Předsudek: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Předsudek (ang. ''prejudice'') je emočně nabitý a kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj.<ref>Hartl Pavel, &amp;  Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref> Předsudek se může týkat sociální skupiny, ale i jednotlivé osoby (např. učitel je ve škole informován předchozím vyučujícím o vlastnostech určitého žáka - nekriticky je přijme a chová se podle nich)<ref>Čáp Jan. (2001). <i>Psychologie pro učitele</i>. (Vyd. 1., 655 s.) Praha: Portál.</ref>.
+
'''Předsudek''' (ang. ''prejudice'') je emočně nabitý a kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj.<ref>Hartl Pavel, &amp;  Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref> Předsudek se může týkat sociální skupiny, ale i jednotlivé osoby (např. učitel je ve škole informován předchozím vyučujícím o vlastnostech určitého žáka - nekriticky je přijme a chová se podle nich)<ref>Čáp Jan. (2001). <i>Psychologie pro učitele</i>. (Vyd. 1., 655 s.) Praha: Portál.</ref>.
  
−
=== Rozvoj předsudků ===
+
=== Rozvoj předsudků v dětství===
−
Některé výzkumy předškoláků potvrzují, že již v tomto věku dítě vykazuje při výběru panenek různých barev etnické preference.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Aboud (1993) <ref>Aboud, F. E. (1993). The developmental psychology of racial prejudice. Transcultural Psychiatric Research Review.</ref> došel k závěru, si děti ve čtyřech až pěti letech tvoří vlastní, mnohdy silnější předsudky než dospělí. Tento proces vysvětluje sociálně-kognitivní závislostí na posuzování lidí podle vnějších znaků (barva pleti, oblečení, jazyk), jelikož se s tímto způsobem hodnocení setkávají od nejranějšího dětství. S rozvojem kognitivních schopností podle něj mezi 8-9 rokem předsudky ubírají na síle. Výzkum Rtulanda (1999) na britských dětech (n=329) naopak potvrdil existenci národnostních předsudků až u dětí od 10 let věku.<ref>Rutland, A. (1999). The development of national prejudice, in‐group favouritism and self‐stereotypes in British children. British Journal of Social Psychology, 38(1), 55-70.</ref>
+
 
 +
* Výzkum Hraba a Granta (1970) potvrdil předpoklad, že si předškolní děti vybírají panenku dle své vlastní barvy kůže<ref>Hraba, J., & Grant, G. (1970). <i>Black is beautiful: A reexamination of racial preference and identification.</i> Journal of personality and social psychology, 16(3), 398</ref>. Taktéž mají předškolní děti tendenci k zvýhodňování vztažných a stereotypizovaní nevztažných skupin. Ve studii Yee a Browna (1994) byly děti požádány, aby pomocí jednoduché škály ukázaly, jak moc rády mají chlapce a dívky. Od pěti let u chlapců a tří let u dívek bylo v jejich hodnocení patrné silné zvýhodňování skupiny jejich pohlaví. <ref>Yee, M., & Brown, R. (1994). <i>The development of gender differentiation in young children.</i> British Journal of Social Psychology, 33(2), 183-196.</ref>  
 +
* Aboud (1993) <ref>Aboud, F. E. (1993). <i>The developmental psychology of racial prejudice.</i> Transcultural Psychiatric Research Review.</ref> došel k závěru, že si děti ve čtyřech až pěti letech tvoří vlastní, mnohdy silnější předsudky než dospělí. Tento proces vysvětluje sociálně-kognitivní závislostí na posuzování lidí podle vnějších znaků (barva pleti, pohlaví, oblečení, jazyk), jelikož se s tímto způsobem hodnocení setkávají od nejranějšího dětství. S rozvojem kognitivních schopností podle něj mezi 8-9. rokem předsudky ubírají na síle.  
 +
* Davey (1983) potvrzuje existenci etnických předsudků u britských žáků základních škol<ref>Davey, A., Mullin, P. N., Norburn, M. V., & Pushkin, I. (1983). <i>Learning to be prejudiced: Growing up in multi-ethnic Britain.</i> E. Arnold.</ref> a Ruland (1999) hovoří o existenci národnostních předsudků až u dětí od 10 let věku.<ref>Rutland, A. (1999). <i>The development of national prejudice, in‐group favouritism and self‐stereotypes in British children.</i> British Journal of Social Psychology, 38(1), 55-70.</ref> Vzhledem k absenci skutečných konfliktů zájmů mezi těmito skupinami jsou tyto rané předsudky vysvětlovány potřebou diferenciace a rozvoje identity<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref>.
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 +
 
<references/>
 
<references/>
 +
 +
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]

Aktuální verze z 19. 4. 2016, 23:59

Předsudek (ang. prejudice) je emočně nabitý a kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj.[1] Předsudek se může týkat sociální skupiny, ale i jednotlivé osoby (např. učitel je ve škole informován předchozím vyučujícím o vlastnostech určitého žáka - nekriticky je přijme a chová se podle nich)[2].

Rozvoj předsudků v dětství

  • Výzkum Hraba a Granta (1970) potvrdil předpoklad, že si předškolní děti vybírají panenku dle své vlastní barvy kůže[3]. Taktéž mají předškolní děti tendenci k zvýhodňování vztažných a stereotypizovaní nevztažných skupin. Ve studii Yee a Browna (1994) byly děti požádány, aby pomocí jednoduché škály ukázaly, jak moc rády mají chlapce a dívky. Od pěti let u chlapců a tří let u dívek bylo v jejich hodnocení patrné silné zvýhodňování skupiny jejich pohlaví. [4]
  • Aboud (1993) [5] došel k závěru, že si děti ve čtyřech až pěti letech tvoří vlastní, mnohdy silnější předsudky než dospělí. Tento proces vysvětluje sociálně-kognitivní závislostí na posuzování lidí podle vnějších znaků (barva pleti, pohlaví, oblečení, jazyk), jelikož se s tímto způsobem hodnocení setkávají od nejranějšího dětství. S rozvojem kognitivních schopností podle něj mezi 8-9. rokem předsudky ubírají na síle.
  • Davey (1983) potvrzuje existenci etnických předsudků u britských žáků základních škol[6] a Ruland (1999) hovoří o existenci národnostních předsudků až u dětí od 10 let věku.[7] Vzhledem k absenci skutečných konfliktů zájmů mezi těmito skupinami jsou tyto rané předsudky vysvětlovány potřebou diferenciace a rozvoje identity[8].

Zdroje

  1. ↑ Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
  2. ↑ Čáp Jan. (2001). Psychologie pro učitele. (Vyd. 1., 655 s.) Praha: Portál.
  3. ↑ Hraba, J., & Grant, G. (1970). Black is beautiful: A reexamination of racial preference and identification. Journal of personality and social psychology, 16(3), 398
  4. ↑ Yee, M., & Brown, R. (1994). The development of gender differentiation in young children. British Journal of Social Psychology, 33(2), 183-196.
  5. ↑ Aboud, F. E. (1993). The developmental psychology of racial prejudice. Transcultural Psychiatric Research Review.
  6. ↑ Davey, A., Mullin, P. N., Norburn, M. V., & Pushkin, I. (1983). Learning to be prejudiced: Growing up in multi-ethnic Britain. E. Arnold.
  7. ↑ Rutland, A. (1999). The development of national prejudice, in‐group favouritism and self‐stereotypes in British children. British Journal of Social Psychology, 38(1), 55-70.
  8. ↑ Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Předsudek&oldid=33259“