|
|
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | * na prvním místě z psychických procesů je proces '''poznávání''' | + | *[[Vnímání]] |
| − | * poznáváme 109 bitů/sec, ale do vědomí jde jen 102 bitů/sec → hodně se na tom podílí pozornost, která má vliv i na dva základní kognitivní procesy:
| + | *[[Učení]] |
| − | # '''[[vnímání]]''' - bezprostřední smyslové poznávání, nižší stupeň kognitivního procesu, výsledkem jsou jevy a informace, které nemizí, ale jsou ukládány do paměti a záleží na tom, jak jsou obohaceny dalšími složkami → podle toho je pak paměť diferencuje(čím více je informace emočně obohacena, tím lépe je uložena)
| + | *[[Paměť]] |
| − | # '''[[myšlení]]''' - schopnost pronikání do objektivní reality, myšlenkové operace, podílí se na nich abstraktní schopnost (nepracuje tedy jen s realitou) → abstrakce se promítá i do schopnosti řeči, nahrazování symboly, schopnosti vnitřní řeči, i na této úrovní jsou informace ovlivňovány senzorickými vjemy (protože vyhodnocuje pomocí starých informací z paměti a překrývá staré informace novými)
| + | *[[Myšlení]] |
| − | * v rámci těchto procesů jsou emoce jako samostatný kognitivní proces - nedílná součást senzorické informace
| |
| − | * proces: poznávání → vnímání → myšlení → emoce → motivační proměnné → chování
| |
| − | * motivační proměnné - vyšší část, která nás k něčemu nutí
| |
| − | * chování - využívá všech složek pod ním, vlastní akt, nejvyšší část
| |
| − | * na každé z těchto úrovní může dojít k poruchám | |
| − | == Emoční procesy ==
| |
| − | * Pravděpodobně úzce napojené na '''[[Limbický systém|limbický systém]]'''.
| |
| − | * V [[hipokampus|hipokampu]] a [[Amygdala|amygdale]] se k aktivitě nervové činnosti přidává emoční složka. | |
| − | * [[Emoce]] mají psychickou a somatickou komponentu: | |
| − | '''Psychická komponenta''':
| |
| − | * ''Složka kognitivní'': uvědomování si prožitku, příčiny emoce
| |
| − | * ''Složka afektivní'' (citová): samotný prožitek
| |
| − | * ''Složka volní'' (konativní): nutkání k činnosti, která tu emoci může vyvolat
| |
| − | '''Somatická komponenta'''
| |
| − | * Aktivita vegetativního nervstva – parasympatikus a sympatikus (vzestup krevního tlaku, tachykardie, pocení, atd.)
| |
| − | * Na emocích se významně podílejí tři významné [[Biochemie#Neurotransmitery|neurotransmitery]], mají povzbuzující účinek:
| |
| − | # '''Serotonin'''(centra v hypothalamu, v oblasti limbického systému, v amygdale), halucinatorní látky (metabolit LSD, metabolit psilocybinu, extáze NDNA) jsou považovány jako agonisty serotoninu, při podávání halucinatorních látek dochází k podpoře sekrece serotoninu, což se projevuje v emočním chování, nadnešená nálada, extatické chování, euforie, halucinogeny mají povzbuzující účinek
| |
| − | # '''Noradrenalin'''
| |
| − | # '''Dopamin''' (částečně)
| |
| − | * Disbalance může ovlivňovat aktivitu těchto center a tedy aktivitu celkového motivačního a emočního chování
| |
| − | * Psychotomimetika - potlačují sekreci tří základních neurotransmiterů, ovlivňuji emoce v negativním slova smyslu, utlumuje emoce, navozuje spleen, smutek, amygdala a hipokampus odpovídají za zuřivost, za sexuální agresivitu (v rámci sexuálního chování), operace těchto míst tlumí tyto projevy lidského chování
| |
| − | * Emoce - kladné, záporné
| |
| − | Z hlediska obsahu:
| |
| − | * '''touha, potřeba''': vede jedince k pátrání, vyhledávání (motivační činnost, která vzniká na základě emoce)
| |
| − | * '''hněv, zlost, zuřivost''': vede k agresivnímu chování, k obranným reakcím
| |
| − | * '''strach''': podporuje obranné mechanismy
| |
| − | * '''zármutek''': motivační chování je sklíčenost
| |
| − | * '''radost''': vede k veselosti, k projevům povznesené nálady, spokojenost
| |
| − | * '''náklonnost, záliba''': vede k mazlení
| |
| | | | |
| − | == Motivační procesy ==
| |
| − | * jedná se o stav organismu, který je částečně vrozený (genetický) + je modelován sociálními vazbami, výchovou, prostředím (vlivy zevního prostředí)
| |
| − | * [[motivace]] se dělí na:
| |
