https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Tereza.Starkova&feedformat=atomWikisofia - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-28T20:37:15ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_pedagogicko_psychologick%C3%A9ho_poradenstv%C3%AD_u_n%C3%A1s&diff=63154Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás2020-12-08T11:44:58Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP + SPC'''. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení '''střediska výchovné péče, SPV'''. <ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Školní poradenské pracoviště ===<br />
<br />
Ve '''školních poradenských pracovištích''' působí výchovný poradce, školní metodik prevence, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|školní psycholog]] a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.<br />
<br />
Cíle ŠPP:<br />
<br />
* zkvalitnit sociální klima škol<br />
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti<br />
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho úspěšné řešení<br />
* umožnit neodkladné řešení problémů spojených se školní docházkou<br />
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést<br />
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření rámcových vzdělávacích programů, které tvoří obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů<br />
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami<br />
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko psychologické poradny ===<br />
<br />
V '''pedagogicko psychologických poradnách''' působí nejen psychologové a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.<ref name= ":1"/> <br />
Podrobnější popis náplně práce psychologa v pedagogicko psychologické poradně a dalších institucích lze nalézt v článku [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činností psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách]].<br />
<br />
=== Speciálně pedagogická centra ===<br />
<br />
Ve '''speciálně pedagogických centrech''' působí týmy tvořené speciálními pedagogy, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychology]] a sociálními pracovníky, podle zaměření SPC může být tým doplněn o další odborníky. Hlavní náplní činnosti SPC je poskytovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a dalším subjektům pracujícím s klienty SPC (typicky školy).<ref name= ":1"/><br />
Podrobnější popis náplně práce psychologa ve speciálně pedagogickém centru a dalších institucích lze nalézt v článku [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činností psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách]].<br />
<br />
=== Střediska výchovné péče ===<br />
<br />
Ve '''střediscích výchovné péče''' pracují [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]], speciální pedagogové (obzvlášť etopedi), sociální pracovníci, psychoterapeuti, pedagogové a vychovatelé. Hlavním cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat tak ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.<ref name= ":1"/><br />
Podrobnější popis náplně práce psychologa ve středisku výchovné péče a dalších institucích lze nalézt v článku [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činností psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách]].<br />
<br />
=== Odborná síť pedagogického poradenství ===<br />
<br />
Odbornou síť pedagogického poradenství si lze představit se středem v pracovišti první linie, tedy ve školním poradenském pracovišti. Typicky tento střed tvoří školní psycholog, který koordinuje péči o jednotlivé žáky školy. Má kontakty a v případě potřeby odkazuje na tyto instituce:<br />
<br />
* školské instituce: PPP, SPC, SVP (etopedické ambulance a preventivní programy), diagnostické ústavy, dětské domovy<br />
* zdravotnické instituce: pediatr, pedopsychiatr, neurolog, gynekolog, psychiatrické pracoviště, krizové a protidrogové centrum, klinický psycholog, (rodinný) psychoterapeut, RZZ<br />
* státní správu: OSPOD, kurátor pro mládež, terénní sociální pracovník, probrační a mediační služby, PČR a MP<br />
* neziskové organizace různého charakteru (od volnočasových po psychologickou péči)<br />
<br />
Školní psycholog může být pozván na případovou konferenci a k její realizaci může dát sám podnět. Jde o společnou schůzku všech zainsteresovaných odborníků v péči o dítě, při které se systém stane operativnějším, a vyjasní se pravomoci a kompetence.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_pedagogicko_psychologick%C3%A9ho_poradenstv%C3%AD_u_n%C3%A1s&diff=63153Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás2020-12-08T11:42:13Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP + SPC'''. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení '''střediska výchovné péče, SPV'''. <ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Školní poradenské pracoviště ===<br />
<br />
Ve '''školních poradenských pracovištích''' působí výchovný poradce, školní metodik prevence, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|školní psycholog]] a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.<br />
<br />
Cíle ŠPP:<br />
<br />
* zkvalitnit sociální klima škol<br />
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti<br />
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho úspěšné řešení<br />
* umožnit neodkladné řešení problémů spojených se školní docházkou<br />
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést<br />
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření rámcových vzdělávacích programů, které tvoří obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů<br />
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami<br />
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko psychologické poradny ===<br />
<br />
V '''pedagogicko psychologických poradnách''' působí nejen psychologové a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.<ref name= ":1"/> Podrobnější popis náplně práce v pedagogicko psychologické poradně a dalších institucích lze nalézt v článku [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činností psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách]].<br />
<br />
=== Speciálně pedagogická centra ===<br />
<br />
Ve '''speciálně pedagogických centrech''' působí týmy tvořené speciálními pedagogy, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychology]] a sociálními pracovníky, podle zaměření SPC může být tým doplněn o další odborníky. Hlavní náplní činnosti SPC je poskytovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a dalším subjektům pracujícím s klienty SPC (typicky školy).<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Střediska výchovné péče ===<br />
<br />
Ve '''střediscích výchovné péče''' pracují [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]], speciální pedagogové (obzvlášť etopedi), sociální pracovníci, psychoterapeuti, pedagogové a vychovatelé. Hlavním cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat tak ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Odborná síť pedagogického poradenství ===<br />
<br />
Odbornou síť pedagogického poradenství si lze představit se středem v pracovišti první linie, tedy ve školním poradenském pracovišti. Typicky tento střed tvoří školní psycholog, který koordinuje péči o jednotlivé žáky školy. Má kontakty a v případě potřeby odkazuje na tyto instituce:<br />
<br />
* školské instituce: PPP, SPC, SVP (etopedické ambulance a preventivní programy), diagnostické ústavy, dětské domovy<br />
* zdravotnické instituce: pediatr, pedopsychiatr, neurolog, gynekolog, psychiatické pracoviště, krizové a protidrogové centrum, klinický psycholog, (rodinný) psychoterapeut, RZZ<br />
* státní správu: OSPOD, kurátor pro mládež, terénní sociální pracovník, probrační a mediační služby, PČR a MP<br />
* neziskové organizace různého charakteru (od volnočasových po psychologickou péči)<br />
<br />
Školní psycholog může být pozván na případovou konferenci a k její realizaci může dát sám podnět. Jde o společnou schůzku všech zainsteresovaných odborníků v péči o dítě, při které se systém stane operativnějším, a vyjasní se pravomoci a kompetence.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_pedagogicko_psychologick%C3%A9ho_poradenstv%C3%AD_u_n%C3%A1s&diff=63152Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás2020-12-08T11:35:08Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP + SPC'''. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení '''střediska výchovné péče, SPV'''. <ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Školní poradenské pracoviště ===<br />
<br />
Ve '''školních poradenských pracovištích''' působí výchovný poradce, školní metodik prevence, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|školní psycholog]] a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.<br />
<br />
Cíle ŠPP:<br />
<br />
* zkvalitnit sociální klima škol<br />
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti<br />
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho úspěšné řešení<br />
* umožnit neodkladné řešení problémů spojených se školní docházkou<br />
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést<br />
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření rámcových vzdělávacích programů, které tvoří obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů<br />
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami<br />
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko psychologické poradny ===<br />
<br />
V '''pedagogicko psychologických poradnách''' působí nejen [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]] a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Speciálně pedagogická centra ===<br />
<br />
Ve '''speciálně pedagogických centrech''' působí týmy tvořené speciálními pedagogy, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychology]] a sociálními pracovníky, podle zaměření SPC může být tým doplněn o další odborníky. Hlavní náplní činnosti SPC je poskytovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a dalším subjektům pracujícím s klienty SPC (typicky školy).<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Střediska výchovné péče ===<br />
<br />
Ve '''střediscích výchovné péče''' pracují [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]], speciální pedagogové (obzvlášť etopedi), sociální pracovníci, psychoterapeuti, pedagogové a vychovatelé. Hlavním cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat tak ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Odborná síť pedagogického poradenství ===<br />
<br />
Odbornou síť pedagogického poradenství si lze představit se středem v pracovišti první linie, tedy ve školním poradenském pracovišti. Typicky tento střed tvoří školní psycholog, který koordinuje péči o jednotlivé žáky školy. Má kontakty a v případě potřeby odkazuje na tyto instituce:<br />
<br />
* školské instituce: PPP, SPC, SVP (etopedické ambulance a preventivní programy), diagnostické ústavy, dětské domovy<br />
* zdravotnické instituce: pediatr, pedopsychiatr, neurolog, gynekolog, psychiatické pracoviště, krizové a protidrogové centrum, klinický psycholog, (rodinný) psychoterapeut, RZZ<br />
* státní správu: OSPOD, kurátor pro mládež, terénní sociální pracovník, probrační a mediační služby, PČR a MP<br />
* neziskové organizace různého charakteru (od volnočasových po psychologickou péči)<br />
<br />
Školní psycholog může být pozván na případovou konferenci a k její realizaci může dát sám podnět. Jde o společnou schůzku všech zainsteresovaných odborníků v péči o dítě, při které se systém stane operativnějším, a vyjasní se pravomoci a kompetence.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=63151Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-12-08T11:22:47Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školních poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální pedagog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, zjitování klimatu třídy, vytváření různých anket a administrace různých dotazníků (např. SORAD, B-3, B-4, dotazník volby povolání apod.)<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenská a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, poskytování krizové intervence, kariérového poradenství, zajišťování společných konzultací pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinace poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<ref name= ":3"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách (PPP) ==<br />
Hlavní součást činnosti PPP je přímá práce s dětmi od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělávání a s jejich rodiči formou individuální a skupinové péče.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* komplexní a cílená diagnostika žáků s výukovými a výchovnými potížemi, které ovlivňují jejich vzdělávání, žáků nadaných a mimořádně nadaných<br />
* posuzování připravenosti na školu<br />
* individuální psychologická diagnostika jako podklad pro 1) návrhy na podpůrná opatření, 2) zařazování žáků se závažnými vývojovými poruchami do škol, tříd a studijních skupin, a 3) doporučení ke vzdělávání žáků se SPUCH (specifickými poruchami učení a chování)<br />
* skupinová a individuální diagnostika v oblasti kariérního poradenství<br />
* poradenské intervence u žáků, rodičů a pedagogů v případech problémů zasahujících do vzdělávání žáka<br />
* individuální poradenská péče o žáky nadané<br />
* individuální práce se žáky s rizikovým chováním, adaptačními, sociálními a osobnostními problémy<br />
* krizová intervence<br />
* metodické vedení pedagogických pracovníků škol, zákonných zástupců, spolupráce se ŠPP<br />
* spolupráce na tvorbě podkladů pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami<br />
* spolupráce s odbornými pracovníky v PPP i mimo ni<ref name=":4">Pedagogicko psychologická poradna České Budějovice (2020). Standardní činnost odborných pracovníků v PPP. Dostupné z: https://www.pppcb.cz/standardni-cinnost-odbornych-pracovniku-v-ppp</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve speciálně pedagogických centrech (SPC) ==<br />
Základní tým ve složení speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník podporuje klienty v předškolním věku, žáky integrované do škol a klienty s těžkým zdravotním a kombinovaným postižením, kteří nemohou docházet do škol (typicky ve věku 3 - 19 let). Obsahem činnosti týmu je speciálně pedagogická a psychologická podpora klientům, zákonným zástupcům a školám.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* depistáž klientů se zdravotním postižením<br />
* speciálně pedagogickou, psychologickou a sociální diagnostiku klientů se zdravotním postižením<br />
* poradenské, konzultační, terapeutické a metodické činnosti pro klienty, rodiče a pedagogické pracovníky<br />
* speciálně pedagogické stimulační a vzdělávací činnosti pro klienty s těžkým a kombinovaným postižením<br />
* participace při přípravě IVP pro integrované žáky se zdravotním postižením<br />
* zpracovávání odborných podkladů a posudků pro správní rozhodnutí o zařazení do systému vzdělávání<br />
* kariérové poradenství pro klienty se zdravotním postižením<br />
* prevence sociálně patologických jevů<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve střediscích výchovné péče (SVP) ==<br />
Cílem SVP je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dětí. Klienty SVP jsou žáci a studenti od 3 let věku do ukončení školní docházky, nejdéle do 26 let. Činnosti SVP mohou výt realizovány ambulantně, stacionárně a internátně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* psychologická diagnostika poruch chování, sociálního vývoje a osobnosti<br />
* individuální, skupinová a rodinná terapie<br />
* participace na přípravě a realizaci cílených programů proti rozvoji šikany a dalšího sociálně patologického chování<br />
* participace na přípravě a realizaci cílených speciálně pedagogických programů pro určité skupiny klientů, jakými jsou např. děti a studenti s obtížemi v začleňování se mezi vrstevníky, a děti a studenti s poruchami chování.<br />
* kariérní poradenství<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=63150Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-12-08T11:18:59Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školních poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální pedagog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, zjitování klimatu třídy, vytváření různých anket a administrace různých dotazníků (např. SORAD, B-3, B-4, dotazník volby povolání apod.)<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenská a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, poskytování krizové intervence, kariérového poradenství, zajišťování společných konzultací pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinování poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<ref name= ":3"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách (PPP) ==<br />
Hlavní součást činnosti PPP je přímá práce s dětmi od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělávání a s jejich rodiči formou individuální a skupinové péče.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* komplexní a cílená diagnostika žáků s výukovými a výchovnými potížemi, které ovlivňují jejich vzdělávání, žáků nadaných a mimořádně nadaných<br />
* posuzování připravenosti na školu<br />
* individuální psychologická diagnostika jako podklad pro 1) návrhy na podpůrná opatření, 2) zařazování žáků se závažnými vývojovými poruchami do škol, tříd a studijních skupin, a 3) doporučení ke vzdělávání žáků se SPUCH<br />
* skupinová a individuální diagnostika v oblasti kariérního poradenství<br />
* poradenské intervence u žáků, rodičů a pedagogů v případech problémů zasahující vzdělávání žáka<br />
* individuální poradenská péče o žáky nadané<br />
* individuální práce se žáky s rizikovým chováním, adaptačními, sociálními a osobnostními problémy<br />
* krizová intervence<br />
* metodické vedení pedagogických pracovníků škol, zákonných zástupců, spolupráce se ŠPP<br />
* spolupráce na tvorbě podkladů pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami<br />
* spolupráce s odbornými pracovníky v PPP i mimo ni<ref name=":4">Pedagogicko psychologická poradna České Budějovice (2020). Standardní činnost odborných pracovníků v PPP. Dostupné z: https://www.pppcb.cz/standardni-cinnost-odbornych-pracovniku-v-ppp</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve speciálně pedagogických centrech (SPC) ==<br />
Základní tým ve složení speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník podporuje klienty v předškolním věku, žáky integrované do škol a klienty s těžkým zdravotním a kombinovaným postižením, kteří nemohou docházet do škol (typicky ve věku 3 - 19 let). Obsahem činnosti týmu je speciálně pedagogická a psychologická podpora klientům, zákonným zástupcům a školám.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* depistáž klientů se zdravotním postižením<br />
* speciálně pedagogickou, psychologickou a sociální diagnostiku klientů se zdravotním postižením<br />
* poradenské, konzultační, terapeutické a metodické činnosti pro klienty, rodiče a pedagogické pracovníky<br />
* speciálně pedagogické stimulační a vzdělávací činnosti pro klienty s těžkým a kombinovaným postižením<br />
* participace při přípravě IVP pro integrované žáky se zdravotním postižením<br />
* zpracovávání odborných podkladů a posudků pro správní rozhodnutí o zařazení do systému vzdělávání<br />
* kariérové poradenství pro klienty se zdravotním postižením<br />
* prevence sociálně patologických jevů<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve střediscích výchovné péče (SVP) ==<br />
Cílem SVP je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dětí. Klienty SVP jsou žáci a studenti od 3 let věku do ukončení školní docházky, nejdéle do 26 let. Činnosti SVP mohou výt realizovány ambulantně, stacionárně a internátně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* psychologická diagnostika poruch chování, sociálního vývoje a osobnosti<br />
* individuální, skupinová a rodinná terapie<br />
* participace na přípravě a realizaci cílených programů proti rozvoji šikany a dalšího sociálně patologického chování<br />
* participace na přípravě a realizaci cílených speciálně pedagogických programů pro určité skupiny klientů<br />
* kariérní poradenství<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=63149Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-12-08T11:12:22Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>==Školní psychologie==<br />
<br />
===Definice školní psychologie===<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení (jeho mechanismy, zákonitosti, druhy, průběh a podmínky, za nichž probíhá), a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref name=":1">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
===Vývoj školní psychologie===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name=":2" /><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name=":1" />, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
===Zakotvení a obrysy školní psychologie===<br />
Přestože školní psychologie patří do psychologie pedagogické, tak ji zároveň přesahuje, což je dáno šíří klientely i rozmanitými tématy. Školní psychologie má tedy blízko i k psychologii vývojové a klinické. Školní psychologie je částí své klientely, totiž specificky oslabenými a znevýhodněnými žáky, spojena se speciální pedagogikou.<br />
'''Pedagogicko psychologické poradenství''' je specifickým typem poradenství, které se zaměřuje na procesy učení, vyučování a výchovy. Více o specificích pedagogicko psychologickém poradenství lze nalézt v článcích [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách]] a [[Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás]].<br />
'''Rozdíl mezi školní a poradenskou psychologií''' spočívá v obsahu i formě jejich činnosti. Psycholog v pedagogicko-psychologické poradně využívá standardní podmínky při diagnostikování, drží si odstup od systému škol a může čerpat z intervize s kolegy. Naproti tomu školní psycholog pracuje přímo ve škole, kterou dobře zná, stejně jako specifika přímo školy i celého regionu. Jeho klienty je celá škola, tedy netříděná populace, ve které může zasahovat operativně. Kromě okamžité práce děti dlouhodobě sleduje, může zahájit včasnou intervenci a pracovat preventivně.<ref name=":1" /><br />
