Vývojová diagnostika: Porovnání verzí
m (→Zdroje obrázků) |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Představují je jednotlivé psychologické testy. Seznam základních testů v rámci vývojové diagnostiky je uveden [[Vývojová diagnostika#Testy schopností či výkonové testy|níže]]. | Představují je jednotlivé psychologické testy. Seznam základních testů v rámci vývojové diagnostiky je uveden [[Vývojová diagnostika#Testy schopností či výkonové testy|níže]]. | ||
| − | '''Výhody:''' jsou standardizované. Jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci. Jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců. Jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu. | + | '''Výhody:''' jsou [[Standardizovanost|standardizované]]. Jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci. Jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců. Jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu. |
'''Nevýhody:''' jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení).<ref name=":0" /> | '''Nevýhody:''' jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení).<ref name=":0" /> | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
Aplikují se ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech. | Aplikují se ve výchovném poradenství, při podezření na [[vývojové poruchy]], při posuzování dětí pro jejich svěření do [[adopce]], pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech. | ||
| − | + | Při administraci vývojových škál a obecně při vyšetřování dětí ve velmi útlém věku je třeba brát v úvahu řadu jeho [[Specifika vyšetřování dítěte v útlém věku|specifik]]. | |
Je nutno brát v úvahu '''aktuální fyzický stav''' dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace. Je nutno se dítěti '''výrazněji přizpůsobovat '''- diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci). Na vyšetření je zprav. '''přítomen rodič''' či jiný pečovatel. U dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí [[Období prvního vzdoru|prvního vzdoru]] a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou '''formu hry '''a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.<ref name=":1" /> | Je nutno brát v úvahu '''aktuální fyzický stav''' dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace. Je nutno se dítěti '''výrazněji přizpůsobovat '''- diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci). Na vyšetření je zprav. '''přítomen rodič''' či jiný pečovatel. U dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí [[Období prvního vzdoru|prvního vzdoru]] a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou '''formu hry '''a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.<ref name=":1" /> | ||
| Řádek 58: | Řádek 58: | ||
'''Neurobehaviorální hodnocení nedonošeného dítěte dle Kornerové'''<ref name=":1" /> | '''Neurobehaviorální hodnocení nedonošeného dítěte dle Kornerové'''<ref name=":1" /> | ||
| − | použitelné od 32. týdne od početí ([[Nedonošené dítě|nedonošené]] je dítě narozené do 37. gestačního týdne)<ref name=":2" /> | + | použitelné od 32. týdne od početí ([[Nedonošené dítě|nedonošené]] je dítě narozené do 37. gestačního týdne)<ref name=":2">Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.</ref> |
=== Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku === | === Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku === | ||
'''[[Gesellovy vývojové škály]]''', 20. léta 20. stol.<ref name=":1" /> | '''[[Gesellovy vývojové škály]]''', 20. léta 20. stol.<ref name=":1" /> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
'''[[Kleinkindertest Bühlerové-Hertzerové]]''', 1932<ref name=":1" /> | '''[[Kleinkindertest Bühlerové-Hertzerové]]''', 1932<ref name=":1" /> | ||
| Řádek 80: | Řádek 69: | ||
'''[[Škála Nancy Bayleyové]]''', 1983<ref name=":1" /> | '''[[Škála Nancy Bayleyové]]''', 1983<ref name=":1" /> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Výkonové testy či testy schopností == | == Výkonové testy či testy schopností == | ||
| Řádek 95: | Řádek 76: | ||
