|
|
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == Adolescence ==
| + | {{NER}} |
| − | | + | * '''16 až 20''' let |
| − | | |
| − | * 16 až 20 let | |
| | * už se neptá jaký já jsem, jsem-li pěkný, ale reálně to zkouší, ověřuje si to (např.: jde do tanečních, má nové šaty, sleduje kolik kluků jí přijde požádat o tanec) | | * už se neptá jaký já jsem, jsem-li pěkný, ale reálně to zkouší, ověřuje si to (např.: jde do tanečních, má nové šaty, sleduje kolik kluků jí přijde požádat o tanec) |
| | * už jen nepřemýšlí o vztazích, ale reálně ke prožívá | | * už jen nepřemýšlí o vztazích, ale reálně ke prožívá |
| Řádek 8: |
Řádek 6: |
| | * pubescence je hledání vlastní identity v mysli × adolescence je hledání identity v reále | | * pubescence je hledání vlastní identity v mysli × adolescence je hledání identity v reále |
| | | | |
| − | * adolescere - vyrůstati, mohutněti - období přechodu ze závislostí dítěte a soběstačností dospělého | + | * adolescere = vyrůstati, mohutněti - období přechodu ze závislostí dítěte a soběstačností dospělého |
| | * psychologicky představuje marginální situaci, v níž má jedinec vytvořit nové formy adaptace, zejména v těch oblastech, v nichž se liší chování dítěte od chování dospělého | | * psychologicky představuje marginální situaci, v níž má jedinec vytvořit nové formy adaptace, zejména v těch oblastech, v nichž se liší chování dítěte od chování dospělého |
| | * u dívek asi o 2 roky dříve | | * u dívek asi o 2 roky dříve |
| Řádek 17: |
Řádek 15: |
| | * ohraničena pohlavním dozráním | | * ohraničena pohlavním dozráním |
| | * důležité jsou vztahy s vrstevníky | | * důležité jsou vztahy s vrstevníky |
| − | * většinou dochází k prvnímu pohlavnímu styku, ukončení střední školy, dovršení plnoletosti. | + | * většinou dochází k prvnímu pohlavnímu styku, ukončení střední školy, dovršení plnoletosti |
| − | | |
| | | | |
| | * stále záleží na vrstevnické skupině, ale už ne jen na tom, že jí má, ale i jaké to má kamarády, v jaké je to skupině (sám si to už jedinec selektuje) | | * stále záleží na vrstevnické skupině, ale už ne jen na tom, že jí má, ale i jaké to má kamarády, v jaké je to skupině (sám si to už jedinec selektuje) |
| Řádek 26: |
Řádek 23: |
| | * důležitá je skupinová identita – jsou tím velmi formováni, pomáhá jim to v nejistotě (o jejich postavení ve společnosti) | | * důležitá je skupinová identita – jsou tím velmi formováni, pomáhá jim to v nejistotě (o jejich postavení ve společnosti) |
| | * oddělením od rodiny a identitou s výběrovou skupinou se hodně posune k tomu „my“ → pokud si teď najde toho pravého do páru (kamarádského i životního), jsou už schopni toho partnerského života a může to být i na celý život | | * oddělením od rodiny a identitou s výběrovou skupinou se hodně posune k tomu „my“ → pokud si teď najde toho pravého do páru (kamarádského i životního), jsou už schopni toho partnerského života a může to být i na celý život |
| − |
| |
| | | | |
| | * rozvoj '''kognitivních struktur''' → jejich vrchol v životě člověka, pak už to jen jakoby klesá /je to také proto, že musíme ustupovat realitě → zatím si myslí, že všechny jejich principy života jdou realizovat a tak si je i zastávají, prosazují) | | * rozvoj '''kognitivních struktur''' → jejich vrchol v životě člověka, pak už to jen jakoby klesá /je to také proto, že musíme ustupovat realitě → zatím si myslí, že všechny jejich principy života jdou realizovat a tak si je i zastávají, prosazují) |
| Řádek 32: |
Řádek 28: |
| | * významnou roli na to má jejich předchozí vývoj (když ho rodiče učili, ber vše co může a měj ze všeho profit, tak asi těžko bude mít nějaké pořádné morální cítění) | | * významnou roli na to má jejich předchozí vývoj (když ho rodiče učili, ber vše co může a měj ze všeho profit, tak asi těžko bude mít nějaké pořádné morální cítění) |
| | | | |
| − | * Stanley Hall bývá nazýván otcem psychologie adolescence, jako jeden z prvních se snažil rozšířit metody vědecké psychologie na problémy dospívání a mládí, Zejména rozpracoval dotazníkové metody, pro charakteristiku sahá k termínům "Sturm und Drang" (Schiller, Goethe), v psychice adolescenta se podle něho střetávají protichůdné impulsy prométheovského entusiasmu a sentimentálního světobolu, v pozdní adolescenci jedinec rekapituluje stadium začínající moderní civilizací(teorie rekapitulace) | + | * '''Stanley Hall''' bývá nazýván otcem psychologie adolescence, jako jeden z prvních se snažil rozšířit metody vědecké psychologie na problémy dospívání a mládí, Zejména rozpracoval dotazníkové metody, pro charakteristiku sahá k termínům "Sturm und Drang" (Schiller, Goethe), v psychice adolescenta se podle něho střetávají protichůdné impulsy prométheovského entusiasmu a sentimentálního světobolu, v pozdní adolescenci jedinec rekapituluje stadium začínající moderní civilizací(teorie rekapitulace) |
