Kurt Lewin

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

Kurt Zadek Lewin (1890 - 1947) byl americký sociální psycholog německého původu. Jako jeden z prvních se zabýval studiem skupinové dynamiky.

Život

• Německý psycholog, narodil se v Prusku
• Studoval psychologii na univerzitě v Berlíně a následně se zde stal profesorem
• Jediný, který se zabýval osobností z hlediska tvarové psychologie systematicky a v její celosti a vztazích
• Vášnivý obhájce experimentu v psychologii, důraz na metodologii
• Hostoval na Stendfordské univerzitě a nakonec se rozhodl přestěhovat do USA, kde zemřel na srdeční infarkt
• Publikace:

• Dynamic theory of personality

Východiska

• Jeden z vůdců tvarové psychologie (gestaltpsychologie, celostní psychologie)
• Gestaltismus považuje vědomí za psychickou realitu
• Chce pomocí pojmu „náhlý vhled“ celostně interpretovat zdůrazněním role diferenciace a vyčlenění celku proti pozadí
• Plně využil hlavní myšlenky tvarové psychologie pro koncipování teorie osobnosti

• Obraz světa (gestalt) nevzniká syntézou jednotlivých prvků, ale naráz

• Celek není jen sumou částí, je celostní strukturou

• Obraz se vytváří v daný okamžik ad hoc

• Minulá zkušenost nehraje žádnou roli
• Obraz vzniká cestou náhlého vhledu (Aha, insight)

• Princip izomorfismu (totožných zákonitostí v různých vědách)

• Chování a činnost člověka určují jeho vnitřně psychologické potřeby a motivy
• Psychologie musí zkoumat zákonitosti utváření a projevování motivů

• Jeho způsob uvažování do značné míry ovlivnila fyzika a topologie

• Topologické pojmy (síla, vzdálenost nebo směr) jsou podle něj ve své podstatě matematické a nikoli statistické
• Lze je nejlépe vyjádřit pomocí vzorců

Pojímání osoby, psychologického pole a životního prostoru

• Osobnost je pojímána jako dynamická soustava, která zprostředkovává integraci silového působení vnějších a vnitřních činitelů na člověka
• Rozlišuje situaci fyzikální a psychologickou
• Pro pochopení i předvídání chování osobnosti je nezbytné vycházet z aktuální psychologické situace
• Osobu spolu s psychologickým okolím, které ji obklopuje, označuje souhrnným pojmem životní prostor

• Mimo tento prostor leží vnější obal

Prostřednictvím psychologického okolí osoba komunikuje s vnějším světem

• Psychologické okolí obsahuje oblasti, jejichž hranice se vyznačují různou hustotou, pevností a pružností

• Každá tato oblast obsahuje určitou psychologickou skutečnost, která ovlivpuje chování dané osoby
• Zdravá osoba má mnoho psychologických oblastí, ty se mohou ale po traumatickém zážitku zúžit
• Každá psychologická oblast má pro danou osobu svou specifickou hodnotu a význam

• Psychologická situace sestává:

• Z objektů, které se vyznačují kladnými či zápornými pobídkovými hodnotami
• Ze sil, které určují směr pohybu, chování
• Z přesně vymezených a ohraničených oblastí, cílů a zábran

• Chování je pohybem od jedné aktivity k jiné = má charakter směru

• K cíli
• K vyhnutí se něčemu
• K úniku ze současného vztahu
• K prodloužení současného vztahu

Konflikty a jejich řešení

• Okolní svět staví člověka do spletitých situací
• Vznikají konflikty rozhodování se co dělat, respektive co dělat dříve a co potom
• Zkoumáním člověka v běžných životních situacích dospěl k názorům, že:

• Obecným principem rozřešení konfliktu mezi navzájem neslučitelnými silami stejné sily je pohyb ve směru síly dominující
• Výsledkem psychického konfliktu je akce, uspokojující současně všechny navzájem si konkurující motivy

• Konflikty vymezuje z vektorového hlediska

• Slučitelné
• Rozpolcené
• Protikladné
• Vyhrocené, neslučitelné

• Rozlišuje tři druhy konfliktů

• Protikladné působení dvou pozitivních, stejně žádoucích hodnot, které nemohou být realizovány současně (++)
• Působení dvou negativních hodnot, kdy se vzdalováním od jedné blíží k druhé (--)
• Pozitivní hodnota, které lze dosáhnout jen zlomením síly překážející negativní hodnoty (+-)

• Např. dítě si chce pohladit psa, ale bojí se ho

• Tato koncepce se ukázala příliš abstraktní a empiricky málo plodná
• Zdůraznění nezbytnosti zkoumat osobnost v celcích

• Zkoumání smysluplných jednotek a kontextů „osobnost – situace“

• Lewinovu koncepci konfliktů rozpracovali N. E. Miller a O. H. Mowrer

Pojetí vůle u Lewina

Pojetí vůle Kurta Lewina lze nalézt v jeho díle Psychologische Forschung z roku 1926. Pro Lewina vůle znamená energii potřebnou k překonání překážek, které stojí v cestě za cílovým, zamýšleným chováním nebo bodem. Jádrem aktu vůle je podle něj úmyslné jednání, které rozděluje do tří fází. První je motivační proces (krátký nebo delší souboj motivů), poté následuje akt volby čili rozhodnutí, třetí fází je samotná záměrná akce.