[[Stanford-Binetův test inteligence|Stanford-Binetova zkouška]], 1916 a její následné revize a modifikace, včetně''' Therman-Merrill III''' (z 1960)<ref name=":1" /> | [[Stanford-Binetův test inteligence|Stanford-Binetova zkouška]], 1916 a její následné revize a modifikace, včetně''' Therman-Merrill III''' (z 1960)<ref name=":1" /> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
'''[[Škála McCartyhové]]''', 1972<ref name=":1" /> | '''[[Škála McCartyhové]]''', 1972<ref name=":1" /> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
'''[[Wechslerovy testy inteligence]]'''<ref name=":1" /> | '''[[Wechslerovy testy inteligence]]'''<ref name=":1" /> | ||
| Řádek 228: | Řádek 192: | ||
'''[[Test pohádek]]''' ('''FTT''', Fairy Tale Test)<ref>Coulacoglou, C. (2008). Exploring the child's personality: developmental, clinical, and cross-cultural applications of the Fairy Tale Test. Springfield: Charles C. Thomas.</ref> | '''[[Test pohádek]]''' ('''FTT''', Fairy Tale Test)<ref>Coulacoglou, C. (2008). Exploring the child's personality: developmental, clinical, and cross-cultural applications of the Fairy Tale Test. Springfield: Charles C. Thomas.</ref> | ||
| − | |||
| − | |||
==== Grafické či kresebné ==== | ==== Grafické či kresebné ==== | ||
| Řádek 289: | Řádek 251: | ||
'''[[Test obkreslování]]''', 1957<ref name=":1" /> | '''[[Test obkreslování]]''', 1957<ref name=":1" /> | ||
| − | |||
| − | |||
'''[[Bender-Gestalt test]]''', 1948<ref name=":1" /> | '''[[Bender-Gestalt test]]''', 1948<ref name=":1" /> | ||
| Řádek 386: | Řádek 346: | ||
klinické metody, testové metody, psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon, výkonové testy, testy osobnosti, osobnostní dotazníky, projektivní testy, Hermann Rorschach, Henry A. Murray, kresebné testy, Zdeněk Matějček, Ellis Paul Torrance, testy školní zralosti, statická diagnostika, dynamická diagnostika | klinické metody, testové metody, psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon, výkonové testy, testy osobnosti, osobnostní dotazníky, projektivní testy, Hermann Rorschach, Henry A. Murray, kresebné testy, Zdeněk Matějček, Ellis Paul Torrance, testy školní zralosti, statická diagnostika, dynamická diagnostika | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Vývojová psychologie]] | ||
Aktuální verze z 20. 2. 2017, 14:24
Vývojová diagnostika představuje oblast psychodiagnostiky zabývající se poznáváním a zjišťováním jednak celkové úrovně vývoje daného jedince a jednak také stupně vývoje jeho jednotlivých psychických funkcí, schopností a podoby osobnostních charakteristik s ohledem na příslušnou vývojovou fázi, ve které se jedinec nachází.[1]
Obsah
Metody vývojové diagnostiky
Metody vývojové diagnostiky dělíme v základu na klinické a testové.
Klinické
Zahrnují pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza stop činnosti.
Výhody: umožňují komplexnější poznání daného jedince. Slouží jako vhodná - doplňující a rozšiřující podpora testových metod
Nevýhody: zprav. nejsou stanoveny jednotné postupy a přesná pravidla pro jejich administraci a vyhodnocování. Neexistují pro jejich výsledky normy, na základě nichž by bylo možné výsledek jedince srovnat s výsledky určité širší populace jedinců. Jsou více závislé na subjektivním zkreslení diagnostikujícího pozorovatele.[2]
Testové
Představují je jednotlivé psychologické testy. Seznam základních testů v rámci vývojové diagnostiky je uveden níže.
Výhody: jsou standardizované. Jejich administrace a vyhodnocování (kvantitativní analýza a její interpretace) probíhá uniformě, tj. za užití jednotných postupů a sledování přesných pravidel; to umožňuje vyšší spolehlivost při srovnávání výsledků z daného testu u téhož jedince při víceré administraci. Jsou pro ně vytvořené normy, tzn. jsou známy průměrné výsledky v daném testu či jeho příslušných částech pro určitou širší populaci jedinců (tou je nejčastěji skupina lidí určitého věku, pohlaví, sociálního statusu,...); to umožňuje srovnání výsledků z příslušného testu u daného jedince s tím, jaké jsou "normální", resp. běžné či nejtypičtější výsledky v rámci dané širší populace jedinců. Jsou méně závislé na zkreslení diagnostikujícího zadavatele testu.
