Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 30. 6. 2016, 09:47

Informační chování je chování člověka, organismu či systému ve vztahu k informacím. Zahrnuje nezáměrné hledání informací – komunikace s okolím a záměrné komunikace s okolím se záměrem získat informace. Projevuje se prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků^[1].

Obsah

1 Modely chování při vyhledávání informací
2 Vyhledávání informací na webu
- 2.1 Povrchový a hluboký web
- 2.2 Modely vyhledávání informací
3 Odkazy

Modely chování při vyhledávání informací

Existuje množství teoretických modelů, které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací.

Wilsonův model

T.D. Wilson vymezil čtyři základní pojmy informačního chování: Information Behavior, Information Seeking Behavior, Information Searching Behavior, Information Use Behavior.

Informační slídění

Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli^[2].Tento model je odvozen z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání potravy.

Ellisův model informačního chování

Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací^[3]. Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.

Epizodický model

Epizodický model je do velké míry založen na intuici, vhledu a interakci s informací.

Model Jamese Krikelase

Krikelasův model je^[4] obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň.

Information search proces (ISP)

Vytvořila Carol Kuhltau v roce 1991. ISP se skládá z 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.

Model Dervinové

Brenda Dervin je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince.

Vyhledávání informací na webu

Vyhledávání informací na internetu je patří základní informační dovednost, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na internetu a jejich užití patří mezi základy funkční gramotnosti.

Povrchový a hluboký web

Rozzlišujeme dva typy webu a to takzvaný volný, či povrchový web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný hluboký web (někdy také skrytý), který vyhledávací stroje nejsou schopny indexovat.^[5]

Modely vyhledávání informací

Rozlišují se tři základní způsoby používané uživateli během vyhledávání informací, aby byl uživatel schopen najít požadovanou informaci co nejefektivněji: hunting, grazing a browsing.

Hunting

Dotazy jsou formulovány v okamžiku bezprostřední informační potřeby uživatele. Dotaz je následně upřesňován, jsou využívány rešeršní strategie.

Grazing

Grazing je podobný průběžné rešerši . Uživatel získává pravidelný přísun aktuálních informací podle zadaného tématu.

Browsing

Uživatel nemá přesnou představu o tom, co konkrétně hledá. Zadá nekonkrétní dotaz, který poté zpřesňuje. ^[6]

Odkazy

Reference

↑ KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/cze/ktd>.
↑ PIROLLI, Peter a Stuart CARD. Information foraging. 1999.
↑ ELLIS, David. A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation. 1989.
↑ KRIKELAS, James. Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access.
↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.
↑ ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík..

Použitá literatura

PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: Inflow.cz [online]. 7.5.2010 [cit. 2016-06-15] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view
STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.

Klíčová slova

informace, web, chování, databáze, uživatel

[1] KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/cze/ktd>.

[2] PIROLLI, Peter a Stuart CARD. Information foraging. 1999.

[3] ELLIS, David. A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation. 1989.

[4] KRIKELAS, James. Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access.

[SOU.C4.8CEK-5] SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.

[6] ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík..

