veřejné správy. Prostřednictvím tohoto univerzálního místa, které umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] občanů se státem, může občan získat veškeré údaje, které jsou o něm vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech a jejich opisy a výpisy. Je to zároveň místo (obecní úřad, pošta atd.), kde je možné si nechat ověřit [[dokument|dokumenty]], listiny, podpisy či elektronickou podobu dokumentů. <br />
<br />
'''V současnosti existují 3 hlavní rozhraní:'''<br />
<br />
*<u>Czech POINT</u>: jako asistovaná kontaktní místa veřejné správy určená pro občany.<br />
*<u>CzechPOINT@office</u>: neveřejná [[Internet|internetová]] aplikace určená úředníkům veřejné správy, kteří ze zákona přistupují k rejstříkům nebo provádějí konverzi dokumentů z moci úřední.<br />
*<u>CzechPOINT@home</u>: fungující jako kontaktní místo s dálkovým přístupem (nejen) z domova pro držitele vlastních datových schránek. <ref name="csu">Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2</ref><br />
<br />
====Datové schránky====<br />
Datové schránky představují standard pro doručování úředních dokumentů. Datové schránky jsou státem garantovaný komunikační nástroj, který nahrazuje klasické doporučené dopisy a slouží hlavně ke komunikaci s orgány veřejné moci. Pomocí datových schránek je tak možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je od nich tímto způsobem přijímat.<br />
<br />
Jedná se vlastně o elektronickou identitu fungující z uživatelského pohledu na podobném principu jako [[E-mail|e-mailová schránka]]. V českém právním řádu je definována jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k zabezpečenému a důvěryhodnému doručování elektronických dokumentů a zpráv mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé. V České republice byly datové schránky v tomto významu<br />
zavedeny '''zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů''', účinným od 1. července 2009. Od 1. ledna 2010 mohou používat datové schránky mezi sebou i fyzické a právnické osoby. Datová schránka je povinná pro orgány státní moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, dobrovolná je pro většinu podnikajících fyzických osob, zřídit si ji mohou i nepodnikající fyzické osoby. <ref name="csu">Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2</ref><br />
<br />
==Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry==<br />
Každá pobočka úřadu si dříve v rámci své agendy vedla svojí evidenci údajů často v papírové podobě. Vzhledem k tomu, že tato data nebyla právně závazná, musel každý občan vždy vyplnit formulář se stále stejnými údaji. V základních registrech jsou však všechny tzv. referenční údaje vždy aktuální a právně závazné. Pokud je úřady pro výkon své agendy potřebují, čerpají je přímo ze základních registrů. Pokud se některý údaj změní, všechny úřady připojené k základním registrům se tuto změnu dozví automaticky. K těmto údajům má přístup pouze ten, kdo k tomu má zákonné oprávnění, navíc je každý přístup je zaznamenán, takže osobní údaje občanů jsou pod kontrolou.<br />
<br />
Základní registry jako jeden ze základních pilířů eGovernmentu fungují od roku 2012. Díky nim se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá jejich osobní údaje.<br />
<br />
'''Základní registry jsou čtyři:''' <br />
<br />
*<u>Registr osob</u> (správcem je [https://www.czso.cz/ Český statistický úřad]) - obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO (právnické, podnikající fyzické osoby apod.), jejich provozovnách a statutárních zástupcích.<br />
*<u>Registr obyvatel</u> (správcem je [https://www.mvcr.cz/ Ministerstvo vnitra ČR]) - obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR (občané ČR i cizinci) a to konkrétně jméno a příjmení, datum a místo narození (a případně úmrtí), adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky.<br />
*<u>Registr práv a povinností</u> - obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech.<br />
*<u>Registr územní identifikace, adres a nemovitostí</u> (správcem je [https://cuzk.cz/ Český úřad zeměměřický a katastrální]) - slouží k evidenci územního členění státu. Vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích atd.<br />
<br />
==GDPR a ochrana osobních údajů==<br />
===Osobní údaje=== <br />
Osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, kterou lze přímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, např. jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní neb společenské identity této fyzické osoby. <br />
<br />
V rámci osobních údajů máme také kategorii tzv. zvláštních osobních údajů (citlivé údaje). Jedná se o takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby. Za zvláštní kategorii údajů jsou považovány i genetické a biometrické údaje, pokud jsou zpracovávány za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby.<ref name="moodl1">NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf</ref><br />
<br />
===GDPR===<br />
Zkratka [[GDPR]] v českém znění znamená '''Obecné nařízení o [[Ochrana osobních údajů|ochraně osobních údajů]]''' (anglicky General Data Protection Regulation) a je v celé [[Evropská unie|EU]] jednotně účinné od 25. května 2018. GDPR představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavedlo astronomické pokuty za porušování pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci DPO (Data Protection Officer, tj. pověřenec pro ochranu osobních údajů). <ref name=":33">Co je GDPR? GDPR.cz [online] [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/.</ref> V rámci GDPR je vždy potřeba "dát" souhlas se zpracováním osobních údajů, který musí být doložitelný (avšak nemusí být písemný). Jeho udělení musí být stejně snadné, jako jeho odvolatelnost. V České republice děti od dovršení 15 let mohou dávat souhlas samy (do 15 roku za ně souhlas dávají jejich rodiče). <br />
<br />
'''Cíle:'''<br />
<br />
*nastavit jednotný právní rámec a pravidla pro zacházení s osobními údaji v celé Evropské unii<br />
*chránit základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů<br />
*hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty či osobními údaji<br />
<br />
'''Zásady zpracování osobních údajů'''<br />
<br />
*zákonnost, korektnost, transparentnost<br />
*účelové omezení<br />
*minimalizace údajů (omezení na nezbytný rozsah)<br />
*přesnost (opravy, vymazání)<br />
*omezení uložení<br />
*integrita a důvěrnost (zabezpečení – technické, organizační opatření)<br />
<br />
====Zákonnost zpracování osobních údajů====<br />
Aby zpracování osobních údajů bylo zákonné, musí pro něj existovat v daný čas platný účel. Poté, co účel pomine, je potřeba údaje vymazat nebo anonymizovat. '''Účel musí být opřen alespoň o jeden z následujících právních titulů:'''<br />
<br />
*souhlas se zpracováním osobních údajů<br />
*pro potřeby smlouvy se subjektem údajů nebo jeho uzavření<br />
*je nezbytné pro splnění právní povinnosti<br />
*je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektů údajů<br />
*ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci<br />
*oprávněný zájem správce, pokud před ním nemají přednost jiné zájmy subjektu údajů <ref name="moodl1">NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
*BOKŠA, Michal et al. Digitální Česko v digitální Evropě. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., [2019], ©2019. 174 stran. ISBN 978-80-87042-75-5.<br />
*E-Government: information, technology and transformation [online]. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, 2010. Advances in management information systems, v. 17 [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1987299.<br />
*ČESKO. E-government a GDPR: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2018. 551 stran. ISBN 978-80-7380-717-7.<br />
*MATES, Pavel a SMEJKAL, Vladimír. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd., V nakl. Leges vyd. 1. Praha: Leges, 2012. 464 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-36-6.<br />
*FIALA, Ondřej, GREPL, Jan a LICHNOVSKÝ, Ondřej. GDPR: hmotné a procesní aspekty prakticky. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2019. xix, 240 stran. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-762-0.<br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
*[[E-government]]<br />
*[[Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy]]<br />
*[[GDPR]]<br />
*[[Právo a internet]]<br />
*[[Internet a služby informační společnosti]]<br />
*[[Ochrana osobních údajů]]<br />
*[[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
*[[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva, b) aplikační vrstva, c) vrstva prostředí]]<br />
*[[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
eGovernment, GDPR, základní registry, veřejná správa, ICT<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=EGovernment:_a)Rozvoj_ICT_slu%C5%BEeb_ve%C5%99ejn%C3%A9_spr%C3%A1vy_a_z%C3%A1kladn%C3%AD_registry,_b)GDPR_a_ochrana_osobn%C3%ADch_%C3%BAdaj%C5%AF&diff=69550
EGovernment: a)Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b)GDPR a ochrana osobních údajů
2022-01-23T15:46:44Z
<p>Sara.Bezvodova: Sara.Bezvodova přesunul stránku EGovernment: a)Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b)GDPR a ochrana osobních údajů na E-government: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[E-government: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-government:_a)_Rozvoj_ICT_slu%C5%BEeb_ve%C5%99ejn%C3%A9_spr%C3%A1vy_a_z%C3%A1kladn%C3%AD_registry,_b)_GDPR_a_ochrana_osobn%C3%ADch_%C3%BAdaj%C5%AF&diff=69547
E-government: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů
2022-01-23T15:45:23Z
<p>Sara.Bezvodova: Sara.Bezvodova přesunul stránku EGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů na EGovernment: a)Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b)GDPR a ochrana osobních údajů</p>
<hr />
<div>==eGovernment==<br />
Myšlenkou tzv. [[E-government|eGovernmentu]] je správa věcí veřejných za pomoci využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. <ref name="minis">Co je eGovernment? Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/co-je-egovernment.aspx</ref> Slouží k výměně [[Informace|informací]] s občany se soukromými organizacemi i jinými veřejnými institucemi a očekává se od něj poskytování rychlých, dostupných a kvalitních [[Informační služby|informačních služeb]]. Měl by především usnadnit styk veřejnosti s úřady. <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref><br />
<br />
'''Nejčastěji zmiňované výhody elektronizace státní správy jsou:'''<br />
<br />
*snížení počtu pracovníků a tím i snížení nákladů,<br />
*zrychlení a zjednodušení administrativních procesů,<br />
*vyšší spokojenost konzumentů služby a jejich větší pohodlí,<br />
*snížení chybovosti poskytnutých [[Data|dat]],<br />
*flexibilita (služby mohou být poskytnuty i mimo pracovní hodiny instituce). <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref><br />
*přinést občanům, školám, podnikům a administrativě on-line služby,<br />
*vytvoření [[Počítačová gramotnost|počítačově gramotné]] společnosti podporované soukromým sektorem připraveným poskytnout finančními prostředky,<br />
*zajistění, aby proces zavádění byl pro celou společnost a aby vybudoval u uživatelů důvěru a posílil společenskou soudržnost. <ref name="moodl">NOVOTNÁ, Jitka. E-government - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1184998/mod_resource/content/2/08_e_government.pdf</ref><br />
<br />
'''Mezi hlavní cíle eGovernmentu patří:'''<br />
<br />
#<u>usnadnit styk veřejnosti s úřady,</u> a to zejména z hlediska úspory času (ať už se to týká občanů nebo podnikatelů) a zajistit větší efektivitu fungování úřadů.<br />
#<u>ušetřit finance</u> potřebné na výplatu "zbytečných" úředníků a následně ušetřit další peníze, jak na straně veřejnosti, tak na straně úřadů, uchováváním veškeré agendy pouze v elektronické podobě.<br />
<br />
===Tři pilíře eGovernmentu===<br />
Mezi základní pilíře eGovernmentu vybudované v letech 2007–2013 patří síť kontaktních míst veřejné správy [https://www.czechpoint.cz/public/ Czech POINT], [https://www.datoveschranky.info/dulezite-informace/provozni-rad systém datových schránek] a [https://www.szrcr.cz/cs/ základní registry], které by měly dohromady přinést pohodlnější přístup k veřejným službám. Od roku 2018 je pak zásadním stavebním prvkem [https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/european-digital-identity_cs celoevropská elektronická identita]. <ref name="jaknai">eGovernment. Jak na internet [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1718/egovernment/</ref><br />
<br />
====Czech POINT====<br />
'''Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál''' (Czech POINT) je projektem, jehož cílem je zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Konkrétním úkolem Czech POINTu je sloužit jako asistované místo pro výkon veřejné správy. Prostřednictvím tohoto univerzálního místa, které umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] občanů se státem, může občan získat veškeré údaje, které jsou o něm vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech a jejich opisy a výpisy. Je to zároveň místo (obecní úřad, pošta atd.), kde je možné si nechat ověřit [[dokument|dokumenty]], listiny, podpisy či elektronickou podobu dokumentů. <br />
<br />
'''V současnosti existují 3 hlavní rozhraní:'''<br />
<br />
*<u>Czech POINT</u>: jako asistovaná kontaktní místa veřejné správy určená pro občany.<br />
*<u>CzechPOINT@office</u>: neveřejná [[Internet|internetová]] aplikace určená úředníkům veřejné správy, kteří ze zákona přistupují k rejstříkům nebo provádějí konverzi dokumentů z moci úřední.<br />
*<u>CzechPOINT@home</u>: fungující jako kontaktní místo s dálkovým přístupem (nejen) z domova pro držitele vlastních datových schránek. <ref name="csu">Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2</ref><br />
<br />
====Datové schránky====<br />
Datové schránky představují standard pro doručování úředních dokumentů. Datové schránky jsou státem garantovaný komunikační nástroj, který nahrazuje klasické doporučené dopisy a slouží hlavně ke komunikaci s orgány veřejné moci. Pomocí datových schránek je tak možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je od nich tímto způsobem přijímat.<br />
<br />
Jedná se vlastně o elektronickou identitu fungující z uživatelského pohledu na podobném principu jako [[E-mail|e-mailová schránka]]. V českém právním řádu je definována jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k zabezpečenému a důvěryhodnému doručování elektronických dokumentů a zpráv mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé. V České republice byly datové schránky v tomto významu<br />
zavedeny '''zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů''', účinným od 1. července 2009. Od 1. ledna 2010 mohou používat datové schránky mezi sebou i fyzické a právnické osoby. Datová schránka je povinná pro orgány státní moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, dobrovolná je pro většinu podnikajících fyzických osob, zřídit si ji mohou i nepodnikající fyzické osoby. <ref name="csu">Rozvoj informační společnosti v České republice a zemích EU - Kapitola E Veřejná správa a ICT: eGovernment. Český statistický úřad [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/94876554/06202618e.pdf/e7536a58-f10a-4642-a1e1-f1ce6f60e4b5?version=1.2</ref><br />
<br />
==Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry==<br />
Každá pobočka úřadu si dříve v rámci své agendy vedla svojí evidenci údajů často v papírové podobě. Vzhledem k tomu, že tato data nebyla právně závazná, musel každý občan vždy vyplnit formulář se stále stejnými údaji. V základních registrech jsou však všechny tzv. referenční údaje vždy aktuální a právně závazné. Pokud je úřady pro výkon své agendy potřebují, čerpají je přímo ze základních registrů. Pokud se některý údaj změní, všechny úřady připojené k základním registrům se tuto změnu dozví automaticky. K těmto údajům má přístup pouze ten, kdo k tomu má zákonné oprávnění, navíc je každý přístup je zaznamenán, takže osobní údaje občanů jsou pod kontrolou.<br />
<br />
Základní registry jako jeden ze základních pilířů eGovernmentu fungují od roku 2012. Díky nim se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá jejich osobní údaje.<br />
<br />
'''Základní registry jsou čtyři:''' <br />
<br />
*<u>Registr osob</u> (správcem je [https://www.czso.cz/ Český statistický úřad]) - obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO (právnické, podnikající fyzické osoby apod.), jejich provozovnách a statutárních zástupcích.<br />
*<u>Registr obyvatel</u> (správcem je [https://www.mvcr.cz/ Ministerstvo vnitra ČR]) - obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR (občané ČR i cizinci) a to konkrétně jméno a příjmení, datum a místo narození (a případně úmrtí), adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky.<br />
*<u>Registr práv a povinností</u> - obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech.<br />
*<u>Registr územní identifikace, adres a nemovitostí</u> (správcem je [https://cuzk.cz/ Český úřad zeměměřický a katastrální]) - slouží k evidenci územního členění státu. Vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích atd.<br />
<br />
==GDPR a ochrana osobních údajů==<br />
===Osobní údaje=== <br />
Osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, kterou lze přímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, např. jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní neb společenské identity této fyzické osoby. <br />
<br />
V rámci osobních údajů máme také kategorii tzv. zvláštních osobních údajů (citlivé údaje). Jedná se o takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby. Za zvláštní kategorii údajů jsou považovány i genetické a biometrické údaje, pokud jsou zpracovávány za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby.<ref name="moodl1">NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf</ref><br />
<br />
===GDPR===<br />
Zkratka [[GDPR]] v českém znění znamená '''Obecné nařízení o [[Ochrana osobních údajů|ochraně osobních údajů]]''' (anglicky General Data Protection Regulation) a je v celé [[Evropská unie|EU]] jednotně účinné od 25. května 2018. GDPR představuje nový právní rámec ochrany osobních údajů v evropském prostoru s cílem hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. GDPR se týká všech firem a institucí, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. GDPR zavedlo astronomické pokuty za porušování pravidel a nařizuje některým správcům nebo zpracovatelům osobních údajů zřídit nezávislou kontrolní funkci DPO (Data Protection Officer, tj. pověřenec pro ochranu osobních údajů). <ref name=":33">Co je GDPR? GDPR.cz [online] [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/gdpr/.</ref> V rámci GDPR je vždy potřeba "dát" souhlas se zpracováním osobních údajů, který musí být doložitelný (avšak nemusí být písemný). Jeho udělení musí být stejně snadné, jako jeho odvolatelnost. V České republice děti od dovršení 15 let mohou dávat souhlas samy (do 15 roku za ně souhlas dávají jejich rodiče). <br />
<br />
'''Cíle:'''<br />
<br />
*nastavit jednotný právní rámec a pravidla pro zacházení s osobními údaji v celé Evropské unii<br />
*chránit základní práva a svobody fyzických osob, a zejména jejich právo na ochranu osobních údajů<br />
*hájit co nejvíce práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty či osobními údaji<br />
<br />
'''Zásady zpracování osobních údajů'''<br />
<br />
*zákonnost, korektnost, transparentnost<br />
*účelové omezení<br />
*minimalizace údajů (omezení na nezbytný rozsah)<br />
*přesnost (opravy, vymazání)<br />
*omezení uložení<br />
*integrita a důvěrnost (zabezpečení – technické, organizační opatření)<br />
<br />
====Zákonnost zpracování osobních údajů====<br />
Aby zpracování osobních údajů bylo zákonné, musí pro něj existovat v daný čas platný účel. Poté, co účel pomine, je potřeba údaje vymazat nebo anonymizovat. '''Účel musí být opřen alespoň o jeden z následujících právních titulů:'''<br />
<br />
*souhlas se zpracováním osobních údajů<br />
*pro potřeby smlouvy se subjektem údajů nebo jeho uzavření<br />
*je nezbytné pro splnění právní povinnosti<br />
*je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektů údajů<br />
*ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci<br />
*oprávněný zájem správce, pokud před ním nemají přednost jiné zájmy subjektu údajů <ref name="moodl1">NOVOTNÁ, Jitka. GDPR aneb ochrana osobních údajů - Informační systémy v podnikové praxi. Moodle UK [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1189589/mod_resource/content/1/09_GDPR.pdf</ref><br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
*BOKŠA, Michal et al. Digitální Česko v digitální Evropě. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., [2019], ©2019. 174 stran. ISBN 978-80-87042-75-5.<br />
*E-Government: information, technology and transformation [online]. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, 2010. Advances in management information systems, v. 17 [cit. 2022-01-04]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1987299.<br />
*ČESKO. E-government a GDPR: (soubor zákonů). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2018. 551 stran. ISBN 978-80-7380-717-7.<br />
*MATES, Pavel a SMEJKAL, Vladimír. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd., V nakl. Leges vyd. 1. Praha: Leges, 2012. 464 s. Teoretik. ISBN 978-80-87576-36-6.<br />
*FIALA, Ondřej, GREPL, Jan a LICHNOVSKÝ, Ondřej. GDPR: hmotné a procesní aspekty prakticky. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2019. xix, 240 stran. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-762-0.<br />
<br />
===Související články===<br />
<br />
*[[E-government]]<br />
*[[Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy]]<br />
*[[GDPR]]<br />
*[[Právo a internet]]<br />
*[[Internet a služby informační společnosti]]<br />
*[[Ochrana osobních údajů]]<br />
*[[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
*[[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva, b) aplikační vrstva, c) vrstva prostředí]]<br />
*[[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
*[[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
eGovernment, GDPR, základní registry, veřejná správa, ICT<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=EGovernment:_a)_Rozvoj_ICT_slu%C5%BEeb_ve%C5%99ejn%C3%A9_spr%C3%A1vy_a_z%C3%A1kladn%C3%AD_registry,_b)_GDPR_a_ochrana_osobn%C3%ADch_%C3%BAdaj%C5%AF&diff=69548
EGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů
2022-01-23T15:45:23Z
<p>Sara.Bezvodova: Sara.Bezvodova přesunul stránku EGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů na EGovernment: a)Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b)GDPR a ochrana osobních údajů</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[EGovernment: a)Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b)GDPR a ochrana osobních údajů]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Teoretick%C3%A9_a_obecn%C3%A9_aspekty_knihovnictv%C3%AD_a_informac%C3%AD&diff=67067
Portál:Informační studia a knihovnictví/Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací
2021-09-21T12:53:41Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div><br />
* <big>Knihovnické procesy a technologie</big><br />
**[[Akvizice]] | [[Automatizace procesu akvizice]] | [[Systémové pojetí akvizice]] | [[Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu]] | [[Akvizice - koupě]] | [[Akvizice - dary a výměny]] | [[Budování fondu]] | [[Budování fondu]] | [[Knihovní fond]] | [[Knihovní zákon]] | [[Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.]] | [[Služby pro uživatele se specifickými potřebami.]] | [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]] | [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]] | [[Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené]] | [[České knihovnické spolky]] | [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR]] | [[IFLA]] | [[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]] | [[Ochrana fondů skladování dokumentů]] | [[Ochrana fyzických fondů knihoven, typologie, preventivní opatření, krizová opatření.]] | [[Ochrana fondů - restaurování a konzervování]]<br />
<br />
* <big>Sociální komunikace</big><br />
** [[Sociální komunikace]] | [[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]] | [[Komunikační audit]] | [[Komunikační bariéry]] | [[Komunikační kanál]] | [[Komunikační klima organizace a komunikační audity]] | [[Syntaxe a sémantika komunikace]] | [[Komunikační šum]] | [[Shannon a weaver model]] | [[Lasswellův model]] | [[Zpětná vazba]] | [[Mezikulturní komunikace (Hofstede, Trompenaars, Bennet)]] | [[Interkulturní komunikace]] | [[Informační a komunikačních bariéry]] | [[Intrapersonální komunikace]] | [[Neverbální komunikace]] | [[Intrapersonální komunikace]] | [[Neverbální komunikace, její funkce a jednotlivé složky]] | [[Kinezika]] | [[Posturologie]] | [[Proxemika]] | [[Řeč]] | [[Mimika]] | [[Haptika]] | [[Komunikační proces na národní úrovni]]<br />
<br />
* <big>Identifikační popis a organizace informací</big><br />
** [[Identifikační popis]] | [[Katalogizace]] | [[Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.|Metadatové formáty v dokumentografických systémech]] | [[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)|Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje]] | [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]] | [[Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21.]] | [[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu]] | [[Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií]] | [[Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.]] | [[Struktura katalogizačních pravidel RDA ve vztahu k modelu FRBR, včetně entit, atributů a vztahů.]] | [[Vyjmenujte principy volby personálních selekčních údajů podle AACR2R/RDA]] | [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je]] | [[Přednosti a nedostatky modelu FRBR, vliv modelu FRBR na design informačních systémů.]] | [[Rodina modelů FRBR. Popište vývoj modelů rodiny FRBR. Vyberte si dva z modelů a charakterizujte jejich entity, atributy a vztahy.]]<br />
<br />
* <big>Bibliografické rešeršní služby</big><br />
** [[Rešerše]] | [[Rešeršní strategie]] | [[Charakterizujte a vyhodnoťte současné rešeršní systémy, dotazovací jazyky a selekční údaje významných mezinárodních bibliografických databází oboru informační a knihovní vědy]] | [[Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.]] | [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] | [[Referenční a rešeršní služby v knihovnách, jejich uživatelé, typologie, etapy tvorby rešerše, možnosti rozvoje ve virtuálním prostředí.]] | [[Thomson Reuters (WOS)]] | [[Scholar Google]] | [[Scopus]] | [[EBSCO Discovery Service]] | [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]] | [[OPAC]] | [[Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]] | [[Charakterizujte významné mezinárodní bibliografické databáze vztahující se k oboru informační věda a knihovnictví (ERIC, INSPEC, EconLit aj.)]] | [[Databáze ProQuest]]<br />
<br />
* <big>Projektové řízení</big><br />
** [[Project Control Book – obsah a smysl]] | [[Proces řízení projektových rizik]] | [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází|Životní cyklus projektu]] | [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje|Agilní metody projektování]] | [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu]] | [[Pracovní rozklad činností (WBS). Principy tvorby, smysl a návaznosti na další části plánu projektu. Řízení změn|Pracovní rozklad činností (WBS)]] | [[Iniciační fáze projektu, obsah, smysl a odlišnost proti fázi plánování. Business case, RFI a RFP]] | [[Odhady pracností. Metody, postupy a úskalí]] | [[Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby|Časový plán projektu a základní principy jeho tvorby]] | [[Povinnosti vedoucího projektu v ukončovací fázi projektu]] | [[Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází|Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK.]] | [[Znalostní oblasti PMBoK]] | [[Řízení lidských zdrojů na projektech, OBS]] | [[Projekt a proces]]<br />
<br />