| − | | + | == Zdroje == |
| − | | + | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] |
| − | === Adolescentní moratorium === | |
| − | | |
| − | * Říčan
| |
| − | * řada z nás pociťuje, že ještě nedozráli a hledají cesty oddalování nástupu dospělosti (ještě dlouho jezdí s rodiči na dovolenou, studují jednu školu za druhou, nebo si vybrali VŠ, kde se ještě stále neprofilují – např.: humanitní studia)
| |
| − | * psychicky nepřijmou dospělost → oddalují vážná rozhodnutí
| |
| − | * někteří třeba vyzkouší 4 zaměstnání než si vyberou a zůstanou u něj
| |
| − | * při rozhodování nám pomáhají zkušenosti – „musíme vynést svou kůži na trh“ (to tito lidé nedělají)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === [[Sigmund Freud|Freud]] ===
| |
| − | | |
| − | * jeho první spolupracovníci adolescenci zanedbávali
| |
| − | * v pubertě podle Freuda dochází k subordinaci všech sexuálních pudových složek pod primát genitální zóny | |
| − | * vede k primátu(od libosti) reprodukce
| |
| − | * druhá oidipovská situace, jejímuž usp. brání rozvinuté superego
| |
| − | * z hlediska této situace je úkolem adolescenta osvobodit se za závislosti na rodičích - má se uvolnit libidinózní přilnutí chlapce k matce, dívky k otci
| |
| − | * Anna Freudová, osvětluje dva základní obranné mechanismy v adolescenci, a to '''asketismus''' a '''intelektualizaci''' '''intelektualizace''' je konflikt sexuální a emotivní, který se transformuje do činností spojených s intelektualní činností, například různé filozofické názory, umělecká činnost
| |
| − | * '''asketismus''' je strach před svými vlastními sexuálními impulzy
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === [[Erik Erikson|Erikson]] ===
| |
| − | | |
| − | * modifikoval psychoanalytickou teorii vývoje na základě zkoumání kulturní antropologie
| |
| − | * v dolescenci se má vytvořit '''identita já'''
| |
| − | * má v prožívání svého já sjednotit všechny své dřívější zkušenosti, zahrnout do něho všechny probíhající změny tělesné i libidinózní pocity jako součást sebe
| |
| − | * nevytvoří-li se uspokojivá identita já, je tu nebezpečí difúzního vývoje
| |
| − | * v počáteční etapě můžeme sledovat difúznost role - identifikace s hrdiny filmů, někdy do takové míry, že ztrácí vlastní identitu málokdy se ztotožňuje s vlastními rodiči - většinou naopak rebelují proti jejich dominanci
| |
| − | * dochází tedy k protikladným tendencím - oddělování identity od rodičů/ až zoufalá potřeba sociální sounáležitosti - skupiny vrstevníků, gangy
| |
| − | * láska- ne sexuální, jako později, ale spíše pokusy promítat a testovat vlastní, difúzní a dosud nediferencované já na druhé osobě, aby si tak zamilovaný ujasnil a uvědomil svou vlastní osobnost
| |
| − | * identity já by mělo být dosaženo před vstupem do manželství, aby mladý člověk věděl, kdo je a čím chce být dříve než se rozhodne, kdo je vhodným druhem pro něho
| |
| − | * dle Eriksona je dosaženo dospělosti, když se vytvořila identita já a integrovaný a nezávislý jedinec stojí nyní na vlastních nohou, bez emocionálních berlí druhých a bez odmítání své vlastní minulosti
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Marcia ===
| |
| − | | |
| − | * při vývoji identity kombinoval přítomnost krize, hledání a závazků
| |
| − | * na základě toho definoval 4 potenciální stavy identity:
| |
| − | | |
| − | # '''difúzní identita''' - člověk v této fázi, stavu neprožívá krizi ani závazek, je velice snadno ovlivnitelný vrstevníky, často mění názory v souladu s očekáváním skupiny, které je členem, jeho sebehodnocení je závislé na hodnocení druhých
| |
| − | # '''náhradní identita''' - stav, ve které jedinec své postoje, normy nekriticky přebírá od autorit, bez potřeby ověřovat je vlastní zkušeností
| |
| − | # '''status moratoria''' je krize identity, spojená s pocity úzkosti a pochybnostmi, aniž by jedinec na sebe bral skutečné závazky, toto období je plné experimentací a zkoušení si rolí.
