https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Tereza.Nemcova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T07:50:05ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=44947Základní pojmy v kryptologii2017-02-17T13:07:53Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - ''kryptografie'', ''kryptoanalýzy'' a ''luštění šifer''. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<ref> JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6</ref><br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. ''šifrovací klíče''. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti ''šifrovacích klíčů'' a vlastnosti ''šifrového textu''. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem ''otevřených textů'' psaných různými jazyky, rozborem ''šifrovacích systémů'' a klíčů a rozborem ''šifrového textu''. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři ''šifrovacích klíčů'' (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče''. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí ''otevřený text'' zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč''. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<ref>JANEČEK, Jiří. ''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení''. Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci.<ref>PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5</ref><br />
<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]](též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Hybridní šifrování === <br />
Hybridním šifrováním se v kryptografii rozumí takové šifrovací protokoly, které v sobě spojují symetrické i asymetrické šifrování. Tento druh šifrování spojuje výhody obou dvou systémů (u symetrickách šifer je to rychlost, u asymetrických to, že není potřeba sdílení tajemství mezi odesílatelem a příjemcem). Hybridní systém nejprve vygeneruje klíč pro symetrickou šifru a zašifruje jím zprávu, poté samotný klíč zašifruje asymetricky a spolu se šifrovanou zprávou ho odešle příjemci. Ten si pomocí asymetrické šifry klíč dešifruje a pak pomocí klíče k symetrické šifře i zprávu samotnou.<ref>JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref> <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč.<br />
''<br />
=== Šifrovací klíč ===<br />
Šifrovací klíč je předpis (návod), který určuje přesné pořadí úkonů, které je třeba provést, abychom převedli ''otevřenou zprávu'' na nečitelný text. Klíč zároveň stanoví i postup opačný - tedy jak z nečitelného textu pomocí přesně stanovené posloupnosti úkonů získat zpět čitelný text.<ref>VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.</ref><br />
<br />
=== Prostor klíčů ===<br />
Prostor klíčů je v kryptografii množina všech možných klíčů, které může příslušný šifrovací algoritmus použít. Velikost této množiny klíčů ovlivňuje sílu dané šifry. Pokud je prostor klíčů malý, je šifra zranitelná pro útok hrubou silou.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Key_space_(cryptography) Key space-cryptograpy(WIKI)][online]. [cit. 17-02-2017]</ref><br />
<br />
=== Heslo ===<br />
[[Heslo]] bývá součástí některých ''šifrovacích klíčů.''Je to obvykle domluvené slovo, několik slov nebo delší text, nebo také číselná posloupnost. Slouží k šifrování a dešifrování zprávy. Ideální je použít jedno heslo pro zašifrování jediné zprávy. Heslo, které je kratší než délka zprávy, vytváří periodickou šifru, kde délka periody je rovná délce hesla. V některé literatuře se můžeme setkat s označením hesla jako ''klíče'', klíč pak bývá označován jako ''způsob šifrování.''<ref>PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5</ref><br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Jako šifrový text označujeme zabezpečený ''otevřený text''. Šifrovaný text se nazývá též kryptogram a sada pravidel pro šifrování otevřeného textu šifrovací algoritmus. Text je nečitelný - číslicový, písmenový nebo kombinovaný, může být též vyjádřen speciálními znaky (např. interpunkčními znaménky nebo geometrickými obrazci, zvukovými signály nebo televizním obrazem)<br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřeným textem(v literatuře se též označuje jako ''text in claris'') se v kryptografii rozumí čitelný, nezašifrovaný text v nějakém jazyce. Jedná se tedy o vstup šifrovacího a výstup dešifrovacího algoritmu. Právě otevřený text je v kryptologii tím prvkem, který se nikdy nesmí dostat do rukou útočníka. Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje.<ref>JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref> <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. Jak již napovídá jeho název, je do textu vkládán pouze proto, aby ztížil práci nepřátelským luštitelům.<ref> VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.</ref><br />
<br />
=== Bigram, Trigram, Polygram ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen.<ref>JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6</ref> <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z.<ref>KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček</ref> <br />
<br />
== Ostatní pojmy ==<br />
<br />
=== Kryptoanarchismus ===<br />
[[Kryptoanarchismus]] je filozofie, která prosazuje silné použití ''asymetrické kryptografie'' pro prosazování soukromé a individuální svobody. Kryptoanarchisté se snaží o vytvoření virtuální komunity, v níž je každý absolutně anonymní, resp. pseudoanonymní. Podle kryptoanarchistů firmy i stát sledují [[internet]], a z tohoto důvodu by měl mít každý uživatel [[Internet|internetu]] právo šifrovat svou aktivitu na webu. Toto právo přirovnávají k právu na listovní tajemství.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Crypto-anarchism Crypto-anarchism (WIKI)][online]. [cit. 17-02-2017] </ref><br />
<br />
=== Šifrovací hra ===<br />
Jedná se o hru či soutěž, jejímž principem je ''luštění šifer''. Hra se obvykle hraje v týmech, které na každém stanovišti obdrží jednu nebo více šifer, které jim po rozluštění prozradí polohu dalšího stanoviště. První velkou šifrovací hrou v ČR je brněnská hra TMOU, která se poprvé konala v listopadu 2000. Časem se touto hrou inspirovaly i další, např. pražská Bedna či zlínský Osud.<ref>[http://sifrovacky.cz/o-sifrovackach/co-jsou-sifrovacky/ Co jsou šifrovačky?][online]. [cit. 17-02-2017] </ref><br />
<br />
=== Povinné vydávání klíčů ===<br />
Povinné vydávání klíčů znamená, že za určitých podmínek ze zákona lze vynucovat, aby osoba vydala klíče k zašifrovaným datům. To umožňuje získat k těmto datům přístup a zajistit je pro soudní proces nebo v rámci národní bezpečnosti. Podobně existuje i povinné dešifrování, kdy je možné přinutit osobu k dešifrování dat. Tento postup je možné použít např. při pátrání po výrobcích dětské pornografie. Kritici tohoto postupu argumentují tím, že při dešifrování může dojít k odkrytí osobních informací, které se nevztahují k danému zločinu a také tím, že donucením podezřelého k tomu, aby dešifroval svá data, se porušuje právo "neudávat sebe samu", tj. právo nevypovídat.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Key_disclosure_law?oldid=399629952 Key disclosure law (WIKI)][online]. [cit. 17-02-2017] </ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.<br />
<br />
JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9.<br />
<br />
KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.<br />
<br />
PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5.<br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
* [https://www.paralelnipolis.cz/institut-kryptoanarchie/ Umělecká skupina Ztohoven založila Institut Kryptoanarchie]<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie]]: [[Informační studia a knihovnictví]] [[Informační technologie]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=44946Základní pojmy v kryptologii2017-02-17T13:04:09Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - ''kryptografie'', ''kryptoanalýzy'' a ''luštění šifer''. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<ref> JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6</ref><br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. ''šifrovací klíče''. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti ''šifrovacích klíčů'' a vlastnosti ''šifrového textu''. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem ''otevřených textů'' psaných různými jazyky, rozborem ''šifrovacích systémů'' a klíčů a rozborem ''šifrového textu''. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři ''šifrovacích klíčů'' (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče''. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí ''otevřený text'' zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč''. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<ref>JANEČEK, Jiří. ''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení''. Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci.<ref>PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5</ref><br />
<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]](též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Hybridní šifrování === <br />
Hybridním šifrováním se v kryptografii rozumí takové šifrovací protokoly, které v sobě spojují symetrické i asymetrické šifrování. Tento druh šifrování spojuje výhody obou dvou systémů (u symetrickách šifer je to rychlost, u asymetrických to, že není potřeba sdílení tajemství mezi odesílatelem a příjemcem). Hybridní systém nejprve vygeneruje klíč pro symetrickou šifru a zašifruje jím zprávu, poté samotný klíč zašifruje asymetricky a spolu se šifrovanou zprávou ho odešle příjemci. Ten si pomocí asymetrické šifry klíč dešifruje a pak pomocí klíče k symetrické šifře i zprávu samotnou.<ref>JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref> <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč.<br />
''<br />
=== Šifrovací klíč ===<br />
Šifrovací klíč je předpis (návod), který určuje přesné pořadí úkonů, které je třeba provést, abychom převedli ''otevřenou zprávu'' na nečitelný text. Klíč zároveň stanoví i postup opačný - tedy jak z nečitelného textu pomocí přesně stanovené posloupnosti úkonů získat zpět čitelný text.<ref>VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.</ref><br />
<br />
=== Prostor klíčů ===<br />
Prostor klíčů je v kryptografii množina všech možných klíčů, které může příslušný šifrovací algoritmus použít. Velikost této množiny klíčů ovlivňuje sílu dané šifry. Pokud je prostor klíčů malý, je šifra zranitelná pro útok hrubou silou.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Key_space_(cryptography) Key space-cryptograpy(WIKI)][online]. [cit. 17.02.2017]</ref><br />
<br />
=== Heslo ===<br />
