Stvoření lidstva (Starověký Egypt): Porovnání verzí

Aktuální verze z 23. 2. 2015, 12:40

Stvoření lidí se v egyptské mytologii obvykle neobjevuje jako zvláštní příběh. Pokud jsou v některých kosmogoniích lidé zmiňováni, obvykle se jedná pouze o součást celého stvořeného světa, případně je zmiňováno uspořádání světa pro dobro lidstva, které je už stvoření, nebo vzniklo současně s ostatním světem.

Jediný příběh, ve kterém je stvoření lidstva blíže popsáno, je součástí héliopolské kosmogonie. Nicméně ani tedy není hlavním motivem příběhu stvoření lidstva, naopak lidé jsou zde stvořeni jaksi ve vedlejší dějové linii, a nejedná se o žádné úmyslné stvoření nějakým božstvem, spíše jde o etiologické vysvětlení původu lidstva na základě slovní hříčky, což je v egyptských představách velmi běžné. Přestože ale lidé nejsou tvory, stvořenými bohy s nějakým záměrem, způsob jejich vzniku vyjadřuje pevné pouto se stvořitelem, jelikož vznikli přímo z jeho těla. ^[1]

Lidé vznikají v době, kdy na celém světě ještě existuje pouze praoceán Nu, prvotní sluneční božstvo Atum, a první dva bohové, které stvořil, totiž Šu a Tefnut. Tito dva bohové se ztratili v Nunu, a Atum vyslal své oko, aby je nalezlo. To svůj úkol splnilo a vrátilo se s božskými dvojčaty, nicméně mezitím si Atum stvořil nové oko. Původní oko se rozpláče a z jeho pláče či slz (rem) vzniknou lidé (remeč). Samotné oko je nakonec proměněno v uraea, kobru, která se nachází na Atumově čele. ^[2]

Jiná představa vypovídá o tom, že bůh Chnum, spojovaný se záplavami a Nilem, a tedy také životem a obnovou, tvoří člověka a jeho ka na svém hrnčířském kruhu. Nejedná se ovšem o stvoření lidstva na počátku světa, ale spíše o tvoření jednotlivývch lidských bytostí v průběhu času. V této roli se často objevuje ve scénách božského zrození panovníka.^[3]

Reference

↑ Janák 2012.
↑ Viz např. Texty rakví 76, 77.
↑ Janák 2005 :92 - 93.

Literatura

Bickel, Susanne 1994. La cosmogonie égyptienne avant le Nouvel Empire. Orbis Biblicus et Orientalis 134. Freiburg (Schweiz); Göttingen: Universitätsverlag; Vandenhoeck & Ruprecht.

Erman, Adolf 2001. Die Religion der Ägypter: Ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden, 2nd ed. Berlin: Walter de Gruyter GmbH & Co. KG.

Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.

Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri.

Lesko, Leonard H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.

Texty rakví (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian. Coffin texts, I – VII", Chicago: University of Chicago Press)

Portály: Egyptologie

[1] Janák 2012.

[2] Viz např. Texty rakví 76, 77.

