Karl Ludwig von Bertalanffy: Porovnání verzí
(→Odkazy) |
|||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
− | == Obecná teorie systémů | + | == Obecná teorie systémů == |
Bertalanffyho [[teorie systémů]] vychází z předpokladu, že živé organismy jsou otevřené systémy, jež si se svým okolím vyměňují látky a energii a nedají se tedy popsat běžnými fyzikálními modely pro systémy uzavřené. Jeho teorie zdůrazňuje [[holismus]] oproti [[redukcionismu]] a organismus staví proti mechanismu.<ref name="http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_te orie_syst%C3%A9m%C5%AF">http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF</ref> | Bertalanffyho [[teorie systémů]] vychází z předpokladu, že živé organismy jsou otevřené systémy, jež si se svým okolím vyměňují látky a energii a nedají se tedy popsat běžnými fyzikálními modely pro systémy uzavřené. Jeho teorie zdůrazňuje [[holismus]] oproti [[redukcionismu]] a organismus staví proti mechanismu.<ref name="http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_te orie_syst%C3%A9m%C5%AF">http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF</ref> | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
Tradiční modely uzavřených systémů, založené na klasické fyzice a [[Druhé větě termodynamické]]<ref name="http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty">http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty</ref> | Tradiční modely uzavřených systémů, založené na klasické fyzice a [[Druhé větě termodynamické]]<ref name="http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty">http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty</ref> | ||
, se pro popis živých systémů nehodí. Bertalanffy říká, že “běžné fyzikální formulace nelze z principu použít pro živé systémy jakožto otevřené systémy v ustáleném stavu, a můžeme se dohadovat, že řada rysů živých systémů, jež se podle fyzikálních zákonů zdají paradoxní, je důsledkem této skutečnosti.” | , se pro popis živých systémů nehodí. Bertalanffy říká, že “běžné fyzikální formulace nelze z principu použít pro živé systémy jakožto otevřené systémy v ustáleném stavu, a můžeme se dohadovat, že řada rysů živých systémů, jež se podle fyzikálních zákonů zdají paradoxní, je důsledkem této skutečnosti.” | ||
− | Obecná teorie systémů tedy hledá společné zákonitosti živých i společenských systémů a nachází například tyto: komplexnost dynamické rovnováhy, zpětné vazby a samoorganizaci. | + | Obecná teorie systémů tedy hledá společné zákonitosti živých i společenských systémů a nachází například tyto: komplexnost dynamické rovnováhy, zpětné vazby a samoorganizaci.<br /> |
+ | |||
+ | Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém pak chápe jako množinu prvků ve vzájemné interakci.<ref name="CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978 - 80 - 246 - 1037 - 5.">CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978 - 80 - 246 - 1037 - 5.</ref> | ||
V běžném jazyce rozumíme modelem napodobení předmětů již existujících, nebo předmětů, které mají být teprve vytvořeny. '''Model''' je tedy především pomoc v myšlení. "''Ve vědě je model konstrukce, která vědomým zjednodušením reprodukuje aspekty přírodního jevu a umožňuje deduktivní odvození a výroky, které mohou být přezkoušeny ve zkušenosti.''"<ref name="ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s. ISBN 8004254144.>ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s. ISBN 8004254144.</ref> | V běžném jazyce rozumíme modelem napodobení předmětů již existujících, nebo předmětů, které mají být teprve vytvořeny. '''Model''' je tedy především pomoc v myšlení. "''Ve vědě je model konstrukce, která vědomým zjednodušením reprodukuje aspekty přírodního jevu a umožňuje deduktivní odvození a výroky, které mohou být přezkoušeny ve zkušenosti.''"<ref name="ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s. ISBN 8004254144.>ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s. ISBN 8004254144.</ref> | ||
Řádek 63: | Řádek 65: | ||
BERTALANFFY, Ludwig von. Člověk - robot a myšlení: Psychologie v moderním světe. 1. Praha: Svoboda, 1972. | BERTALANFFY, Ludwig von. Člověk - robot a myšlení: Psychologie v moderním světe. 1. Praha: Svoboda, 1972. | ||
− | CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978 - 80 - 246 - 1037 - 5. | + | CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. Praha: Karolinum, 2008. cit. str 38. ISBN 978 - 80 - 246 - 1037 - 5. |
ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s.cit. str.181. ISBN 8004254144. | ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s.cit. str.181. ISBN 8004254144. | ||
Řádek 82: | Řádek 84: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Hesla k opravě UISK]] |
Aktuální verze z 11. 4. 2017, 09:09
Karl Ludwig von Bertalanffy, rakouský biolog a filozof, jeden ze zakladatelů Obecné teorie systémů (General System Theory, GST). Zabýval se fyziologií, výzkumem rakoviny a obecnými vlastnostmi živých organismů.
Obsah
Obecná teorie systémů
Bertalanffyho teorie systémů vychází z předpokladu, že živé organismy jsou otevřené systémy, jež si se svým okolím vyměňují látky a energii a nedají se tedy popsat běžnými fyzikálními modely pro systémy uzavřené. Jeho teorie zdůrazňuje holismus oproti redukcionismu a organismus staví proti mechanismu.[1]
Otevřené systémy
Tradiční modely uzavřených systémů, založené na klasické fyzice a Druhé větě termodynamické[2]
, se pro popis živých systémů nehodí. Bertalanffy říká, že “běžné fyzikální formulace nelze z principu použít pro živé systémy jakožto otevřené systémy v ustáleném stavu, a můžeme se dohadovat, že řada rysů živých systémů, jež se podle fyzikálních zákonů zdají paradoxní, je důsledkem této skutečnosti.”