[[Heslo]] bývá součástí některých ''šifrovacích klíčů.''Je to obvykle domluvené slovo, několik slov nebo delší text, nebo také číselná posloupnost. Slouží k šifrování a dešifrování zprávy. Ideální je použít jedno heslo pro zašifrování jediné zprávy. Heslo, které je kratší než délka zprávy, vytváří periodickou šifru, kde délka periody je rovná délce hesla. V některé literatuře se můžeme setkat s označením hesla jako ''klíče'', klíč pak bývá označován jako ''způsob šifrování.''<ref>PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5</ref><br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Jako šifrový text označujeme zabezpečený ''otevřený text''. Šifrovaný text se nazývá též kryptogram a sada pravidel pro šifrování otevřeného textu šifrovací algoritmus. Text je nečitelný - číslicový, písmenový nebo kombinovaný, může být též vyjádřen speciálními znaky (např. interpunkčními znaménky nebo geometrickými obrazci, zvukovými signály nebo televizním obrazem)<br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřeným textem(v literatuře se též označuje jako ''text in claris'') se v kryptografii rozumí čitelný, nezašifrovaný text v nějakém jazyce. Jedná se tedy o vstup šifrovacího a výstup dešifrovacího algoritmu. Právě otevřený text je v kryptologii tím prvkem, který se nikdy nesmí dostat do rukou útočníka. Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje.<ref>JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref> <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. Jak již napovídá jeho název, je do textu vkládán pouze proto, aby ztížil práci nepřátelským luštitelům.<ref> VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.</ref><br />
<br />
=== Bigram, Trigram, Polygram ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen.<ref>JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6</ref> <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z.<ref>KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček</ref> <br />
<br />
== Ostatní pojmy ==<br />
<br />
=== Kryptoanarchismus ===<br />
[[Kryptoanarchismus]] je filozofie, která prosazuje silné použití ''asymetrické kryptografie'' pro prosazování soukromé a individuální svobody. Kryptoanarchisté se snaží o vytvoření virtuální komunity, v níž je každý absolutně anonymní, resp. pseudoanonymní. Podle kryptoanarchistů firmy i stát sledují [[internet]], a z tohoto důvodu by měl mít každý uživatel [[Internet|internetu]] právo šifrovat svou aktivitu na webu. Toto právo přirovnávají k právu na listovní tajemství.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Crypto-anarchism Crypto-anarchism (WIKI)][online]. [cit. 17.02.2017] </ref><br />
<br />
=== Šifrovací hra ===<br />
Jedná se o hru či soutěž, jejímž principem je ''luštění šifer''. Hra se obvykle hraje v týmech, které na každém stanovišti obdrží jednu nebo více šifer, které jim po rozluštění prozradí polohu dalšího stanoviště. První velkou šifrovací hrou v ČR je brněnská hra TMOU, která se poprvé konala v listopadu 2000. Časem se touto hrou inspirovaly i další, např. pražská Bedna či zlínský Osud.<ref>[http://sifrovacky.cz/o-sifrovackach/co-jsou-sifrovacky/ Co jsou šifrovačky?][online]. [cit. 17.02.2017] </ref><br />
<br />
=== Povinné vydávání klíčů ===<br />
Povinné vydávání klíčů znamená, že za určitých podmínek ze zákona lze vynucovat, aby osoba vydala klíče k zašifrovaným datům. To umožňuje získat k těmto datům přístup a zajistit je pro soudní proces nebo v rámci národní bezpečnosti. Podobně existuje i povinné dešifrování, kdy je možné přinutit osobu k dešifrování dat. Tento postup je možné použít např. při pátrání po výrobcích dětské pornografie. Kritici tohoto postupu argumentují tím, že při dešifrování může dojít k odkrytí osobních informací, které se nevztahují k danému zločinu a také tím, že donucením podezřelého k tomu, aby dešifroval svá data, se porušuje právo "neudávat sebe samu", tj. právo nevypovídat.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Key_disclosure_law?oldid=399629952 Key disclosure law (WIKI)][online]. [cit. 17.02.2017] </ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.<br />
<br />
JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9.<br />
<br />
KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.<br />
<br />
PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5.<br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
* [https://www.paralelnipolis.cz/institut-kryptoanarchie/ Umělecká skupina Ztohoven založila Institut Kryptoanarchie]<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie]]: [[Informační studia a knihovnictví]] [[Informační technologie]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=44945Základní pojmy v kryptologii2017-02-17T13:03:24Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - ''kryptografie'', ''kryptoanalýzy'' a ''luštění šifer''. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<ref> JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6</ref><br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. ''šifrovací klíče''. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti ''šifrovacích klíčů'' a vlastnosti ''šifrového textu''. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem ''otevřených textů'' psaných různými jazyky, rozborem ''šifrovacích systémů'' a klíčů a rozborem ''šifrového textu''. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři ''šifrovacích klíčů'' (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče''. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí ''otevřený text'' zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč''. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<ref>JANEČEK, Jiří. ''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení''. Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci.<ref>PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5</ref><br />
<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]](též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Hybridní šifrování === <br />
Hybridním šifrováním se v kryptografii rozumí takové šifrovací protokoly, které v sobě spojují symetrické i asymetrické šifrování. Tento druh šifrování spojuje výhody obou dvou systémů (u symetrickách šifer je to rychlost, u asymetrických to, že není potřeba sdílení tajemství mezi odesílatelem a příjemcem). Hybridní systém nejprve vygeneruje klíč pro symetrickou šifru a zašifruje jím zprávu, poté samotný klíč zašifruje asymetricky a spolu se šifrovanou zprávou ho odešle příjemci. Ten si pomocí asymetrické šifry klíč dešifruje a pak pomocí klíče k symetrické šifře i zprávu samotnou.<ref>JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref> <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč.<br />
''<br />
=== Šifrovací klíč ===<br />
Šifrovací klíč je předpis (návod), který určuje přesné pořadí úkonů, které je třeba provést, abychom převedli ''otevřenou zprávu'' na nečitelný text. Klíč zároveň stanoví i postup opačný - tedy jak z nečitelného textu pomocí přesně stanovené posloupnosti úkonů získat zpět čitelný text.<ref>VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.</ref><br />
<br />
=== Prostor klíčů ===<br />
Prostor klíčů je v kryptografii množina všech možných klíčů, které může příslušný šifrovací algoritmus použít. Velikost této množiny klíčů ovlivňuje sílu dané šifry. Pokud je prostor klíčů malý, je šifra zranitelná pro útok hrubou silou.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Key_space_(cryptography) Key space-cryptograpy(WIKI)][online]. [cit. 17.02.2017]</ref><br />
<br />
=== Heslo ===<br />
[[Heslo]] bývá součástí některých ''šifrovacích klíčů.''Je to obvykle domluvené slovo, několik slov nebo delší text, nebo také číselná posloupnost. Slouží k šifrování a dešifrování zprávy. Ideální je použít jedno heslo pro zašifrování jediné zprávy. Heslo, které je kratší než délka zprávy, vytváří periodickou šifru, kde délka periody je rovná délce hesla. V některé literatuře se můžeme setkat s označením hesla jako ''klíče'', klíč pak bývá označován jako ''způsob šifrování.''<ref>PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5</ref><br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Jako šifrový text označujeme zabezpečený ''otevřený text''. Šifrovaný text se nazývá též kryptogram a sada pravidel pro šifrování otevřeného textu šifrovací algoritmus. Text je nečitelný - číslicový, písmenový nebo kombinovaný, může být též vyjádřen speciálními znaky (např. interpunkčními znaménky nebo geometrickými obrazci, zvukovými signály nebo televizním obrazem)<br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřeným textem(v literatuře se též označuje jako ''text in claris'') se v kryptografii rozumí čitelný, nezašifrovaný text v nějakém jazyce. Jedná se tedy o vstup šifrovacího a výstup dešifrovacího algoritmu. Právě otevřený text je v kryptologii tím prvkem, který se nikdy nesmí dostat do rukou útočníka. Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje.<ref>JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9</ref> <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. Jak již napovídá jeho název, je do textu vkládán pouze proto, aby ztížil práci nepřátelským luštitelům.<ref> VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.</ref><br />
<br />
=== Bigram, Trigram, Polygram ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen.<ref>JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6</ref> <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z.<ref>KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček</ref> <br />
<br />
== Ostatní pojmy ==<br />
<br />
=== Kryptoanarchismus ===<br />
[[Kryptoanarchismus]] je filozofie, která prosazuje silné použití ''asymetrické kryptografie'' pro prosazování soukromé a individuální svobody. Kryptoanarchisté se snaží o vytvoření virtuální komunity, v níž je každý absolutně anonymní, resp. pseudoanonymní. Podle kryptoanarchistů firmy i stát sledují [[internet]], a z tohoto důvodu by měl mít každý uživatel [[Internet|internetu]] právo šifrovat svou aktivitu na webu. Toto právo přirovnávají k právu na listovní tajemství.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Crypto-anarchism Crypto-anarchism (WIKI)][online]. [cit. 17.02.2017] </ref><br />
<br />
=== Šifrovací hra ===<br />
Jedná se o hru či soutěž, jejímž principem je ''luštění šifer''. Hra se obvykle hraje v týmech, které na každém stanovišti obdrží jednu nebo více šifer, které jim po rozluštění prozradí polohu dalšího stanoviště. První velkou šifrovací hrou v ČR je brněnská hra TMOU, která se poprvé konala v listopadu 2000. Časem se touto hrou inspirovaly i další, např. pražská Bedna či zlínský Osud.<ref>[http://sifrovacky.cz/o-sifrovackach/co-jsou-sifrovacky/ Co jsou šifrovačky?][online]. [cit. 17.02.2017] </ref><br />
<br />
=== Povinné vydávání klíčů ===<br />
Povinné vydávání klíčů znamená, že za určitých podmínek ze zákona lze vynucovat, aby osoba vydala klíče k zašifrovaným datům. To umožňuje získat k těmto datům přístup a zajistit je pro soudní proces nebo v rámci národní bezpečnosti. Podobně existuje i povinné dešifrování, kdy je možné přinutit osobu k dešifrování dat. Tento postup je možné použít např. při pátrání po výrobcích dětské pornografie. Kritici tohoto postupu argumentují tím, že při dešifrování může dojít k odkrytí osobních informací, které se nevztahují k danému zločinu a také tím, že donucením podezřelého k tomu, aby dešifroval svá data, se porušuje právo "neudávat sebe samu", tj. právo nevypovídat.<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/Key_disclosure_law?oldid=399629952 Key disclosure law (WIKI)][online]. [cit. 17.02.2017] </ref><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.<br />
<br />
JANEČEK, Jiří.''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení.'' Vyd. 2. Praha: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9.<br />
<br />
KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.<br />
<br />
PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5.<br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