* <big>Lektorské a prezentační dovednosti</big><br />
**[[Role knihovníků jako lektorů v informační společnosti. Příklady pracovních pozic, potřebné kompetence, možnosti profesního rozvoje v oblasti lektorských dovedností.]] | [[Specifika celoživotního vzdělávání dospělých se zaměřením na postupy při plánování a realizaci vzdělávací akce zaměřené na dospělé v produktivním věku.]] | [[Specifika lektorské práce v knihovnách. Obecné principy, typy cílových skupin. Požadavky na osobnost lektora, vybrané aspekty přípravy a realizace vzdělávací akce, doloženo dvěma příklady z praxe.]] | [[Doporučené verbální a non-verbální prezentační techniky. Úloha verbálních a non verbálních technik, charakteristika vybraných technik, zdůvodnění.]] | [[Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.]] | [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]] | [[Motivace dospělých ke vzdělávání]]<br />
<br />
* <big>Informační etika a právo</big><br />
**[[Informační a citační etika]] | [[Autorské právo]] | [[Citační etika]] | [[Odpovědnost poskytovatele informačních služeb]] | [[Právo a internet]] | [[Internet a autorské právo]] | [[Odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti. Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem, povinnost dohlížet na obsah ukládaných informací.|Odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti]] | [[Ochrana osobních údajů]] | [[Autorské dílo. Definice autorského díla podle autorského zákona, vznik autorského díla, ochrana autorského díla v právním řádu České republiky.]] | [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]] | [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]] | [[Etika informačního specialisty]] | [[Počítačová etika]] | [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] | [[Informační soukromí]] | [[Informační přetížení]] | [[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data|Big social data]]<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&diff=67066
Digital humanities
2021-09-21T12:33:08Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>'''Digital humanities''' (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou. <br />
<br />
== Historie ==<br />
<br />
Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s [[IBM]] dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus<ref>http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age</ref>, ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. <ref>JOSEF, Šlerka. <i>Digital humanities - stručné vymezení</i>. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]</ref><br />
<br />
<br />
== Význam ==<br />
<br />
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných [[Databáze|databází]] a [[informačních systémy|informačních systémů]], dále i problematiku [[katalogizace]], sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.<ref>Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2</ref><br />
<br />
Podle [http://ach.org Association for Computers and the Humanities] (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.<br />
<br />
== Organizace ==<br />
<br />
Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations ([http://adho.org/ ADHO]), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. <br />
Tyto organizace jsou součástí ADHO:<br />
<br />
* European Association of Digital Humanities ([http://eadh.org/ EADH])<br />
* Australasian Association for Digital Humanities ([http://aa-dh.org/ aaDH])<br />
* Japanese Association for Digital Humanites ([http://www.jadh.org/ JADH])<br />
* Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques ([http://csdh-schn.org/ CSDH/SCHN])<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.<br />
<br />
* UHLÍŘ, Zdeněk. "Computing in Humanities". Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
* http://www.digitalhumanities.org/companion/view?docId=blackwell/9781405103213/9781405103213.xml&chunk.id=ss1-2-1<br />
* https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_humanities<br />
* http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Digital humanities, Computing in humanities<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Teoretick%C3%A9_a_obecn%C3%A9_aspekty_knihovnictv%C3%AD_a_informac%C3%AD&diff=66804
Portál:Informační studia a knihovnictví/Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací
2021-08-21T14:50:15Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div><br />
* <big>Knihovnické procesy a technologie</big><br />
**[[Akvizice]] | [[Automatizace procesu akvizice]] | [[Systémové pojetí akvizice]] | [[Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu]] | [[Akvizice - koupě]] | [[Akvizice - dary a výměny]] | [[Budování fondu]] | [[Budování fondu]] | [[Knihovní fond]] | [[Knihovní zákon]] | [[Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.]] | [[Služby pro uživatele se specifickými potřebami.]] | [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]] | [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]] | [[Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené]] | [[České knihovnické spolky]] | [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR]] | [[IFLA]] | [[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]] | [[Ochrana fondů skladování dokumentů]] | [[Ochrana fyzických fondů knihoven, typologie, preventivní opatření, krizová opatření.]] | [[Ochrana fondů - restaurování a konzervování]]<br />
<br />
* <big>Sociální komunikace</big><br />
** [[Sociální komunikace]] | [[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]] | [[Komunikační audit]] | [[Komunikační bariéry]] | [[Komunikační kanál]] | [[Komunikační klima organizace a komunikační audity]] | [[Syntaxe a sémantika komunikace]] | [[Komunikační šum]] | [[Shannon a weaver model]] | [[Lasswellův model]] | [[Zpětná vazba]] | [[Mezikulturní komunikace (Hofstede, Trompenaars, Bennet)]] | [[Interkulturní komunikace]] | [[Informační a komunikačních bariéry]] | [[Intrapersonální komunikace]] | [[Neverbální komunikace]] | [[Intrapersonální komunikace]] | [[Neverbální komunikace, její funkce a jednotlivé složky]] | [[Kinezika]] | [[Posturologie]] | [[Proxemika]] | [[Řeč]] | [[Mimika]] | [[Haptika]] | [[Komunikační proces na národní úrovni]]<br />
<br />
* <big>Identifikační popis a organizace informací</big><br />
** [[Identifikační popis]] | [[Katalogizace]] | [[Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.|Metadatové formáty v dokumentografických systémech]] | [[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)|Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje]] | [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]] | [[Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21.]] | [[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu]] | [[Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií]] | [[Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií]] | [[Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.]] | [[Struktura katalogizačních pravidel RDA ve vztahu k modelu FRBR, včetně entit, atributů a vztahů.]] | [[Vyjmenujte principy volby personálních selekčních údajů podle AACR2R/RDA]] | [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je]] | [[Přednosti a nedostatky modelu FRBR, vliv modelu FRBR na design informačních systémů.]] | [[Rodina modelů FRBR. Popište vývoj modelů rodiny FRBR. Vyberte si dva z modelů a charakterizujte jejich entity, atributy a vztahy.]]<br />
<br />
* <big>Bibliografické rešeršní služby</big><br />
** [[Rešerše]] | [[Rešeršní strategie]] | [[Charakterizujte a vyhodnoťte současné rešeršní systémy, dotazovací jazyky a selekční údaje významných mezinárodních bibliografických databází oboru informační a knihovní vědy]] | [[Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.]] | [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] | [[Referenční a rešeršní služby v knihovnách, jejich uživatelé, typologie, etapy tvorby rešerše, možnosti rozvoje ve virtuálním prostředí.]] | [[Thomson Reuters (WOS)]] | [[Scholar Google]] | [[Scopus]] | [[EBSCO Discovery Service]] | [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]] | [[OPAC]] | [[Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]] | [[Charakterizujte významné mezinárodní bibliografické databáze vztahující se k oboru informační věda a knihovnictví (ERIC, INSPEC, EconLit aj.)]] | [[Databáze ProQuest]]<br />
<br />
* <big>Projektové řízení</big><br />
** [[Project Control Book – obsah a smysl]] | [[Proces řízení projektových rizik]] | [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází|Životní cyklus projektu]] | [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje|Agilní metody projektování]] | [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu]] | [[Pracovní rozklad činností (WBS). Principy tvorby, smysl a návaznosti na další části plánu projektu. Řízení změn|Pracovní rozklad činností (WBS)]] | [[Iniciační fáze projektu, obsah, smysl a odlišnost proti fázi plánování. Business case, RFI a RFP]] | [[Odhady pracností. Metody, postupy a úskalí]] | [[Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby|Časový plán projektu a základní principy jeho tvorby]] | [[Povinnosti vedoucího projektu v ukončovací fázi projektu]] | [[Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází|Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK.]] | [[Znalostní oblasti PMBoK]] | [[Řízení lidských zdrojů na projektech, OBS]] | [[Projekt a proces]]<br />
<br />
* <big>Lektorské a prezentační dovednosti</big><br />
**[[Role knihovníků jako lektorů v informační společnosti. Příklady pracovních pozic, potřebné kompetence, možnosti profesního rozvoje v oblasti lektorských dovedností.]] | [[Specifika celoživotního vzdělávání dospělých se zaměřením na postupy při plánování a realizaci vzdělávací akce zaměřené na dospělé v produktivním věku.]] | [[Specifika lektorské práce v knihovnách. Obecné principy, typy cílových skupin. Požadavky na osobnost lektora, vybrané aspekty přípravy a realizace vzdělávací akce, doloženo dvěma příklady z praxe.]] | [[Doporučené verbální a non-verbální prezentační techniky. Úloha verbálních a non verbálních technik, charakteristika vybraných technik, zdůvodnění.]] | [[Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.]] | [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]] | [[Motivace dospělých ke vzdělávání]]<br />
<br />
* <big>Informační etika a právo</big><br />
**[[Informační a citační etika]] | [[Autorské právo]] | [[Citační etika]] | [[Odpovědnost poskytovatele informačních služeb]] | [[Právo a internet]] | [[Internet a autorské právo]] | [[Odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti. Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem, povinnost dohlížet na obsah ukládaných informací.|Odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti]] | [[Ochrana osobních údajů]] | [[Autorské dílo. Definice autorského díla podle autorského zákona, vznik autorského díla, ochrana autorského díla v právním řádu České republiky.]] | [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]] | [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]] | [[Etika informačního specialisty]] | [[Počítačová etika]] | [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] | [[Informační soukromí]] | [[Informační přetížení]] | [[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data|Big social data]]<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD&diff=66803
Portál:Informační studia a knihovnictví
2021-08-21T13:41:55Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK</div><br />
* [[Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK]]<br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Externí odkazy</div><br />
* Česká oborová periodika: [http://ctenar.svkkl.cz/ Čtenář] | [http://ikaros.cz/ Ikaros] | [http://duha.mzk.cz/ Duha] | [http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/ ProInflow] | [http://full.nkp.cz/nkkr/parchiv.html Knihovna plus] | [http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm Bulletin SKIP]<br />
* Zahraniční oborová periodika: [http://www.ifla.org/publications/node/1691 IFLA Journal] | [http://www.emeraldinsight.com/loi/oir Online Information Review] | [http://www.informationr.net/ir/ Information research: an electronic journal]<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/XXNHC4NK4EY754DR4G7NV2NPV1DN1I2GRK1H654CRMAQT9GJ33-44302?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)]<br />
* [https://www.skipcr.cz Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP)]<br />
* [http://www.ifla.org/ Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA)]<br />
* [http://www.termsciences.fr/ Vícejazyčný tezaurus TermSciences - portál multidisciplinární terminologie]<br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Státnicové otázky UISK</div><br />
* [[Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2010 až 2013)]]<br />
* [[Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2014 a dále)]]<br />
* [[Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium|Magisterské okruhy pro SZZK od září 2016 dále]]<br />
* [[Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium|Magisterské okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později]]<br />
<div style="clear: both"></div><br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Digitalizační projekty zpřístupňující informační zdroje online</div><br />
* [https://artsandculture.google.com Google Arts and Culture] - ve vysokém rozlišení digitalizovaná a zpřístupnitelná umělecká díla<br />
* [https://www.europeana.eu/en Europeana] - zdigitalizované inventáře Evropských knihoven<br />
* [https://www.bl.uk/catalogues-and-collections/digital-collections# British Library Digital Collections] - Digitální knihovna British Library<br />
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Manuscriptorium] - česká digitální knihovna historických fondů<br />
* [https://www.si.edu/openaccess?fbclid=IwAR3YZVJN_-6WBYrIbuuVPhI3VGgDkw5juR2Ke4Ar5sLvBYZWIpUBL0V0TGo Smithsonian Open Access] - Smithsonův institut Open Access<br />
* [https://digi.vatlib.it/ DIGIVATLIB] - Digitální knihovna Vatikánské knihovny<br />
* [http://chartae-antiquae.cz/ Virtualní mapová sbírka] - Kartografické zdroje kulturního dědictví (zdigitalizované mapy, atlasy, glóby)<br />
<br />
{{CloseAllPortals}}<br />
<br />
<br />
<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Jednotlivé předměty oboru Informační studia a knihovnictví'''<br />
|text=Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura'''<br />
|text=Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura<br />
}}<br />
<div class='portal-row'><br />
<div class='portal-column'><br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační společnost a využívání informací'''<br />
|text=Informační společnost<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Uživatelé, gramotnost a čtení'''<br />
|text=Uživatelé, gramotnost a čtení<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Paměťové instituce jako fyzické sbírky'''<br />
|text=Knihovny jako fyzické sbírky<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Vydavatelství, nakladatelství, legislativa'''<br />
|text=Vydavatelství, nakladatelství, legislativa<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Osobnosti'''<br />
|text=Osobnosti<br />
}}<br />
</div><br />
<br />
<br />
<div class='portal-column'><br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační zdroje, podpora'''<br />
|text=Informační zdroje, podpora<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Zpracování informací a inf. servis'''<br />
|text=Zpracování informací a inf. servis<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Knihovnické procesy'''<br />
|text=Knihovnické procesy<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační a knihovnické technologie'''<br />
|text=Informační a knihovnické technologie<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Bibliometrie, publikační a citační analýza'''<br />
|text=Bibliometrie, publikační a citační analýza<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Nová média a digitální kultura'''<br />
|text=Nová média a digitální kultura<br />
}}<br />
</div><br />
</div><br />
<br />
<div style="clear: both"></div><br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD&diff=66802
Portál:Informační studia a knihovnictví
2021-08-21T13:38:49Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK</div><br />
* [[Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK]]<br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Externí odkazy</div><br />
* Česká oborová periodika: [http://ctenar.svkkl.cz/ Čtenář] | [http://ikaros.cz/ Ikaros] | [http://duha.mzk.cz/ Duha] | [http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/ ProInflow] | [http://full.nkp.cz/nkkr/parchiv.html Knihovna plus] | [http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm Bulletin SKIP]<br />
* Zahraniční oborová periodika: [http://www.ifla.org/publications/node/1691 IFLA Journal] | [http://www.emeraldinsight.com/loi/oir Online Information Review] | [http://www.informationr.net/ir/ Information research: an electronic journal]<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/XXNHC4NK4EY754DR4G7NV2NPV1DN1I2GRK1H654CRMAQT9GJ33-44302?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)]<br />
* [https://www.skipcr.cz Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP)]<br />
* [http://www.ifla.org/ Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA)]<br />
* [http://www.termsciences.fr/ Vícejazyčný tezaurus TermSciences - portál multidisciplinární terminologie]<br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Státnicové otázky UISK</div><br />
* [[Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2010 až 2013)]]<br />
* [[Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2014 a dále)]]<br />
* [[Magisterské okruhy pro SZZK od září 2016 dále|Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium]]<br />
* [[Magisterské okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později|Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium]]<br />
<div style="clear: both"></div><br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Digitalizační projekty zpřístupňující informační zdroje online</div><br />
* [https://artsandculture.google.com Google Arts and Culture] - ve vysokém rozlišení digitalizovaná a zpřístupnitelná umělecká díla<br />
* [https://www.europeana.eu/en Europeana] - zdigitalizované inventáře Evropských knihoven<br />
* [https://www.bl.uk/catalogues-and-collections/digital-collections# British Library Digital Collections] - Digitální knihovna British Library<br />
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Manuscriptorium] - česká digitální knihovna historických fondů<br />
* [https://www.si.edu/openaccess?fbclid=IwAR3YZVJN_-6WBYrIbuuVPhI3VGgDkw5juR2Ke4Ar5sLvBYZWIpUBL0V0TGo Smithsonian Open Access] - Smithsonův institut Open Access<br />
* [https://digi.vatlib.it/ DIGIVATLIB] - Digitální knihovna Vatikánské knihovny<br />
* [http://chartae-antiquae.cz/ Virtualní mapová sbírka] - Kartografické zdroje kulturního dědictví (zdigitalizované mapy, atlasy, glóby)<br />
<br />
{{CloseAllPortals}}<br />
<br />
<br />
<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Jednotlivé předměty oboru Informační studia a knihovnictví'''<br />
|text=Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura'''<br />
|text=Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura<br />
}}<br />
<div class='portal-row'><br />
<div class='portal-column'><br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační společnost a využívání informací'''<br />
|text=Informační společnost<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Uživatelé, gramotnost a čtení'''<br />
|text=Uživatelé, gramotnost a čtení<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Paměťové instituce jako fyzické sbírky'''<br />
|text=Knihovny jako fyzické sbírky<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Vydavatelství, nakladatelství, legislativa'''<br />
|text=Vydavatelství, nakladatelství, legislativa<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Osobnosti'''<br />
|text=Osobnosti<br />
}}<br />
</div><br />
<br />
<br />
<div class='portal-column'><br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační zdroje, podpora'''<br />
|text=Informační zdroje, podpora<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Zpracování informací a inf. servis'''<br />
|text=Zpracování informací a inf. servis<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Knihovnické procesy'''<br />
|text=Knihovnické procesy<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační a knihovnické technologie'''<br />
|text=Informační a knihovnické technologie<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Bibliometrie, publikační a citační analýza'''<br />
|text=Bibliometrie, publikační a citační analýza<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Nová média a digitální kultura'''<br />
|text=Nová média a digitální kultura<br />
}}<br />
</div><br />
</div><br />
<br />
<div style="clear: both"></div><br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD&diff=66801
Portál:Informační studia a knihovnictví
2021-08-21T13:36:47Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK</div><br />
* [[Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK]]<br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Externí odkazy</div><br />
* Česká oborová periodika: [http://ctenar.svkkl.cz/ Čtenář] | [http://ikaros.cz/ Ikaros] | [http://duha.mzk.cz/ Duha] | [http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/ ProInflow] | [http://full.nkp.cz/nkkr/parchiv.html Knihovna plus] | [http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm Bulletin SKIP]<br />
* Zahraniční oborová periodika: [http://www.ifla.org/publications/node/1691 IFLA Journal] | [http://www.emeraldinsight.com/loi/oir Online Information Review] | [http://www.informationr.net/ir/ Information research: an electronic journal]<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/XXNHC4NK4EY754DR4G7NV2NPV1DN1I2GRK1H654CRMAQT9GJ33-44302?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)]<br />
* [https://www.skipcr.cz Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP)]<br />
* [http://www.ifla.org/ Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA)]<br />
* [http://www.termsciences.fr/ Vícejazyčný tezaurus TermSciences - portál multidisciplinární terminologie]<br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Státnicové otázky UISK</div><br />
* [[Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2010 až 2013)]]<br />
* [[Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2014 a dále)]]<br />
* [[Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium]]<br />
* [[Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium]]<br />
<div style="clear: both"></div><br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Digitalizační projekty zpřístupňující informační zdroje online</div><br />
* [https://artsandculture.google.com Google Arts and Culture] - ve vysokém rozlišení digitalizovaná a zpřístupnitelná umělecká díla<br />
* [https://www.europeana.eu/en Europeana] - zdigitalizované inventáře Evropských knihoven<br />
* [https://www.bl.uk/catalogues-and-collections/digital-collections# British Library Digital Collections] - Digitální knihovna British Library<br />
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Manuscriptorium] - česká digitální knihovna historických fondů<br />
* [https://www.si.edu/openaccess?fbclid=IwAR3YZVJN_-6WBYrIbuuVPhI3VGgDkw5juR2Ke4Ar5sLvBYZWIpUBL0V0TGo Smithsonian Open Access] - Smithsonův institut Open Access<br />
* [https://digi.vatlib.it/ DIGIVATLIB] - Digitální knihovna Vatikánské knihovny<br />
* [http://chartae-antiquae.cz/ Virtualní mapová sbírka] - Kartografické zdroje kulturního dědictví (zdigitalizované mapy, atlasy, glóby)<br />
<br />
{{CloseAllPortals}}<br />
<br />
<br />
<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Jednotlivé předměty oboru Informační studia a knihovnictví'''<br />
|text=Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura'''<br />
|text=Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura<br />
}}<br />
<div class='portal-row'><br />
<div class='portal-column'><br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační společnost a využívání informací'''<br />
|text=Informační společnost<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Uživatelé, gramotnost a čtení'''<br />
|text=Uživatelé, gramotnost a čtení<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Paměťové instituce jako fyzické sbírky'''<br />
|text=Knihovny jako fyzické sbírky<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Vydavatelství, nakladatelství, legislativa'''<br />
|text=Vydavatelství, nakladatelství, legislativa<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Osobnosti'''<br />
|text=Osobnosti<br />
}}<br />
</div><br />
<br />
<br />
<div class='portal-column'><br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační zdroje, podpora'''<br />
|text=Informační zdroje, podpora<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Zpracování informací a inf. servis'''<br />
|text=Zpracování informací a inf. servis<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Knihovnické procesy'''<br />
|text=Knihovnické procesy<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační a knihovnické technologie'''<br />
|text=Informační a knihovnické technologie<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Bibliometrie, publikační a citační analýza'''<br />
|text=Bibliometrie, publikační a citační analýza<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Nová média a digitální kultura'''<br />
|text=Nová média a digitální kultura<br />
}}<br />
</div><br />
</div><br />
<br />
<div style="clear: both"></div><br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD&diff=66800
Portál:Informační studia a knihovnictví
2021-08-21T13:35:48Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK</div><br />
* [[Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK]]<br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Externí odkazy</div><br />
* Česká oborová periodika: [http://ctenar.svkkl.cz/ Čtenář] | [http://ikaros.cz/ Ikaros] | [http://duha.mzk.cz/ Duha] | [http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/ ProInflow] | [http://full.nkp.cz/nkkr/parchiv.html Knihovna plus] | [http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm Bulletin SKIP]<br />
* Zahraniční oborová periodika: [http://www.ifla.org/publications/node/1691 IFLA Journal] | [http://www.emeraldinsight.com/loi/oir Online Information Review] | [http://www.informationr.net/ir/ Information research: an electronic journal]<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/XXNHC4NK4EY754DR4G7NV2NPV1DN1I2GRK1H654CRMAQT9GJ33-44302?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)]<br />
* [https://www.skipcr.cz Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP)]<br />
* [http://www.ifla.org/ Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA)]<br />
* [http://www.termsciences.fr/ Vícejazyčný tezaurus TermSciences - portál multidisciplinární terminologie]<br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Státnicové otázky UISK</div><br />
