Charakterizujte vývoj, typy, funkce, význam a oblasti působení dokumentografických systémů ve společenské komunikaci informací: Porovnání verzí

Aktuální verze z 7. 8. 2016, 16:27

Bibliografický (dokumentografický) systém je soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Dokumentografický informační systém je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.

Do okolí DIS patří: Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami), Bibliografické záznamy jiných systémů a Uživatelé dokumentografických informací.

Obsah

1 Vývojová období
2 Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů
3 Základní oblasti fungování DIS
4 Zdroje

Vývojová období

První období - Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
Druhé období - Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
Třetí období (od r. 1960) - Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
Čtvrté období (po roce 1991) - Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.

Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů

Hledisko obsahu díla, dokumentu:

Univerzální bibliografické systémy
Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
Oborové bibliografické systémy (Agricola)
Tematické bibliografické systémy

Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:

Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
Bibliografický systém pro překlady
Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
Bibliografický systém pro patenty

Hledisko časové (datum publikování):

Bibliografický systém souběžný (WeekList)
Bibliografický systém retrospektivní
Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)

Hledisko prostoru (místo publikování):

Bibliografický systém světový (např. WIPO)
Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
Bibliografický systém místní (lokální)

Základní oblasti fungování DIS

Oblast autorských práv:

Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.

Oblast nakladatelská a vydavatelská:

Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.

Oblast knižního obchodu:

Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.

Oblast vlastních DIS:

Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.

Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):

Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.
Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.
Přes systémy webovských grafických rozhraní.
Dodávkou dat přes FTP.

