Augustin Merta: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi | + | '''Augustin Merta''' (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[rešerše]] . Vynikající odborník, ale inspirující osobnost s pevným charakterem. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref> |
| − | ==Život | + | ==Život== |
[[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]] | [[File:50c1c1c828e94.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]] | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta | ''„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“''A.Merta | ||
| − | + | Narodil se 30.11. '''1914''' v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro.Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45.Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do '''VTEI'''. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
==Vědecký pracovník== | ==Vědecký pracovník== | ||
[[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]] | [[File:790-photo_t2.jpg|Augustin Merta|thumb|Ing. Augustin Merta CSc.]] | ||
| − | + | Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav Drtina]]. | |
| − | + | V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.'''Publikoval přes 150''' prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[informace]].Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.Spolu s manželkou [[Dagmar Mertová|PhDr. Dagmar Mertovou]] sestavili [[Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994). <ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref> | |
| − | + | ||
| − | + | == Přínos Augustina Merty v Informační vědě == | |
| − | + | ||
| − | + | V roce '''1963''' vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi knihovnictvím a oblastí VTEI. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců. | |
| − | + | ||
| − | + | Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který '''třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny''', s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje. | |
| + | |||
| + | Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující. | ||
| + | |||
| + | V časopise Česká bibliografie, ale roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v ČSSR neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav. | ||
| + | |||
| + | Ve světě se používá označení information science. U nás například informatistika nebo teorie vědecké informaci či sémantická informace. | ||
| + | |||
| + | Roku 1981 vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku 1959. | ||
| + | |||
| + | S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod '''mechanické selekce informací''' – INDORES1. | ||
| + | |||
| + | V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními '''anglicko-českého''' oborového slovníku v letech 1988 a 1994. | ||
| + | |||
| + | Roku 1994 vydávají '''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''', nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky. | ||
| + | |||
| + | Další dílem tohoto autora je kniha s názvem '''Společenské aspekty komunikace odborných informací''', která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
== Ocenění celoživotní práce == | == Ocenění celoživotní práce == | ||
| − | * '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení. | + | * '''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením '''Pamětní medaile Univerzity Karlovy''' v rámci oslav 650. výročí jejího založení. |
| − | * '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref>Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref> | + | * '''1999''' Od francouzského ministerstva obrany obdržel '''diplom Za spoluúčast na osvobození Francie''' v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref>AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref> |
== Slavný citát A. Merty == | == Slavný citát A. Merty == | ||
''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“ | ''„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“ | ||
| − | ''<ref>Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref> | + | ''<ref>Podplukovník v. v. Augustin Merta (1914 - 2006) [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref> |
| Řádek 54: | Řádek 64: | ||
* [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty] | * [http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403185.html/ Komentovaná antologie textů Augustina Merty] | ||
* [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty] | * [http://http://http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0403/0403177.html/ Bibliografie Augustina Merty] | ||
| + | |||
| + | === Související články === | ||
| + | * [[Rešerše]] | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| Řádek 59: | Řádek 72: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Augustin Merta]] | ||
| + | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] | ||
Aktuální verze z 2. 4. 2017, 18:22
Augustin Merta (1914-2006) byl válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti rešerše . Vynikající odborník, ale inspirující osobnost s pevným charakterem. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.[1]
Obsah
Život
„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“A.Merta
Narodil se 30.11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro.Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45.Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.[2]
Vědecký pracovník
Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI. [3] Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. Jaroslav Drtina. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry.Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992.Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru UNESCO a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a informace.Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině.Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994). [4]
Přínos Augustina Merty v Informační vědě
V roce 1963 vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi knihovnictvím a oblastí VTEI. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců.
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje.
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.
V časopise Česká bibliografie, ale roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v ČSSR neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav.
Ve světě se používá označení information science. U nás například informatistika nebo teorie vědecké informaci či sémantická informace.
Roku 1981 vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku 1959.
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod mechanické selekce informací – INDORES1.
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.
Roku 1994 vydávají Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem Společenské aspekty komunikace odborných informací, která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.[5]
Ocenění celoživotní práce
- 1998 Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.
- 1999 Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.[6]
Slavný citát A. Merty
„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“ [7]
Odkazy
Reference
- ↑ Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307
- ↑ Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html
- ↑ Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf
- ↑ Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc
- ↑ GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc
- ↑ AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html
- ↑ Podplukovník v. v. Augustin Merta (1914 - 2006) [online]. [cit. 2016-02-03].Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307
Literatura
- MERTA, Augustin a Dagmar MERTOVÁ. 1988. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. Praha: ÚVTEI. ISBN 8090166423.
- MERTA, Agustin. 1970. Společenské aspekty komunikace.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Augustin Merta, Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
