Max Weber: Porovnání verzí

Verze z 13. 11. 2014, 17:31

(21. 4. 1864 – 14. 6. 1920). Německý sociolog, ekonom, historik a právník, který patří mezi nejvýznamnější zakladatelské postavy v sociologii - otce zakladatele.
Vystudoval na univerzitě v Heidelbergu právo, filosofii, ekonomii a historii – ve své disertaci se zabýval obchodním právem ve středověku a v habilitačním spise zkoumal starořímskou agrární společnost.
Zasloužil se i o organizační ukotvení sociologie: založil archiv pro sociální vědu a sociální politiku a Německou sociologickou společnost (spolu s G. Simmelem a F. Tönniesem).

Obsah

1 Ideální typy
2 Nehodnotící sociologie
3 Sociální jednání
4 Moc, autorita, panství
5 Bibliografie
6 Odkazy
- 6.1 Doporučená literatura
- 6.2 Související články

Ideální typy

Koncepce ideálních typů byla Weberovým pokusem o překlenutí dvou protikladných metodologických stanovisek v sociologii – humanitně orientovaného idiografického přístupu a naturalismus orientovaného nomotetického přístupu. Ideální typ je v realitě neexistující model, který slouží jako nástroj k poměřování reality. Vzniká vystupňováním atributů typů reálných.

Nehodnotící sociologie

Weber je přdstavitelem nehodnotící sociologie, tj. sociologie prosté hodnotících soudů a politické či jiné angažovanosti. Weber identifikuje tři zdroje nevyhnutelných hodnotových zkreslení vědecké práce, jsou jimi:

volba tématu a tím i zavrhnutí témat jiných;
omezení vlastními znalostmi a schopnosti;
výběr empirických dat ke zkoumání.

Zkreslení těmito faktory se výzkumník nemůže vyhnout, má se však podle Webera oprostit od hodnocení cílů, tj. označování jich za dobré či špatné, žádoucí apod.
Na Webera v tomto směru navazují neopozitivismus. Na opačné pozici stojí např. marxismus orientovaní sociologové, frankfurtská škola nebo americká radikální sociologie, zejm. A. Gouldner, který explicitně kritizuje Webera ve své eseji Antiminotaurus.

Sociální jednání

Weber definuje sociologii jako vědu o sociálním jednání, takže se jedná o ústřední pojem v jeho pojetí sociologie. Sociální jednání je nutné odlišit od chování, které je prostou odpovědí organismu na vnější či vnitřní podnět. Jednání má smysl, tj. vědomý cíl a záměr. Smysl sociálního jednání je pak obrácen na jiné lidi, ale jednajícím je jedinec.
Weber rozlišuje čtyři ideální typy sociálního jednání:

Účelově racionální – jeho smyslem je instrumentální dosažení daného cíle
Hodnotově racionální – jeho smyslem jsou hodnotové, mravní či estetické motivy
Afektivní – motivováno emocionálně
Tradiční – jednání s ohledem na tradici

Sociologie má pak usilovat o porozumění smyslu sociálního jednání – odtud označení rozumějící sociologie. V tomto duchu na Webera navazuje interpretativní sociologie.

Moc, autorita, panství

Moc definuje jako šanci jednajícího prosadit svou vůli v sociálních vztazích i přes odpor druhých. Autorita je legitimní mocí, tj. mocí uznávanou a schvalovanou.
Pojem panství označuje způsob legitimizace autority. Weber rozlišuje tři druhy panství:

Tradiční – autorita legitimizována tradicí (např. u středověkých feudálů)
Charismatické – legitimizace autority pomocí charismatu jejího nositele (např. u populárních politických či náboženských vůdců)
Legální – autorita je legitimizována na základě racionálně stanovených zákonů a předpisů (např. moderní byrokracie)

Sociální stratifikace

Weberovo chápe sociální stratifikaci jako jev multidimenzionální, čímž se liší od dalšího klasika studia stratifikace – K. Marxe. Sociální nerovnosti se realizují ve třech dimenzích:

Třídy – skupiny lidí sdílející stejné třídní postavení, tj. šanci na dosažení materiálních statků; ekonomická dimenze
Stavy – týkají se statusu a prestiže
Strany – politická dimenze; souvisí s nerovností v držení moci

Byrokracie

Ve weberovském pojetí je byrokracie typem legálního panství. Klíčovým prvkem byrokracie je racionalita – byrokratický systém je postaven na základě racionálních pravidel a zákonů.

