Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy, např. přístup Bucklanda, Shanonna a dalších. Charakterizujte, co je to syntaktická a sémantická složka informace a jaký je mezi nimi vztah.: Porovnání verzí

(vytvoření hesla)
 
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''HCI = Human Computer Interaction''' je interdisciplinární obor zkoumající interakci člověk-počítač.
 
−
Dle TDKIV se jedná o „''Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakce progra-mátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.''“<ref>JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.</ref>
 
  
−
== HCI – klíč k uživatelsky přívětivým rozhraním. ==
+
'''Pojem [[informace]]''' má mnoho významů a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje velké množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých úhlů. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení. Podle asi nejběžnější definice je informace ''"zpráva (sdělení) nesená médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy"'', což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:
−
* HCI zkoumá, jak lidé navrhují, implementují, používají a hodnotí počítačová rozhraní a jaké jsou hlavní fenomény tohoto interaktivního vztahu.
 
−
* Interaktivní rozhraní zprostředkovávají nové rozdělení kognitivních úkolů mezi lidi a stroje.
 
−
* HCI je stejně jako informační věda průnikový obor.
 
−
* HCI ovlivňují počítačová věda, ergonomie, umění, design, psychologie, lingvistika, sociologie, filozofie, antropologie, fyziologie, umělá inteligence, inženýrské obory. Každá z těchto disciplín umožňuje řešit jiný aspekt, zásadní pro vznik uživatelsky přívětivého rozhraní. Zasahuje do zlepšení informačních technologií i do sociokulturní oblasti. Je její součástí, která má vliv na společnost a dokáže ji proměňovat.
 
−
* Obor se začal rozvíjet na přelomu 70. a 80. let v souvislosti s rozvojem počítačů a sítí
 
  
−
== Obory ovlivňující HCI: ==
+
<blockquote>''"Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place."''<ref>ISO/TR 9007:1987. ''Information processing systems -- Concepts and terminology for the conceptual schema and the information base'' [online]. International Organization for Standardization, 1987 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=16549</ref></blockquote>
−
=== Informatika ===
 
−
Informatika jako obor, který se zabývá problematikou interakce člověk-počítač, zkoumá především technickou základnu. Jedná se o návrh uživatelsky příjemného rozhraní nebo nových implementací.
 
−
=== Psychologie ===
 
−
Zkoumá vlivy a účinky interakce, kontext vzájemných vazeb mezi člověkem a počítačem. Dopady působení HCI na člověka a společnost. Je možné odvodit základní nastavení lidského systému, jakousi obecnou charakte-ristiku procesů lidského poznání a schopností
 
−
=== Sociologie ===
 
−
Zkoumá vliv HCI na společnost, kulturu. Sleduje vzájemné vazby, například [[Komunikace|komunikaci]] v rámci informačně-komunikačních technologií.
 
−
=== [[Ergonomie]] ===
 
−
Zkoumá jak je rozhraní uživatelsky příjemné. Může se jednat o správné rozvržení webového rozhraní, návrh panelů a menu. Současně ovšem do tohoto oboru můžeme zahrnout i návrh vstupních a výstupních zařízení Můžeme měřit způsob, jakým se uživatel dostane z jednoho odkazu na druhý. Kolik prokliků musí učinit.
 
−
=== Design ===
 
−
Je důležitý při navrhování uživatelského rozhraní. Využívá přitom poznatky z výše uvedených oborů. Při návrhu se klade důraz na intuitivnost ovládání webového rozhraní, logické uspořádání oken, barevnost atd.
 
−
=== Sémiotika ===
 
−
Poznatky, které nám poskytuje, se využívají při návrhu databází, vyhledávání, volbě obsahu daných sys-témů.
 
−
=== Další vědní disciplíny ===
 
−
Mezi další disciplíny patří Etnografie, lingvistika, sémiotické inženýrství, umělá inteligence a mnoho dalších, které se v současnosti rozvíjejí a pravděpodobně budou stále více převažovat nad výše uvedenými.
 
