Tefnut: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Jméno == Význam jména bohyně Tefnut je nejasný. Obvykle bývá překládáno jako "Vyplivnutá", což odkazuje na etiologický mýtus o jejím stvo…“) |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Ikonografie a sféry vlivu == | == Ikonografie a sféry vlivu == | ||
| − | Bohyně Tefnut bývá asociována s vlhkostí a temnotou. V [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se ovšem také můžeme dočíst, že jako Šuovy roce podpírají [[Nut]], tedy nebeskou klenbu, tak Tefnut podpírá svýma rukama [[Geb|Geba]], tedy personifikaci země, zřejmě měla tedy i vztah k podsvětí. | + | Bohyně Tefnut bývá asociována s vlhkostí a temnotou. V [[Texty pyramid|Textech pyramid]] se ovšem také můžeme dočíst, že jako Šuovy roce podpírají [[Nut]], tedy nebeskou klenbu, tak Tefnut podpírá svýma rukama [[Geb|Geba]], tedy personifikaci země, zřejmě měla tedy i vztah k podsvětí.<ref name=":0" /> |
| − | Nejznámější je Tefnut ovšem v rámci náboženských představ [[héliopolská kosmogonie|héliopolské kosmogonie]], kde figuruje spolu se svým partnerem a bratrem [[Šu|Šuem]] - tato dvě božstva tvoří první dvojici, stvořenou bohem [[Atum|Atumem]]. | + | |
| − | Tato bohyně bývá zobrazována buď v lidské podobě, se slunečním kotoučem nad hlavou a/nebo uraeem na hlavě, nebo jako lvice, případně žena se lví hlavou. Někdy bývá znázorňována i jako had, nebo had se lví hlavou. Spolu s Šuem se většinou objevují jako dva lvi. | + | Nejznámější je Tefnut ovšem v rámci náboženských představ [[héliopolská kosmogonie|héliopolské kosmogonie]], kde figuruje spolu se svým partnerem a bratrem [[Šu|Šuem]] - tato dvě božstva tvoří první dvojici, stvořenou bohem [[Atum|Atumem]]. |
| + | |||
| + | Tato bohyně bývá zobrazována buď v lidské podobě, se slunečním kotoučem nad hlavou a/nebo uraeem na hlavě, nebo jako lvice, případně žena se lví hlavou. Někdy bývá znázorňována i jako had, nebo had se lví hlavou.<ref>Tobin, V. A. 2001 : "Tefnut", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient EgyptI I, Oxford and New York, 362 - 363.</ref> Spolu s Šuem se většinou objevují jako dva lvi. | ||
== Mýty a funkce == | == Mýty a funkce == | ||
'''Tefnut v hélipolské kosmogonii''' | '''Tefnut v hélipolské kosmogonii''' | ||
| + | |||
Podle héliopolské kosmogonie měli být Tefnut spolu s Šuem prvními bohy, které stvořil Atum potom, co se vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]]. Stvořeni měli být buď z Atumova semene, podle jiné verze je ovšem Atum vykašlal a vyplivl<ref>Viz např. Texty Pyramid 527, 600 (Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung). </ref>, což odkazuje na zvukovou podobnost těchto sloves v egyptštině se jmény těcho bohů. V souvislosti s tímto mýtem bývá jméno Tefnut v pozdních textech někdy zapisováno znakem plivajících rtů. | Podle héliopolské kosmogonie měli být Tefnut spolu s Šuem prvními bohy, které stvořil Atum potom, co se vynořil z praoceánu [[Nun|Nu]]. Stvořeni měli být buď z Atumova semene, podle jiné verze je ovšem Atum vykašlal a vyplivl<ref>Viz např. Texty Pyramid 527, 600 (Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung). </ref>, což odkazuje na zvukovou podobnost těchto sloves v egyptštině se jmény těcho bohů. V souvislosti s tímto mýtem bývá jméno Tefnut v pozdních textech někdy zapisováno znakem plivajících rtů. | ||
Šu a Tefnut byli prvním stvořeným párem, někdy mohou tedy představovat samotnou dualitu, např. slunce a měsíc, východ a západ atd.<ref name=":2">Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.</ref> Potomky Šua a Tefnut byli bohové Geb a Nut, předtavující zemi a nebesa. | Šu a Tefnut byli prvním stvořeným párem, někdy mohou tedy představovat samotnou dualitu, např. slunce a měsíc, východ a západ atd.<ref name=":2">Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.</ref> Potomky Šua a Tefnut byli bohové Geb a Nut, předtavující zemi a nebesa. | ||
| − | Lví bohyně a Reovo oko | + | '''Lví bohyně a Reovo oko''' |
| − | Podle dalšího egyptského mýtu měli Šu a Tefnut také podobu dvou lvů ('''Ruti'''). Tefnut se ve lví podobě objevuje i v příběhu, kde v podobě rozzuřené lvice, která zároveň představuje oko boha Rea, uteče do núbijské pouště. Úkolem přivést tuto bohyni zpět jsou pověřeni Šu a [[Thovt]], kteří rozzuřenou bohyni nakonec přesvědčí, aby se vrátila do Egypta. | + | |
| + | Podle dalšího egyptského mýtu měli Šu a Tefnut také podobu dvou lvů ('''Ruti'''). Tefnut se ve lví podobě objevuje i v příběhu, kde v podobě rozzuřené lvice, která zároveň představuje oko boha Rea, uteče do núbijské pouště.<ref name=":0" /> Úkolem přivést tuto bohyni zpět jsou pověřeni Šu a [[Thovt]], kteří rozzuřenou bohyni nakonec přesvědčí, aby se vrátila do Egypta. | ||
| + | |||
V tomto příběhu však mohou jako bohyně, která představuje Reovo oko, vystupovat i jiné bohyně se lvími aspekty. | V tomto příběhu však mohou jako bohyně, která představuje Reovo oko, vystupovat i jiné bohyně se lvími aspekty. | ||
== Kult == | == Kult == | ||
