Knihovny ve starověkém Řecku: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Řecké knihovny se vzhledem k použitému materiálu nedochovaly. Podle hojných zpráv v soudobé literatuře je patrné, že knihovny byly běžnou sou…“)
 
Řádek 6: Řádek 6:
  
 
Po alexandrijské knihovně byla druhou největší knihovnou na světě '''Knihovna v Pergamonu''' v Malé Asii. V roce 170 př. n. l. ji podle vzoru Alexandrijské knihovny založil Eumenés II. Knihovna obsahovala 200 000 papyrových svitků uložených ve 4 obrovských sálech. V roce 41 př. n. l. byla odvezena do Alexandrie, aby byl nahrazen fond zničený požárem v roce 47 př. n. l. Spolu s Alexandrijskou knihovnou byla zničena v roce 638 při arabském vpádu.<ref name="buřilová" />
 
Po alexandrijské knihovně byla druhou největší knihovnou na světě '''Knihovna v Pergamonu''' v Malé Asii. V roce 170 př. n. l. ji podle vzoru Alexandrijské knihovny založil Eumenés II. Knihovna obsahovala 200 000 papyrových svitků uložených ve 4 obrovských sálech. V roce 41 př. n. l. byla odvezena do Alexandrie, aby byl nahrazen fond zničený požárem v roce 47 př. n. l. Spolu s Alexandrijskou knihovnou byla zničena v roce 638 při arabském vpádu.<ref name="buřilová" />
 +
 +
== Reference ==
 +
<references/>.

Verze z 6. 7. 2016, 09:39

Řecké knihovny se vzhledem k použitému materiálu nedochovaly. Podle hojných zpráv v soudobé literatuře je patrné, že knihovny byly běžnou součástí života. Existovaly soukromé knihovny vzdělanců a vědců, knihovny při školách (např. Platónova Akademie nebo Aristotelova škola) a tzv. Múseiony, které byly centry soudobého vědění.[1]

Vrcholem řeckého knihovnictví byla Alexandrijská knihovna. Byla založena Ptolemaiem I z podnětu Démétria Falérského, který se v ní stal prvním knihovníkem. Alexandrijská knihovna fungovala jako první starověká univerzitní knihovna. Byla součástí Múseionu, první instituce, jejímž účelem bylo zajistit vědcům vhodné podmínky pro bádání. Veškeré výdaje včetně platů zaměstnanců byly hrazeny státem. Knihovna měla obrovský rozsah fondu, v 1. stol. př. nl. l. to bylo 700 000 papyrových svitků. Obsahovala patrně veškerou řecky psanou literaturu a řecké překlady jiných literatur. Alexandrijští knihovníci patřili mezi přední helénistické vědce a zástupce helénistického písemnictví. Jedním z nejslavnějších knihovníků Alexandrijské knihovny byl Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n. l.), “otec literární historie”. Sestavil podrobný popis všech v ní uložených rukopisů, tzv. pinakes. Byl to soubor 120 knih a jejich úplný název zněl “Seznamy všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali”. Knihy byly tříděny podle Kallimachova klasifikačního systému. Kallimachův katalog uváděl nejen tituly děl, ale také podrobné informace o autorech a jejich dílech a rovněž analýzu textů. Tato rozsáhlá bibliografie byla po dlouhý čas základním přehledem řecké literatury. Knihovnu užívali přední učenci toho období, jako např. geograf Erastothenes, matematik Euklides, gramatik Apollonios, matematik Archimédés. O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme málo, od roku asi 150 př. n. l. pak kromě údajů o jejím postupném zániku téměř nic. Při obléhání Alexandrie Juliem Caesarem v roce 47 př. n. l. byla značně poškozena požárem. Je však známo, že pokračovala ve svém působení i v římské době. Definitivně zanikla v roce 638, kdy byla zničena Araby. [2]

Po alexandrijské knihovně byla druhou největší knihovnou na světě Knihovna v Pergamonu v Malé Asii. V roce 170 př. n. l. ji podle vzoru Alexandrijské knihovny založil Eumenés II. Knihovna obsahovala 200 000 papyrových svitků uložených ve 4 obrovských sálech. V roce 41 př. n. l. byla odvezena do Alexandrie, aby byl nahrazen fond zničený požárem v roce 47 př. n. l. Spolu s Alexandrijskou knihovnou byla zničena v roce 638 při arabském vpádu.[1]

Reference

  1. 1,0 1,1 Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené buřilová není určen žádný text
  2. >BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. 2002. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html

.