[3] Janák 2005 :92 - 93.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Stvoření lidí''' se v egyptské mytologii obvykle neobjevuje jako zvláštní příběh.  Pokud jsou v některých kosmogoniích lidé zmiňováni, obvykle se jedná pouze o součást celého stvořeného světa, případně je zmiňováno uspořádání světa pro dobro lidstva, které je už stvoření, nebo vzniklo současně s ostatním světem.
-Jediný příběh, ve kterém je stvoření lidstva blíže popsáno, je součástí [[héliopolská kosmogonie|héliopolské kosmogonie]]. Nicméně ani tedy není hlavním motivem příběhu stvoření lidstva, naopak lidé jsou zde stvořeni jaksi ve vedlejší dějové linii, a nejedná se o žádné úmyslné stvoření nějakým božstvem, spíše jde o etiologické vysvětlení původu lidstva na základě slovní hříčky, což je v egyptských představách velmi běžné. Přestože ale lidé nejsou tvory, stvořenými bohy s nějakým záměrem, způsob jejich vzniku vyjadřuje pevné pouto se stvořitelem, jelikož vznikli přímo z jeho těla. <ref>Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.</ref>
+Jediný příběh, ve kterém je stvoření lidstva blíže popsáno, je součástí [[héliopolská kosmogonie|héliopolské kosmogonie]]. Nicméně ani tedy není hlavním motivem příběhu stvoření lidstva, naopak lidé jsou zde stvořeni jaksi ve vedlejší dějové linii, a nejedná se o žádné úmyslné stvoření nějakým božstvem, spíše jde o etiologické vysvětlení původu lidstva na základě slovní hříčky, což je v egyptských představách velmi běžné. Přestože ale lidé nejsou tvory, stvořenými bohy s nějakým záměrem, způsob jejich vzniku vyjadřuje pevné pouto se stvořitelem, jelikož vznikli přímo z jeho těla. <ref>Janák 2012.</ref>
-Lidé vznikají v době, kdy na celém světě ještě existuje pouze praoceán [[Nu]], prvotní sluneční božstvo [[Atum]], a první dva bohové, které stvořil, totiž [[Šu]] a [[Tefnut]]. Tito dva bohové se ztratili v Nunu, a Atum vyslal své oko, aby je nalezlo. To svůj úkol splnilo a vrátilo se s božskými dvojčaty, nicméně mezitím si Atum stvořil nové oko. Původní oko se rozpláče a z jeho pláče či slz (rem) vzniknou lidé (remeč). Samotné oko je nakonec proměněno v uraea, kobru, která se nachází na Atumově čele. <ref>Viz např. Texty rakví 76, 77 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian. Coffin texts, I – VII", Chicago: University of Chicago Press)</ref>
+Lidé vznikají v době, kdy na celém světě ještě existuje pouze praoceán [[Nu]], prvotní sluneční božstvo [[Atum]], a první dva bohové, které stvořil, totiž [[Šu]] a [[Tefnut]]. Tito dva bohové se ztratili v Nunu, a Atum vyslal své oko, aby je nalezlo. To svůj úkol splnilo a vrátilo se s božskými dvojčaty, nicméně mezitím si Atum stvořil nové oko. Původní oko se rozpláče a z jeho pláče či slz (rem) vzniknou lidé (remeč). Samotné oko je nakonec proměněno v uraea, kobru, která se nachází na Atumově čele. <ref>Viz např. Texty rakví 76, 77.</ref>
-Jiná představa vypovídá o tom, že bůh [[Chnum]], spojovaný se záplavami a Nilem, a tedy také životem a obnovou, tvoří člověka a jeho [[ka]] na svém hrnčířském kruhu. Nejednná se ovšem o stvoření lidstva na počátku světa, ale spíše o tvoření jednotlivývch lidských bytostí v průběhu času. V této roli se často objevuje ve [[Legenda o božském zrození|scénách božského zrození panovníka]].<ref>Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri.</ref>
+Jiná představa vypovídá o tom, že bůh [[Chnum]], spojovaný se záplavami a Nilem, a tedy také životem a obnovou, tvoří člověka a jeho [[ka]] na svém hrnčířském kruhu. Nejedná se ovšem o stvoření lidstva na počátku světa, ale spíše o tvoření jednotlivývch lidských bytostí v průběhu času. V této roli se často objevuje ve [[Legenda o božském zrození|scénách božského zrození panovníka]].<ref>Janák 2005 :92 - 93. </ref>
 === Reference ===
 <references/>
+=== Literatura ===
-[[Kategorie: Egyptologie|*]]
+Bickel, Susanne 1994. La cosmogonie égyptienne avant le Nouvel Empire. Orbis Biblicus et Orientalis 134. Freiburg (Schweiz); Göttingen: Universitätsverlag; Vandenhoeck & Ruprecht.
+Erman, Adolf 2001. Die Religion der Ägypter: Ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden, 2nd ed. Berlin: Walter de Gruyter GmbH & Co. KG.
+Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.
+Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri.
+Lesko, Leonard H. Ancient Egyptian cosmogonies and cosmology. In Baines, John, Leonard H. Lesko, and David P. Silverman, Religion in ancient Egypt: gods, myths, and personal practice, 88-122. Ithaca NY; London: Cornell University Press; Routledge.
+Texty rakví (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : "The Egyptian. Coffin texts, I – VII", Chicago: University of Chicago Press)
+{{Portály|Egyptologie}}
+[[Kategorie:Stvoření světa (Egypt)]]