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Informační chování je chování člověka, organismu či systému ve vztahu k informacím. Zahrnuje nezáměrné hledání informací – komunikace s okolím a záměrné komunikace s okolím se záměrem získat informace. Projevuje se prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků<ref><i>KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]</i>. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: &lt;http://aleph.nkp.cz/cze/ktd&gt;.</ref>.
+''' [[Informační chování]]''' je chování člověka, organismu či systému ve vztahu k [[informace|informacím]]. Zahrnuje nezáměrné hledání '''informací''' – komunikace s okolím a záměrné komunikace s okolím se záměrem získat informace. Projevuje se prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků<ref><i>KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]</i>. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: &lt;http://aleph.nkp.cz/cze/ktd&gt;.</ref>.
 == Modely chování při vyhledávání informací ==
+Existuje množství teoretických [[Modely chování při vyhledávání informací|modelů]], které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací.
 === Wilsonův model ===
+[[T.D.Wilson|T.D. Wilson]] vymezil čtyři základní pojmy [[informační chování|informačního chování]]: Information Behavior, Information Seeking Behavior, Information Searching Behavior, Information Use Behavior.
-[[T.D.Wilson|T.D. Wilson]] vymezil čtyři základní pojmy [[informační chování|informačního chování]]:<br />
-'''Information Behavior'''
-Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům,
-zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání.
-'''Information Seeking Behavior'''
-Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu
-vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními nebo s počítačově-
-orientovanými systémy (web).
-'''Information Searching Behavior'''
-Interakce uživatele s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce
-mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální
-úrovni (přijetí [[Booleovská algebra|Booleovské strategie]] vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako
-je posuzování významu dat a informací při získávání informací.
-'''Information Use Behavior'''
-Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do
-osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu
-upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají
-porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.
 === Informační slídění ===
 Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli<ref>PIROLLI, Peter a Stuart CARD. <i>Information foraging</i>. 1999.</ref>.Tento model je odvozen
-z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání
+z [[Antropologie, etnografie, kulturologie|antropologických]] teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání
-potravy. Lepší porozumění lidskému chování při vyhledávání může zlepšit použitelnost
+potravy.
-webových stránek.
-Uživatelé větří vůni informací, které hledají. Když jsou jednou na stopě, pokračují, dokud
-„vůně“ nevyprchá. Jsou - li ztraceni, vrátí se na známé a bezpečné místo, jakým je úvodní
-stránka webové prezentace nebo zkusí jiný způsob navigace.
 === Ellisův model informačního chování ===
-Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací<ref>ELLIS, David. <i>A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation</i>. 1989.</ref>.
+Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu '''vyhledávání informací'''<ref>ELLIS, David. <i>A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation</i>. 1989.</ref>.
-Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.
+Ellisův model je postaven na '''kognitivním přístupu''' k '''informačnímu chování'''.
-* '''Zahájení '''– prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je
+===Epizodický model ===
-dotazování chytrého kolegy
+Epizodický model je do velké míry založen na intuici, vhledu a '''interakci s informací'''.
-* '''Řetězení'''– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení
-známých položek pomocí citačních indexů
-* '''Prohlížení''' – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání
-* '''Diferenciace '''– používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování
-množství získaných informací
- Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání
-* '''Získávání '''– selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací
-* '''Ověření '''– kontrola důvěrohodnosti informací
-* '''Závěr '''– spojení částečných závěrů do finálního závěru
-U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje.
-Ověření by mělo být předposledním prvkem. Získávání musí navázat na prohlížení.
-Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, diferenciace je proces filtrace.
-===Epizodický model===
-Epizodický model je do velké míry založen na intuici a vhledu a interakci s informací. Jsou
-zde 4 dimenze, které charakterizují chování při vyhledávání. Ty mohou být kombinovány
-celkem 16 různými způsoby.
-* Metoda interakce (skenování/vyhledávání)
-* Cíl interakce (učení/výběr)
-* Způsob vyhledávání (rozeznání/specifikace)
-* Požadovaný zdroj informací (information/meta-information)
 === Model Jamese Krikelase ===
-Krikelasův model je<ref>KRIKELAS, James. <i>Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access</i>.</ref> jedním z prvních modelů, které se zabývají hledáním informací. Kromě