Ideální typ organizace se vyznačuje následujícími rysy:

uniformní ovládání, psaná pravidla
hierarchie pravomocí => úkoly přidělovány formou úředních příkazů, kontrola, hierarchie v podobě pyramidy- na vrcholu ti nejvyšší (v tomto ohledu představuje protiklad japonského modelu organizace)
jednání úředníků -řídí se psanými pravidly, čím výše úředníci jsou, tím více rozmanitých případů musí řešit => vyžaduje flexibilitu
úředník- fixní plat, plný úvazek, očekává se úsilí a kariérní postup v rámci organizace, na rozdíl od předmoderních forem správy nutná kvalifikace
úkoly v organizaci odděleny od života mimo organizaci
rozvoj byrokracie - oddělení pracovníků nad kontrolou výrobních prostředků, úředníci svůj úřad nevlastní (dříve zemědělství- vlastní nástroje, kontrola nad výrobními procesy)

Weber je ohledně byrokracie optimistický, nicméně si uvědomuje i její potenciální nebezpečí, které nazývá železnou klecí racionality. Jedná se o riziko, že přílišná racionalita povede k omezení svobody. Na Webera ve studiu fenoménu byrokracie kriticky navazují např. R. K. Merton či M. Crozier.

Modernizace

Tématu modernizace se Weber věnuje v souvislosti se vznikem kapitalismu. Tržní hospodářství podle něj vzniklo díky příznivým podmínkám kalvinistického protestantismu, který podle Webera přispěl dvěma klíčovými aspekty:

Racionalita – vychází z víry, že úspěch v tomto světě je znamením predestinace ke spáse
Askeze – odkládaná spotřeba vede k reinvesticím a nárůstu bohatství

Tato Weberova teze je hojně kritizována a vnímána jako značně zjednodušující. Racionalizace, soudí Weber, také přináší efekt tzv. odkouzlení – obecného odklonu od mýtů, pověr a náboženství v moderní společnosti.

Bibliografie

Weber, M. 1889. Zur Geschichte der Handelsgesellschaften im Mittelalter. Stuttgart: Habilitationsschrift in Handelsrecht. (Eng. The History of Commercial Partnerships in the Middle Ages. Rowman and Littlefield Pubs. 2002).
Weber, M. 1891. Die römische Agrargeschichte in ihrer Bedeutung für das Staats- und Privatrecht. Stuttgart: Habilitationsschrift in Römischem Recht.
Weber, M. 1892. Die Verhältnisse der Landarbeiter im ostelbischen Deutschland. Die Verhältnisse der Landarbeiter in Deutschland, geschildert auf Grund der vom Verein für Socialpolitik veranstalteten Erhebunge. Band 3. Leipzig: Duncker & Humblot.
Weber, M. 1895. Der Nationalstaat und die Volkswirtschaftspolitik. Freiburg im Breisgau, Leipzig: Verlagsbuchhandlung J. C. B. Mohr. (Eng. In: Treib, K. (ed.). Reading Weber. Routledge. 1989, česky Národní stát a hospodářská politika. In: Metodologie, sociologie, politika. Oikoymenh.. 1998).
Weber, M. 1896. Die sozialen Gründe des Untergangs der antiken Kultur. In: Die Wahrheit. Band 3. Stuttgart: Frommanns Verlag. (Eng. The Social Causes of Decay of Ancient Civilization. Journal of General Education. 5. 1950. pp 75-88, česky Sociální příčiny zániku antické kultury. In: Autorita, etika, společnost. Mladá fronta. 1997).
Weber, M. 1904. Die 'Objektivität' sozialwissenschaftlicher und sozialpolitischer Erkenntnis. In: Archiv für Sozialwissenschaft und Sozialpolitik 19. pp. 22–87. (Eng. The Objectivity of the Sociological and Social-Political Knowledge. In: Shils, E. A., Finch, H. A. Max Weber on the Methodology of Social Sciences. Free Press. 1949, česky „Objektivita“ sociálněvědního a sociálněpolitického poznání. In: Metodologie, sociologie, politika. Oikoymenh. 1998).
Weber, M.1904. Die protestantische Ethik und der 'Geist' des Kapitalismus. In: Archiv für Sozialwissenschaft und Sozialpolitik 20. Pp. 1–54 und 21 (1905), 1–110. (Eng. The Protestant Ethics and Spirit of Capitalism. Allen and Unwin. 1930, česky Protestantská etika a duch kapitalismu. In: Metodologie, sociologie a politika. Oikoymenh. 1998).
Weber, M. 1909. Agrarverhältnisse im Altertum. In: Handwörterbuch der Staatswissenschaften. Jena: Gustav Fischer. (Eng. In: The Agrarian Sociology of the Ancient Civilizations. NLB. 1976).
Weber, M. 1915–1919. Die Wirtschaftsethik der Weltreligionen ve formě 11 esejů GARS I, 237-573, II – III.
Weber, M. 1919. Wissenschaft als Beruf. München, Leipzig: Duncker und Humblot. (Eng. Science as a Vocation In: Gerth, H. H., Mills, C. W. (eds.) From Max Weber: Essays in Sociology. Oxford University Press. 1946., česky Věda jako povolání. In: Metodologie, sociologie a politika. Oikoymenh. 1998).
Weber, M. 1919. Politik als Beruf. . München/ Leipzig: Duncker und Humblot. (Eng. The Vocation Lectures. Hackett Publishing Company. 2004, česky Politika jako povolání. In: Metodologie, sociologie, politika. Oikoymenh. 1998).
Weber, M. 1920–1921. Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie, ve třech svazcích, obsahující nové a dřprracované dříve vydané práce:
Svazek 1: Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus, Die protestantischen Sekten und der Geist des Kapitalismus sowie Die Wirtschaftsethik der Weltreligionen (Teil 1: Konfuzianismus und Taoismus). Tübingen : Mohr Siebeck. 1920. (Eng. The Religion of China: Conficianism and Taoism. Free Press. 1951).
Svazek 2: Hinduismus und Buddhismus. Tübingen: Mohr Siebeck. 1921. (Eng. The Religion of India: The Sociology of Hinduism and Buddhism. Free Press. 1958).
Svazek 3: Das antike Judentum. Tübingen: Mohr Siebeck. 1921. (Eng. Ancient Judaism. Free Press. 1952).