| − | Tefnut měla vlastní svatyni v Hélipoli, kde byla uctívána v rámci héliopolského Devatera.<ref>Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 183. </ref> Později byli Šu a Tefnut uctívání především v Leontopoli podobě dvou lvů ('''Ruti'''). V římské době byli ztotožnění se souhvězdím Blíženců. | + | Tefnut měla vlastní svatyni v Hélipoli, kde byla uctívána v rámci héliopolského Devatera.<ref name=":0">Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 183. </ref> Později byli Šu a Tefnut uctívání především v Leontopoli podobě dvou lvů ('''Ruti'''). V římské době byli ztotožnění se souhvězdím Blíženců.<ref name=":2" /> |
== Reference == | == Reference == | ||
| Řádek 38: | Řádek 43: | ||
Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung) | Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung) | ||
| − | Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian Coffin text, I – VII", Chicago: University of Chicago Press) | + | Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian Coffin text, I – VII", Chicago: University of Chicago Press). |
| + | |||
| + | Tobin, V. A. 2001 : "Tefnut", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt II, Oxford and New York. | ||
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson. | Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson. | ||
[[Kategorie:Egyptští bohové]] | [[Kategorie:Egyptští bohové]] | ||
Verze z 11. 2. 2015, 15:35
Jméno
Význam jména bohyně Tefnut je nejasný. Obvykle bývá překládáno jako "Vyplivnutá", což odkazuje na etiologický mýtus o jejím stvoření, je ovšem možné, že se jedná o pozdější výklad, a původně její jména znamenalo "Deformující (se)", což by mělo odkazoval na její vztah k měsící a jeho dorůstání a ubývání.[1]
Ikonografie a sféry vlivu
Bohyně Tefnut bývá asociována s vlhkostí a temnotou. V Textech pyramid se ovšem také můžeme dočíst, že jako Šuovy roce podpírají Nut, tedy nebeskou klenbu, tak Tefnut podpírá svýma rukama Geba, tedy personifikaci země, zřejmě měla tedy i vztah k podsvětí.[2]
Nejznámější je Tefnut ovšem v rámci náboženských představ héliopolské kosmogonie, kde figuruje spolu se svým partnerem a bratrem Šuem - tato dvě božstva tvoří první dvojici, stvořenou bohem Atumem.
Tato bohyně bývá zobrazována buď v lidské podobě, se slunečním kotoučem nad hlavou a/nebo uraeem na hlavě, nebo jako lvice, případně žena se lví hlavou. Někdy bývá znázorňována i jako had, nebo had se lví hlavou.[3] Spolu s Šuem se většinou objevují jako dva lvi.
Mýty a funkce
Tefnut v hélipolské kosmogonii
Podle héliopolské kosmogonie měli být Tefnut spolu s Šuem prvními bohy, které stvořil Atum potom, co se vynořil z praoceánu Nu. Stvořeni měli být buď z Atumova semene, podle jiné verze je ovšem Atum vykašlal a vyplivl[4], což odkazuje na zvukovou podobnost těchto sloves v egyptštině se jmény těcho bohů. V souvislosti s tímto mýtem bývá jméno Tefnut v pozdních textech někdy zapisováno znakem plivajících rtů. Šu a Tefnut byli prvním stvořeným párem, někdy mohou tedy představovat samotnou dualitu, např. slunce a měsíc, východ a západ atd.[5] Potomky Šua a Tefnut byli bohové Geb a Nut, předtavující zemi a nebesa.
Lví bohyně a Reovo oko
Podle dalšího egyptského mýtu měli Šu a Tefnut také podobu dvou lvů (Ruti). Tefnut se ve lví podobě objevuje i v příběhu, kde v podobě rozzuřené lvice, která zároveň představuje oko boha Rea, uteče do núbijské pouště.[2] Úkolem přivést tuto bohyni zpět jsou pověřeni Šu a Thovt, kteří rozzuřenou bohyni nakonec přesvědčí, aby se vrátila do Egypta.
V tomto příběhu však mohou jako bohyně, která představuje Reovo oko, vystupovat i jiné bohyně se lvími aspekty.
Kult
Tefnut měla vlastní svatyni v Hélipoli, kde byla uctívána v rámci héliopolského Devatera.[2] Později byli Šu a Tefnut uctívání především v Leontopoli podobě dvou lvů (Ruti). V římské době byli ztotožnění se souhvězdím Blíženců.[5]
Reference
- ↑ Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri, s. 174 - 175.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s. 183.
- ↑ Tobin, V. A. 2001 : "Tefnut", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient EgyptI I, Oxford and New York, 362 - 363.
- ↑ Viz např. Texty Pyramid 527, 600 (Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).
- ↑ 5,0 5,1 Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.
Literatura
Allen, J. P., 1988 : Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts,New Haven(Conn.): Yale University.
Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.
Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Köthen-Welpot, Sabine 2003 : Theogonie und Genealogie im Pantheon der Pyramidentexte. Habelts Dissertationsdrucke, Reihe Ägyptologie 6. Bonn: Rudolf Habelt.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)
Texty rakví(Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian Coffin text, I – VII", Chicago: University of Chicago Press).
Tobin, V. A. 2001 : "Tefnut", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt II, Oxford and New York.
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