  
−
== Hlavní cíle HCI ==
+
== Etymologie a krátká historie pojmu ==
−
# Zdokonalení interakce mezi uživateli a počítači tím, že počítače učiníme více použitelnými a vnímavými k potřebám uživatele.
+
Pojem informace vychází z latinského '''informatio''' (představa, obrys) které je odvozeno z '''informare''' (dodávat tvar, formovat). Ve středověké filozofii byl tedy tento termín užíván ve smyslu "'''formulovat myšlenku'''". S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "'''komunikování něčeho k někomu'''", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako "'''energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost'''", a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako '''"záznam nebo data, která je třeba popisovat, ukládat a třídit."'''<ref>BAWDEN DAVID a ROBINSON LYN. <i>Introduction to information science</i>. London: Facet publishing, 2012, xxx, 351 s.</ref>
−
# Vytvářet systémy a prostředky, které umožňují v rámci interakce člověk-počítač bezpečně kooperovat a jsou efektivní.
 
−
# Vytvořit a udržovat interakci na takové úrovni, aby byla co nejvíce efektivní, využívala nejlepší technologie a zároveň ji bylo možno lehce aplikovat v jakémkoliv novém prostředí.
 
  
−
== Tři hlavní prvky HCI ==
+
Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě [[Claude Shannon|Shannonovy]] práce  "''A Methematical Theory of Communication''" (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v tématech jako entropie, tichá informace a bit.
−
# '''Uživatel''' – vykonává určitou práci prostřednictvím technologií.
 
−
# '''Počítač'''.
 
−
# '''Interakce''' – jakákoli přímá či nepřímá komunikace člověka s počítačem.
 
  
−
== Objevy, které pomohly uživatelů zjednodušit a zpříjemnit činnost na počítači ==
+
== Přístupy k pojmu informace dle osobností ==
−
* Základní interakce.
+
==='''Jak chápe informaci Michael Buckland'''===
−
* Manipulace s grafickými objekty na obrazovce byla předvedena Ivanem Sutherlandem v tzv. SketchPadu – manipulace pomocí světelné tužky (light pen).
+
[[Čtyři aspekty informace (Buckland)|Bucklandův pohled na informaci ]] vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:<ref>BUCKLAND,  Michael. <i>Information as Thing</i>. [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html</ref>
−
* Náhradou světelné tužky je myš.
+
* ''Informace jako znalost ''- je objektem informace jako procesu. Jedná se o nehmotnou entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra).
−
==== Aplikace ====
+
* ''Informace jako dokument'' - hmatatelná entita, dokument. Jde o informaci v určité materiální reprezentaci (fixovanou).
−
* První kreslicí program SuperPaint.
+
* ''Informace jako proces'' - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.
−
* Textový procesor – editace textu.
 
−
* 70. léta – tabulkový procesor (Spreadsheets).
 
−
* HyperText – prolinkování dokumentů na související dokumenty.
 
−
* Vannevar Bush – koncept počítačového systému MEMEX.
 
−
* Projektování (Computer Aided Design = CAD).
 
−
==== Oblast UP-AND-COMING ====
 
−
* Prvky, které se využívají při tvorbě rozhraní.
 
−
* Systémy na rozpoznávání gest.
 
−
* Multi-media – video, text, tabulkový editor, počítačová grafika.
 
−
* 3D systémy.
 
−
* Virtuální realita – první výzkumy v 60. letech.
 
−
* Počítačem podporovaná spolupráce – systémy na vzdálenou spolupráci osob z různých míst, e-mail, konferenční systém.
 
−
==== Softwarové nástroje a architektura ====
 
−
* UIMS (User Interface Management System) – architektura pro tvorbu struktury interaktivních systémů.  
 
−
* 70. léta první oknové systémy (dnes Windows).
 
−
* Interface Builders – prvky pro stavbu rozhraní.  
 