| − | # '''instinkty:''' motivační způsoby chovaní, které nejsou ovlivněny zkušenostmi organismu, jejich, podkladem je pudové chovaní, které je přenášeno geneticky, jsou rodově stálé (výsledné chování je specifické a u téhož druhu stejné)
| |
| − | # '''drivy:''' mají genetický základ, ale jsou modifikovány zkušenostmi, jsou výsledkem kombinace genetiky a sociálního tlaku zevního prostředí, jsou flexibilní, mění se a modulují způsob chovaní jedince
| |
| − | * drivy se dále dělí na:
| |
| − | # '''vegetativní:''' podkladem je hlad a žízeň, jde o způsob chování k vyhledávání potravy – pud zachování jedince
| |
| − | # '''ohrožení:''' strach, obava, vztek = emoce, které zajišťují přežití – pud obranné reakce, agresivní chování, jehož cílem je uniknout, zbavit se ohrožení
| |
| − | # '''reprodukční:''' pud rodičovské péče, pud zachování jedince, druhu, má nejsilnější emoční komponentu
| |
| − | # '''výchovný:''' pudy zvědavosti, zvídavosti, snaha o rozvoj, o využití vlastních schopností, jde o primárně lidskou tvořivost
| |
| − | # '''sociální:''' zvláštní skupina motivací – snaha o zapojení se do společnosti, snaha o uznání, být milován, být součástí nějaké společnosti + uspokojování těchto potřeb
| |
| − | == [[Učení]] ==
| |
| − | * projev vyšší nervové činnosti
| |
| − | * proces centrálního systému, který ovlivňuje změny chování
| |
| − | * neasociativní učení: organismus reaguje na jeden izolovaný podnět, odpovědi jsou různé
| |
| − | * '''habituace''': přivykání, nejjednodušší forma učení, v rámci které při opakovaném podnětu vzniká napoprvé reakce orientační (orientační reflex), avšak při mnohonásobném opakování, podnět už reakci nevyvolává, jedinec se adaptuje a začne podnět ignorovat
| |
| − | * '''senzitizace''': opačný projev habituace, při opakovaném podnětu se vyvolává větší odpověď v případě, kdy je jednou nebo opakovaně spojený s nepříjemným prožitkem, odpověď je, ale je spojena s prožitkem nepříjemným nebo příjemným, není přivykání jelikož je tam komponenta, která to ovlivňuje
| |
| − | * '''asociativní učení''': podnětů je více a zahrnuje v sobě asociativní typ učení, návaznost jednoho podnětu na druhý, např. podmíněné reflexy, jde o klasické podmiňování tedy opakování neutrálního podnětu, který je podpořen ještě dalším, jiným podnětem, vyvolá reflexní odpověď, viz pokusy I.P. Pavlova (asociativní učení), díky asociativní formě učení vzniká řada podmíněných reflexů na úrovni somatické i viscerální
| |
| − | '''biofeedback'''
| |
| − | * podmiňování viscerálních odpovědí je často nazýváno „biologickou zpětnou vazbou“ (biofeedback)
| |
| − | * biofeedback se využívá nejvíce při poruchách učení, má největší efekt u malých dětí, využívá se u pacientů po cévních mozkových příhodách respektive u pacientů s nastupující demencí, kde biofeedback podporuje rozpadající se paměťové stopy a podporuje neustále aktivizaci učení
| |
| − | * vypadá to jako jednoduchá počítačová hra, kdy dítěti se na hlavu nalepí elektrody a snímá se EEG, pozornost, soustředěnost dítěte na určitou činnost něco způsobuje, např.: jede autíčko po silnici, ve chvíli, kdy se dítě soustředí a zaměřuje se na autíčko, tak autíčko jede po silnici, pokud jeho pozornost ujíždí, tak autíčko bourá, dítě chodí opakovaně
| |
| − | * trénuje se pozornost dítěte, dítě se učí udržet déle pozornost a soustředění a tím napomáhá k tomu, aby bylo schopno se učit
| |
| − | == [[Paměť]] ==
| |
| − | * paměť znamená změnu, reakce na nějaký podnět, jde o vytvoření dočasného spojení v rámci akčního potenciálu, v rámci kterého vzniká paměťová stopa
| |
| − | * '''engram''': paměťová stopa,která putuje po neuronových sítích
| |
| − | === Princip tvorby paměti ===
| |
| − | * informace aktivují '''akční potenciály'''
| |
| − | * z biochemického hlediska jde o aktivitu, vzestup Ca++ v rámci akčního potenciálu na membránách nervových zakončení
| |
| − | * čím více je iontů, tím déle dráždění funguje a tím více se vytváří akčního potenciálu
| |
| − | * informace proudí, koluje po určitých neuronových sítích, délka kolování záleží na kapacitě, kterou akční potenciál má (jak hodně bude docházet ke změnám vápníkového iontu na membránách)
| |
| − | * další důležitá komponenta je, zda je informace důležitá či ne, zajímavá, životně zajímavá apod.