* [https://www.paralelnipolis.cz/institut-kryptoanarchie/ Umělecká skupina Ztohoven založila Institut Kryptoanarchie]<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie]]: [[Informační studia a knihovnictví]] [[Informační technologie]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=44932Rosalind Picard2017-02-17T12:22:20Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>'''Rosalind Wright Picard''' (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT (Massachusettský technologický institut), ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání [[Emoce|emocí]] ze strany [[Robotika|robotů]] a nositelných počítačů (wearables). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Picard je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po [[Právo|právo]]<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní [[Mimika|mimiku]] a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Picard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
==Odkazy==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
[[Kategorie]]: [[Informační studia a knihovnictví]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=44713Základní pojmy v kryptologii2017-02-14T10:57:40Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - ''kryptografie'', ''kryptoanalýzy'' a ''luštění šifer''. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. ''šifrovací klíče''. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti ''šifrovacích klíčů'' a vlastnosti ''šifrového textu''. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem ''otevřených textů'' psaných různými jazyky, rozborem ''šifrovacích systémů'' a klíčů a rozborem ''šifrového textu''. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři ''šifrovacích klíčů'' (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče''. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí ''otevřený text'' zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč''. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci<br />
<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]](též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Hybridní šifrování === <br />
Hybridním šifrováním se v kryptografii rozumí takové šifrovací protokoly, které v sobě spojují symetrické i asymetrické šifrování. Tento druh šifrování spojuje výhody obou dvou systémů (u symetrickách šifer je to rychlost, u asymetrických to, že není potřeba sdílení tajemství mezi odesílatelem a příjemcem). Hybridní systém nejprve vygeneruje klíč pro symetrickou šifru a zašifruje jím zprávu, poté samotný klíč zašifruje asymetricky a spolu se šifrovanou zprávou ho odešle příjemci. Ten si pomocí asymetrické šifry klíč dešifruje a pak pomocí klíče k symetrické šifře i zprávu samotnou. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč.<br />
''<br />
=== Šifrovací klíč ===<br />
Šifrovací klíč je předpis (návod), který určuje přesné pořadí úkonů, které je třeba provést, abychom převedli ''otevřenou zprávu'' na nečitelný text. Klíč zároveň stanoví i postup opačný - tedy jak z nečitelného textu pomocí přesně stanovené posloupnosti úkonů získat zpět čitelný text.<br />
<br />
=== Prostor klíčů ===<br />
Prostor klíčů je v kryptografii množina všech možných klíčů, které může příslušný šifrovací algoritmus použít. Velikost této množiny klíčů ovlivňuje sílu dané šifry. Pokud je prostor klíčů malý, je šifra zranitelná pro útok hrubou silou.<br />
<br />
=== Heslo ===<br />
[[Heslo]] bývá součástí některých ''šifrovacích klíčů.''Je to obvykle domluvené slovo, několik slov nebo delší text, nebo také číselná posloupnost. Slouží k šifrování a dešifrování zprávy. Ideální je použít jedno heslo pro zašifrování jediné zprávy. Heslo, které je kratší než délka zprávy, vytváří periodickou šifru, kde délka periody je rovná délce hesla. V některé literatuře se můžeme setkat s označením hesla jako ''klíče'', klíč pak bývá označován jako ''způsob šifrování.''<br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Jako šifrový text označujeme zabezpečený ''otevřený text''. Šifrovaný text se nazývá též kryptogram a sada pravidel pro šifrování otevřeného textu šifrovací algoritmus. Text je nečitelný - číslicový, písmenový nebo kombinovaný, může být též vyjádřen speciálními znaky (např. interpunkčními znaménky nebo geometrickými obrazci, zvukovými signály nebo televizním obrazem)<br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřeným textem(v literatuře se též označuje jako ''text in claris'') se v kryptografii rozumí čitelný, nezašifrovaný text v nějakém jazyce. Jedná se tedy o vstup šifrovacího a výstup dešifrovacího algoritmu. Právě otevřený text je v kryptologii tím prvkem, který se nikdy nesmí dostat do rukou útočníka. Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. Jak již napovídá jeho název, je do textu vkládán pouze proto, aby ztížil práci nepřátelským luštitelům.<br />
<br />
=== Bigram, Trigram, Polygram ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z. <br />
<br />
== Ostatní pojmy ==<br />
<br />
=== Kryptoanarchismus ===<br />
[[Kryptoanarchismus]] je filozofie, která prosazuje silné použití ''asymetrické kryptografie'' pro prosazování soukromé a individuální svobody. Kryptoanarchisté se snaží o vytvoření virtuální komunity, v níž je každý absolutně anonymní, resp. pseudoanonymní. Podle kryptoanarchistů firmy i stát sledují [[internet]], a z tohoto důvodu by měl mít každý uživatel [[Internet|internetu]] právo šifrovat svou aktivitu na webu. Toto právo přirovnávají k právu na listovní tajemství.<br />
<br />
=== Šifrovací hra ===<br />
Jedná se o hru či soutěž, jejímž principem je ''luštění šifer''. Hra se obvykle hraje v týmech, které na každém stanovišti obdrží jednu nebo více šifer, které jim po rozluštění prozradí polohu dalšího stanoviště. První velkou šifrovací hrou v ČR je brněnská hra TMOU, která se poprvé konala v listopadu 2000. Časem se touto hrou inspirovaly i další, např. pražská Bedna či zlínský Osud.<br />
<br />
=== Povinné vydávání klíčů ===<br />
Povinné vydávání klíčů znamená, že za určitých podmínek ze zákona lze vynucovat, aby osoba vydala klíče k zašifrovaným datům. To umožňuje získat k těmto datům přístup a zajistit je pro soudní proces nebo v rámci národní bezpečnosti. Podobně existuje i povinné dešifrování, kdy je možné přinutit osobu k dešifrování dat. Tento postup je možné použít např. při pátrání po výrobcích dětské pornografie. Kritici tohoto postupu argumentují tím, že při dešifrování může dojít k odkrytí osobních informací, které se nevztahují k danému zločinu a také tím, že donucením podezřelého k tomu, aby dešifroval svá data, se porušuje právo "neudávat sebe samu", tj. právo nevypovídat.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení''. Vyd. 2. V Praze: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9.<br />
<br />
KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.<br />
<br />
PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5.<br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.<br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
* [https://www.paralelnipolis.cz/institut-kryptoanarchie/ Umělecká skupina Ztohoven založila Institut Kryptoanarchie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie]]: [[Informační studia a knihovnictví]] [[Informační technologie]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=44712Rosalind Picard2017-02-14T10:53:55Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>'''Rosalind Wright Picard''' (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT (Massachusettský technologický institut), ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání [[Emoce|emocí]] ze strany [[Robotika|robotů]] a nositelných počítačů (wearables). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Picard je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po [[Právo|právo]]<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní [[Mimika|mimiku]] a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Picard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]¨<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
[[Kategorie]]: [[Informační studia a knihovnictví]]<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=44711Rosalind Picard2017-02-14T10:52:09Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>'''Rosalind Wright Picard''' (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT (Massachusettský technologický institut), ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání [[Emoce|emocí]] ze strany [[Robotika|robotů]] a nositelných počítačů (wearables). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Picard je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po [[Právo|právo]]<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní [[Mimika|mimiku]] a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Picard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]<br />
<br />
<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<br />
[[Kategorie]]: [[Informační studia a knihovnictví]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=44710Rosalind Picard2017-02-14T10:47:47Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>'''Rosalind Wright Picard''' (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT (Massachusettský technologický institut), ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání [[Emoce|emocí]] ze strany [[Robotika|robotů]] a nositelných počítačů (wearables). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Picard je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po [[Právo|právo]]<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní [[Mimika|mimiku]] a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Picard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]<br />
<br />
<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=44709Rosalind Picard2017-02-14T10:43:10Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalind Wright Picard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání [[Emoce|emocí]] ze strany [[Robotika|robotů]] a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu [[Autismus|autismu]] a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Picard je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po [[Právo|právo]]<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní [[Mimika|mimiku]] a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Picard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard</ref><br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]<br />
<br />
<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=44708Základní pojmy v kryptologii2017-02-14T10:33:07Z<p>Tereza.Nemcova: /* Symetrické šifrovací systémy */</p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - ''kryptografie'', ''kryptoanalýzy'' a ''luštění šifer''. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. ''šifrovací klíče''. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti ''šifrovacích klíčů'' a vlastnosti ''šifrového textu''. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem ''otevřených textů'' psaných různými jazyky, rozborem ''šifrovacích systémů'' a klíčů a rozborem ''šifrového textu''. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři ''šifrovacích klíčů'' (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče''. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí ''otevřený text'' zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč''. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci<br />
<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]](též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Hybridní šifrování === <br />