Nevýhody: jsou úžeji zaměřené pouze na určitou oblast či určitý omezený počet oblastí psychického života jedince (např. pouze na myšlení) a v rámci této oblasti opět pouze na určité její aspekty (např. pouze na verbální a abstraktní myšlení).[2]
Vývojové škály
Vývojové škály představují testy, které se používají pro ranou diagnostiku psychického vývoje (a to celkového psychického vývoje), konkrétně diagnostiku dětí do 3 let (novorozenců, kojenců a batolat).[1]
Slouží pro stanovení celkové funkční zralosti a integrity CNS, zejm. neuromotorické zralosti dítěte; nikoliv pro určení intelektových schopností jako takových, neboť jejich jednotlivé složky (jako např. verbální myšlení, abstraktní myšlení, vizuální myšlení, kvantitativní myšlení,...) ještě nejsou u dětí v uvedeném věku dostatečně diferencovány; také slouží pro získání informací o emocionální stabilitě dítěte (zejm. jeho dráždivosti a frustrační toleranci), podobě jeho sociálního chování a též podobě jeho řečovém vývoji[3]
Aplikují se ve výchovném poradenství, při podezření na vývojové poruchy, při posuzování dětí pro jejich svěření do adopce, pro průběžné hodnocení vývoje dětí v konejeckých ústavech a dětských domovech.
Při administraci vývojových škál a obecně při vyšetřování dětí ve velmi útlém věku je třeba brát v úvahu řadu jeho specifik.
Je nutno brát v úvahu aktuální fyzický stav dítěte; musí být optimální, jinak figuruje jako výrazně rušivá proměnná, která může naprosto znemožnit realizaci administrace. Je nutno se dítěti výrazněji přizpůsobovat - diagnostika poté probíhá zprav. za méně standardních podmínek (např. s dítětem v průběhu vyšetření ležíme na koberci). Na vyšetření je zprav. přítomen rodič či jiný pečovatel. U dítěte ve věku kolem 2 - 3 let, tj. v oddobí prvního vzdoru a počátků formování identity vlastního jáství, se může objevovat výrazný negativismus, a tedy tendence všechny úkoly zadávané v rámci diangostiky odmítat. Je poté zprav. vhodné na dítě nevyvíjet další nátlak, neboť by to vedlo pouze k nárůstu jeho odporu. Naopak je na místě zaujmout kooperativní přístup a diagnostiku představit a nabídnout dítěti jako určitou formu hry a podpořit tak jeho motivovanost k její realizaci. Hravá forma vyšetření je celkově doporučována u o psychodiagnostiky dětí.[1]
Novorozenecké škály
Novorozenecké škály hrají významnou roli při zachycovní potenciálních poruch ve vývoji v jejich co nejčasnějším stádiu. V případě pozitivního nálezu mohou být na jejich základě učiněny kroky směrem k co nejdřívějšímu zahájení léčby přísllušných poruch.
Brazeltonova neonatální škála (NBAS = Neonatal Behavioral Assessment Scale), 1973[1])
Autorem je Thomas Berry Brazelton (*1918) = americký pediatr, dětský psychiatr.