<br />
===Přehled hlavních témat školní psychologie===<br />
Mezi hlavní tematické oblasti zájmu školní psychologie patří následující okruhy:<br />
<br />
*školní třída coby sociální skupina (její struktura a vývoj) a sociálně psychologické jevy přítomné ve školní třídě<br />
*sociální klima ve třídě a ve škole<br />
*management a vedení školní třídy<br />
*metody psychologické práce se školní třídou (psychodiagnostické metody a intervenční metody či programy opírající se o psychologické poznatky a použitelné a používané ve školním prostředí - např. preventivní programy práce se školní třídou, programy na podporu kvalitních vrstevnických vztahů ve školní třídě, krizová intervence v kontextu třídy a školy,...)<br />
*šikana ve školní třídě<br />
*školní úspěšnost<br />
*školní zátěž<br />
*obtíže žáků zasahující do vyučovacího procesu: učební a výukové problémy, výchovné problémy, osobní problémy, tělesné a zdravotní obtíže žáků<br />
<br />
==Pedagogicko-psychologické poradenství==<br />
<br />
===Definice pedagogicko-psychologického poradenství===<br />
DOPLNIT DEFINICI<br />
<br />
===Systém pedagogicko-psychologického poradenství v ČR===<br />
Systém pedagogicko-psychologického poradenství tvoří v ČR '''školská poradenská zařízení, ŠPZ''' (tj. PPP - pedagogicko-psychologické poradny a SPC - speciálně pedagogická centra) a '''školská poradenská pracoviště, ŠPP'''.<br />
<br />
Školní poradenské pracoviště je tvořeno týmem, v němž je školní psycholog či školní speciální pedagog, výchovný poradce a školní metodik prevence. V budoucnu se do systému pedagogicko-psychologického poradenství očekává zapojení SVP.<br />
Změny, které se dějí ve společnosti, se odráží v potřebách uživatelů pedagogicko-psychologického poradenství. Školy vytváří programy prevence sociálně patologických jevů, šikany, užívaní návykových látek, rasismu a xenofobie atd., potřebují metodiku pro úspěšnou integraci dětí se specifickými potřebami či dětí nadaných, měly by poskytovat kariérní poradenství a navazovat klienty (žáky a studenty, popř. rodiče) na specializované poradenské služby zajišťované PPP, SPC či SVP. Školská poradenská pracoviště rozvíjejí diagnostické postupy, čímž přispívají k pozitivnímu budoucímu rozvoji školství jako celku i školní úspěšnosti u konkrétního dítěte, a podporují pedagogy v jejich práci.<ref name=":3">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
Další informace o PPP a SPC lze nalézt v článku [[Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás]].<br />
<br />
==Odkazy==<br />
<br />
===Doporučená literatura===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
===Reference===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
===Klíčová slova===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie:Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=30._%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD.&diff=6266730. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.2020-11-13T12:18:32Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Článek '''Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství''' byl rozdělen do následujích podčlánků, které dohromady tvoří ucelený přehled o školní psychologii a pedagogicko psychologickém poradenství. <br />
<br />
Podčlánky:<br />
# '''[[Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství|Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.]]''' Tento článek se věnuje vývoji školní psychologie a rozdílu mezi školní a poradenskou psychologií.<br />
# '''[[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.]]''' Tento článek se zabývá charakterem jednotlivých zařízení a pracovní náplní psychologů v nich pracujících.<br />
# '''[[Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás|Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás.]]''' Tento článek je stručným přehledem českého systému pedagogicko psychologického poradenství.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=30._%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD.&diff=6266630. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.2020-11-13T12:18:15Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Článek '''Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství''' byl rozdělen do následujích podčlánků, které dohromady tvoří ucelený přehled o školní psychologii a pedagogicko psychologickém poradenství. <br />
<br />
Podčlánky:<br />
# '''[[Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství|Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.]]''' Tento článek se věnuje vývoji školní psychologie a rozdílu mezi školní a poradenskou psychologií.<br />
# '''[[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.]]''' Tento článek se zabývá charakterem jednotlivých zařízení a pracovní náplní psychologů v nich pracujících.<br />
# '''[[Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás|Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás.]]''' Tento článek je stručným přehledem českého systému pedagogicko psychologického poradenství.<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=30._%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD.&diff=6266530. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.2020-11-13T12:18:01Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Článek '''Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství''' byl rozdělen do následujích podčlánků, které dohromady tvoří ucelený přehled o školní psychologii a pedagogicko psychologickém poradenství. <br />
<br />
Podčlánky:<br />
# '''[[Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství|Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.]]''' Tento článek se věnuje vývoji školní psychologie a rozdílu mezi školní a poradenskou psychologií.<br />
# '''[[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.]]''' Tento článek se zabývá charakterem jednotlivých zařízení a pracovní náplní psychologů v nich pracujících.<br />
# '''[[Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás|Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás.]]''' Tento článek je stručným přehledem českého systému pedagogicko psychologického poradenství.<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=30._%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD.&diff=6266430. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.2020-11-13T12:15:43Z<p>Tereza.Starkova: Založena nová stránka s textem „Článek '''Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství''' byl rozdělen do následujích podčlánků, které dohromady tvoří ucelen…“</p>
<hr />
<div>Článek '''Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství''' byl rozdělen do následujích podčlánků, které dohromady tvoří ucelený přehled o školní psychologii a pedagogicko psychologickém poradenství. <br />
<br />
Podčlánky:<br />
# '''[[Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství|Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.]]''' Tento článek se věnuje vývoji školní psychologie a rozdílu mezi školní a poradenskou psychologií.<br />
# '''[[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.]]''' Tento článek se zabývá charakterem jednotlivých zařízení a pracovní náplní psychologů v nich pracujících.<br />
# '''[[Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás|Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás.]]''' Tento článek je stručným přehledem českého systému pedagogicko psychologického poradenství.</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_pedagogicko_psychologick%C3%A9ho_poradenstv%C3%AD_u_n%C3%A1s&diff=62661Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás2020-11-13T12:06:01Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP + SPC'''. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení '''střediska výchovné péče, SPV'''. <ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Školní poradenské pracoviště ===<br />
<br />
Ve '''školních poradenských pracovištích''' působí výchovný poradce, školní metodik prevence, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|školní psycholog]] a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.<br />
<br />
Cíle ŠPP:<br />
<br />
* zkvalitnit sociální klima škol<br />
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti<br />
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho snižování<br />
* umožnit neodkladné řešení problémů spojedných se školní docházkou<br />
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést<br />
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření RVP<br />
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami<br />
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko psychologické poradny ===<br />
<br />
V '''pedagogicko psychologických poradnách''' působí nejen [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]] a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Speciálně pedagogická centra ===<br />
<br />
Ve '''speciálně pedagogických centrech''' působí týmy tvořené speciálními pedagogy, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychology]] a sociálními pracovníky, podle zaměření SPC může být tým doplněn o další odborníky. Hlavní náplní činnosti SPC je poskytovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a dalším subjektům pracujícím s klienty SPC (typicky školy).<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Střediska výchovné péče ===<br />
<br />
Ve '''střediscích výchovné péče''' pracují [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]], speciální pedagogové (obzvlášť etopedi), sociální pracovníci, psychoterapeuti, pedagogové a vychovatelé. Hlavním cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat tak ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Odborná síť pedagogického poradenství ===<br />
<br />
Odbornou síť pedagogického poradenství si lze představit se středem v pracovišti první linie, tedy ve školním poradenském pracovišti. Typicky tento střed tvoří školní psycholog, který koordinuje péči o jednotlivé žáky školy. Má kontakty a v případě potřeby odkazuje na tyto instituce:<br />
<br />
* školské instituce: PPP, SPC, SVP (etopedické ambulance a preventivní programy), diagnostické ústavy, dětské domovy<br />
* zdravotnické instituce: pediatr, pedopsychiatr, neurolog, gynekolog, psychiatické pracoviště, krizové a protidrogové centrum, klinický psycholog, (rodinný) psychoterapeut, RZZ<br />
* státní správu: OSPOD, kurátor pro mládež, terénní sociální pracovník, probrační a mediační služby, PČR a MP<br />
* neziskové organizace různého charakteru (od volnočasových po psychologickou péči)<br />
<br />
Školní psycholog může být pozván na případovou konferenci a k její realizaci může dát sám podnět. Jde o společnou schůzku všech zainsteresovaných odborníků v péči o dítě, při které se systém stane operativnějším, a vyjasní se pravomoci a kompetence.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_pedagogicko_psychologick%C3%A9ho_poradenstv%C3%AD_u_n%C3%A1s&diff=62660Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás2020-11-13T12:05:40Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP + SPC'''. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení '''střediska výchovné péče, SPV'''. <ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Školní poradenské pracoviště ===<br />
<br />
Ve '''školních poradenských pracovištích''' působí výchovný poradce, školní metodik prevence, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|školní psycholog]] a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.<br />
<br />
Cíle ŠPP:<br />
<br />
* zkvalitnit sociální klima škol<br />
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti<br />
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho snižování<br />
* umožnit neodkladné řešení problémů spojedných se školní docházkou<br />
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést<br />
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření RVP<br />
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami<br />
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko psychologické poradny ===<br />
<br />
V '''pedagogicko psychologických poradnách''' působí nejen [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]] a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Speciálně pedagogická centra ===<br />
<br />
Ve '''speciálně pedagogických centrech''' působí týmy tvořené speciálními pedagogy, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychology]] a sociálními pracovníky, podle zaměření SPC může být tým doplněn o další odborníky. Hlavní náplní činnosti SPC je poskytovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a dalším subjektům pracujícím s klienty SPC (typicky školy).<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Střediska výchovné péče ===<br />
<br />
Ve '''střediscích výchovné péče''' pracují [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]], speciální pedagogové (obzvlášť etopedi), sociální pracovníci, psychoterapeuti, pedagogové a vychovatelé. Hlavním cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat tak ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Odborná síť pedagogického poradenství ===<br />
<br />
Odbornou síť pedagogického poradenství si lze představit se středem v pracovišti první linie, tedy ve školním poradenském pracovišti. Typicky tento střed tvoří školní psycholog, který koordinuje péči o jednotlivé žáky školy. Má kontakty a v případě potřeby odkazuje na tyto instituce:<br />
<br />
* školské instituce: PPP, SPC, SVP (etopedické ambulance a preventivní programy), diagnostické ústavy, dětské domovy<br />
* zdravotnické instituce: pediatr, pedopsychiatr, neurolog, gynekolog, psychiatické pracoviště, krizové a protidrogové centrum, klinický psycholog, (rodinný) psychoterapeut, RZZ<br />
* státní správu: OSPOD, kurátor pro mládež, terénní sociální pracovník, probrační a mediační služby, PČR a MP<br />
* neziskové organizace různého charakteru (od volnočasových po psychologickou péči)<br />
<br />
Školní psycholog může být pozván na případovou konferenci a k její realizaci může dát sám podnět. Jde o společnou schůzku všech zainsteresovaných odborníků v péči o dítě, při které se systém stane operativnějším, a vyjasní se pravomoci a kompetence.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_pedagogicko_psychologick%C3%A9ho_poradenstv%C3%AD_u_n%C3%A1s&diff=62659Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás2020-11-13T11:52:06Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP + SPC'''. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení '''střediska výchovné péče, SPV'''. <ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Školní poradenské pracoviště ===<br />
<br />
Ve '''školních poradenských pracovištích''' působí výchovný poradce, školní metodik prevence, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|školní psycholog]] a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.<br />
<br />
Cíle ŠPP:<br />
<br />
* zkvalitnit sociální klima škol<br />
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti<br />
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho snižování<br />
* umožnit neodkladné řešení problémů spojedných se školní docházkou<br />
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést<br />
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření RVP<br />
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami<br />
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko psychologické poradny ===<br />
<br />
V '''pedagogicko psychologických poradnách''' působí nejen [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]] a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Speciálně pedagogická centra ===<br />
<br />
Ve '''speciálně pedagogických centrech''' působí týmy tvořené speciálními pedagogy, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychology]] a sociálními pracovníky, podle zaměření SPC může být tým doplněn o další odborníky. Hlavní náplní činnosti SPC je poskytovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a dalším subjektům pracujícím s klienty SPC (typicky školy).<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Střediska výchovné péče ===<br />
<br />
Ve '''střediscích výchovné péče''' pracují [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]], speciální pedagogové (obzvlášť etopedi), sociální pracovníci, psychoterapeuti, pedagogové a vychovatelé. Hlavním cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat tak ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
Pedagogicko poradenský systém je zasazen do vnější odborné sítě</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_pedagogicko_psychologick%C3%A9ho_poradenstv%C3%AD_u_n%C3%A1s&diff=62658Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás2020-11-13T11:46:26Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP + SPC'''. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení '''střediska výchovné péče, SPV'''. <ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Školní poradenské pracoviště ===<br />
<br />
Ve '''školních poradenských pracovištích''' působí výchovný poradce, školní metodik prevence, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|školní psycholog]] a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.<br />
<br />
Cíle ŠPP:<br />
<br />
* zkvalitnit sociální klima škol<br />
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti<br />
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho snižování<br />
* umožnit neodkladné řešení problémů spojedných se školní docházkou<br />
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést<br />
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření RVP<br />
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami<br />
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko psychologické poradny ===<br />
<br />
V '''pedagogicko psychologických poradnách''' působí nejen [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]] a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Speciálně pedagogická centra ===<br />
<br />
Ve '''speciálně pedagogických centrech''' působí týmy tvořené speciálními pedagogy, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychology]] a sociálními pracovníky, podle zaměření SPC může být tým doplněn o další odborníky. Hlavní náplní činnosti SPC je poskytovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a dalším subjektům pracujícím s klienty SPC (typicky školy).<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
Pedagogicko poradenský systém je zasazen do vnější odborné sítě</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_pedagogicko_psychologick%C3%A9ho_poradenstv%C3%AD_u_n%C3%A1s&diff=62657Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás2020-11-13T11:40:56Z<p>Tereza.Starkova: Založena nová stránka s textem „Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP…“</p>
<hr />
<div>Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří '''školní poradenská pracoviště, ŠPP''' a '''školská poradenská zařízení, PPP + SPC'''. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení '''střediska výchovné péče, SPV'''. <ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Školní poradenské pracoviště ===<br />
<br />
Ve '''školních poradenských pracovištích, ŠPP''' působí výchovný poradce, školní metodik prevence, [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|školní psycholog]] a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.<br />
<br />
Cíle ŠPP:<br />
<br />
* zkvalitnit sociální klima škol<br />
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti<br />
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho snižování<br />
* umožnit neodkladné řešení problémů spojedných se školní docházkou<br />
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést<br />
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření RVP<br />
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami<br />
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
=== Pedagogicko psychologické poradny ===<br />
<br />
V '''pedagogicko psychologických poradnách, PPP''' působí nejen [[Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.|psychologové]] a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
Pedagogicko poradenský systém je zasazen do vnější odborné sítě</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62656Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-13T11:10:31Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školních poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinování poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<ref name= ":3"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách (PPP) ==<br />
Hlavní součást činnosti PPP je přímá práce s dětmi od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělávání a s jejich rodiči formou individuální a skupinové péče.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* komplexní a cílená diagnostika žáků s výukovými a výchovnými potížemi, které ovlivňují jejich vzdělávání, žáků nadaných a mimořádně nadaných<br />
* posuzování připravenosti na školu<br />
* individuální psychologická diagnostika jako podklad pro 1) návrhy na podpůrná opatření, 2) zařazování žáků se závažnými vývojovými poruchami do škol, tříd a studijních skupin, a 3) doporučení ke vzdělávání žáků se SPUCH<br />
* skupinová a individuální diagnostika v oblasti kariérního poradenství<br />
* poradenské intervence u žáků, rodičů a pedagogů v případech problémů zasahující vzdělávání žáka<br />
* individuální poradenská péče o žáky nadané<br />
* individuální práce se žáky s rizikovým chováním, adaptačními, sociálními a osobnostními problémy<br />
* krizová intervence<br />
* metodické vedení pedagogických pracovníků škol, zákonných zástupců, spolupráce se ŠPP<br />
* spolupráce na tvorbě podkladů pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami<br />
* spolupráce s odbornými pracovníky v PPP i mimo ni<ref name=":4">Pedagogicko psychologická poradna České Budějovice (2020). Standardní činnost odborných pracovníků v PPP. Dostupné z: https://www.pppcb.cz/standardni-cinnost-odbornych-pracovniku-v-ppp</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve speciálně pedagogických centrech (SPC) ==<br />