| |
| − | * čím déle informace krouží po neuronových sítích, tím je větší pravděpodobnost, že bude uložena do určitého typu paměti, zda to bude do krátkodobé, středně nebo dlouhodobé paměti, záleží na '''důležitosti informace a na délce kolování'''
| |
| − | * pokud existuje ještě k tomu emocionální komponenta, o to více bude podpořeno zapamatování určité situace nebo učení
| |
| − | == Dělení paměti ==
| |
| − | * '''deklarativní paměť''': důležitější, sémantická
| |
| − | * dále se dělí na 3 podtypy podle délky kroužení informací na neuronových sítí:
| |
| − | # '''paměť okamžitá, bezprostřední''' (0,5 sec) – paměť pracovní
| |
| − | # '''krátkodobá paměť''' - recentní, časná (informace se uchovávají minuty)v současné době pojmenovaná jako paměť pracovní (working memory)Tento druh paměti je možné přirovnat k tabulce, na kterou napíšeme záznam, jenž se po několika desítkách sekund maže, aby učinil záznam pro záznam další.<ref name="Lidský_mozek">Koukolík, F. Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 359 s. ISBN 80-717-8379-X.</ref>
| |
| − | # '''dlouhodobá paměť''' – trvalá, permanentní, zachycuje události ze vzdálené minulosti, jde o paměť referenční, která je schopná zpracovávat aktuální skutečnost s ohledem na zkušenosti minulé a srovnávat veškeré informace podle priorit
| |
| − | * '''nedeklarativní paměť''': reflexní paměť, neuvědomělá. Zručnost, motorické návyky
| |
| − |
| |
| − | * '''konsolidace''' = proces zápisu do trvalé paměti, díky konsolidaci jsou informace odolné vůči narušení patologickými procesy
| |
| − |
| |
| − | === Patologie paměti ===
| |
| − | * '''Amnézie'''
| |
| − | je porucha deklarativní paměti, která se může týkat epizodické a sémantické paměti společně nebo zvláště. Kromě toho se může týkat událostí, které proběhly před dobou vzniku amnézie('''retrográdní amnézie''') či události, které se odehrávají po době vzniku amnézie ('''anterográdní amnézie''') Jiné druhy paměti při amnézii postiženy nebývají. Amnestiční pacienti jsou například schopni učení hybným dovednostem, mají tedy zachovanou procedurální paměť, aniž si pamatují, že se něčemu učili. Jednou z možných příčin je poškození [[Hypocampus|hypocampu]] <ref name="Lidský_mozek">Koukolík, F. Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 359 s. ISBN 80-717-8379-X.</ref>
| |
| − | * '''Diencefalická amnézie'''
| |
| − | vzniká poškozením [[Thalamus|thalamu]] či [[Hypothalamus|hypotalamu]].(nebo kombinovaným poškozením)Příčinou bývá Wernickeův- Korsakův sydrom, trauma způsobené ložiskovými ischemickými změnami. Postižení se vyznačuje v poruchách rozlišování událostí v čase. <ref name="Lidský_mozek">Koukolík, F. Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 359 s. ISBN 80-717-8379-X.</ref>
| |
| − | == Zdroje ==
| |
| − | <references />,
| |
| | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] |