Vydáno posmrtně:

Weber, M. 1920-21. Die Stadt: Eine soziologische Untersuchung. Archiv für Sozialwissenschaft und Sozialpolitik 47. (Eng. The City. Free Press. 1958)
Weber, M. 1921. Gesammelte Politische Schriften. München: Drei-Masken-Verlag.
Weber, M. 1922. Gesammelte Aufsätze zur Wissenschaftslehre. Tübingen: Mohr Siebeck.
Weber, M. 1924. Gesammelte Aufsätze zur Sozial- und Wirtschaftsgeschichte. Tübingen.
Weber, M. 1924. Gesammelte Aufsätze zur Soziologie und Sozialpolitik. Tübingen.
Weber, M. 1921. Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik. München. (Eng. The Rational and Social Foundations of Music. Southern Illinois University Press. 1958).
Weber, M. 1922. Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen: Mohr Siebeck. (Eng. Economy and Society: An Outline of Interpretative Sociology. Bedminster Přes. 1968, první díl: The Theory of Social and Economic Organization. Oxford University Press. 1947, česky: Základní sociologické pojmy In: Metodologie, sociologie, politika. Oikoymenh. 1998, a kapitola o sociologii náboženství: Sociologie náboženství. Vyšehrad. 1998).
Weber, M. 1923. Wirtschaftsgeschichte von Max Weber. Abriss der universalen Sozial- und Wirtschaftsgeschichte. München, Leipzig: Duncker und Humblot. (Eng. The General Economic History. Greenberg Publishers. 1927).

Odkazy

Doporučená literatura

Havelka, M. 1998. Max Weber a počátky sociologie náboženství. In Weber, M. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad.
Havelka, M. 2007. Dějiny a sociologie u Maxe Webera. In Šubrt, J. (ed.). Historická sociologie: teorie dlouhodobých vývojových procesů. Plzeň: Aleš Čeněk.
Havelka, M. 2010. Ideje - dějiny - společnost: studie k historické sociologii vědění. Brno: CDK.
Keller, J. 1996, 2007. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: SLON.
Keller, J. 2004. Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON.
Loužek, M. 2005. Max Weber. Praha: Karolinum.
Weber, M. 1969. Antologie textů z díla Maxe Webera. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Weber, M. 1983. K metodológii sociálných ved. Bratislava: Pravda.
Weber, M. 1997. Autorita, etika a společnost: pohled sociologa do dějin. Praha: Mladá fronta.
Weber, M. 1998. Metodologie, sociologie, politika. Praha: Oikoymenh.
Weber, M. 1998. Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad.
Weber, M. 1999. Základné sociologické pojmy. Bratislava: SOFA.
Weber, M. 2006. Wirtschaft und Gesellschaft. Paderborn: Voltmedia.