| |
| − | # '''dosažená identita''' - krize zažehnána, otázky čím jsem, co jsem jsou vyřešeny, dosažená identita spojuje přítomnost, budoucnost i minulost ve smysluplný celek, stadium moratoria a dokončené identity svědčí o vyspělosti jedince, lidé v tomto stavu mají vyšší self - esteem a mnohem větší blízkost reálného a ideálního já, lidé ve fázi náhradní a difúzní identity jsou často dogmatičtí, neflexibilní, mají nízké self - esteem
| |
| − | | |
| − | * nejde o vývojové fáze vývojové identity, problematické je, že se adolescent nachází ve stejnou dobu v různých stádiích
| |
| − | * identitu ovlivňuje osobnost, rodina, vrstevníci
| |
| − | * rodina zde stále vystupuje v roli bezpečné základny, která by měla jedinci umožňovat expanzi do světa, pokud tomu tak je, podporuje vývoj identity správným směrem, jedinci, kteří mají dobrý vztah s rodiči, ale není jim umožněna expanze, se často nacházejí ve stavu náhradní identity, jedinci s difúzní identitou jsou často z rodin s problematickými vztahy uvnitř
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Adolescence jako čas pro splnění vývojového úkolu ===
| |
| − | | |
| − | * toto hledisko zastával '''R. J. Havighust'''
| |
| − | * pro naplnění vývojového úkolu nabízí konkrétní společnost (kultura) určité vzorce chování (patterns), pokud je však člověk nerespektuje je často sankciován
| |
| − | | |
| − | * Havighurst uvádí několik vývojových úkolů:
| |
| − | | |
| − | * přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a pohlavní role
| |
| − | * kognitivní komplexnost, abstraktní myšlení, schopnost aplikovat intelektový potenciál v běžném životě
| |
| − | * uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví
| |
| − | * změna vztahu k dospělým, zejména rodičům, autonomie, případný respekt a tolerance
| |
| − | * získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, volba povolání, profesní kvalifikace
| |
| − | * získání zkušeností v erotickém vztahu, příprava na partnerství, rodinu
| |
| − | * rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti
| |
| − | * představa o budoucích prioritách a cílech, o stylu života
| |
| − | * ujasnění hierarchie hodnot, reflexe stabilizace vlastního vztahu ke světu a životu
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * pojem '''teachable moment''' je určitý moment v etapě, kdy je důležité započít dané učení
| |
| − | * Havighurst se zaměřuje také na jedince, kteří předbíhají vývojová období, například těhotné dívky ve věku již patnácti let, upozorňuje na negativní důsledky, které mohou z předběhnutí stádia později plynout, některé vývojové úkoly jsou kontinuální, například vývoj myšlení, a některé jsou typické pro určitou etapu, například změna vztahu k rodiči v adolescenci, vývojové úkoly nejsou určeny pouze pro období adolescence, ale pro všechna období, kterými člověk prochází
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Kognitivní změny ==
| |
| − | | |
| − | * adolescent prochází posledním stádiem vývoje myšlení - stádiem '''formálních operací''', do něhož se dostává kolem jedenáctého až dvanáctého roku
| |
| − | * v tomto období mluvíme o tzv. '''hypoteticko - deduktivním myšlení'''
| |
| − | * adolescenti již uvažují nezávisle na přítomnosti, vytvářejí si a testují si hypotézy
| |