Základní tým ve složení speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník podporuje klienty v předškolním věku, žáky integrované do škol a klienty s těžkým zdravotním a kombinovaným postižením, kteří nemohou docházet do škol (typicky ve věku 3 - 19 let). Obsahem činnosti týmu je speciálně pedagogická a psychologická podpora klientům, zákonným zástupcům a školám.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* depistáž klientů se zdravotním postižením<br />
* speciálně pedagogickou, psychologickou a sociální diagnostiku klientů se zdravotním postižením<br />
* poradenské, konzultační, terapeutické a metodické činnosti pro klienty, rodiče a pedagogické pracovníky<br />
* speciálně pedagogické stimulační a vzdělávací činnosti pro klienty s těžkým a kombinovaným postižením<br />
* participace při přípravě IVP pro integrované žáky se zdravotním postižením<br />
* zpracovávání odborných podkladů a posudků pro správní rozhodnutí o zařazení do systému vzdělávání<br />
* kariérové poradenství pro klienty se zdravotním postižením<br />
* prevence sociálně patologických jevů<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve střediscích výchovné péče (SVP) ==<br />
Cílem SVP je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dětí. Klienty SVP jsou žáci a studenti od 3 let věku do ukončení školní docházky, nejdéle do 26 let. Činnosti SVP mohou výt realizovány ambulantně, stacionárně a internátně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* psychologická diagnostika poruch chování, sociálního vývoje a osobnosti<br />
* individuální, skupinová a rodinná terapie<br />
* participace na přípravě a realizaci cílených programů proti rozvoji šikany a dalšího sociálně patologického chování<br />
* participace na přípravě a realizaci cílených speciálně pedagogických programů pro určité skupiny klientů<br />
* kariérní poradenství<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=12._Psychologick%C3%BD_rozbor_%C5%A1koln%C3%AD_%C3%BAsp%C4%9B%C5%A1nosti_a_prosp%C4%9Bchu_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF&diff=6265512. Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků2020-11-13T10:45:37Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>'''Školní úspěšnost''' je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu<ref name=":1">Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2008). Pedagogický slovník. Praha: Portál.</ref>. Zahrnuje mj. také míru, do které daný žák rozvíjí ve škole svůj potenciál, tedy schopnosti a dovednosti. Součástí školní úspěšnosti je také [[Vnímaná akademická účinnost|žákovo vnímání vlastní úspěšnosti]]. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření. <br />
<br />
Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. '''Školní neúspěšnost''' bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání<ref name= ":1"/>.<br />
<br />
Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž ''absolutní'' odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco ''relativní'' odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů; viz Faktory ovlivňující školní úspěšnost (níže v článku). Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného <ref name=":2">Marsh, H., W., Trautwein, U., Lüdtke, O., Baumert, J., & Köller, O. (2007). The Big-Fish-Little-Pond effect: Persistent negative effects of selective high schools on self-concept after graduation. ''American Education Research Journal, 44''(3), 631-669. Doi: 10.3102/0002831207306728</ref>.<br />
<br />
== Faktory ovlivňující školní úspěšnost ==<br />
<br />
=== Vnitřní faktory ===<br />
Nezbytným předpokladem pro úspěch ve škole je [[Školní zralost|školní zralost]] dítěte, která vymezuje biologickou, psychickou i sociální zralost dítěte. Jako další vnitřní faktory bychom mohli uvést:<br />
<br />
#'''Biologické faktory'''. Možné příčiny neúspěchu: smyslové vady, tělesná postižení, snížený intelekt, poruchy chování, ale i specifické poruchy učení a pozornosti, v jejichž etiologii hrají roli biologické faktory; ke školní neúspěšnosti mohou obzvlášť přispívat, nejsou-li diagnostikované a žákovi není věnována péče směřující k jejich kompenzaci.<br />
#'''Vývojové změny'''. Školní neúspěch může být podmíněn celou řadou vývojových změn, typickým příkladem jsou změny doprovázející dospívání (emoční labilita, mimoškolní zájmy, nestálé sebehodnocení...).<br />
#'''Celkový stav'''. Celkovým stavem je zamýšlen fyzický i psychický stav žáka, který může být negativně ovlivňován nemocí, únavou, stresem či jinou psychickou nepohodou.<br />
#'''Motivace'''. Motivace relevantní ke školní úspěšnosti je poměrně komplexní, zahrnuje potřebu učit se nové věci a poznávat, potřebu smysluplné činnosti a potřebu uplatňovat své schopnosti na maximum. Dále žák více benefituje z motivace na ovládnutí dovednosti či samotné učení než z motivace ke splnění úkolu <ref name=":3">Dweck, C. (1986). Motivational processes affecting learning. ''American Psychologist, 41''(10), 1040-1048. Doi: 10.1037/0003-066X.41.10.1040</ref>.<br />
#'''Styl učení'''. K dosažení školních úspěchů je potřeba aplikovat vhodné [[Učební styly žáků|styly učení]]. Vyvíjejí se z vrozeného základu [[Kognitivní styly|kognitivního stylu]], jsou relativně nezávislé na učivu, a žáci si je obvykle neuvědomují a nereflektují; považují své postupy za přirozené a samozřejmé. Rozbor postupů žáka při učení nám může ukázat, co a jak se učí, kdy jeho styl učení funguje a kdy ne, jaký je v důsledku toho jeho postoj k učení atd.<ref name=":4">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Schopnosti a osobnostní vlastnosti'''. Kromě inteligence ovlivňuje úspěšnost také extraverze a stabilita.<br />
#'''Sebepojetí a vnímaná akademická účinnost'''. ([[Albert Bandura|Self-efficacy]]), tedy vnímaná osobní účinnost, přímý vliv na výsledky dosahované ve škole<ref name=":5">Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.</ref><ref name=":6">Pajares, F. (1996). Self-efficacy beliefs in academic settings. ''Review of Educational Research, 66''(4), 543-578. Doi: 10.3102/00346543066004543</ref>. [[Albert Bandura|Bandurův]] koncept rozšiřuje [[Vnímaná akademická účinnost|vnímaná akademická účinnost]], tedy přesvědčení o vlastních schopnostech, které žák potřebuje k dosažení studijních výkonů. Vnímaná akademická účinnost se dotýká nejen emočního prožívání a motivace ke studiu, ale i použitých učebních strategií.<ref name=":7">Draberová, J. (2016). Vnímaná akademická účinnost u žáků středních škol. ''Psychologie pro praxi, 51''(1), 81-94. ISSN: 1803-8670; 2336-6486 (online)</ref><br />
<br />
=== Vnější faktory ===<br />
#'''Rodinné prostředí'''. Co se [[Působení rodiče a rodiny na vývoj a rozvoj dítěte|působení rodiny]] týče, významné jsou především sociokulturní úroveň rodiny, vzdělání rodičů, jazyková vybavenost a s tím související příslušnost k národnostní menšině, stabilita rodinného zázemí (emoční strádání, nemoc či závislost rodiče, neúplná rodina, finanční problémy, rozvod atd.). Dále by neměl být opomenut hodnotový žebříček rodiny, její sociální okolí, zájmy a celkově rodinná atmosféra, která může, ale i nemusí dítě podporovat ke vzdělávání a podněcovat jeho všestranný rozvoj.<ref name= ":5"/><br />
#'''Sociální klima třídy a školy'''. Pozitivní [[22. Sociální klima ve škole a školní třídě; Možnosti poznávání a intervencí ve prospěch žáka a jeho rozvoje|třídní klima]] a skupinová koheze zajišťuje příznivé podmínky pro učení se. V takovém případě mají žáci chuť si pomáhat, účastnit se dění ve třídě, vznikají přátelství, samotná příslušnost ke třídě je pro ně prestižní, při stoupající atraktivitě třídy se uvolňuje atmosféra, komunikace se zintenzivňuje a žáci se stýkají i mimo vyučování. Dochází k poklesu absence a atraktivita třídy snižuje potřebu vyhledávat jiné referenční skupiny, což má význam pro primární prevenci. ''Školní klima'' odráží vnímání, prožívání a různé postupy na dané škole. Nejen z hlediska školní úspěšnosti je pro žáky ppříznivé zejména demokratické klima školy, pro které jsou typické nadprůměrné vztahy mezi žáky a učiteli. Učitelé žákům pomáhají a podporují je, a žáci pociťují chuť se učit. <ref name=":8">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Učitel'''. Kromě faktorů zmíněných v předchozím odstavci žáci benefitují ze vzájemné důvěry, minimálního vyvolávání stresových situací a zdůvodněných požadavků na výkon.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Rizikoví jedinci ve třídě ==<br />
<br />
V každé třídě se najdou žáci, kteří z různých důvodů zaslouží mimořádnou pozornost, protože je potenciálně ohrožena jejich školní úspěšnost, ať přímo nebo nepřímo. Přímo se může problém žáka vztahovat ke studiu, nepřímo přes zapadnutí do třídy a vztahy se spolužáky i učiteli.<br />
*'''Výrazně starší žák'''. Bývá zralejší než jeho spolužáci, což může ztížit jeho začlenění mezi ostatní.<br />
*'''Studijně neúspěšný žák'''. Nezažívá úspěch, ostatními je považován za hloupého, negativně to ovlivňuje jeho vnímání sebe sama. Školní psycholog by měl oddělovat jeho studijní neúspěchy od osobnostních charakteristik.<br />
*'''Žák, který propadl'''. Obvykle se snaží vykompenzovat své pocity méněcennosti pramenící ze studijního selhání.<br />
*'''Integrovaný žák'''. Zvlášť pokud kvůli svému handicapu potřebuje individuální přístup nebo dokonce individuální studijní plán. Ostatní žáci můžou žárlit na pozornost, kterou mu věnují učitelé i psycholog, ale na druhou stranu ho můžou i litovat, což otřásá jeho sebevědomím.<br />
*'''Talentovaný žák'''. Pro spolužáky se může stát nepříjemnou konkurencí a je ohrožen rozvoj jeho potenciálu. Talentovaný žák je názorným příkladem, proč by školní úspěšnost neměla být posuzována pouze podle školního prospěchu, ale i podle toho, zda žák v optimální míře rozvíjí své schopnosti a dovednosti (problém zmiňovaný v literatuře jako ''underachievement'').<br />
*'''Výrazně maladaptovaný žák'''. Neprošel přiměřenou socializací a jeho výchova pravděpodobně měla značné nedostatky. Lze očekávat porušování sociálních norem a útěky z reality (nadměrné denní snění, nadměrné hraní počítačových her, útěky z domova, záškoláctví, užívání návykových látek). Maladaptace se může projevit agresí, která narušuje dění ve třídě a podkopává důvěru pedagogů.<br />
*'''Outsider třídy'''. Outsider stojí mimo třídní dění, může být extrémně introvertní nebo sociálně nezralý. Třída ho odmítá, protože mu nerozumí. Školní psycholog by se při práci s ním měl zaměřit na jeho osobnostní charakteristiky, rozvoj sociálních kompetencí a pomoci mu nalézt vhodné formy komunikace se spolužáky.<br />
*'''"Šedivé dítě"'''. Přehlížený žák, na nějž se nebere ohled při rozhodování, pro ostatní je nečitelný<br />
*'''Žák, který se léčí na psychiatrii'''. Školního psychologa potřebuje kvůli svému onemocnění a spolupráci s dalšími odborníky. Ve třídě se nejčastěji setkáme s hyperaktivními žáky.<br />
*'''Žák z jiného etnika či z jiného sociokulturního prostředí'''. U žáků z jiného kulturního prostředí nemusejí být na překážku k úspěchu ve škole pouze odlišné kulturní a sociální normy, ale i zvládnutí jazyka, ve kterém probíhá výuka.<br />
*'''Žák s jinou referenční skupinou - "stoupenec"'''. Propaguje "filozofii" některé z extremistických skupin a neváhá ji hájit i ve škole, když se objeví vhodná příležitost. Z hlediska školy není dobré mu poskytovat prostor na její prezentaci a je snahou spíše zmenšovat jeho sociální vliv.<br />
*'''Sociálně nezralý žák'''. Bývá oslaben výchovou v rodině, typicky nemá zkušenost s dětským kolektivem a lépe komunikuje s dospělými než s vrstevníky. Školní psycholog se může pokusit zapojit ho do různých dětských kolektivů, zájmových kroužků apod.<br />
*'''Žák z dětského domova'''. Pokud jeho socializace v kolektivním zařízením neprobíhá dobře, nemusí být naplňovány ani jeho citové potřeby a on se může nadměrně upínat k blízkým lidem. Může se objevit bezvýběrové navazování vztahů s dospělými i dětmi, přičemž někteří z nich nemusí být pro žáka vhodní přátelé (např. stahování do sociálně patologických jevů), ale i nedůvěra k dospělým pečovatelům v případě předchozího zklamání.<br />
*'''Žák s jinou než heterosexuální orientací'''. Často si své preference uvědomuje už v období puberty. Kromě chápajícího a citlivého přístupu mu může být užitečná podpora školního psychologa v období coming outu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Prevence studijního selhávání ==<br />
<br />
V prevenci studijních problémů má nezastupitelnou roli '''školní psycholog''', který provází žáky náročnými období školní docházky od zápisu do první třídy a adaptace v 1. ročníku na ZŠ i SŠ, přes přestup na vyšší stupeň a změny učitelů až po přípravu na maturitu. Podílí se na řešení výchovných, rodinných, sociálních i osobních problémů žáka, které mohou ovlivňovat jeho školní úspěšnost. Školní psycholog provádí '''depistážní šetření''', při kterém se snaží identifikovat žáky se specifickými poruchami učení aj., následně s žáky pracuje formou různých podpůrných opatření, spolupracuje s pedagogy, rodiči a odbornými poradenskými zařízeními.<br />
<br />
Rodičům žáků prvních tříd poskytuje psycholog doporučení, co by měli u svých dětí sledovat, aby identifikovali možné problémy (např. konkrétní problémy ve čtení, potíže s udržením pozornosti atd.). O práci žáka ve třídě psychologa informuje učitel. Psycholog má možnost využít '''náslechů''' ve výuce a sledovat, co potřebuje (adaptaci žáků, potíže ve výuce, vady řečí, vývoj motoriky atd.), přičemž se snaží identifikovat žáky ohrožené studijním selháváním. Další kroky podniká ve spolupráci s '''rodiči''', což může znamenat úpravu studijních podmínek či nabídku vyšetření a školním poradenském pracovišti (tj. ve škole) nebo ve [[30. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.|školském poradenském zařízení]] (tj. v pedagogicko-psychologické poradně či speciálně pedagogickém centru). Společně s '''pedagogem''' navrhují opatření ke zlepšení potíží jak ve škole, tak doma.<br />
<br />
Při náslechu vstupuje školní psycholog s konkrétním cílem a podle něj zaměřuje své pozorování. Může sledovat např. aktivitu žáků v hodině, pracovní tempo, komunikaci s učitelem i mezi spolužáky, paměť, pozornost, čtení a porozumění čtenému textu, písemný projev, projevy chování žáků, reakce učitele atd. Pro starší žáky může psycholog uspořádat workshop např. na téma "Jak se učit" a poskytnout tak žákům tipy k efektivnímu učení či pomoci žákům najít nedostatky v jejich učebním stylu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Studijní problémy žáků ==<br />
<br />
=== Školní neúspěšnost coby jeden ze studijních problémů; typy studijních problémů ===<br />
<br />
Školní neúspěšnost je jeden z nejčastějších [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|problémů]], kterými se školní psycholog zabývá.<ref name= ":4"/> S problémem za ním může přijít samotný žák, jeho rodiče i učitel. Je důležité získat žáka pro spolupráci, kterou on může samozřejmě odmítnout. Studijní obtíže žáků lze rozlišit na následující typy:<br />
<br />
*'''Náhlé, krátkodobé zhoršení''' bývá často reakcí na změnu a je tedy projevem snížené schopnosti odolávat zátěži. Změny se mohou týkat místa bydliště, situace v rodině či ve třídě. Je možné upravit způsob domácí přípravy, snažit se o opravu známek, sehnat doučování atd. Pokud nejsou krátkodobé problémy řešeny, mohou přerůst v dlouhodobé.<br />
*'''Dlouhodobé zhoršení''' může být způsobeno mnoha okolnostmi od dlouhodobých zdravotních či psychických problémů přes specifické poruchy učení až po nefunkční rodinné prostředí. Řešení by mělo být systematické a mělo by proběhnout ve spolupráci s PPP nebo SPC.<br />
*'''Zhoršení v jedné oblasti''' může znamenat nerovnoměrný vývoj, specifické poruchy učení či narušení vztahu s vyučujícím konkrétního předmětu či předmětů.<ref name= ":8"/><br />
<br />
=== Diagnostika studijních problémů žáka a nástin možností intervence ===<br />
Školní psycholog analyzuje všechny dostupné informace od žáka, rodičů a pedagogů. Zaměří se na dobu trvání problému, jeho intenzitu, předchozí způsoby jeho řešení, případné smyslové vady, kvalitu domácí přípravy, osobnostní specifika dítěte (jak to prožívá, jaké má ambice atd.) a představy rodičů o výkonech dítěte. Psychologickému vyšetření předchází příprava, tj. pozorování žáka ve výuce, rozbor jeho školní práce (sešity, písemky, poznámky) a porovnání domácí a školní práce. Samotné vyšetření je časově náročné, při volbě diagnostických nástrojů je třeba zohlednit diagnostiku v PPP, kam by mohlo být dítě v případě potřeby odesláno, aby nebylo zbytečně zatěžováno.<br />
<br />
Při vyšetření psycholog posuzuje aktuální úroveň rozumových předpokladů, paměti a pozornosti, učebního stylu a učebních návyků. Dále volí specifická vyšetření, např. vyšetření [[Lateralita|laterality]], percepční zkoušky atd., a nezapomíná na osobnostní charakteristiky a copingové strategie. Výsledky konzultuje s rodiči a navrhuje opatření týkající se domácí přípravy, upravení režimu či změnu učebního stylu. S pedagogem prodiskutuje možnost změnu místa ve třídě, poskytnutí speciálních pomůcek či změnu způsobu ověřování a hodnocení znalostí.<ref name= ":8"/> S žákem se může psycholog věnovat také nácviku zvládání zátěže.<ref name=":9">Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami coby specifická skupina žáků s potenciálními studijními problémy ===<br />
Žáky můžeme s ohledem na jejich studijní problémy rozřadit do 3 skupin podle míry nezbytnosti podpůrných opatření ve vzdělávání.<br />
#'''Žáci, jejichž potřeby jsou naplnitelné v rámci běžného vzdělávání'''. Podmínkou je spoupráce žáka, rodičů, školy a školního poradenského pracoviště (tj. školního psychologa, výchovného poradce, speciálního pedagoga nebo metodika prevence).<br />
#'''Žáci zdravotně znevýhodnění s potřebou individuálních opatření, které překračují rámec běžného vzdělávání'''. Opět je podmínkou realizace podpůrných opatření spolupráce výše zmíněných činitelů a školského poradenského zařízení.<br />
#'''Žáci se zdravotním postižením a výraznými specifickými potřebami'''. Míra podpůrných opatření je tak vysoká, že žák je individuálně nebo skupinově integrován a vzděláván podle [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|individuálního vzdělávacího plánu]], případně je využíváno služeb asistenta pedagoga. Nutná je součinnost všech zmíněných činitelů a dalších odborných pracovníků.<ref name= ":8"/><br />
<br />
Ve vztahu ke školní úspěšnosti se psycholog věnuje také [[Schopnosti|mimořádně nadaným dětem]]. Na takového žáka psychologa obvykle upozorní pedagog, psycholog provede orientační vyšetření a doporučí žáka do PPP. Pokud je nadání potvrzeno, školní psycholog rozpracuje doporučení PPP podle podmínek školy ve formě IVP, který se pak po konzultaci s rodiči a žákem, pedagogy a vedením školy realizuje a vyhodnocuje.<ref name= ":8"/> Co se školní úspěšnosti týče, nadané dítě má zpravidla vyvinuté schopnosti v některých oblastech více než v jiných. Psycholog by měl dbát na uplatnění a rozvoj potenciálu dítěte.<ref name= ":5"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní úspěšnost, školní neúspěšnost, akademická vnímaná účinnost, styl učení<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=12._Psychologick%C3%BD_rozbor_%C5%A1koln%C3%AD_%C3%BAsp%C4%9B%C5%A1nosti_a_prosp%C4%9Bchu_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF&diff=6265412. Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků2020-11-13T10:23:37Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>'''Školní úspěšnost''' je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu<ref name=":1">Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2008). Pedagogický slovník. Praha: Portál.</ref>. Zahrnuje mj. také míru, do které daný žák rozvíjí ve škole svůj potenciál, tedy schopnosti a dovednosti. Součástí školní úspěšnosti je také [[Vnímaná akademická účinnost|žákovo vnímání vlastní úspěšnosti]]. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření. <br />
<br />
Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. '''Školní neúspěšnost''' bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání<ref name= ":1"/>.<br />
<br />
Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž ''absolutní'' odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco ''relativní'' odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů. Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného <ref name=":2">Marsh, H., W., Trautwein, U., Lüdtke, O., Baumert, J., & Köller, O. (2007). The Big-Fish-Little-Pond effect: Persistent negative effects of selective high schools on self-concept after graduation. ''American Education Research Journal, 44''(3), 631-669. Doi: 10.3102/0002831207306728</ref>.<br />
<br />
== Faktory ovlivňující školní úspěšnost ==<br />
<br />
=== Vnitřní faktory ===<br />
Nezbytným předpokladem pro úspěch ve škole je [[Školní zralost|školní zralost]] dítěte, která vymezuje biologickou, psychickou i sociální zralost dítěte. Jako další vnitřní faktory bychom mohli uvést:<br />
<br />
#'''Biologické faktory'''. Školní neúspěch může být podmíněn celou řadou vývojových změn, typickým příkladem jsou změny doprovázející dospívání (emoční labilita, mimoškolní zájmy, nestálé sebehodnocení...). Další možné příčiny neúspěchu: smyslové vady, tělesná postižení, snížený intelekt, poruchy chování, ale i specifické poruchy učení a pozornosti, zvlášť nejsou-li diagnostikované a žákovi není věnována péče směřující k jejich kompenzaci.<br />
#'''Celkový stav'''. Celkovým stavem je zamýšlen fyzický i psychický stav žáka, který může být negativně ovlivňován nemocí, únavou, stresem či jinou psychickou nepohodou.<br />
#'''Motivace'''. Motivace relevantní ke školní úspěšnosti je poměrně komplexní, zahrnuje potřebu učit se nové věci a poznávat, potřebu smysluplné činnosti a potřebu uplatňovat své schopnosti na maximum. Dále žák více benefituje z motivace na ovládnutí dovednosti či samotné učení než z motivace ke splnění úkolu <ref name=":3">Dweck, C. (1986). Motivational processes affecting learning. ''American Psychologist, 41''(10), 1040-1048. Doi: 10.1037/0003-066X.41.10.1040</ref>.<br />