Hybridním šifrováním se v kryptografii rozumí takové šifrovací protokoly, které v sobě spojují symetrické i asymetrické šifrování. Tento druh šifrování spojuje výhody obou dvou systémů (u symetrickách šifer je to rychlost, u asymetrických to, že není potřeba sdílení tajemství mezi odesílatelem a příjemcem). Hybridní systém nejprve vygeneruje klíč pro symetrickou šifru a zašifruje jím zprávu, poté samotný klíč zašifruje asymetricky a spolu se šifrovanou zprávou ho odešle příjemci. Ten si pomocí asymetrické šifry klíč dešifruje a pak pomocí klíče k symetrické šifře i zprávu samotnou. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč.<br />
''<br />
=== Šifrovací klíč ===<br />
Šifrovací klíč je předpis (návod), který určuje přesné pořadí úkonů, které je třeba provést, abychom převedli ''otevřenou zprávu'' na nečitelný text. Klíč zároveň stanoví i postup opačný - tedy jak z nečitelného textu pomocí přesně stanovené posloupnosti úkonů získat zpět čitelný text.<br />
<br />
=== Prostor klíčů ===<br />
Prostor klíčů je v kryptografii množina všech možných klíčů, které může příslušný šifrovací algoritmus použít. Velikost této množiny klíčů ovlivňuje sílu dané šifry. Pokud je prostor klíčů malý, je šifra zranitelná pro útok hrubou silou.<br />
<br />
=== Heslo ===<br />
[[Heslo]] bývá součástí některých ''šifrovacích klíčů.''Je to obvykle domluvené slovo, několik slov nebo delší text, nebo také číselná posloupnost. Slouží k šifrování a dešifrování zprávy. Ideální je použít jedno heslo pro zašifrování jediné zprávy. Heslo, které je kratší než délka zprávy, vytváří periodickou šifru, kde délka periody je rovná délce hesla. V některé literatuře se můžeme setkat s označením hesla jako ''klíče'', klíč pak bývá označován jako ''způsob šifrování.''<br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Jako šifrový text označujeme zabezpečený ''otevřený text''. Šifrovaný text se nazývá též kryptogram a sada pravidel pro šifrování otevřeného textu šifrovací algoritmus. Text je nečitelný - číslicový, písmenový nebo kombinovaný, může být též vyjádřen speciálními znaky (např. interpunkčními znaménky nebo geometrickými obrazci, zvukovými signály nebo televizním obrazem)<br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřeným textem(v literatuře se též označuje jako ''text in claris'') se v kryptografii rozumí čitelný, nezašifrovaný text v nějakém jazyce. Jedná se tedy o vstup šifrovacího a výstup dešifrovacího algoritmu. Právě otevřený text je v kryptologii tím prvkem, který se nikdy nesmí dostat do rukou útočníka. Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. Jak již napovídá jeho název, je do textu vkládán pouze proto, aby ztížil práci nepřátelským luštitelům.<br />
<br />
=== Bigram, Trigram, Polygram ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z. <br />
<br />
== Ostatní pojmy ==<br />
<br />
=== Kryptoanarchismus ===<br />
[[Kryptoanarchismus]] je filozofie, která prosazuje silné použití ''asymetrické kryptografie'' pro prosazování soukromé a individuální svobody. Kryptoanarchisté se snaží o vytvoření virtuální komunity, v níž je každý absolutně anonymní, resp. pseudoanonymní. Podle kryptoanarchistů firmy i stát sledují [[internet]], a z tohoto důvodu by měl mít každý uživatel [[Internet|internetu]] právo šifrovat svou aktivitu na webu. Toto právo přirovnávají k právu na listovní tajemství.<br />
<br />
=== Šifrovací hra ===<br />
Jedná se o hru či soutěž, jejímž principem je ''luštění šifer''. Hra se obvykle hraje v týmech, které na každém stanovišti obdrží jednu nebo více šifer, které jim po rozluštění prozradí polohu dalšího stanoviště. První velkou šifrovací hrou v ČR je brněnská hra TMOU, která se poprvé konala v listopadu 2000. Časem se touto hrou inspirovaly i další, např. pražská Bedna či zlínský Osud.<br />
<br />
=== Povinné vydávání klíčů ===<br />
Povinné vydávání klíčů znamená, že za určitých podmínek ze zákona lze vynucovat, aby osoba vydala klíče k zašifrovaným datům. To umožňuje získat k těmto datům přístup a zajistit je pro soudní proces nebo v rámci národní bezpečnosti. Podobně existuje i povinné dešifrování, kdy je možné přinutit osobu k dešifrování dat. Tento postup je možné použít např. při pátrání po výrobcích dětské pornografie. Kritici tohoto postupu argumentují tím, že při dešifrování může dojít k odkrytí osobních informací, které se nevztahují k danému zločinu a také tím, že donucením podezřelého k tomu, aby dešifroval svá data, se porušuje právo "neudávat sebe samu", tj. právo nevypovídat.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení''. Vyd. 2. V Praze: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9.<br />
<br />
KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.<br />
<br />
PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5.<br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.<br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
* [https://www.paralelnipolis.cz/institut-kryptoanarchie/ Umělecká skupina Ztohoven založila Institut Kryptoanarchie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=44375Rosalind Picard2017-02-09T08:00:14Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalind Wright Picard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání [[Emoce|emocí]] ze strany [[Robotika|robotů]] a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu [[Autismus|autismu]] a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Picard je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po [[Právo|právo]]<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní [[Mimika|mimiku]] a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Picard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]<br />
<br />
<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=44303Rosalind Picard2017-02-07T13:01:13Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalind Wright Picard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Picard je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Picard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]<br />
<br />
<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=42989Rosalind Picard2017-01-22T14:24:11Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalind Wright Picard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Picard je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Picard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=41727Rosalind Picard2017-01-09T14:37:22Z<p>Tereza.Nemcova: /* Externí odkazy */</p>
<hr />
<div>Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Pickard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Pickardová je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Pickardová svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Pickardové dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Pickardová následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picardová na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Pickard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Pickard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Pickard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Pickard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Pickard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Pickard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Pickard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Pickard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Pickard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=41726Rosalind Picard2017-01-09T14:36:57Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Pickard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Pickardová je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Pickardová svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Pickardové dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Pickardová následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picardová na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Pickard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Pickard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Pickard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Pickard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Pickard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Pickard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Pickard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Pickard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Pickard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
== Ocenění ==<br />
* Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83<br />
* Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84<br />
* National Science Foundation Fellow 1984<br />
* AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984<br />
* Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984<br />
* Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984<br />
* AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984<br />
* IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991<br />
* GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995<br />
* NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96<br />
* Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997<br />
* Senior Member of IEEE 2000<br />
* ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001<br />
* Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002<br />
* Fellow of IEEE 2005<br />
* Chamblee High School Hall of Fame 2005<br />
* Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
* R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.<br />
* R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.<br />
* J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.<br />
* A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.<br />
<br />
=== Související články ===<br />
* [[Affective Computing|Affective computing]]<br />
* [[Robotika]]<br />
* [[Emoce]]<br />
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]<br />
[http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]<br />
[http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=41719Rosalind Picard2017-01-09T14:24:30Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Pickard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Akademická práce ==<br />
<br />
Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Pickardová je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
=== [[Affective Computing]] ===<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Pickardová svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Pickardové dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Pickardová následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picardová na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Pickard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Pickard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Pickard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
=== Výzkum autismu ===<br />
Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Pickard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. ''emočně-sociální inteligentní protézu (ESP)'' , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.<ref>Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "[http://www.nytimes.com/2006/12/10/magazine/10section3b.t-2.html?_r=2&oref=slogin&oref=slogin The Social-Cue Reader]". The New York Times.Citováno 09-01-2017.</ref>.Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.<br />
