Etika informačního specialisty

Způsob jednání a chování informačního specialisty při práci s informacemi. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky. K. Janoš uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání. B. Drobíková uvádí hermeneutické otázky se kterými se informační specialista potýká v závislosti na přísunu fixovaných informací, jejich porozumění, zpracování a vyhledávání. Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:

Etika přístupu k uživatelům

• Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?

• Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?

• Je interpretace informace a porozumění jí konzistentí v čase?

• Jak informace uložit do báze dat, tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu?
• Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným předporozuměním?

Schopnosti informačního pracovníka

• Schopnost zformulovat data do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou relevantní.

• Uvědomění si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.

• Usilování o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se novým technologiím.
• Vzdělávání se v sociálně – komunikačních vědách.

Etika informačního pracovníka z hlediska práva

• Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů (copyright).

• Respekt k jedinci, který má právo na svobodný přístup k informacím a k informačním zdrojům, bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv cenzury.

• Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status.

Etika informačního pracovníka z hlediska morálky

• Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. J. Burgetová uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů komunikační sítě.

• Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.

• Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit polopravdy, dvojsmysly apod.

• Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.

• Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.

• Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na morální rozvoj společnosti.

• Nebýt pasivní k lavině pseudoinformací, jejichž následkem je to, že se stále méně lidí zajímá o duchovní rozvoj.

Zdroje

JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF

DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika

BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html

CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.

Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: skip.nkp.cz/CoKodex.htm

Související články

• Informační společnost

• Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií

Klíčová slova

morálka, etika, informační pracovník