* [[Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2010 až 2013)]]<br />
* [[Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2014 a dále)]]<br />
* [[Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium|Magisterské okruhy k závěrečným zkouškám]]<br />
* [[Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium]]<br />
<div style="clear: both"></div><br />
<br />
<div style="background-color: #009CE6; text-align: center; font-weight: bold; color: white; border-radius: 7px">Digitalizační projekty zpřístupňující informační zdroje online</div><br />
* [https://artsandculture.google.com Google Arts and Culture] - ve vysokém rozlišení digitalizovaná a zpřístupnitelná umělecká díla<br />
* [https://www.europeana.eu/en Europeana] - zdigitalizované inventáře Evropských knihoven<br />
* [https://www.bl.uk/catalogues-and-collections/digital-collections# British Library Digital Collections] - Digitální knihovna British Library<br />
* [http://www.manuscriptorium.com/cs Manuscriptorium] - česká digitální knihovna historických fondů<br />
* [https://www.si.edu/openaccess?fbclid=IwAR3YZVJN_-6WBYrIbuuVPhI3VGgDkw5juR2Ke4Ar5sLvBYZWIpUBL0V0TGo Smithsonian Open Access] - Smithsonův institut Open Access<br />
* [https://digi.vatlib.it/ DIGIVATLIB] - Digitální knihovna Vatikánské knihovny<br />
* [http://chartae-antiquae.cz/ Virtualní mapová sbírka] - Kartografické zdroje kulturního dědictví (zdigitalizované mapy, atlasy, glóby)<br />
<br />
{{CloseAllPortals}}<br />
<br />
<br />
<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Jednotlivé předměty oboru Informační studia a knihovnictví'''<br />
|text=Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura'''<br />
|text=Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura<br />
}}<br />
<div class='portal-row'><br />
<div class='portal-column'><br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační společnost a využívání informací'''<br />
|text=Informační společnost<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Uživatelé, gramotnost a čtení'''<br />
|text=Uživatelé, gramotnost a čtení<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Paměťové instituce jako fyzické sbírky'''<br />
|text=Knihovny jako fyzické sbírky<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Vydavatelství, nakladatelství, legislativa'''<br />
|text=Vydavatelství, nakladatelství, legislativa<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Osobnosti'''<br />
|text=Osobnosti<br />
}}<br />
</div><br />
<br />
<br />
<div class='portal-column'><br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační zdroje, podpora'''<br />
|text=Informační zdroje, podpora<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Zpracování informací a inf. servis'''<br />
|text=Zpracování informací a inf. servis<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Knihovnické procesy'''<br />
|text=Knihovnické procesy<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Informační a knihovnické technologie'''<br />
|text=Informační a knihovnické technologie<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Bibliometrie, publikační a citační analýza'''<br />
|text=Bibliometrie, publikační a citační analýza<br />
}}<br />
{{Položka portálu<br />
|velikost_nadpisu=120%<br />
|nadpis='''Nová média a digitální kultura'''<br />
|text=Nová média a digitální kultura<br />
}}<br />
</div><br />
</div><br />
<br />
<div style="clear: both"></div><br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66799
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T13:31:07Z
<p>Sara.Bezvodova: /* Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh) */</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy|Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. |Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie.|Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků?|Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?|Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost|Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází|Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy.|Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim?|Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software?|Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker)|Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus, neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat, využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody|Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
|}<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
|-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva, b) aplikační vrstva, c) vrstva prostředí|Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence|Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti, vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění, charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
== Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66798
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T13:29:30Z
<p>Sara.Bezvodova: /* Knižní kultura (volitelný okruh) */</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy|Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. |Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie.|Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků?|Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?|Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost|Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází|Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy.|Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim?|Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software?|Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker)|Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus, neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat, využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody|Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
|}<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
|-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti, vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění, charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
== Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66797
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T13:26:09Z
<p>Sara.Bezvodova: /* Informační věda (povinný okruh) */</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy|Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. |Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie.|Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků?|Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?|Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost|Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází|Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy.|Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim?|Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software?|Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker)|Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus, neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat, využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody|Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
|}<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti, vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění, charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
== Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66796
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T13:15:42Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus, neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat, využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
|}<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti, vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění, charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
== Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66795
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T13:12:05Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus, neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat, využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti, vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění, charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
== Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66794
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T13:01:20Z
<p>Sara.Bezvodova: /* Informační věda (povinný okruh) */</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus, neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat, využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti, vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění, charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66793
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T12:59:40Z
<p>Sara.Bezvodova: /* Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh) */</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody<br />
výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký<br />
měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich<br />
oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a<br />
jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus,<br />
neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat,<br />
využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces<br />
plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti, vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění, charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66792
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T12:56:44Z
<p>Sara.Bezvodova: /* Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh) */</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody<br />
výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký<br />
měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich<br />
oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a<br />
jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus,<br />
neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat,<br />
využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces<br />
plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti,<br />
vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění, charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66791
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T12:55:48Z
<p>Sara.Bezvodova: /* Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh) */</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody<br />
výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký<br />
měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich<br />
oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a<br />
jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus,<br />
neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat,<br />
využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces<br />
plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva<br />
prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání<br />
s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti,<br />
vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění,<br />
charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím, akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66790
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T11:41:58Z
<p>Sara.Bezvodova: /* Informační věda (povinný okruh) */</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody<br />
výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký<br />
měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie. Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich<br />
oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a<br />
jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus,<br />
neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence, úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat,<br />
využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní, základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces<br />
plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva<br />
prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání<br />
s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti,<br />
vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění,<br />
charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím,<br />
akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66789
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T11:39:11Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její<br />
základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody<br />
výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti<br />
pomocí tzv. informační pyramidy]]<br />
|-<br />
|A2 [[Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce<br />
práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký<br />
měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady<br />
nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište<br />
Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie.<br />
Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii<br />
informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie<br />
informace?]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké<br />
oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich<br />
oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační<br />
politiky a jaké problémy řeší?]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem<br />
doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam<br />
doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií<br />
vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a<br />
scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím<br />
zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a<br />
jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu<br />
slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu<br />
]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a<br />
uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v<br />
čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její<br />
role v informační bezpečnosti?]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických<br />
přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod<br />
do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní<br />
školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou<br />
základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od<br />
počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte<br />
licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s<br />
osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut<br />
a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního<br />
okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů<br />
na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních<br />
omezení, která tento přístup implikuje]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos<br />
jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a<br />
paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus,<br />
neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence,<br />
úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat,<br />
využití principu snižování entropie)]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní,<br />
základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces<br />
plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na<br />
podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na<br />
podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální<br />
studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech.<br />
Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat]]<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva<br />
prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení?]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání<br />
s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti,<br />
vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění,<br />
charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím,<br />
akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_nastoupili_do_studia_v_akademick%C3%A9m_roce_2019/2020_a_pozd%C4%9Bji_-_magistersk%C3%A9_studium&diff=66788
Státnicové okruhy pro SZZK pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 a později - magisterské studium
2021-08-21T11:35:04Z
<p>Sara.Bezvodova: Založena nová stránka s textem „==Informační věda (povinný okruh)== {| class="wikitable" style="width: 100%" |- |A1 Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá info…“</p>
<hr />
<div>==Informační věda (povinný okruh)==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|A1 [[Vymezení informační vědy. Vysvětlete, čím se zabývá informační věda, jaké jsou její<br />
základní disciplíny a jak se liší od počítačové vědy. Objasněte, jaké jsou základní metody<br />
výzkumu informační vědy a jakým způsobem od sebe odlišuje základní znalostní oblasti<br />
pomocí tzv. informační pyramidy<br />
]]<br />
|-<br />
|A2 [[. Historie informační vědy. Popište, jak se historicky vyvíjela vědecká a filosofická koncepce<br />
práce s informacemi. Jaké osobnosti a koncepty jí ovlivnily především ve 20. století a jaký<br />
měly vliv na současnou podobu (stav) informační vědy? Uveďte konkrétní příklady<br />
nerealizovaných návrhů technologií, které ovlivnily současné pojetí zpracování informací]]<br />
|-<br />
|A3 [[Informace. Definujete teorie informace v pojetí C. Shannona a A. Kolmogorova. Popište<br />
Shannonovo komunikační schéma a vysvětlete, jak se vztahuje k pojmu entropie.<br />
Vysvětlete, jak je definován algoritmus a jaká je jeho úloha v tzv. algoritmické teorii<br />
informace. Jaký je rozdíl mezi nahodilostí, entropií a komplexitou v kontextu teorie<br />
informace?<br />
]]<br />
|-<br />
|A4 [[Informační studia a informace v širším slova smyslu. Co jsou informační studia? O jaké<br />
oblasti rozšiřují své zkoumání informační studia oproti informační vědě, jak se liší jejich<br />
oblast metodologická a oblast aplikací poznatků? Jaké jsou oblasti působení tzv. informační<br />
politiky a jaké problémy řeší?<br />
]]<br />
|-<br />
|A5 [[Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem<br />
doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam<br />
doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie? Uveďte příklady využití technologií<br />
vycházejících z ontologií v prostředí internetu]]<br />
|-<br />
|A6 [[Bibliometrie, scientometrie a jejich účel. Empirický zákona jeho role v bibliometrii a<br />
scientometrii. Uveďte nejdůležitější metriky scientometrie a vysvětlete jejich princip]]<br />
|-<br />
|A7 [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím<br />
zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a<br />
jak se od sebe liší?]]<br />
|-<br />
|A8 [[Data mining. Jaké jsou základní data miningové postupy, jaká je jejich podstata a k čemu<br />
slouží? Uveďte příklady využití data miningu v prostředí současného webu<br />
]]<br />
|-<br />
|A9 [[Informační bezpečnost. Vymezte, čemu se věnuje oblast tzv. informační bezpečnosti a<br />
uveďte její základní podoblasti. Popište, co je autorizace, autentizace a nepopiratelnost a v<br />
čem spočívá jejich důležitost pro informační bezpečnost. Co je to kryptografie a jaká je její<br />
role v informační bezpečnosti?<br />
]]<br />
|-<br />
|A10 [[Informační společnost. Definujte, co je informační společnost a z jakých teoretických<br />
přístupů toto vymezení vychází. Popište, jaké jsou základní problémy, které s sebou přerod<br />
do informační společnosti přináší ve společenském kontextu?]]<br />
|-<br />
|A11 [[Teorie modelů a modelovací sémiotika. Definujte, co je to sémiotika? Jaké jsou její základní<br />
školy. Vysvětlete jejich základní pojmy. Popište, co je principem modelování a osvětlete<br />
postavení modelovací sémiotiky v rámci informační vědy<br />
]]<br />
|-<br />
|A12 [[Informační etika. Definujte obecně pojem informační etiky a její základní témata. Jaké jsou<br />
základní etické zákony formulované L. Floridim? Jak se odlišuje informační etika od<br />
počítačové? Co znamená pojem globální etika v tomto kontextu?<br />
]]<br />
|-<br />
|A13 [[Informace a právo. Jaké jsou základní právní aspekty zpracování informací? Jaké znáte<br />
licence upravující autorská práva k software? Jakými právními předpisy se řídí práce s<br />
osobními údaji v rámci Evropské unie a České republiky? Co je to tzv. právo být zapomenut<br />
a jak je technicky realizován jeho výkon?]]<br />
|-<br />
|A14 [[Co jsou dějiny knihy? Vyložte základní principy Darntonova „knižního komunikačního<br />
okruhu“ a jeho kritiky (Adams & Barker). Zvažte možnosti a limity aplikace daných modelů<br />
na analýzu produkce a recepce tištěných a elektronických knih v 21. století ]]<br />
|-<br />
|A15 [[Vysvětlete přínos nového materialismu pro analýzu knižní kultury, včetně potencionálních<br />
omezení, která tento přístup implikuje ]]<br />
|-<br />
|A16 [[Charakterizujte pojmy mediální archeologie a mediální ekologie a stručně shrňte přínos<br />
jejích klíčových představitelů pro analýzu současné komunikace a médií]]<br />
|-<br />
|A17 [[Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a<br />
paradigmata)]]<br />
|-<br />
|A18 [[Vysvětlete základní principy expertních systémů (báze znalostí, inferenční mechanismus,<br />
neurčitost, vysvětlovací funkce)]]<br />
|-<br />
|A19 [[Popište formy reprezentace znalostí (pravidla, rámce, sémantické sítě)]]<br />
|-<br />
|A20 [[Popište rozhodovací tabulky (struktura, překrytí rozhodovacích pravidel, konzistence,<br />
úplnost)]]<br />
|-<br />
|A21 [[Vysvětlete proces konstrukce rozhodovacích stromů (z rozhodovacích tabulek a z dat,<br />
využití principu snižování entropie)<br />
]]<br />
|-<br />
|A22 [[Uveďte základní typy výzkumu (kvalitativní vs. kvantitativní, analytický vs. deskriptivní,<br />
základní vs. aplikovaný) s příklady. Vyjmenujte základní výzkumné metody. Popište proces<br />
plánování výzkumné studie, vysvětlete roli hypotéz ve výzkumu<br />
]]<br />
|-<br />
|A23 [[Dotazovací metody. Popište základní rozdělení dotazovacích metod a popište je na<br />
podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady tvorby dotazníku<br />
]]<br />
|-<br />
|A24 [[.Experiment. Popište základní rozdělení experimentálních metod a popište je na<br />
podrobných příkladech. Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci experimentální<br />
studie. Popište princip závislé a nezávislé proměnné ]]<br />
|-<br />
|A25 [[Analýza dat. Popište hlavní přístupy k analýze dat a popište je na podrobných příkladech.<br />
Uveďte hlavní zásady při plánování a realizaci studie využívající metod analýzy dat ]]<br />
<br />
==Knižní kultura (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|B1 [[Papír a kniha jako kulturní a civilizační fenomény. Úkoly a cíle oboru „knižní kultura“]]<br />
|-<br />
|B2 [[Tištěná kniha jako zboží určené ke čtení, způsoby a vývoj distribuce (včetně veletrhů<br />
v Německu) a recepce]]<br />
|-<br />
|B3 [[Struktura tištěné knihy s přihlédnutím k tzv. paratextům]]<br />
|-<br />
|B4 [[Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, autora, nakladatele a knihkupce<br />
]]<br />
|-<br />
|B5 [[Vznik a vývoj nakladatelství v Českých zemích a zahraničí do roku 1800, vliv nakladatelství<br />
na kvalitu a kvantitu knižní produkce<br />
]]<br />
|-<br />
|B6 [[Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. – 19. století]]<br />
|-<br />
|B7 [[Tiskové písmo, dekor a ilustrace jakožto vizualizační a kognitivní prostředky čtenářského<br />
procesu]]<br />
|-<br />
|B8 [[Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“, „z hloubky“ a „z plochy“.]]<br />
|-<br />
|B9 [[Text, ilustrace a knižní vazba 15. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B10 [[Text, ilustrace a knižní vazba 16. století v Českých zemích a v zahraničí, společné tendence<br />
a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B11 [[Text, ilustrace a knižní vazba 17. – 18. století v Českých zemích a v zahraničí, společné<br />
tendence a individuální jevy]]<br />
|-<br />
|B12 [[.Tisky pro jednotu bratrskou a role ivančicko-kralické Tiskárny bratrské]]<br />
|-<br />
|B13 [[Vliv melantrišsko-adamovské dynastie na intelektualizační proces české společnosti]]<br />
|-<br />
|B14 [[Role Tiskárny jezuitské v protireformačním procesu 17. a 18. století]]<br />
|-<br />
|B15 [[Počátky českého novinářství, role Matěje Václava Krameria]]<br />
|-<br />
|B16 [[Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld, industrializace knižní výroby 19. století]]<br />
|-<br />
|B17 [[Tzv. knížky lidového čtení a kramářské tisky, jejich typografická a recepční specifika]]<br />
|-<br />
|B18 [[Rukopisná kniha kodexového typu, její materiální stránka a funkce ve středověké a raněnovověké společnosti]]<br />
|-<br />
|B19 [[Rukopisná písma od středověku do 20. století (jejich vývoj a užití)]]<br />
|-<br />
|B20 [[Knihovny a čtenářství v evropském a českém středověku ]]<br />
|-<br />
|B21 [[.Knihovny a čtenářství v 16. století ]]<br />
|-<br />
|B22 [[Metody výzkumu knižní kultury (tradiční i v rámci digital humanities) ]]<br />
|-<br />
|B23 [[Knihovna v systému osobní a rodové reprezentace raně novověké šlechty]]<br />
|-<br />
|B24 [[Měšťanské knihovny v raném novověku]]<br />
-<br />
|B25 [[Typologie provenienčních záznamů a značek a jejich specifika]]<br />
|-<br />
|B26 [[Knihovny, půjčovny knih, čtenářské spolky a čítárny novin a časopisů v 18. a 19. století<br />
]]<br />
|-<br />
|B27 [[První knihovní zákon a československé knihovnictví v letech 1918-1948]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Informační technologie, zdroje a služby (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|C1 [[Architektura IS/ICT: a) technologická vrstva (hardware, sítě, internet, protokol TCP/IP, OSI model), b) aplikační vrstva (třívrstvá architektura, typy informačních systémů), c) vrstva<br />
prostředí (znalosti, legislativa, ekonomické prostředí)]]<br />
|-<br />
|C2 [[eGovernment: a) Rozvoj ICT služeb veřejné správy a základní registry, b) GDPR a ochrana osobních údajů]]<br />
|-<br />
|C3 [[Informační systémy v podniku: a) funkcionalita a komponenty podnikových IS, b) operativní, taktická, strategická úroveň podnikových IS]]<br />
|-<br />
|C4 [[Procesní a datové modelování: a) procesní modelování, UML, b) datové modelování, princip tří architektur, normalizace dat, SQL]]<br />
|-<br />
|C5 [[Datová analytika: a) proces analýzy dat (data mining, zpracování, analýza a prezentace dat), b) použití, nástroje, možnosti a trendy]]<br />
|-<br />
|C6 [[Digital humanities: definice pojmu a charakteristika současného diskursu v této oblasti (včetně vztahu k informační vědě)<br />
]]<br />
|-<br />
|C7 [[Hlavní metody výzkumu digital humanities, jejich zapojení do tradičního humanitního a společenskovědního výzkumu]]<br />
|-<br />
|C8 [[Vytváření infrastruktur a digitální nástroje pro spolupráci v rámci digital humanities]]<br />
|-<br />
|C9 [[Problematika vizualizace dat v kontextu digital humanities]]<br />
|-<br />
|C10 [[Uveďte, co je relevance, relevantní informace, jaké druhy relevance rozeznáváme? Co je pertinence a co ovlivňuje její stanovení? ]]<br />
|-<br />
|C11 [[Rešeršní strategie. Co jsou analytické a intuitivní rešeršní strategie, použití klíčových slov a výrazů tezauru při vyhledávání, vyhledávání ve fulltextových databázích v porovnání<br />
s bibliografickými databázemi]]<br />
|-<br />
|C12 [[Informační chování při hledání informací. Jaké hlavní problémové okruhy pokrývají nejznámější modely informačního chování při hledání informací? Jaké hlavní faktory mohou ovlivňovat hledání/vyhledávání informací?]]<br />