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Zasloužil se i o organizační ukotvení sociologie: založil archiv pro sociální vědu a sociální politiku a Německou sociologickou společnost (spolu s [[Georg Simmel|G. Simmelem]] a [[Ferdinand Tönnies|F. Tönniesem]]).<br />
 == Ideální typy ==
-Koncepce ideálních typů byla Weberovým pokusem o překlenutí dvou protikladných metodologických stanovisek v sociologii – humanitně orientovaného idiografického přístupu a [[naturalisticky|naturalismus]] orientovaného nomotetického přístupu. Ideální typ je v realitě neexistující model, který slouží jako nástroj k poměřování reality. Vzniká vystupňováním atributů typů reálných.<br />
+Koncepce '''ideálních typů''' byla Weberovým pokusem o překlenutí dvou protikladných metodologických stanovisek v sociologii – humanitně orientovaného '''idiografického''' přístupu a [[naturalisticky|naturalismus]] orientovaného '''nomotetického přístupu'''. Ideální typ je v realitě neexistující model, který slouží jako '''nástroj k poměřování reality'''. Vzniká vystupňováním atributů typů reálných.<br />
 == Nehodnotící sociologie ==
-Weber je proponentem nehodnotící sociologie, tj. sociologie prosté hodnotících soudů a politické či jiné angažovanosti. Weber identifikuje tři zdroje nevyhnutelných hodnotových zkreslení vědecké práce, jsou jimi:
+Weber je přdstavitelem '''nehodnotící sociologie''', tj. sociologie prosté hodnotících soudů a politické či jiné angažovanosti. Weber identifikuje tři zdroje '''nevyhnutelných hodnotových zkreslení vědecké práce''', jsou jimi:
-* volba tématu a tím i zavrhnutí témat jiných;
+* '''volba tématu''' a tím i zavrhnutí témat jiných;
-* omezení vlastními znalostmi a schopnosti;
+* '''omezení vlastními znalostmi''' a schopnosti;
-* výběr empirických dat ke zkoumání.<br />
+* '''výběr empirických dat''' ke zkoumání.<br />
-Zkreslení těmito faktory se výzkumník nemůže vyhnout, má se však podle Webera oprostit od hodnocení cílů, tj. označování jich za dobré či špatné, žádoucí apod.<br />
+Zkreslení těmito faktory se výzkumník nemůže vyhnout, má se však podle Webera '''oprostit od hodnocení cílů''', tj. označování jich za dobré či špatné, žádoucí apod.<br />
-Na Webera v tomto směru navazují [[neopozitivisté|neopozitivismus]]. Na opačné pozici stojí např. [[marxisticky|marxismus]] orientovaní sociologové, [[frankfurtská škola|frankfurtská škola]] nebo americká radikální sociologie, zejm. [[Alvin Gouldner|A. Gouldner]], který explicitně kritizuje Webera ve své eseji ''Antiminotaurus''.<br />
+Na Webera v tomto směru navazují [[neopozitivisté|neopozitivismus]]. Na opačné pozici stojí např. [[marxisticky|marxismus]] orientovaní sociologové, [[frankfurtská škola|frankfurtská škola]] nebo americká [[radikální sociologie]], zejm. [[Alvin Gouldner|A. Gouldner]], který explicitně kritizuje Webera ve své eseji ''Antiminotaurus''.<br />
 == Sociální jednání ==
-Weber definuje sociologii jako vědu o sociálním jednání, takže se jedná o ústřední pojem v jeho pojetí sociologie. Sociální jednání je nutné odlišit od chování, které je prostou odpovědí organismu na vnější či vnitřní podnět. [[Jednání|Jednání]] má smysl, tj. vědomý cíl a záměr. Smysl sociálního jednání je pak obrácen na jiné lidi, ale jednajícím je jedinec.<br />
+Weber definuje sociologii jako vědu o '''[[sociální jednání|sociálním jednání]]''', takže se jedná o ústřední pojem v jeho pojetí sociologie. Sociální jednání je nutné odlišit od chování, které je prostou odpovědí organismu na vnější či vnitřní podnět. [[Jednání|Jednání]] má '''smysl''', tj. vědomý cíl a záměr. Smysl sociálního jednání je pak obrácen '''na jiné lidi''', ale jednajícím je jedinec.<br />
