Efekt rámování: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 1. 2016, 14:37

Efekt rámování (Framing effect) je příkladem kognitivního zkreslení, ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. ^[1]Pokud je argument pozitivní, lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud je rámován negativně, lidé se riziku vyhýbají. ^[2]

Z prospektové teorie vyplývá, že vnímaná ztráta je významnější než ekvivalentní zisk, a že jistý zisk je upřednostňován před pravděpodobnějším ziskem.^[2]

Výzkum

Amos Tversky a Daniel Kahneman v roce 1981 zkoumali reakce, jak různé zadání ovlivní účastníky v otázce života či smrti.^[2]

Účastníci byli požádáni, aby si vybrali mezi dvěma způsoby léčby, kdy 600 lidí postižených smrtelnou nemocí. Léčba A měla za následek 400 mrtvých, zatímco u léčby B byla 33% šance, že nikdo zemře, ale 66% šanci, že každý zemře. Tento výběr byl pak předložen účastníkům buď v pozitivním rámování - tedy kolik lidí bude žít, nebo s negativním vymezení- tedy kolik lidí zemře.

Rámování	A	B
Pozitivní	"zachránit 200 lidí"	"33% šance záchrany všech 600 lidí a 66% šance umrtí každého"
Negativní	"zemře 400 lidí"	"33% šance že nikdo nezemře a 66% šanc že všech 600 lidí zemře"

Léčba A byla vybrána v 72% procentech když byla prezentována v pozitivním rámování ("záchrána 200 životů") a počet lidí volicích tuto možnost klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně ("400 lidí zemře").

Zdroje

Reference

↑ Plous, Scott (1993). The psychology of judgment and decision making. McGraw-Hill. ISBN 978-0-07-050477-6
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 Tversky, Amos; Kahneman, Daniel (1981). "The Framing of decisions and the psychology of choice". Science 211 (4481): 453–458. doi:10.1126/science.7455683

Použitá literatura

Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.

Externí odkazy

Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu

Klíčová slova

heuristika, Daniel Kahneman, Framing effect, rámování

[1] Plous, Scott (1993). The psychology of judgment and decision making. McGraw-Hill. ISBN 978-0-07-050477-6

[Tversky-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 Tversky, Amos; Kahneman, Daniel (1981). "The Framing of decisions and the psychology of choice". Science 211 (4481): 453–458. doi:10.1126/science.7455683

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Efekt rámování''' (Framing effect) je příkladem [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivní zkreslení]], ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. <ref>Plous, Scott (1993). The psychology of judgment and decision making. McGraw-Hill. ISBN 978-0-07-050477-6 </ref>Pokud je argument pozitivní lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud negativní lidé se riziku vyhýbají. <ref name="Tversky">Tversky, Amos; Kahneman, Daniel (1981). "The Framing of decisions and the psychology of choice". Science 211 (4481): 453–458. doi:10.1126/science.7455683</ref>
+'''Efekt rámování''' (Framing effect) je příkladem [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivního zkreslení]], ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako '''ztráta nebo zisk'''. <ref>Plous, Scott (1993). The psychology of judgment and decision making. McGraw-Hill. ISBN 978-0-07-050477-6 </ref>Pokud je argument pozitivní, lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud je rámován negativně, lidé se riziku vyhýbají. <ref name="Tversky">Tversky, Amos; Kahneman, Daniel (1981). "The Framing of decisions and the psychology of choice". Science 211 (4481): 453–458. doi:10.1126/science.7455683</ref>
+Z [[Prospektová teorie|prospektové teorie]] vyplývá, že vnímaná ztráta je významnější než ekvivalentní zisk, a že jistý zisk je upřednostňován před pravděpodobnějším ziskem.<ref name="Tversky" />
+== Výzkum ==
+Amos Tversky a [[Daniel Kahneman]] v roce 1981 zkoumali reakce, jak různé zadání ovlivní účastníky v otázce života či smrti.<ref name="Tversky" />
+Účastníci byli požádáni, aby si vybrali mezi dvěma způsoby léčby, kdy 600 lidí postižených smrtelnou nemocí. Léčba '''A''' měla za následek 400 mrtvých, zatímco u léčby '''B''' byla 33% šance, že nikdo zemře, ale 66% šanci, že každý zemře. Tento výběr byl pak předložen účastníkům buď v pozitivním rámování - tedy kolik lidí bude žít, nebo s negativním vymezení- tedy kolik lidí zemře.
+{| class="wikitable"
+|-
+! Rámování !! A !! B
+|-
+| Pozitivní|| "zachránit 200 lidí" || "33% šance záchrany všech 600 lidí a 66% šance umrtí každého"
+|-
+| Negativní || "zemře 400 lidí" || "33% šance že nikdo nezemře a 66% šanc že všech 600 lidí zemře"
+|}
+Léčba A byla vybrána v 72% procentech když byla prezentována v pozitivním rámování ("záchrána 200 životů") a počet lidí volicích tuto možnost klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně ("400 lidí zemře").
+== Zdroje ==
-Díky [[Prospektová teorie|prospektové teorii]] můžeme usuzovat, že ztráta je významnější než ekvivalentní zisk, a že jistý zisk je upřednostňován před pravděpodobnějším ziskem.<ref name="Tversky" />
 === Reference ===
 <references />
+=== Použitá literatura ===
+*Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.
+=== Externí odkazy ===
+[http://www.ted.com/talks/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu]
+=== Klíčová slova ===
+heuristika, [[Daniel Kahneman]], Framing effect, rámování
+[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
+[[Kategorie: Psychologie|*]]