#'''Styl učení'''. K dosažení školních úspěchů je potřeba aplikovat vhodné [[Učební styly žáků|styly učení]]. Vyvíjejí se z vrozeného základu [[Kognitivní styly|kognitivního stylu]], jsou relativně nezávislé na učivu, a žáci si je obvykle neuvědomují a nereflektují; považují své postupy za přirozené a samozřejmé. Rozbor postupů žáka při učení nám může ukázat, co a jak se učí, kdy jeho styl učení funguje a kdy ne, jaký je v důsledku toho jeho postoj k učení atd. <ref name=":4">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Schopnosti a osobnostní vlastnosti'''. Kromě inteligence ovlivňuje úspěšnost také extraverze a stabilita.<br />
#'''Sebepojetí a vnímaná akademická účinnost'''. ([[Albert Bandura|Self-efficacy]]), tedy vnímaná osobní účinnost, přímý vliv na výsledky dosahované ve škole<ref name=":5">Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.</ref><ref name=":6">Pajares, F. (1996). Self-efficacy beliefs in academic settings. ''Review of Educational Research, 66''(4), 543-578. Doi: 10.3102/00346543066004543</ref>. Bandurův koncept rozšiřuje [[Vnímaná akademická účinnost|vnímaná akademická účinnost]], tedy přesvědčení o vlastních schopnostech, které žák potřebuje k dosažení studijních výkonů. Vnímaná akademická účinnost se dotýká nejen emočního prožívání a motivace ke studiu, ale i použitých učebních strategií.<ref name=":7">Draberová, J. (2016). Vnímaná akademická účinnost u žáků středních škol. ''Psychologie pro praxi, 51''(1), 81-94. ISSN: 1803-8670; 2336-6486 (online)</ref><br />
<br />
=== Vnější faktory ===<br />
#'''Rodinné prostředí'''. Co se [[Působení rodiče a rodiny na vývoj a rozvoj dítěte|působení rodiny]] týče, významné jsou především sociokulturní úroveň rodiny, vzdělání rodičů, jazyková vybavenost a s tím související příslušnost k národnostní menšině, stabilita rodinného zázemí (emoční strádání, nemoc či závislost rodiče, neúplná rodina, finanční problémy, rozvod atd.). Dále by neměl být opomenut hodnotový žebříček rodiny, její sociální okolí, zájmy a celkově rodinnou atmosféru, která může, ale i nemusí dítě podporovat ke vzdělávání a podněcovat jeho všestranný rozvoj.<ref name= ":5"/><br />
#'''Sociální klima třídy a školy'''. Pozitivní [[22. Sociální klima ve škole a školní třídě; Možnosti poznávání a intervencí ve prospěch žáka a jeho rozvoje|třídní klima]] a skupinová koheze zajišťuje příznivé podmínky pro učení se. V takovém případě mají žáci chuť si pomáhat, účastnit se dění ve třídě, vznikají přátelství, samotná příslušnost ke třídě je pro ně prestižní, při stoupající atraktivitě třídy se uvolňuje atmosféra, komunikace se zintenzivňuje a žáci se stýkají i mimo vyučování. Dochází k poklesu absence a atraktivita třídy snižuje potřebu vyhledávat jiné referenční skupiny, což má význam pro primární prevenci. ''Školní klima'' odráží vnímání, prožívání a různé postupy na dané škole. Nejen z hlediska školní úspěšnosti je pro žáky ppříznivé zejména demokratické klima školy, pro které jsou typické nadprůměrné vztahy mezi žáky a učiteli. Učitelé žákům pomáhají a podporují je, a žáci pociťují chuť se učit. <ref name=":8">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Učitel'''. Kromě faktorů zmíněných v předchozím odstavci žáci benefitují ze vzájemné důvěry, minimálního vyvolávání stresových situací a zdůvodněných požadavků na výkon.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Rizikoví jedinci ve třídě ==<br />
<br />
V každé třídě se najdou žáci, kteří z různých důvodů zaslouží extra pozornost, protože je potenciálně ohrožena jejich školní úspěšnost přímo nebo nepřímo. Přímo se může problém žáka vztahovat ke studiu, nepřímo přes zapadnutí do třídy a vztahy se spolužáky i učiteli.<br />
*'''Výrazně starší žák'''. Bývá zralejší než jeho spolužáci, což může ztížit jeho začlenění mezi ostatní.<br />
*'''Studijně neúspěšný žák'''. Nezažívá úspěch, ostatními je považován za hloupého, negativně to ovlivňuje jeho vnímání sebe sama. Školní psycholog by měl oddělovat jeho studijní neúspěchy od osobnostních charakteristik.<br />
*'''Žák, který propadl'''. Obvykle se snaží vykompenzovat své pocity méněcennosti pramenící ze studijního selhání.<br />
*'''Integrovaný žák'''. Zvlášť pokud kvůli svému handicapu potřebuje individuální přístup nebo dokonce individuální studijní plán. Ostatní žáci můžou žárlit na pozornost, kterou mu věnují učitelé i psycholog, ale na druhou stranu ho můžou i litovat, což otřásá jeho sebevědomím.<br />
*'''Talentovaný žák'''. Pro spolužáky se může stát nepříjemnou konkurencí a je ohrožen rozvoj jeho potenciálu. Talentovaný žák je názorným příkladem, proč by školní úspěšnost neměla být posuzována pouze podle školního prospěchu, ale i zda žák v optimální míře rozvíjí své schopnosti a dovednosti (problém zmiňovaný v literatuře jako ''underachievement'').<br />
*'''Výrazně maladaptovaný žák'''. Neprošel přiměřenou socializací a jeho výchova pravděpodobně měla značné nedostatky. Lze očekávat porušování sociálních norem a útěky z reality (denní snění, počítačové hry, útěky z domova, záškoláctví, návykové látky). Maladaptace se může projevit agresí, která narušuje dění ve třídě a podkopává důvěru pedagogů.<br />
*'''Outsider třídy'''. Outsider stojí mimo třídní dění, může být extrémně introvertní nebo sociální nezralý. Třída ho odmítá, protože mu nerozumí. Školní psycholog by se při práci s ním měl zaměřit na jeho osobnostní charakteristiky, rozvoj sociálních kompetencí a pomoci mu nalézt vhodné formy komunikace se spolužáky.<br />
*'''"Šedivé dítě"'''. Přehlížený žák, na nějž se nebere ohled při rozhodování, pro ostatní je nečitelný<br />
*'''Žák, který se léčí na psychiatrii'''. Školního psychologa potřebuje kvůli svému onemocnění a spolupráci s dalšími odborníky. Ve třídě se nejčastěji setkámme s hyperaktivními žáky.<br />
*'''Žák z jiného etnika či z jiného sociokulturního prostředí'''. U žáků z jiného kulturního prostředí nemusejí být na překážku k úspěchu ve škole pouze odlišné kulturní a sociální normy, ale i zvládnutí jazyka, ve kterém probíhá výuka.<br />
*'''Žák s jinou referenční skupinou - "stoupenec"'''. Propaguje "filozofii" některé z extremistických skupin a neváhá ji hájit i ve škole, když se objeví vhodná příležitost. Z hlediska školy není dobré mu poskytovat prostor na její prezentaci a je snahou spíše zmenšovat jeho sociální vliv.<br />
*'''Sociálně nezralý žák'''. Bývá oslaben výchovou v rodině, typicky nemá zkušenost s dětským kolektivem a lépe komunikuje s dospělými než s vrstevníky. Školní psycholog se může pokusit zapojit ho do různých dětských kolektivů, zájmových kroužků apod.<br />
*'''Žák z dětského domova'''. Pokud jeho socializace v kolektivním zařízením neprobíhá dobře, nemusí být naplňovány ani jeho citové potřeby a on se může upínat k blízkým lidem.<br />
*'''Žák s jinou než heterosexuální orientací'''. Často si své preference uvědomuje už v období puberty. Kromě chápajícího a citlivého přístupu mu může být užitečná podpora školního psychologa v období coming outu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Prevence studijního selhávání ==<br />
<br />
V prevenci studijních problémů má nezastupitelnou roli '''školní psycholog''', který provází žáky náročnými období školní docházky od zápisu do první třídy a adaptace v 1. ročníku na ZŠ i SŠ, přes přestup na vyšší stupeň a změny učitelů až po přípravu na maturitu. Podílí se na řešení výchovných, rodinných, sociálních i osobních problémů žáka, které mohou ovlivňovat jeho školní úspěšnost. Školní psycholog provádí '''depistážní šetření''', při kterém se snaží identifikovat žáky se specifickými poruchami učení aj., následně s žáky pracuje formou různých podpůrných opatření, spolupracuje s pedagogy, rodiči a odbornými poradenskými zařízeními.<br />
<br />
Rodičům záků prvních tříd poskytuje psycholog doporučení, co by měli u svých dětí sledovat, aby identifikovali možné problémy (např. konkrétní problémy ve čtení, potíže s udržením pozornosti atd.). O práci žáka ve třídě psychologa informuje učitel. Psycholog má možnost využít '''náslechů''' ve výuce a sledovat, co potřebuje (adaptaci žáků, potíže ve výuce, vady řečí, vývoj motoriky atd.), přičemž se snaží identifikovat žáky ohrožené studijním selháváním. Další kroky podniká ve spolupráci s '''rodiči''', což může znamenat úpravu studijních podmínek či nabídku vyšetření a školním poradenském pracovišti (tj. ve škole) nebo ve [[30. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.|školském poradenském zařízení]] (tj. v pedagogicko-psychologické poradně či speciálně pedagogickém centru). Společně s '''pedagogem''' navrhují opatření ke zlepšení potíží jak ve škole, tak doma.<br />
<br />
Při náslechu vstupuje školní psycholog s konkrétním cílem a podle něj zaměřuje své pozorování. Může sledovat např. aktivitu žáků v hodině, pracovní tempo, komunikaci s učitelem i mezi spolužáky, paměť, pozornost, čtení a porozumění čtenému textu, písemný projev, projevy chování žáků, reakce učitele atd. Pro starší žáky může psycholog uspořádat workshop na téma "Jak se učit" a poskytnout tak žákům tipy k efektivnímu učení či pomoci žákům najít nedostatky v jejich učebním stylu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Studijní problémy žáků ==<br />
<br />
Školní neúspěšnost je jeden z nejčastějších [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|problémů]], kterými se školní psycholog zabývá<ref name= ":4"/>. S problémem za ním může přijít samotný žák, jeho rodiče i učitel. Je důležité získat žáka pro spolupráci, kterou on může samozřejmě odmítnout.<br />
<br />
*'''Náhlé, krátkodobé zhoršení''' bývá často reakcí na změnu a je tedy projevem snížené schopnosti odolávat zátěži. Změny se mohou týkat místa bydliště, situace v rodině či ve třídě. Je možné upravit způsob domácí přípravy, snažit se o opravu známek, sehnat doučování atd. Pokud nejsou krátkodobé problémy řešeny, mohou přerůst v dlouhodobé.<br />
*'''Dlouhodobé zhoršení''' může být způsobeno mnoha okolnostmi od dlouhodobých zdravotních či psychických problémů přes specifické poruchy učení až po nefunkční rodinné prostředí. Řešení by mělo být systematické a mělo by proběhnout ve spolupráci s PPP nebo SPC.<br />
*'''Zhoršení v jedné oblasti''' může znamenat nerovnoměrný vývoj, specifické poruchy učení či narušení vztahu s vyučujícím konkrétního předmětu či předmětů.<ref name= ":8"/><br />
<br />
=== Diagnostická rozvaha ===<br />
Školní psycholog analyzuje všechny dostupné informace od žáka, rodičů a pedagogů. Zaměří se na dobu trvání problému, jeho intenzitu, předchozí způsoby jeho řešení, případné smyslové vady, kvalitu domácí přípravy, osobnostní specifika dítěte (jak to prožívá, jaké má ambice atd.) a představy rodičů o výkonech dítěte. Psychologickému vyšetření předchází příprava, tj. pozorování žáka ve výuce, rozbor jeho školní práce (sešity, písemky, poznámky) a porovnání domácí a školní práce. Samotné vyšetření je časově náročné, při volbě diagnostických nástrojů je třeba zohlednit diagnostiku v PPP, kam by mohlo být dítě v případě potřeby odesláno, aby nebylo zbytečně zatěžováno.<br />
<br />
Při vyšetření psycholog posuzuje aktuální úroveň rozumových předpokladů, paměti a pozornosti, učebního stylu a učebních návyků. Dále volí specifická vyšetření, např. vyšetření [[Lateralita|laterality]], percepční zkoušky atd., a nezapomíná na osobnostní charakteristiky a copingové strategie. Výsledky konzultuje s rodiči a navrhuje opatření týkající se domácí přípravy, upravení režimu či změnu učebního stylu. S pedagogem prodiskutuje možnost změnu místa ve třídě, poskytnutí speciálních pomůcek či změnu způsobu ověřování a hodnocení znalostí.<ref name= ":8"/> S žákem se může psycholog věnovat také nácviku zvládání zátěže<ref name=":9">Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ===<br />
Žáky můžeme s ohledem na jejich studijní problémy rozřadit do 3 skupin podle míry nezbytnosti podpůrných opatření ve vzdělávání.<br />
#'''Žáci, jejichž potřeby jsou naplnitelné v rámci běžného vzdělávání'''. Podmínkou je spoupráce žáka, rodičů, školy a školního poradenského pracoviště (tj. školního psychologa, výchovného poradce, speciálního pedagoga nebo metodika prevence).<br />
#'''Žáci zdravotně znevýhodnění s potřebou individuálních opatření, které překračují rámec běžného vzdělávání'''. Opět je podmínkou realizace podpůrných opatření spolupráce výše zmíněných činitelů a školského poradenského zařízení.<br />
#'''Žáci se zdravotním postižením a výraznými specifickými potřebami'''. Míra podpůrných opatření je tak vysoká, že žák je individuálně nebo skupinově integrován a vzděláván podle [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|individuálního vzdělávacího plánu]], případně je využíváno služeb asistenta pedagoga. Nutná je součinnost všech zmíněných činitelů a dalších odborných pracovníků.<ref name= ":8"/><br />
<br />
Ve vztahu ke školní úspěšnosti se psycholog věnuje také [[Schopnosti|mimořádně nadaným dětem]]. Na takového žáka psychologa obvykle upozorní pedagog, psycholog provede orientační vyšetření a doporučí žáka do PPP. Pokud je nadání potvrzeno, školní psycholog rozpracuje doporučení PPP podle podmínek školy ve formě IVP, který se pak po konzultaci s rodiči a žákem, pedagogy a vedením školy realizuje a vyhodnocuje.<ref name= ":8"/> Co se školní úspěšnosti týče, nadané dítě má zpravidla vyvinuté schopnosti v některých oblastech více než v jiných. Psycholog by měl dbát na uplatnění a rozvoj potenciálu dítěte.<ref name= ":5"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní úspěšnost, školní neúspěšnost, akademická vnímaná účinnost, styl učení<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62526Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T16:06:54Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinování poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<ref name= ":3"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách (PPP) ==<br />
Hlavní součást činnosti PPP je přímá práce s dětmi od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělávání a s jejich rodiči formou individuální a skupinové péče.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* komplexní a cílená diagnostika žáků s výukovými a výchovnými potížemi, které ovlivňují jejich vzdělávání, žáků nadaných a mimořádně nadaných<br />
* posuzování připravenosti na školu<br />
* individuální psychologická diagnostika jako podklad pro 1) návrhy na podpůrná opatření, 2) zařazování žáků se závažnými vývojovými poruchami do škol, tříd a studijních skupin, a 3) doporučení ke vzdělávání žáků se SPUCH<br />
* skupinová a individuální diagnostika v oblasti kariérního poradenství<br />
* poradenské intervence u žáků, rodičů a pedagogů v případech problémů zasahující vzdělávání žáka<br />
* individuální poradenská péče o žáky nadané<br />
* individuální práce se žáky s rizikovým chováním, adaptačními, sociálními a osobnostními problémy<br />
* krizová intervence<br />
* metodické vedení pedagogických pracovníků škol, zákonných zástupců, spolupráce se ŠPP<br />
* spolupráce na tvorbě podkladů pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami<br />
* spolupráce s odbornými pracovníky v PPP i mimo ni<ref name=":4">Pedagogicko psychologická poradna České Budějovice (2020). Standardní činnost odborných pracovníků v PPP. Dostupné z: https://www.pppcb.cz/standardni-cinnost-odbornych-pracovniku-v-ppp</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve speciálně pedagogických centrech (SPC) ==<br />
Základní tým ve složení speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník podporuje klienty v předškolním věku, žáky integrované do škol a klienty s těžkým zdravotním a kombinovaným postižením, kteří nemohou docházet do škol (typicky ve věku 3 - 19 let). Obsahem činnosti týmu je speciálně pedagogická a psychologická podpora klientům, zákonným zástupcům a školám.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* depistáž klientů se zdravotním postižením<br />
* speciálně pedagogickou, psychologickou a sociální diagnostiku klientů se zdravotním postižením<br />
* poradenské, konzultační, terapeutické a metodické činnosti pro klienty, rodiče a pedagogické pracovníky<br />
* speciálně pedagogické stimulační a vzdělávací činnosti pro klienty s těžkým a kombinovaným postižením<br />
* participace při přípravě IVP pro integrované žáky se zdravotním postižením<br />
* zpracovávání odborných podkladů a posudků pro správní rozhodnutí o zařazení do systému vzdělávání<br />
* kariérové poradenství pro klienty se zdravotním postižením<br />
* prevence sociálně patologických jevů<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve střediscích výchovné péče (SVP) ==<br />
Cílem SVP je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dětí. Klienty SVP jsou žáci a studenti od 3 let věku do ukončení školní docházky, nejdéle do 26 let. Činnosti SVP mohou výt realizovány ambulantně, stacionárně a internátně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* psychologická diagnostika poruch chování, sociálního vývoje a osobnosti<br />
* individuální, skupinová a rodinná terapie<br />
* participace na přípravě a realizaci cílených programů proti rozvoji šikany a dalšího sociálně patologického chování<br />
* participace na přípravě a realizaci cílených speciálně pedagogických programů pro určité skupiny klientů<br />
* kariérní poradenství<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62525Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T15:56:30Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinování poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<ref name= ":3"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách (PPP) ==<br />
Hlavní součást činnosti PPP je přímá práce s dětmi od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělávání a s jejich rodiči formou individuální a skupinové péče.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* komplexní a cílená diagnostika žáků s výukovými a výchovnými potížemi, které ovlivňují jejich vzdělávání, žáků nadaných a mimořádně nadaných<br />
* posuzování připravenosti na školu<br />
* individuální psychologická diagnostika jako podklad pro 1) návrhy na podpůrná opatření, 2) zařazování žáků se závažnými vývojovými poruchami do škol, tříd a studijních skupin, a 3) doporučení ke vzdělávání žáků se SPUCH<br />
* skupinová a individuální diagnostika v oblasti kariérního poradenství<br />
* poradenské intervence u žáků, rodičů a pedagogů v případech problémů zasahující vzdělávání žáka<br />
* individuální poradenská péče o žáky nadané<br />
* individuální práce se žáky s rizikovým chováním, adaptačními, sociálními a osobnostními problémy<br />
* krizová intervence<br />
* metodické vedení pedagogických pracovníků škol, zákonných zástupců, spolupráce se ŠPP<br />
* spolupráce na tvorbě podkladů pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami<br />
* spolupráce s odbornými pracovníky v PPP i mimo ni<ref name=":4">Pedagogicko psychologická poradna České Budějovice (2020). Standardní činnost odborných pracovníků v PPP. Dostupné z: https://www.pppcb.cz/standardni-cinnost-odbornych-pracovniku-v-ppp</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve speciálně pedagogických centrech (SPC) ==<br />
Základní tým ve složení speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník podporuje klienty v předškolním věku, žáky integrované do škol a klienty s těžkým zdravotním a kombinovaným postižením, kteří nemohou docházet do škol (typicky ve věku 3 - 19 let). Obsahem činnosti týmu je speciálně pedagogická a psychologická podpora klientům, zákonným zástupcům a školám.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* depistáž klientů se zdravotním postižením<br />
* speciálně pedagogickou, psychologickou a sociální diagnostiku klientů se zdravotním postižením<br />
* poradenské, konzultační, terapeutické a metodické činnosti pro klienty, rodiče a pedagogické pracovníky<br />
* speciálně pedagogické stimulační a vzdělávací činnosti pro klienty s těžkým a kombinovaným postižením<br />
* participace při přípravě IVP pro integrované žáky se zdravotním postižením<br />
* zpracovávání odborných podkladů a posudků pro správní rozhodnutí o zařazení do systému vzdělávání<br />
* kariérové poradenství pro klienty se zdravotním postižením<br />
* prevence sociálně patologických jevů<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62524Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T15:43:15Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinování poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<ref name= ":3"/><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách ==<br />
Hlavní součást činnosti PPP je přímá práce s dětmi od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělávání a s jejich rodiči formou individuální a skupinové péče.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* komplexní a cílená diagnostika žáků s výukovými a výchovnými potížemi, které ovlivňují jejich vzdělávání, žáků nadaných a mimořádně nadaných<br />
* posuzování připravenosti na školu<br />
* individuální psychologická diagnostika jako podklad pro 1) návrhy na podpůrná opatření, 2) zařazování žáků se závažnými vývojovými poruchami do škol, tříd a studijních skupin, a 3) doporučení ke vzdělávání žáků se SPUCH<br />
* skupinová a individuální diagnostika v oblasti kariérního poradenství<br />
* poradenské intervence u žáků, rodičů a pedagogů v případech problémů zasahující vzdělávání žáka<br />
* individuální poradenská péče o žáky nadané<br />
* individuální práce se žáky s rizikovým chováním, adaptačními, sociálními a osobnostními problémy<br />
* krizová intervence<br />
* metodické vedení pedagogických pracovníků škol, zákonných zástupců, spolupráce se ŠPP<br />
* spolupráce na tvorbě podkladů pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami<br />
* spolupráce s odbornými pracovníky v PPP i mimo ni<ref name=":4">Pedagogicko psychologická poradna České Budějovice (2020). Standardní činnost odborných pracovníků v PPP. Dostupné z: https://www.pppcb.cz/standardni-cinnost-odbornych-pracovniku-v-ppp</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62523Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T15:37:56Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinování poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<ref name= ":3"/><br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů v pedagogicko-psychologických poradnách ==<br />
Hlavní součást činnosti PPP je přímá práce s dětmi od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělávání a s jejich rodiči formou individuální a skupinové péče.<ref name= ":1"/><br />