Hodnocené oblasti:
- 1. interakční chování (např. míra reaktivity na sociálního patnera, na zrakové a sluchové podněty)
- 2. motorika (např. schopnost udržet přiměřený svalový tonus, do příslušné míry kontrolovat své motorické projevy)
- 3. behaviorální stabilita (zejm. míra stability, resp. lability neurobehaviorálních stavů po rozrušení - do jaké míry je dítě dráždivé a následně uklidnitelné)
- 4. fyziologiká stabilita (intenzita fyziologických reakcí na stres - např. množství třesů, přítomnost a charakter změn barvy kůže)
Jednotlivé neurobehaviorální stavy rozlišované u novorozence dle Brazeltona:
- 1 - klidný spánek bez očních pohybů
- 2 - REM spánek
- 3 - dřímota či klimbání či usínání
- 4 - klidné bdění
- 5 - neklidné bdění s otevřenýma očima a motorickou aktivitou
- 6 - křik či pláč
Neurobehaviorální hodnocení nedonošeného dítěte dle Kornerové[1]
použitelné od 32. týdne od početí (nedonošené je dítě narozené do 37. gestačního týdne)[4]
Škály pro děti kojeneckého a batolecího věku
Gesellovy vývojové škály, 20. léta 20. stol.[1]
Kleinkindertest Bühlerové-Hertzerové, 1932[1]
Jde o druhou nejstarší vývojovou škálu; je určena pro děti od narození do cca 5,9 let.[1]
Škála Nancy Bayleyové, 1983[1]
Výkonové testy či testy schopností
Testy obecnějších psychických schopností - testy inteligence
Mezi testy inteligence využívané v rámci vývojové diagnostiky lze řadit následující:
Stanford-Binetova zkouška, 1916 a její následné revize a modifikace, včetně Therman-Merrill III (z 1960)[1]
Škála McCartyhové, 1972[1]
Wechslerovy testy inteligence[1]
Inteligence je zde pojímána šířeji - nezahrnuje pouze faktory týkající se intelektu (totiž schopnost uvažovat logicky a v abstraktních pojmech, schopnost zdůvodňovat, schopnost se přizpůsobovat vnějšímu prostředí za užití myšlení, schopnost účinnně řešit (nové/obtížné) problémy, schopnost učit se ze zkušenosti,...) + navíc také zahrnuje některé osobnostní rysy jako např. vytrvalost, pečlivost[1]
První verze testu - Wechsler-Bellevu (1939, tj. o více než 30 let později než Stanford-Binetova zkouška). Tato verze byla určena pro děti od 10 let a dospělé[1] Tato původní verze testu byla posléze v 50. letech revidována coby WAIS (Wechsler Adult Intelligence Scale), 1955. V Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby WAIS-R - částečně standardizován na českou, a to dospělou populaci. K půvdní verzi Wechsler-Bellevu byla také vytvořena její modifikace pro děti coby WISC (Wechsler Intelligence Scale for Children), 1949. V Čechách byla posléze vytvořena modifikace tohoto testu coby PDW (Pražšký dětský Wechsler), 1973.
Ravenovy testy inteligence[1] ve verzi pro děti coby Barevné progresivní matice, 1949
Určeny pro děti od 5 do 11 let.[1]
Kaufmannův ABC test, 1983
Určen pro děti od 2,5 do 12,5 let.[1]
Testy dílčích psychických funkcí či schopností
Testy percepce
Zrakové testy - např. Edfeldtův reverzní test[1]
Slouží pro zmapování zrakové percepční zralosti - totiž zjištění toho, nakolik je dítě připraveno se začit učit číst (např. a mj. nakolik je schopno rozlišovat zrcadlové tvary)
Sluchové testy - např. Zkouška sluchové diferenciace Wepmana a Zdeňka Matějčka[1]
Mezi jejími úlohami např. rozlišování reálných a nesmyslných slov.
Testy pozornosti
Test cesty (TMT, Trail making test)[1]
Úkolem diagnostikovaného jedince je kreslit čáru (jakoby "cestu") a tou spojovat v první fázi jednotlivá čísla od nejmenšího po největší, přičemž tato čísla jsou různě rozmístěna po podnětovém materiálu; ve druhé fázi je úkolem takto spojovat střídavě čísla a písmena, přičemž s čísly je třeba stále postupovat od nejmenšího po největší a s písmeny dle abecedního pořadí (jedinec tedy kreslí čáru od 1 k A, od A ke 2, od 2 k B, od B k 3...).
Testy paměti
Rey-Osterriethova komplexní figura (ROCFT, Rey-Osterrieth Complex Figure Test)[1]
Úkolem diagnostikovaného jedince je nejprve podle předlohy obkreslit složitý obrazec a následně si po několika minutách znovu na obrazec rozpomenout a nakreslit jej již bez předlohy. Testována je neverbální, zejména vizuální paměť.