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova

dokumentografický systém, bibliografický systém,

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-základní časová období:
+'''Bibliografický (dokumentografický) systém''' je soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Dokumentografický informační systém je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.<br />
-.	Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
-.	Druhé obdobní – TRADIČNÍ „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
-.	Třetí období (od r. 1960) je obdobím postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
-.	Čtvrté období (po roce 1991) – nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.
-BIBLIOGRAFICKÝ (dokumentografický) SYSTÉM – Soubor prvků (objektů, subjektů, procesů) mezi kterými existují odpovídající vztahy. Jeho funkcí je komunikace bibliografických informací.
+Do okolí DIS patří: Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami), Bibliografické záznamy jiných systémů a Uživatelé dokumentografických informací.
-HLEDISKA TŘÍDĚNÍ Bibliografických informačních systémů (dokumentografický)
+== Vývojová období ==
-Hledisko obsahu díla, dokumentu:
-a)	Univerzální bibliografické systémy
-b)	Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
-c)	Oborové bibliografické systémy (Agricola)
-d)	Tematické bibliografické systémy
-Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:
-I.	Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
-II.	Bibliografický systém pro překlady
-III.	Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
-IV.	Bibliografický systém pro patenty
-Hledisko časové (datum publikování):
-.	Bibliografický systém souběžný (WeekList)
-.	Bibliografický systém retrospektivní
-.	Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)
-Hledisko prostoru (místo publikování):
-o	Bibliografický systém světový (např. WIPO)
-o	Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
-o	Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
-o	Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
-o	Bibliografický systém místní (lokální)
+* '''První období''' - Období počátků bibliografické činnosti a vzniku prvních nejstarších písemných památek, které obsahovaly záznamy o dokumentech. Významný Kallimachův katalog alexandrijské knihovny (registroval veškeré tehdejší písemnictví starověku).
+* '''Druhé období''' - Období tradiční „papírové“ bibliografické činnosti. Na začátku vymezeno významným bibliografickým dílem Conrada Gersnera Bibliotheca universalis. Od 16. Stol. Vývoj retrospektivních národních bibliografií a od 19. Stol. Národní souběžné bibliografie. V 17. Stol. Začaly vycházet i historicky první vědecké časopisy. Období končí zhruba v roce 1960 (začátek automatizace).
+* '''Třetí období''' (od r. 1960) - Období postupného rozvoje automatizace. Jeho významnou charakteristikou je zakládání nejprve jednoduchých bibliografických databází, později vysoce funkčních a komplexních systémů.
+* '''Čtvrté období''' (po roce 1991) - Nástup nových informačních technologií a počítačových sítí. Rozvoj sítě internet a zejména jeho služby www je významným mezníkem v rozvoji novodobých systémů. Rozvoj digitálních knihoven, archivů, rozvíjejí se novodobé specifikace a formáty metadat.
-Dokumentografický informační systém = bibliografický systém
+== Hlediska třídění dokumentografických informačních systémů ==
--	Je jedním z druhů informačních systémů, jehož specifickou úlohou je komunikace (zjišťování, zpracování, uložení a zpřístupňování či šíření) bibliografických informací.
+=== '''Hledisko obsahu díla, dokumentu:''' ===
+# Univerzální bibliografické systémy
+# Polyoborové (polytematické) bibliografie / bibliografické systémy (např. Web of S)
+# Oborové bibliografické systémy (Agricola)
+# Tematické bibliografické systémy
+=== '''Hledisko zahrnovaného druhu díla, dokumentu:''' ===
+# Bibliografický systém pro knihy (WorldCat)
+# Bibliografický systém pro překlady
+# Bibliografický systém pro normy (PERINORM)
+# Bibliografický systém pro patenty
+=== '''Hledisko časové (datum publikování):''' ===
+# Bibliografický systém souběžný (WeekList)
+# Bibliografický systém retrospektivní
+# Bibliografický systém perspektivní (Books in Print)
+=== '''Hledisko prostoru (místo publikování):''' ===
+# Bibliografický systém světový (např. WIPO)
+# Bibliografický systém mezinárodní (databáze ERIC)
+# Bibliografický systém národní (BMČ ČR)
+# Bibliografický systém regionální (DART-Europe – disertace)
+# Bibliografický systém místní (lokální)
-Základní procesy:
+== Základní oblasti fungování DIS ==
--	Vstupy: zjišťování a zpracování dokumentografických informací.
+=== '''Oblast autorských práv:''' ===
--	Tvorba fondů a bází dat DIS: ukládání a údržba databází.
+Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.
--	Výstupy: šíření, propagace a vyhledávání dokumentografických informací.
+=== '''Oblast nakladatelská a vydavatelská:''' ===
+Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.
+=== '''Oblast knižního obchodu:''' ===
+Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.
+=== '''Oblast vlastních DIS:''' ===
+Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.
+=== '''Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):''' ===
+Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.<br />
+Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.<br />
+Přes systémy webovských grafických rozhraní.<br />
+Dodávkou dat přes FTP.<br />
-Okolí DIS:
+== Zdroje ==
--	Dokumenty (které se stávají v procesu zpracování bibliografickými jednotkami).
+=== Reference ===
--	Bibliografické záznamy jiných systémů.
+=== Související články ===
--	Uživatelé dokumentografických informací.
+=== Klíčová slova ===
+dokumentografický systém, bibliografický systém,
-Základní oblasti fungování DIS
+[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
-Oblast autorských práv:
--	Výrazným znakem je zpracování informací o abstraktních dílech a jejich vyjádřeních, připravovaných dnes v podobě počítačových databází v rámci organizací pro autorská, copyrightová a jiná práva.
-Oblast nakladatelská a vydavatelská:
--	Známé jsou databáze Books in Print. Uplatňují se také v rámci akviziční činnosti knihoven. Povinné výtisky a jejich doprovodné seznamy přicházející do národních bibliografických agentur, systém CIP, toky informací mezi vydavateli a národními bibliografickými agenturami. Přímé zpřístupňování vydavatelských katalogů či bází dat prostřednictvím vlastních systémů webovských rozhraní.
-Oblast knižního obchodu:
--	Tvorba významných bází dat knižních firem, knihkupců a jejich svazů. Předávání bibliografických dat směrem do databázových center a firem CD-ROM za účelem zpřístupňování bibliografických informací. Přímé zpřístupňování knihkupeckých katalogů prostřednictvím webu.
-Oblast vlastních DIS:
--	Informační instituce jako producenti dokumentografických dat zjišťují, zpracovávají, uchovávají a šíří dokumentografické informace a to buď přímo koncovým uživatelům, nebo zprostředkovaně prostřednictvím databázových center nebo firem komerčně.
-Oblast zprostředkovatelů informací (databázová centra):
--	Specifické úlohy databázových center v komunikaci dokumentografických informací ve společnosti. Novodobé zpřístupňování bází dat (zpravidla na bází licenční smlouvy). Databáze databází jako výchozí nástroj pro vyhledávání informací z primárních databází.
--	Specifická role firem CD-ROM v procesu zpřístupňování dokumentografických dat směrem k uživatelům. Novodobé zpřístupňování nejen přes CD-romy.
--	Přes systémy webovských grafických rozhraní.
--	Dodávkou dat přes FTP.