Obecná teorie systémů tedy hledá společné zákonitosti živých i společenských systémů a nachází například tyto: komplexnost dynamické rovnováhy, zpětné vazby a samoorganizaci.
Systémový přístup se zaměřuje na vztahy, vazby a vzájemné vlivy částí celku. Systém pak chápe jako množinu prvků ve vzájemné interakci.[3]
V běžném jazyce rozumíme modelem napodobení předmětů již existujících, nebo předmětů, které mají být teprve vytvořeny. Model je tedy především pomoc v myšlení. "Ve vědě je model konstrukce, která vědomým zjednodušením reprodukuje aspekty přírodního jevu a umožňuje deduktivní odvození a výroky, které mohou být přezkoušeny ve zkušenosti."[4]
Ludwig von Bertalanffy také definuje několik druhů rovnováhy systémů: Pravá rovnováha uzavřených systémů, což je stav maximální entropie, v němž se makroskopické stavové veličiny nemění, i když mikroskopické děje dále probíhají. Dynamická rovnováha otevřených systémů, to jest: Průtoková rovnováha nastává v otevřených systémech, když se charakteristická veličina udržuje na stálé hodnotě dík primární regulaci. Homeostatická rovnováha, jež se udržuje sekundární regulací (zpětnou vazbou) díky zvláštnímu informačnímu systému. Tyto principy a na nich založené teorie lze podle Bertalanffyho snadno zobecnit a aplikovat i v kybernetice a jiných oblastech věd, včetně společenských. [1]
Život
Karl Ludwig von Bertalanffy se narodil 19. září 1901 v Atzgersdorfu u Vídně. Studoval v Innsbrucku a ve Vídni filozofii a později biologii. V letech 1934 - 1948 byl docentem a poté profesorem na Vídeňské univerzitě. V roce 1948 emigroval z Rakouska. Po emigraci působil krátce na londýnské univerzitě a potom převážně na univerzitách v Kanadě a v USA. Byl členem a zakladatem řady evropských a amerických vědeckých společností a nadací, autorem více než 270 vědeckých publikací. Zemřel 12. června 1972 v Buffalu ve státě New York.[5]
Působení na univerzitách a vědeckých ústavech
- 1948 – 1949 Londýn
- 1949 – 1954 Ottawa
- 1955 – 1958 Los Angeles
- 1958 – 1960 Topeca, Kansas
- 1961 – 1969 Edmonton, Alberta
- 1970 – 1972 Buffalo
Publikace
Česky: BERTALANFFY, Ludwig von. Člověk - robot a myšlení: Psychologie v moderním světe. 1. Praha: Svoboda, 1972.
- 1928, Kritische Theorie der Formbildung, Borntraeger. Anglicky: Modern Theories of Development: An Introduction to Theoretical Biology, Oxford University Press, New York: Harper, 1933
- 1930, Lebenswissenschaft und Bildung, Stenger, Erfurt 1930
- 1937, Das Gefüge des Lebens, Leipzig: Teubner.
- 1940, Vom Molekül zur Organismenwelt, Potsdam: Akademische Verlagsgesellschaft Athenaion.
- 1949, Das biologische Weltbild, Bern: Europäische Rundschau. Anglicky: Problems of Life: An Evaluation of Modern Biological and Scientific Thought, New York: Harper, 1952.
- 1953, Biophysik des Fliessgleichgewichts, Braunschweig: Vieweg. 2. vyd. Berlin: Akademischer Verlag, 1977
- 1953, "Die Evolution der Organismen", in Schöpfungsglaube und Evolutionstheorie, Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, pp 53-66
- 1955, "An Essay on the Relativity of Categories." Philosophy of Science, Vol. 22, No. 4, pp. 243–263.
- 1959, Stammesgeschichte, Umwelt und Menschenbild, Schriften zur wissenschaftlichen Weltorientierung Vol 5. Berlin: Lüttke
- 1962, Modern Theories of Development, New York: Harper
- 1967, Robots, Men and Minds: Psychology in the Modern World, New York: George Braziller, 1969 hardcover: ISBN 0-8076-0428-3, paperback: ISBN 0-8076-0530-1
- 1968, General System theory: Foundations, Development, Applications, New York: George Braziller, revised edition 1976: ISBN 0-8076-0453-4
- 1968, The Organismic Psychology and Systems Theory, Heinz Werner lectures, Worcester: Clark University Press.
- 1975, Perspectives on General Systems Theory. Scientific-Philosophical Studies, E. Taschdjian (eds.), New York: George Braziller, ISBN 0-8076-0797-5
- 1981, A Systems View of Man: Collected Essays, editor Paul A. LaViolette, Boulder: Westview Press, ISBN 0-86531-094-7
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF
- ↑ http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978 - 80 - 246 - 1037 - 5.
- ↑ ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s. ISBN 8004254144.
- ↑ BERTALANFFY, Ludwig von. Člověk - robot a myšlení: Psychologie v moderním světe. 1. Praha: Svoboda, 1972.
Použitá literatura
BERTALANFFY, Ludwig von. Člověk - robot a myšlení: Psychologie v moderním světe. 1. Praha: Svoboda, 1972.
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. Praha: Karolinum, 2008. cit. str 38. ISBN 978 - 80 - 246 - 1037 - 5.
ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 304 s.cit. str.181. ISBN 8004254144.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_von_Bertalanffy
http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF
Externí odkazy
http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Obecn%C3%A1_teorie_syst%C3%A9m%C5%AF
https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_syst%C3%A9m%C5%AF
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Termodynamick%C3%A9_v%C4%9Bty