<br />
=== Výzkum emocí ===<br />
Pickard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.<ref>Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.</ref><br />
<br />
== Náboženství a věda ==<br />
Pickard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.<ref>Petricevic, Mirko (2007-11-03). "[http://pqasb.pqarchiver.com/therecord/doc/267235702.html?FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&type=current&date=Nov%203,%202007&author=MIRKO%20PETRICEVIC&pub=The%20Record&edition=&startpage=W.7&desc=A%20scientist%20who%20embraces%20God;%20MIT%20scholar%20is%20resolutely%20open%20to%20the%20possibility%20of%20%27something%20more%27 A scientist who embraces God]". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017</ref>. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "''ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili''" a že ''"vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají"''. Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "''známkou intervence''" a za jejího stvořitele označuje "''mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni''" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing<ref>Harvey Blume (1998-04-29). "[http://www.theatlantic.com/past/docs/unbound/digicult/dc980429.htm A Function Specific to Joy]". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017</ref>, což vysvětluje, když tvrdí: "''Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný''."<br />
<br />
Pickard je jedním ze signatářů ''Nesouhlasu vědců s Darwinismem'', peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.<ref>Kenneth Chang (2006-02-21). "[http://www.nytimes.com/2006/02/21/science/sciencespecial2/21peti.html?ex=1298178000&en=de5bd718715864a0&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition]". The New York Times. Citováno 09-01-2017</ref>. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "''zní podobně jako debaty o inteligentním designu''", reportér Mirco Petricevic píše: "''Pickard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími''" Pickard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "''Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu''"<br />
<br />
<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=41641Rosalind Picard2017-01-08T17:12:02Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Pickard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Vzdělání ==<br />
<br />
Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Pickardová je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
== [[Affective Computing]] ==<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Pickardová svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Pickardové dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Pickardová následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo<ref>Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:[http://www.journals.uchicago.edu/doi/full/10.1086/342008 10.1086/342008]</ref>. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "''odvážnou vizi''" a že bude "''některé inspirovat a některé dráždit''".<ref>Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine</ref>. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.<ref>Diehl, Stanford (February 2008). "[https://web.archive.org/web/20050217004612/http://www.byte.com/art/9802/sec3/art9.htm Book Review: A Computer to Love]". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017</ref>. Picardová na jeho recenzi reagovala slovy:"''Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit''"<ref>Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.</ref><br />
<br />
V roce 2009 se Pickard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolus Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Pickard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.<ref>Bosker, Bianca (24-12-2012). "[http://www.huffingtonpost.com/2012/12/24/affectiva-emotion-recognition-technology_n_2360136.html Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling]". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017</ref>. V dubnu 2014 Pickard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.<ref>Dillow, Clay (09-05-2012). "[http://www.popsci.com/science/article/2012-05/wristband-sensors-can-detect-and-possibly-predict-life-threatening-seizures Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures]". popular science. Citováno 08-01-2017</ref><br />
<br />
<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=41626Rosalind Picard2017-01-08T16:53:15Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Pickard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Vzdělání ==<br />
<br />
Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Pickardová je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
== [[Affective Computing]] ==<br />
Při práci v oblasti affective computing vydala Pickardová svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: ''"Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Pickardové dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce"''<br />
Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Pickardová následující modelovou situaci:<br />
''"Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."''<ref>[https://web.archive.org/web/20071222054934/http://www.scholarpedia.org/article/Affective_computing Affective Computing](article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017</ref>. <br />
<br />
Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her<ref>Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1576591 1576591]</ref> až po právo.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=41616Rosalind Picard2017-01-08T16:27:16Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref>. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů ([[wearables]]). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.<ref>Nasr, Susan (Listopad 2006). "[https://www.technologyreview.com/s/406853/help-for-autism/ Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref> <br />
[[File:Panel Discussion Close-up, Science, Faith, and Technology Cropped.jpg|thumb|Rosalinda Pickard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology]]<br />
<br />
<br />
== Vzdělání ==<br />
<br />
Pickard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.<ref>"[http://affect.media.mit.edu Affective Computing Group]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref><ref> "[http://news.mit.edu/2005/tenure-0601 Faculty members awarded tenure]". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.</ref>. Pickardová je výzkumnicí v oblasti [[Affective Computing|affective computing]] a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.<ref> "[https://www.media.mit.edu/research/groups/affective-computing Research Projects of the Affective Computing Research Group]". MIT. Citováno 08-01-2017</ref>. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.<ref>"[http://affect.media.mit.edu/projects.php Affective Computing Group - Current and Past Projects]". MIT. Citováno 08-01-2017.</ref>. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. [[Steve Mann]], profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.<br />
<br />
== [[Affective Computing]] ==<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=41610Rosalind Picard2017-01-08T15:50:38Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]] ("''Emoční výpočetní technika''" nebo také "''Počítačové zpracování emocí''") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia ''Things that think'' <ref> "[https://www.media.mit.edu/people/picard/overview/ Media Lab Faculty Biography]". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017</ref> a spoluzakladatelka startupů Affectiva<ref>Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "[https://www.cnet.com/news/building-better-super-bowl-ads-by-watching-you-watch-them/ Building better Super Bowl ads by watching you watch them]". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017</ref> a Empatica<ref>"[http://www.bostonglobe.com/business/2015/09/07/crowdfunding-medical-devices-raises-money-online-questions-the-fda-hasn-reviewed-these-medical-devices-yet-but-you-can-buy-them/RoVuxMgfefPufzuEKYzA4I/story.html Crowdfunding medical devices raises money — and questions]". Citováno 08-01-2017</ref>. V roce 2005 byla jmenována členem IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)<ref>Příspěvek z archivu "[https://web.archive.org/web/20080517152552/http://www.ieeeboston.org/fellows/fellows_05.htm 2005 Fellows]". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017</ref>.<br />
<br />
Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako [[Affective Computing]], o kterém vydala i svou publikaci ''Affective Computing''.<ref>Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "[https://web.archive.org/web/20080528135730/http://ls12-www.cs.tu-dortmund.de/~fink/lectures/SS06/human-robot-interaction/Emotion-RecognitionAndSimulation.pdf Recognition and Simulation of Emotions]" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."</ref><ref>Diamond, David (Prosinec 2003). "[https://www.wired.com/2003/12/love/ The Love Machine; Building computers that care.]". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."</ref><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/><br />
<references/></div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&diff=41604Rosalind Picard2017-01-08T15:20:27Z<p>Tereza.Nemcova: Založena nová stránka s textem „Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT (Massachusettský technologický institut, ředitelka a zárove…“</p>
<hr />
<div>Rosalinda Wright Pickard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT ([[Massachusettský technologický institut]], ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny [[Affective Computing]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&diff=41600Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel2017-01-08T15:02:59Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><br />
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.<br />
<br />
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.<br />
<br />
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.<br />
<br />
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.<br />
<br />
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. <br />
<br />
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] <br />
<br />
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK<br /><br />
<br />
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK<br />
<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
<br />
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka<br />
|-<br />
<br />
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce. <br />
|-<br />
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.<br />
|-<br />
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||<br />
|-<br />
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]<br />
|-<br />
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||<br />
|-<br />
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||<br />
|-<br />
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||<br />
|-<br />
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||<br />
|-<br />
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||<br />
|-<br />
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||<br />