|-<br />
|C13 [[.Charakterizujte vyhledávání v rámci jednoho z následujících oborů: medicína, chemie, duševní vlastnictví, právo, competitive intelligence. Uveďte, jaké typy databází jsou nejčastěji používány, jaké jsou speciální způsoby vyhledávání, typické selekční jazyky nebo jakékoliv jiné charakteristiky dané oblasti, které souvisejí s vyhledáváním informací]]<br />
|-<br />
|C14 [[Vysvětlete principy optimálního kódování informačního zdroje]]<br />
|-<br />
|C15 [[Samoopravné kódování a přenos zpráv informačním kanálem]]<br />
|-<br />
|C16 [[Symetrické šifrování – historie a novodobé standardy]]<br />
|-<br />
|C17 [[Šifrování s veřejným klíčem – podstata a využití]]<br />
|-<br />
|C18 [[Vysvětlete principy značkovacích jazyků. Jazyky HTML, XML]]<br />
|-<br />
|C19 [[Popište prvky konceptuálního modelu. Pojednejte proces překlopení konceptuálního modelu do datového modelu]]<br />
|-<br />
|C20 [[.Základní extensionální model formální sémantiky]]<br />
|-<br />
|C21 [[Základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů (vlastnosti,<br />
vztahy)]]<br />
|-<br />
|C22 [[Definiční část jazyka SQL, deklarace primárních a cizích klíčů, klauzule NOT NULL]]<br />
|-<br />
|C23 [[Manipulační část jazyka SQL (INSERT, UPDATE, DELETE), příkaz SELECT, klausule NOT IN a GROUP BY]]<br />
|-<br />
|C24 [[Digitální knihovny v oblasti vědy, výzkumu a inovací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C25 [[Komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby pro vědu, výzkum a inovace (SpringerLink, Wiley Online, Elsevier) – charakteristika vybraných zástupců]]<br />
|-<br />
|C26 [[Repozitáře vysokoškolských prací – charakteristika vybraných zástupců z mezinárodního i národního prostředí]]<br />
|-<br />
|C27 [[Citační nástroje v digitálních knihovnách a repozitářích – příklady užití pro hodnocení vědy]]<br />
|-<br />
|C28 [[Digitální knihovny v oblasti kulturního dědictví – výběr a charakteristika dvou zástupců]]<br />
|-<br />
|C29 [[Pojem e-science/e-research, cyklus komunikace vědeckých informací v digitálním prostředí]]<br />
|-<br />
|C30 [[Fenomén open access, hlavní rysy, zelená x zlatá cesta, role open access pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací]]<br />
|-<br />
|C31 [[Charakterizujte problematiku výzkumných dat a jejich ukládání a zpřístupnění,<br />
charakteristika vybraného repozitáře výzkumných dat.]]<br />
|-<br />
|C32 [[Metodika hodnocení vědy v ČR – charakteristika procesu hodnocení vědy v ČR na základě platné metodiky]]<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
==Kurátorství a správa sbírek (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|D1 [[Management a leadership v knihovně: rozvoj týmu, management změny (teoretická východiska a uplatnění v praxi)]]<br />
|-<br />
|D2 [[Design a kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích: metody designu služeb, vybrané metody hodnocení kvality služeb, příklady z České republiky i ze zahraničí]]<br />
|-<br />
|D3 [[Strategické a koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví: účel tohoto typu dokumentů, definice nejvýraznějších trendů a charakteristika vybraných aktuálních dokumentů (v České republice i v zahraničí)]]<br />
|-<br />
|D4 [[Financování knihoven v České republice: dle typu knihoven, vícezdrojové financování, základní složky rozpočtu knihovny]]<br />
|-<br />
|D5 [[Organizační struktura knihovny a organizace práce: základní dokumenty knihovny, pracovní procesy a postupy]]<br />
|-<br />
|D6 [[Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech]]<br />
|-<br />
|D7 [[Smlouvy na projektech IT: typy, struktura, formální požadavky]]<br />
|-<br />
|D8 [[Smlouvy na projektech v IT z pohledu dopadů občanského zákoníku]]<br />
|-<br />
|D9 [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace a nástroje]]<br />
|-<br />
|D10 [[Výběrová řízení na implementaci informačních systémů v organizaci: jejich příprava a realizace]]<br />
|-<br />
|D11 [[Proces řízení a typologie projektových rizik]]<br />
|-<br />
|D12 [[Definice pojmu digitální ochrana. Referenční rámec OAIS a ochranná metadata PREMIS]]<br />
|-<br />
|D13 [[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]<br />
|-<br />
|D14 [[Důvěryhodný repozitář: audity a certifikace]]<br />
|-<br />
|D15 [[Softwarové nástroje v oblasti digitální ochrany a jejich využití]]<br />
|-<br />
|D16 [[Definujte pojmy sbírka a historický knihovní fond]]<br />
|-<br />
|D17 [[Legislativa týkající se historického knihovního fondu a sbírkového fondu]]<br />
|-<br />
|D18 [[Evidence sbírkového fondu (její různé stupně)]]<br />
|-<br />
|D19 [[Konzervování a restaurování knihovního fondu]]<br />
|-<br />
|D20 [[Problematika klimatických podmínek v depozitáři historického knihovního fondu]]<br />
|}<br />
<br />
==Informační a mediální gramotnost (volitelný okruh)==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
|E1 [[Popište a vysvětlete hlavní modely informační a mediální gramotnosti]]<br />
|-<br />
|E2 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k mediální gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E3 [[Popište hlavní úkoly a principy vzdělávání k informační gramotnosti. Rozdělte úkoly a principy podle typu žáků v rámci celoživotního vzdělávání]]<br />
|-<br />
|E4 [[Aktuální výzkumné směry v oblasti mediální gramotnosti. Popište závěry hlavních studií o stavu mediální gramotnosti u dnešní populace. Věnujte se rozdílným věkovým kategoriím,<br />
akcentujte hlavní trendy]]<br />
|-<br />
|E5 [[Role knihoven ve vzdělávání dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí]]<br />
|-<br />
|E6 [[Fenomén čtenářství v současné společnosti: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení]]<br />
|-<br />
|E7 [[Významné výzkumy v oblasti čtenářství: příklady z České republiky i ze zahraničí, interpretace výsledků]]<br />
|-<br />
|E8 [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext, vybrané domácí i zahraniční aktivity a strategické dokumenty z České republiky a zahraničí]]<br />
|-<br />
|E9 [[Informační a mediální výchova jako součást vzdělávacích programů základních a středních škol. Současný stav, trendy, problémy a omezení]]<br />
|-<br />
|E10 [[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v České republice, příklady zahraniční dobré praxe]]<br />
|-<br />
|E11 [[Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E12 [[Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu]]<br />
|-<br />
|E13 [[Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty]]<br />
|-<br />
|E14 [[.Elektronická čtecí zařízení – formáty, psychologicko-ergonomické aspekty, vliv na čtenářství]]<br />
|-<br />
|E15 [[Pojednejte a začleňte do kontextu následující pojmy: uživatelská rozhraní, user-centered design, user experience a UX strategy]]<br />
|-<br />
|E16 [[Představte metody inspekčního hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E17 [[Představte metody uživatelského hodnocení použitelnosti]]<br />
|-<br />
|E18 [[Představte vybrané psychologické přístupy interakčního designu]]<br />
|-<br />
|E19 [[Představte základní kroky inovačního procesu ODI]]<br />
|-<br />
|E20 [[Přístupnost digitálního obsahu z pohledu osob se specifickými zdravotními potřebami]]<br />
|}<br />
<br /><br />
<br /></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Jednotliv%C3%A9_p%C5%99edm%C4%9Bty_oboru_Informace,_m%C3%A9dia_a_kni%C5%BEn%C3%AD_kultura&diff=66437
Portál:Informační studia a knihovnictví/Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura
2021-07-28T19:58:42Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Informační věda</big><br />
**[[Informační věda a knihovnictví]] | [[Informace]] | [[Východiska informační vědy a teorie informace]] | [[Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy.]] | [[Hierarchie Data → Informace → Znalost]] | [[Informace podle Luciana Floridiho]] | [[Shannonovo chápání informace]] | [[Byte – jednotka informace]] | [[Entropie v pojetí informační vědy]] | [[Typy proměnných]] | [[Informační a citační etika]] | [[Informační etika]] | [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]] | [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] | [[Digital divide - digitální propast]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]] | [[Reprezentace znalostí]] | [[Umělá inteligence]] | [[Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky]] | [[Produkční systém]] | [[Expertní systém]] | [[Rozhodovací tabulky a stromy]] | [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]<br />
* <big>Informační a mediální gramotnost</big><br />
**[[Informační gramotnost]] | [[Mediální gramotnost]] | [[Média]] | [[Hromadné sdělovací prostředky]] | [[Sharenting]] | [[Vyjádřete se k modifikaci informace v masové mediální komunikaci]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.]] | [[Informační chování seniorů]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Informační vzdělávání]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]<br />
* <big>Management informačních institucí</big><br />
**[[Personální management]] | [[Vícezdrojové financování knihoven v ČR]] | [[Grantové programy vhodné pro oblast knihovnických a informačních služeb – charakteristika, obsah, zaměření, omezení]] | [[Design služeb]] | [[Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění]] | [[Autorský zákon a knihovny]] | [[Legislativa v knihovnách. Charakterizujte autorský zákon a zákon o svobodném přístupu k informacím ve vztahu ke knihovnickým a informačním službám.]] [[Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.]] | [[Regionální funkce knihoven]] | [[České knihovnické spolky]] | [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR]] | [[Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR]] [[Pojednejte o možnostech budoucího vývoje knihoven, včetně strategie rozvoje českého knihovnictví.]] | [[Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty)]] | [[Statistika a benchmarking v knihovnách]] | [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]] | [[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]] | [[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]<br />
* <big>Informační systémy v podnikové praxi</big><br />
**[[Podnikový informační systém]] | [[UML]] | [[ITIL]] | [[[E-government]] | [[GDPR]] | [[Globalizace]] | [[Informační systém]] | [[CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy]] | [[Architektura informačního průmyslu]] | [[Big data]] | [[Problematika velkých dat. Big data.]] | [[Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky]] | [[Technologie provozu informačních systémů]] | [[Popište členění softwarových aplikací do tří vrstev, popište účel a odpovědnost jednotlivých vrstev. Zmiňte, jakými technologiemi mohou být tyto vrstvy realizovány.]] | [[ISVS]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Jednotliv%C3%A9_p%C5%99edm%C4%9Bty_oboru_Informace,_m%C3%A9dia_a_kni%C5%BEn%C3%AD_kultura&diff=66436
Portál:Informační studia a knihovnictví/Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura
2021-07-28T19:57:54Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Informační věda</big><br />
**[[Informační věda a knihovnictví]] | [[Informace]] | [[Východiska informační vědy a teorie informace]] | [[Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy.]] | [[Hierarchie Data → Informace → Znalost]] | [[Informace podle Luciana Floridiho]] | [[Shannonovo chápání informace]] | [[Byte – jednotka informace]] | [[Entropie v pojetí informační vědy]] | [[Typy proměnných]] | [[Informační a citační etika]] | [[Informační etika]] | [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]] | [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] | [[Digital divide - digitální propast]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]] | [[Reprezentace znalostí]] | [[Umělá inteligence]] | [[Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky]] | [[Produkční systém]] | [[Expertní systém]] | [[Rozhodovací tabulky a stromy]] | [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]<br />
* <big>Informační a mediální gramotnost</big><br />
**[[Informační gramotnost]] | [[Mediální gramotnost]] | [[Média]] | [[Hromadné sdělovací prostředky]] | [[Sharenting]] | [[Vyjádřete se k modifikaci informace v masové mediální komunikaci]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.]] | [[Informační chování seniorů]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Informační vzdělávání]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]<br />
* <big>Management informačních institucí</big><br />
**[[Personální management]] | [[Vícezdrojové financování knihoven v ČR]] | [[Grantové programy vhodné pro oblast knihovnických a informačních služeb – charakteristika, obsah, zaměření, omezení]] | [[Design služeb]] | [[Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění]] | [[Autorský zákon a knihovny]] | [[Legislativa v knihovnách. Charakterizujte autorský zákon a zákon o svobodném přístupu k informacím ve vztahu ke knihovnickým a informačním službám.]] [[Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.]] | [[Regionální funkce knihoven]] | [[České knihovnické spolky]] | [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR]] | [[Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR]] [[Pojednejte o možnostech budoucího vývoje knihoven, včetně strategie rozvoje českého knihovnictví.]] | [[Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty)]] | [[Statistika a benchmarking v knihovnách]] | [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]] | [[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]] | [[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]<br />
* <Informační systémy v podnikové praxi</big><br />
**[[Podnikový informační systém]] | [[UML]] | [[ITIL]] | [[[E-government]] | [[GDPR]] | [[Globalizace]] | [[Informační systém]] | [[CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy]] | [[Architektura informačního průmyslu]] | [[Big data]] | [[Problematika velkých dat. Big data.]] | [[Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky]] | [[Technologie provozu informačních systémů]] | [[Popište členění softwarových aplikací do tří vrstev, popište účel a odpovědnost jednotlivých vrstev. Zmiňte, jakými technologiemi mohou být tyto vrstvy realizovány.]] | [[ISVS]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Jednotliv%C3%A9_p%C5%99edm%C4%9Bty_oboru_Informace,_m%C3%A9dia_a_kni%C5%BEn%C3%AD_kultura&diff=66402
Portál:Informační studia a knihovnictví/Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura
2021-07-28T08:45:05Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Informační věda</big><br />
**[[Informační věda a knihovnictví]] | [[Informace]] | [[Východiska informační vědy a teorie informace]] | [[Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy.]] | [[Hierarchie Data → Informace → Znalost]] | [[Informace podle Luciana Floridiho]] | [[Shannonovo chápání informace]] | [[Byte – jednotka informace]] | [[Entropie v pojetí informační vědy]] | [[Typy proměnných]] | [[Informační a citační etika]] | [[Informační etika]] | [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]] | [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] | [[Digital divide - digitální propast]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]] | [[Reprezentace znalostí]] | [[Umělá inteligence]] | [[Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky]] | [[Produkční systém]] | [[Expertní systém]] | [[Rozhodovací tabulky a stromy]] | [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]<br />
* <big>Informační a mediální gramotnost</big><br />
**[[Informační gramotnost]] | [[Mediální gramotnost]] | [[Média]] | [[Hromadné sdělovací prostředky]] | [[Sharenting]] | [[Vyjádřete se k modifikaci informace v masové mediální komunikaci]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.]] | [[Informační chování seniorů]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Informační vzdělávání]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]<br />
* <big>Management informačních institucí</big><br />
**[[Personální management]] | [[Vícezdrojové financování knihoven v ČR]] | [[Grantové programy vhodné pro oblast knihovnických a informačních služeb – charakteristika, obsah, zaměření, omezení]] | [[Design služeb]] | [[Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění]] | [[Autorský zákon a knihovny]] | [[Legislativa v knihovnách. Charakterizujte autorský zákon a zákon o svobodném přístupu k informacím ve vztahu ke knihovnickým a informačním službám.]] [[Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.]] | [[Regionální funkce knihoven]] | [[České knihovnické spolky]] | [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR]] | [[Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR]] [[Pojednejte o možnostech budoucího vývoje knihoven, včetně strategie rozvoje českého knihovnictví.]] | [[Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty)]] | [[Statistika a benchmarking v knihovnách]] | [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]] | [[Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)]] | [[Měření výkonnosti a kvality v knihovnách]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Jednotliv%C3%A9_p%C5%99edm%C4%9Bty_oboru_Informace,_m%C3%A9dia_a_kni%C5%BEn%C3%AD_kultura&diff=66401
Portál:Informační studia a knihovnictví/Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura
2021-07-28T08:39:15Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Informační věda</big><br />
**[[Informační věda a knihovnictví]] | [[Informace]] | [[Východiska informační vědy a teorie informace]] | [[Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy.]] | [[Hierarchie Data → Informace → Znalost]] | [[Informace podle Luciana Floridiho]] | [[Shannonovo chápání informace]] | [[Byte – jednotka informace]] | [[Entropie v pojetí informační vědy]] | [[Typy proměnných]] | [[Informační a citační etika]] | [[Informační etika]] | [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]] | [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] | [[Digital divide - digitální propast]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]] | [[Reprezentace znalostí]] | [[Umělá inteligence]] | [[Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky]] | [[Produkční systém]] | [[Expertní systém]] | [[Rozhodovací tabulky a stromy]] | [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]<br />
* <big>Informační a mediální gramotnost</big><br />
**[[Informační gramotnost]] | [[Mediální gramotnost]] | [[Média]] | [[Hromadné sdělovací prostředky]] | [[Sharenting]] | [[Vyjádřete se k modifikaci informace v masové mediální komunikaci]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.]] | [[Informační chování seniorů]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Informační vzdělávání]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]<br />
* <big>Management informačních institucí</big><br />
[[Personální management]] | [[Vícezdrojové financování knihoven v ČR]] | [[Design služeb]] | [[Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění]] | [[Autorský zákon a knihovny]] | [[Legislativa v knihovnách. Charakterizujte autorský zákon a zákon o svobodném přístupu k informacím ve vztahu ke knihovnickým a informačním službám.]] [[Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.]] | [[Regionální funkce knihoven]] | [[České knihovnické spolky]] | [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR]] | [[Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR]] [[Pojednejte o možnostech budoucího vývoje knihoven, včetně strategie rozvoje českého knihovnictví.]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_knihovnick%C3%A9_technologie&diff=65621
Portál:Informační studia a knihovnictví/Informační a knihovnické technologie
2021-06-04T09:30:31Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Moderní trendy v oblasti ICT</big><br />
**[[Big data]] | [[Propojená data]] | [[Robotika]] | [[Umělá inteligence]] | [[Virtuální realita]] | [[Blockchain]]<br />
<br />
* <big>Software a teoretické aspekty ICT</big><br />
**[[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]] | [[Algoritmy kryptologie]] | [[Architektura informačního průmyslu]] | [[Asymetrická kryptografie]] | [[Asymetrické šifrování]] | [[Big data]] | [[Data Encryption Standard]] | [[Datové struktury]] | [[Frekvenční analýza]] | [[Koomeyův zákon]] | [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] | [[Moorův zákon]] | [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] | [[Steganografie]] <br />
<br />
* <big>ICT společnosti a produkty</big><br />
**[[Apple]] | [[CDSware]] | [[DSpace]] | [[FEDORA]] | [[Google]] | [[Linux]]<br />
<br />
* <big>[[Společenské dopady informačních technologií]]</big><br />
**[[Důsledky informačního zahlcení]] | [[Politické aspekty softwaru]]<br />
<br />
* <big>Základní pojmy</big><br />
**[[Data]] | [[Databáze]] | [[Digitální stopa]] | [[DNS]] | [[E-mail]] | [[EAN]] | [[Elektronická čtečka knih]] | [[Hardware počítače]] | [[Hypertext]] | [[Internet]] | [[IP adresa]] | [[NFC]] | [[OCR]] | [[Open source]] | [[Operační systém]] | [[Osobní počítač]] | [[Počítačový virus]] | [[Programovací jazyk]] | [[Software]] | [[Zdrojový kód]] | [[Relační databáze]] | [[Uživatelské rozhraní]]<br />
<br />
* <big>Programování</big><br />
**[[Programovací jazyk]] | [[Python]] | [[C++]] | [[Java - programovací jazyk|Java]] | [[PHP]] | [[R - programovací jazyk]] | [[NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí]] <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_knihovnick%C3%A9_technologie&diff=65620
Portál:Informační studia a knihovnictví/Informační a knihovnické technologie
2021-06-04T09:29:19Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Moderní trendy v oblasti ICT</big><br />
**[[Big data]] | [[Propojená data]] | [[Robotika]] | [[Umělá inteligence]] | [[Virtuální realita]] | [[Blockchain]]<br />
<br />
* <big>Software a teoretické aspekty ICT</big><br />
**[[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]] | [[Algoritmy kryptologie]] | [[Architektura informačního průmyslu]] | [[Asymetrická kryptografie]] | [[Asymetrické šifrování]] | [[Big data]] | [[Data Encryption Standard]] | [[Datové struktury]] | [[Frekvenční analýza]] | [[Koomeyův zákon]] | [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] | [[Moorův zákon]] | [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] | [[Steganografie]]<br />
<br />
* <big>ICT společnosti a produkty</big><br />
**[[Apple]] | [[CDSware]] | [[DSpace]] | [[FEDORA]] | [[Google]] | [[Linux]]<br />
<br />
* <big>[[Společenské dopady informačních technologií]]</big><br />
**[[Důsledky informačního zahlcení]] | [[Politické aspekty softwaru]]<br />
<br />
* <big>Základní pojmy</big><br />
**[[Data]] | [[Databáze]] | [[Digitální stopa]] | [[DNS]] | [[E-mail]] | [[EAN]] | [[Elektronická čtečka knih]] | [[Hardware počítače]] | [[Hypertext]] | [[Internet]] | [[IP adresa]] | [[NFC]] | [[OCR]] | [[Open source]] | [[Operační systém]] | [[Osobní počítač]] | [[Počítačový virus]] | [[Programovací jazyk]] | [[Software]] | [[Zdrojový kód]] | [[Relační databáze]]<br />
<br />
* <big>Programování</big><br />
**[[Programovací jazyk]] | [[Python]] | [[C++]] | [[Java - programovací jazyk|Java]] | [[PHP]] | [[R - programovací jazyk]] | [[NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí]] <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_knihovnick%C3%A9_technologie&diff=65619
Portál:Informační studia a knihovnictví/Informační a knihovnické technologie
2021-06-04T09:27:17Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Moderní trendy v oblasti ICT</big><br />
**[[Big data]] | [[Propojená data]] | [[Robotika]] | [[Umělá inteligence]] | [[Virtuální realita]] | [[Blockchain]]<br />
<br />
* <big>Software a teoretické aspekty ICT</big><br />
**[[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]] | [[Algoritmy kryptologie]] | [[Architektura informačního průmyslu]] | [[Asymetrická kryptografie]] | [[Asymetrické šifrování]] | [[Big data]] | [[Data Encryption Standard]] | [[Datové struktury]] | [[Frekvenční analýza]] | [[Koomeyův zákon]] | [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] | [[Moorův zákon]] | [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] | [[Steganografie]]<br />
<br />
* <big>ICT společnosti a produkty</big><br />
**[[Apple]] | [[CDSware]] | [[DSpace]] | [[FEDORA]] | [[Google]] | [[Linux]]<br />
<br />
* <big>[[Společenské dopady informačních technologií]]</big><br />
**[[Důsledky informačního zahlcení]] | [[Politické aspekty softwaru]]<br />
<br />
* <big>Základní pojmy</big><br />
**[[Data]] | [[Databáze]] | [[Digitální stopa]] | [[DNS]] | [[E-mail]] | [[EAN]] | [[Elektronická čtečka knih]] | [[Hardware počítače]] | [[Hypertext]] | [[Internet]] | [[IP adresa]] | [[NFC]] | [[OCR]] | [[Open source]] | [[Operační systém]] | [[Osobní počítač]] | [[Počítačový virus]] | [[Programovací jazyk]] | [[Software]] | [[Zdrojový kód]]<br />
<br />
* <big>Programování</big><br />
**[[Programovací jazyk]] | [[Python]] | [[C++]] | [[Java - programovací jazyk|Java]] | [[PHP]] | [[R - programovací jazyk]] | [[NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí]] <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost&diff=65618
Portál:Informační studia a knihovnictví/Informační společnost
2021-06-04T09:22:29Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Informační společnost</big><br />
** [[Citační etika]] | [[Informační společnost]] | [[Informační ekonomika]] | [[Informační chování]] | [[Informační politika]] | [[Hromadné sdělovací prostředky]] | [[Participační kultura]] | [[Postindustriální společnost]] | [[Povrchový a hluboký web]] | [[Počítačová etika]] | [[PPC]] | [[Příčiny informačního zahlcení]] | [[Sexting]] | [[Sociální síť]] | [[Společenské dopady informačních technologií]]<br />
<br />
* <big>Využívání informací</big><br />
** [[E-learning]] | [[Gatekeeping]] | [[Použití a vliv informací]] | [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] | [[Grooming]] | [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v Evropě]] | [[Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR]] | [[GDPR]]<br />
<br />
* <big>[[Informační cyklus]]</big><br />
** [[Cenzura]] | [[Cenzura (na internetu)]] | [[Cenzura internetu]] | [[Informační požadavek]] | [[Informační služby]] | [[Informační zahlcení]] | [[Proces informatizace společnosti]] | [[Právo a internet]] | [[Přístupnost webu]] | [[Růst světové internetové populace]]<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/U%C5%BEivatel%C3%A9,_gramotnost_a_%C4%8Dten%C3%AD&diff=65617
Portál:Informační studia a knihovnictví/Uživatelé, gramotnost a čtení
2021-06-04T09:18:34Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Čtení</big><br />
** [[Biblioterapie]] | [[Kyberpunk]] | [[Rychlé čtení]] | [[Science Fiction]] | [[Vyprávění příběhů (storytelling)]] | [[Zkoumání čtivosti]]<br />
<br />
* <big>Uživatelé a gramotnost</big><br />
** [[Cílová skupina]] | [[Cyberstalking]] | [[Design služeb]] | [[Design thinking]] | [[E-learning v českém mimoškolním prostředí]] | [[Gramotnost (Knihovnictví a IS)]] | [[Informační chování]] | [[Informační gramotnost]] | [[Mediální gramotnost]] | [[Modely chování při vyhledávání informací]] | [[Uživatel a čtenář v knihovně]] | [[Vývoj písma]] | [[Sharenting]]<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Teoretick%C3%A9_a_obecn%C3%A9_aspekty_knihovnictv%C3%AD_a_informac%C3%AD&diff=65616
Portál:Informační studia a knihovnictví/Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací
2021-06-04T09:08:51Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div><br />
