H-index: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]]. Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. | + | '''H-index''' je nástrojem [[scientometrie]]. Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo '''h''' je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných '''h'''. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti. |
| − | + | H-index (= Hirschův index, Hirschovo číslo) byl navržen '''[[Jorge E. Hirsch|Jorge E. Hirschem]]''', profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.<ref name=":2">HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102</ref> Jde o jeden z nejmladších [https://wikisofia.cz/index.php?title=Cita%C4%8Dn%C3%AD_index&action=edit&redlink=1 citačních indexů]. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory. | |
| − | H-index (= | ||
== Charakter == | == Charakter == | ||
| − | Princip | + | |
| − | H-index je | + | === Princip === |
| + | |||
| + | H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500). | ||
[[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]] | [[File:H-index-en.svg|thumb|231x231px]] | ||
| + | |||
=== Myšlenka === | === Myšlenka === | ||
| − | + | ||
| + | H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči [https://wikisofia.cz/index.php?title=Diskuse:Impakt_faktor&action=edit&redlink=1 impakt faktoru] (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů. | ||
=== Orientační hodnoty === | === Orientační hodnoty === | ||
| + | |||
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší. | H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší. | ||
== Výpočet == | == Výpočet == | ||
| − | |||
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50. | H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50. | ||
=== Nástroje k výpočtu === | === Nástroje k výpočtu === | ||
| − | Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]] nebo [[Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% <ref name=":0">LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete</ref> ( | + | |
| + | [[Problémy citačních indexů|Citační index]] autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze [[Web of Science]], [[Scopus]] nebo [[Scholar Google|Google Scholar]]. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% <ref name=":0">LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete</ref> (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace <ref name=":0" />, nezohledňuje však starší práce <ref name=":1" />). | ||
== Výhody == | == Výhody == | ||
| + | |||
* H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce). | * H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce). | ||
| − | * Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu. | + | * Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu. |
| − | * Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora. | + | * Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.<ref name=":2" /> |
| + | |||
== Nevýhody == | == Nevýhody == | ||
| + | |||
* H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) <ref name=":1" />. | * H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) <ref name=":1" />. | ||
* Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných <ref name=":0" /> (to je podle Hirsche největší slabina <ref name=":1">HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete</ref>). | * Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných <ref name=":0" /> (to je podle Hirsche největší slabina <ref name=":1">HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete</ref>). | ||
| − | * Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě. | + | * Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.<ref name=":3">Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index</ref> |
| − | * Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase. | + | * Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.<ref>PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102</ref> |
| − | * Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně). | + | * Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).<ref name=":3" /> |
| − | * Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků). | + | * Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).<ref name=":3" /> |
| − | * Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi. | + | * Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.<ref name=":0" /> |
| + | |||
== Modifikace == | == Modifikace == | ||
| − | V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu <ref name=":1" /> | + | |
| + | V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.<ref name=":1" /> | ||
=== M-kvocient === | === M-kvocient === | ||
| − | Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru, nebo se ji nevěnují cele <ref name=":1" /> | + | |
| + | Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru přerušili, nebo se ji nevěnují cele.<ref name=":1" /> | ||
=== Hbar-index === | === Hbar-index === | ||
| − | Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost <ref name=":1" /> | + | |
| + | Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.<ref name=":1" /> | ||
=== Ch-index === | === Ch-index === | ||
| − | Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos) který přičítá větší váhu novějším článkům <ref>SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)</ref> | + | |
| + | Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.<ref>SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)</ref> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| + | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
| Řádek 52: | Řádek 65: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
| + | |||
* HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102 | * HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102 | ||
| − | |||
* HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete | * HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete | ||
| − | |||
* LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete | * LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete | ||
| − | |||
* SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066 | * SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066 | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| − | |||
| − | [http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 OSEL.CZ] | + | * [http://en.wikipedia.org/wiki/G-index G-index - Wikipedia] |
| + | * [http://knihovna.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html H-index - Ústřední knihovny ČVUT] | ||
| + | * [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia] | ||
| + | * [http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis] | ||
| + | * [http://www.osel.cz/index.php?clanek=2292 Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ] | ||
| + | * [http://www.harzing.com/pop_hindex.htm Reflections on the h-index - HARZING.COM] | ||
| − | + | === Zdroje obrázků === | |
| − | [http:// | + | 1. [http://en.wikipedia.org/wiki/H-index H-index - Wikipedia] |
| − | + | === Klíčová slova === | |
| + | h-index, scientometrie, citační index | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 17. 5. 2017, 13:11
H-index je nástrojem scientometrie. Jde o číselný údaj, vypovídající o dopadu práce určitého vědce na oblast jeho činnosti. Číslo h je počtem prací vědce, s počtem citací vyšších nebo rovných h. Je hodnocena celková doba vědecké činnosti.
H-index (= Hirschův index, Hirschovo číslo) byl navržen Jorge E. Hirschem, profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu, v roce 2005.[1] Jde o jeden z nejmladších citačních indexů. Původně byl testován na fyzicích, byl však zamýšlen pro všechny obory.
Obsah
Charakter
Princip
H-index je udáván číslem h, které je množstvím prací, jež byly nejméně h krát citovány. Celkový počet prací je N. Tudíž (N – h) prací má na kontě méně než h citací. Vědec s indexem 50 vydal 50 prací, z nichž každá byla nejméně 50 krát citována (Citací bude tedy nejméně 502=2500).