  
−
== Uživatelské rozhraní ==
+
==='''Jak chápe informaci Luciano Floridi'''===
−
[[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní]] je důležitým pojmem v problematice HCI. Je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo informačním systémem. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy komunikačním kanálem mezi uživatelem a systémem.Jeho vzhled, funkčnost, přehlednost nebo chaos ovlivňují, zda se uživatel příště vrátí, anebo ne. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému.
+
Od roku 1990 se objevuje nová oblast výzkumu pojmu informace tzv. [[Filozofie informace (Floridi)|"Filozofie informace" Luciana Floridiho]]. Podle ní je význam slova „informace“ závislý na tom, jaký způsobem je informace definována. Definuje tedy čtyři vzájemně propojené fenomény tohoto slova:
−
=== [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|Typy uživatelského rozhraní]] ===
+
* ''Informace „o něčem“'' (např. jízdní řády)
−
# '''Grafické uživatelské rozhraní neboli GUI''' - používá se pro typy rozhraní založená na paradigmatu WIMP, tedy Windows (okna), Icons (ikony), Menus (menu) a Pointing device (polohovací zařízení).
+
* ''Informace „ jako něco“'' (např. DNA, otisk prstu)
−
# '''Textové uživatelské rozhraní neboli TUI''' - používá se pro rozhraní s menu, tlačítky atd., ovládané klávsenicí.
+
* ''Informace „pro něco“'' (např. algoritmus, instrukce)
−
# '''Příkazový řádek neboli CLI''' - používá se pro rozhraní, kdy uživatel zadává příkazy pomocí jazyka.
+
* ''Informace „v něčem“'' (např. vzorce)<ref name="Havac">Zdeněk Haváč: Informace jako ontologický problém [online]. 2007. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2007/havac_informace.html</ref>
  
−
=== Použitelnost, přístupnost, přívětivost ===
+
==='''Jak chápe informaci Yves Decadt'''===
−
S pojmem uživatelské rozhraní souvisí pojmy použitelnost, přístupnost a přívětivost.
+
[[Yves Decadt]] rozlišuje tři typy informace založené na vztahu mezi významem informace a fyzikálním nosičem informace (hmotou|energií). Tuto kontextuální závislost potom nazývá kódem.
−
==== Použitelnost (usability) ====
+
* ''„Gama“ informace'' je ryze symbolická, je používaná v lidském jazyce a genetickém kódu všech biologických organismů.
−
[[Použitelnost webu|Použitelnost]] souvisí ovládáním, srozumitelností a přehledností. Uživatel snadno orientuje, rychle a bez zbytečné námahy nalezne to, co hledá.
+
* ''„Beta“ informace ''je chápána jako informační proces. Např. kapka vody dopadající na hladinu je typický příklad „beta“ informace. „Komunikace“ mezi molekulami vody je výsledkem dynamického procesu.
−
==== Přístupnost (accesibility) ====
+
* ''„Alfa“ informace'' je látkově závislá informace, jako důsledek prostorové struktury a tvaru hmoty.<ref name="Havac" />
−
[[Přístupnost webu|Přístupný]] je takový web,„který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání.“<ref name="pristupnostcz">O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/</ref>. Znamená to, že umožňuje plnohodnotný přístup všem uživatelům bez ohledu na jejich technické vybavení, znalosti či postižení.
 
−
==== Uživatelská přívětivost ====
 
−
Pojem uživatelská přívětivost (aglicky user friendly nebo také user experince) je nejasně definovaný termín, který zahrnuje jak použitelnost, tak přístupnost a také všechny možné další prvky, které vedou k celkové spokojenosti uživatele s rozhraním.
 
  
−
== Zdroje ==
+
==='''Jak chápe informaci Claude Shannon'''===
−
=== Reference ===
+
[[Shannonovo chápání informace|Shannon se ve svém pojetí informace]] dívá na problém pouze z matematicko-statistického hlediska. Podle něj je ''"informace vlastnost, která odstraňuje vrozenou neznalost příjemce. Množství informace obsažené ve zprávě je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději, odstraněná realizací tohoto děje."''<ref>Přichystal, Jan. Úvod do teorie informace [online prezentace]. Brno: Provozně-ekonomická fakulta, Mendelevova univerzita v Brně, [cit. 2015-04-20]. Dostupný z: https://akela.mendelu.cz/~jprich/predn/teoinf.pdf.</ref>
−
<references/>
+
 
−
=== Související články ===
+
==Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů==
−
[[HCI]]
+
 
−
[[Uživatelské rozhraní (user interface)]]
+
* ''Teorie informace ''pohlíží na informaci pouze z hlediska kvantitativního, zcela tak odhlíží od sémantického významu informace.
−
[[Uživatelské chování a jeho význam při budování IS]]
+
* ''[[Kybernetika]] ''vidí informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním." <ref>WIENER, Norbert. Kybernetika a společnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. strana 32.</ref>
−
[[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)]]
+
* ''[[Sociální komunikace]]'' bere informaci jako "obsah procesu lidské komunikace, odevzdávání a přijímání oznámení, jejich kontaktem, zvukem, signálem a prostředky masové komunikace."<ref>Diderot, Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, díl 2; Nakladatelský dům OP; Praha 1997; str. 273)</ref>
−
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]
+
* ''Sémiotika, sémantika, lingvistika'' se zabývá informací z hlediska jejího významu a smyslu.
−
[[Použitelnost webu]]
+
 