* <big>Knihovnické procesy a technologie</big><br />
**[[Akvizice]] | [[Automatizace procesu akvizice]] | [[Systémové pojetí akvizice]] | [[Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu]] | [[Akvizice - koupě]] | [[Akvizice - dary a výměny]] | [[Budování fondu]] | [[Budování fondu]] | [[Knihovní fond]] | [[Knihovní zákon]] | [[Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.]] | [[Služby pro uživatele se specifickými potřebami.]] | [[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]] | [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]] | [[Služby veřejných knihoven pro zrakově postižené]] | [[České knihovnické spolky]] | [[Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR]] | [[IFLA]] | [[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]] | [[Ochrana fondů skladování dokumentů]] | [[Ochrana fyzických fondů knihoven, typologie, preventivní opatření, krizová opatření.]] | [[Ochrana fondů - restaurování a konzervování]]<br />
<br />
* <big>Sociální komunikace</big><br />
** [[Sociální komunikace]] | [[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]] | [[Komunikační audit]] | [[Komunikační bariéry]] | [[Komunikační kanál]] | [[Komunikační klima organizace a komunikační audity]] | [[Syntaxe a sémantika komunikace]] | [[Komunikační šum]] | [[Shannon a weaver model]] | [[Lasswellův model]] | [[Zpětná vazba]] | [[Mezikulturní komunikace (Hofstede, Trompenaars, Bennet)]] | [[Interkulturní komunikace]] | [[Informační a komunikačních bariéry]] | [[Intrapersonální komunikace]] | [[Neverbální komunikace]] | [[Intrapersonální komunikace]] | [[Neverbální komunikace, její funkce a jednotlivé složky]] | [[Kinezika]] | [[Posturologie]] | [[Proxemika]] | [[Řeč]] | [[Intrapersonální komunikace]] | [[Mimika]] | [[Haptika]] | [[Komunikační proces na národní úrovni]]<br />
<br />
* <big>Identifikační popis a organizace informací</big><br />
** [[Identifikační popis]] | [[Katalogizace]] | [[Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.|Metadatové formáty v dokumentografických systémech]] | [[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)|Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje]] | [[Výběr z pravidel katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21]] | [[Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21.]] | [[Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu]] | [[Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií]] | [[Charakterizujte specifika popisu pokračujících zdrojů, porovnejte je se specifiky popisu monografií]] | [[Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.]] | [[Struktura katalogizačních pravidel RDA ve vztahu k modelu FRBR, včetně entit, atributů a vztahů.]] | [[Vyjmenujte principy volby personálních selekčních údajů podle AACR2R/RDA]] | [[Popište strukturu standardů AACR2R/RDA, ISBD a porovnejte je]] | [[Přednosti a nedostatky modelu FRBR, vliv modelu FRBR na design informačních systémů.]] | [[Rodina modelů FRBR. Popište vývoj modelů rodiny FRBR. Vyberte si dva z modelů a charakterizujte jejich entity, atributy a vztahy.]]<br />
<br />
* <big>Bibliografické rešeršní služby</big><br />
** [[Rešerše]] | [[Rešeršní strategie]] | [[Charakterizujte a vyhodnoťte současné rešeršní systémy, dotazovací jazyky a selekční údaje významných mezinárodních bibliografických databází oboru informační a knihovní vědy]] | [[Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.]] | [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] | [[Referenční a rešeršní služby v knihovnách, jejich uživatelé, typologie, etapy tvorby rešerše, možnosti rozvoje ve virtuálním prostředí.]] | [[Thomson Reuters (WOS)]] | [[Scholar Google]] | [[Scopus]] | [[EBSCO Discovery Service]] | [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]] | [[OPAC]] | [[Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]] | [[Charakterizujte významné mezinárodní bibliografické databáze vztahující se k oboru informační věda a knihovnictví (ERIC, INSPEC, EconLit aj.)]] | [[Databáze ProQuest]]<br />
<br />
* <big>Projektové řízení</big><br />
** [[Project Control Book – obsah a smysl]] | [[Proces řízení projektových rizik]] | [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází|Životní cyklus projektu]] | [[Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje|Agilní metody projektování]] | [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu]] | [[Pracovní rozklad činností (WBS). Principy tvorby, smysl a návaznosti na další části plánu projektu. Řízení změn|Pracovní rozklad činností (WBS)]] | [[Iniciační fáze projektu, obsah, smysl a odlišnost proti fázi plánování. Business case, RFI a RFP]] | [[Odhady pracností. Metody, postupy a úskalí]] | [[Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby|Časový plán projektu a základní principy jeho tvorby]] | [[Povinnosti vedoucího projektu v ukončovací fázi projektu]] | [[Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází|Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK.]] | [[Znalostní oblasti PMBoK]] | [[Řízení lidských zdrojů na projektech, OBS]] | [[Projekt a proces]]<br />
<br />
* <big>Lektorské a prezentační dovednosti</big><br />
**[[Role knihovníků jako lektorů v informační společnosti. Příklady pracovních pozic, potřebné kompetence, možnosti profesního rozvoje v oblasti lektorských dovedností.]] | [[Specifika celoživotního vzdělávání dospělých se zaměřením na postupy při plánování a realizaci vzdělávací akce zaměřené na dospělé v produktivním věku.]] | [[Specifika lektorské práce v knihovnách. Obecné principy, typy cílových skupin. Požadavky na osobnost lektora, vybrané aspekty přípravy a realizace vzdělávací akce, doloženo dvěma příklady z praxe.]] | [[Doporučené verbální a non-verbální prezentační techniky. Úloha verbálních a non verbálních technik, charakteristika vybraných technik, zdůvodnění.]] | [[Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.]] | [[Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání]] | [[Motivace dospělých ke vzdělávání]]<br />
<br />
* <big>Informační etika a právo</big><br />
**[[Informační a citační etika]] | [[Autorské právo]] | [[Citační etika]] | [[Odpovědnost poskytovatele informačních služeb]] | [[Právo a internet]] | [[Internet a autorské právo]] | [[Odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti. Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem, povinnost dohlížet na obsah ukládaných informací.|Odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti]] | [[Ochrana osobních údajů]] | [[Autorské dílo. Definice autorského díla podle autorského zákona, vznik autorského díla, ochrana autorského díla v právním řádu České republiky.]] | [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]] | [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]] | [[Etika informačního specialisty]] | [[Počítačová etika]] | [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] | [[Informační soukromí]] | [[Informační přetížení]] | [[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data|Big social data]]<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_knihovnick%C3%A9_technologie&diff=65615
Portál:Informační studia a knihovnictví/Informační a knihovnické technologie
2021-06-04T09:05:36Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Moderní trendy v oblasti ICT</big><br />
**[[Big data]] | [[Propojená data]] | [[Robotika]] | [[Umělá inteligence]] | [[Virtuální realita]]<br />
<br />
* <big>Software a teoretické aspekty ICT</big><br />
**[[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]] | [[Algoritmy kryptologie]] | [[Architektura informačního průmyslu]] | [[Asymetrická kryptografie]] | [[Asymetrické šifrování]] | [[Big data]] | [[Data Encryption Standard]] | [[Datové struktury]] | [[Frekvenční analýza]] | [[Koomeyův zákon]] | [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] | [[Moorův zákon]] | [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] | [[Steganografie]]<br />
<br />
* <big>ICT společnosti a produkty</big><br />
**[[Apple]] | [[CDSware]] | [[DSpace]] | [[FEDORA]] | [[Google]] | [[Linux]]<br />
<br />
* <big>[[Společenské dopady informačních technologií]]</big><br />
**[[Důsledky informačního zahlcení]] | [[Politické aspekty softwaru]]<br />
<br />
* <big>Základní pojmy</big><br />
**[[Data]] | [[Databáze]] | [[Digitální stopa]] | [[DNS]] | [[E-mail]] | [[EAN]] | [[Elektronická čtečka knih]] | [[Hardware počítače]] | [[Hypertext]] | [[Internet]] | [[IP adresa]] | [[NFC]] | [[OCR]] | [[Open source]] | [[Operační systém]] | [[Osobní počítač]] | [[Počítačový virus]] | [[Programovací jazyk]] | [[Software]] | [[Zdrojový kód]]<br />
<br />
* <big>Programování</big><br />
**[[Programovací jazyk]] | [[Python]] | [[C++]] | [[Java - programovací jazyk|Java]] | [[PHP]] | [[R - programovací jazyk]] | [[NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí]] <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Informa%C4%8Dn%C3%AD_a_knihovnick%C3%A9_technologie&diff=65614
Portál:Informační studia a knihovnictví/Informační a knihovnické technologie
2021-06-04T09:05:09Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Moderní trendy v oblasti ICT</big><br />
**[[Big data]] | [[Propojená data]] | [[Robotika]] | [[Umělá inteligence]] | [[Virtuální realita]]<br />
<br />
* <big>Software a teoretické aspekty ICT</big><br />
**[[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]] | [[Algoritmy kryptologie]] | [[Architektura informačního průmyslu]] | [[Asymetrická kryptografie]] | [[Asymetrické šifrování]] | [[Big data]] | [[Data Encryption Standard]] | [[Datové struktury]] | [[Frekvenční analýza]] | [[Koomeyův zákon]] | [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] | [[Moorův zákon]] | [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] | [[Steganografie]]<br />
<br />
* <big>ICT společnosti a produkty</big><br />
**[[Apple]] | [[CDSware]] | [[DSpace]] | [[FEDORA]] | [[Google]] | [[Linux]]<br />
<br />
* <big>[[Společenské dopady informačních technologií]]</big><br />
**[[Důsledky informačního zahlcení]] | [[Politické aspekty softwaru]]<br />
<br />
* <big>Základní pojmy</big><br />
**[[Data]] | [[Databáze]] | [[Digitální stopa]] | [[DNS]] | [[E-mail]] | [[EAN]] | [[Elektronická čtečka knih]] | [[Hardware počítače]] | [[Hypertext]] | [[Internet]] | [[IP adresa]] | [[NFC]] | [[OCR]] | [[Open source]] | [[Operační systém]] | [[Osobní počítač]] | [[Počítačový virus]] | [[Programovací jazyk]] | [[Software]] | [[Zdrojový kód]]<br />
<br />
* <big>Programování</big><br />
**[[Programovací jazyk]] | [[Python]] | [[C++]] | [[Java - programovací jazyk|Java]] | [[PFP]] | [[R - programovací jazyk]] | [[NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí]] <br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_okruhy_k_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDm_zkou%C5%A1k%C3%A1m_(pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_za%C4%8Dali_studovat_v_%C5%99%C3%ADjnu_2014_a_d%C3%A1le)&diff=65613
Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2014 a dále)
2021-06-04T08:13:07Z
<p>Sara.Bezvodova: /* 2. Povinný předmět - Informační systémy a zdroje */</p>
<hr />
<div>== 1. Povinný předmět - Informační věda ==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
| 1. [[Vymezte oblast, kterou se zabývá informační věda, a popište stručně její historický vývoj|Co je předmětem studia informační vědy? Jak byste charakterizovali roli humanitně-filozofického proudu a matematicko-filozofického proudu, které utvářely informační vědu]]<br />
|-<br />
| 2. [[Jak informační věda chápe pojem informace?|Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy, např. přístup Bucklanda, Shanonna a dalších. Charakterizujte, co je to syntaktická a sémantická složka informace a jaký je mezi nimi vztah.]]<br />
|-<br />
| 3. [[Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.]]<br />
|-<br />
| 4. [[Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií|Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií.]]<br />
|-<br />
| 5. [[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu|Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]<br />
|-<br />
| 6. [[Mezikulturní komunikace (Hofstede, Trompenaars, Bennet)|Teoretické aspekty mezikulturní komunikace. Významné výzkumy a studie v této oblasti. Uplatnění výzkumů v dalších výzkumech a praxi.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Interní a externí komunikace v organizaci. Specifika marketingové komunikace. Komunikační audit, cíle, prostředky a metody.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Vysvětlete, jak autorské právo podle platné právní úpravy v ČR omezuje chování uživatelů na internetu a v knihovnách.|Autorské dílo. Definice autorského díla podle autorského zákona, vznik autorského díla, ochrana autorského díla v právním řádu České republiky.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti. Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem, povinnost dohlížet na obsah ukládaných informací.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]]<br />
|-<br />
| 11. [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]<br />
|-<br />
| 13. [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla]]<br />
|-<br />
| 14. [[Základní ekonomické otázky a zákonitosti, teorie nabídky a poptávky na mikroekonomické úrovni.]]<br />
|-<br />
| 15. [[Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.]]<br />
|-<br />
| 16. [[Rodina modelů FRBR. Popište vývoj modelů rodiny FRBR. Vyberte si dva z modelů a charakterizujte jejich entity, atributy a vztahy.]]<br />
|-<br />
| 17. [[Porovnání konceptuálního modelu FRBR a konceptuálního modelu BIBFRAME se zaměřením na definované entity]]<br />
|-<br />
| 18. [[Přednosti a nedostatky modelu FRBR, vliv modelu FRBR na design informačních systémů.]]<br />
|-<br />
| 19. [[Vývoj knihy v českých zemích]]<br />
|-<br />
| 20. [[Knihovna a čtenářství v kontextu českých dějin, s rozpracováním konkrétního období.]]<br />
|-<br />
| 21. [[Významné inovace v dějinách knižní kultury.]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== 2. Povinný předmět - Informační systémy a zdroje ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Popište definici pojmu tautologie, kontradikce a uveďte, jak je možné ověřit, zda nějaký výrok je tautologie|Popište definici pojmu tautologie, kontraindikace a uveďte, jak je možné ověřit, zda nějaký výrok<br />
je tautologie]]<br />
|-<br />
| 2. [[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný]]<br />
|-<br />
| 3. [[Popište, co je to syntaxe výrokové logiky]]<br />
|-<br />
| 4. [[Popište, co je to sémantika výrokové logiky]]<br />
|-<br />
| 5. [[Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu]]<br />
|-<br />
| 6. [[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Vymezte textové editory oproti aplikacím pro počítačovou sazbu. Uveďte příklady textových editorů. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů.<br />
Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské práce. Popište možnosti<br />
spolupráce více autorů na jednom dokumentu.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Popište architekturu sítě Internet. Popište, jaké zdroje na této síti jsou a jak jsou adresovány.|Charakterizujte architekturu sítě Internet. Popište, jaké zdroje na této síti jsou a jak jsou<br />
adresovány. Popište, co se stane mezi tím, když ve svém webovém prohlížeči zadáte adresu<br />
webové stránky, a zobrazením obsahu této stránky.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze]]<br />
|-<br />
| 11. [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl]]<br />
|-<br />
| 12. [[Možnosti financování projektů za využití grantových prostředků. Výhody a nevýhody. Klasifikace grantových programů]]<br />
|-<br />
| 13. [[Mezinárodní bibliografická kontrola, role organizace IFLA v zajištění legilativy povinného výtisku, systémy národních bibliografií|Mezinárodní bibliografická kontrola, role organizace IFLA v zajištění legislativy povinného výtisku, systémy národních bibliografií]]<br />
|-<br />
| 14. [[Analyzujte pojem „rešeršní systém“, uveďte jeho základní komponenty a typologii rešeršních systémů; charakterizujte a vyhodnoťte booleovský model vyhledávání bibliografických informací|Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů,<br />
charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.]]<br />
|-<br />
| 15. [[Co jsou databáze databází: uveďte a významné rysy jejich hlavních reprezentantů ve světovém měřítku (včetně specifik jejich záznamů)|Databáze databází, jejich vývoj, příklady a využití v rešeršních službách.]]<br />
|-<br />
| 16. [[Souborné katalogy, typologie, srovnání vybraného souborného katalogu v ČR a zahraničí.]]<br />
|-<br />
| 17. [[Systémy šedé literatury v digitálních informačních systémech. Obecný úvod. Charakteristika jednoho vybraného českého systému. Jeho institucionální zakotvení, obsahová charakteristika, softwarová platforma...]]<br />
|-<br />
| 18. [[Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== 3. Povinný předmět - Knihovnické procesy a technologie ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Grantové programy vhodné pro oblast knihovnických a informačních služeb – charakteristika, obsah, zaměření, omezení]]<br />
|-<br />
| 2. [[Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu]]<br />
|-<br />
| 3. [[Povinný výtisk, včetně elektronických zdrojů v systémech národních bibliografií|Povinný výtisk. Charakterizujte legislativu povinného výtisku v ČR.]]<br />
|-<br />
| 4. [[Legislativa v knihovnách. Charakterizujte autorský zákon a zákon o svobodném přístupu k informacím ve vztahu ke knihovnickým a informačním službám.]]<br />
|-<br />
| 5. [[Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.]]<br />
|-<br />
| 6. [[Proveďte dekompozici subsystému organizace knihovního fondu (statické a dynamické prvky, okolí)|Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Služby knihoven podle Knihovního zákona, včetně problematiky rovného přístupu k informacím.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Ochrana fyzických fondů knihoven, typologie, preventivní opatření, krizová opatření.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.]]<br />
|-<br />
| 11. [[Struktura katalogizačních pravidel RDA ve vztahu k modelu FRBR, včetně entit, atributů a vztahů.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Systém kooperativní katalogizace v ČR, platné standardy.]]<br />
|-<br />
| 13. [[Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21|Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21.]]<br />
|-<br />
| 14. [[Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel ve světě, zhodnoťte zejména vývoj anglo-amerických instrukcí|Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.]]<br />
|-<br />
| 15. [[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]<br />
|-<br />
| 16. [[Kooperativní projekty v českých knihovnách, obecné principy v systému knihoven, zapojení automatizovaných procesů, doloženo jedním příkladem z praxe.]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== Volitelný předmět - Informační a komunikační technologie ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Vysvětlete, co je bibliometrie, na čem je založena, jak se používá a jaké má limity ve svém použití. Popište základní indikátory a bibliometrické zákony.|Vysvětlete, co je bibliometrie, řekněte, na čem je založena a jaké má limity ve svém použití. Vysvětlete pojem citační rejstřík, uveďte příklady. Popište bibliometrické zákony.]]<br />
|-<br />
| 2. [[Co je to infomační bezpečnost? Popište problematiku a z technického i sociologického hlediska]]<br />
|-<br />
| 3. [[Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází]]<br />
|-<br />
| 4. [[Pracovní rozklad činností (WBS). Principy tvorby, smysl a návaznosti na další části plánu projektu. Řízení změn]]<br />
|-<br />
| 5. [[Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby]]<br />
|-<br />
| 6. [[Řízení lidských zdrojů na projektech, OBS]]<br />
|-<br />
| 7. [[Odhady pracností. Metody, postupy a úskalí]]<br />
|-<br />
| 8. [[Iniciační fáze projektu, obsah, smysl a odlišnost proti fázi plánování. Business case, RFI a RFP]]<br />
|-<br />
| 9. [[Project Control Book – obsah a smysl]]<br />
|-<br />
| 10. [[Povinnosti vedoucího projektu v ukončovací fázi projektu]]<br />
|-<br />
| 11. [[Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Vysvětlete pojem komprese souborů, rozlište bezeztrátovou a ztrátovou kompresi. Charakterizujte situace, ve kterých se tyto druhy komprese hodí a používají.]]<br />
|-<br />
| 13. [[Popište členění softwarových aplikací do tří vrstev, popište účel a odpovědnost jednotlivých vrstev. Zmiňte, jakými technologiemi mohou být tyto vrstvy realizovány.]]<br />
|-<br />
| 14. [[Vysvětlete pojmy autentizace a autorizace. Uveďte je na příkladu Studijního informačního systému Univerzity Karlovy. Popište důsledky, které by mělo příliš volné nastavení oprávnění v SIS]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== Volitelný předmět - Veřejné knihovnické a informační služby ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Referenční služby v knihovnách, včetně virtuálních referenčních služeb.|Referenční a rešeršní služby v knihovnách, jejich uživatelé, typologie, etapy tvorby rešerše, možnosti rozvoje ve virtuálním prostředí.]]<br />
|-<br />
| 2. [[Základní mezinárodní bibliografické zdroje oboru informační a knihovní vědy, jejich vývoj, obsah a rešeršní rozhraní.]]<br />
|-<br />
| 3. [[Charakterizujte významné české a slovenské bibliografické zdroje oboru knihovní a informační vědy (20. stol. a současnost)|České (a československé) bibliografické zdroje oboru knihovní a informační věda (od 20. století do současnosti).]]<br />
|-<br />
| 4. [[Specifika služeb vysokoškolských knihoven, doloženo případovými studiemi.]]<br />
|-<br />
| 5. [[Podpora publikačních aktivit vědců v knihovnách.]]<br />
|-<br />
| 6. [[Charakterizujte vývoj automatizace v knihovnách.|Automatizace knihovnických procesů a služeb, aktuální situace, doloženo případovými studiemi.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Role knihovníků jako lektorů v informační společnosti. Příklady pracovních pozic, potřebné kompetence, možnosti profesního rozvoje v oblasti lektorských dovedností.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Specifika celoživotního vzdělávání dospělých se zaměřením na postupy při plánování a realizaci vzdělávací akce zaměřené na dospělé v produktivním věku.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Specifika lektorské práce v knihovnách. Obecné principy, typy cílových skupin. Požadavky na osobnost lektora, vybrané aspekty přípravy a realizace vzdělávací akce, doloženo dvěma příklady z praxe.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Doporučené verbální a non-verbální prezentační techniky. Úloha verbálních a non verbálních technik, charakteristika vybraných technik, zdůvodnění.]]<br />
|-<br />
| 11. [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Výpůjční služby knihoven (ze zákona o veřejných knihovnických službách, včetně MVS a MMVS)|Výpůjční služby, včetně MVS, MMVS, DDS, výpůjčky e-knih v České republice, včetně problematiky DRM (digital rights management).]]<br />
|-<br />
| 13. [[Srovnání služeb DDS (Document Delivery Service) v ČR a zahraničí (student si zvolí dle svého výběru zahraniční službu).]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== Volitelný předmět - Dějiny knihoven a knižní kultury ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Kniha jako komunikační médium a jako artefakt.]]<br />
|-<br />
| 2. [[Rukopisná knižní kultura latinského kulturního okruhu ve středověku.]]<br />
|-<br />
| 3. [[Rukopisná knižní kultura českých zemí ve středověku.]]<br />
|-<br />
| 4. [[Hlavní rozdíly mezi rukopisnou a tištěnou kulturou.]]<br />
|-<br />
| 5. [[Přínos knihtisku pro politický a náboženský život, vzdělanost a zábavu od středověku po současnost.]]<br />
|-<br />
| 6. [[Význam ilustrace v dějinách tištěné knihy.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Umělecko-řemeslné tendence ve vývoji knižní vazby mezi středověkem a počátkem 20. století.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Knihovny období starověku, včetně řecké a římské antiky.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Zásadní změny v koncepci budování knihovních fondů mezi středověkem a renesancí.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Zásadní rozdíly mezi šlechtickými a měšťanskými knihovnami období raného novověku.]]<br />
|-<br />
| 11. [[Vývoj čtení od středověku do 20. století.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Vývoj vizualizace textu pro čtenářskou recepci (antropologie knihy).]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bakal%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_okruhy_k_z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDm_zkou%C5%A1k%C3%A1m_(pro_studenty,_kte%C5%99%C3%AD_za%C4%8Dali_studovat_v_%C5%99%C3%ADjnu_2014_a_d%C3%A1le)&diff=65612
Bakalářské okruhy k závěrečným zkouškám (pro studenty, kteří začali studovat v říjnu 2014 a dále)
2021-06-04T08:11:20Z
<p>Sara.Bezvodova: /* 2. Povinný předmět - Informační systémy a zdroje */</p>
<hr />
<div>== 1. Povinný předmět - Informační věda ==<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
|-<br />
| 1. [[Vymezte oblast, kterou se zabývá informační věda, a popište stručně její historický vývoj|Co je předmětem studia informační vědy? Jak byste charakterizovali roli humanitně-filozofického proudu a matematicko-filozofického proudu, které utvářely informační vědu]]<br />
|-<br />
| 2. [[Jak informační věda chápe pojem informace?|Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy, např. přístup Bucklanda, Shanonna a dalších. Charakterizujte, co je to syntaktická a sémantická složka informace a jaký je mezi nimi vztah.]]<br />
|-<br />
| 3. [[Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.]]<br />
|-<br />
| 4. [[Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií|Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií.]]<br />
|-<br />
| 5. [[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu|Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]<br />
|-<br />
| 6. [[Mezikulturní komunikace (Hofstede, Trompenaars, Bennet)|Teoretické aspekty mezikulturní komunikace. Významné výzkumy a studie v této oblasti. Uplatnění výzkumů v dalších výzkumech a praxi.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Interní a externí komunikace v organizaci. Specifika marketingové komunikace. Komunikační audit, cíle, prostředky a metody.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Vysvětlete, jak autorské právo podle platné právní úpravy v ČR omezuje chování uživatelů na internetu a v knihovnách.|Autorské dílo. Definice autorského díla podle autorského zákona, vznik autorského díla, ochrana autorského díla v právním řádu České republiky.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti. Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem, povinnost dohlížet na obsah ukládaných informací.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]]<br />
|-<br />
| 11. [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]<br />
|-<br />
| 13. [[Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla]]<br />
|-<br />
| 14. [[Základní ekonomické otázky a zákonitosti, teorie nabídky a poptávky na mikroekonomické úrovni.]]<br />
|-<br />
| 15. [[Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.]]<br />
|-<br />
| 16. [[Rodina modelů FRBR. Popište vývoj modelů rodiny FRBR. Vyberte si dva z modelů a charakterizujte jejich entity, atributy a vztahy.]]<br />
|-<br />
| 17. [[Porovnání konceptuálního modelu FRBR a konceptuálního modelu BIBFRAME se zaměřením na definované entity]]<br />