+Krikelasův model je<ref>KRIKELAS, James. <i>Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access</i>.</ref>  obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu
-toho zdůrazňuje jak důležitost nejistoty jako motivačního faktoru, tak potenciál uživatele získat
+týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň.
-odpověď z paměti vlastní nebo blízkých osob.
+===Information search proces (ISP)===
-Obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu
-týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň. Důvodem
-pro vznik nejistoty může být konkrétní událost, ale také nějaká probíhající činnost spojená
-například s prací, studiem apod. Protože pro odpověď na značnou část problémů může uživatel
-najít odpověď ve své vlastní mysli, pouze malá část problémů bude iniciovat chování, které
-označujeme jako informační.
-Na vrcholu modelu je dvojice činností „shromažďování/získávání informací“ a „sdělování
-informací“. Zahájení shromažďování informací je odpovědí na informační potřeby, jejichž
-vznik je zpravidla podnícen buď nějakou zvláštní událostí, nebo vyplyne z nároků uživatelova
-bezprostředního okolí. Výsledné informace jsou pak uloženy v paměti jedince nebo, jsou-li ve
-fyzické podobě, někam založeny – shromažďování informací je tedy vedeno s cílem informace
-získat a použít, případně v mentální či fyzické podobě uložit na pozdější použití.
-Sdělování/předávání informací je definováno jako šíření informací, které jsou komunikovány
-v podobě psané, slovní, vizuální nebo haptické. K uspokojení informačních potřeb si uživatel
-vědomě volí zdroj, který může být interní (tj. jedinec sám) nebo externí (jiní lidé se kterými
-komunikuje buď přímo nebo prostřednictvím záznamu na nějakém nosiči či médiu.
-===Information search proces (ISP) ===
 Vytvořila [[Carol Kuhltau]] v roce 1991.
-Kuhltau (1991) rozděluje ISP do 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.
+ISP se skládá z 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.
+===Model Dervinové ===
-. Kognitivní – Myšlenky – čeho chceme dosáhnout
+[[Brenda Dervin]] je autorkou konceptu „'''Vytváření významu'''“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince.
+== [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)|Vyhledávání informací na webu]] ==
-. Afektivní – pocity
+Vyhledávání '''informací '''na '''internetu '''je patří základní informační dovednost, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na [[Internet|internetu]]<nowiki/> a jejich užití patří mezi základy funkční [[Gramotnost|gramotnosti]]<nowiki/>.
+=== Povrchový a hluboký web ===
-. Akce
+Rozzlišujeme dva typy webu a to takzvaný volný, či [[Povrchový a hluboký web|povrchový web]], který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný [[Povrchový a hluboký web|hluboký web]] (někdy také skrytý), který [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávací stroje]] nejsou schopny indexovat.<ref name="SOUČEK">SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.</ref>
-. Strategie
+=== Modely vyhledávání informací ===
+Rozlišují se tři základní způsoby používané uživateli během '''vyhledávání informac'''í, aby byl uživatel schopen najít požadovanou informaci co nejefektivněji: hunting, grazing a browsing.
-=== Model Dervinové ===
+===== Hunting =====
-[[Brenda Dervin]] je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince. Hledání informací a jejich použití jsou aktivity, které člověk podniká za účelem vytvoření a budování vlastního pochopení určité nesrovnalosti. Studium této problematiky („vytváření významu“) zaměřuje na zjištění, jakými způsoby lidé konstruují vlastní pochopení informace.
+Dotazy jsou formulovány v okamžiku bezprostřední [[Informační potřeba|informační potřeby]] uživatele. Dotaz je následně upřesňován, jsou využívány [[rešeršní strategie]].
+=====Grazing =====
+Grazing je podobný průběžné [[Rešerše|rešerši]] . Uživatel získává pravidelný přísun aktuálních informací podle zadaného tématu.
+===== Browsing =====
+Uživatel nemá přesnou představu o tom, co konkrétně hledá. Zadá nekonkrétní dotaz, který poté zpřesňuje. <ref><i>ČERNÁ, Lenka. Trendy ve vyhledávání na Internetu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Petr Škyřík.</i>.</ref>
 ==Odkazy==
@@ Řádek 106: / Řádek 42: @@
 ===Použitá literatura===
-PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: ''Inflow.cz'' [online]. 7.5.2010 [cit. 2016-06-15] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
+* PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: ''Inflow.cz'' [online]. 7.5.2010 [cit. 2016-06-15] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
+* PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view
-PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních
+* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.
-studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné
-z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view
-STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.
-===Související články===
-[[Informační chování]]<br />
-[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]<br />
-[[HCI]]
 ===Klíčová slova===
-[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
+informace, web, chování, databáze, uživatel[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]