Testy motorických schopností a laterality
Zkouška laterality Zdeňka Matějčka a Zdeňka Žlaba[1]
Slouží pro zjištění laterality končetin a očí. Úkolem diagnostikovaného jedince je mj. vkládání korálků do lahvičiky, sahání si na ucho či nos, dívání se skrze kukátko - přičemž se sleduje, zda jedinec primárně zapojuje levý či pravý orgán (ruku,oko,...).
Testy řečových schopností
Zkouška mluvnických dovedností Zdeňka Žlaba[1]
Testy vědomostí a dovedností
Jde o testy školských vědomostí a dovedností (tj. schopnosti rozvinuté v rámci nějaké konkrétní činnosti - např. dovednost číst, psát, počítat; mj. také dovednost řídit auto,...).
Zkouška vědomostí předškolních dětí Zdeňka Matějčka a Marie Vágnerové
Testy osobnosti
Testy osobnosti zjišťují podobu osobnostních charakteristik jedince s ohledem na to, jak běžně (v průměru či normě) vypadají příslušné osobnostní charakteristiky jedinců v příslušném věku, a tedy de facto též v příslušné vývojové fázi. Tento údaj může být následně srovnáván s aktuálními sociálními normami a může být případně identifikována určitá osobnostní odchylka, abnormalita, patologie.
Osobnostní dotazníky
Osobnostní dotazníky lze rozdělit na:
Jednodimenzionální
Zjišťují specifika jedné dimenze, aspektu či složek osobnosti (např. úzkostnost, depresivita); také se mohou týkat oblastí sociálního života (např. míra sociální akceptace).
Children´s Depression Inventory (CDI)
Bernský dotazník subjektivní pohody
Dotazník sebepojetí a školní úspěšnosti dětí
Bellův dotazník přizpůsobivosti
Vícedimenzionální
Zjišťují specifika více dimenzí, aspektů či složek osobnosti.
Cattelův osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ, High School Personality Questionnaire)
Projektivní testy
Projektivní testy počítají s předpokladem, že každý jedinec má jistou tendenci do předkládaného podnětového materiálu či do materiálu, který sám produkuje, promítat (projikovat) své určité vnitřní obsahy - zejm. své pocity a postoje (např. do kreslených postav u grafických testů může jedinec promítat sám sebe či jiné subjektivně důležité osoby a svůj vztah k sobě samému či vztah s těmito osobami, a tedy i emoce a postoje s těmito vztahy spojené).[1] Slouží proto zejm. pro zjištění charakteristik emočního prožívání či emoční reaktivity jedince (způsobů emočního reagování, znaků temperamentu) a také postojů jedince (k sobě samému a jiným osobám).
Některá doporučení k vyhodnocování (interpretaci) projektivních testů:
Vždy si ošetřit případné intervenující proměnné vedoucí k jiným potenciálním interpretacím. Zvolenou interpretaci mít vždy podloženou dalším diagnostickým materiálem (např. výsledky z dalších testů osobnosti či dalších diagnostických metod - např. rozhovoru). Nikdy jednotlivé pozorované znaky neinterpretovat izolovaně, ale vždy s ohledem na celkový kontext, ve kterém se vyskytují (nelze tedy např. jednoznačně říci, že daný znak (např. určitá nakreslená čára) jistě a vždy svědčí o té a té skutečnosti - lze jen říci, že pravděpodobněji s ohledem na daný kontext může svědčit o tom či onom).
Verbální
Testovaný jedinec se v rámci testuje vyjadřuje prostřednictvím mluvení
Rorschachův test, 1921[1]
Autorem je Hermann Rorschach (1884 - 1922). Primárně je užíván pro dospělé, může být také užit pro děti. Podoba administrace: jedinci jsou předkládány tabule (celkem 10) s víceméně symetrickými inkoustovými skrvnami, administrátor se přitom ptá "Co by to mohlo být?"