<br />
* komplexní a cílená diagnostika žáků s výukovými a výchovnými potížemi, které ovlivňují jejich vzdělávání, žáků nadaných a mimořádně nadaných<br />
* posuzování připravenosti na školu<br />
* individuální psychologická diagnostika jako podklad pro 1) návrhy na podpůrná opatření, 2) zařazování žáků se závažnými vývojovými poruchami do škol, tříd a studijních skupin, a 3) doporučení ke vzdělávání žáků se SPUCH<br />
* skupinová a individuální diagnostika v oblasti kariérního poradenství<br />
* poradenské intervence u žáků, rodičů a pedagogů v případech problémů zasahující vzdělávání žáka<br />
* individuální poradenská péče o žáky nadané<br />
* individuální práce se žáky s rizikovým chováním, adaptačními, sociálními a osobnostními problémy<br />
* krizová intervence<br />
* metodické vedení pedagogických pracovníků škol, zákonných zástupců, spolupráce se ŠPP<br />
* spolupráce na tvorbě podkladů pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami<br />
* spolupráce s odbornými pracovníky v PPP i mimo ni<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62522Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T15:12:18Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinování poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<ref name= ":3"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62521Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T15:11:40Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty ===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Pracovní náplň školního psychologa s rodiči, pedagogy a dalšími subjekty ===<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a naplňování IVP, individuální konzultace s pedagogy a rodiči, krizová intervence, participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele s třídou, kariérní poradenství<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - příprava a vyhodnocování činností uvedených v odrážce výše<br />
* '''metodická a vzdělávací činnost''' - metodická podpora třídním učitelům, realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, příprava a účast na zápisu do 1. tříd ZŠ + s těmito činnostmi související příprava<br />
* '''jiné aktivity''' - dokumentace, administrativa, konzultace s metodikem prevence, koordinace ŠPP, účast na pracovních poradách školy, koordinování poskytování poradenských služeb mimo školu žákům, spolupráce s dalšími zařízeními, další vzdělávání<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62520Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T15:03:14Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
===Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty===<br />
* '''diagnostika, depistáž''' - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* '''příprava na diagnostiku a depistáž''' - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* '''konzultace, poradenské a intervenční práce''' - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* '''příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce''' - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* '''jiné aktivity''' - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62519Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T15:01:41Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ===<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD, zdravotnické instituce,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref> Psycholog je oprávněn realizovat pouze činnosti, k nimž získal kompetence v rámci pregraduálního studia či v různých výcvicích a kurzech.<br />
<br />
'''Pracovní náplň školního psychologa se žáky a studenty'''<br />
* diagnostika, depistáž - účast při zápise do 1. tříd ZŠ, vyhledávání žáků s SPU, individuální diagnostické činnosti, klima třídy, různé ankety a dotazníky<br />
* příprava na diagnostiku a depistáž - příprava, vyhodnocování a interpretace výše vyjmenovaných činností<br />
* konzultace, poradenské a intervenční práce - poskytování psychologického poradenství, krizová intervence, kariérové poradenství, společné konzultace pro žáky a rodiče, péče o integrované žáky, skupinová práce zaměřená na osobní rozvoj žáků, participace na vedení preventivních programů a aktivit zaměřených na řešení multikulturní problematiky ve škole<br />
* příprava na konzultace, poradenské a intervenční práce - metodická podpora pedagogů při sestavování IVP pro integrované žáky, příprava a vyhodnocování činností vyjmenovaných o odrážku výše<br />
* jiné aktivity - výjezdové akce se školou s psychologickou náplní, administrativa a dokumentace, participace na přípravě přijímacího řízení<ref name=":3">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62518Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T14:48:34Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
=== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ===<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=62517Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-11-01T14:48:04Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
== Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách ==<br />
Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.<ref name=":2">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=61955Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-09-29T14:18:34Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''' (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=61954Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-09-29T14:18:03Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče''', SVP do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=61950Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-09-29T14:08:29Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče, SVP''' do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_okruhy_%C4%8Dinnosti_psycholog%C5%AF_ve_%C5%A1kol%C3%A1ch,_v_jin%C3%BDch_v%C3%BDchovn%C3%BDch_instituc%C3%ADch_a_v_pedagogicko_psychologick%C3%BDch_poradn%C3%A1ch.&diff=61949Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.2020-09-29T13:46:38Z<p>Tereza.Starkova: Založena nová stránka s textem „Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských…“</p>
<hr />
<div>Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci '''školských poradenských zařízeních, ŠPZ''' (tj. PPP a SPC) a '''školských poradenských pracovišť, ŠPP''' (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také '''středisek výchovné péče, SVP''' do systému pedagogického poradenství.<ref name=":1">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref></div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61948Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T13:38:02Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref name=":1">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name= ":1"/>, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
=== Zakotvení a obrysy školní psychologie ===<br />
Přestože školní psychologie patří do psychologie pedagogické, tak ji zároveň přesahuje, což je dáno šíří klientely i rozmanitými tématy. Školní psychologie má tedy blízko i k psychologii vývojové a klinické. Školní psychologie je částí své klientely, totiž specificky oslabenými a znevýhodněnými žáky, spojena se speciální pedagogikou.<br />
'''Rozdíl mezi školní a poradenskou psychologií''' spočívá v obsahu i formě jejich činnosti. Psycholog v pedagogicko-psychologické poradně využívá standardní podmínky při diagnostikování, drží si odstup od systému škol a může čerpat z intervize s kolegy. Naproti tomu školní psycholog pracuje přímo ve škole, kterou dobře zná, stejně jako speficika přímo školy i celého regionu. Jeho klienty je celá škola, tedy netříděná populace, ve které může zasahovat operativně. Kromě okamžité práce děti dlouhodobě sleduje, může zahájit včasnou intervenci a pracovat preventivně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko-psychologické poradenství ===<br />
Systém pedagogicko-psychologického poradenství tvoří v ČR '''školská poradenská zařízení, ŠPZ,'''(tj. PPP a SPC) a '''školská poradenská pracoviště, ŠPP'''. Školní poradenské pracoviště je tvořeno týmem, v němž je školní psycholog či školní speciální pedagog, výchovný poradce a školní metodik prevence. V budoucnu se do systému pedagogicko-psychologického poradenství očekává zapojení SVP.<br />
Změny, které se dějí ve společnosti, se odráží v potřebách uživatelů pedagogicko-psychologického poradenství. Školy vytváří programy prevence sociálně patologických jevů, šikany, užívaní návykových látek, rasismu a xenofobie atd, potřebují metodiku pro úspěšnou integraci dětí se specifickými potřebami či dětí nadaných, měly by poskytovat kariérní poradenství a navazovat klienty (žáky a studenty, popř. rodiče) na specializované poradenské služby zajišťované PPP, SPC či SVP. Školská poradenská pracoviště rozvíjejí diagnostické postupy, čímž přispívají k pozitivnímu budoucímu rozvoji školství jako celku i školní úspěšnosti u konkrétního dítěte, a podporují pedagogy v jejich práci.<ref name=":3">Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61947Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T13:37:37Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref name=":1">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name= ":1"/>, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
=== Zakotvení a obrysy školní psychologie ===<br />
Přestože školní psychologie patří do psychologie pedagogické, tak ji zároveň přesahuje, což je dáno šíří klientely i rozmanitými tématy. Školní psychologie má tedy blízko i k psychologii vývojové a klinické. Školní psychologie je částí své klientely, totiž specificky oslabenými a znevýhodněnými žáky, spojena se speciální pedagogikou.<br />
'''Rozdíl mezi školní a poradenskou psychologií''' spočívá v obsahu i formě jejich činnosti. Psycholog v pedagogicko-psychologické poradně využívá standardní podmínky při diagnostikování, drží si odstup od systému škol a může čerpat z intervize s kolegy. Naproti tomu školní psycholog pracuje přímo ve škole, kterou dobře zná, stejně jako speficika přímo školy i celého regionu. Jeho klienty je celá škola, tedy netříděná populace, ve které může zasahovat operativně. Kromě okamžité práce děti dlouhodobě sleduje, může zahájit včasnou intervenci a pracovat preventivně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko-psychologické poradenství ===<br />
Systém pedagogicko-psychologického poradenství tvoří v ČR '''školská poradenská zařízení, ŠPZ,'''(tj. PPP a SPC) a '''školská poradenská pracoviště, ŠPP'''. Školní poradenské pracoviště je tvořeno týmem, v němž je školní psycholog či školní speciální pedagog, výchovný poradce a školní metodik prevence. V budoucnu se do systému pedagogicko-psychologického poradenství očekává zapojení SVP.<br />
Změny, které se dějí ve společnosti, se odráží v potřebách uživatelů pedagogicko-psychologického poradenství. Školy vytváří programy prevence sociálně patologických jevů, šikany, užívaní návykových látek, rasismu a xenofobie atd, potřebují metodiku pro úspěšnou integraci dětí se specifickými potřebami či dětí nadaných, měly by poskytovat kariérní poradenství a navazovat klienty (žáky a studenty, popř. rodiče) na specializované poradenské služby zajišťované PPP, SPC či SVP. Školská poradenská pracoviště rozvíjejí diagnostické postupy, čímž přispívají k pozitivnímu budoucímu rozvoji školství jako celku i školní úspěšnosti u konkrétního dítěte, a podporují pedagogy v jejich práci.<ref name=":3">Zapletalová, J.(2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61946Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T13:36:52Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref name=":1">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name= ":1"/>, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
=== Zakotvení a obrysy školní psychologie ===<br />
Přestože školní psychologie patří do psychologie pedagogické, tak ji zároveň přesahuje, což je dáno šíří klientely i rozmanitými tématy. Školní psychologie má tedy blízko i k psychologii vývojové a klinické. Školní psychologie je částí své klientely, totiž specificky oslabenými a znevýhodněnými žáky, spojena se speciální pedagogikou.<br />
'''Rozdíl mezi školní a poradenskou psychologií''' spočívá v obsahu i formě jejich činnosti. Psycholog v pedagogicko-psychologické poradně využívá standardní podmínky při diagnostikování, drží si odstup od systému škol a může čerpat z intervize s kolegy. Naproti tomu školní psycholog pracuje přímo ve škole, kterou dobře zná, stejně jako speficika přímo školy i celého regionu. Jeho klienty je celá škola, tedy netříděná populace, ve které může zasahovat operativně. Kromě okamžité práce děti dlouhodobě sleduje, může zahájit včasnou intervenci a pracovat preventivně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko-psychologické poradenství ===<br />
Systém pedagogicko-psychologického poradenství tvoří v ČR '''školská poradenská zařízení, ŠPZ,'''(tj. PPP a SPC) a '''školská poradenská pracoviště, ŠPP'''. Školní poradenské pracoviště je tvořeno týmem, v němž je školní psycholog či školní speciální pedagog, výchovný poradce a školní metodik prevence. V budoucnu se do systému pedagogicko-psychologického poradenství očekává zapojení SVP.<br />
Změny, které se dějí ve společnosti, se odráží v potřebách uživatelů pedagogicko-psychologického poradenství. Školy vytváří programy prevence sociálně patologických jevů, šikany, užívaní návykových látek, rasismu a xenofobie atd, potřebují metodiku pro úspěšnou integraci dětí se specifickými potřebami či dětí nadaných, měly by poskytovat kariérní poradenství a navazovat klienty (žáky a studenty, popř. rodiče) na specializované poradenské služby zajišťované PPP, SPC či SVP. Školská poradenská pracoviště rozvíjejí diagnostické postupy, čímž přispívají k pozitivnímu budoucímu rozvoji školství jako celku i školní úspěšnosti u konkrétního dítěte, a podporují pedagogy v jejich práci.<ref name=":3">Zapletalová, J.(2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP).Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste</ref><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61944Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T13:08:27Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref name=":1">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name= ":1"/>, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
=== Zakotvení a obrysy školní psychologie ===<br />
Přestože školní psychologie patří do psychologie pedagogické, tak ji zároveň přesahuje, což je dáno šíří klientely i rozmanitými tématy. Školní psychologie má tedy blízko i k psychologii vývojové a klinické. Školní psychologie je částí své klientely, totiž specificky oslabenými a znevýhodněnými žáky, spojena se speciální pedagogikou.<br />
'''Rozdíl mezi školní a poradenskou psychologií''' spočívá v obsahu i formě jejich činnosti. Psycholog v pedagogicko-psychologické poradně využívá standardní podmínky při diagnostikování, drží si odstup od systému škol a může čerpat z intervize s kolegy. Naproti tomu školní psycholog pracuje přímo ve škole, kterou dobře zná, stejně jako speficika přímo školy i celého regionu. Jeho klienty je celá škola, tedy netříděná populace, ve které může zasahovat operativně. Kromě okamžité práce děti dlouhodobě sleduje, může zahájit včasnou intervenci a pracovat preventivně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
=== Pedagogicko-psychologické poradenství ===<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61943Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T13:06:53Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref name=":1">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name= ":1"/>, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
=== Zakotvení a obrysy školní psychologie ===<br />
Přestože školní psychologie patří do psychologie pedagogické, tak ji zároveň přesahuje, což je dáno šíří klientely i rozmanitými tématy. Školní psychologie má tedy blízko i k psychologii vývojové a klinické. Školní psychologie je částí své klientely, totiž specificky oslabenými a znevýhodněnými žáky, spojena se speciální pedagogikou.<br />
'''Rozdíl mezi školní a poradenskou psychologií''' spočívá v obsahu i formě jejich činnosti. Psycholog v pedagogicko-psychologické poradně využívá standardní podmínky při diagnostikování, drží si odstup od systému škol a může čerpat z intervize s kolegy. Naproti tomu školní psycholog pracuje přímo ve škole, kterou dobře zná, stejně jako speficika přímo školy i celého regionu. Jeho klienty je celá škola, tedy netříděná populace, ve které může zasahovat operativně. Kromě okamžité práce děti dlouhodobě sleduje, může zahájit včasnou intervenci a pracovat preventivně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61942Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T13:06:29Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref name=":1">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name= ":1"/>, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
=== Zakotvení a obrysy školní psychologie ===<br />
Přestože školní psychologie patří do psychologie pedagogické, tak ji zároveň přesahuje, což je dáno šíří klientely i rozmanitými tématy. Školní psychologie má tedy blízko i k psychologii vývojové a klinické. Školní psychologie je částí své klientely, totiž specificky oslabenými a znevýhodněnými žáky, spojena se speciální pedagogikou.<ref name= ":1"/><br />
'''Rozdíl mezi školní a poradenskou psychologií''' spočívá v obsahu i formě jejich činnosti. Psycholog v pedagogicko-psychologické poradně využívá standardní podmínky při diagnostikování, drží si odstup od systému škol a může čerpat z intervize s kolegy. Naproti tomu školní psycholog pracuje přímo ve škole, kterou dobře zná, stejně jako speficika přímo školy i celého regionu. Jeho klienty je celá škola, tedy netříděná populace, ve které může zasahovat operativně. Kromě okamžité práce děti dlouhodobě sleduje, může zahájit včasnou intervenci a pracovat preventivně.<ref name= ":1"/><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61939Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T12:40:28Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref name=":1">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name= ":1"/>, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
=== Zakotvení a obrysy školní psychologie ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61937Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T12:39:24Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref>Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
Od revoluce zaznamenáváme nárůst v počtu škol, které mají svého školního psychologa, vnímáme tedy zvýšenou potřebu odborníků pro řešení problematických pedagogických situací. Před svou likvidací měl v tomto ohledu velký přínos Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR<ref name= ":1"/>, který byl v roce 2012 přetransformován do jednoho z oddělení pro vzdělávání v rámci Národního ústavu pro vzdělávání.<br />
<br />
=== Zakotvení a obrysy školní psychologie ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=61935Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-09-29T12:27:44Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref>Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=60316Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-05-23T12:01:14Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref>Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog [[Arnold Gessel|Gesellovi]]. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla [[William Stern|Sternova]] Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=60315Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-05-23T11:59:37Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref>Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
Evropské snahy o zavedení školní psychologie byly spíše epizodické, např. založení střediska školních služeb v Londýně či udělení titulu školní psycholog Gesellovi. V meziválečném období docházelo u nás k ověřování možností psychologie ve školách, které stály na vědeckém bádání a pečlivých empirických výzkumech, jejichž cílem bylo poznání dětí ve školních situací. Vlivným spisem byla Sternova Pedologie kulturním požadavkem, přičemž podle Sternových představ měl psycholog působit mimo školu a věnovat se především aplikovanému výzkumu. Etablování školní psychologie v širším měřítku proběhlo až po druhé světové válce.<ref name= ":2"/><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=60314Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-05-23T11:51:25Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii (school psychology) se psychologie pedagogická (educational psychology) zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref>Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref>.<br />
<br />
=== Vývoj školní psychologie ===<br />
Termín školní psychologie byl poprvé použit už na přelomu 19. a 20. století, nicméně zpočátku se školní psychologie rozvíjela spíše v USA, kde se objevovaly snahy o institucionalizaci psychologických služeb dětem, byť šlo převážně o testování. V USA se školní psychologie rychleji také stavovsky zakotvila, v roce 1947 se Divize školní psychologie stala součástí Americké psychologické asociace (APA).<ref name=":2">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=60313Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-05-23T11:37:42Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===<br />
<br />
Školní psychologie využívá poznatků [[1. Pedagogická a školní psychologie, základní úkoly, přínos pro praxi i teorii výchovy a vzdělávání|pedagogické]], vývojové, klinické, sociální a poradenské psychologie v prostředí školy. Věnuje se zejména emočním a behaviorálním obtížím žáků, které zasahují do vzdělávacího procesu, a učebním problémům a potřebám žákům, jejich prevenci, diagnostice a intervenci. Oproti školní psychologii se psychologie pedagogická zaměřuje především na proces učení, a lze říci, že školní psychologie se z pedagogické psychologie spolu se školně poradenskou psychologií vyčlenila<ref>Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0koln%C3%AD_psychologie_a_pedagogicko_psychologick%C3%A9_poradenstv%C3%AD&diff=60312Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství2020-05-23T11:11:50Z<p>Tereza.Starkova: Založena nová stránka s textem „=== Školní psychologie ===“</p>
