Digitální objekt: Porovnání verzí
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
</ref> | </ref> | ||
| − | Digitální objekty mohou být '''jednoduché''' nebo také může jít o '''skupinu digitálních objektů'''. "V repozitáři digitální knihovny mohou být uloženy výzkumné zprávy ve více formátech (PostScript, PDF) včetně jejich prezentací PPT, různé interpretace hudebního díla aj. Skupiny digitálních objektů mohou být reprezentovány buď jako '''složené objekty''' (composite objects), jejichž obsah zahrnuje soubor několika objektů nebo jako '''meta-objekty''' (meta-objects), jejichž obsah zahrnuje identifikátory pro soubor objektů." | + | Digitální objekty mohou být '''jednoduché''' nebo také může jít o '''skupinu digitálních objektů'''. "V repozitáři digitální knihovny mohou být uloženy výzkumné zprávy ve více formátech (PostScript, PDF) včetně jejich prezentací PPT, různé interpretace hudebního díla aj. Skupiny digitálních objektů mohou být reprezentovány buď jako '''složené objekty''' (composite objects), jejichž obsah zahrnuje soubor několika objektů nebo jako '''meta-objekty''' (meta-objects), jejichž obsah zahrnuje identifikátory pro soubor objektů."<ref>BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. s. 16-17. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view</ref> |
Verze z 19. 5. 2015, 14:10
V literatuře tento pojem má několik synonym. Termín digitální objekt je nejvíce využíván v počítačové vědě. Dále jsou užívány termíny jako elektronický informační zdroj, digitální informační zdroj. V oblasti knihovnictví je nejužívanější termín elektronický (digitální) materiál. Objevují se také termíny elektronický dokument, elektronická publikace nebo starší pojem počítačový soubor.[1]
Digitální objekt v digitální knihovně
Základní myšlenkou je, že digitální objekt je určitý sled bitů. Z podrobnějšího hlediska má digitální objekt určitou strukturu a nese informaci. Jeden digitální objekt může obsahovat mnoho typů obsahu. Je složen z těchto částí:
- handle - jedinečný identifikátor, vždy přítomný
- properties - vlastnosti digitálního objektu (metadata)
- content - obsah v bitech
- signature - digitální podpis = zabezpečení autenticity obsahu
- transaction log - užití objektu (zápis o vyhledání objektu)[2]
Digitální objekty mohou být jednoduché nebo také může jít o skupinu digitálních objektů. "V repozitáři digitální knihovny mohou být uloženy výzkumné zprávy ve více formátech (PostScript, PDF) včetně jejich prezentací PPT, různé interpretace hudebního díla aj. Skupiny digitálních objektů mohou být reprezentovány buď jako složené objekty (composite objects), jejichž obsah zahrnuje soubor několika objektů nebo jako meta-objekty (meta-objects), jejichž obsah zahrnuje identifikátory pro soubor objektů."[3]
- ↑ BRATKOVÁ, Eva. K otázkám pojmu, třídění a typologie internetových a webovských informačních zdrojů. E-LIS [online]. 2005 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6180/1/ResourceTypes05.pdf
- ↑ ARMS, William Y. Key Concepts in the Architecture of the Digital Library. D-Lib magazine [online]. 1995 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/July95/07arms.html#junewya6
- ↑ BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. s. 16-17. [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