|-<br />
| 18. [[Přednosti a nedostatky modelu FRBR, vliv modelu FRBR na design informačních systémů.]]<br />
|-<br />
| 19. [[Vývoj knihy v českých zemích]]<br />
|-<br />
| 20. [[Knihovna a čtenářství v kontextu českých dějin, s rozpracováním konkrétního období.]]<br />
|-<br />
| 21. [[Významné inovace v dějinách knižní kultury.]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== 2. Povinný předmět - Informační systémy a zdroje ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Popište definici pojmu tautologie, kontradikce a uveďte, jak je možné ověřit, zda nějaký výrok je tautologie|Popište definici pojmu tautologie, kontraindikace a uveďte, jak je možné ověřit, zda nějaký výrok<br />
je tautologie]]<br />
|-<br />
| 2. [[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný]]<br />
|-<br />
| 3. [[Popište, co je to syntaxe výrokové logiky]]<br />
|-<br />
| 4. [[Popište, co je to sémantika výrokové logiky]]<br />
|-<br />
| 5. [[Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu]]<br />
|-<br />
| 6. [[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Vymezte textové editory oproti aplikacím pro počítačovou sazbu. Uveďte příklady textových editorů. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů.<br />
Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské práce. Popište možnosti<br />
spolupráce více autorů na jednom dokumentu.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Popište architekturu sítě Internet. Popište, jaké zdroje na této síti jsou a jak jsou adresovány.|Charakterizujte architekturu sítě Internet. Popište, jaké zdroje na této síti jsou a jak jsou<br />
adresovány. Popište, co se stane mezi tím, když ve svém webovém prohlížeči zadáte adresu<br />
webové stránky, a zobrazením obsahu této stránky.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze]]<br />
|-<br />
| 11. [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl]]<br />
|-<br />
| 12. [[Možnosti financování projektů za využití grantových prostředků. Výhody a nevýhody. Klasifikace grantových programů]]<br />
|-<br />
| 13. [[Mezinárodní bibliografická kontrola, role organizace IFLA v zajištění legislativy povinného výtisku, systémy národních bibliografií]]<br />
|-<br />
| 14. [[Analyzujte pojem „rešeršní systém“, uveďte jeho základní komponenty a typologii rešeršních systémů; charakterizujte a vyhodnoťte booleovský model vyhledávání bibliografických informací|Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů,<br />
charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.]]<br />
|-<br />
| 15. [[Co jsou databáze databází: uveďte a významné rysy jejich hlavních reprezentantů ve světovém měřítku (včetně specifik jejich záznamů)|Databáze databází, jejich vývoj, příklady a využití v rešeršních službách.]]<br />
|-<br />
| 16. [[Souborné katalogy, typologie, srovnání vybraného souborného katalogu v ČR a zahraničí.]]<br />
|-<br />
| 17. [[Systémy šedé literatury v digitálních informačních systémech. Obecný úvod. Charakteristika jednoho vybraného českého systému. Jeho institucionální zakotvení, obsahová charakteristika, softwarová platforma...]]<br />
|-<br />
| 18. [[Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== 3. Povinný předmět - Knihovnické procesy a technologie ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Grantové programy vhodné pro oblast knihovnických a informačních služeb – charakteristika, obsah, zaměření, omezení]]<br />
|-<br />
| 2. [[Proces akvizice v knihovnách. Popište principy akvizice, akviziční politiku a strategie rozvoje budování fondu]]<br />
|-<br />
| 3. [[Povinný výtisk, včetně elektronických zdrojů v systémech národních bibliografií|Povinný výtisk. Charakterizujte legislativu povinného výtisku v ČR.]]<br />
|-<br />
| 4. [[Legislativa v knihovnách. Charakterizujte autorský zákon a zákon o svobodném přístupu k informacím ve vztahu ke knihovnickým a informačním službám.]]<br />
|-<br />
| 5. [[Regionální funkce knihoven, včetně legislativního rámce.]]<br />
|-<br />
| 6. [[Proveďte dekompozici subsystému organizace knihovního fondu (statické a dynamické prvky, okolí)|Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Služby knihoven podle Knihovního zákona, včetně problematiky rovného přístupu k informacím.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Ochrana fyzických fondů knihoven, typologie, preventivní opatření, krizová opatření.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Knihovní zákony v Československu a České republice, jejich srovnání.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Základní dokumenty knihovny - zřizovací listina, knihovní řád, organizační řád a další.]]<br />
|-<br />
| 11. [[Struktura katalogizačních pravidel RDA ve vztahu k modelu FRBR, včetně entit, atributů a vztahů.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Systém kooperativní katalogizace v ČR, platné standardy.]]<br />
|-<br />
| 13. [[Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21|Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21.]]<br />
|-<br />
| 14. [[Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel ve světě, zhodnoťte zejména vývoj anglo-amerických instrukcí|Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.]]<br />
|-<br />
| 15. [[Kvalitativní a kvantitativní výzkumy na podporu služeb knihoven, doloženo případovými studiemi.]]<br />
|-<br />
| 16. [[Kooperativní projekty v českých knihovnách, obecné principy v systému knihoven, zapojení automatizovaných procesů, doloženo jedním příkladem z praxe.]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== Volitelný předmět - Informační a komunikační technologie ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Vysvětlete, co je bibliometrie, na čem je založena, jak se používá a jaké má limity ve svém použití. Popište základní indikátory a bibliometrické zákony.|Vysvětlete, co je bibliometrie, řekněte, na čem je založena a jaké má limity ve svém použití. Vysvětlete pojem citační rejstřík, uveďte příklady. Popište bibliometrické zákony.]]<br />
|-<br />
| 2. [[Co je to infomační bezpečnost? Popište problematiku a z technického i sociologického hlediska]]<br />
|-<br />
| 3. [[Projektový trojimperativ a životní cyklus projektu dle PMBoK. Základní popis obsahu a smyslu jednotlivých fází]]<br />
|-<br />
| 4. [[Pracovní rozklad činností (WBS). Principy tvorby, smysl a návaznosti na další části plánu projektu. Řízení změn]]<br />
|-<br />
| 5. [[Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby]]<br />
|-<br />
| 6. [[Řízení lidských zdrojů na projektech, OBS]]<br />
|-<br />
| 7. [[Odhady pracností. Metody, postupy a úskalí]]<br />
|-<br />
| 8. [[Iniciační fáze projektu, obsah, smysl a odlišnost proti fázi plánování. Business case, RFI a RFP]]<br />
|-<br />
| 9. [[Project Control Book – obsah a smysl]]<br />
|-<br />
| 10. [[Povinnosti vedoucího projektu v ukončovací fázi projektu]]<br />
|-<br />
| 11. [[Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Vysvětlete pojem komprese souborů, rozlište bezeztrátovou a ztrátovou kompresi. Charakterizujte situace, ve kterých se tyto druhy komprese hodí a používají.]]<br />
|-<br />
| 13. [[Popište členění softwarových aplikací do tří vrstev, popište účel a odpovědnost jednotlivých vrstev. Zmiňte, jakými technologiemi mohou být tyto vrstvy realizovány.]]<br />
|-<br />
| 14. [[Vysvětlete pojmy autentizace a autorizace. Uveďte je na příkladu Studijního informačního systému Univerzity Karlovy. Popište důsledky, které by mělo příliš volné nastavení oprávnění v SIS]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== Volitelný předmět - Veřejné knihovnické a informační služby ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Referenční služby v knihovnách, včetně virtuálních referenčních služeb.|Referenční a rešeršní služby v knihovnách, jejich uživatelé, typologie, etapy tvorby rešerše, možnosti rozvoje ve virtuálním prostředí.]]<br />
|-<br />
| 2. [[Základní mezinárodní bibliografické zdroje oboru informační a knihovní vědy, jejich vývoj, obsah a rešeršní rozhraní.]]<br />
|-<br />
| 3. [[Charakterizujte významné české a slovenské bibliografické zdroje oboru knihovní a informační vědy (20. stol. a současnost)|České (a československé) bibliografické zdroje oboru knihovní a informační věda (od 20. století do současnosti).]]<br />
|-<br />
| 4. [[Specifika služeb vysokoškolských knihoven, doloženo případovými studiemi.]]<br />
|-<br />
| 5. [[Podpora publikačních aktivit vědců v knihovnách.]]<br />
|-<br />
| 6. [[Charakterizujte vývoj automatizace v knihovnách.|Automatizace knihovnických procesů a služeb, aktuální situace, doloženo případovými studiemi.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Role knihovníků jako lektorů v informační společnosti. Příklady pracovních pozic, potřebné kompetence, možnosti profesního rozvoje v oblasti lektorských dovedností.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Specifika celoživotního vzdělávání dospělých se zaměřením na postupy při plánování a realizaci vzdělávací akce zaměřené na dospělé v produktivním věku.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Specifika lektorské práce v knihovnách. Obecné principy, typy cílových skupin. Požadavky na osobnost lektora, vybrané aspekty přípravy a realizace vzdělávací akce, doloženo dvěma příklady z praxe.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Doporučené verbální a non-verbální prezentační techniky. Úloha verbálních a non verbálních technik, charakteristika vybraných technik, zdůvodnění.]]<br />
|-<br />
| 11. [[Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Výpůjční služby knihoven (ze zákona o veřejných knihovnických službách, včetně MVS a MMVS)|Výpůjční služby, včetně MVS, MMVS, DDS, výpůjčky e-knih v České republice, včetně problematiky DRM (digital rights management).]]<br />
|-<br />
| 13. [[Srovnání služeb DDS (Document Delivery Service) v ČR a zahraničí (student si zvolí dle svého výběru zahraniční službu).]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
== Volitelný předmět - Dějiny knihoven a knižní kultury ==<br />
<br />
{| class="wikitable" style="width: 100%"<br />
| 1. [[Kniha jako komunikační médium a jako artefakt.]]<br />
|-<br />
| 2. [[Rukopisná knižní kultura latinského kulturního okruhu ve středověku.]]<br />
|-<br />
| 3. [[Rukopisná knižní kultura českých zemí ve středověku.]]<br />
|-<br />
| 4. [[Hlavní rozdíly mezi rukopisnou a tištěnou kulturou.]]<br />
|-<br />
| 5. [[Přínos knihtisku pro politický a náboženský život, vzdělanost a zábavu od středověku po současnost.]]<br />
|-<br />
| 6. [[Význam ilustrace v dějinách tištěné knihy.]]<br />
|-<br />
| 7. [[Umělecko-řemeslné tendence ve vývoji knižní vazby mezi středověkem a počátkem 20. století.]]<br />
|-<br />
| 8. [[Knihovny období starověku, včetně řecké a římské antiky.]]<br />
|-<br />
| 9. [[Zásadní změny v koncepci budování knihovních fondů mezi středověkem a renesancí.]]<br />
|-<br />
| 10. [[Zásadní rozdíly mezi šlechtickými a měšťanskými knihovnami období raného novověku.]]<br />
|-<br />
| 11. [[Vývoj čtení od středověku do 20. století.]]<br />
|-<br />
| 12. [[Vývoj vizualizace textu pro čtenářskou recepci (antropologie knihy).]]<br />
|-<br />
<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_projektov%C3%BDch_rizik&diff=65329
Proces řízení projektových rizik
2021-05-16T12:27:55Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>'''Riziko''' je jakákoliv nežádoucí, nečekaná nebo neplánovaná událost, která může mít negativní dopad na náš projekt, může ohrozit jeden nebo více cílů projektu a má určitou pravděpodobnost výskytu. Rizikem jsou i události, které mají na projekt pozitivní dopad, ale jsou nečekané.<ref><i>Rizika (Risks)</i>. ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/rizika</ref><br />
<br />
'''Řízení rizik''' (risk management) je neustále se opakující sled vzájemně souvisejících aktivit, které mají za cíl zvládnout potenciální rizika. Tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu a snížit jejich dopad na projekt.<ref name="RISKMGMT"><i>Řízení rizik (Risk management).</i> ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/rizeni-rizik.</ref><br />
<br />
==Řízení rizik==<br />
<br />
Čtyři základní důvody proč mít řízení rizik na vysoké úrovni:<br />
<br />
# Předcházíme nepříjemným a nečekaným situacím<br />
# Vyhneme se krizovému řízení<br />
# Předejdeme výskytu problémů<br />
# Zamezíme jejich vystupňování<br />
<br />
Řízení rizik musí probíhat '''včas''', '''často''', '''pravidelně''' a '''na všech úrovních projektu'''.<br />
<br />
Proces řízení rizik má čtyři hlavní, na sebe navazující a neustále se opakující části:<br />
# Identifikace rizik<br />
# Analýza a hodnocení rizik<br />
# Ošetření rizik<br />
# Monitoring rizik<ref name="RISKMGMT" /><br />
<br><br />
<br />
[[Soubor:End to End Risk Management - ISO 31000.png|left|náhled]]<br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br />
==Identifikace rizik==<br />
Cílem je identifikovat rizika v rizikovém scénáři, která mohou daný projekt ovlivnit. Součástí je i dokumentace vlastností jednotlivých rizik. Je dobré brát v potaz obecná nebezpečí ohrožující naplnění určitého cíle a specifické rizikové faktory působící na projekt.<ref name="IPMA"><i>Doporučená praxe Společnosti pro projektové řízení: oblast Řízení rizik </i>[online]. IPMA, 2013. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://www.ipma.cz/media/1283/dobra_praxe_rizeni_rizik.pdf</ref> Zdroji pro identifikaci rizik mohou být dokumenty a lidé.<br /><br />
Mezi dokumentové zdroje patří:<br />
*Request for information (RFI)<br />
*Request for proposal (RFP)<br />
*Business requirements<br />
*Work breakdown structure (WBS)<br />
*Project control book (PCB) – obsahuje veškeré dokumenty o projektu<br />
*Databáze lessons learned<br />
*Předchozí smlouvy a projekty s konkrétním zákazníkem<br />
<br />
Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou patřit:<br />
*Dodavatelé<br />
*Minulí vedoucí projektů<br />
*Řízení kvality<br />
*Právní oddělení – kontrola správných formulací ve smlouvách<br />
*Finanční oddělení – dohlížení na pozitivní tok peněz<br />
<br />
==Analýza a hodnocení rizik==<br />
<br />
Při hodnocení rizik analyzujeme jejich velikost, pravděpodobnost vzniku a jejich možné dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje a jsou dostupná data, provést kvantitativní analýzu zjištěných rizik.<br /><br />
'''Kvalitativní analýza''' je rozbor hrozících rizik. Hodnocena je pravděpodobnost jejich vzniku a míra dopadu na cíle projektu. Rizika jsou díky ní seřazena podle závažnosti a je jim přiřazena priorita, v jakém pořadí vzniklé problémy řešit. Běžně se v praxi zadávají rizika do matice - jedna osa určuje pravděpodobnost výskytu, druhá osa vzniklé důsledky. <br /><br />
'''Kvantitativní analýza''' je založena na matematických výpočtech, je tedy nutné mít velké množství vstupních dat. Tato analýza je velmi nákladná a časově náročná, z toho důvodu se používá pouze u velkých projektů.<br /><br />
'''Hodnocení rizik''' je postaveno na předchozí analýze. V tomto kroku se určuje, která rizika spolu souvisí, která je nutno řešit a která jsou naopak zanedbatelná nebo je lze akceptovat. Dělí se nejčastěji do čtyř pásem:<br /><br />
*Červené pásmo - kritická rizika, která nelze akceptovat a je nutné je řešit okamžitě a předcházet jim<br />
*Žluté pásmo - větší rizika, která také nelze akceptovat. Vyžadují rychlou reakci.<br />
*Zelené pásmo - normální úroveň rizika. Lze ho dočasně akceptovat a nevyžaduje okamžité řešení. Jsou průběžně kontrolována v rámci rizikového managementu.<br />
*Modré pásmo - nízká až zanedbatelná rizika, která nemusí být příliš aktivně kontrolována.<ref name="IPMA" /><br />
<br />
<br />
[[Soubor:Risk Analysis Chart.svg|náhled|left|upright 2]]<br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
<br><br />
==Ošetření rizik==<br />
Ošetření rizik reaguje na rizika z červeného a žlutého pásma. Cílem je vznik opatření, která co nejvíce sníží možná působení těchto rizik. Mezi možné odpovědi na riziko patři:<br /><br />
*Akceptace rizika (risk acceptance) - o riziku víme, avšak rozhodneme se nepodniknout žádné kroky. Jsme ochotni přijmout případnou ztrátu, kterou riziko přinese.<br />
*Zmírnění rizika (risk reduction/mitigation) - podnikneme kroky a přijmeme taková opatření, která sníží riziko na přijatelnou úroveň.<br />
*Vyhnutí se riziku (risk avoidance) - neuskutečníme zamýšlenou akci, kvůli které by dané riziko vzniklo. Používáno jako krajní řešení, když není jiná možnost, jak se riziku vyhnout.<br />
*Přenos rizika (risk transfer) - riziko přeneseme na jinou osobu či subjekt. Například outsourcujeme rizikovou práci. Spadá sem i pojištění (přenos rizika na pojišťovnu), které však pokrývá pouze finanční stránku.<ref><i>Strategie ošetření, snižování rizik (Risk Mitigation Strategies).</i> ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/strategie-osetreni-rizik-risk-mitigation-strategies.</ref><ref><i>Přenesení rizika (Risk transfer).</i> ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/preneseni-rizika-risk-transfer.</ref><br />
<br />
==Monitoring rizik==<br />
Smyslem monitorování rizik je:<br />
*Sledování vnitřních i vnějších změn, které mají nějaký vliv na projekt.<br />
*Zjištění nových rizik.<br />
*Ověření účinnosti a efektivnosti současného řízení rizik.<br />
*Zlepšení řízení rizik pomocí nových informací získaných v průběhu projektu.<br />
*Poučení se z událostí, chyb a úspěchů, které se vyskytly v rámci projektu.<ref name="IPMA" /><br />
==Odkazy==<br />
===Reference===<br />
<references/><br />
===Související články===<br />
===Klíčová slova===<br />
riziko, řízení rizik, risk management<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typologie_re%C5%A1er%C5%A1%C3%AD,_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADch_slu%C5%BEeb_a_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADch_strategi%C3%AD_a_taktik,_analytick%C3%A9_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_versus_intuitivn%C3%AD_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_etapy_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADch_postup%C5%AF&diff=65310
Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů
2021-05-13T14:24:01Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Rešerše==<br />
[[Rešerše|Rešerše]] je výsledek (popřípadě proces) vyhledávání [[Informace|informací]] ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popřípadě informací plných textů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí [[Dotazovací jazyk|dotazovacího jazyka]] do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje [[Rešeršní strategie|rešeršní strategie]]. <ref>Švejda, Jan. rešerše. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001832&local_base=KTD.</ref> Rešeršním požadavkem se myslí konkrétně formulovaná žádost uživatele o zpracování rešerše. Rešeršní požadavek je obvykle formulován v přirozeném jazyce, prezentován písemně, ústně nebo jiným způsobem. Pokud rešerši poskytují knihovny a informační střediska, jedná se o placenou službu (podle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] se zdarma poskytují pouze ústní rešerše. Rešeršní služby nepatří mezi služby povinně poskytované). <ref>Švejda, Jan. rešeršní požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001826&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Za rešeršní službu pak považujeme dokumentografické nebo faktografické služby spočívající ve zpracování a poskytování rešerší uživatelům odborných informací. Rešerše mohou být průběžné nebo retrospektivní. Průběžné rešerše v dávkovém režimu představuje adresní rozšiřování informací. K rešeršním službám patří také online [[Informační služby|informační služby]]. <ref>Švejda, Jan. rešeršní služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001824&local_base=KTD.</ref> Během poskytování rešeršních služeb je potřeba zvolit vhodnou rešeršní strategii, což je metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat relevantní [[Dokument|dokument]]. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie. Pojem rešeršní strategie může být chápán v širším pojetí, tj. včetně výběru [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačního zdroje]]. Většinou je rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním [[Informační systém|informačním systémem]]. <ref>PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, 27(4) [cit. 2021-05-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i</ref><br />
<br />
'''Kdo vyhotovuje rešerše''' <br />
<br />
*<u>Informační pracovník</u>: v tomto případě dostane odborný informační pracovník, který má zkušenosti s vyhledáváním ve vybraných informačních zdrojích, požadavek od uživatele a na základě jeho zadání vyhotoví rešerši. [[Knihovny a informační instituce|Informační instituce]] mají obvykle na svých [[World Wide Web|internetových stránkách]] speciální rešeršní formuláře pro správné zadání rešerše. Nebezpečím při tomto druhu vyhledávání může být fakt, že rešeršér nemusí zcela správně pochopit [[Informační požadavek|informační požadavek]] uživatele.<br />
*<u>Uživatel</u>: uživatel si může rešerši provést vlastními silami. Vystavuje se však nebezpečí, že při nedostatečné znalosti informačních zdrojů a vyhledávacích strategií nedosáhne kýžených výsledků.<br />
*<u>Informační pracovník v přítomnosti uživatele</u>: tato varianta vyhledávání je pro účely rešerše optimální. Uživatel může v průběhu vyhledávacího procesu upřesňovat a korigovat svoje požadavky. Informační pracovník provádí samotné vyhledávání v systému. Jestliže bylo uvedeno, že je tato alternativa ideální, je nutno rovněž poznamenat, že je nejméně frekventovaná.<br />
<br />
'''Fáze realizace rešerší''' <br />
<br />
<u>Samotný průběh rešeršní činnosti lze rozdělit do několika fází:</u> <br />
<br />
#zadání (převzetí) dotazu,<br />
#výběr selekčních prvků (zvolení [[Klíčová slova|klíčových slov]] pro vyhledávání),<br />
#výběr optimálního informačního zdroje,<br />
#definice dotazu (kombinace klíčových slov spojených [[Booleovské operátory|booleovskými]] či [[Proximitní operátory|proximitními operátory]]),<br />
#vyhledání záznamů,<br />
#posouzení [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|relevance]],<br />
#případné doladění nebo přeformulování dotazu,<br />
#výběr relevantních záznamů pro samotné použití. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref><br />
<br />
'''Klíčová slova'''<br />
<br />
*Především podstatná jména nebo přídavná jména sloužící k jednoznačné identifikaci (např. dokument, relevance, [[Citační analýza|citační analýza]], informační chování),<br />
*Vynecháváme zájmena, příslovce, slovesa a také předložky a spojky, které pro vyhledávání nemají žádný význam a většina systémů je považuje za tzv. stopslova (systém je při vyhledávání ignoruje).<br />
*Zvažujeme synonyma, významově širší či užší pojmy <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
==Typologie rešerší==<br />
Rešerše lze rozdělovat podle mnoha hledisek. <br />
<br />
'''Typy rešerší podle hlediska časového:''' <br />
<br />
*<u>retrospektivní/jednorázové:</u> vyhledávání v určitém vědeckém oboru za určité časové období,<br />
*<u>souběžné/průběžné:</u> vyhledávání probíhající v daných periodách opakovaně. Účelem tohoto druhu rešerší je získat přehled o novinkách ve sledovaném oboru.<br />
<br />
'''Typy rešerší podle hlediska úplnosti:''' <br />
<br />
*<u>úplné</u>: všechny možné zjistitelné materiály<br />
*<u>orientační</u>: záznamy sloužící k rychlé orientaci v daném oboru<br />
*<u>výběrové</u>: obsahuje dokumenty vybrané na základě formálního či věcného kritéria, které je součástí požadavku <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref><br />
<br />
'''Typy rešerší podle hlediska tematického:''' <br />
<br />
*<u>úplné</u>: vyčerpávající rešerše<br />
*<u>výběrové</u>: orientační rešerše<br />
<br />
'''Typy rešerší podle druhu dokumentů:''' <br />
<br />
*<u>komplexní</u><br />
*<u>jednodruhová</u>: např. patentová<br />
*<u>vícedruhové</u>: např. literární<br />
*<u>druhově</u> specializované<br />
<br />
'''Typy rešerší podle účelu:''' <br />
<br />
*<u>rešerše na stav techniky</u><br />
*<u>na novost řešení</u><br />
*<u>na technickoprávní nezávadnost</u><br />
*<u>na jméno</u><br />
<br />
'''Typy rešerší podle typu zahrnutých informací:''' <br />
<br />
*<u>dokumentografické/bibliografické</u>: rešerše obsahuje [[Bibliografický záznam|bibliografické záznamy]] dokumentů<br />
*<u>faktografické</u>: rešerše zahrnuje [[Faktografický záznamyzáznam|faktografické záznamy]]<br />
<br />
'''Typy rešerší podle způsobu zpracování:'''<br />
<br />
*<u>ruční</u><br />
*<u>strojové</u><br />
*<u>kombinované</u><br />
*<u>bibliografické</u><br />
*<u>studijní</u> <ref>MÍRKOVÁ, Miluše. Bibliografická a rešeršní činnost. SlidePlayer[online]. Univerzitní knihovna ZČU [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://slideplayer.cz/slide/1911211/</ref><br />
<br />
'''Podle použité technologie'''<br />
<br />
*<u>klasická</u>: s použitím papírových indexů, bibliografií a katalogů<br />
*<u>strojová</u>: prostřednictvím automatizovaného rešeršního systému (online x offline) <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
==Typy rešeršní strategií==<br />
<br />
<br />
'''Výběr strategie závisí na možnostech systému:'''<br />
* Způsob komunikace se systémem – formulář x příkazový řádek x browsing<br />
* Dostupnost operátorů<br />
* Dostupnost filtrů, fazet<br />
* Omezování vyhledávání na vybrané pole<br />
* Ukládání jednotlivých dotazů do rešeršní historie<br />
* Používané selekční jazyky (tezaury, klasifikace, číselníky) <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
===Analytické vyhledávání===<br />
====Strategie stavebních kamenů====<br />
Dotaz je rozložen na jednotlivé části (koncepty, [[Popište princip kategorizace a jeho využití v pořádání informací a znalostí. Vysvětlete pojmy kritérium členění, faseta a fasetová analýza|fazety]]), které se zpracují samostatně a následně se kombinují. Mezi výhody patří to, že je možné jednotlivé koncepty mezi sebou libovolně kombinovat a dále také skutečnost, že vidíme, kolik dokumentů se váže k jednotlivým konceptům. Nevýhodou však může být fakt, že tato strategie může být zdlouhavá. Vhodné je tuto strategii využít ve chvíli, pokud jsme seznámeni s daným tématem a když má téma jasnou strukturu. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
====Strategie rostoucí perly====<br />
Jedná se o postupné rozšiřování dotazu a doplňování dalších klíčových slov tak, abychom získali více výsledků. Na začátku vyhledávání máme velmi malou množinu výsledných záznamů, avšak při postupném rozšiřování vyhledávaných pojmů získáváme další výsledky. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref> Tato metoda je vhodná ve chvíli, kdy dochází k orientačnímu seznamování se s daným tématem či ve chvíli, když pokud známe relevantní dokument. Za nevýhodu by se dalo považovat vyžadování velké interakce se systémem při hledání a skutečnost, že se nemusí dařit nalézt výchozí dokument. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
====Strategie omezení /osekávání====<br />
Postup je opačný než u předchozího příkladu. V první fázi vyhledávání definujeme velmi všeobecný pojem, po jehož vyhledání získáme velké množství záznamů. Postupným zpřesňováním (osekáváním) dotazu dostáváme stále menší množinu relevantních výsledků. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref> K omezení dochází pomocí dalšího upřesnění klíčových slov, omezení vyhledávání na určitá pole či využitím filtru a fazet. Výhodou je, že máme přehled o jednotlivých krocích a možnost vracet se zpět. Nevýhodou je že pokud zadám velmi obecný dotaz, množina bude velmi velká a nepřehledná a my se v ní můžeme ztratit. Tuto strategii je vhodné využít na počátku vyhledávání, když se seznamujeme s daným tématem. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
