Frank Bradway Rogers: Porovnání verzí
(→Odkazy) |
m |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | ===Související články=== | + | ===Související články=== |
[[Databáze]]<br /> | [[Databáze]]<br /> | ||
[[Počítač]]<br /> | [[Počítač]]<br /> | ||
[[Medicína]]<br /> | [[Medicína]]<br /> | ||
| − | ===Klíčová slova=== | + | ===Klíčová slova=== |
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko | Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi] | [https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi] | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 17. 5. 2017, 12:47
Frank Bradway Rogers byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.
Obsah
Život
Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia. Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. [1]
Kariéra
Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve Water Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v Army Medical Library. Tehdejší ředitel AML ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na University of Columbia. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce.
[2]
Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy.
Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.[3] Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. [4]
Význam pro informační vědu
Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE).
Odkazy
Reference
- ↑ GARFIELD, Eugene. Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf
- ↑ Bullet of Medical Library Assocation [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1
- ↑ WYNDHAM, Miles. A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.
- ↑ STEVESON, Lloyd. A Tribute to Frank Bradway Rogers. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf
Související články
Klíčová slova
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko
Externí odkazy
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