Myšlenka
H-index předpokládá, že dobrý vědec dostatečně publikuje a je dostatečně citován. Předpokládá rovněž, že práce, která je mnohokrát citována je kvalitní – zde se Hirsch vymezil vůči impakt faktoru (vypovídá o tom, kolikrát byly články daného časopisu citovány – většinou v průběhu roku), který nezohledňuje kvalitu jednotlivých článků každého zvlášť a tím pádem ani schopnosti jejich autorů.
Orientační hodnoty
H-index těch nejúspěšnějších přesahuje 100 (přičemž h-index 12 stačí podle Hirsche pro univerzitní kariéru), čím déle se badatel pohybuje v oboru, tím vyššího čísla zpravidla dosáhne. Míra citovanosti se ovšem v jednotlivých oborech liší.
Výpočet
H-index lze určit tak, že shromáždíme všechny autorem publikované práce, každou opatříme počtem citací a podle získaných čísel je pak seřadíme vzestupně. Shledáme například, že 49 práce má 53 citací, 50 práce 52 citací a 51 práce pouhých 48 citací. Potom je h-index 50.
Nástroje k výpočtu
Citační index autora či instituce můžeme snadno zjistit například s pomocí databáze Web of Science, Scopus nebo Google Scholar. Hodnoty h-indexu u jednoho autora získané v těchto databázích se ovšem mohou navzájem lišit a to až o 20% [2] (např. Scopus dokáže vyloučit autocitace [2], nezohledňuje však starší práce [3]).
Výhody
- H-index podchytí vědce, jejichž práce je konstantním přínosem pro obor (nejsou autory pouze jedné úspěšné práce).
- Neohodnotí autory, kteří chrlí bezpočet článků bez zjevného vlivu.
- Je objektivní v tom směru, že nehledí na prestiž autora.[1]
Nevýhody
- H-indexy vědců z různých oborů nejdou příliš porovnat (v přírodovědných oborech je větší míra citovanosti) [3].
- Někteří výzkumníci uvedení jako spoluautoři, jejichž podíl může být ve skutečnosti minimální, se mohou přiživit na práci jiných [2] (to je podle Hirsche největší slabina [3]).
- Vědci s kratší kariérou jsou v nevýhodě.[4]
- Některé práce mohou být doceněny a citovány až po určitém čase.[5]
- Tato metoda nezohledňuje kontext, v němž byla citace zmíněna (o dané práci mohlo být hovořeno i negativně).[4]
- Všechny práce mají stejnou váhu (autoři knih budou mít na kontě méně výstupů než autoři článků).[4]
- Vědci si svůj h-index mohou navýšit autocitacemi.[2]
Modifikace
V současnosti existuje okolo 50 variací h-indexu.[3]
M-kvocient
Jednou z úprav (navržených Hirschem) h-indexu je m-kvocient, který zohledňuje dobu, po kterou autor publikuje. Stabilizuje se ovšem až po dlouhodobější činnosti vědce, neboť krátce publikujících vědců se s každou novou prací může výrazně změnit. Jeho nedostatkem je, že znevýhodňuje ty, kteří svoji vědeckou kariéru přerušili, nebo se ji nevěnují cele.[3]
Hbar-index
Tuto modifikaci navrhl rovněž Hirsch, aby vyjádřil míru podílu autorů na vědecké práci, šlo-li o skupinovou činnost.[3]
Ch-index
Dalším návrhem byl ch-index - contemporary h-index (autoři: Antonis Sidiropoulos, Dimitrios Katsaros, a Yannis Manolopoulos), který přičítá větší váhu novějším článkům.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715., Databáze: Academic Search Complete
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. may2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/H-index
- ↑ PETR, Jaroslav. Hirschův index a syčáci [online]. 2006 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
- ↑ SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066(3)
Použitá literatura
- HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2005-11-15, vol. 102, issue 46, s. 16569-16572 [cit. 2014-11-28]. DOI: 10.1073/pnas.0507655102. Dostupné z: http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0507655102
- HIRSCH, J. E.; BUELA-CASAL, Gualberto. International Journal of Clinical Health & Psychology. May2014, Vol. 14 Issue 2, p161-164. 4p. , Databáze: Academic Search Complete
- LIPPI, Giuseppe; BORGHI, Loris. Clinical Chemistry & Laboratory Medicine. Feb2014, Vol. 52 Issue 2, pe1-e3. 3p. DOI: 10.1515/cclm-2013-0715. Databáze: Academic Search Complete
- SIDIROPOULOS, Antonis; KATSAROS, Dimitrios; MANOLOPOULOS, Yannis. Generalized h-index for Disclosing Latent Facts in Citation Networks. In: Generalized h-index for disclosing latent facts in citation networks [online]. 2006 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://arxiv.org/abs/cs.DL/0607066
Externí odkazy
- G-index - Wikipedia
- H-index - Ústřední knihovny ČVUT
- H-index - Wikipedia
- Hirschův index a česká věda - Vesmír/přírodovědecký časopis
- Hirschův index a syčáci - OSEL.CZ
- Reflections on the h-index - HARZING.COM
Zdroje obrázků
Klíčová slova
h-index, scientometrie, citační index
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