===Intuitivní strategie===<br />
====Prohlížecí (browsing) strategie====<br />
Metoda zběžného prohlížení dokumentů, umožňující vidět další související dokumenty v kontextu. Typické pro koncové uživatele, kteří ty analytické nástroje neznají, nebo je neumí využívat. Hodí se pro vyhledávání odborné literatury, kdy není téma přesně definováno (potřebuji získat přehled), není ale vhodné pro velké [[Databáze|databáze]]. Využívání této metody vzrostlo s nástupem webu. <br />
<br />
'''Typy prohlížení:''' <br />
<br />
*skenování,<br />
*pozorování,<br />
*navigování,<br />
*monitorování. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
====Sběr lesních plodů====<br />
Nejedná se vysloveně o strategii, spíše intuitivní způsob vyhledávání, který využívá analytické prvky. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref> Za tímto postupem stojí [[Marcia Bates|M. Batesová]], která přirovnává vyhledávání informací ke „sběru lesních plodů“. Informace jsou vyhledávány rychlým střídáním zdrojů a přebíháním z jedno zdroje na druhý. Informace jsou pak skládány dohromady podobně jako mozaika. Tímto způsobem vyhledávání informací člověk získává názor na svůj informační problém z více úhlů pohledů a vytváří si vlastní interpretaci problému. M. Batesová dále poukazuje na to, že [[Informační chování|informační chování]] nemusí být vždy cílené, aktivní a systematické, ale i pasivní. Domnívá se, že lidé upřednostňují jednodušší postup při vyhledávání informací, dostupnější informační zdroje a vynaložení menší námahy při získávání informací. <ref name=":HD">HRBÁČKOVÁ, Daniela. Informační chování a potřeby pracovníků vědeckovýzkumné organizace: případová studie Centra dopravního výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 125 s., 3 příl. Vedoucí diplomové práce Mgr. Břetislav Šimral [cit. 2021-05-10] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rit5h/diplomova_prace_tisk.pdf</ref><br />
<br />
===Vyhledávací pomůcky===<br />
[[File:Diagram_Explaining_Boolean_Operators.png|thumb|Booleovské operátory]]<br />
====Booleovské operátory====<br />
Pomocí booleovských operátorů vymezujeme vztahy mezi hledanými termíny.<br />
<br />
*'''Operátor AND:''' AND udává, že ve výsledcích vyhledávání musí být pouze dokumenty obsahující oba vyhledávané pojmy. Příklad: management AND marketing. Při zadání takovéhoto dotazu nalezne systém veškeré dokumenty, které obsahují slovo management a zároveň slovo marketing. Tento operátor zužuje počet výsledků vyhledávání.<br />
*'''Operátor OR:''' při použití tohoto operátoru je postačující to, že se ve výsledcích vyhledávání objeví dokumenty, které obsahují alespoň jeden z požadovaných termínů. Příklad: management OR marketing. V tomto případě se ve výsledcích objevily všechny dokumenty, které obsahují slovo management nebo slovo marketing, a taktéž dokumenty, které obsahují oba tyto výrazy. Tento operátor rozšiřuje počet výsledků vyhledávání.<br />
*'''Operátor NOT:''' v tomto případě je vymezeno, že se ve výsledcích vyhledávání musí objevit dokumenty obsahující první ze zadaných výrazů, avšak vyloučeny jsou dokumenty, které mají ve svém obsahu pojem druhý. Příklad: management NOT marketing. Systém vyhledá dokumenty, které obsahují slovo management, ale neobsahují zároveň slovo marketing. Tento operátor zužuje počet výsledků vyhledávání. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref><br />
<br />
====Proximitní operátory====<br />
Proximitní operátory vyjadřují vztahy mezi hledanými termíny v kontextu jejich postavení v textu. U některých z nich lze navíc číselně vyjádřit, v jakém rozptylu se v textu mohou hledané pojmy vyskytovat. <br />
<br />
*'''Near:''' jsou nalezena slovní spojení, v nichž se objevují požadovaná slova odděleně od sebe maximálně ve vzdálenosti určené číslem, a to bez ohledu na pořadí, ve kterém se vyskytují. Příklad: auto N2 škoda – ve výsledcích se objeví jak spojení „auto značky škoda“, tak spojení „škoda auto“.<br />
*'''Within:''' systém nalezne slovní spojení, ve kterých se vyskytují požadovaná slova v pořadí, v jakém byla zapsána, a to v rozmezí, které je udáno číslem. Příklad: daňová W3 reforma – ve výsledcích se objeví např. spojení „daňová a sociální reforma“, nikoliv však spojení „reforma daňová a sociální“. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref><br />
<br />
====Numerické operátory====<br />
* =, ≥, ≤, ... <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
[[Soubor:Numerické operátory (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby).jpg|left|náhled|Numerické operátory (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby)]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
====Rozšíření a zástupné znaky====<br />
<br />
* Podoba se v jednotlivých systémech liší<br />
* Rozšíření – pravostranné ve všech systémech (librar*), levostranné nemusí být umožněno <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
[[Soubor:Rozšíření a zástupné znaky (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby).jpg|left|náhled|Rozšíření a zástupné znaky (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby)]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
*Rechtořík, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.<br />
*Šulc, Miloslav. Metodika a technika rešerší. 1. vyd. Praha: Státní technická knihovna, 1971. 46 s. Učební texty St. techn. knihovny.<br />
*Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.<br />
*Piáček, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.<br />
*Landová, Helena a Landová, Hana. Informační zdroje ve vašich službách: jak a kde hledat informace pro studium a vědeckou práci. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2007. 35 s. ISBN 978-80-7040-984-8.<br />
<br />
===Související články===<br />
[[Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241)]]<br /><br />
[[Vytváření Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele]]<br /><br />
[[Rešerše]]<br /><br />
[[Rešeršní strategie]]<br /><br />
[[Modely chování při vyhledávání informací]]<br /><br />
[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]<br /><br />
[[Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.]]<br /><br />
[[Gerald Salton]]<br /><br />
[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]<br /><br />
[[Vyhodnocování relevance]]<br /><br />
[[Pojednejte o vývoji a teorii vyhledávacích systémů typu OPAC z hlediska rešeršních technik a komunikace člověk-počítač.]]<br /><br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
rešerše, typologie rešerší, rešeršní služby, rešeršní strategie, rešeršní postupy<br />
<br /><br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Typologie_re%C5%A1er%C5%A1%C3%AD,_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADch_slu%C5%BEeb_a_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADch_strategi%C3%AD_a_taktik,_analytick%C3%A9_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_versus_intuitivn%C3%AD_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD,_etapy_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADch_postup%C5%AF&diff=65309
Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů
2021-05-13T14:22:29Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Rešerše==<br />
[[Rešerše|Rešerše]] je výsledek (popřípadě proces) vyhledávání [[Informace|informací]] ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popřípadě informací plných textů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí [[Dotazovací jazyk|dotazovacího jazyka]] do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje [[Rešeršní strategie|rešeršní strategie]]. <ref>Švejda, Jan. rešerše. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001832&local_base=KTD.</ref> Rešeršním požadavkem se myslí konkrétně formulovaná žádost uživatele o zpracování rešerše. Rešeršní požadavek je obvykle formulován v přirozeném jazyce, prezentován písemně, ústně nebo jiným způsobem. Pokud rešerši poskytují knihovny a informační střediska, jedná se o placenou službu (podle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] se zdarma poskytují pouze ústní rešerše. Rešeršní služby nepatří mezi služby povinně poskytované). <ref>Švejda, Jan. rešeršní požadavek. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001826&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Za rešeršní službu pak považujeme dokumentografické nebo faktografické služby spočívající ve zpracování a poskytování rešerší uživatelům odborných informací. Rešerše mohou být průběžné nebo retrospektivní. Průběžné rešerše v dávkovém režimu představuje adresní rozšiřování informací. K rešeršním službám patří také online [[Informační služby|informační služby]]. <ref>Švejda, Jan. rešeršní služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001824&local_base=KTD.</ref> Během poskytování rešeršních služeb je potřeba zvolit vhodnou rešeršní strategii, což je metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat relevantní [[Dokument|dokument]]. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie. Pojem rešeršní strategie může být chápán v širším pojetí, tj. včetně výběru [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačního zdroje]]. Většinou je rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním [[Informační systém|informačním systémem]]. <ref>PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2013, 27(4) [cit. 2021-05-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i</ref><br />
<br />
'''Kdo vyhotovuje rešerše''' <br />
<br />
*<u>Informační pracovník</u>: v tomto případě dostane odborný informační pracovník, který má zkušenosti s vyhledáváním ve vybraných informačních zdrojích, požadavek od uživatele a na základě jeho zadání vyhotoví rešerši. [[Knihovny a informační instituce|Informační instituce]] mají obvykle na svých [[World Wide Web|internetových stránkách]] speciální rešeršní formuláře pro správné zadání rešerše. Nebezpečím při tomto druhu vyhledávání může být fakt, že rešeršér nemusí zcela správně pochopit [[Informační požadavek|informační požadavek]] uživatele.<br />
*<u>Uživatel</u>: uživatel si může rešerši provést vlastními silami. Vystavuje se však nebezpečí, že při nedostatečné znalosti informačních zdrojů a vyhledávacích strategií nedosáhne kýžených výsledků.<br />
*<u>Informační pracovník v přítomnosti uživatele</u>: tato varianta vyhledávání je pro účely rešerše optimální. Uživatel může v průběhu vyhledávacího procesu upřesňovat a korigovat svoje požadavky. Informační pracovník provádí samotné vyhledávání v systému. Jestliže bylo uvedeno, že je tato alternativa ideální, je nutno rovněž poznamenat, že je nejméně frekventovaná.<br />
<br />
'''Fáze realizace rešerší''' <br />
<br />
<u>Samotný průběh rešeršní činnosti lze rozdělit do několika fází:</u> <br />
<br />
#zadání (převzetí) dotazu,<br />
#výběr selekčních prvků (zvolení [[Klíčová slova|klíčových slov]] pro vyhledávání),<br />
#výběr optimálního informačního zdroje,<br />
#definice dotazu (kombinace klíčových slov spojených [[Booleovské operátory|booleovskými]] či [[Proximitní operátory|proximitními operátory]]),<br />
#vyhledání záznamů,<br />
#posouzení [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|relevance]],<br />
#případné doladění nebo přeformulování dotazu,<br />
#výběr relevantních záznamů pro samotné použití. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref><br />
<br />
'''Klíčová slova'''<br />
<br />
*Především podstatná jména nebo přídavná jména sloužící k jednoznačné identifikaci (např. dokument, relevance, [[Citační analýza|citační analýza]], informační chování),<br />
*Vynecháváme zájmena, příslovce, slovesa a také předložky a spojky, které pro vyhledávání nemají žádný význam a většina systémů je považuje za tzv. stopslova (systém je při vyhledávání ignoruje).<br />
*Zvažujeme synonyma, významově širší či užší pojmy <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
==Typologie rešerší==<br />
Rešerše lze rozdělovat podle mnoha hledisek. <br />
<br />
'''Typy rešerší podle hlediska časového:''' <br />
<br />
*<u>retrospektivní/jednorázové:</u> vyhledávání v určitém vědeckém oboru za určité časové období,<br />
*<u>souběžné/průběžné:</u> vyhledávání probíhající v daných periodách opakovaně. Účelem tohoto druhu rešerší je získat přehled o novinkách ve sledovaném oboru.<br />
<br />
'''Typy rešerší podle hlediska úplnosti:''' <br />
<br />
*<u>úplné</u>: všechny možné zjistitelné materiály<br />
*<u>orientační</u>: záznamy sloužící k rychlé orientaci v daném oboru<br />
*<u>výběrové</u>: obsahuje dokumenty vybrané na základě formálního či věcného kritéria, které je součástí požadavku <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref><br />
<br />
'''Typy rešerší podle hlediska tematického:''' <br />
<br />
*<u>úplné</u>: vyčerpávající rešerše<br />
*<u>výběrové</u>: orientační rešerše<br />
<br />
'''Typy rešerší podle druhu dokumentů:''' <br />
<br />
*<u>komplexní</u><br />
*<u>jednodruhová</u>: např. patentová<br />
*<u>vícedruhové</u>: např. literární<br />
*<u>druhově</u> specializované<br />
<br />
'''Typy rešerší podle účelu:''' <br />
<br />
*<u>rešerše na stav techniky</u><br />
*<u>na novost řešení</u><br />
*<u>na technickoprávní nezávadnost</u><br />
*<u>na jméno</u><br />
<br />
'''Typy rešerší podle typu zahrnutých informací:''' <br />
<br />
*<u>dokumentografické/bibliografické</u>: rešerše obsahuje [[Bibliografický záznam|bibliografické záznamy]] dokumentů<br />
*<u>faktografické</u>: rešerše zahrnuje [[Faktografický záznamyzáznam|faktografické záznamy]]<br />
<br />
'''Typy rešerší podle způsobu zpracování:'''<br />
<br />
*<u>ruční</u><br />
*<u>strojové</u><br />
*<u>kombinované</u><br />
*<u>bibliografické</u><br />
*<u>studijní</u> <ref>MÍRKOVÁ, Miluše. Bibliografická a rešeršní činnost. SlidePlayer[online]. Univerzitní knihovna ZČU [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://slideplayer.cz/slide/1911211/</ref><br />
<br />
'''Podle použité technologie'''<br />
<br />
*<u>klasická</u>: s použitím papírových indexů, bibliografií a katalogů<br />
*<u>strojová</u>: prostřednictvím automatizovaného rešeršního systému (online x offline) <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
==Typy rešeršní strategií==<br />
<br />
<br />
'''Výběr strategie závisí na možnostech systému:'''<br />
* Způsob komunikace se systémem – formulář x příkazový řádek x browsing<br />
* Dostupnost operátorů<br />
* Dostupnost filtrů, fazet<br />
* Omezování vyhledávání na vybrané pole<br />
* Ukládání jednotlivých dotazů do rešeršní historie<br />
* Používané selekční jazyky (tezaury, klasifikace, číselníky) <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
===Analytické vyhledávání===<br />
====Strategie stavebních kamenů====<br />
Dotaz je rozložen na jednotlivé části (koncepty, [[Popište princip kategorizace a jeho využití v pořádání informací a znalostí. Vysvětlete pojmy kritérium členění, faseta a fasetová analýza|fazety]]), které se zpracují samostatně a následně se kombinují. Mezi výhody patří to, že je možné jednotlivé koncepty mezi sebou libovolně kombinovat a dále také skutečnost, že vidíme, kolik dokumentů se váže k jednotlivým konceptům. Nevýhodou však může být fakt, že tato strategie může být zdlouhavá. Vhodné je tuto strategii využít ve chvíli, pokud jsme seznámeni s daným tématem a když má téma jasnou strukturu. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
====Strategie rostoucí perly====<br />
Jedná se o postupné rozšiřování dotazu a doplňování dalších klíčových slov tak, abychom získali více výsledků. Na začátku vyhledávání máme velmi malou množinu výsledných záznamů, avšak při postupném rozšiřování vyhledávaných pojmů získáváme další výsledky. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref> Tato metoda je vhodná ve chvíli, kdy dochází k orientačnímu seznamování se s daným tématem či ve chvíli, když pokud známe relevantní dokument. Za nevýhodu by se dalo považovat vyžadování velké interakce se systémem při hledání a skutečnost, že se nemusí dařit nalézt výchozí dokument. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
====Strategie omezení /osekávání====<br />
Postup je opačný než u předchozího příkladu. V první fázi vyhledávání definujeme velmi všeobecný pojem, po jehož vyhledání získáme velké množství záznamů. Postupným zpřesňováním (osekáváním) dotazu dostáváme stále menší množinu relevantních výsledků. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref> K omezení dochází pomocí dalšího upřesnění klíčových slov, omezení vyhledávání na určitá pole či využitím filtru a fazet. Výhodou je, že máme přehled o jednotlivých krocích a možnost vracet se zpět. Nevýhodou je že pokud zadám velmi obecný dotaz, množina bude velmi velká a nepřehledná a my se v ní můžeme ztratit. Tuto strategii je vhodné využít na počátku vyhledávání, když se seznamujeme s daným tématem. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
===Intuitivní strategie===<br />
====Prohlížecí (browsing) strategie====<br />
Metoda zběžného prohlížení dokumentů, umožňující vidět další související dokumenty v kontextu. Typické pro koncové uživatele, kteří ty analytické nástroje neznají, nebo je neumí využívat. Hodí se pro vyhledávání odborné literatury, kdy není téma přesně definováno (potřebuji získat přehled), není ale vhodné pro velké [[Databáze|databáze]]. Využívání této metody vzrostlo s nástupem webu. <br />
<br />
'''Typy prohlížení:''' <br />
<br />
*skenování,<br />
*pozorování,<br />
*navigování,<br />
*monitorování. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
<br />
====Sběr lesních plodů====<br />
Nejedná se vysloveně o strategii, spíše intuitivní způsob vyhledávání, který využívá analytické prvky. <ref name=":JA">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Rešeršní strategie. Moodle UK pro výuku 1[online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref> Za tímto postupem stojí [[Marcia Bates|M. Batesová]], která přirovnává vyhledávání informací ke „sběru lesních plodů“. Informace jsou vyhledávány rychlým střídáním zdrojů a přebíháním z jedno zdroje na druhý. Informace jsou pak skládány dohromady podobně jako mozaika. Tímto způsobem vyhledávání informací člověk získává názor na svůj informační problém z více úhlů pohledů a vytváří si vlastní interpretaci problému. M. Batesová dále poukazuje na to, že [[Informační chování|informační chování]] nemusí být vždy cílené, aktivní a systematické, ale i pasivní. Domnívá se, že lidé upřednostňují jednodušší postup při vyhledávání informací, dostupnější informační zdroje a vynaložení menší námahy při získávání informací. <ref name=":HD">HRBÁČKOVÁ, Daniela. Informační chování a potřeby pracovníků vědeckovýzkumné organizace: případová studie Centra dopravního výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 125 s., 3 příl. Vedoucí diplomové práce Mgr. Břetislav Šimral [cit. 2021-05-10] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rit5h/diplomova_prace_tisk.pdf</ref><br />
<br />
===Vyhledávací pomůcky===<br />
[[File:Diagram_Explaining_Boolean_Operators.png|thumb|Booleovské operátory]]<br />
====Booleovské operátory====<br />
Pomocí booleovských operátorů vymezujeme vztahy mezi hledanými termíny.<br />
<br />
*'''Operátor AND:''' AND udává, že ve výsledcích vyhledávání musí být pouze dokumenty obsahující oba vyhledávané pojmy. Příklad: management AND marketing. Při zadání takovéhoto dotazu nalezne systém veškeré dokumenty, které obsahují slovo management a zároveň slovo marketing. Tento operátor zužuje počet výsledků vyhledávání.<br />
*'''Operátor OR:''' při použití tohoto operátoru je postačující to, že se ve výsledcích vyhledávání objeví dokumenty, které obsahují alespoň jeden z požadovaných termínů. Příklad: management OR marketing. V tomto případě se ve výsledcích objevily všechny dokumenty, které obsahují slovo management nebo slovo marketing, a taktéž dokumenty, které obsahují oba tyto výrazy. Tento operátor rozšiřuje počet výsledků vyhledávání.<br />
*'''Operátor NOT:''' v tomto případě je vymezeno, že se ve výsledcích vyhledávání musí objevit dokumenty obsahující první ze zadaných výrazů, avšak vyloučeny jsou dokumenty, které mají ve svém obsahu pojem druhý. Příklad: management NOT marketing. Systém vyhledá dokumenty, které obsahují slovo management, ale neobsahují zároveň slovo marketing. Tento operátor zužuje počet výsledků vyhledávání. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref><br />
<br />
====Proximitní operátory====<br />
Proximitní operátory vyjadřují vztahy mezi hledanými termíny v kontextu jejich postavení v textu. U některých z nich lze navíc číselně vyjádřit, v jakém rozptylu se v textu mohou hledané pojmy vyskytovat. <br />
<br />
*'''Near:''' jsou nalezena slovní spojení, v nichž se objevují požadovaná slova odděleně od sebe maximálně ve vzdálenosti určené číslem, a to bez ohledu na pořadí, ve kterém se vyskytují. Příklad: auto N2 škoda – ve výsledcích se objeví jak spojení „auto značky škoda“, tak spojení „škoda auto“.<br />
*'''Within:''' systém nalezne slovní spojení, ve kterých se vyskytují požadovaná slova v pořadí, v jakém byla zapsána, a to v rozmezí, které je udáno číslem. Příklad: daňová W3 reforma – ve výsledcích se objeví např. spojení „daňová a sociální reforma“, nikoliv však spojení „reforma daňová a sociální“. <ref name=":3">FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. [online]. Česko, 2012 [cit. 2021-05-05]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf</ref><br />
<br />
<br />
====Numerické operátory====<br />
* =, ≥, ≤, ... <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
[[Soubor:Numerické operátory (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby).jpg|left|náhled|Numerické operátory (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby)]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
====Rozšíření a zástupné znaky====<br />
<br />
* Podoba se v jednotlivých systémech liší<br />
* Rozšíření – pravostranné ve všech systémech (librar*), levostranné nemusí být umožněno <ref name=":5">JAROLÍMKOVÁ, Adéla. Bibliografické rešeršní služby. Moodle UK [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5716</ref><br />
[[Soubor:Rozšíření a zástupné znaky (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby).jpg|left|náhled|Rozšíření a zástupné znaky (autor A. Jarolímková - Bibliografické rešeršní služby)]]<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
==Zdroje==<br />
===Reference===<br />
<references /><br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
<br />
*Rechtořík, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodické listy / St. věd. knihovna v Ostravě; č. 27/1987.<br />
*Šulc, Miloslav. Metodika a technika rešerší. 1. vyd. Praha: Státní technická knihovna, 1971. 46 s. Učební texty St. techn. knihovny.<br />
*Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.<br />
*Piáček, Jiří. Úvod do práce s elektronickými informačními zdroji: terminologie, typologie, rešerše, databáze, knihovny [CD-ROM]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. Skripta. ISBN 978-80-244-4108-5.<br />
*Landová, Helena a Landová, Hana. Informační zdroje ve vašich službách: jak a kde hledat informace pro studium a vědeckou práci. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2007. 35 s. ISBN 978-80-7040-984-8.<br />
<br />
===Související články===<br />
[[Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241)]]<br /><br />
[[Vytváření Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele]]<br /><br />
[[Rešerše]]<br /><br />
[[Rešeršní strategie]]<br /><br />
[[Modely chování při vyhledávání informací]]<br /><br />
[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]<br /><br />
[[Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.]]<br /><br />
[[Gerald Salton]]<br /><br />
[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]<br /><br />
[[Vyhodnocování relevance]]<br /><br />
[[Pojednejte o vývoji a teorii vyhledávacích systémů typu OPAC z hlediska rešeršních technik a komunikace člověk-počítač.]]<br /><br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
rešerše, typologie rešerší, rešeršní služby, rešeršní strategie, rešeršní postupy<br />
<br /><br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Jednotliv%C3%A9_p%C5%99edm%C4%9Bty_oboru_Informace,_m%C3%A9dia_a_kni%C5%BEn%C3%AD_kultura&diff=65308
Portál:Informační studia a knihovnictví/Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura
2021-05-13T14:11:31Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Informační věda</big><br />
**[[Informační věda a knihovnictví]] | [[Informace]] | [[Východiska informační vědy a teorie informace]] | [[Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy.]] | [[Hierarchie Data → Informace → Znalost]] | [[Informace podle Luciana Floridiho]] | [[Shannonovo chápání informace]] | [[Byte – jednotka informace]] | [[Entropie v pojetí informační vědy]] | [[Typy proměnných]] | [[Informační a citační etika]] | [[Informační etika]] | [[Informační etika. Definice informační etiky, vztah k informačnímu právu, základní okruhy problémů, kterými se informační etika zabývá.]] | [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] | [[Digital divide - digitální propast]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]] | [[Reprezentace znalostí]] | [[Umělá inteligence]] | [[Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky]] | [[Produkční systém]] | [[Expertní systém]] | [[Rozhodovací tabulky a stromy]] | [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)]]<br />
* <big>Informační a mediální gramotnost</big><br />
**[[Informační gramotnost]] | [[Mediální gramotnost]] | [[Média]] | [[Hromadné sdělovací prostředky]] | [[Sharenting]] | [[Vyjádřete se k modifikaci informace v masové mediální komunikaci]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.]] | [[Informační chování seniorů]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Informační vzdělávání]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Jednotliv%C3%A9_p%C5%99edm%C4%9Bty_oboru_Informace,_m%C3%A9dia_a_kni%C5%BEn%C3%AD_kultura&diff=65307
Portál:Informační studia a knihovnictví/Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura
2021-05-13T13:30:32Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>* <big>Informační věda</big><br />
* <big>Informační a mediální gramotnost</big><br />
**[[Informační gramotnost]] | [[Mediální gramotnost]] | [[Média]] | [[Hromadné sdělovací prostředky]] | [[Sharenting]] | [[Vyjádřete se k modifikaci informace v masové mediální komunikaci]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Jaké jsou hlavní rysy informační společnosti? Vysvětlete pojmy kyberprostor, informační gramotnost, digitální propast.]] | [[Informační chování seniorů]] | [[Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity]] | [[Informační vzdělávání]] | [[Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Medi%C3%A1ln%C3%AD_studia&diff=65300
Mediální studia
2021-05-13T13:20:43Z
<p>Sara.Bezvodova: Stránka vyprázdněna</p>
<hr />
<div></div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pojem_%E2%80%9Ere%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD_syst%C3%A9m%E2%80%9C,_jeho_z%C3%A1kladn%C3%AD_komponenty,_typologie_re%C5%A1er%C5%A1n%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF,_charakteristika_booleovsk%C3%A9ho_modelu_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_bibliografick%C3%BDch_informac%C3%AD_a_jeho_alternativy.&diff=65267
Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.