|-<br />
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||<br />
|-<br />
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||<br />
|-<br />
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||<br />
|-<br />
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||<br />
|-<br />
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||<br />
|-<br />
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||<br />
|-<br />
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||<br />
|-<br />
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||<br />
|-<br />
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||<br />
|-<br />
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]] <br />
|-<br />
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||<br />
|-<br />
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
<br />
|}<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&diff=41559Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel2017-01-07T18:38:40Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><br />
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.<br />
<br />
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.<br />
<br />
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.<br />
<br />
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.<br />
<br />
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. <br />
<br />
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] <br />
<br />
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK<br /><br />
<br />
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK<br />
<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
<br />
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka<br />
|-<br />
<br />
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce. <br />
|-<br />
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| [[Základní pojmy v kryptologii]]||<br />
|-<br />
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||<br />
|-<br />
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]<br />
|-<br />
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||<br />
|-<br />
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||<br />
|-<br />
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||<br />
|-<br />
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||<br />
|-<br />
|| Hana Kuchtová || Kódování || Databáze ||<br />
|-<br />
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||<br />
|-<br />
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||<br />
|-<br />
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||<br />
|-<br />
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||<br />
|-<br />
|| Adam Cironis || Quora || Vizualizace ||<br />
|-<br />
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||<br />
|-<br />
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||<br />
|-<br />
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||<br />
|-<br />
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||<br />
|-<br />
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||<br />
|-<br />
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||<br />
|-<br />
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]] <br />
|-<br />
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||<br />
|-<br />
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
<br />
|}<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41558Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T18:35:52Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - ''kryptografie'', ''kryptoanalýzy'' a ''luštění šifer''. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. ''šifrovací klíče''. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti ''šifrovacích klíčů'' a vlastnosti ''šifrového textu''. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem ''otevřených textů'' psaných různými jazyky, rozborem ''šifrovacích systémů'' a klíčů a rozborem ''šifrového textu''. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři ''šifrovacích klíčů'' (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče''. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí ''otevřený text'' zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč''. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci<br />
<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]]((též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Hybridní šifrování === <br />
Hybridním šifrováním se v kryptografii rozumí takové šifrovací protokoly, které v sobě spojují symetrické i asymetrické šifrování. Tento druh šifrování spojuje výhody obou dvou systémů (u symetrickách šifer je to rychlost, u asymetrických to, že není potřeba sdílení tajemství mezi odesílatelem a příjemcem). Hybridní systém nejprve vygeneruje klíč pro symetrickou šifru a zašifruje jím zprávu, poté samotný klíč zašifruje asymetricky a spolu se šifrovanou zprávou ho odešle příjemci. Ten si pomocí asymetrické šifry klíč dešifruje a pak pomocí klíče k symetrické šifře i zprávu samotnou. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč.<br />
''<br />
=== Šifrovací klíč ===<br />
Šifrovací klíč je předpis (návod), který určuje přesné pořadí úkonů, které je třeba provést, abychom převedli ''otevřenou zprávu'' na nečitelný text. Klíč zároveň stanoví i postup opačný - tedy jak z nečitelného textu pomocí přesně stanovené posloupnosti úkonů získat zpět čitelný text.<br />
<br />
=== Prostor klíčů ===<br />
Prostor klíčů je v kryptografii množina všech možných klíčů, které může příslušný šifrovací algoritmus použít. Velikost této množiny klíčů ovlivňuje sílu dané šifry. Pokud je prostor klíčů malý, je šifra zranitelná pro útok hrubou silou.<br />
<br />
=== Heslo ===<br />
[[Heslo]] bývá součástí některých ''šifrovacích klíčů.''Je to obvykle domluvené slovo, několik slov nebo delší text, nebo také číselná posloupnost. Slouží k šifrování a dešifrování zprávy. Ideální je použít jedno heslo pro zašifrování jediné zprávy. Heslo, které je kratší než délka zprávy, vytváří periodickou šifru, kde délka periody je rovná délce hesla. V některé literatuře se můžeme setkat s označením hesla jako ''klíče'', klíč pak bývá označován jako ''způsob šifrování.''<br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Jako šifrový text označujeme zabezpečený ''otevřený text''. Šifrovaný text se nazývá též kryptogram a sada pravidel pro šifrování otevřeného textu šifrovací algoritmus. Text je nečitelný - číslicový, písmenový nebo kombinovaný, může být též vyjádřen speciálními znaky (např. interpunkčními znaménky nebo geometrickými obrazci, zvukovými signály nebo televizním obrazem)<br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřeným textem(v literatuře se též označuje jako ''text in claris'') se v kryptografii rozumí čitelný, nezašifrovaný text v nějakém jazyce. Jedná se tedy o vstup šifrovacího a výstup dešifrovacího algoritmu. Právě otevřený text je v kryptologii tím prvkem, který se nikdy nesmí dostat do rukou útočníka. Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. Jak již napovídá jeho název, je do textu vkládán pouze proto, aby ztížil práci nepřátelským luštitelům.<br />
<br />
=== Bigram, Trigram, Polygram ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z. <br />
<br />
== Ostatní pojmy ==<br />
<br />
=== Kryptoanarchismus ===<br />
[[Kryptoanarchismus]] je filozofie, která prosazuje silné použití ''asymetrické kryptografie'' pro prosazování soukromé a individuální svobody. Kryptoanarchisté se snaží o vytvoření virtuální komunity, v níž je každý absolutně anonymní, resp. pseudoanonymní. Podle kryptoanarchistů firmy i stát sledují [[internet]], a z tohoto důvodu by měl mít každý uživatel [[Internet|internetu]] právo šifrovat svou aktivitu na webu. Toto právo přirovnávají k právu na listovní tajemství.<br />
<br />
=== Šifrovací hra ===<br />
Jedná se o hru či soutěž, jejímž principem je ''luštění šifer''. Hra se obvykle hraje v týmech, které na každém stanovišti obdrží jednu nebo více šifer, které jim po rozluštění prozradí polohu dalšího stanoviště. První velkou šifrovací hrou v ČR je brněnská hra TMOU, která se poprvé konala v listopadu 2000. Časem se touto hrou inspirovaly i další, např. pražská Bedna či zlínský Osud.<br />
<br />
=== Povinné vydávání klíčů ===<br />
Povinné vydávání klíčů znamená, že za určitých podmínek ze zákona lze vynucovat, aby osoba vydala klíče k zašifrovaným datům. To umožňuje získat k těmto datům přístup a zajistit je pro soudní proces nebo v rámci národní bezpečnosti. Podobně existuje i povinné dešifrování, kdy je možné přinutit osobu k dešifrování dat. Tento postup je možné použít např. při pátrání po výrobcích dětské pornografie. Kritici tohoto postupu argumentují tím, že při dešifrování může dojít k odkrytí osobních informací, které se nevztahují k danému zločinu a také tím, že donucením podezřelého k tomu, aby dešifroval svá data, se porušuje právo "neudávat sebe samu", tj. právo nevypovídat.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti''. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.<br />
<br />
JANEČEK, Jiří. ''Rozluštěná tajemství: luštitelé, dešifranti, kódy a odhalení''. Vyd. 2. V Praze: XYZ, 2008. Největší záhady. ISBN 978-80-86864-96-9.<br />
<br />
KINSKÝ, Jindřich. ''Kódování jako ochrana přenášených informací.'' Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vladimír Smetáček.<br />
<br />
PIPER, Fred, Sean MURPHY a Pavel MONDSCHEIN. ''Kryptografie: Průvodce pro každého''. Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-73663-074-5.<br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. ''Kryptologie, šifrování a tajná písma.'' Praha: Albatros, 2006. Oko (Albatros). ISBN 80-000-1888-8.<br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
* [https://www.paralelnipolis.cz/institut-kryptoanarchie/ Umělecká skupina Ztohoven založila Institut Kryptoanarchie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41552Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T18:09:46Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - ''kryptografie'', ''kryptoanalýzy'' a ''luštění šifer''. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. ''šifrovací klíče''. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti ''šifrovacích klíčů'' a vlastnosti ''šifrového textu''. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem ''otevřených textů'' psaných různými jazyky, rozborem ''šifrovacích systémů'' a klíčů a rozborem ''šifrového textu''. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři ''šifrovacích klíčů'' (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče''. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí ''otevřený text'' zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč''. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci<br />
<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]]((též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Hybridní šifrování === <br />
Hybridním šifrováním se v kryptografii rozumí takové šifrovací protokoly, které v sobě spojují symetrické i asymetrické šifrování. Tento druh šifrování spojuje výhody obou dvou systémů (u symetrickách šifer je to rychlost, u asymetrických to, že není potřeba sdílení tajemství mezi odesílatelem a příjemcem). Hybridní systém nejprve vygeneruje klíč pro symetrickou šifru a zašifruje jím zprávu, poté samotný klíč zašifruje asymetricky a spolu se šifrovanou zprávou ho odešle příjemci. Ten si pomocí asymetrické šifry klíč dešifruje a pak pomocí klíče k symetrické šifře i zprávu samotnou. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý ''šifrovací systém'' a ''šifrovací klíč.<br />