<hr />
<div>=== Školní psychologie ===</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=12._Psychologick%C3%BD_rozbor_%C5%A1koln%C3%AD_%C3%BAsp%C4%9B%C5%A1nosti_a_prosp%C4%9Bchu_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF&diff=6008412. Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků2020-05-10T12:34:58Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>'''Školní úspěšnost''' je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu<ref name=":1">Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2008). Pedagogický slovník. Praha: Portál.</ref>. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření. <br />
<br />
Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. '''Školní neúspěšnost''' bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání<ref name= ":1"/>.<br />
<br />
Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž ''absolutní'' odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco ''relativní'' odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů. Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného <ref name=":2">Marsh, H., W., Trautwein, U., Lüdtke, O., Baumert, J., & Köller, O. (2007). The Big-Fish-Little-Pond effect: Persistent negative effects of selective high schools on self-concept after graduation. ''American Education Research Journal, 44''(3), 631-669. Doi: 10.3102/0002831207306728</ref>.<br />
<br />
== Faktory ovlivňující školní úspěšnost ==<br />
<br />
=== Vnitřní faktory ===<br />
Nezbytným předpokladem pro úspěch ve škole je [[Školní zralost|školní zralost]] dítěte, která vymezuje biologickou, psychickou i sociální zralost dítěte. Jako další vnitřní faktory bychom mohli uvést:<br />
<br />
#'''Biologické faktory'''. Školní neúspěch může být podmíněn celou řadou vývojových změn, typickým příkladem jsou změny doprovázející dospívání (emoční labilita, mimoškolní zájmy, nestálé sebehodnocení...). Další možné příčiny neúspěchu: smyslové vady, tělesná postižení, snížený intelekt, poruchy chování, ale i specifické poruchy učení a pozornosti, zvlášť nejsou-li diagnostikované a žákovi není věnována péče směřující k jejich kompenzaci.<br />
#'''Celkový stav'''. Celkovým stavem je zamýšlen fyzický i psychický stav žáka, který může být negativně ovlivňován nemocí, únavou, stresem či jinou psychickou nepohodou.<br />
#'''Motivace'''. Motivace relevantní ke školní úspěšnosti je poměrně komplexní, zahrnuje potřebu učit se nové věci a poznávat, potřebu smysluplné činnosti a potřebu uplatňovat své schopnosti na maximum. Dále žák více benefituje z motivace na ovládnutí dovednosti či samotné učení než z motivace ke splnění úkolu <ref name=":3">Dweck, C. (1986). Motivational processes affecting learning. ''American Psychologist, 41''(10), 1040-1048. Doi: 10.1037/0003-066X.41.10.1040</ref>.<br />
#'''Styl učení'''. K dosažení školních úspěchů je potřeba aplikovat vhodné [[Učební styly žáků|styly učení]]. Vyvíjejí se z vrozeného základu [[Kognitivní styly|kognitivního stylu]], jsou relativně nezávislé na učivu, a žáci si je obvykle neuvědomují a nereflektují; považují své postupy za přirozené a samozřejmé. Rozbor postupů žáka při učení nám může ukázat, co a jak se učí, kdy jeho styl učení funguje a kdy ne, jaký je v důsledku toho jeho postoj k učení atd. <ref name=":4">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Schopnosti a osobnostní vlastnosti'''. Kromě inteligence ovlivňuje úspěšnost také extraverze a stabilita.<br />
#'''Sebepojetí a vnímaná akademická účinnost'''. ([[Albert Bandura|Self-efficacy]]), tedy vnímaná osobní účinnost, přímý vliv na výsledky dosahované ve škole<ref name=":5">Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.</ref><ref name=":6">Pajares, F. (1996). Self-efficacy beliefs in academic settings. ''Review of Educational Research, 66''(4), 543-578. Doi: 10.3102/00346543066004543</ref>. Bandurův koncept rozšiřuje [[Vnímaná akademická účinnost|vnímaná akademická účinnost]], tedy přesvědčení o vlastních schopnostech, které žák potřebuje k dosažení studijních výkonů. Vnímaná akademická účinnost se dotýká nejen emočního prožívání a motivace ke studiu, ale i použitých učebních strategií.<ref name=":7">Draberová, J. (2016). Vnímaná akademická účinnost u žáků středních škol. ''Psychologie pro praxi, 51''(1), 81-94. ISSN: 1803-8670; 2336-6486 (online)</ref><br />
<br />
=== Vnější faktory ===<br />
#'''Rodinné prostředí'''. Co se [[Působení rodiče a rodiny na vývoj a rozvoj dítěte|působení rodiny]] týče, významné jsou především sociokulturní úroveň rodiny, vzdělání rodičů, jazyková vybavenost a s tím související příslušnost k národnostní menšině, stabilita rodinného zázemí (emoční strádání, nemoc či závislost rodiče, neúplná rodina, finanční problémy, rozvod atd.). Dále by neměl být opomenut hodnotový žebříček rodiny, její sociální okolí, zájmy a celkově rodinnou atmosféru, která může, ale i nemusí dítě podporovat ke vzdělávání a podněcovat jeho všestranný rozvoj.<ref name= ":5"/><br />
#'''Sociální klima třídy a školy'''. Pozitivní [[22. Sociální klima ve škole a školní třídě; Možnosti poznávání a intervencí ve prospěch žáka a jeho rozvoje|třídní klima]] a skupinová koheze zajišťuje příznivé podmínky pro učení se. V takovém případě mají žáci chuť si pomáhat, účastnit se dění ve třídě, vznikají přátelství, samotná příslušnost ke třídě je pro ně prestižní, při stoupající atraktivitě třídy se uvolňuje atmosféra, komunikace se zintenzivňuje a žáci se stýkají i mimo vyučování. Dochází k poklesu absence a atraktivita třídy snižuje potřebu vyhledávat jiné referenční skupiny, což má význam pro primární prevenci. ''Školní klima'' odráží vnímání, prožívání a různé postupy na dané škole. Nejen z hlediska školní úspěšnosti je pro žáky ppříznivé zejména demokratické klima školy, pro které jsou typické nadprůměrné vztahy mezi žáky a učiteli. Učitelé žákům pomáhají a podporují je, a žáci pociťují chuť se učit. <ref name=":8">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Učitel'''. Kromě faktorů zmíněných v předchozím odstavci žáci benefitují ze vzájemné důvěry, minimálního vyvolávání stresových situací a zdůvodněných požadavků na výkon.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Rizikoví jedinci ve třídě ==<br />
<br />
V každé třídě se najdou žáci, kteří z různých důvodů zaslouží extra pozornost, protože je potenciálně ohrožena jejich školní úspěšnost přímo nebo nepřímo. Přímo se může problém žáka vztahovat ke studiu, nepřímo přes zapadnutí do třídy a vztahy se spolužáky i učiteli.<br />
*'''Výrazně starší žák'''. Bývá zralejší než jeho spolužáci, což může ztížit jeho začlenění mezi ostatní.<br />
*'''Studijně neúspěšný žák'''. Nezažívá úspěch, ostatními je považován za hloupého, negativně to ovlivňuje jeho vnímání sebe sama. Školní psycholog by měl oddělovat jeho studijní neúspěchy od osobnostních charakteristik.<br />
*'''Žák, který propadl'''. Obvykle se snaží vykompenzovat své pocity méněcennosti pramenící ze studijního selhání.<br />
*'''Integrovaný žák'''. Zvlášť pokud kvůli svému handicapu potřebuje individuální přístup nebo dokonce individuální studijní plán. Ostatní žáci můžou žárlit na pozornost, kterou mu věnují učitelé i psycholog, ale na druhou stranu ho můžou i litovat, což otřásá jeho sebevědomím.<br />
*'''Talentovaný žák'''. Pro spolužáky se může stát nepříjemnou konkurencí a je ohrožen rozvoj jeho potenciálu. Talentovaný žák je názorným příkladem, proč by školní úspěšnost neměla být posuzována pouze podle školního prospěchu, ale i zda žák v optimální míře rozvíjí své schopnosti a dovednosti (problém zmiňovaný v literatuře jako ''underachievement'').<br />
*'''Výrazně maladaptovaný žák'''. Neprošel přiměřenou socializací a jeho výchova pravděpodobně měla značné nedostatky. Lze očekávat porušování sociálních norem a útěky z reality (denní snění, počítačové hry, útěky z domova, záškoláctví, návykové látky). Maladaptace se může projevit agresí, která narušuje dění ve třídě a podkopává důvěru pedagogů.<br />
*'''Outsider třídy'''. Outsider stojí mimo třídní dění, může být extrémně introvertní nebo sociální nezralý. Třída ho odmítá, protože mu nerozumí. Školní psycholog by se při práci s ním měl zaměřit na jeho osobnostní charakteristiky, rozvoj sociálních kompetencí a pomoci mu nalézt vhodné formy komunikace se spolužáky.<br />
*'''"Šedivé dítě"'''. Přehlížený žák, na nějž se nebere ohled při rozhodování, pro ostatní je nečitelný<br />
*'''Žák, který se léčí na psychiatrii'''. Školního psychologa potřebuje kvůli svému onemocnění a spolupráci s dalšími odborníky. Ve třídě se nejčastěji setkámme s hyperaktivními žáky.<br />
*'''Žák z jiného etnika či z jiného sociokulturního prostředí'''. U žáků z jiného kulturního prostředí nemusejí být na překážku k úspěchu ve škole pouze odlišné kulturní a sociální normy, ale i zvládnutí jazyka, ve kterém probíhá výuka.<br />
*'''Žák s jinou referenční skupinou - "stoupenec"'''. Propaguje "filozofii" některé z extremistických skupin a neváhá ji hájit i ve škole, když se objeví vhodná příležitost. Z hlediska školy není dobré mu poskytovat prostor na její prezentaci a je snahou spíše zmenšovat jeho sociální vliv.<br />
*'''Sociálně nezralý žák'''. Bývá oslaben výchovou v rodině, typicky nemá zkušenost s dětským kolektivem a lépe komunikuje s dospělými než s vrstevníky. Školní psycholog se může pokusit zapojit ho do různých dětských kolektivů, zájmových kroužků apod.<br />
*'''Žák z dětského domova'''. Pokud jeho socializace v kolektivním zařízením neprobíhá dobře, nemusí být naplňovány ani jeho citové potřeby a on se může upínat k blízkým lidem.<br />
*'''Žák s jinou než heterosexuální orientací'''. Často si své preference uvědomuje už v období puberty. Kromě chápajícího a citlivého přístupu mu může být užitečná podpora školního psychologa v období coming outu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Prevence studijního selhávání ==<br />
<br />
V prevenci studijních problémů má nezastupitelnou roli '''školní psycholog''', který provází žáky náročnými období školní docházky od zápisu do první třídy a adaptace v 1. ročníku na ZŠ i SŠ, přes přestup na vyšší stupeň a změny učitelů až po přípravu na maturitu. Podílí se na řešení výchovných, rodinných, sociálních i osobních problémů žáka, které mohou ovlivňovat jeho školní úspěšnost. Školní psycholog provádí '''depistážní šetření''', při kterém se snaží identifikovat žáky se specifickými poruchami učení aj., následně s žáky pracuje formou různých podpůrných opatření, spolupracuje s pedagogy, rodiči a odbornými poradenskými zařízeními.<br />
<br />
Rodičům záků prvních tříd poskytuje psycholog doporučení, co by měli u svých dětí sledovat, aby identifikovali možné problémy (např. konkrétní problémy ve čtení, potíže s udržením pozornosti atd.). O práci žáka ve třídě psychologa informuje učitel. Psycholog má možnost využít '''náslechů''' ve výuce a sledovat, co potřebuje (adaptaci žáků, potíže ve výuce, vady řečí, vývoj motoriky atd.), přičemž se snaží identifikovat žáky ohrožené studijním selháváním. Další kroky podniká ve spolupráci s '''rodiči''', což může znamenat úpravu studijních podmínek či nabídku vyšetření a školním poradenském pracovišti (tj. ve škole) nebo ve [[30. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.|školském poradenském zařízení]] (tj. v pedagogicko-psychologické poradně či speciálně pedagogickém centru). Společně s '''pedagogem''' navrhují opatření ke zlepšení potíží jak ve škole, tak doma.<br />
<br />
Při náslechu vstupuje školní psycholog s konkrétním cílem a podle něj zaměřuje své pozorování. Může sledovat např. aktivitu žáků v hodině, pracovní tempo, komunikaci s učitelem i mezi spolužáky, paměť, pozornost, čtení a porozumění čtenému textu, písemný projev, projevy chování žáků, reakce učitele atd. Pro starší žáky může psycholog uspořádat workshop na téma "Jak se učit" a poskytnout tak žákům tipy k efektivnímu učení či pomoci žákům najít nedostatky v jejich učebním stylu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Studijní problémy žáků ==<br />
<br />
Školní neúspěšnost je jeden z nejčastějších [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|problémů]], kterými se školní psycholog zabývá<ref name= ":4"/>. S problémem za ním může přijít samotný žák, jeho rodiče i učitel. Je důležité získat žáka pro spolupráci, kterou on může samozřejmě odmítnout.<br />
<br />
*'''Náhlé, krátkodobé zhoršení''' bývá často reakcí na změnu a je tedy projevem snížené schopnosti odolávat zátěži. Změny se mohou týkat místa bydliště, situace v rodině či ve třídě. Je možné upravit způsob domácí přípravy, snažit se o opravu známek, sehnat doučování atd. Pokud nejsou krátkodobé problémy řešeny, mohou přerůst v dlouhodobé.<br />
*'''Dlouhodobé zhoršení''' může být způsobeno mnoha okolnostmi od dlouhodobých zdravotních či psychických problémů přes specifické poruchy učení až po nefunkční rodinné prostředí. Řešení by mělo být systematické a mělo by proběhnout ve spolupráci s PPP nebo SPC.<br />
*'''Zhoršení v jedné oblasti''' může znamenat nerovnoměrný vývoj, specifické poruchy učení či narušení vztahu s vyučujícím konkrétního předmětu či předmětů.<ref name= ":8"/><br />
<br />
=== Diagnostická rozvaha ===<br />
Školní psycholog analyzuje všechny dostupné informace od žáka, rodičů a pedagogů. Zaměří se na dobu trvání problému, jeho intenzitu, předchozí způsoby jeho řešení, případné smyslové vady, kvalitu domácí přípravy, osobnostní specifika dítěte (jak to prožívá, jaké má ambice atd.) a představy rodičů o výkonech dítěte. Psychologickému vyšetření předchází příprava, tj. pozorování žáka ve výuce, rozbor jeho školní práce (sešity, písemky, poznámky) a porovnání domácí a školní práce. Samotné vyšetření je časově náročné, při volbě diagnostických nástrojů je třeba zohlednit diagnostiku v PPP, kam by mohlo být dítě v případě potřeby odesláno, aby nebylo zbytečně zatěžováno.<br />
<br />
Při vyšetření psycholog posuzuje aktuální úroveň rozumových předpokladů, paměti a pozornosti, učebního stylu a učebních návyků. Dále volí specifická vyšetření, např. vyšetření [[Lateralita|laterality]], percepční zkoušky atd., a nezapomíná na osobnostní charakteristiky a copingové strategie. Výsledky konzultuje s rodiči a navrhuje opatření týkající se domácí přípravy, upravení režimu či změnu učebního stylu. S pedagogem prodiskutuje možnost změnu místa ve třídě, poskytnutí speciálních pomůcek či změnu způsobu ověřování a hodnocení znalostí.<ref name= ":8"/> S žákem se může psycholog věnovat také nácviku zvládání zátěže<ref name=":9">Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ===<br />
Žáky můžeme s ohledem na jejich studijní problémy rozřadit do 3 skupin podle míry nezbytnosti podpůrných opatření ve vzdělávání.<br />
#'''Žáci, jejichž potřeby jsou naplnitelné v rámci běžného vzdělávání'''. Podmínkou je spoupráce žáka, rodičů, školy a školního poradenského pracoviště (tj. školního psychologa, výchovného poradce, speciálního pedagoga nebo metodika prevence).<br />
#'''Žáci zdravotně znevýhodnění s potřebou individuálních opatření, které překračují rámec běžného vzdělávání'''. Opět je podmínkou realizace podpůrných opatření spolupráce výše zmíněných činitelů a školského poradenského zařízení.<br />
#'''Žáci se zdravotním postižením a výraznými specifickými potřebami'''. Míra podpůrných opatření je tak vysoká, že žák je individuálně nebo skupinově integrován a vzděláván podle [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|individuálního vzdělávacího plánu]], případně je využíváno služeb asistenta pedagoga. Nutná je součinnost všech zmíněných činitelů a dalších odborných pracovníků.<ref name= ":8"/><br />
<br />
Ve vztahu ke školní úspěšnosti se psycholog věnuje také [[Schopnosti|mimořádně nadaným dětem]]. Na takového žáka psychologa obvykle upozorní pedagog, psycholog provede orientační vyšetření a doporučí žáka do PPP. Pokud je nadání potvrzeno, školní psycholog rozpracuje doporučení PPP podle podmínek školy ve formě IVP, který se pak po konzultaci s rodiči a žákem, pedagogy a vedením školy realizuje a vyhodnocuje.<ref name= ":8"/> Co se školní úspěšnosti týče, nadané dítě má zpravidla vyvinuté schopnosti v některých oblastech více než v jiných. Psycholog by měl dbát na uplatnění a rozvoj potenciálu dítěte.<ref name= ":5"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní úspěšnost, školní neúspěšnost, akademická vnímaná účinnost, styl učení<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=12._Psychologick%C3%BD_rozbor_%C5%A1koln%C3%AD_%C3%BAsp%C4%9B%C5%A1nosti_a_prosp%C4%9Bchu_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF&diff=6008312. Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků2020-05-10T12:32:56Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>'''Školní úspěšnost''' je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu<ref name=":1">Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2008). Pedagogický slovník. Praha: Portál.</ref>. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření. <br />
<br />
Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. '''Školní neúspěšnost''' bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání<ref name= ":1"/>.<br />
<br />
Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž ''absolutní'' odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco ''relativní'' odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů. Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného <ref name=":2">Marsh, H., W., Trautwein, U., Lüdtke, O., Baumert, J., & Köller, O. (2007). The Big-Fish-Little-Pond effect: Persistent negative effects of selective high schools on self-concept after graduation. ''American Education Research Journal, 44''(3), 631-669. Doi: 10.3102/0002831207306728</ref>.<br />
<br />
== Faktory ovlivňující školní úspěšnost ==<br />
<br />
=== Vnitřní faktory ===<br />
Nezbytným předpokladem pro úspěch ve škole je [[Školní zralost|školní zralost]] dítěte, která vymezuje biologickou, psychickou i sociální zralost dítěte. Jako další vnitřní faktory bychom mohli uvést:<br />
<br />
#'''Biologické faktory'''. Školní neúspěch může být podmíněn celou řadou vývojových změn, typickým příkladem jsou změny doprovázející dospívání (emoční labilita, mimoškolní zájmy, nestálé sebehodnocení...). Další možné příčiny neúspěchu: smyslové vady, tělesná postižení, snížený intelekt, poruchy chování, ale i specifické poruchy učení a pozornosti, zvlášť nejsou-li diagnostikované a žákovi není věnována péče směřující k jejich kompenzaci.<br />
#'''Celkový stav'''. Celkovým stavem je zamýšlen fyzický i psychický stav žáka, který může být negativně ovlivňován nemocí, únavou, stresem či jinou psychickou nepohodou.<br />
#'''Motivace'''. Motivace relevantní ke školní úspěšnosti je poměrně komplexní, zahrnuje potřebu učit se nové věci a poznávat, potřebu smysluplné činnosti a potřebu uplatňovat své schopnosti na maximum. Dále žák více benefituje z motivace na ovládnutí dovednosti či samotné učení než z motivace ke splnění úkolu <ref name=":3">Dweck, C. (1986). Motivational processes affecting learning. ''American Psychologist, 41''(10), 1040-1048. Doi: 10.1037/0003-066X.41.10.1040</ref>.<br />
#'''Styl učení'''. K dosažení školních úspěchů je potřeba aplikovat vhodné [[Učební styly žáků|styly učení]]. Vyvíjejí se z vrozeného základu [[Kognitivní styly|kognitivního stylu]], jsou relativně nezávislé na učivu, a žáci si je obvykle neuvědomují a nereflektují; považují své postupy za přirozené a samozřejmé. Rozbor postupů žáka při učení nám může ukázat, co a jak se učí, kdy jeho styl učení funguje a kdy ne, jaký je v důsledku toho jeho postoj k učení atd. <ref name=":4">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Schopnosti a osobnostní vlastnosti'''. Kromě inteligence ovlivňuje úspěšnost také extraverze a stabilita.<br />
#'''Sebepojetí a vnímaná akademická účinnost'''. ([[Albert Bandura|Self-efficacy]]), tedy vnímaná osobní účinnost, přímý vliv na výsledky dosahované ve škole<ref name=":5">Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.</ref><ref name=":6">Pajares, F. (1996). Self-efficacy beliefs in academic settings. ''Review of Educational Research, 66''(4), 543-578. Doi: 10.3102/00346543066004543</ref>. Bandurův koncept rozšiřuje [[Vnímaná akademická účinnost|vnímaná akademická účinnost]], tedy přesvědčení o vlastních schopnostech, které žák potřebuje k dosažení studijních výkonů. Vnímaná akademická účinnost se dotýká nejen emočního prožívání a motivace ke studiu, ale i použitých učebních strategií.<ref name=":7">Draberová, J. (2016). Vnímaná akademická účinnost u žáků středních škol. ''Psychologie pro praxi, 51''(1), 81-94. ISSN: 1803-8670; 2336-6486 (online)</ref><br />
<br />
=== Vnější faktory ===<br />
#'''Rodinné prostředí'''. Co se [[Působení rodiče a rodiny na vývoj a rozvoj dítěte|působení rodiny]] týče, významné jsou především sociokulturní úroveň rodiny, vzdělání rodičů, jazyková vybavenost a s tím související příslušnost k národnostní menšině, stabilita rodinného zázemí (emoční strádání, nemoc či závislost rodiče, neúplná rodina, finanční problémy, rozvod atd.). Dále by neměl být opomenut hodnotový žebříček rodiny, její sociální okolí, zájmy a celkově rodinnou atmosféru, která může, ale i nemusí dítě podporovat ke vzdělávání a podněcovat jeho všestranný rozvoj.<ref name= ":5"/><br />
#'''Sociální klima třídy a školy'''. Pozitivní [[22. Sociální klima ve škole a školní třídě; Možnosti poznávání a intervencí ve prospěch žáka a jeho rozvoje|třídní klima]] a skupinová koheze zajišťuje příznivé podmínky pro učení se. V takovém případě mají žáci chuť si pomáhat, účastnit se dění ve třídě, vznikají přátelství, samotná příslušnost ke třídě je pro ně prestižní, při stoupající atraktivitě třídy se uvolňuje atmosféra, komunikace se zintenzivňuje a žáci se stýkají i mimo vyučování. Dochází k poklesu absence a atraktivita třídy snižuje potřebu vyhledávat jiné referenční skupiny, což má význam pro primární prevenci. ''Školní klima'' odráží vnímání, prožívání a různé postupy na dané škole. Nejen z hlediska školní úspěšnosti je pro žáky ppříznivé zejména demokratické klima školy, pro které jsou typické nadprůměrné vztahy mezi žáky a učiteli. Učitelé žákům pomáhají a podporují je, a žáci pociťují chuť se učit. <ref name=":8">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Učitel'''. Kromě faktorů zmíněných v předchozím odstavci žáci benefitují ze vzájemné důvěry, minimálního vyvolávání stresových situací a zdůvodněných požadavků na výkon.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Rizikoví jedinci ve třídě ==<br />