2021-05-12T21:12:18Z
<p>Sara.Bezvodova: </p>
<hr />
<div>==Rešeršní systém==<br />
Rešeršní systém je [[Informační systém|informační systém]], jehož funkcí je vyhledávání a výběr (selekce) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance|informací relevantních]] [[Informační požadavek|informačním požadavkům]] uživatelů. Vyhledávací systém (Retrieval system, Search system) umožňující přístup k reprezentaci [[Dokument|dokumentů]] [[Index|indexu]]), jejich adresám ve fondu ([[Databáze|databázi]] úplných textů) a k dokumentům samotným. Báze vyhledává v indexech nikoli přímo v záznamech. <ref>Švejda, Jan. rešeršní systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001830&local_base=KTD.</ref> V současné době si pod pojmem rešeršní systém často představujeme systém automatizovaný, nicméně za rešeršní systém můžeme považovat i [[Lístkový katalog|lístkový katalog]] či tištěný referátový časopis. Vyhledávací systémy nejsou využívány pouze při vyhledávání [[Informace|informací]] textového charakteru, ale i pro vyhledávání obrazových, zvukových, multimediálních a dalších informací.<br />
<br />
== Typologie rešeršních systémů (Hildreth, 1995) ==<br />
=== '''Query-oriented''' (orientované na dotaz) – (vytvořené pro formulování dotazů) ===<br />
* je založený na formulování dotazu, těžší pro uživatele<br />
* čistě mechanický proces<br />
* vhodné, pokud uživatel ví, co chce a dokáže to popsat jazykem systému<br />
<br />
'''Dělí se na:'''<br />
* Convented (exaktní, přesně hledání) – [[Booleova algebra|boolean logic]]<br />
* Non-convented ([[Vektorový prostor|vector space]], [[Fuzzy logika|fuzzy]], [[Pravděpodobnost|probabilistic]]) - nejlepší shoda (uživatel vždy dostane nějaké výsledky)<br />
<br />
=== '''Non-query-orineted''' – (vytvořené pro nepřesně formulované dotazy) ===<br />
* Exploratory (objevovatelské, pro nepřesně definované dotazy) – [[Hypertextový systém|hypertextové systémy]], [[Browse systémy|browse systémy]]<br />
* umožňuje nacházet podobné záznamy<br />
* kognitivně snazší<br />
* vhodné, pokud cíl není přesně specifikován<br />
* pro předmětové hledání stále většinou uživatel musí předvídat, které slovo ze seznamu představuje to, co hledá<br />
<br />
== Základní komponenty rešeršních systémů ==<br />
=== '''1. Index (Indexační soubor)''' ===<br />
* Je reprezentantem [[Bibliografický záznam|bibliografických záznamů]] (popř. textů dokumentů).<br />
* Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ ([[Klíčová slova|klíčová slova]], [[Deskriptory|deskriptory]], jména autorů, slova z názvů atd.).<br />
* Slouží jako nástroj pro vyhledávání v databázích.<br />
<br />
Pomocný soubor strukturovaný a tříděný podle jiného hlediska než základní (primární) soubor. Obsahuje záznamy o struktuře ve formě "klíč, adresa", kde klíč je hodnota (slovo, fráze, atribut) a adresa je ukazatel na místo uložení této hodnoty v základním souboru. Účelem indexového souboru je urychlit přístup k [[Data|datům]] a tím zkrátit dobu vyhledávání. <ref>Kučerová, Helena. indexový soubor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000106&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
'''Tvorba invertovaného souboru:'''<br />
<br />
Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.<br />
<br />
'''Index může obsahovat také informaci o:'''<br />
* frekvenci výskytu termu<br />
* pozici termu v dokumentu – používá se při vyhledávání frází nebo použití [[Proximitní operátory|proximitních operátorů]]<br />
<br />
=== '''2. [[Tezaurus]]''' ===<br />
Řízený a měnitelný slovník deskriptorového [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]] uspořádaný tak, že explicitně zachycuje apriorní (paradigmatické) vztahy mezi [[Lexikální jednotky|lexikálními jednotkami]]. Podle jazykového zaměření se rozlišuje jednojazyčný a vícejazyčný tezaurus, podle šíře tematického zaměření speciální, polytematický a univerzální tezaurus, podle struktury fasetový a tematický tezaurus, podle funkce tradiční, indexační a vyhledávací tezaurus. Dále se vyčleňuje cílový a zdrojový tezaurus. <ref>Balíková, Marie. tezaurus. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001649&local_base=KTD.</ref> Řídí jazykovou stránku deskriptorů. Tezaurus uživatelům pomáhá najít přesné výrazy jejich oblasti zájmu. Skládá se z lexikálních (slovních) jednotek, kterými jsou buď preferované termíny ([[Deskriptor|deskriptory]]), či nepreferované termíny (nedeskriptory).<br />
<br />
'''Tezaurus reprezentují vztahy mezi jednotlivými slovními jednotkami, přičemž jsou v základu definovány následovně:'''<br />
*BT (Broader term): obecnější termín<br />
*NT (Narrower term): užší termín<br />
*RT (Related term): související termín<br />
*UF nebo USE FOR: užíváno pro<br />
*USE: užívaný preferovaný termín (deskriptor)<ref>Černý, Jan. Tezaurus: silný nástroj pro tvorbu dotazu. Informační gramotnost [online]. 2017 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z:https://www.informacnigramotnost.cz/tezaurus-silny-nastroj-pro-tvorbu-dotazu/</ref><br />
<br />
'''Výhody:'''<br />
*konzistence<br />
*kontrola synonym či antonym<br />
*hierarchická struktura, kontext, vztahy mezi pojmy<br />
<br />
'''Nevýhody:'''<br />
*obtížnější používání<br />
*každá databáze má svůj tezaurus, což vede k problémům při vyhledávání ve více databázích současně<br />
<br />
'''Nástroje pro práci s tezaury'''<br />
*Mapping – přiřazení termínu tezauru ke klíčovému slovu uživatele<br />
*Focus – odlišení hlavního a vedlejšího tématu (pouze u některých databázích)<br />
*Explode – vyhledávání vybraného termínu tezauru nebo jeho podřazených termínů<br />
*Subheadings – omezení termínu tezauru na podhesla (pouze u některých databázích)<br />
*Rozšíření dotazu s využitím tezauru<br />
<br />
=== '''3. [[Uživatelské rozhraní|Uživatelské rozhraní (UI)]]''' ===<br />
Rozhraní mezi uživatelem a [[Počítač|počítačovým programem]], které mj. zahrnuje možnosti a postup ovládání programu, chybová hlášení programu, formu a obsahu nápovědy apod. <ref>Potáček, Jiří. uživatelské rozhraní. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000070&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Uživatelské rozhraní (User interface) je základním prostředkem komunikace rešeršního systému s uživatelem a silně ovlivňuje zájem uživatele o jeho užívání. Navrhováním a tvorbou uživatelských rozhraní („information design“) se zabývá multidisciplinární věda s názvem komunikace člověk-počítač („human-computer interaction“, zkratka [[Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií|HCI]]).<br />
<br />
Současná grafická uživatelská rozhraní (GUI) běžně disponují několika prvky, které usnadňují uživateli manipulaci se [[Software|softwarem ]] prostřednictvím grafické prezentace většiny aktivit systému:<br />
*„Command language“ – jednoduchý umělý příkazový jazyk vytvořený speciálně pro rešeršní účely, který je základem uživatelských rozhraní, ale není dostatečně přívětivý pro uživatele-laiky. Proto bývá sám o sobě více užíván profesionálními rešeršéry než samostatně vyhledávajícími koncovými uživateli.<br />
*Menu s výběrem dostupných příkazů plnící funkci nápovědy při užívání systému. Uživatelé se díky němu nemusí učit nazpaměť jednotlivé příkazy, ale někdy mohou strávit příliš mnoho času hledáním správného příkazu v seznamu položek menu.<br />
*Formuláře k vyplnění, které vedou uživatele procesem přímo, krok za krokem až k výsledku bez nutnosti komplikovanějšího rozhodování.<br />
*Propojení prvků rešeršního systému prostřednictvím [[Hypertext|hypertextových odkazů]]<br />
*Běžnou součást uživatelských rozhraní současných rešeršních systémů představuje interaktivní historie vyhledávání <br />
*Současná uživatelská rozhraní také běžně nabízejí částečnou personalizaci některých služeb a funkcí na základě potřeb individuálního uživatele.<br />
<br />
Právě nedostatečná přívětivost uživatelského rozhraní bývá často uváděna jako hlavní důvod, proč potenciální uživatelé odmítají užívat určitý rešeršní systém. Rešeršní systém je pouze tak dobrý jako jeho uživatelské rozhraní.<br />
<br />
'''Mezi faktory ovlivňující přívětivost uživatelského rozhraní patří zejména:'''<br />
*srozumitelnost užívané terminologie (tj. odborných termínů a zkratek) pro uživatele;<br />
*design obrazovky<br />
*plynulost navigace systémem<br />
*[[Zpětná vazba v rešeršních službách|zpětná vazba]] – komunikace systému s uživatelem <ref>PEŠKOVÁ, Lenka. Vyhledávání informací v oborových databázích s přihlédnutím k praxi na České zemědělské univerzitě v Praze [Information retrieval in professional databases with regard to to practices at Czech University of Life Sciences Prague]. Horoměřice, 2009. 174 s., 11, 21, 5 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Konzultant rigorózní práce Eva Bratková</ref><br />
<br />
=== '''4. [[Dotazovací jazyk]]''' ===<br />
Jazyk určený ke komunikaci uživatele s vyhledávacím programem, umožňující vyhledávání a případnou úpravu požadovaných dat. Základními typy jsou jazyky procedurální vyžadující algoritmický popis přístupu k hledaným informacím a jazyky neprocedurální, zadávající pouze podmínky, jež mají vyhledané údaje splňovat. Z hlediska uživatelského se rozlišují jazyky umožňující výběr z předdefinovaných dotazů (např. menu), jazyky pro listování (browsing, navigaci) a strukturované jazyky s klíčovými slovy (např. [[SQL]]); ve stadiu výzkumů je využití přirozeného jazyka ve funkci dotazovacího jazyka.<br />
Umělý jazyk užívaný k vyhledávání, často kombinace indexačního jazyka s nabídkami nebo příkazy daného [[Softwarový systém|softwarového systému]]. <ref>Kučerová, Helena. dotazovací jazyk. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000098&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
'''Typy dotazovacích jazyků:'''<br />
# Založené na menu<br />
# Obrázkové jazyky<br />
# Pro listování a navigační<br />
# Strukturované jazyky s klíčovými slovy<br />
# Jazyky založené na přirozeném jazyce<br />
<br />
=== '''5. [[Selekční údaje]]''' ===<br />
Selekční údaj může být jméno, termín, kód atd. zastupující bibliografickou či [[Autoritní entity|autoritní entitu]]. Je to údaj, pomocí kterého lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, [[Faktografické dokumenty|faktografické]]) nebo přímo dokumenty. Prostřednictvím selekčního údaje jsou bibliografická nebo autoritní data organizována, vyhledávána a identifikována. Každý prvek, podle nějž lze vyhledat a identifikovat bibliografický záznam. Selekční údaje rovněž umožňují pořádací funkci katalogu. <ref>Balíková, Marie, Buřilová, Marcela. selekční údaj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001629&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
== [[Booleovský model]] ==<br />
[[George Boole]] (1815 - 1864), zakladatel [[Matematická logika|matematické logiky]], vybudoval základy, na kterých stojí dnešní [[Informatika|informatika]]. Podle něj jsou také pojmenovány Booleovské operátory. Ty představil v roce 1854 ve svém nejslavnějším díle ''Zkoumání zákonů myšlení'', na nichž jsou založeny matematické teorie logiky a pravděpodobnosti. Jako první zavedl logické vztahy v [[Algebraické rovnice|algebraických rovnicích]]. Vyšel z dvojkové číselné soustavy ([[Binární čísela|binárních čísel]]), jak ji ve druhé polovině 17. století vyvinul německý učenec [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] (1646-1716). Boole označil ve dvojkovém systému „+“ jako „ano“ nebo „správně“ a „0“ jako „ne“ nebo „špatně“. Zavedl další operandy: „a“ (&), „nebo“ (Ú) a „ne“ (přeškrtnutí). <ref>Tesařík, Bohumil. Zakladatel moderní informatiky George Boole. Třípól. 2014 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
Dvouhodnotová logika založená na tom, že logické výroky jsou buď pravdivé nebo nepravdivé. Proměnné mohou mít jen jednu ze dvou možných hodnot (pravda, nepravda), vztahy mezi proměnnými se logicky vyjadřují [[Booleovské operátory|operátory]] (AND, OR, NOT). V oblasti vyhledávání informací nachází [[Booleovská logika|booleovská logika]] uplatnění v [[Dotazovací jazyk|dotazovacích jazycích]], a to především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro [[World Wide Web|WWW]] dokumenty). <ref>Sklenák, Vilém. booleovská logika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.</ref> Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).<br />
<br />
*'''Operátor AND''': po použití operátoru AND vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující všechny vyhledané termíny. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání a používá se pro spojení významově odlišných pojmů. Lze jej nahradit znaménkem +. Příklad - informační výchova AND student. Výsledky dokumentů pak budou obsahovat obě slova, tedy informační výchovu a studenty. <br />
*'''Operátor OR''': po použití operátoru OR vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující alespoň jeden z uvedených termínů. Tento operátor rozšiřuje dotaz a používá se pro spojení synonym a příbuzných pojmů. Umožní vyhledat obě zadaná klíčová slova spolu, nebo i dokumenty, které obsahují jedno z nich. Příklad - [[Televize|televize]] OR TV. <br />
*'''Operátor NOT''': po použití operátoru NOT vyhledávací systém vyloučí záznamy obsahující výraz uvedený za operátorem NOT. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání. Lze jej nahradit znaménkem -. Výsledek vyhledávání (záznam) nesmí obsahovat slovo uvedené za operátorem (inteligence NOT umělá). <ref>Rešeršní dotazy a operátory. Informační výchova na UTB ve Zlíně [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://iva.k.utb.cz/lekce/resersni-dotazy-a-operatory/</ref><br />
<br />
Booleovské operátory mají nejširší použití, ale také své limity. Mnohé dokáží napravit tzv. proximitní operátory, jichž je několik druhů, ale vývoj postoupil dále. Některé vyhledávací systémy už pracují na principech tzv. fuzzy logiky, ale rozhodně to není běžné. Proximitní operátory jsou velkou podporou klasických databázových systémů, ale i vyhledávání na [[Internet|internetu]].<br />
<br />
'''Proximitní operátory:''' Proximitní operátory specifikují posloupnost a vzdálenost mezi dvěma vyhledávanými výrazy a umisťují se mezi jednotlivá slova ve vyhledávacím řetězci. Mezi jejich příklady patří (w), (n), (l), (a), (s), near, with, adj.<ref name=":1">Papík, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. [online]. Praha, 2011 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref><br />
<br />
=== '''Kritika booleovského systému''' ===<br />
* Nelze řídit velikost výstupu.<br />
* Všechny záznamy jsou stejně důležité, množinu výsledků nelze uspořádat podle relevance.<br />
* Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dokumentu.<br />
* Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dotazu.<br />
* Obtížná zpětná vazba.<br />
* Omezenost vyjadřovací síly (jakákoli množina popsaná pomocí termů, může být v principu vybrána vhodným booleovským dotazem; není ale garantováno, že pro jakoukoli množinu, která je v centru uživatelova zájmu, je v praxi jednoduché formulovat booleovský dotaz).<br />
* Chybí kvalifikátor oblasti a možnost změny operátorů.<br />
<br />
===Booleovské vyhledávání===<br />
Způsob vyhledávání informací, který je založen na aplikaci booleovské logiky. Booleovský dotazovací jazyk nabízí formulaci dotazu jako logického výrazu, který sestává z operandů a logických operátorů. Operandy - rešeršní výrazy - mohou být slova nebo fráze, operátory vyjadřují vztah mezi zadanými operandy (obvykle AND, OR, NOT). Výsledkem booleovského vyhledávání je množina dokumentů, jejíž každá položka obsahuje operandy v souladu s formulací rešeršního dotazu. <ref>Sklenák, Vilém. booleovské vyhledávání. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000585&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
===Alternativy Booleovského modelu===<br />
====[[Fuzzy model|Fuzzy model vyhledávání]]====<br />
Tento množinový model je založen na fuzzy logice, ve které se výroky ohodnocují mírou pravdivosti. Na rozdíl od klasické logiky, kde se používá logických hodnot nula nebo jedna, operuje fuzzy logika navíc se všemi hodnotami, které se nacházejí mezi tím.<br />
<br />
====[[Vektorový model|Vektorový model vyhledávání]]====<br />
Vektorový model počítá míru podobnosti pomocí reprezentace dokumentů a dotazů vektory. Přesněji řečeno reprezentace termínů obsažených v dokumentu, a termínů obsažených v dotazu. Tato hodnota se nazývá koeficient podobnosti a počítá se nejčastěji na základě úhlu, který tyto vektory svírají.<br />
<br />
V tomto modelu se navíc uplatňuje nebinární vážení termínů, které je realizováno buď manuálně uživatelem, nebo automaticky systémem na základě frekvence výskytu termínu v celé sbírce dokumentů. <ref>PAČÍSKOVÁ, Jana. Aspekty a trendy inteligentního vyhledávání = Intelligent information retrieval and its trends. Praha, 2014. 78s., 8 s. příl. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richard Papík.</ref><br />
<br />
'''Jednoduchý model s pružným řazením výsledků'''<br />
Systém řazení výsledků je minimálně stejně dobrý nebo lepší než u jiných vyhledávacích modelů Přesto, že vektorový model patří k nejstarším, není dosud známá efektivní implementace. V literatuře není nikde řešen problém jak postupovat při výpočtu podobnosti dokumentů. <br />
<br />
'''Výhody:'''<br />
* Zpřesňuje vyhledávací proces<br />
* Uplatňuje se i částečná shoda s dotazem -> vyšší úplnost<br />
* Řazení výsledků podle podobnosti s dotazem<br />
'''Nevýhody:'''<br />
* Předpoklad, že termíny jsou vzájemně nezávislé <ref>ŠMEJKAL, Petr. Rešeršní činnost. Masarykova univerzita. 2009</ref><br />
<br />
== Zdroje ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
=== Doporučená literatura ===<br />
* Bártek, Květoslav. Výpočetní technika a specializované programy pro podporu VaV činností I. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 66 s. ISBN 978-80-87240-31-1.<br />
* Návod na jednotnou formulaci rešeršních dotazů v systému ústřední technické základny. Praha: ÚVTEI, 1974. [46] s. Dokumentace SÚTZ-systém ústř. techn. základny; Verze 1/1974.<br />
* Matoušová, Miroslava a kol. Rešerše: úvod do teorie a organizace rešeršních služeb. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1988. 227 s. Studijní texty; 20.<br />
* Červenková, Alena, ed. a Hořava, Michal, ed. Uživatelsky přívětivá rozhraní. Vyd. 1. Praha: Horava & Associates, 2009. 177 s. ISBN 978-80-254-5295-0.<br />
* Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]<br />
<br /><br />
[[Charakterizujte a vyhodnoťte současné rešeršní systémy, dotazovací jazyky a selekční údaje významných mezinárodních bibliografických databází oboru informační a knihovní vědy]]<br />
<br /><br />
[[Rešerše]]<br />
<br /><br />
[[Rešeršní strategie]]<br />
<br /><br />
[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]<br />
<br /><br />
[[Booleovské operátory]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
rešeršní systémy, booleovský model, typologie rešeršních systémů<br />
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]</div>
Sara.Bezvodova
https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/Jednotliv%C3%A9_p%C5%99edm%C4%9Bty_oboru_Informace,_m%C3%A9dia_a_kni%C5%BEn%C3%AD_kultura&diff=65266
Portál:Informační studia a knihovnictví/Jednotlivé předměty oboru Informace, média a knižní kultura
2021-05-12T20:46:26Z
<p>Sara.Bezvodova: Založena nová stránka s textem „* <big>Informační věda</big>“</p>
<hr />
<div>* <big>Informační věda</big></div>
Sara.Bezvodova