''<br />
=== Šifrovací klíč ===<br />
Šifrovací klíč je předpis (návod), který určuje přesné pořadí úkonů, které je třeba provést, abychom převedli ''otevřenou zprávu'' na nečitelný text. Klíč zároveň stanoví i postup opačný - tedy jak z nečitelného textu pomocí přesně stanovené posloupnosti úkonů získat zpět čitelný text.<br />
<br />
=== Heslo ===<br />
[[Heslo]] bývá součástí některých ''šifrovacích klíčů.''Je to obvykle domluvené slovo, několik slov nebo delší text, nebo také číselná posloupnost. Slouží k šifrování a dešifrování zprávy. Ideální je použít jedno heslo pro zašifrování jediné zprávy. Heslo, které je kratší než délka zprávy, vytváří periodickou šifru, kde délka periody je rovná délce hesla. V některé literatuře se můžeme setkat s označením hesla jako ''klíče'', klíč pak bývá označován jako ''způsob šifrování.''<br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Jako šifrový text označujeme zabezpečený ''otevřený text''. Šifrovaný text se nazývá též kryptogram a sada pravidel pro šifrování otevřeného textu šifrovací algoritmus. Text je nečitelný - číslicový, písmenový nebo kombinovaný, může být též vyjádřen speciálními znaky (např. interpunkčními znaménky nebo geometrickými obrazci, zvukovými signály nebo televizním obrazem)<br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřeným textem(v literatuře se též označuje jako ''text in claris'') se v kryptografii rozumí čitelný, nezašifrovaný text v nějakém jazyce. Jedná se tedy o vstup šifrovacího a výstup dešifrovacího algoritmu. Právě otevřený text je v kryptologii tím prvkem, který se nikdy nesmí dostat do rukou útočníka. Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. Jak již napovídá jeho název, je do textu vkládán pouze proto, aby ztížil práci nepřátelským luštitelům.<br />
<br />
=== Bigram, Trigram, Polygram ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z. <br />
<br />
== Ostatní pojmy ==<br />
<br />
=== Kryptoanarchismus ===<br />
[[Kryptoanarchismus]] je filozofie, která prosazuje silné použití asymetrické kryptografie pro prosazování soukromé a individuální svobody. Kryptoanarchisté se snaží o vytvoření virtuální komunity, v níž je každý absolutně anonymní, resp. pseudoanonymní. Podle kryptoanarchistů firmy i stát sledují [[internet]], a z tohoto důvodu by měl mít každý uživatel [[Internet|internetu]] právo šifrovat svou aktivitu na webu. Toto právo přirovnávají k právu na listovní tajemství.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
* [https://www.paralelnipolis.cz/institut-kryptoanarchie/ Umělecká skupina Ztohoven založila Institut Kryptoanarchie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41547Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T17:45:28Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - kryptografie, kryptoanalýzy a luštění šifer. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. šifrovací klíče. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti šifrovacích klíčů a vlastnosti šifrového textu. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem otevřených textů psaných různými jazyky, rozborem šifrovacích systémů a klíčů a rozborem šifrového textu. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři šifrovacích klíčů (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti šifrovacího systému a šifrovacího klíče. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí otevřený text zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí šifrovací systém a šifrovací klíč. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci<br />
<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]]((též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý šifrovací systém a šifrovací klíč.<br />
<br />
=== Šifrovací klíč ===<br />
Šifrovací klíč je předpis (návod), který určuje přesné pořadí úkonů, které je třeba provést, abychom převedli otevřenou zprávu na nečitelný text. Klíč zároveň stanoví i postup opačný - tedy jak z nečitelného textu pomocí přesně stanovené posloupnosti úkonů získat zpět čitelný text.<br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Jako šifrový text označujeme zabezpečený otevřený text. Šifrovaný text se nazývá též kryptogram a sada pravidel pro šifrování otevřeného textu šifrovací algoritmus. Text je nečitelný - číslicový, písmenový nebo kombinovaný, může být též vyjádřen speciálními znaky (např. interpunkčními znaménky nebo geometrickými obrazci, zvukovými signály nebo televizním obrazem)<br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřeným textem(v literatuře se též označuje jako ''text in claris'') se v kryptografii rozumí čitelný, nezašifrovaný text v nějakém jazyce. Jedná se tedy o vstup šifrovacího a výstup dešifrovacího algoritmu. Právě otevřený text je v kryptologii tím prvkem, který se nikdy nesmí dostat do rukou útočníka. Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. Jak již napovídá jeho název, je do textu vkládán pouze pro to, aby ztížil práci nepřátelským luštitelům.<br />
<br />
=== Bigram, Trigram, Polygram ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z. <br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41529Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T16:08:11Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
== Kryptologie ==<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - kryptografie, kryptoanalýzy a luštění šifer. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. šifrovací klíče. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti šifrovacích klíčů a vlastnosti šifrového textu. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem otevřených textů psaných různými jazyky, rozborem šifrovacích systémů a klíčů a rozborem šifrového textu. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři šifrovacích klíčů (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti šifrovacího systému a šifrovacího klíče. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí otevřený text zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí šifrovací systém a šifrovací klíč. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
== Šifrovací systém ==<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
Existují tři základní šifrovací systémy:<br />
* Transpoziční - písmena otevřeného textu nebo jejich jiné zobrazení (např. číslicové nebo binární) přemisťujeme na jiná místa v textu podle předem stanovených pravidel<br />
* Substituční - písmena nebo jejich jiné vyjádření (číslicové nebo binární) jednoznačně zaměňujeme za jiná písmena a znaky<br />
* Kombinační - zahrnuje transpozici i substituci<br />
<br />
=== Symetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Symetrická šifra.png|thumb|Šifrování a dešifrování pomocí jediného klíče]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]]((též konvenční šifrovací systém) )je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako symetrický tajný klíč/ tajný klíč a systémy s tímto klíčem jako jednoklíčové. Tato metoda vyžaduje, aby si odesílatel i příjemce předali klíč před započetím samotné komunikace, což přináší značnou slabinu této zabezpečovací metody. Odhalení klíče znamená, že šifrovat a dešifrovat zprávy bude moci kdokoliv.<br />
<br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[File:Asymetrická kryptografie.svg|thumb|Příklad asymetrického šifrování]]<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]])využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. Veřejný klíč slouží k zašifrování otevřeného textu a klíč soukromý pak k jeho dešifrování. Odvození dešifrovacího klíče z klíče šifrovacího je prakticky nemožné. Pro případného útočníka tedy znalost šifrovacího klíče nemá žádný význam. Šifrovací klíč může být - a také často bývá - zcela veřejný. V důsledku toho není pro odesílatele a příjemce nikterak zapotřebí, aby sdíleli nějaké tajné informace a důvěřovali si. Jednou z aplikací asymetrické kryptografie je tzv. [[elektronický podpis]].Ten umožňuje ověřit totožnost podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Elektronický podpis je vytvořen pro konkrétní data a je možné pomocí počítače ověřit, zda je platný a zda jsou data v té podobě, ve které byla podepsána. Součástí elektronického podpisu je identifikace toho, kdo podpis vytvořil. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
<br />
=== Dešifrování ===<br />
Dešifrování je získání otevřeného textu ze zašifrované depeše zpravidla postupnými operacemi opačnými k šifrování. Dešifrér (též dešifrant) přitom zná použitý šifrovací systém a šifrovací klíč.<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
* [http://blog.cns.cz/2015/12/23/symetricke-a-asymetriske-sifry/ Symetrické a asymetrické šifry]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41525Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T15:20:55Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - kryptografie, kryptoanalýzy a luštění šifer. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. šifrovací klíče. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti šifrovacích klíčů a vlastnosti šifrového textu. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem otevřených textů psaných různými jazyky, rozborem šifrovacích systémů a klíčů a rozborem šifrového textu. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři šifrovacích klíčů (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti šifrovacího systému a šifrovacího klíče. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí otevřený text zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí šifrovací systém a šifrovací klíč. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování je proces zabezpečování původní zprávy, kterou označujeme jako ''otevřený text.'' Při tomto procesu šifrér (též šifrant) převede podle daných pravidel, tj. dle ''šifrovacího systému'' a ''šifrovacího klíče'' otevřený text zprávy na ''šifrový text.<br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm#_Rozdíly_mezi_symetrickou_a%20asymetri Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