Uplatnění - u dětí se užívá pro diagnostiku:
percepční úrovně dítěte (zralost a kvalita percepce) a úrovně některých jiných kognitivních funkcí (např. pozoronosti)
afektivní složky osobnosti (míra introverze vs. extroverze, míra impulzivity, schopnost kontroly emocí,...)
dynamiky osobnosti (typické obranné mechanimy, přítomné konflikty, schopnost zvládání úzkosti,...)
odchylek ve vývoji osobnosti (potenciální prepsychotické příznaky, výrazy maladjustace,...)
Hand test (Test ruky), 1961[1]
Je použitelný od 6 let. Podoba administrace: jedinci jsou předkládány obrázky s různými gesty jedné ruky, administrátor se přitom ptá "Co asi může dělat tato ruka?". U dětí se užívá zejm. pro diagnostiku agresivity.
Tematicko-apercepční test (TAT, Thematic Apperception Test), 1935[1]
Autorem je Henry A. Murray (1893 - 1988). Podoba administrace: předkládány tabule (celkem 31) s obrázky s méně strukturovanými, ne zcela jednoznanými situacemi a lidmi v těchto situacích; jedna tabule je bílá, administrátor přitom dává testovanému jedinci za úkol vymyslet pro každý obrázek co nejdramatičtější příběh. Užívá se zejm. pro diagnostiku motivačních proměnných jedince (dominantních pudů a potřeb), též dominantních emocí a konfliktů. Pro děti užívána jeho verze Children´s Apperception test (CAT-H) pro děti od 3 do 10 let; podoba administrace: dítěti jsou předkládány tabulce (celkem 10) s obrázky s antropomorfizovanými zvířaty v nejrůznějších situacích (např. přetahující se medvědi).
Test pohádek (FTT, Fairy Tale Test)[5]
Grafické či kresebné
testovaný jedinec se v rámci testu vyjadřuje prostřednictvím kreslení či malování
Tematické kresebné projektivní testy
podoba administrace: jedinec má nakreslit volnou, resp. tematickou kresbu, tedy kresbu na určitté zadání (např. lidská postava)
Projektivní hodnocení kresby lidské postavy (viz níže)
Test hvězd a vln (viz níže)
Kresba rodiny, 60. léta
Autorem je Zdeněk Matějček (1922 - 2004); Podoba administrace: jedinec má nakreslit obrázek své rodiny; Vyhodnocení: kresba chápána jako symbolická reprezentace vztahové konstelace v rámci rodiny a emočních prožitků a postojů s ohledem na jednotlivé členy rodiny.
Podoba administrace: jedinec má nakreslit obrázek své rodiny tak, jako by byl kouzelník a mohl každého jejího člena začarovat do nějaké jiné bytosti
Projektivní testy založené na dokreslování předlohy
Podoba administrace: jedinec má dokreslit částečně nakreslenou předlohu.
Warteggův kresebný test (WZT, Wartegg-Zeichen-Test), 1939
Manipulační či metody volby
Testovaný jedinec se v rámci testu vyjadřuje prostřednictvím manipulace s předměty
Sceno-Test, 1951
Autorkou je G. von Staabsová. Podoba administrace: jedinec má za úkol použít ohebné figurky ke konstrukci různých scéněk. Uplatňuje se zejm. pr diagnostiku sociálních vztahů (předpokládá se, že jsou symbolicky vyjádřeny vztahy mezi figurkami).
Test světa (Welt-Test)
Autorkou je M. Lowenfeldová (1929), jí vytvořenou verzi poosléze revidovala Ch. Bühlerová (1941). Podoba administrace: jedinec má za úkol na vymezené ploše postavit cokoliv z materiálů, který má k dispozici (loutky, domy, auta, lidi). Vyhodnocení: zkoumanámi prvky jsou např. systematičnost uspořádání, bohatost použitých prvků, izolovanost některých z nich, rigidita v rozmisťování prvků,...
Další způsoby klasifikace, resp. druhy testů
Kresebné testy
Kresebné testy mohou být použity pro diagnostiky řady aspektů psychického života.