−
[[Přístupnost webu]]
+
==Měření informace==
−
=== Klíčová slova ===
+
Vzhledem k rozličným pohledům na informaci není možné určit ani jednotné měření informace.
−
HCI, Human-computer interaction, interakce člověk-počítač, uživatelské rozhraní, použitelnost, přístupnost, přívětivost,
+
Obecně existují dva odlišné přístupy k měření informací:
 +
* [[Sémantika a syntaxe informace|'''Sémantický''']] (informační) - kvalitativní - měří informační hodnotu, vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti. Čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
 +
* [[Shannonovo chápání informace|'''Technický''']] (kybernetický) - kvantitativní - za jednotku informace se pokládá 1 bit (binary digit = dvojková číslice) = množství informací nesených volbou mezi dvěma stejně pravděpodobnostními výsledky.
 +
 
 +
==Zdroje==
 +
===Reference===
 +
<references />
 +
===Použitá literatura===
 +
BAWDEN, David, ROBINSON, Lyn. Introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-1-85604-810-1.
 +
===Související články===
 +
[[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]<br />
 +
[[Informace]]<br />
 +
[[Sémantika a syntaxe informace]]<br />
 +
[[Shannonovo chápání informace]]
 +
===Externí odkazy===
 +
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: Informační věda.cz: Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
 +
===Klíčová slova===
 +
<small>Informace, filozofie informace, teorie informace, kybernetika, měření informace</small>
 +
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 28. 9. 2020, 16:24

Pojem informace má mnoho významů a neexistuje jeho jednoznačná definice. Existuje velké množství definic, které popisují tento jev/fenomén/proces/věc z různých úhlů. Koncept informace je interdisciplinární a je tedy třeba zahrnout různé pohledy k jeho pochopení. Podle asi nejběžnější definice je informace "zpráva (sdělení) nesená médiem, které může být hmotné nebo energetické povahy", což je v podstatě zjednodušená standardní definice ISO:

"Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of dis-course that is exchangable among users. Although exchangable information necessarily will have a representation form to make it communicable, it is the interpretation of this representa-tion (the meaning ) that is relevant in the first place."[1]

Etymologie a krátká historie pojmu

Pojem informace vychází z latinského informatio (představa, obrys) které je odvozeno z informare (dodávat tvar, formovat). Ve středověké filozofii byl tedy tento termín užíván ve smyslu "formulovat myšlenku". S příchodem modernity lze sledovat další posun tohoto pojmu, například René Descartes - od "dávání (substanciální) formy hmotě" se posunujeme ke "komunikování něčeho k někomu", což je dodnes stěžejním bodem všech definic informace ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizuje (Wienerova definice kybernetického pojmu informace později doplněná Shannonem). Zde tedy přichází nový přístup k informacím, založený na pojetí informace jako "energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost", a ze kterého vychází chápání pojmu informace v rámci přírodních věd. Třetí důležité pojetí přichází z dokumentační/knihovnické vědy, která byla pojmem informace tak stržena, že dokonce změnila své jméno na vědu informační. Zde je informace chápána jako "záznam nebo data, která je třeba popisovat, ukládat a třídit."[2]

Teorie informace byla poprvé oficiálně diskutována v roce 1948 na základě Shannonovy práce "A Methematical Theory of Communication" (v Bell Technical Journal). Přinesl tak první kvalitativní a kvantitativní teorii komunikace. Nový pohled na tato témata přinesl i mnoho inovačních myšlenek v tématech jako entropie, tichá informace a bit.

Přístupy k pojmu informace dle osobností

Jak chápe informaci Michael Buckland

Bucklandův pohled na informaci vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:[3]

  • Informace jako znalost - je objektem informace jako procesu. Jedná se o nehmotnou entitu, nikoliv proces (znalosti, názory, víra).
  • Informace jako dokument - hmatatelná entita, dokument. Jde o informaci v určité materiální reprezentaci (fixovanou).
  • Informace jako proces - někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.