| − | * Piaget udělal pro adolescenty pokus s kyvadlem, chtěl, aby zformulovali hypotézy o tom, co může nejvíce ovlivnit rychlost závaží, adolescenti pak museli brát v úvahu několik proměnných jako byla délka provázku, hmotnost závaží, síla použitá k puštění kyvadla, malé děti pouze odhadovaly, starší děti pracovaly pouze s dvěma proměnnými, adolescenti již vytvářeli hypotézy o tom, co může nastat a brali v úvahu všechny proměnné
| |
| − | * '''propoziční myšlení''' (proposition = výrok) - jde již o schopnost testovat logiku výroků
| |
| − | * v této fázi je neodmyslitelnou součástí jazyk, ten je pro vyjadřování se v abstraktních pojmech a chápání abstraktních pojmů důležitý, kognitivní abstrakce jsou již běžnou záležitostí, především má i svoje emocionální implikace, adolescent "miluje svobodu" nebo "nesnáší bezpráví"
| |
| − | * konsekvence abstraktního myšlení - adolescent si vytváří tzv. '''imaginární obecenstvo''' - má pocit, že je středem pozornosti, že jej všichni pozorují, tím se také dá vysvětlit to, že adolescenti často tráví před zrcadlem, hodně se sledují a dbají o svůj vzhled jak nikdy jindy, jsou také velice citliví na kritiku z okolí, především na veřejnosti, například je pro ně trapas, když mají svetr naruby - " Ježíš, to je trapas, všichni si toho museli všimnout a teď jsem jak cvok."
| |
| − | * adolescenti mají pocit, že jsou jedineční, například: "Nikdy nebudu jako moji rodiče, kteří žijí rutinně, stereotypně. Budu jiný, bez stereotypů!"
| |
| − | * v myšlení adolescentů je typický '''egocentrismus''', adolescenti hledají chyby u autorit, to souvisí s tím, že vidí svět velice ideálně, to, že s autoritou nejsou spokojeni, dávají jasně a důrazně najevo, je typická hádavost, argumentování, adolescenti rádi slovíčkaří, jsou orientováni často pouze na sebe, připadají si pod jakousi magickou ochranou před nebezpečím. Například: " To se mně v žádném případě nemůže stát, nikdo nebezpečný po městě nechodí, aspoň ne tam, kde jdu já."
| |
| − | * adolescent nepociťuje rozdíl mezi vyjadřováním ideálů a jeho splňováním, například se účastní ekologické demonstraci proti skládkám a nebezpečným odpadům, ale sám během ní odhazuje odpadky jako třeba obal od zmrzliny na zem
| |
| − | * adolescenti mají před sebou neskutečně mnoho možností, směrů, cílů, kterými se dát, roto je u nich typická nerozhodnost, tím, že přijmou jedno, se vzdávají totiž druhého
| |
| − | * obecně - myšlení je méně absolutní, více vztahové, přibývá vědomí různých rizik, zvažování důsledků nabývá na významu, důležité jsou prožitky, vztahy, zkušenosti
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Emocionalita ==
| |
| − | | |
| − | * citové zážitky jsou již citlivě diferencovány
| |
| − | * zvyšuje se schopnost selektivně odpovídat na určité podněty
| |
| − | * v časné adolescenci je častá emoční labilita, posun nálad k negativním rozladám
| |
| − | * ve střední a pozdní adolescenci tyto příznaky odeznívají, adolescent by měl být už stabilní ve svém uvažování, měl by nabýt pocit, že zvládne určité věci již sám a bez pomoci
| |
| − | * často ale překračuje běžný rámec reality, má pocit, že zvládne vše. Například:" Půjdu do politiky, až tam budu, všechno změním k lepšímu"
| |
| − | * typická je zvýšená sebereflexe, v počátečních období má spíše charakter sebepercepce, později je sebereflexe spojena s introspekcí, adolescent se nezabývá již vzhledem a vlastním tělem, ale otázkami: Jaký chci být?, Jaký jsem?