Kresebné testy pro diagnostiku inteligence
Test kresby lidské postavy, 1926, revize 1963[1]
Autorkou je F. Goodenoughová (původní test), D. B. Harris (revize). Test je použitelný pro děti od 3,5 do 11 let.
Pro diagnostický účel lze kresbu užít pouze do období kolem cca 10 let věku - kresba dosahuje v tomto období maxima (resp. standardní úrovně) svého vývoje, dál se již nerozvíjí či ne takovým způsobem, ze kterého by bylo možné usuzovat na inteligenci (spíše zde pak v rozvoji kresby hraje výtvarný talent a míra trávení volného času kresebnými aktivitami než intelektové schopnosti jedince).
Podoba administrace: dítěti je dán úkol nakreslit mužkou a poté ženskou potavu, příp. i sama sebe. Vyhodnocení: a) po formální stránce (např. síla a jistota čáry, velikost kresby), b) po obsahové stránce (např. schopnost dvojdimenzionálního zobrazení končetin, propracování detailů)
Test hvězd a vln, 1979[1]
Podoba administraci: dítěti je dán úkol nakreslit hvězdy nad vlnami.
Kresebné testy pro diagnostiku úrovně senzomotorických dovedností
Užívány pro diagnostiku jemné motoriky, vizuální percepce, senzomotorické koordinace, tj. integrace informací z percepce a jejich převedené do určitých pohybových projevů, resp. produkce určitých pohybových projevů v reakci na tyto informace.
Test obkreslování, 1957[1]
Bender-Gestalt test, 1948[1]
Kresebné testy pro diagnostiku emocionality
K tomuto účelu mohou posoužit grafické projektivní testy osobnosti (viz výše).
Kresebné testy pro diagnostiku postojů k sobě (sebepojetí) a druhým osobám
K tomuto účelu mohou posoužit grafické projektivní testy osobnosti (viz výše).
Kresebné testy pro diagnostiku kreativity
Torranceho figurální test tvořivého myšlení (Torrance Test of Creative Thinking, TTCT), 60. léta 20. stol.[6]
Autorem je Ellise Paul Torrance (1915 - 2003, americký psycholog).
Hodnocené oblasti / parametry:
obecně - míra kreativní divergence (rozbíhavosti) myšlení
- 1. flunece (plynulost) = schopnost rychle produkovat tvořivé nápady
- 2. flexibilita (pružnost) = schopnost přicházet s novými nápady
- 3. originalita (původnost, jedinečnost) = schopnost ve své odpovědi přesáhnout naučen a očividné
- 4. elaborace (propracovanost) - určena zejm. podle počtu přítomných prvků různého charakteru v odpovědích testovaného jedince
Testy užívané pro diagnostiku školní zralosti
Testy užívané pro diagnostiku školní zralosti lze rozdělit na:
Souhrnné
Screeningové
Jsou časově nenáročné - administrace je relativně krátká poskytují základní informaci o stupni školní zralosti daného dítěte - ve smyslu, zda se vůbec nějakým způsobem odchyluje od normy a vede tak ke zvážení nutnosti užít komlexnější testy (=> šetří tak čas než kdybychom rovnou vždy užívali testy komplexní) provádí je zprav. pediatr, v případě pochybností (např. podezření na vývojovou poruchu) další a podrobnější diagnostické vyšetření realizuje dětský klinický psycholog, příp. dětský psychiatr
Jiráskův-Kernův orientační test školní zralosti[1]
Autorem je Jaroslav Jirásek; jde přitom o modifikaci Kernova testu školní zralosti
Hodnocené oblasti:
- 1. vyspělost jemné motoriky
- 2. úroveň senzo- (totiž vizuo-) motorické koordinace
- 3. schopnost analyticko-syntetického myšlení (rozložit pozorované objekty při jejich rozpoznávání a znovu je složit při jejich reprodukci)
- 4. obecně schopnost vyvinout volní úsilí a vydržet po určitou dobu vyvíjet určitou činnost
Komplexnější, podrobnější
Göppingenská zkouška zkoumá mj. také: schopnost rozlišovat tvary, chápat pojmy a obsah řeči, úroveň inteligence (všeobecných rozumových schopností).[1]
Dílčí - zaměřené na určité specifické oblasti psychického fungování
Zaměřené na diagnostiku inteligence
test Therman-Merillové; WISC (viz výše) či PDW; Ravenovy barevné progresivní matrice
Zaměřené na diagnostiku zrakové percepce
Edfeldtův reverzní test; Vývovojový test zrakového vnímání Frostigové; Zkouška laterality Matějčka a Žlaba
Zaměřené na diagnostiku vědomostí
Zkouška vědomostí předškolních dětí Matějčka a Vágnerové
Zaměřené na diagnostiku osobnosti
Rorschachův test
Různé teoretické pohledy na vývojovou diagnostiku
S ohledem na cíle vývojově diagnostického vyšetření a přístupy k němu se též někdy rozlišuje vývojová diagnostika na:
A) statickou
Vychází zejm. z vývojově psychologických pohledů a názorů J. Piageta. Jejím cílem je zjistit aktuální vývojovou úroveň dítěte. Zajímá se o samotné výsledky v daných diagnostických metodách.