 Weber rozlišuje čtyři ideální typy sociálního jednání:
-* Účelově racionální – jeho smyslem je instrumentální dosažení daného cíle
+* '''Účelově racionální''' – jeho smyslem je instrumentální dosažení daného cíle
-* Hodnotově racionální – jeho smyslem jsou hodnotové, mravní či estetické motivy
+* '''Hodnotově racionální''' – jeho smyslem jsou [[hodnoty (sociologie)|hodnotové]], mravní či estetické motivy
-* Afektivní – motivováno emocionálně
+* '''Afektivn'''í – motivováno emocionálně
-* Tradiční – jednání s ohledem na tradici
+* '''Tradiční''' – jednání s ohledem na [[tradice|tradici]]
-Sociologie má pak usilovat o porozumění smyslu sociálního jednání – odtud označení rozumějící sociologie. V tomto duchu na Webera navazuje interpretativní sociologie.<br />
+'''Sociologie''' má pak usilovat o '''porozumění smyslu sociálního jednání''' – odtud označení '''rozumějící sociologie'''. V tomto duchu na Webera navazuje [[interpretativní sociologie]].<br />
 == Moc, autorita, panství ==
-[[Moc|Moc]] definuje jako šanci jednajícího prosadit svou vůli v sociálních vztazích i přes odpor druhých. Autorita je legitimní mocí, tj. mocí uznávanou a schvalovanou.<br />
+'''[[Moc|Moc]]''' definuje jako '''šanci jednajícího prosadit svou vůli v sociálních vztazích i přes odpor druhých'''. '''Autorita''' je '''legitimní mocí''', tj. mocí uznávanou a schvalovanou.<br />
-Pojem panství označuje způsob legitimizace autority. Weber rozlišuje tři druhy panství:
+Pojem '''panství''' označuje způsob '''[[legitimita|legitimizace]] [[autorita|autority]]'''. Weber rozlišuje tři druhy panství:
-* Tradiční – autorita legitimizována tradicí (např. u středověkých feudálů)
+* '''Tradiční''' – autorita legitimizována [[tradice|tradicí]] (např. u středověkých feudálů)
-* Charismatické – legitimizace autority pomocí charismatu jejího nositele (např. u populárních politických či náboženských vůdců)
+* '''Charismatické''' – legitimizace autority pomocí charismatu jejího nositele (např. u populárních politických či náboženských vůdců)
-* Legální – autorita je legitimizována na základě racionálně stanovených zákonů a předpisů (např. moderní byrokracie)<br />
+* '''Legální''' – autorita je legitimizována na základě racionálně stanovených zákonů a předpisů (např. moderní [[byrokracie]])<br />
 === Sociální stratifikace ===
-Weberovo chápe [[Sociální stratifikace|sociální stratifikaci]] jako jev multidimenzionální, čímž se liší od dalšího klasika studia stratifikace – [[Karl Marx|K. Marxe]]. Dimenzemi, v nichž se realizují sociální nerovnosti, jsou tři:
+Weberovo chápe [[Sociální stratifikace|sociální stratifikaci]] jako jev multidimenzionální, čímž se liší od dalšího klasika studia stratifikace – [[Karl Marx|K. Marxe]]. [[Sociální nerovnost|Sociální nerovnosti]] se realizují ve třech dimenzích:
-* '''Třídy''' – skupiny lidí sdílející stejné třídní postavení, tj. šanci na dosažení materiálních statků; ekonomická dimenze
+* '''[[Sociální třída|Třídy]]''' – skupiny lidí sdílející stejné třídní postavení, tj. šanci na dosažení materiálních statků; ekonomická dimenze
-* '''Stavy''' – týkají se statusu a prestiže
+* '''[[Stavy]]''' – týkají se statusu a prestiže
-* '''Strany''' – politická dimenze; souvisí s nerovností v držení moci<br />
+* '''[[Strana (sociologie)|Strany]]''' – politická dimenze; souvisí s nerovností v držení [[moc|moci]]<br />