<br />
V každé třídě se najdou žáci, kteří z různých důvodů zaslouží extra pozornost, protože je potenciálně ohrožena jejich školní úspěšnost přímo nebo nepřímo. Přímo se může problém žáka vztahovat ke studiu, nepřímo přes zapadnutí do třídy a vztahy se spolužáky i učiteli.<br />
*'''Výrazně starší žák'''. Bývá zralejší než jeho spolužáci, což může ztížit jeho začlenění mezi ostatní.<br />
*'''Studijně neúspěšný žák'''. Nezažívá úspěch, ostatními je považován za hloupého, negativně to ovlivňuje jeho vnímání sebe sama. Školní psycholog by měl oddělovat jeho studijní neúspěchy od osobnostních charakteristik.<br />
*'''Žák, který propadl'''. Obvykle se snaží vykompenzovat své pocity méněcennosti pramenící ze studijního selhání.<br />
*'''Integrovaný žák'''. Zvlášť pokud kvůli svému handicapu potřebuje individuální přístup nebo dokonce individuální studijní plán. Ostatní žáci můžou žárlit na pozornost, kterou mu věnují učitelé i psycholog, ale na druhou stranu ho můžou i litovat, což otřásá jeho sebevědomím.<br />
*'''Talentovaný žák'''. Pro spolužáky se může stát nepříjemnou konkurencí a je ohrožen rozvoj jeho potenciálu. Talentovaný žák je názorným příkladem, proč by školní úspěšnost neměla být posuzována pouze podle školního prospěchu, ale i zda žák v optimální míře rozvíjí své schopnosti a dovednosti (problém zmiňovaný v literatuře jako ''underachievement'').<br />
*'''Výrazně maladaptovaný žák'''. Neprošel přiměřenou socializací a jeho výchova pravděpodobně měla značné nedostatky. Lze očekávat porušování sociálních norem a útěky z reality (denní snění, počítačové hry, útěky z domova, záškoláctví, návykové látky). Maladaptace se může projevit agresí, která narušuje dění ve třídě a podkopává důvěru pedagogů.<br />
*'''Outsider třídy'''. Outsider stojí mimo třídní dění, může být extrémně introvertní nebo sociální nezralý. Třída ho odmítá, protože mu nerozumí. Školní psycholog by se při práci s ním měl zaměřit na jeho osobnostní charakteristiky, rozvoj sociálních kompetencí a pomoci mu nalézt vhodné formy komunikace se spolužáky.<br />
*'''"Šedivé dítě"'''. Přehlížený žák, na nějž se nebere ohled při rozhodování, pro ostatní je nečitelný<br />
*'''Žák, který se léčí na psychiatrii'''. Školního psychologa potřebuje kvůli svému onemocnění a spolupráci s dalšími odborníky. Ve třídě se nejčastěji setkámme s hyperaktivními žáky.<br />
*'''Žák z jiného etnika či z jiného sociokulturního prostředí'''. U žáků z jiného kulturního prostředí nemusejí být na překážku k úspěchu ve škole pouze odlišné kulturní a sociální normy, ale i zvládnutí jazyka, ve kterém probíhá výuka.<br />
*'''Žák s jinou referenční skupinou - "stoupenec"'''. Propaguje "filozofii" některé z extremistických skupin a neváhá ji hájit i ve škole, když se objeví vhodná příležitost. Z hlediska školy není dobré mu poskytovat prostor na její prezentaci a je snahou spíše zmenšovat jeho sociální vliv.<br />
*'''Sociálně nezralý žák'''. Bývá oslaben výchovou v rodině, typicky nemá zkušenost s dětským kolektivem a lépe komunikuje s dospělými než s vrstevníky. Školní psycholog se může pokusit zapojit ho do různých dětských kolektivů, zájmových kroužků apod.<br />
*'''Žák z dětského domova'''. Pokud jeho socializace v kolektivním zařízením neprobíhá dobře, nemusí být naplňovány ani jeho citové potřeby a on se může upínat k blízkým lidem.<br />
*'''Žák s jinou než heterosexuální orientací'''. Často si své preference uvědomuje už v období puberty. Kromě chápajícího a citlivého přístupu mu může být užitečná podpora školního psychologa v období coming outu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Prevence studijního selhávání ==<br />
<br />
V prevenci studijních problémů má nezastupitelnou roli '''školní psycholog''', který provází žáky náročnými období školní docházky od zápisu do první třídy a adaptace v 1. ročníku na ZŠ i SŠ, přes přestup na vyšší stupeň a změny učitelů až po přípravu na maturitu. Podílí se na řešení výchovných, rodinných, sociálních i osobních problémů žáka, které mohou ovlivňovat jeho školní úspěšnost. Školní psycholog provádí '''depistážní šetření''', při kterém se snaží identifikovat žáky se specifickými poruchami učení aj., následně s žáky pracuje formou různých podpůrných opatření, spolupracuje s pedagogy, rodiči a odbornými poradenskými zařízeními.<br />
<br />
Rodičům záků prvních tříd poskytuje psycholog doporučení, co by měli u svých dětí sledovat, aby identifikovali možné problémy (např. konkrétní problémy ve čtení, potíže s udržením pozornosti atd.). O práci žáka ve třídě psychologa informuje učitel. Psycholog má možnost využít '''náslechů''' ve výuce a sledovat, co potřebuje (adaptaci žáků, potíže ve výuce, vady řečí, vývoj motoriky atd.), přičemž se snaží identifikovat žáky ohrožené studijním selháváním. Další kroky podniká ve spolupráci s '''rodiči''', což může znamenat úpravu studijních podmínek či nabídku vyšetření a školním poradenském pracovišti (tj. ve škole) nebo ve [[30. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.|školském poradenském zařízení]] (tj. v pedagogicko-psychologické poradně či speciálně pedagogickém centru). Společně s '''pedagogem''' navrhují opatření ke zlepšení potíží jak ve škole, tak doma.<br />
<br />
Při náslechu vstupuje školní psycholog s konkrétním cílem a podle něj zaměřuje své pozorování. Může sledovat např. aktivitu žáků v hodině, pracovní tempo, komunikaci s učitelem i mezi spolužáky, paměť, pozornost, čtení a porozumění čtenému textu, písemný projev, projevy chování žáků, reakce učitele atd. Pro starší žáky může psycholog uspořádat workshop na téma "Jak se učit" a poskytnout tak žákům tipy k efektivnímu učení či pomoci žákům najít nedostatky v jejich učebním stylu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Studijní problémy žáků ==<br />
<br />
Školní neúspěšnost je jeden z nejčastějších [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|problémů]], kterými se školní psycholog zabývá<ref name= ":4"/>. S problémem za ním může přijít samotný žák, jeho rodiče i učitel. Je důležité získat žáka pro spolupráci, kterou on může samozřejmě odmítnout.<br />
<br />
*'''Náhlé, krátkodobé zhoršení''' bývá často reakcí na změnu a je tedy projevem snížené schopnosti odolávat zátěži. Změny se mohou týkat místa bydliště, situace v rodině či ve třídě. Je možné upravit způsob domácí přípravy, snažit se o opravu známek, sehnat doučování atd. Pokud nejsou krátkodobé problémy řešeny, mohou přerůst v dlouhodobé.<br />
*'''Dlouhodobé zhoršení''' může být způsobeno mnoha okolnostmi od dlouhodobých zdravotních či psychických problémů přes specifické poruchy učení až po nefunkční rodinné prostředí. Řešení by mělo být systematické a mělo by proběhnout ve spolupráci s PPP nebo SPC.<br />
*'''Zhoršení v jedné oblasti''' může znamenat nerovnoměrný vývoj, specifické poruchy učení či narušení vztahu s vyučujícím konkrétního předmětu či předmětů.<ref name= ":8"/><br />
<br />
=== Diagnostická rozvaha ===<br />
Školní psycholog analyzuje všechny dostupné informace od žáka, rodičů a pedagogů. Zaměří se na dobu trvání problému, jeho intenzitu, předchozí způsoby jeho řešení, případné smyslové vady, kvalitu domácí přípravy, osobnostní specifika dítěte (jak to prožívá, jaké má ambice atd.) a představy rodičů o výkonech dítěte. Psychologickému vyšetření předchází příprava, tj. pozorování žáka ve výuce, rozbor jeho školní práce (sešity, písemky, poznámky) a porovnání domácí a školní práce. Samotné vyšetření je časově náročné, při volbě diagnostických nástrojů je třeba zohlednit diagnostiku v PPP, kam by mohlo být dítě v případě potřeby odesláno, aby nebylo zbytečně zatěžováno.<br />
<br />
Při vyšetření psycholog posuzuje aktuální úroveň rozumových předpokladů, paměti a pozornosti, učebního stylu a učebních návyků. Dále volí specifická vyšetření, např. vyšetření laterality, percepční zkoušky atd., a nezapomíná na osobnostní charakteristiky a copingové strategie. Výsledky konzultuje s rodiči a navrhuje opatření týkající se domácí přípravy, upravení režimu či změnu učebního stylu. S pedagogem prodiskutuje možnost změnu místa ve třídě, poskytnutí speciálních pomůcek či změnu způsobu ověřování a hodnocení znalostí.<ref name= ":8"/> S žákem se může psycholog věnovat také nácviku zvládání zátěže<ref name=":9">Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ===<br />
Žáky můžeme s ohledem na jejich studijní problémy rozřadit do 3 skupin podle míry nezbytnosti podpůrných opatření ve vzdělávání.<br />
#'''Žáci, jejichž potřeby jsou naplnitelné v rámci běžného vzdělávání'''. Podmínkou je spoupráce žáka, rodičů, školy a školního poradenského pracoviště (tj. školního psychologa, výchovného poradce, speciálního pedagoga nebo metodika prevence).<br />
#'''Žáci zdravotně znevýhodnění s potřebou individuálních opatření, které překračují rámec běžného vzdělávání'''. Opět je podmínkou realizace podpůrných opatření spolupráce výše zmíněných činitelů a školského poradenského zařízení.<br />
#'''Žáci se zdravotním postižením a výraznými specifickými potřebami'''. Míra podpůrných opatření je tak vysoká, že žák je individuálně nebo skupinově integrován a vzděláván podle [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|individuálního vzdělávacího plánu]], případně je využíváno služeb asistenta pedagoga. Nutná je součinnost všech zmíněných činitelů a dalších odborných pracovníků.<ref name= ":8"/><br />
<br />
Ve vztahu ke školní úspěšnosti se psycholog věnuje také [[Schopnosti|mimořádně nadaným dětem]]. Na takového žáka psychologa obvykle upozorní pedagog, psycholog provede orientační vyšetření a doporučí žáka do PPP. Pokud je nadání potvrzeno, školní psycholog rozpracuje doporučení PPP podle podmínek školy ve formě IVP, který se pak po konzultaci s rodiči a žákem, pedagogy a vedením školy realizuje a vyhodnocuje.<ref name= ":8"/> Co se školní úspěšnosti týče, nadané dítě má zpravidla vyvinuté schopnosti v některých oblastech více než v jiných. Psycholog by měl dbát na uplatnění a rozvoj potenciálu dítěte.<ref name= ":5"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Doporučená literatura ===<br />
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.<br />
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.<br />
Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní úspěšnost, školní neúspěšnost, akademická vnímaná účinnost, styl učení<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=12._Psychologick%C3%BD_rozbor_%C5%A1koln%C3%AD_%C3%BAsp%C4%9B%C5%A1nosti_a_prosp%C4%9Bchu_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF&diff=6008212. Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků2020-05-10T12:31:09Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>'''Školní úspěšnost''' je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu<ref name=":1">Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2008). Pedagogický slovník. Praha: Portál.</ref>. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření. <br />
<br />
Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. '''Školní neúspěšnost''' bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání<ref name= ":1"/>.<br />
<br />
Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž ''absolutní'' odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco ''relativní'' odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů. Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného <ref name=":2">Marsh, H., W., Trautwein, U., Lüdtke, O., Baumert, J., & Köller, O. (2007). The Big-Fish-Little-Pond effect: Persistent negative effects of selective high schools on self-concept after graduation. ''American Education Research Journal, 44''(3), 631-669. Doi: 10.3102/0002831207306728</ref>.<br />
<br />
== Faktory ovlivňující školní úspěšnost ==<br />
<br />
=== Vnitřní faktory ===<br />
Nezbytným předpokladem pro úspěch ve škole je [[Školní zralost|školní zralost]] dítěte, která vymezuje biologickou, psychickou i sociální zralost dítěte. Jako další vnitřní faktory bychom mohli uvést:<br />
<br />
#'''Biologické faktory'''. Školní neúspěch může být podmíněn celou řadou vývojových změn, typickým příkladem jsou změny doprovázející dospívání (emoční labilita, mimoškolní zájmy, nestálé sebehodnocení...). Další možné příčiny neúspěchu: smyslové vady, tělesná postižení, snížený intelekt, poruchy chování, ale i specifické poruchy učení a pozornosti, zvlášť nejsou-li diagnostikované a žákovi není věnována péče směřující k jejich kompenzaci.<br />
#'''Celkový stav'''. Celkovým stavem je zamýšlen fyzický i psychický stav žáka, který může být negativně ovlivňován nemocí, únavou, stresem či jinou psychickou nepohodou.<br />
#'''Motivace'''. Motivace relevantní ke školní úspěšnosti je poměrně komplexní, zahrnuje potřebu učit se nové věci a poznávat, potřebu smysluplné činnosti a potřebu uplatňovat své schopnosti na maximum. Dále žák více benefituje z motivace na ovládnutí dovednosti či samotné učení než z motivace ke splnění úkolu <ref name=":3">Dweck, C. (1986). Motivational processes affecting learning. ''American Psychologist, 41''(10), 1040-1048. Doi: 10.1037/0003-066X.41.10.1040</ref>.<br />
#'''Styl učení'''. K dosažení školních úspěchů je potřeba aplikovat vhodné [[Učební styly žáků|styly učení]]. Vyvíjejí se z vrozeného základu [[Kognitivní styly|kognitivního stylu]], jsou relativně nezávislé na učivu, a žáci si je obvykle neuvědomují a nereflektují; považují své postupy za přirozené a samozřejmé. Rozbor postupů žáka při učení nám může ukázat, co a jak se učí, kdy jeho styl učení funguje a kdy ne, jaký je v důsledku toho jeho postoj k učení atd. <ref name=":4">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Schopnosti a osobnostní vlastnosti'''. Kromě inteligence ovlivňuje úspěšnost také extraverze a stabilita.<br />
#'''Sebepojetí a vnímaná akademická účinnost'''. ([[Albert Bandura|Self-efficacy]]), tedy vnímaná osobní účinnost, přímý vliv na výsledky dosahované ve škole<ref name=":5">Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.</ref><ref name=":6">Pajares, F. (1996). Self-efficacy beliefs in academic settings. ''Review of Educational Research, 66''(4), 543-578. Doi: 10.3102/00346543066004543</ref>. Bandurův koncept rozšiřuje [[Vnímaná akademická účinnost|vnímaná akademická účinnost]], tedy přesvědčení o vlastních schopnostech, které žák potřebuje k dosažení studijních výkonů. Vnímaná akademická účinnost se dotýká nejen emočního prožívání a motivace ke studiu, ale i použitých učebních strategií.<ref name=":7">Draberová, J. (2016). Vnímaná akademická účinnost u žáků středních škol. ''Psychologie pro praxi, 51''(1), 81-94. ISSN: 1803-8670; 2336-6486 (online)</ref><br />
<br />
=== Vnější faktory ===<br />
#'''Rodinné prostředí'''. Co se [[Působení rodiče a rodiny na vývoj a rozvoj dítěte|působení rodiny]] týče, významné jsou především sociokulturní úroveň rodiny, vzdělání rodičů, jazyková vybavenost a s tím související příslušnost k národnostní menšině, stabilita rodinného zázemí (emoční strádání, nemoc či závislost rodiče, neúplná rodina, finanční problémy, rozvod atd.). Dále by neměl být opomenut hodnotový žebříček rodiny, její sociální okolí, zájmy a celkově rodinnou atmosféru, která může, ale i nemusí dítě podporovat ke vzdělávání a podněcovat jeho všestranný rozvoj.<ref name= ":5"/><br />
#'''Sociální klima třídy a školy'''. Pozitivní [[22. Sociální klima ve škole a školní třídě; Možnosti poznávání a intervencí ve prospěch žáka a jeho rozvoje|třídní klima]] a skupinová koheze zajišťuje příznivé podmínky pro učení se. V takovém případě mají žáci chuť si pomáhat, účastnit se dění ve třídě, vznikají přátelství, samotná příslušnost ke třídě je pro ně prestižní, při stoupající atraktivitě třídy se uvolňuje atmosféra, komunikace se zintenzivňuje a žáci se stýkají i mimo vyučování. Dochází k poklesu absence a atraktivita třídy snižuje potřebu vyhledávat jiné referenční skupiny, což má význam pro primární prevenci. ''Školní klima'' odráží vnímání, prožívání a různé postupy na dané škole. Nejen z hlediska školní úspěšnosti je pro žáky ppříznivé zejména demokratické klima školy, pro které jsou typické nadprůměrné vztahy mezi žáky a učiteli. Učitelé žákům pomáhají a podporují je, a žáci pociťují chuť se učit. <ref name=":8">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Učitel'''. Kromě faktorů zmíněných v předchozím odstavci žáci benefitují ze vzájemné důvěry, minimálního vyvolávání stresových situací a zdůvodněných požadavků na výkon.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Rizikoví jedinci ve třídě ==<br />
<br />
V každé třídě se najdou žáci, kteří z různých důvodů zaslouží extra pozornost, protože je potenciálně ohrožena jejich školní úspěšnost přímo nebo nepřímo. Přímo se může problém žáka vztahovat ke studiu, nepřímo přes zapadnutí do třídy a vztahy se spolužáky i učiteli.<br />
*'''Výrazně starší žák'''. Bývá zralejší než jeho spolužáci, což může ztížit jeho začlenění mezi ostatní.<br />
*'''Studijně neúspěšný žák'''. Nezažívá úspěch, ostatními je považován za hloupého, negativně to ovlivňuje jeho vnímání sebe sama. Školní psycholog by měl oddělovat jeho studijní neúspěchy od osobnostních charakteristik.<br />
*'''Žák, který propadl'''. Obvykle se snaží vykompenzovat své pocity méněcennosti pramenící ze studijního selhání.<br />
*'''Integrovaný žák'''. Zvlášť pokud kvůli svému handicapu potřebuje individuální přístup nebo dokonce individuální studijní plán. Ostatní žáci můžou žárlit na pozornost, kterou mu věnují učitelé i psycholog, ale na druhou stranu ho můžou i litovat, což otřásá jeho sebevědomím.<br />
*'''Talentovaný žák'''. Pro spolužáky se může stát nepříjemnou konkurencí a je ohrožen rozvoj jeho potenciálu. Talentovaný žák je názorným příkladem, proč by školní úspěšnost neměla být posuzována pouze podle školního prospěchu, ale i zda žák v optimální míře rozvíjí své schopnosti a dovednosti (problém zmiňovaný v literatuře jako ''underachievement'').<br />
*'''Výrazně maladaptovaný žák'''. Neprošel přiměřenou socializací a jeho výchova pravděpodobně měla značné nedostatky. Lze očekávat porušování sociálních norem a útěky z reality (denní snění, počítačové hry, útěky z domova, záškoláctví, návykové látky). Maladaptace se může projevit agresí, která narušuje dění ve třídě a podkopává důvěru pedagogů.<br />
*'''Outsider třídy'''. Outsider stojí mimo třídní dění, může být extrémně introvertní nebo sociální nezralý. Třída ho odmítá, protože mu nerozumí. Školní psycholog by se při práci s ním měl zaměřit na jeho osobnostní charakteristiky, rozvoj sociálních kompetencí a pomoci mu nalézt vhodné formy komunikace se spolužáky.<br />
*'''"Šedivé dítě"'''. Přehlížený žák, na nějž se nebere ohled při rozhodování, pro ostatní je nečitelný<br />
*'''Žák, který se léčí na psychiatrii'''. Školního psychologa potřebuje kvůli svému onemocnění a spolupráci s dalšími odborníky. Ve třídě se nejčastěji setkámme s hyperaktivními žáky.<br />
*'''Žák z jiného etnika či z jiného sociokulturního prostředí'''. U žáků z jiného kulturního prostředí nemusejí být na překážku k úspěchu ve škole pouze odlišné kulturní a sociální normy, ale i zvládnutí jazyka, ve kterém probíhá výuka.<br />
*'''Žák s jinou referenční skupinou - "stoupenec"'''. Propaguje "filozofii" některé z extremistických skupin a neváhá ji hájit i ve škole, když se objeví vhodná příležitost. Z hlediska školy není dobré mu poskytovat prostor na její prezentaci a je snahou spíše zmenšovat jeho sociální vliv.<br />
*'''Sociálně nezralý žák'''. Bývá oslaben výchovou v rodině, typicky nemá zkušenost s dětským kolektivem a lépe komunikuje s dospělými než s vrstevníky. Školní psycholog se může pokusit zapojit ho do různých dětských kolektivů, zájmových kroužků apod.<br />
*'''Žák z dětského domova'''. Pokud jeho socializace v kolektivním zařízením neprobíhá dobře, nemusí být naplňovány ani jeho citové potřeby a on se může upínat k blízkým lidem.<br />
*'''Žák s jinou než heterosexuální orientací'''. Často si své preference uvědomuje už v období puberty. Kromě chápajícího a citlivého přístupu mu může být užitečná podpora školního psychologa v období coming outu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Prevence studijního selhávání ==<br />
<br />
V prevenci studijních problémů má nezastupitelnou roli '''školní psycholog''', který provází žáky náročnými období školní docházky od zápisu do první třídy a adaptace v 1. ročníku na ZŠ i SŠ, přes přestup na vyšší stupeň a změny učitelů až po přípravu na maturitu. Podílí se na řešení výchovných, rodinných, sociálních i osobních problémů žáka, které mohou ovlivňovat jeho školní úspěšnost. Školní psycholog provádí '''depistážní šetření''', při kterém se snaží identifikovat žáky se specifickými poruchami učení aj., následně s žáky pracuje formou různých podpůrných opatření, spolupracuje s pedagogy, rodiči a odbornými poradenskými zařízeními.<br />
<br />
Rodičům záků prvních tříd poskytuje psycholog doporučení, co by měli u svých dětí sledovat, aby identifikovali možné problémy (např. konkrétní problémy ve čtení, potíže s udržením pozornosti atd.). O práci žáka ve třídě psychologa informuje učitel. Psycholog má možnost využít '''náslechů''' ve výuce a sledovat, co potřebuje (adaptaci žáků, potíže ve výuce, vady řečí, vývoj motoriky atd.), přičemž se snaží identifikovat žáky ohrožené studijním selháváním. Další kroky podniká ve spolupráci s '''rodiči''', což může znamenat úpravu studijních podmínek či nabídku vyšetření a školním poradenském pracovišti (tj. ve škole) nebo ve [[30. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.|školském poradenském zařízení]] (tj. v pedagogicko-psychologické poradně či speciálně pedagogickém centru). Společně s '''pedagogem''' navrhují opatření ke zlepšení potíží jak ve škole, tak doma.<br />
<br />
