Hapi: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Hapi představoval životodárné vodstvo a každoroční nilské záplavy, byl tedy jak udržovatelem života a poskytovatelem hojnosti, tak také jednou ze sil, která udržovala chod, řád a rovnováhu světa. | Hapi představoval životodárné vodstvo a každoroční nilské záplavy, byl tedy jak udržovatelem života a poskytovatelem hojnosti, tak také jednou ze sil, která udržovala chod, řád a rovnováhu světa. | ||
− | Obvykle je zobrazován v lidské podobě jako obtloustlý muž s modrou kůží a dlouhými vlasy, tyto prvky měly pouzkazovat právě na symboliku hojnosti a úrody, kterou přinášely každoroční záplavy. Oděn bývá ve zvláštní suknici z látkových pruhů. Na jeho hlavě je často zozbrazena rostlina papyru nebo lotos, a v rukou mívá obětiny. Na některých zobrazeních Hapi objevuje dvakrát, a symbolizuje tak Horní a Dolní Egypta a jednotu obou zemí. <ref name=":0">Janák | + | Obvykle je zobrazován v lidské podobě jako obtloustlý muž s modrou kůží a dlouhými vlasy, tyto prvky měly pouzkazovat právě na symboliku hojnosti a úrody, kterou přinášely každoroční záplavy. Oděn bývá ve zvláštní suknici z látkových pruhů. Na jeho hlavě je často zozbrazena rostlina papyru nebo lotos, a v rukou mívá obětiny. Na některých zobrazeních Hapi objevuje dvakrát, a symbolizuje tak Horní a Dolní Egypta a jednotu obou zemí. <ref name=":0">Janák 2005: 60 - 61. </ref> |
− | Jeho družinu mohou tvořit různá vodní božstva, např. bohové v podobě krokodýlů nebo různé žabí bohyně.<ref name=":1">Wilkinson | + | Jeho družinu mohou tvořit různá vodní božstva, např. bohové v podobě krokodýlů nebo různé žabí bohyně.<ref name=":1">Wilkinson 2003 :106 - 108.</ref> |
==Mýty a funkce== | ==Mýty a funkce== | ||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
==Kult== | ==Kult== | ||
− | Ve známém [[Hymny na Nil|Hymnu na Hapiho]], pocházejícím z doby [[Střední říše]], je zmiňováno, že Hapi nemá žádné zvláštní svatyně ani kult, ale všichni jej oslavují jako životodárnou záplavu. <ref>Hymnus na Nil | + | Ve známém [[Hymny na Nil|Hymnu na Hapiho]], pocházejícím z doby [[Střední říše]], je zmiňováno, že Hapi nemá žádné zvláštní svatyně ani kult, ale všichni jej oslavují jako životodárnou záplavu. <ref> Viz. Hymnus na Nil.</ref>Hapi skutečně nebyl objektem nějakého zvláštního či konrétního kultu, ale často byl ucítávn ve svatyních jiných bohů. Zváštní úcta mu byla prokazována v oblasti nebezpečných vod a také prvního kataraktu, kde se mělo nacházet jeho sídlo.<ref name=":1" /> |
== Reference == | == Reference == | ||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
Bonneau, D. 1964 : La Crue du Nil: Divinité égyptienne, à travers mille ans d'histoire 332 av.–641 ap. J.–C., d'après les auteurs grecs et latins. | Bonneau, D. 1964 : La Crue du Nil: Divinité égyptienne, à travers mille ans d'histoire 332 av.–641 ap. J.–C., d'après les auteurs grecs et latins. | ||
+ | |||
+ | Claus, Benoît 2005. Osiris et Hapi: crue et régénération en Égypte ancienne. In Amenta, Alessia, Maria Michela Luiselli, and Maria Novella Sordi (eds), L'acqua nell'antico Egitto: vita, rigenerazione, incantesimo, medicamento; proceedings of the first International conference for young Egyptologists, Italy, Chianciano Terme, October 15-18, 2003, 201-210. Roma: "L'Erma" di Bretschneider. | ||
+ | |||
+ | Forbes, D. 1999. The Egyptian pantheon, third of a series: Hapi, essence of the Nile. KMT 10 (3), 52-55. | ||
Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden | Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden | ||
+ | |||
+ | Hymnus na Nil (Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden). | ||
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri. | Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri. | ||
+ | |||
+ | Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press. | ||
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson. | Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson. | ||
[[Kategorie:Egyptští bohové]] | [[Kategorie:Egyptští bohové]] |
Aktuální verze z 23. 2. 2015, 12:57
Jméno
Bůh Hapi představuje personifikovaný Nil nebo nilské záplavy, a takový je také význam jeho jména.
Ikonografie a sféry vlivu
Hapi představoval životodárné vodstvo a každoroční nilské záplavy, byl tedy jak udržovatelem života a poskytovatelem hojnosti, tak také jednou ze sil, která udržovala chod, řád a rovnováhu světa.
Obvykle je zobrazován v lidské podobě jako obtloustlý muž s modrou kůží a dlouhými vlasy, tyto prvky měly pouzkazovat právě na symboliku hojnosti a úrody, kterou přinášely každoroční záplavy. Oděn bývá ve zvláštní suknici z látkových pruhů. Na jeho hlavě je často zozbrazena rostlina papyru nebo lotos, a v rukou mívá obětiny. Na některých zobrazeních Hapi objevuje dvakrát, a symbolizuje tak Horní a Dolní Egypta a jednotu obou zemí. [1]
Jeho družinu mohou tvořit různá vodní božstva, např. bohové v podobě krokodýlů nebo různé žabí bohyně.[2]
Mýty a funkce
Podle některých textů, např. tzv. Stély hladu z Pozdní doby, sídlil Hapi v jeskyních, které se nacházely v oblasti prvního nilského kataraktu.
Hapi měl mnoho titulů, vztahujících se právě k záplavám a hojnosti, jako např. Pán ryb a ptáků.
Bývá uváděn do souvisloti s bohem Chnumem, který byl zmiňován jako tvůrce záplavy/Hapiho a měl vládnout území kolem Asuánu a prvního kataraktu.[1]
Kult
Ve známém Hymnu na Hapiho, pocházejícím z doby Střední říše, je zmiňováno, že Hapi nemá žádné zvláštní svatyně ani kult, ale všichni jej oslavují jako životodárnou záplavu. [3]Hapi skutečně nebyl objektem nějakého zvláštního či konrétního kultu, ale často byl ucítávn ve svatyních jiných bohů. Zváštní úcta mu byla prokazována v oblasti nebezpečných vod a také prvního kataraktu, kde se mělo nacházet jeho sídlo.[2]
Reference
Literatura
Bonneau, D. 1964 : La Crue du Nil: Divinité égyptienne, à travers mille ans d'histoire 332 av.–641 ap. J.–C., d'après les auteurs grecs et latins.
Claus, Benoît 2005. Osiris et Hapi: crue et régénération en Égypte ancienne. In Amenta, Alessia, Maria Michela Luiselli, and Maria Novella Sordi (eds), L'acqua nell'antico Egitto: vita, rigenerazione, incantesimo, medicamento; proceedings of the first International conference for young Egyptologists, Italy, Chianciano Terme, October 15-18, 2003, 201-210. Roma: "L'Erma" di Bretschneider.
Forbes, D. 1999. The Egyptian pantheon, third of a series: Hapi, essence of the Nile. KMT 10 (3), 52-55.
Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden
Hymnus na Nil (Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden).
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.