Jak chápe informaci Luciano Floridi

Od roku 1990 se objevuje nová oblast výzkumu pojmu informace tzv. "Filozofie informace" Luciana Floridiho. Podle ní je význam slova „informace“ závislý na tom, jaký způsobem je informace definována. Definuje tedy čtyři vzájemně propojené fenomény tohoto slova:

  • Informace „o něčem“ (např. jízdní řády)
  • Informace „ jako něco“ (např. DNA, otisk prstu)
  • Informace „pro něco“ (např. algoritmus, instrukce)
  • Informace „v něčem“ (např. vzorce)[4]

Jak chápe informaci Yves Decadt

Yves Decadt rozlišuje tři typy informace založené na vztahu mezi významem informace a fyzikálním nosičem informace (hmotou|energií). Tuto kontextuální závislost potom nazývá kódem.

  • „Gama“ informace je ryze symbolická, je používaná v lidském jazyce a genetickém kódu všech biologických organismů.
  • „Beta“ informace je chápána jako informační proces. Např. kapka vody dopadající na hladinu je typický příklad „beta“ informace. „Komunikace“ mezi molekulami vody je výsledkem dynamického procesu.
  • „Alfa“ informace je látkově závislá informace, jako důsledek prostorové struktury a tvaru hmoty.[4]

Jak chápe informaci Claude Shannon

Shannon se ve svém pojetí informace dívá na problém pouze z matematicko-statistického hlediska. Podle něj je "informace vlastnost, která odstraňuje vrozenou neznalost příjemce. Množství informace obsažené ve zprávě je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději, odstraněná realizací tohoto děje."[5]

Přístupy k pojmu informace dle vědních oborů

  • Teorie informace pohlíží na informaci pouze z hlediska kvantitativního, zcela tak odhlíží od sémantického významu informace.
  • Kybernetika vidí informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním." [6]
  • Sociální komunikace bere informaci jako "obsah procesu lidské komunikace, odevzdávání a přijímání oznámení, jejich kontaktem, zvukem, signálem a prostředky masové komunikace."[7]
  • Sémiotika, sémantika, lingvistika se zabývá informací z hlediska jejího významu a smyslu.

Měření informace

Vzhledem k rozličným pohledům na informaci není možné určit ani jednotné měření informace. Obecně existují dva odlišné přístupy k měření informací:

  • Sémantický (informační) - kvalitativní - měří informační hodnotu, vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti. Čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
  • Technický (kybernetický) - kvantitativní - za jednotku informace se pokládá 1 bit (binary digit = dvojková číslice) = množství informací nesených volbou mezi dvěma stejně pravděpodobnostními výsledky.

Zdroje

Reference

  1. ↑ ISO/TR 9007:1987. Information processing systems -- Concepts and terminology for the conceptual schema and the information base [online]. International Organization for Standardization, 1987 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=16549
  2. ↑ BAWDEN DAVID a ROBINSON LYN. Introduction to information science. London: Facet publishing, 2012, xxx, 351 s.
  3. ↑ BUCKLAND, Michael. Information as Thing. [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html
  4. ↑ 4,0 4,1 Zdeněk Haváč: Informace jako ontologický problém [online]. 2007. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://profil.muni.cz/01_2007/havac_informace.html
  5. ↑ Přichystal, Jan. Úvod do teorie informace [online prezentace]. Brno: Provozně-ekonomická fakulta, Mendelevova univerzita v Brně, [cit. 2015-04-20]. Dostupný z: https://akela.mendelu.cz/~jprich/predn/teoinf.pdf.
  6. ↑ WIENER, Norbert. Kybernetika a společnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. strana 32.
  7. ↑ Diderot, Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, díl 2; Nakladatelský dům OP; Praha 1997; str. 273)

Použitá literatura

BAWDEN, David, ROBINSON, Lyn. Introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-1-85604-810-1.

Související články

Čtyři aspekty informace (Buckland)
Informace
Sémantika a syntaxe informace
Shannonovo chápání informace

Externí odkazy

SOUČEK, Martin. Informační věda. In: Informační věda.cz: Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf

Klíčová slova

Informace, filozofie informace, teorie informace, kybernetika, měření informace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jak_je_definován_pojem_informace,_uveďte_různé_pohledy,_např._přístup_Bucklanda,_Shanonna_a_dalších._Charakterizujte,_co_je_to_syntaktická_a_sémantická_složka_informace_a_jaký_je_mezi_nimi_vztah.&oldid=61818“