 === Byrokracie ===
-Ve weberovském pojetí je [[Byrokracie|byrokracie]] typem legálního panství. Klíčovým prvkem byrokracie je racionalita – byrokratický systém je postaven na základě racionálních pravidel a zákonů.  <br />
+Ve weberovském pojetí je [[Byrokracie|byrokracie]] typem legálního panství. Klíčovým prvkem '''byrokracie''' je '''racionalita''' – byrokratický systém je postaven na základě racionálních pravidel a zákonů.  <br />
-Ideální typ organizace se vyznačuje následujícími rysy:
+'''Ideální typ organizace''' se vyznačuje následujícími rysy:
-*uniformní ovládání, psaná pravidla, byrokratická povaha organizací
+*'''uniformní''' ovládání, '''psaná pravidla'''
 *'''hierarchie pravomocí''' => úkoly přidělovány formou úředních příkazů, kontrola, hierarchie v podobě pyramidy- na vrcholu ti nejvyšší (v tomto ohledu představuje protiklad japonského modelu organizace)
 *'''jednání úředníků''' -řídí se psanými pravidly, čím výše úředníci jsou, tím více rozmanitých případů musí řešit => vyžaduje flexibilitu
-*úředník- fixní plat, plný úvazek, očekává se úsilí a kariérní postup v rámci organizace, na rozdíl od předmoderních forem správy nutná kvalifikace
+*'''úředník'''- fixní plat, plný úvazek, očekává se úsilí a kariérní postup v rámci organizace, na rozdíl od předmoderních forem správy '''nutná kvalifikace'''
 *úkoly v organizaci odděleny od života mimo organizaci
 *'''rozvoj byrokracie''' - oddělení pracovníků nad kontrolou výrobních prostředků, úředníci svůj úřad nevlastní (dříve zemědělství- vlastní nástroje, kontrola nad výrobními procesy)
@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 * '''Askeze''' – odkládaná spotřeba vede k reinvesticím a nárůstu bohatství
 Tato Weberova teze je hojně kritizována a vnímána jako značně zjednodušující.
-Racionalizace, soudí Weber, také přináší efekt tzv. odkouzlení – obecného odklonu od mýtů, pověr a náboženství v moderní společnosti.<br />
+'''[[Racionalizace]]''', soudí Weber, také přináší efekt tzv. '''odkouzlení''' – obecného odklonu od mýtů, pověr a náboženství v [[moderní společnost|moderní společnosti]].<br />
 == Bibliografie ==
@@ Řádek 80: / Řádek 80: @@
 * Weber, M. 1923.  ''Wirtschaftsgeschichte von Max Weber. Abriss der universalen Sozial- und Wirtschaftsgeschichte''. München, Leipzig: Duncker und Humblot. (Eng. ''The General Economic History''. Greenberg Publishers. 1927).
+== Odkazy ==
 === Doporučená literatura ===
+* Havelka, M. 1998. Max Weber a počátky sociologie náboženství. In Weber, M. ''Sociologie náboženství''. Praha: Vyšehrad.
+* Havelka, M. 2007. Dějiny a sociologie u Maxe Webera. In Šubrt, J. (ed.). ''Historická sociologie: teorie dlouhodobých vývojových procesů''. Plzeň: Aleš Čeněk.
+* Havelka, M. 2010. ''Ideje - dějiny - společnost: studie k historické sociologii vědění''. Brno: CDK.
+* Keller, J. 1996, 2007. ''Sociologie byrokracie a organizace''. Praha: SLON.
 * Keller, J. 2004. ''Dějiny klasické sociologie.'' Praha: SLON.
 * Loužek, M. 2005. ''Max Weber''. Praha: Karolinum.
@@ Řádek 91: / Řádek 97: @@
 * Weber, M. 1999. ''Základné sociologické pojmy''. Bratislava: SOFA.
 * Weber, M. 2006. ''Wirtschaft und Gesellschaft''. Paderborn: Voltmedia.
+=== Související články ===
+* [[Antipozitivismus]]
+* [[Humanistická sociologie]]
+* [[Sociologie náboženství]]
+* [[Modernizace]]
+* [[Racionalizace]]
+* [[Organizace]]
+* [[Byrokracie]]
+* [[Kapitalismus]]
+* [[Moc]]
+* [[Sociální jednání]]
+* [[Sociální stratifikace]]
+* [[Hodnoty (sociologie)]]