B) dynamickou
Vychází zejm. z vývojově psychologických pohledů a názorů L. S. Vygotského, a to z jeho konceptu zóny proximálního vývoje[7] (= vzdálenost, rozdíl mezi aktuálním vývojovým stupněm jedince a potenciálním v daný okamžik dosažitelným vývojovým stupněm, kterou je dítě schopno překonat za pomoci druhé osoby, resp. za stimulace druhou osobou). Jejím cílem je zjistit nikoliv primárně akuální vývojovou úroveň dítěte, ale též další aktuální možnosti/potencialit jeho rozvoje; totiž, konkrétněji řečeno, jejím cílem není zjistit pouze to, které úlohy (např. úkoly v daném testu) dokáže dítě vyřešit samo (a které vypovídají o jeho "samostatné" současné vývojové úrovni), ale též se snaží zjistit, které úlohy je dítě schopno dosáhnout za pomoci druhého člověka, a jež má tedy potenciál vyřešit posléze samo. Spíše takový vývojový stupeň, kterého dítě ještě nedosáhlo kterého je dítě potenciálně schopno dosáhnout. Zajímá se o též o proces, na základě nějž dítě dospívá k příslušným výsledkům v daných diagnostických metodách, a nikoliv čistě o výsledky tohoto procesu
Odkazy
Reference
- ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 1,16 1,17 1,18 1,19 1,20 1,21 1,22 1,23 1,24 1,25 1,26 1,27 1,28 1,29 1,30 1,31 1,32 1,33 Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
- ↑ 2,0 2,1 Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
- ↑ Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.
- ↑ Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
- ↑ Coulacoglou, C. (2008). Exploring the child's personality: developmental, clinical, and cross-cultural applications of the Fairy Tale Test. Springfield: Charles C. Thomas.
- ↑ Jurčová, M. (1984). Torranceho figurálny test tvorivého myšlenia. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.
- ↑ Soukupová, N. (2012). Vědomí a svoboda: L. S. Vygotskij a jeho teorie lidské psychiky. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Literatura
- Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
- Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Potál.
- Švancara, J. (1980). Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum.
Další užité zdroje
- některé informace z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc
- některé informace z přednášek PhDr. Lenky Morávkové Krejčové, Ph.D.
Zdroje obrázků
- http://work.chron.com/requirements-child-therapist-16941.html
- childcare-2-developmental-theorists.wikia.com/wiki/Arnold_Gesell
Klíčová slova
klinické metody, testové metody, psychodiagnostika dětí, vývojové škály, Thomas Brazelton, Arnold Gesell, Alfréd Binet, Théodor Simon, výkonové testy, testy osobnosti, osobnostní dotazníky, projektivní testy, Hermann Rorschach, Henry A. Murray, kresebné testy, Zdeněk Matějček, Ellis Paul Torrance, testy školní zralosti, statická diagnostika, dynamická diagnostika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