* [http://ikaros.cz/sifrovani-sifrovaci-systemy Šifrování a šifrovací systémy]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41524Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T15:06:22Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - kryptografie, kryptoanalýzy a luštění šifer. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. šifrovací klíče. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti šifrovacích klíčů a vlastnosti šifrového textu. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem otevřených textů psaných různými jazyky, rozborem šifrovacích systémů a klíčů a rozborem šifrového textu. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři šifrovacích klíčů (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti šifrovacího systému a šifrovacího klíče. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí otevřený text zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí šifrovací systém a šifrovací klíč. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41523Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T14:57:16Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - kryptografie, kryptoanalýzy a luštění šifer. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. šifrovací klíče. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti šifrovacích klíčů a vlastnosti šifrového textu. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem otevřených textů psaných různými jazyky, rozborem šifrovacích systémů a klíčů a rozborem šifrového textu. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři šifrovacích klíčů (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce. Stejně jako dešifrování, i luštění šifer je proces získání otevřeného textu ze zašifrovaných depeší, ale při neznalosti šifrovacího systému a šifrovacího klíče. Při úspěšném luštění nejen že luštitel odhalí otevřený text zprávy, ale zároveň částečně či úplně odhalí šifrovací systém a šifrovací klíč. To umožňuje následné dešifrování dalších depeší zašifrovaných stejným klíčem.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. Hlavním cílem šifrovacího systému je zabezpečit zprávu tak, aby byla pro všechny nepovolané osoby zcela nečitelná. Tyto systémy se nejčastěji používají ve chvíli, když potřebujeme data bezpečně uložit do počítačového souboru nebo pokud je posíláme nezabezpečným kanálem, jako je např. [[internet]].<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41509Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T12:58:20Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><sup></sup>V tomto článku naleznete soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci či studenti kryptologie mohli při svém bádání setkat a jejich stručné vysvětlení.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - kryptografie, kryptoanalýzy a luštění šifer. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. šifrovací klíče. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti šifrovacích klíčů a vlastnosti šifrového textu. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem otevřených textů psaných různými jazyky, rozborem šifrovacích systémů a klíčů a rozborem šifrového textu. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři šifrovacích klíčů (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41507Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T12:56:46Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze tří částí - kryptografie, kryptoanalýzy a luštění šifer. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
<br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. šifrovací klíče. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518). Období kryptografie se dá rozdělit do dvou částí. Do poloviny 20.století trvalo první období klasické kryptografie, kdy k šifrování stačila tužka a papír, popřípadě jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20.století ovšem začaly vznikat důmyslnější přístroje pro šifrování, které umožňovaly složitější postup. Tak nastoupila druhá část - moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.<br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je věda, která rozebírá vlastnosti otevřeného textu zpráv, vlastnosti šifrovacích klíčů a vlastnosti šifrového textu. Vědecké základy kryptoanalýzy položil teprve ve 20. letech 20.století [[William Frederic Friedman]], který plně rozvinul hlavně matematické metody kryptoanalýzy. Jeho předchůdci, jako byli například Francouz [[Antoine Rossignol]] nebo Rakušan [[Andreas Figl]], dávali přednost jazykovým schopnostem a intuici. Moderní kryptonanalýza se zabývá rozborem otevřených textů psaných různými jazyky, rozborem šifrovacích systémů a klíčů a rozborem šifrového textu. Zkoumá, jak se zákonitosti jazyka otevřeného textu a šifrovacího systému odrážejí v šifrovém textu. Kryptoanalýza využívá poznatků různých oborů [[Matematika|matematiky]], zvláště metod [[algebra|algebry]], matematické statistiky, teorie [[kódování]] a dalších. V textu kryptoanalytiky zajímá např. četnost písmen, číslic či jiných znaků, periodičnost textu apod. Důležitou součástí kryptoanalýzy je studovat, jak se projevují chyby, které mohou při šifrování nastat, a jak je možné těchto chyb využít pro rekonstrukci šifrovacího klíče.<br />
<br />
* [[Luštění šifer]] - Zatímco mnozí autoři šifrovacích klíčů (kryptografové) buď neměli žádné či jen velmi malé znalosti kryptoanalýzy, je pro každého luštitele šifer zvládnutí metod kryptoanalýzy prvořadou podmínkou úspěšné práce.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41499Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T12:32:57Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze dvou částí - kryptografie a kryptoanalýzy. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie je věda o vytváření šifrovacích systémů. Vytváří nástroje pro utajování zpráv, tedy tzv. šifrovací klíče. Kryptografy se ve 20.století většinou stávali lidé, kteří pracovali jako šifréři či radisté. V minulosti se kryptografií zabývali někteří význační přírodovědci, filozofové nebo jiní učenci, např. Galileo Galilei (1564-1642), Francis Bacon (1561-1626) nebo také kněží, např. opat Johannes Trittheim (1462-1518).<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je opakem kryptografie. Zkoumá kryptografické systémy a snaží se ze šifrovaného textu získat text otevřený.<br />
<br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41498Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T12:19:56Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze dvou částí - kryptografie a kryptoanalýzy. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie se zabývá vytvářením šifrovacích klíčů - za pomoci matematických metod (nejčastěji algoritmů) - napomáhajících při luštění šifer. <br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je opakem kryptografie. Zkoumá kryptografické systémy a snaží se ze šifrovaného textu získat text otevřený.<br />
<br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Použitá literatura ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Externí odkazy ====<br />
<br />
[http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xbitto.htm Ondřej Bitto - Historie kryptologie]<br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41497Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T12:09:33Z<p>Tereza.Nemcova: /* Kryptologie */</p>
<hr />
<div>Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze dvou částí - kryptografie a kryptoanalýzy. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. O rozvoj v oblasti šifrování se postarali především staří Řekové, zvláště vojevůdce Aeneus Tacticus či historik Plútarchos, který zdokumentoval vznik prvního [[transpozičního šifrovacího systému]].<br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie se zabývá vytvářením šifrovacích klíčů - za pomoci matematických metod (nejčastěji algoritmů) - napomáhajících při luštění šifer. <br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je opakem kryptografie. Zkoumá kryptografické systémy a snaží se ze šifrovaného textu získat text otevřený.<br />
<br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Reference ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&diff=41496Základní pojmy v kryptologii2017-01-07T12:03:41Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div>Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.<br /><br /><br />
<br />
=== Kryptologie ===<br />
Kryptologie, obecně "věda o šifrách", se skládá ze dvou částí - kryptografie a kryptoanalýzy. Počátky kryptologie sahají až do roku 1900 př.n.l., kdy staří Egypťané používali pro zápis citlivých dat atypické [[hieroglyfy]]. <br />
* [[Kryptografie]][[Kryptografie|<nowiki/>]] - Kryptografie se zabývá vytvářením šifrovacích klíčů - za pomoci matematických metod (nejčastěji algoritmů) - napomáhajících při luštění šifer. <br />
<br />
* [[Kryptoanalýza]] - Kryptoanalýza je opakem kryptografie. Zkoumá kryptografické systémy a snaží se ze šifrovaného textu získat text otevřený. <br />
=== Šifrovací systém ===<br />
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací. <br />
<br />
=== Šifrování/Zašifrování ===<br />
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér. <br />
<br />
=== Šifrový text ===<br />
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. <br />
<br />
=== Otevřený text ===<br />
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. <br />
<br />
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===<br />
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje. <br />
<br />
=== Šifrová abeceda ===<br />
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích. <br />
<br />
=== Klamač ===<br />
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti. <br />
<br />
=== Bigram, Trigram… ===<br />
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen. <br />
<br />
=== Mezinárodní abeceda ===<br />
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z <br />
<br />
=== Dešifrování x luštění ===<br />
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč. <br />
<br />
=== Šifry a kódy ===<br />
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.<br />
<br />
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===<br />
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''. Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd. <br />
<br />
=== Symterické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. <br />
<br />
=== Asymetrické šifrovací systémy ===<br />
[[Moderní použití kryptologie|Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování. <br />
<br />
=== Elektronický podpis ===<br />
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
==== Reference ====<br />
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 <br />
<br />
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888. <br />
<br />
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. <br />
<br />
==== Související články ====<br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] <br />
* [[Asymetrické šifrování]] <br />
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie]<br />
* [[Moderní použití kryptologie]]<br />
<br />
==== Klíčová slova ====<br />
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy<br />
<br />
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]<br />
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]<br />
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br />
[[Kategorie: Article Asylum UISK]]</div>Tereza.Nemcovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&diff=39568Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel2016-11-21T17:22:36Z<p>Tereza.Nemcova: </p>
<hr />
<div><br />
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.<br />
<br />
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.<br />
<br />
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.<br />
<br />
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.<br />
<br />
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. <br />
<br />
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] <br />
<br />
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK<br /><br />
<br />
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK<br />
<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable sortable" width="100%"<br />
|-<br />
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka<br />
|-<br />
<br />
|| Student 1|| heslo|| heslo||<br />
|-<br />
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
|-<br />
|| x|| x|| x||<br />
<br />
|}<br />
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]</div>Tereza.Nemcova