Při náslechu vstupuje školní psycholog s konkrétním cílem a podle něj zaměřuje své pozorování. Může sledovat např. aktivitu žáků v hodině, pracovní tempo, komunikaci s učitelem i mezi spolužáky, paměť, pozornost, čtení a porozumění čtenému textu, písemný projev, projevy chování žáků, reakce učitele atd. Pro starší žáky může psycholog uspořádat workshop na téma "Jak se učit" a poskytnout tak žákům tipy k efektivnímu učení či pomoci žákům najít nedostatky v jejich učebním stylu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Studijní problémy žáků ==<br />
<br />
Školní neúspěšnost je jeden z nejčastějších [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|problémů]], kterými se školní psycholog zabývá<ref name= ":4"/>. S problémem za ním může přijít samotný žák, jeho rodiče i učitel. Je důležité získat žáka pro spolupráci, kterou on může samozřejmě odmítnout.<br />
<br />
*'''Náhlé, krátkodobé zhoršení''' bývá často reakcí na změnu a je tedy projevem snížené schopnosti odolávat zátěži. Změny se mohou týkat místa bydliště, situace v rodině či ve třídě. Je možné upravit způsob domácí přípravy, snažit se o opravu známek, sehnat doučování atd. Pokud nejsou krátkodobé problémy řešeny, mohou přerůst v dlouhodobé.<br />
*'''Dlouhodobé zhoršení''' může být způsobeno mnoha okolnostmi od dlouhodobých zdravotních či psychických problémů přes specifické poruchy učení až po nefunkční rodinné prostředí. Řešení by mělo být systematické a mělo by proběhnout ve spolupráci s PPP nebo SPC.<br />
*'''Zhoršení v jedné oblasti''' může znamenat nerovnoměrný vývoj, specifické poruchy učení či narušení vztahu s vyučujícím konkrétního předmětu či předmětů.<ref name= ":8"/><br />
<br />
=== Diagnostická rozvaha ===<br />
Školní psycholog analyzuje všechny dostupné informace od žáka, rodičů a pedagogů. Zaměří se na dobu trvání problému, jeho intenzitu, předchozí způsoby jeho řešení, případné smyslové vady, kvalitu domácí přípravy, osobnostní specifika dítěte (jak to prožívá, jaké má ambice atd.) a představy rodičů o výkonech dítěte. Psychologickému vyšetření předchází příprava, tj. pozorování žáka ve výuce, rozbor jeho školní práce (sešity, písemky, poznámky) a porovnání domácí a školní práce. Samotné vyšetření je časově náročné, při volbě diagnostických nástrojů je třeba zohlednit diagnostiku v PPP, kam by mohlo být dítě v případě potřeby odesláno, aby nebylo zbytečně zatěžováno.<br />
<br />
Při vyšetření psycholog posuzuje aktuální úroveň rozumových předpokladů, paměti a pozornosti, učebního stylu a učebních návyků. Dále volí specifická vyšetření, např. vyšetření laterality, percepční zkoušky atd., a nezapomíná na osobnostní charakteristiky a copingové strategie. Výsledky konzultuje s rodiči a navrhuje opatření týkající se domácí přípravy, upravení režimu či změnu učebního stylu. S pedagogem prodiskutuje možnost změnu místa ve třídě, poskytnutí speciálních pomůcek či změnu způsobu ověřování a hodnocení znalostí.<ref name= ":8"/> S žákem se může psycholog věnovat také nácviku zvládání zátěže<ref name=":9">Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ===<br />
Žáky můžeme s ohledem na jejich studijní problémy rozřadit do 3 skupin podle míry nezbytnosti podpůrných opatření ve vzdělávání.<br />
#'''Žáci, jejichž potřeby jsou naplnitelné v rámci běžného vzdělávání'''. Podmínkou je spoupráce žáka, rodičů, školy a školního poradenského pracoviště (tj. školního psychologa, výchovného poradce, speciálního pedagoga nebo metodika prevence).<br />
#'''Žáci zdravotně znevýhodnění s potřebou individuálních opatření, které překračují rámec běžného vzdělávání'''. Opět je podmínkou realizace podpůrných opatření spolupráce výše zmíněných činitelů a školského poradenského zařízení.<br />
#'''Žáci se zdravotním postižením a výraznými specifickými potřebami'''. Míra podpůrných opatření je tak vysoká, že žák je individuálně nebo skupinově integrován a vzděláván podle [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|individuálního vzdělávacího plánu]], případně je využíváno služeb asistenta pedagoga. Nutná je součinnost všech zmíněných činitelů a dalších odborných pracovníků.<ref name= ":8"/><br />
<br />
Ve vztahu ke školní úspěšnosti se psycholog věnuje také [[Schopnosti|mimořádně nadaným dětem]]. Na takového žáka psychologa obvykle upozorní pedagog, psycholog provede orientační vyšetření a doporučí žáka do PPP. Pokud je nadání potvrzeno, školní psycholog rozpracuje doporučení PPP podle podmínek školy ve formě IVP, který se pak po konzultaci s rodiči a žákem, pedagogy a vedením školy realizuje a vyhodnocuje.<ref name= ":8"/> Co se školní úspěšnosti týče, nadané dítě má zpravidla vyvinuté schopnosti v některých oblastech více než v jiných. Psycholog by měl dbát na uplatnění a rozvoj potenciálu dítěte.<ref name= ":5"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní úspěšnost, školní neúspěšnost, akademická vnímaná účinnost, styl učení<br />
<br />
[[Kategorie: Pedagogická psychologie|*]]</div>Tereza.Starkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=12._Psychologick%C3%BD_rozbor_%C5%A1koln%C3%AD_%C3%BAsp%C4%9B%C5%A1nosti_a_prosp%C4%9Bchu_%C5%BE%C3%A1k%C5%AF&diff=6008112. Psychologický rozbor školní úspěšnosti a prospěchu žáků2020-05-10T12:30:22Z<p>Tereza.Starkova: </p>
<hr />
<div>'''Školní úspěšnost''' je širokým a ne přesně definovaným pojmem. Může znamenat zvládání požadavků kladených školou na žáka, která se odráží v dobrém hodnocení jeho prospěchu<ref name=":1">Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2008). Pedagogický slovník. Praha: Portál.</ref>. Školní úspěšnost není dílem pouze žáka, ale svůj podíl na ní má i učitel, rodinné prostředí, klima třídy a školy, a širší sociokulturní prostředí. Školní úspěšnost není pouhým souhrnem školních známek, přestože to je nejsnazší a relativně objektivní způsob jejího měření. <br />
<br />
Při řešení školní úspěšnosti se školní psychologové věnují především jejímu opaku, školní neúspěšnosti, její prevenci i řešení a vyhledávání žáků ohrožených studijním selháváním. '''Školní neúspěšnost''' bychom tedy mohli definovat jako nezvládání nároků školy, z pohledu tradiční pedagogicky i laické veřejnosti jde především o nevyhovující výsledky a nedostatečný prospěch, nicméně psychologický pohled zahrnuje kromě nevyhovujících výsledků také vytváření negativních postojů k samotnému učení, učitelům a celkově vzdělávání<ref name= ":1"/>.<br />
<br />
Školní neúspěšnost bývá často rozdělována na absolutní a relativní, přičemž ''absolutní'' odkazuje ke školním výsledkům žáka a vyspělosti jeho rozumových schopností, zatímco ''relativní'' odkazuje k selhávání z mimointelektových, a tedy řešitelných důvodů. Důležité je také to, zda žák sám sebe považuje za úspěšného nebo neúspěšného. Různé studie ukazují, že žáci svůj úspěch posuzují především ve srovnání s referenční skupinou, což může vést k vnímání gymnazisty sebe samého jako neúspěšného <ref name=":2">Marsh, H., W., Trautwein, U., Lüdtke, O., Baumert, J., & Köller, O. (2007). The Big-Fish-Little-Pond effect: Persistent negative effects of selective high schools on self-concept after graduation. ''American Education Research Journal, 44''(3), 631-669. Doi: 10.3102/0002831207306728</ref>.<br />
<br />
== Faktory ovlivňující školní úspěšnost ==<br />
<br />
=== Vnitřní faktory ===<br />
Nezbytným předpokladem pro úspěch ve škole je [[Školní zralost|školní zralost]] dítěte, která vymezuje biologickou, psychickou i sociální zralost dítěte. Jako další vnitřní faktory bychom mohli uvést:<br />
<br />
#'''Biologické faktory'''. Školní neúspěch může být podmíněn celou řadou vývojových změn, typickým příkladem jsou změny doprovázející dospívání (emoční labilita, mimoškolní zájmy, nestálé sebehodnocení...). Další možné příčiny neúspěchu: smyslové vady, tělesná postižení, snížený intelekt, poruchy chování, ale i specifické poruchy učení a pozornosti, zvlášť nejsou-li diagnostikované a žákovi není věnována péče směřující k jejich kompenzaci.<br />
#'''Celkový stav'''. Celkovým stavem je zamýšlen fyzický i psychický stav žáka, který může být negativně ovlivňován nemocí, únavou, stresem či jinou psychickou nepohodou.<br />
#'''Motivace'''. Motivace relevantní ke školní úspěšnosti je poměrně komplexní, zahrnuje potřebu učit se nové věci a poznávat, potřebu smysluplné činnosti a potřebu uplatňovat své schopnosti na maximum. Dále žák více benefituje z motivace na ovládnutí dovednosti či samotné učení než z motivace ke splnění úkolu <ref name=":3">Dweck, C. (1986). Motivational processes affecting learning. ''American Psychologist, 41''(10), 1040-1048. Doi: 10.1037/0003-066X.41.10.1040</ref>.<br />
#'''Styl učení'''. K dosažení školních úspěchů je potřeba aplikovat vhodné [[Učební styly žáků|styly učení]]. Vyvíjejí se z vrozeného základu [[Kognitivní styly|kognitivního stylu]], jsou relativně nezávislé na učivu, a žáci si je obvykle neuvědomují a nereflektují; považují své postupy za přirozené a samozřejmé. Rozbor postupů žáka při učení nám může ukázat, co a jak se učí, kdy jeho styl učení funguje a kdy ne, jaký je v důsledku toho jeho postoj k učení atd. <ref name=":4">Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Schopnosti a osobnostní vlastnosti'''. Kromě inteligence ovlivňuje úspěšnost také extraverze a stabilita.<br />
#'''Sebepojetí a vnímaná akademická účinnost'''. ([[Albert Bandura|Self-efficacy]]), tedy vnímaná osobní účinnost, přímý vliv na výsledky dosahované ve škole<ref name=":5">Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.</ref><ref name=":6">Pajares, F. (1996). Self-efficacy beliefs in academic settings. ''Review of Educational Research, 66''(4), 543-578. Doi: 10.3102/00346543066004543</ref>. Bandurův koncept rozšiřuje [[Vnímaná akademická účinnost|vnímaná akademická účinnost]], tedy přesvědčení o vlastních schopnostech, které žák potřebuje k dosažení studijních výkonů. Vnímaná akademická účinnost se dotýká nejen emočního prožívání a motivace ke studiu, ale i použitých učebních strategií.<ref name=":7">Draberová, J. (2016). Vnímaná akademická účinnost u žáků středních škol. ''Psychologie pro praxi, 51''(1), 81-94. ISSN: 1803-8670; 2336-6486 (online)</ref><br />
<br />
=== Vnější faktory ===<br />
#'''Rodinné prostředí'''. Co se [[Působení rodiče a rodiny na vývoj a rozvoj dítěte|působení rodiny]] týče, významné jsou především sociokulturní úroveň rodiny, vzdělání rodičů, jazyková vybavenost a s tím související příslušnost k národnostní menšině, stabilita rodinného zázemí (emoční strádání, nemoc či závislost rodiče, neúplná rodina, finanční problémy, rozvod atd.). Dále by neměl být opomenut hodnotový žebříček rodiny, její sociální okolí, zájmy a celkově rodinnou atmosféru, která může, ale i nemusí dítě podporovat ke vzdělávání a podněcovat jeho všestranný rozvoj.<ref name= ":5"/><br />
#'''Sociální klima třídy a školy'''. Pozitivní [[22. Sociální klima ve škole a školní třídě; Možnosti poznávání a intervencí ve prospěch žáka a jeho rozvoje|třídní klima]] a skupinová koheze zajišťuje příznivé podmínky pro učení se. V takovém případě mají žáci chuť si pomáhat, účastnit se dění ve třídě, vznikají přátelství, samotná příslušnost ke třídě je pro ně prestižní, při stoupající atraktivitě třídy se uvolňuje atmosféra, komunikace se zintenzivňuje a žáci se stýkají i mimo vyučování. Dochází k poklesu absence a atraktivita třídy snižuje potřebu vyhledávat jiné referenční skupiny, což má význam pro primární prevenci. ''Školní klima'' odráží vnímání, prožívání a různé postupy na dané škole. Nejen z hlediska školní úspěšnosti je pro žáky ppříznivé zejména demokratické klima školy, pro které jsou typické nadprůměrné vztahy mezi žáky a učiteli. Učitelé žákům pomáhají a podporují je, a žáci pociťují chuť se učit. <ref name=":8">Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.</ref><br />
#'''Učitel'''. Kromě faktorů zmíněných v předchozím odstavci žáci benefitují ze vzájemné důvěry, minimálního vyvolávání stresových situací a zdůvodněných požadavků na výkon.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Rizikoví jedinci ve třídě ==<br />
<br />
V každé třídě se najdou žáci, kteří z různých důvodů zaslouží extra pozornost, protože je potenciálně ohrožena jejich školní úspěšnost přímo nebo nepřímo. Přímo se může problém žáka vztahovat ke studiu, nepřímo přes zapadnutí do třídy a vztahy se spolužáky i učiteli.<br />
*'''Výrazně starší žák'''. Bývá zralejší než jeho spolužáci, což může ztížit jeho začlenění mezi ostatní.<br />
*'''Studijně neúspěšný žák'''. Nezažívá úspěch, ostatními je považován za hloupého, negativně to ovlivňuje jeho vnímání sebe sama. Školní psycholog by měl oddělovat jeho studijní neúspěchy od osobnostních charakteristik.<br />
*'''Žák, který propadl'''. Obvykle se snaží vykompenzovat své pocity méněcennosti pramenící ze studijního selhání.<br />
*'''Integrovaný žák'''. Zvlášť pokud kvůli svému handicapu potřebuje individuální přístup nebo dokonce individuální studijní plán. Ostatní žáci můžou žárlit na pozornost, kterou mu věnují učitelé i psycholog, ale na druhou stranu ho můžou i litovat, což otřásá jeho sebevědomím.<br />
*'''Talentovaný žák'''. Pro spolužáky se může stát nepříjemnou konkurencí a je ohrožen rozvoj jeho potenciálu. Talentovaný žák je názorným příkladem, proč by školní úspěšnost neměla být posuzována pouze podle školního prospěchu, ale i zda žák v optimální míře rozvíjí své schopnosti a dovednosti (problém zmiňovaný v literatuře jako ''underachievement'').<br />
*'''Výrazně maladaptovaný žák'''. Neprošel přiměřenou socializací a jeho výchova pravděpodobně měla značné nedostatky. Lze očekávat porušování sociálních norem a útěky z reality (denní snění, počítačové hry, útěky z domova, záškoláctví, návykové látky). Maladaptace se může projevit agresí, která narušuje dění ve třídě a podkopává důvěru pedagogů.<br />
*'''Outsider třídy'''. Outsider stojí mimo třídní dění, může být extrémně introvertní nebo sociální nezralý. Třída ho odmítá, protože mu nerozumí. Školní psycholog by se při práci s ním měl zaměřit na jeho osobnostní charakteristiky, rozvoj sociálních kompetencí a pomoci mu nalézt vhodné formy komunikace se spolužáky.<br />
*'''"Šedivé dítě"'''. Přehlížený žák, na nějž se nebere ohled při rozhodování, pro ostatní je nečitelný<br />
*'''Žák, který se léčí na psychiatrii'''. Školního psychologa potřebuje kvůli svému onemocnění a spolupráci s dalšími odborníky. Ve třídě se nejčastěji setkámme s hyperaktivními žáky.<br />
*'''Žák z jiného etnika či z jiného sociokulturního prostředí'''. U žáků z jiného kulturního prostředí nemusejí být na překážku k úspěchu ve škole pouze odlišné kulturní a sociální normy, ale i zvládnutí jazyka, ve kterém probíhá výuka.<br />
*'''Žák s jinou referenční skupinou - "stoupenec"'''. Propaguje "filozofii" některé z extremistických skupin a neváhá ji hájit i ve škole, když se objeví vhodná příležitost. Z hlediska školy není dobré mu poskytovat prostor na její prezentaci a je snahou spíše zmenšovat jeho sociální vliv.<br />
*'''Sociálně nezralý žák'''. Bývá oslaben výchovou v rodině, typicky nemá zkušenost s dětským kolektivem a lépe komunikuje s dospělými než s vrstevníky. Školní psycholog se může pokusit zapojit ho do různých dětských kolektivů, zájmových kroužků apod.<br />
*'''Žák z dětského domova'''. Pokud jeho socializace v kolektivním zařízením neprobíhá dobře, nemusí být naplňovány ani jeho citové potřeby a on se může upínat k blízkým lidem.<br />
*'''Žák s jinou než heterosexuální orientací'''. Často si své preference uvědomuje už v období puberty. Kromě chápajícího a citlivého přístupu mu může být užitečná podpora školního psychologa v období coming outu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Prevence studijního selhávání ==<br />
<br />
V prevenci studijních problémů má nezastupitelnou roli '''školní psycholog''', který provází žáky náročnými období školní docházky od zápisu do první třídy a adaptace v 1. ročníku na ZŠ i SŠ, přes přestup na vyšší stupeň a změny učitelů až po přípravu na maturitu. Podílí se na řešení výchovných, rodinných, sociálních i osobních problémů žáka, které mohou ovlivňovat jeho školní úspěšnost. Školní psycholog provádí '''depistážní šetření''', při kterém se snaží identifikovat žáky se specifickými poruchami učení aj., následně s žáky pracuje formou různých podpůrných opatření, spolupracuje s pedagogy, rodiči a odbornými poradenskými zařízeními.<br />
<br />
Rodičům záků prvních tříd poskytuje psycholog doporučení, co by měli u svých dětí sledovat, aby identifikovali možné problémy (např. konkrétní problémy ve čtení, potíže s udržením pozornosti atd.). O práci žáka ve třídě psychologa informuje učitel. Psycholog má možnost využít '''náslechů''' ve výuce a sledovat, co potřebuje (adaptaci žáků, potíže ve výuce, vady řečí, vývoj motoriky atd.), přičemž se snaží identifikovat žáky ohrožené studijním selháváním. Další kroky podniká ve spolupráci s '''rodiči''', což může znamenat úpravu studijních podmínek či nabídku vyšetření a školním poradenském pracovišti (tj. ve škole) nebo ve [[30. Školní psychologie a pedagogicko psychologické poradenství.|školském poradenském zařízení]] (tj. v pedagogicko-psychologické poradně či speciálně pedagogickém centru). Společně s '''pedagogem''' navrhují opatření ke zlepšení potíží jak ve škole, tak doma.<br />
<br />
Při náslechu vstupuje školní psycholog s konkrétním cílem a podle něj zaměřuje své pozorování. Může sledovat např. aktivitu žáků v hodině, pracovní tempo, komunikaci s učitelem i mezi spolužáky, paměť, pozornost, čtení a porozumění čtenému textu, písemný projev, projevy chování žáků, reakce učitele atd. Pro starší žáky může psycholog uspořádat workshop na téma "Jak se učit" a poskytnout tak žákům tipy k efektivnímu učení či pomoci žákům najít nedostatky v jejich učebním stylu.<ref name= ":8"/><br />
<br />
<br />
== Studijní problémy žáků ==<br />
<br />
Školní neúspěšnost je jeden z nejčastějších [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|problémů]], kterými se školní psycholog zabývá<ref name= ":4"/>. S problémem za ním může přijít samotný žák, jeho rodiče i učitel. Je důležité získat žáka pro spolupráci, kterou on může samozřejmě odmítnout.<br />
<br />
*'''Náhlé, krátkodobé zhoršení''' bývá často reakcí na změnu a je tedy projevem snížené schopnosti odolávat zátěži. Změny se mohou týkat místa bydliště, situace v rodině či ve třídě. Je možné upravit způsob domácí přípravy, snažit se o opravu známek, sehnat doučování atd. Pokud nejsou krátkodobé problémy řešeny, mohou přerůst v dlouhodobé.<br />
*'''Dlouhodobé zhoršení''' může být způsobeno mnoha okolnostmi od dlouhodobých zdravotních či psychických problémů přes specifické poruchy učení až po nefunkční rodinné prostředí. Řešení by mělo být systematické a mělo by proběhnout ve spolupráci s PPP nebo SPC.<br />
*'''Zhoršení v jedné oblasti''' může znamenat nerovnoměrný vývoj, specifické poruchy učení či narušení vztahu s vyučujícím konkrétního předmětu či předmětů.<ref name= ":8"/><br />
<br />
=== Diagnostická rozvaha ===<br />
Školní psycholog analyzuje všechny dostupné informace od žáka, rodičů a pedagogů. Zaměří se na dobu trvání problému, jeho intenzitu, předchozí způsoby jeho řešení, případné smyslové vady, kvalitu domácí přípravy, osobnostní specifika dítěte (jak to prožívá, jaké má ambice atd.) a představy rodičů o výkonech dítěte. Psychologickému vyšetření předchází příprava, tj. pozorování žáka ve výuce, rozbor jeho školní práce (sešity, písemky, poznámky) a porovnání domácí a školní práce. Samotné vyšetření je časově náročné, při volbě diagnostických nástrojů je třeba zohlednit diagnostiku v PPP, kam by mohlo být dítě v případě potřeby odesláno, aby nebylo zbytečně zatěžováno.<br />
<br />
Při vyšetření psycholog posuzuje aktuální úroveň rozumových předpokladů, paměti a pozornosti, učebního stylu a učebních návyků. Dále volí specifická vyšetření, např. vyšetření laterality, percepční zkoušky atd., a nezapomíná na osobnostní charakteristiky a copingové strategie. Výsledky konzultuje s rodiči a navrhuje opatření týkající se domácí přípravy, upravení režimu či změnu učebního stylu. S pedagogem prodiskutuje možnost změnu místa ve třídě, poskytnutí speciálních pomůcek či změnu způsobu ověřování a hodnocení znalostí.<ref name= ":8"/> S žákem se může psycholog věnovat také nácviku zvládání zátěže<ref name=":9">Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.</ref><br />
<br />
=== Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ===<br />
Žáky můžeme s ohledem na jejich studijní problémy rozřadit do 3 skupin podle míry nezbytnosti podpůrných opatření ve vzdělávání.<br />
#'''Žáci, jejichž potřeby jsou naplnitelné v rámci běžného vzdělávání'''. Podmínkou je spoupráce žáka, rodičů, školy a školního poradenského pracoviště (tj. školního psychologa, výchovného poradce, speciálního pedagoga nebo metodika prevence).<br />
#'''Žáci zdravotně znevýhodnění s potřebou individuálních opatření, které překračují rámec běžného vzdělávání'''. Opět je podmínkou realizace podpůrných opatření spolupráce výše zmíněných činitelů a školského poradenského zařízení.<br />
#'''Žáci se zdravotním postižením a výraznými specifickými potřebami'''. Míra podpůrných opatření je tak vysoká, že žák je individuálně nebo skupinově integrován a vzděláván podle [[32. Výukové problémy žáků základní školy, rozbor jejich příčin a účast psychologa při jejich řešení; Psychologická problematika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Individuální vzdělávací program.|individuálního vzdělávacího plánu]], případně je využíváno služeb asistenta pedagoga. Nutná je součinnost všech zmíněných činitelů a dalších odborných pracovníků.<ref name= ":8"/><br />
<br />
Ve vztahu ke školní úspěšnosti se psycholog věnuje také [[Schopnosti|mimořádně nadaným dětem]]. Na takového žáka psychologa obvykle upozorní pedagog, psycholog provede orientační vyšetření a doporučí žáka do PPP. Pokud je nadání potvrzeno, školní psycholog rozpracuje doporučení PPP podle podmínek školy ve formě IVP, který se pak po konzultaci s rodiči a žákem, pedagogy a vedením školy realizuje a vyhodnocuje.<ref name= ":8"/> Co se školní úspěšnosti týče, nadané dítě má zpravidla vyvinuté schopnosti v některých oblastech více než v jiných. Psycholog by měl dbát na uplatnění a rozvoj potenciálu dítěte.<ref name= ":5"/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<br />
<references /><br />
<br />
=== Klíčová slova ===<br />
školní úspěšnost, školní neúspěšnost, akademická vnímaná účinnost, styl učení</div>Tereza.Starkova