| |
| − | * srovnává své "ideální já" s "reálným já"
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Vztahy k rodičům ==
| |
| − | | |
| − | * dříve se prosazoval zejména názor psychoanalytiků, že adolescence je období vybouření
| |
| − | * v poslední době chápeme adolescenci jako období, kdy dochází ke změně stylu komunikace v rodině
| |
| − | * důležité je sebeprosazování, vyjádřit svůj názor tak, aby jej přijali i rodiče, stejně tak by měl prosazovat svoje hlediska i rodič
| |
| − | * už nejde o dominanci rodiče nad dítětem, rodič by si měl uvědomit, že by své dospívající dítě měl chápat a vzájemný kontakt už chápat jako rovnocenný vztah
| |
| − | * nejčastější příčiny sporů s rodiči je doba návratu domů, frekvence navštěvovaných akcí, sociální život, utrácení peněz, známky ve škole, oblékání
| |
| − | * rodiče ne vždy reagují optimálně a nemění způsob komunikace, najednou se snaží zpřísnit kontrolu a to podporuje jenom ještě větší problémy, rodiče to dělají ze strachu ze ztráty dítěte
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Identita ==
| |
| − | | |
| − | * v této fázi se završuje rozvoj identity
| |
| − | * mnohdy jde o převzetí modelu, který je pro danou sociální pozici charakteristický
| |
| − | * součástí je rozvoj mužské a ženské role a navazování hlubších partnerských vztahů
| |
| − | * člověk je identifikován tím, ke komu patří
| |
| − | * identita se odráží i ve způsobu prožívání a uvažování
| |
| − | * projevuje se též potřeba oddálit dospělost tzv. '''adolescentním moratoriem'''
| |
| − | * adolescent je považován jako dospělý a vyžaduje se od něj patřičné chování
| |
| − | * adolescenti již neodmítají radikálně normy a hodnoty presentované dospělými, ale zujímají k nim radikální postoj
| |
| − | * v adolescenci se mění i sociální role, především v profesní oblasti, tato proměna se odráží ve vztahu k učitelům i rodičům, nezávislost na jejich autoritě se mění za závislost na vztazích s vrstevníky
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Vrstevníci ==
| |
| − | | |
| − | * pomáhají uspokojovat různé potřeby
| |
| − | * emoční jistotu poskytuje stabilní přítel, který sdílí podobné hodnoty a zájmy
| |
| − | * zvětšuje se význam stálého sexuálního partnera
| |
| − | * vztahy je už třeba rozdělit na čistě vrstevnické a také přátelské a partnerské, tyto vztahy hrají v tomto období nezastupitelnou roli
| |
| − | * vrstevníci si navzájem poskytují názory, pocity, vzorce chování, mají možnost testovat sebe sama
| |
| − | * v tomto období se rychle střídají pozice soupeře a spoluhráče
| |
| − | * adolescent získává pocit vlastní autonomie
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * Dunphy se zabýval vývojem vrstevnických vztahů a určil několik stádií vývoje:
| |
| − | | |
| − | # v časné adolescenci vznikají malé skupinky tří až deseti členů, jsou neformální a se silnou vnitřní kohezí. Jsou dívčí nebo chlapecké
| |
| − | # ve střední adolescenci se malé skupiny začínají setkávat ve větších skupinách a to na mejdanech, večírcích.
| |
| − | # vznik prvních heterosexuálních vztahů. Skupiny se začínají rozpolcovat na dvojice
| |
| − | # partnerské dvojice jsou základem pro vznik nových heterosexuálních malých skupinek
| |
| − | # velké skupiny se rozpadají a malé setrvávají na bázi hlubšího přátelství mezi páry
| |
| − | | |
| − | * Dunphy shrnul vývoj takto: vrstevnické skupiny slouží jako prostředek pro vývoj heterosexuálního chování
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Erotické vztahy ==
| |
| − | | |
| − | * první fáze souvisí s uvědomováním si vlastní sexuality
| |
| − | * první schůzky s erotickým obsahem jsou častější u dívek než u chlapců
| |
| − | * sexuální aktivita je provozována stále více ve dřívějších letech
| |
| − | * průměrný věk prvního pohlavního styku se stále snižuje
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Socializace ==
| |
| − | | |
| − | * je spojena se nástupem do zaměstnání
| |
| − | * zde se institucionalizuje dospělost
| |
| − | * role zaměstnance coby začátečníka je nízko hodnocená, na druhou stranu poskytuje stabilní příjem a tím i možnost separace od rodiny ovšem za cenu větší zodpovědnosti
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Budoucí cíle a perspektivy ==
| |
| − | | |
| − | * důraz na budoucnost je součástí řady teorií vývojových úkolů
| |
| − | * adolescenti si začínají uvědomovat, že aktuální rozhodnutí mohou ovlivnit jejich další život
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Problematické chování ==
| |
| − | | |
| − | * nové teorie netvrdí, že v adolescenci je typické problematické chování, přesto je to citlivé období pro vznik tzv. rizikového chování
| |
| − | * nejčastější oblasti rizikového chování je agrese, násilí, šikana, drogy
| |
| − | * zvyšuje se v tomto období delikvence
| |
