Alexandrijská knihovna

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Alexandrijská knihovna byla založena kolem r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější knihovny starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc svitků.

Historie

Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let. Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny. Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva. Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních státních starověkých univerzit. Múseion byl zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd.Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.

Provoz knihovny a fond

V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené rukopisy z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožování vědění ve prospěch knihovny.Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni knihovníky a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. (1)Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků. V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamy všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických: dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo. Závěrečný oddíl seznamů tvořili rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný katalog v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů.

Zánik Alexandrijské knihovny

O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby. Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužili Arabům jako topivo v lázních.

Současnost

V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi.Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.

Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným středům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i přípěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti. Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.

Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě
Architektonická soutěž: 1988-1989
Realizace vítězného projektu: 1995-2001
Celkové náklady: cca 217 mil. US$
Autoři architektonického návrhu: Snøhetta, Norsko
Autoři realizačního projektu: Snøhetta Hamza Consortium

Budova
Počet podlaží: 11
Výška budovy: 33 m
Celková plocha podlaží: 85 405 m2
z toho: univerzální knihovna 36 770 m2
z toho: studovna s volným přístupem k fondům 20 000 m2 - kulturní aktivity 4 210 m2 - technické služby 10 860 m2 - Mezinárodní škola informační vědy 3 500 m2 - Konferenční centrum a další prostory 30 840 m2
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně - knihy 200 000/8 mil. - periodika 1500/4000 - audiovizuální dokumenty 10 000/50 000 - rukopisy a vzácné tisky 10 000/50 000 - mapy - /50 000
Zaměstnanci 200/500
Informatizace knihovny OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační

Odkazy

Použitá literatura

• [BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]
• [BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]
• [CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]
• [VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]
• [CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]
• [CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]
• [ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny>. ISSN 1804-4255.]

Externí odkazy

• [1]

Klíčová slova

knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény